Asymetrie: zvláštní úkaz, kterému je třeba věnovat pozornost

Někdo věří, že jsou trhy náhodná procházka (random walk). Někdo v rámci tradingu věří na optimalizaci, někdo zase na manipulaci. Je mnoho způsobů, s jakým filosofickým či akademickým náhledem se k trhům postavit. Mně osobně čím dál tím více fascinuje asymetrie, ze které také čerpám několik praktických inspirací pro trading.

Asymetrie je v podstatě pohled, při kterém nevěříte na rovnoměrný balanc. Asymetrický může být slon, který má jedno ucho výrazně větší, než druhé. Asymetrická může být dálnice, která má v jednom směru 3 pruhy a v opačném směru 2 pruhy. Jako na asymetrický můžeme nahlížet na celkový život na zemi, neboť existuje velmi mnoho chudoby na straně jedné, a na opačné straně několik jedinců s až extrémním bohatstvím (ne, nejsem socialista - pouze konstatuji zřejmá a obecně známá fakta).

Nyní, proč mě myšlenka asymetrie tolik zaujala v případě tradingu?

V prvé řadě jsem už velmi dávno vypozoroval, že se trhy chovají zcela jinak když rostou, a zcela jinak, když padají. Už to je první jasný důkaz asymetrie. Další překvapení mně ukázaly nejrůznější statistiky s využitím standardní distribuce, kdy většina mých bellových křivek (bell-curve) dosahovala lehké skew na stranu long - jinými slovy, z nějakého důvodu se obecně zdá, že tendence růstu je malinko silnější, než tendence poklesu.

Naprosto nejzásadnější a nejzřejmější asymetrie v trzích je však jeden holý, ale zcela pravdivý fakt: drtivá většina lidí v trzích prodělává, malá hrstka vydělává - avšak když už začne vydělávat, pak většinou skutečně mnoho.

Tato asymetrie mě nepřestává fascinovat a samozřejmě si neustále kladu otázky, proč tomu tak je. Mám mnoho teorií, proč tomu tak je - o většinu se dělím v článcích na našem serveru - má poslední teorie je však ta, že celé tyto obrovské asymetrické rozdíly možná dělají nakonec jenom ty zdánlivě nejmenší maličkosti. Pokud by tomu tak opravdu bylo, pak by se pouze potvrdila funkčnost myšlenky asymetrie - a já jsem vcelku přesvědčený, že tomu tak je. Pojďme ale nyní od teorií trochu do reálného života, abych jasně vysvětlil, co mám na mysli.

Příběh dvou restaurací

Zde v Algarve na jihu Portugalska, kde aktuálně žiji, narazíte blízko mého resortu na dvě restaurace, které sousedí téměř vedle sebe. Vypadají zhruba podobně, mají podobné ceny i podobnou nabídku. V jedné z nich je však téměř vždy zcela plno, ve druhé sedí pouze pár skalních příznivců. Dokonalý obrázek asymetrie v ryzí podobě. Jak je to možné? Co způsobuje takovou asymetrii v prostředí, které je relativně "vyrovnané" pro obě restaurace? Opravdu mě to jako příznivce filosofie asymetrie velmi zajímalo, takže jsem obě restaurace navštívil.

Musím říci, že v obou restauracích poměrně dobře vařili - nedalo by se tedy jednoznačně říci, že celkový rozdíl dělá jednoznačně pouze kvalita jídla. Tím by se pochopitelně dokázala vysvětlit asymetrie poměrně rychle. V tomto případě to však tak jednoduché nebylo.

Takže, po srovnání kvality jídla jsem si začal všímat zdánlivě nepatrných rozdílů, které však náhle začaly dávat zcela jiný obrázek o obou místech.

• V první restauraci vás už ve vchodu přivítají úsměvem, jako byste byli jejich přátelé, které v restauraci rádi vidí. Nezřídka vám potřesou pravicí a zeptají se, jak se máte. Ve druhé restauraci se prostě jen posadíte a čekáte, až vám přinesou jídelní lístek.
• V první restauraci vás číšník neustále "obskakuje" s přidáním různých vtípků, které sice nejsou vždy a pro všechny vtipné, přesto ve vás ale budí dojem, že vám věnuje číšník abnormální pozornost. Ve druhé restauraci jste prostě jen dotázání, co si dáte.
• V první restauraci vám při placení přinesou nějakou extra ochutnávku zdarma, jako pozornost podniku. Ve druhé restauraci si prostě jen od vás vezmou peníze.

Nyní, opravdu tyto tři zdánlivě zanedbatelné maličkosti mohou udělat takto diametrálně asymetrický rozdíl? Evidentně ano! Sám si pamatuji, jak jsem v pražském Palladiu (nákupní centrum) chodil na oběd raději do ne tak dobré mongolské restaurace, kde jsem však byl vždy "standardně" obsloužen, než do vedlejší libanonské restaurace, kde sice výborně vaří mé oblíbené pochoutky, ale vždy mám pocit, že jsem číšníkům spíše přítěží, než jejich zákazníkem. A je také pravda, že v mongolské restauraci je vždy nabito, zatím co v libanonské vždy prázdno. Samozřejmě, může existovat celá řada dalších faktorů, proč tomu tak je, nebo není, například vkus a chutě lidí, kteří chodí do centra Palladium na obědy, přesto jsem přesvědčený, že velký podíl na značně asymetrickém rozložení zákazníků mají ve finále relativně malé a zdánlivě "samozřejmé" detaily.

Pokud začnete o konceptu asymetrie přemýšlet více, začnete ho vídat všude kolem. Nebudu záměrně uvádět další příklady - jen ať si čtenář popřemýšlí sám.

