Psychologie obchodování – peníze se válejí na zemi!

Strach ze ztrát je snad nejčastější emoční překážkou, se kterou se setkávají obchodníci na všech úrovních zkušeností a znalostí. Jakmile máme otevřený obchod, vždy existuje riziko a nejistota, že skončí celá transakce finanční ztrátou.
Tento strach a nejistota může vést u řady obchodníků k iracionálnímu chování: někdy drží pozice déle, než jim diktuje jejich obchodní plán, jindy naopak ukončují ziskové obchody předčasně. Cílem tohoto článku je vysvětlit, proč ztráty tolik bolí (a že za tím stojí velmi lidský a racionální základ) a především ukázat, jak systematicky pracovat na tom, abychom tento strach dokázali překonat.
Obsah:
Proč jsou ztráty tak bolestivé: Emoční horská dráha tradingu Jak se strach ze ztrát projevuje v praxi Hlubší vysvětlení strachu v kontextu tradingu: Prospect Theory a averze ke ztrátám Tři klíčové tipy, jak překonat strach ze ztráty Definujte a přijměte riziko dříve, než vstoupíte do obchodu Budujte emoční odolnost a zaměřte se na proces Využijte automatizaci a systematické přístupy Závěr Proč jsou ztráty tak bolestivé: Emoční horská dráha tradingu
Finanční ztráty se často dotýkají našich nejhlubších obav, protože peníze pro nás nejsou jen pouhé číslo na účtu – představují jistotu, status, a někdy dokonce i určitou formu sebehodnocení. Když trh klesá proti naší pozici, nemusí nás trápit jen pokles účtu, ale spouští se hlubší emoční reakce:
Stres a panika: Cítíme úzkost, že bychom mohli ztratit ještě víc. Lítost a frustrace: Zpětně si vyčítáme, že jsme mohli udělat něco jinak, nebo litujeme, že jsme peníze neinvestovali do jiné příležitosti. Ego a sebehodnota: Realizovaná ztráta může vzbudit pocit selhání – ať už selhání naší strategie, nebo dokonce osobní selhání nás samotných. Proč to zmiňuji? Protože tyto emoční spouštěče jsou hlavním motorem iracionálního chování. Když si uvědomíme, že ztráta sahá daleko za pouhou finanční újmu, pochopíme, proč obchodníci často ignorují vlastní pravidla a jedou ve spirále nesystematických rozhodnutí.
Jak trefně popisuje nositel Nobelovy ceny Daniel Kahneman ve své knize Thinking, Fast and Slow (2011):
Tento psychologický efekt vysvětluje, proč se tolik obchodníků točí v kruhu neuspokojivých výsledků – strach ze ztráty je vede k manipulacím s obchody, které by jinak měly logický základ.

Jak se strach ze ztrát projevuje v praxi
Praktická podoba strachu ze ztráty může mít různé projevy. Níže uvedený seznam shrnuje nejčastější projevy, se kterými se coby obchodníci potýkáme v momentu, kdy podlehneme tlaku ze ztrátové pozice nebo nervozitě z možného poklesu profitu. Je důležité tyto reakce rozpoznat, protože jsou prvním varovným signálem, že emoční složka převládá nad disciplinovaným přístupem k obchodování.
