Jak to chodí v Goldman Sachs a co si z toho vzít pro trading

Tento týden jsem dočetl velmi zajímavou knihu s názvem My Life as a Quant: Reflections on Physics and Finance (Emanuel Derman). Tato kniha mimo jiné pojednává o tom, jak autor pracoval jako šéf "matematického" oddělení pro Goldman Sachs. Velmi zajímavé a svým způsobem i fascinující čtení zde poodkrývá způsob, jakým pracují obří bankovní a finanční instituce, a dává tak možnost nahlédnou pod pokličku jejich fungování (nečekejte nic bulvárního - to není předmětem tohoto serveru).

Podobná "matematická" oddělení (v angličtině se jim říká Quant, stejně jako lidem, kteří v takovém oddělení pracují) má dneska každá větší instituce na Wall Streetu. Cílem těchto oddělení je vymýšlet modely, které mají pomoci lépe řídit riziko, lépe obchodovat, přinášet instituci zisk. I když fungování a hlavní záměry těchto bank jsou trochu jiné, než fungování traderů (hlavní byznys těchto institucí jsou dluhopisy (Bonds), různé exotické opce a deriváty a v menší míře také Statistické Arbitráže), dalo by se zjednodušeně říci, že modely které quantová oddělení vymýšlejí, by se daly přirovnat k obchodním systémům. Osobně mě v této knize zaujalo několik bodů, které slouží jako velmi dobrá inspirace pro "malé" tradery, jako jsme my všichni na tomto serveru. Zde se jim tedy budu věnovat trochu více.

Žádný perfekcionismus: začínáme od "kriticky nutného"

Je pravda, že instituce typu Goldman Sachs zaměstnává několik desítek "quant" zaměstnanců, kteří denně vymýšlejí nejrůznější modely a matematická řešení, která si jen umíte představit. Pokud si však myslíte, že se zde věci nejprve řeší do "dokonalosti", než se dostanou k traderům, kteří je mají začít používat, jste na omylu!

Quantová oddělení se zde drží hesla, že je třeba nejprve vyřešit kriticky nutné a dále zdokonalovat systém až praxí. Jakmile je model alespoň základně funkční a dokáže splnit účel, ke kterému byl vybudovaný, prezentuje se traderům uvnitř dané instituce, kteří mají začít obchodní model prakticky ihned používat. Teprve po té se čeká na zpětnou vazbu traderů a model se začne dále vylepšovat, modifikovat, zdokonalovat.

Někdy je základ modelu zcela jednoduchý a v opravdu základní jednoduchosti se obchoduje i řadu let - bez větších úprav a s dobrými výsledky. Občas se překvapivě stane, že instituce začne pracovat s nějakým modelem, se kterým obchoduje sta miliony dolarů - a později zjistí, že někde v modelu byla kritická chyba. Taková věc se však chápe jako přirozený proces (každý je si vědom toho, že svět financí je natolik komplexní, že podobné věci dříve či později mohou nastat) a problém se začne řešit teprve až v momentě, kdy se ukáže. Fascinující na tom přitom je, že tradeři dané instituce za dané období i přes matematickou chybu v modelu dokázali po celou dobu s modelem úspěšně obchodovat a vydělávat a i po "opravě" modelu se kolikrát raději drží "staré" verze, které již dobře rozumí. K traderům v GS se ještě vrátím za chvilku.

Tato lekce je velmi trefná i pro běžného tradera. Začínající obchodník by po realizaci kriticky důležité fáze backtestování, při které si ujasní a definuje parametry svého obchodního systému (modelu), měl přejít za rozumně krátkou dobu alespoň do fáze paper-tradingu, nikoliv trávit další nekonečné hodiny u Excelu a "vypiplávat" optimalizaci a čísla "na papíře". Po prvních obchodech se stejně ukáže, že je praxe značně jiná, než teorie - a zákonitě začne docházet k modifikaci systému s přihlédnutím na praktickou obchodovatelnost a povahu daného obchodníka (takto to funguje jak u běžných traderů, tak jak vidno, i u institucí typu Goldman Sachs). V tradingu platí, že se věci neustále mění a vyvíjí - a tudíž není dokonalost v naprostém začátku reálná. Trading je profese, ve které se vše zdokonaluje postupně a se zkušenostmi. Pozitivní však je, že i s nedokonalostí se dají vydělávat dokonalé peníze. Důležitá je zde zkušenost a čas strávený u reálných trhů - nikoliv nekonečná teoretická příprava.

Implementace: náročnější a důležitější fáze, než stavba modelu

Jeden z autorů slavného opčního modelu, který po nějakou dobu též pracoval ve výkonné funkci v Goldman Sachs, v knize říká: "je lepší dát traderovi primitivní model s dobrým příběhem, než komplexní model bez příběhu".

Svět quantů, kteří obchodní modely vymýšlejí, a svět traderů, kteří pak mají tyto modely obchodovat, jsou dva velmi rozdílné světy. Proto i geniálnější obchodní model může ve firmách typu Goldman Sachs upadnout v zapomnění, pokud není správně implementován. Implementace je přitom dle autora knihy jedna z nejkritičtějších a nejnáročnějších fází.