Asymetrie a trading

Asymetrie v případě pohostinství mě zaujala natolik, že jsem se začal trochu více zajímat o to, co mohou být další důvody, proč některé restaurace a kavárny jsou mega-úspěšné a některé nikoliv. Samozřejmě, velmi rychle se ukázalo, že dalším kritickým faktorem je lokalita, kde se restaurace nebo kavárna nachází. Stejně rychle se ale ukázalo, že se nedá toto pravidlo v žádném případě generalizovat: najdete totiž restaurace a kavárny na velmi dobrých místech, které přesto neprosperují. Přitom kladou i dobrý důraz na chování personálu, tj. i na veškeré důležité detaily. Zajímavé vysvětlení nakonec přišlo, když jsem se dozvěděl pozoruhodné záležitosti o síti kaváren Starbucks.

Podle toho, co jsem se dozvěděl, nestačí této síti kaváren získat možnost dobré a kvalitní lokality: síť kaváren jde v tomto ohledu mnohem dále a pokud najde zajímavou lokalitu (u které se už v začátku jasně předpokládá, že to bude rušné a strategicky významné místo), vyšle do této oblasti speciální pracovníky, kteří i déle než rok mohou místo dokonale dokumentovat, tj. jaký je zde denní pohyb, jaký druh lidí se zde pohybuje, jaké hodiny a dny a týdny a měsíce jsou nejfrekventovanější atd. Tímto způsobem samozřejmě dochází nejenom k selekci toho potenciálně nejlepšího, ale i toho potenciálně nejlepšího z nejlepšího, navíc s maximálním ohledem na strategii firmy. Můžeme zde tedy hovořit o extra selekci, která záhy vedla k extra úspěchu.

Právě tento příklad mě tedy přivedl k otázce, zda-li za asymetrií mezi výrazně úspěšnými tradery a masou zcela neúspěšných může stát i faktor extrémní selekce (tj. opět určitá asymetrie, kdy selektujeme mnohonásobně více, než zbytek většiny). Ať jsem pak přemýšlel o tomto faktoru ze všech stran, odpověď byla vždy jednoznačné ano. Extrémní selekce může být skutečně jeden z faktorů, který rozhodne o tom, na jaké straně asymetrického rozpoložení budete.

Pokud se například podívám na nutnost selekce z pohledu intradenního obchodování, pak umění počkat si jen na nejlepší příležitosti, kdy je trh jednoznačně trendující a prokazuje sílu, vede mnohem častěji k úspěchu, než obvykle. Řada našich dnes již velmi úspěšných studentů tuto skutečnost potvrzuje - ti nejlepší dokážou nevzít v rámci daytradingu jediný signál i za celý týden, neboť jsou až extrémně selektivní v tom, kdy obchodovat. Oproti nim stojí masa, které v drtivé většině případů "potřebuje" udělat alespoň několik obchodů za den, aby byl uspokojen jejich hlad po akci a vzrušení.

Pokud se podívám na nutnost selekce z pohledu komoditních spreadů, pak opět musím konstatovat, že selekce těch nejkonzervativnějších kalendářních spreadů, které splňují opravdu velmi přísná kriteria, vede častěji ke ziskům, než různé exotické crash-spready a jiné agresivní pokusy.

Nedávno jsem pak četl v magazínu BusinessWeek o jednom velmi úspěšném majiteli obřího hedge-fondu, který kupuje do svého portfolia celé společnosti. Při dotazu, co chápe za největší důvod svého úspěchu, se tento byznysmen rozpovídal o tom, jak uznává extrémně tvrdou selekci výběru a zároveň nutnost extrémně dobře rozumět byznysu, který jakožto firmu nakupuje. Když například nedávno mělo dojít k zakoupení jisté obří internetové firmy, zakoupil majitel fondu nejprve velmi malou a levnou firmu podobné struktury a zaměření, aby co nejlépe pochopil proces a atributy daného byznysu a následně k možnosti kvalitnější selekce toho, kterou z velkých nabízených firem nakonec zakoupit.

A finálně - i já sám jsem se osobně mnohokrát přesvědčil, jak je selekce klíčový prvek. Naprosto nejjasněji pak při selekci párů k obchodování - viz. minulý článek. V tomto procesu jsem ze 2000 párů vybral pro své obchodování pouhých 20, tj. 99% párů jsem extrémně striktní selekcí vyhodnotil jako nevhodné. Podívám-li se však na ono 1% které zbylo, jsem opravdu překvapen, jaké skvosty se dají mezi akciovými páry najít. Samozřejmě, skutečnou kvalitu těchto párů ukáže až budoucnost - která je vždy nejistá. I u Starbucks platí, že zdaleka ne všechny kavárny se i přes přísnou selekci uchytí a budou vydělávat. Přesto si však extrémní selekcí můžeme výrazně zvýšit naše šance - a už jenom tím se posouváme blíže do chtěné oblasti grafu asymetrie.

Závěrem

Co si tedy z myšlenky asymetrie vzít? Myslím, že je to vcelku jasné:

• selektujte mnohem více a precizněji, než ostatní
• věnujte pozornost drobným detailům daleko více, než ostatní; mezi tyto detaily patří i takové věci, jako perfektní organizovanost celého tradingového byznysu a co nejdokonalejší vedení a archivace záznamů; přesně toto jsou z těch druhů detailů, které většina podceňuje (nezapomínejte, že většina se nachází na nechtěné straně grafu asymetrie)
• naučte se dívat na chování trhů jako na rozdílné, když trhy padají, a když trhy rostou; systém pro long je v podstatě vždy jiný, než systém pro short

Ani jedno z toho vám sice ještě automaticky nezaručí úspěch, výrazně to však zvýší vaše šance.