Ignorování stop-lossu
Místo abychom přijali předem definovanou ztrátu, odstraňujeme nebo posouváme stop-loss stále dál v naději, že „se to obrátí“. Tím ale ztrátu zpravidla pouze navyšujeme. Příliš rychlé uzavření ziskové pozice
Obava, že se zisk rychle vypaří, nás vede k ukvapenému výstupu. Často tak přijdeme o větší zisk, který ale bude chybět v dlouhodobé výkonnosti strategie. Revenge trading
Po ztrátě cítíme nutkání získat peníze rychle zpět, a proto do trhů vstupujeme impulzivně. Nezřídka následuje další série nepromyšlených obchodů a prohloubení ztráty. Vyhýbání se dalším obchodům
Pokud byla ztráta psychicky bolestivá, můžeme se bát do dalšího obchodu vůbec vstoupit. Systematičtí obchodníci mohou mít strach dál jet podle obchodního plánu a vypínají své strategie. Přílišná složitost
Strach ze ztráty se projevuje i zahlcením obchodování novými indikátory a metodami, protože doufáme, že snížíme riziko „špatného vstupu“. Výsledkem ale často bývá informační chaos a paralýza, kdy si sami protiřečíme nebo promarníme nejvhodnější okamžik k obchodu. Tip: Poznání těchto reakcí je prvním krokem k nápravě. Ve chvíli, kdy si všimnete, že začínáte posouvat stop-loss nebo máte pokušení ukončit pozici bez jasného signálu, zastavte se a sami sobě položte otázku: „Reaguji teď podle pravidel svého systému, nebo jen prchám před strachem?“
Hlubší vysvětlení strachu v kontextu tradingu: Prospect Theory a averze ke ztrátám
Abychom porozuměli, proč jsou ztráty pro nás obchodníky tak emočně náročné, můžeme se opřít o Prospect Theory, kterou vyvinuli Daniel Kahneman a Amos Tversky. Tato teorie zásadně zpochybňuje tradiční předpoklad, že se lidé rozhodují čistě racionálně. Místo toho ukazuje, že naše rozhodnutí se často zakládají na kognitivních zkresleních a emočních reakcích – zejména na silné touze vyhnout se ztrátám.
Prospect Theory se točí kolem toho, jak vnímáme potenciální zisky a ztráty. Následující tři principy objasňují, proč máme tendenci upínat se na ztrátové obchody, nebo brzy uzavírat ty ziskové.
Referenční body
V rámci Prospect Theory posuzujeme ztráty a zisky v porovnání s určitou referenční hodnotou, nikoli v absolutních číslech. Pro nás jako tradery to často znamená:
Vstupní cena: Každý cenový pohyb pod vstupem do dlouhé pozice vnímáme jako ztrátu, i když by z hlediska celé naší obchodní bilance mohlo jít jen o dílčí fluktuaci. Výše účtu: Pokud máme v hlavě „magickou“ hranici (například 10 000 Kč, 100 000 Kč), jakýkoli pokles pod tuto hodnotu nás psychicky znervózní více, než by odpovídalo reálné velikosti ztráty. Proč je to důležité: 
Jestliže se příliš upneme k jedné konkrétní referenční hodnotě, můžeme se začít chovat iracionálně jen proto, abychom se vyhnuli přiznání, že „jsme pod vstupní cenou“ nebo „účet klesl pod důležitou úroveň“.
Averze ke ztrátám
Averze ke ztrátám je jev, kdy psychologická bolest ze ztráty bývá zhruba dvakrát silnější než potěšení ze srovnatelného zisku. Ve světě tradingu se to projevuje dvěma zásadními způsoby:
Držení ztrátové pozice: Věříme, že se trh „nějak“ vrátí, takže v obavě z realizace ztráty necháváme otevřené obchody dále klesat. Předčasné zavírání zisků: Raději rychle realizujeme menší zisk, abychom nepřišli ani o něj, místo abychom nechali potenciální profit růst podle plánu. Proč je to důležité:
Právě averze ke ztrátám způsobuje, že na jedné straně necháváme ztráty nabobtnat (abychom si je nemuseli „přiznat“), a na druhé straně nedáme ziskovým obchodům dostatečný prostor k rozvinutí. Ve výsledku může být náš poměr rizika k výnosu výrazně pokřivený, což má dlouhodobě negativní vliv na celkovou profitabilitu.