Jednak je potřeba model a jeho funkčnost vysvětlit traderům, kteří jsou cokoliv, jenom ne většinou matematici. Dále je potřeba model správně nastavit, kalibrovat, sjednotit na počítačích v celé instituci. Právě v tomto bodě nastávají nezřídka kritické momenty.

Autor popisuje několik situací, kdy v rámci implementace bylo přehlédnuto několik zdánlivě nepodstatných drobností, které byly natolik drobné, že se jimi nikdo neobtěžoval zabývat. Později se však ukázalo, že tyto drobnosti mají naprosto kritický dopad na obchodní model. Rozdíly mohly být až šokující a zcela zásadní.

Chybou samozřejmě bylo, že se v procesu implementace "opomněl" některý z důležitých kroků, protože se považoval za ne moc důležitý (v institucích typu Goldman Sachs se samozřejmě neustále pracuje ve spěchu).

Osobně mě tato část utvrdila v mé teorii o asymetrii, o které jsem nedávno psal. Podobné zkušenosti z obřích institucí plné géniů jenom utvrzují v tom, jak je důležitá organizovanost a preciznost. Tradeři, kteří ani nemají přehled o tom, co se nachází v jaké složce na jejich počítači, nemohou být úspěšní tradeři. Důslednost je velmi důležitý prvek k úspěšnému tradingu. Proto je také nutné používat check-listy a specifikovat náš obchodní plán co nejdetailněji - zdánlivé drobnosti, nad kterými nyní mávnete rukou, mohou mít v budoucnu důležitý dopad.

Tradeři: ve finále obchodují model podle svého

Nejvíce fascinující jsou na celé knize části, ve kterých autor popisuje, že si ve finále stejně daný model obchodují tradeři po svém. Neplatí tedy v žádném případě, že by tradeři dostali do ruky model, který jim řekne, kdy mají jít long a kdy short - a oni tak bezprostředně učiní. Velmi zjednodušeně se dá říci, že model sice dá informaci o tom, kdy by měl trader nakoupit nebo prodat, ale trader signál ještě zváží dle vlastního úsudku a celkové situace na trhu. Zkušenosti traderů je zde to, s čím se automaticky počítá. Každý si je navíc vědom toho, že svět financí je příliš komplexní na to, aby jej bylo možné podchytit nějakým matematickým modelem (viz. příběh společnosti Long Term Capital Management, která tvrdila, že něco takového dokáže - a se dvěmi Nobelovými cenami za ekonomii málem přivedla svět k finanční katastrofě).

V praxi to pak vypadá tak, že se traderům představí nějaký nový model a tradeři se pro něj postupně učí získávat "cit". Po té začnou teprve model používat - přitom každý trader může model používat trochu jinak. Quantové oddělení pak případně model lehce upravuje dle požadavků traderů a jejich postupně narůstajícím zkušenostem s tímto modelem.

Sám již nevím, jak tento fenomén více zdůraznit začínajícím obchodníkům. NEEXISTUJE obchodní systém, který je možné jenom slepě následovat, a vydělávat tak peníze. Ať už budete obchodovat FinWin, nebo jakýkoliv jiný systém, pak zkrátka a dobře platí, že musíte nejprve získat cit jak pro systém, tak pro trh, který obchodujete. Každý obchodník si dříve či později začne vytvářet vlastní pravidla nad úroveň těch, která dostal jako "základní" pravidla s daným systémem/modelem. Jak vidno, funguje to takto i v institucích typu Goldman Sachs. Není možné jenom něco slepě převzít, a pak klikat myší. Je třeba učit se z praxe a hledat vlastní drobné nuance, které umožní obchodovat model co nejlépe s vlastní náturou.

Disciplína: nenahradí ji žádný model na světě

A konečně, jako poslední zde uvádím disciplínu. Sám autor totiž píše, že i v institucích typu Goldman Sachs platí, že ani nejlepší model na světě nemůže kompenzovat disciplínu tradera. Poté, co si trader sám vytvoří svá pravidla, jak daný model používat, bude to ve finále až jeho vlastní disciplinovanost, která rozhodne o tom, zda bude vydělávat, nebo nikoliv. Je fascinující sledovat, jak si každý nováček v tradingu o sobě myslí, že jeho se něco takového netýká a že on je tou nejdisciplinovanější osobou na světě (a to, že se už 5 let snaží marně přestat kouřit a trochu zhubnout se nepočítá). Přitom boj s disciplínou najdete i v největších finančních institucích na světě.

Opět se tedy ukazuje, že k úspěšnému obchodování vám stačí i stupidně jednoduchý (avšak funkční) obchodní systém, pro který získáte cit a který dokážete obchodovat s disciplínou. Komplexní neznamená lepší - autor sám tento fakt několikrát připomíná. Instituce typu Goldman Sachs bohužel nemají často jinou možnost, než pracovat s komplexními modely - protože jejich byznys je velmi komplexní, od obchodování dluhopisů až po složité deriváty, nemovitosti, atd. Běžný trader však disponuje luxusem možné jednoduchosti - nepotřebuje být quant, ani mít tým matematiků, nepotřebuje složité a komplexní obchodní modely. Stále však bude potřebovat disciplínu a cit pro to, co dělá.