Klesající citlivost
Dalším pilířem Prospect Theory je klesající citlivost vůči ztrátám (i ziskům) při zvyšování jejich absolutní hodnoty:
Malý účet cítí vše: Ztráta 1 000 dolarů může být pro někoho s účtem 10 000 dolarů likvidační, zatímco majitel mnohamilionového portfolia ji téměř nepocítí. Zisk přestává být vzrušující: Pokud se účet výrazně zvětší, menší profit už nám nepřináší takové nadšení, jako když jsme začínali. Proč je to důležité:
Velcí obchodníci mohou riskovat až nezdravě moc, protože menší ztráty v absolutních číslech je nevyvedou z míry. Naopak ti s menším účtem mohou být příliš ustrašení i z nepatrných výkyvů. Výsledkem je buď přílišná agresivita, nebo přehnaná opatrnost.
Tři klíčové tipy, jak překonat strach ze ztráty
V předchozích kapitolách jsme si ukázali, proč nás ztráty v tradingu psychicky zatěžují a jak se strach z nich projevuje v praxi. Zde jsou slíbené tři konkrétní tipy, které vám pomohou vybudovat emoční stabilitu a nenechat se obavami ze ztráty vychýlit z obchodního plánu.
Definujte a přijměte riziko dříve, než vstoupíte do obchodu
Základem psychicky stabilního tradingu je mít před vstupem do obchodu jasně definovaný risk. Position sizingem určujeme, kolik jsme ochotni v obchodu ztratit. Tuto částku mentálně i technicky „odepisujeme“. Když se trh otočí proti nám, nebude nás to tolik bolet. Někteří obchodníci ve svých statistikách vypočítávají ekvity křivky tak, že u otevřených obchodů započítávají automaticky výstup na stop-lossu, což je z mého pohledu také velmi dobrý přístup. Připravujeme se na nejhorší a zisk může jen pozitivně překvapit.
Další dobrou praxí je, když nesledujeme riziko jen na úrovni jednoho obchodu, ale i v kontextu celého portfolia. Osobně obchoduji více systémů naráz a na jednotlivé obchody riskuji jen 0,1–0,5 % účtu podle typu strategie. Celkovou denní fluktuaci účtu chci udržet kolem 0,5–2 %. Když se mi některý den nedaří, vím, že ztráta nepřesáhne tuto úroveň, a to mě nechává v klidu.
Praktická poznámka: Než cokoliv začnu obchodovat, důkladně testuji strategii na historických datech a zaměřuji se na nejkritičtější období (např. výrazné propady trhů). Pokud zjistím, že by denní ztráty mohly být hlubší než 2 %, zmenším v reálném obchodování velikost pozic. Tak zajistím, že ztráty zůstanou v mezích, se kterými jsem emočně i finančně v pohodě.
Budujte emoční odolnost a zaměřte se na proces
Základem stabilního přístupu k tradingu je přijmout ztráty jako nedílnou součást obchodování. Pokud je bereme jako „náklad na podnikání“, přestaneme je vnímat jako něco výjimečně špatného. Důležitější než zisk či ztráta z jednoho obchodu je náš obchodní proces – tedy to, zda jsme dodrželi předem stanovená pravidla a zda jednáme systematicky.
Osobně mám dnes větší uspokojení z toho, když přijmu ztrátu podle plánu, než kdybych jednorázovým zásahem nepříznivý výsledek otočil v profit. Vím totiž, že později bych se stejnou „diskreční akcí“ mohl ziskový obchod naopak proměnit ve ztrátový, a to by mne mnohem silněji zasáhlo po emoční stránce.
Pokud obchodujete diskrečně, může vám výrazně pomoci psychologický deník, kam zaznamenáváte nejen výsledná čísla, ale také své pocity a myšlenky. Pravidelným vyhodnocováním deníku rychle zjistíte, jestli jednáte ve shodě s vlastním plánem, nebo podléháte strachu a impulzivním reakcím.
Využijte automatizaci a systematické přístupy
Automatizace může být silným nástrojem pro nás všechny, kdo bojujeme s emočním rozhodováním. Algoritmický systém pracuje podle předem připravených pravidel, a tím dokáže výrazně snižovat tlak emocí v jednotlivých obchodech. Samozřejmě to neznamená, že by automatizované obchodování bylo zcela bez stresu – z vlastní zkušenosti ale můžu potvrdit, že přináší do tradingu nebývalou dávku psychické úlevy. Pokud systém navíc pečlivě otestujeme na historických datech, získáme jasný přehled o jeho silných i slabých stránkách. Takto nabytá důvěra ve statistickou výhodu pomáhá ustát i drawdowny, aniž bychom okamžitě sahali k unáhleným zásahům do systému.
Neméně důležitou výhodou automatizace je větší záběr – díky automatizaci můžeme sledovat více trhů a instrumentů současně, což podporuje diverzifikaci. Nevsázíme vše na jednu kartu, a tím efektivně snižujeme psychický tlak na každý jednotlivý obchod. Zároveň je třeba dodat, že automatizace není univerzální řešení pro všechny problémy: je to spíš rámec, kde jasně definovaná pravidla usměrňují naše reakce ve chvílích, kdy by nás emoce nejvíce sváděly k neuváženým krokům.
Závěr
Strach ze ztráty je v tradingu přirozený a vychází ze samotné lidské psychiky, kterou krásně popisuje Prospect Theory od Daniela Kahnemana a Amose Tverskyho. Jak trefně uvádí Michael M. Pompian ve své knize Behavioral Finance and Wealth Management:
Pro náš trading je proto klíčové přijmout fakt, že ztráty k obchodování patří a nemá smysl před nimi utíkat. Pokud se naučíme pracovat se správně definovaným rizikem, zaměříme se na proces místo na jednotlivé obchody a v případě potřeby využijeme automatizaci, získáme nejen větší konzistenci výsledků, ale i potřebnou duševní pohodu. Mnoho studií z oblasti behaviorálních financí (například články publikované v Journal of Finance či v Behavioral Finance and Wealth Management) opakovaně potvrzuje, že disciplinovaný, systematický přístup dokáže snížit roli emocí a zvýšit pravděpodobnost dlouhodobé úspěšnosti.
Nakonec je dobré mít na paměti, že každá ztráta je jen dalším dílkem skládačky na cestě ke stabilnímu obchodnímu výkonu. V tom spočívá skutečná síla – umět se poučit a jít dál, aniž bychom strachu dovolili, aby nás ochromil.

I dnešní díl psychologie obchodování napsal pro finančníka spolupracovník žijící v USA, dlouholetý obchodník John Nowak.
Zdravím všechny obchodníky v ČR a SR. V dnešním díle seriálu psychologie obchodování bych rád napsal něco o tak zvaných okolních vlivech a jejich nebezpečí.
Okolní vlivy
Pokud něco v mé vlastní obchodní kariéře bylo v počátcích skutečně náročné, pak to byl obrovský „tlak“ nejrůznějších vlivů všude kolem mě, díky kterým bylo velmi těžké držet soustředěnost a pozornost na jednu jedinou věc. Toto neustálé rozptylování pozornosti a soustředěnosti mě v průběhu kariéry stálo zbytečně mnoho peněz a především pak času. Později jsem pochopil, že s podobným problémem se v začátcích musí vyrovnat snad každý, kdo to myslí s tradingem opravdu vážně.
Jak poznamenaly okolní vlivy mě samotného a co vlastně pojem „okolní vlivy“ znamená? Začnu trochu obšírněji.
V době, kdy jsem začínal obchodovat, přicházel v USA, kde jsem v té době již nějakou dobu žil, první boom v oblasti AOS a v oblasti propracovaných back-testingových platforem, jako například TradeStation. V té době jsem vyvíjel jednu z prvních vlastních obchodních strategií. Jednalo se o strategii obchodování s trendem, na které jsem později vydělal mnoho peněz a kterou s úspěchem používám pro svůj trading dodnes. Strategii říkám pracovně „pro-trend“ a její základní elementy jsou postavené na velmi jednoduchých, ba až banálních, přesto velmi dobře funkčních principech. V době vzniku pro-trendu jsem byl nejvíce hrdý právě na jednoduchost strategie a velmi dobré výsledky paper-tradingu i back-testingu, které jsem v té době dělal ručně, den po dni, týden po týdnu, měsíc po měsíci.
Když mně v té době ukázal blízký přítel platformu TradeStation, byl jsem logicky tímto úžasným nástrojem doslova unesen. Okamžitě jsem požádal přítele o backtest svého „pro-trendu“, o to více jsem byl potěšený, když i zde jsem viděl skvělé výsledky. Bohužel jsem však nezůstal zdaleka jen u tohoto. Ohromen možnostmi programu TradeStation jsem krůček po krůčku začal nabývat dojmu, že můj systém je možná až zbytečně příliš jednoduchý. Tento první krok „odklonu“ od mého původního záměru a obchodního plánu se však postupem času zhoršoval. S boomem software přicházel prakticky každý den do obchodnické komunity i nějaký nový indikátor, nový ukazatel, nový technický vynález, apod. Jakožto člověk, který se v pokoře sklání před možnostmi dnešní výpočetní techniky, jsem došel k přesvědčení, že zkrátka a dobře musím tyto nástroje a indikátory poznat úplně všechny. A tak jsem každý den dychtivě pídil po nejnovějších vynálezech, sám si pořídil TS, za drahé peníze najal programátora a věnoval prakticky veškerý čas všemu, co na co jsem jen narazil.
Ten rok jsem nevydělal jediný dolar. Ba dokonce, ten rok jsem utratil téměř sto tisíc dolarů za programátora, software, nejrůznější doplňky, knihy, časopisy a nevím co vše ještě. Má hlava praskala. Měl jsem pocit, že po roce dřiny a ohromné částce utracených peněz, vím ještě méně než na začátku. Byl jsem frustrovaný a cítil se hrozně.
Někdy stačí skutečně málo...
V té době jsem četl i nejrůznější studie a v jedné z nich narazil na zajímavé zjištění, že jedním z častých důvodů ztráty peněz v komoditách bývá přílišná důvěra v rady svého brokera. Samozřejmě, nechci tím jakkoliv znevažovat práci brokerů a i mně v začátcích můj broker naučil mnoho nového. Problém je ale v tom, že broker má spoustu klientů a nemůže si dovolit luxus zajímat se o obchodní strategie a její detaily každičkého jednotlivého klienta. Broker tedy může celé řadě klientů svými radami nevědomky kolikrát více uškodit než prospět. Pokud jste například krátkodobý obchodník a dostanete signál long, může dostat broker ve stejný den informaci, že trh půjde dlouhodobě short. Proto vám broker při otevírání pozice oznámí, že nejnovější analýzy potvrzují směr short, avšak už vám neřekne, že z dlouhodobého pohledu. Touto informací jste však natolik zasažení, že začnete váhat, nakonec se rozhodnete obchod nerealizovat a o pár hodin smutně hledíte, jak cena roste a roste a roste. Bez vás. Tomuto já osobně říkám okolní vliv a zcela nechtěnému jeho propadnutí. I když máte svůj vlastní systém, své vlastní analýzy a jste přesvědčeni o tom, co děláte, velmi slabý okolní vliv může způsobit, že náhle chtě-nechtě sejdete ze své vlastní cesty, sjedete z vlastních kolejí a později zjistíte, že jste vlastně nechtěně na úplně jiné trati, než jste chtěli být. Poté začnete být sami na sebe naštvaní, jak jste mohli něco takového dopustit, jak jste mohli své pracně získané a nabyté studie a analýzy, nad kterými jste strávili třeba i stovky hodin, hodit do koše během jediného okamžiku kvůli pár vteřinovému „okolnímu vlivu“, který právě není zrovna v souladu s vaším přesvědčením, nebo který vás ze všech stran nahlodává, že to, co právě víte a umíte, možná není moc a že by bylo třeba vědět a znát více.
Samozřejmě, po roce práce a utracené většině úspor, jsem i já konečně pochopil, jak snadno jsem se nechal zlákat „okolním vlivem“ a sešel z cesty, po které jsem kráčel a kterou jsem budoval déle jak dva roky. Hype a boom ohledně software a TradeStation mě natolik uchvátil, že jsem během vteřiny zapomněl na celou svou tvrdou práci, na po milimetrech vyvíjenou strategii pro-trendů, vše v mžiku hodil do koše a začal se zabývat něčím úplně jiným. Tomuto procesu jsem pak propadnul natolik, že jsem v podstatě už vůbec nevyvíjel systémy, ale jenom hledal nejžhavější novinky a poznatky (samozřejmě šlo o podvědomé hledání „svatého grálu“). Díky bohu, že jsem se probral.
V jediný okamžik jsem se všeho zase zbavil. Program TS jsem strčil i s počítačem do skříně, programátora propustil, knihy odnesl do sklepa a vrátil jsem se ke svému jednoduchému, ba až stupidně prostému pro-trendu. Následující rok jsem vydělal svých sto tisíc dolarů zpět plus mnohem více. Celý rok jsem však dokázal mít zavřené uši a oči vůči všem těm „super-indikátorům“ a „extra-systémům“, které vznikaly, zanikaly, některé přežívaly, některé vydělávaly, jiné ne.
Co je pointou?
Pointou tohoto příběhu samozřejmě není rada, abyste nekupovali knihy, software a netestovali na TS a podobných platformách. Všechny tyto nástroje jsou úžasné a veškerého času ani peněz nelituji. Mnohé jsem poznal, mnoho se dozvěděl, mnoho se naučil. Pointou tohoto příběhu je ale důrazné varování před okolními vlivy. Během vaší cesty za úspěšným tradingem bude vaše sebedůvěra a víra v to, co umíte, co máte a co dokážete neustále „podrývána“ prakticky všude kolem. Neustále budete narážet na to, že většina traderů nemusí souhlasit s tím, co si myslíte vy, že vám různí tradeři budou ukazovat věci a „hračičky“, o kterých vám budou tvrdit, že se bez nich nedá obchodovat. Budete se stále setkávat s novými a novými věcmi, indikátory, patterny, obchodními systémy. Samozřejmě je skvělé být neustále informovaný a neustále se učit něčemu novému. Nikdy však nedopusťte, aby vás tyto okolní vlivy až příliš snadno vykolejily z cesty, po které se pohybujete vpřed již řadu týdnů, měsíců nebo dokonce let. Vaše sebedůvěra a důvěra v to, co děláte, musí být vždy silnější. Pokud nedokážete mít silné přesvědčení v to, co děláte, a necháte se příliš snadno rozhodit jenom kvůli tomu, že broker má jiný názor na věc nebo trader vedle vás obchoduje systém 300x složitější než vy, pak nemáte dostatek pevné vůle a sebedůvěry k úspěšnému tradingu. V tradingu máme každý svou vlastní cestu a té je třeba se držet. Pokud vám funguje, nehleďte kolem a neposlouchejte okolí. Respektive jejich poznatky vnímejte, berte v potaz, ale nenechte se jimi znervózňovat nebo rozptylovat. Dobrý trader se mimo jiné pozná tak, že dokáže držet pozici na základě signálu vlastního systému long i v momentě, kdy je třeba i celý zbytek short. Vždy obchodujte jen a jen sami za sebe, svojí vlastní hlavou. Je mnohem výhodnější obchodovat třeba i stupidní systém, který ale funguje a vydělává, než neustále živit svůj mozek pochybnostmi vzniklými okolními vlivy, těmto vlivům propadat a trávit příliš mnoho času zkoušením a zkoumáním toho, co dělají druzí. Zkoumání toho, co dělají a co si myslí druzí, vám peníze ve většině případů nevydělá. Obchodování toho, co jste si pracně vybudovali, vyzkoušeli a vyladili vy sami, většinou ano.

O nutnosti a nezbytnosti obchodního plánu a jeho důrazného dodržování jsme v seriálu psychologie obchodování již psali mnohokrát. Přesto každý obchodník postupem času začne mít pocit, zda-li by nebylo lepší řídit se přeci jenom více „pocity“ než přesnými pravidly. Pojďme se dnes na tuto záležitost podívat trochu blíže.
Dodržování obchodního plánu může pro mnohé vypadat v počátcích jako nuda a zbytečnost. Někteří lidé mají ve svém životě obecně problémy dodržovat dlouhodobě jakákoliv pravidla a pro takové je samozřejmě pevné dodržování obchodního plánu ještě náročnější. Jiní obchodníci mají zase často pocit, že reagovat podle toho, „co jim říká trh“, je mnohem lepší, přínosnější a zábavnější, než slepě exekuovat signály obchodního systému.
Asi nejlépe mohou k tomuto tématu referovat vlastními bohatými zkušenostmi. Osobně jsem přesně ten „nejméně vhodný“ případ k dodržování pravidel: od dětství jsem spíše povaha svobodomyšlenkářského zaměření, ve kterém příliš prostoru pro fixní pravidla není. Mám rád, když mohu věci dělat často více „pocitem“ než hlavou – což plyne z mého silně umělecky zaměřeného jádra. A bytostně nesnáším stereotyp. Ve svých začátcích jsem se tedy snažil k obchodování přistupovat přesně tak, jak by se od takové povahy očekávalo: dlouhé hodiny a dny jsem pozoroval trhy a zkoušel na ně reagovat vlastně jen pocitově, bez racionálnějších základů. Výsledek byl jednoznačný – dlouhodobé, nekompromisní ztráty v obrovském měřítku.
Mé obchodování nemělo řád, bylo impulsivní, ale co více – nemělo koncept. A pokud nemáme koncept, nemůžeme očekávat žádný konkrétní směr, vedoucí pokud možno k profitům. Jelikož jsem skutečně velmi toužil v obchodování uspět, musel jsem, chtě nechtě, opustit „pocitový přístup“ a začít se zabývat tradingem v maximálně možné seriózní míře. Začal jsem studovat nejenom obchodní systémy, ale převážně statisticky prokazatelné formace a „fakta“ opakující se v trzích se solidní stabilností, money-management a veškeré další potřebné komponenty. Postavil jsem si svůj první obchodní systém a začal obchodovat koncepčně, podle pevných pravidel. Nebudu se tajit tím, že i tak byly začátky těžké, ale úspěchy se – světe div se – pomalu dostavovat začaly. Věděl jsem tedy, že jsem na dobré cestě.
Nicméně, má myšlenka zapojení citů a pocitů do obchodování mě zcela neopustila. I když jsem již věděl, že s pevnými pravidly je možné vydělávat v trzích nezanedbatelné peníze na relativně konstantní bázi, cítil jsem, že na své pocity by člověk též občas měl spoléhat. Jsem člověk, který na své pocity často dá (většinou s velmi dobrými výsledky), a jsem chtěl své dobré zkušenosti se spolehlivostí mých pocitů využít i v trzích (toto je pravděpodobně i důvod, proč jsem nikdy nepřitíhnul k AOS). Co jsem tedy začal dělat – i když jsem i nadále obchodoval čistě mechanicky, začal jsem si zapisovat, kdykoliv jsem měl tendenci udělat něco jen „pocitově“. Chtěl jsem si udělat přesný přehled na to, zda-li by mé čisté pocity byly profitabilní, nebo spíše ztrátové.
Co jsem zjistil, bylo velmi zajímavé. Předně jsem došel k závěru, že se velmi často pocity z trhu míchají s emocemi jiného rázu. Že mám často tendenci zaměňovat pocit z trhu za impulsivní reakce a že je toto velmi náročné oddělovat. Přesto jsem po dlouhých studiích došel k závěru, že na některé situace je skutečně pro mě osobně rozumnější reagovat více na základě pocitu než na základě plánu. Jedná se sice o velmi, velmi řídké situace, ale jsou to právě ty situace, kdy si dovolím malinko porušit pravidla svého plánu a zareagovat jinak, než by se od plánu vyžadovalo. I když se jedná spíše o pocitové momenty, které se tudíž špatně popisují a vystihují na racionální bázi, přesto bych se o tyto unikátní momenty rád podělil, a možná tak trochu inspiroval ostatní obchodníky. Zde tedy uvádím momenty, ve kterých čas od času reaguji více na základě pocitu než obchodního plánu:
Příliš volatilní vstupní úsečky
Pokud dostanu vstupní signál a zároveň vidím, že je úsečka extrémně volatilní, posoudím celodenní vývoj dne. Pokud vidím, že se celý den doposud obchodoval v uzavřeném, ne příliš velkém rozpětí, že trhu vládnou během dne více skalpeři než běžní ID tradeři a že už během dne udělal trh třeba i více volatilních úseček, které byly ve skutečnosti jen „falešnými“ signály, pak nechám rozhodnout své pocity, zda-li obchod vzít či nikoliv.
Silně rozjetý trh v mém směru
Pokud je trh silně rozjetý v mém směru a já jsem ve značném otevřeném profitu, mám tendence z trhu „vyždímat“ maximum. Proto v momentě, kdy dostávám signál k výstupu, avšak cítím z trhu stále ještě solidní vůli v rozjetém trendu pokračovat, mohu se na základě pocitu rozhodnout pouze přitáhnout SL a dále v obchodě setrvat.
Silný breakout
Pokud se mně rýsuje signál ke vstupu do pozice, avšak signál není ještě zcela uspokojivě zformovaný a neměl bych takový zatím ještě brát, mohu přesto občas udělat výjimku, pokud vidím, že trh právě udělal výrazný breakout, ze kterého skutečně existuje vysoká pravděpodobnost pokračování v započatém směru. Primárně však musím mít dobrý pocit z celkové situace, tj. jasně etablovaného trendu a trhu pod nadvládou „běžných“ obchodníků, nikoliv skalperů.
Nečekané prudké rozjetí trhu opačným směrem
Jedná se o situaci, jejíž zvládnutí chce již poměrně velikou sebedůvěru ve vlastní pocity. Jedná se totiž o situaci, kdy dojde k naprostému porušení všech pravidel. Této situaci říkám „náhlé prudké rozjetí trhu opačným směrem“. Situace se děje velmi zřídka a v drtivé většině za ní stojí fundamentální události. I když fundamenty naprosto nesleduji, ty podstatné nelze v trzích nerozpoznat. Pokud například přijde informace o teroristickém útoku v Londýně, trhy se „utrhnou“ a začnou prudce klesat dolů, bez ohledu na cokoliv jiného. V takový moment, i kdyby mi všechny signály ukazovaly long, já však viděl prudké otočení dolů a „utržený“ trh, neváhal bych na základě pocitu do trhu vstoupit na stranu short.
Toť jsou tedy výjimky, u kterých jsem vypozoroval, že je tu a tam občas přínosné pravidla porušit. Přesto ještě jednou upozorňuji, že porušování pravidel by mělo být skutečně pouze a jen výjimečnou záležitostí, aplikovanou v minimálních případech. Stále zůstává prioritou dodržovat bezezbytku obchodní plán v maximální možné míře. Doposud jsem nepoznal obchodníka, který by dokázal dlouhodobě profitovat bez obchodního plánu. Obchodní plán je základ – a pokud se naučíte obchodní plán bezezbytku dodržovat, můžete se i naučit rozpoznávat momenty, kdy jej lze výjimečně porušovat. Opačně to bohužel nefunguje.