Gapy - postrach nebo pomocník pozičních obchodníků?

Poslední dobou nebyl problém nalézt i u drahých akcií situace, kdy ráno otevřely výrazným gapem (otevírací cena byla mnohem nižší než včerejší uzavírací cena). Vyplatí se podobné akcie nakupovat? Třeba jen na krátkodobou spekulaci?
Podobné myšlenky testuji dnes na co nejširším množství dat. Nejčastěji používám všechny (i delistované) akcie obchodované na amerických burzách.
Vesměs začnu tím, že zkusím popsat testovanou situaci v co nejjednodušší podobě a na in sample datech zkusit simulovaně zobchodovat všechny výskyty.
Pro odpověď na výše uvedenou otázku jsem konkrétně situaci specifikoval následovně:
Akcie se obchodovala na americké burze. Její close cena je vyšší než průměrná close cena za 100 dnů, tj. C>MA(C,100). Akcie otevře níže, než bylo včerejší low, od kterého ještě odečtu průměrný denní range - ATR(5). Výstup na konci obchodního dne. Při obchodování každého signálu, alokaci 1 % kapitálu do obchodu, ignorování marginové politiky brokera (tj. otevíral bych všechny signály) a ignorování komisí, bychom za období 2012–2020 dostali podobný obrázek:

Takový vůbec nevypadá špatně.
Nicméně základní otázkou u podobných testů vždy je, jestli by dané situace byly vůbec obchodovatelné. Hodně technických situací nabízí teoreticky edge právě proto, že jej nebylo možné zobchodovat (v trhu chybělo volume).
Pro porozumění dopadu likvidity na ziskovost si mohu jednotlivé obchody rozdělit do skupin podle toho, jak likviditní byla obchodovaná akcie v momentě vstupu:

Na svislé ose je průměrná velikost obchodu (stále bez komisí a bez skluzů). Jednotlivé sloupce pak představují skupiny akcií rozdělené do 20 dílků podle svého volume. Ve sloupci zcela vlevo je 5 % akcií s nejvyšším volume. Ve sloupci vpravo je 5 % akcií se zcela nejnižším volume.
A tendence je zde bohužel zcela jednoznačná – regresní linka strmě roste vpravo vzhůru a dokládá, že čím nižší volume, tím vyšší byl zisk. To bude v praxi znamenat, že největší profity by na širokém backtestu byly realizovány na akciích s velmi nízkou likviditou. A zde bychom patrně dostávaly tak vysoké skluzy v plnění, že by strategie nebyla vůbec obchodovatelná.
Mě pro testy zajímají hlavně likvidní akcie.
Takto vypadá backtest akcií, jejichž volume patřilo v den před vstupem mezi 10 % nejvyšších (na horním histogramu by šlo o první dva levé sloupce). Tento test již obsahuje komise (jako u Interactive Brokers) a realistický skluz v plnění o velikosti 0,01 % vstupní ceny:

A zde je pro ukázku stejný test na maximálním vzorku dat, který mám k dispozici. V rámci testu tedy sleduji všechny akcie, které byly obchodovány na US burzách. Každý den je srovnán podle volume (používám neupravené volume z daného obchodního dne), použiji jen akcie, jejichž volume spadá do 10 % nejlikvidnějších titulů daný den. Otevírám všechny signály, každému přiřazuji 1 % kapitálu (bez ohledu na marginovou politiku brokera – jde mi jen o tendence). Do výsledků jsou zahrnuty komise a skluzy v plnění:

Shrnutí
Akcie, které otevřou výrazným gapem podle předcházející low možná představují vizuálně lákavou nákupní obchodní příležitost, nicméně zejména u likvidních titulů nepředstavují jejich nákupy dlouhodobě ziskovou záležitost.
Současně test také ukazuje, jak významný dopad má na vyhodnocování obchodované situace volume. Vždy je třeba u sledovaných patternů zkoumat, zdali byly obchodované objemy tak vysoké, aby bylo možné daný obchod skutečně realizovat.

Trhy nejsou náhodné, díky řadě faktorů se v nich neustále opakují situace, poskytující určité pravděpodobnosti, které využíváme coby výhodu (tzv. „edge“) pro své profity. Jakým způsobem se ale obchodníci ke svému „edge“ dostávají? V článku vám ukáži, jeden z příkladů, jak edge hledám ze svého pohledu.
Je smutnou skutečností, že začínající tradeři většinou žádný skutečný edge nemají a první pokusy o obchodní plán jsou většinou jen otázkou pokusu o věštění z křišťálové koule. Ti co vydrží přes počáteční neúspěchy začnou postupně chápat, že výhoda, skrz kterou dokáží úspěšní obchodníci vydělávat v trzích peníze, nemusí být veliká (aby se s ní dalo např. ohromovat kolegy), ale pokud ji aplikujeme dostatečně konzistentně a systematicky, profity malé být rozhodně nemusí. Dalším logickým krokem je tak získávání vlastního „edge“, se kterým by daný obchodník mohl vydělávat. Jak ale na to?
Získávání profitabilního „edge“ je velmi jednoduché a současně velmi složité. Nalezení nového edge (další strategie atd.) je jednoduché pro již profitabilního obchodníka, nalezení prvního „edge“ je velmi složité a frustrující pro ty, které začínají. Důvodů je celá řada. Mimo jiné mě například napadá:
Začínající obchodník hledá „něco obrovského“, výhodu, která mu hned vydělá miliony. Tomu se říká svatý grál a takový samozřejmě neexistuje. Trhy jsou natolik efektivní, že nějakou velmi zásadní výhodu by okamžitě ostatní tradeři objevili také a logicky by přestala fungovat. Oproti tomu zkušený obchodník ví, že výhoda, kterou hledá může být jen velmi malá, ale především mu musí sedět – musí být spokojený s frekvencí obchodů, velikostí risku, způsobem identifikace výhody atd. Práce s „edge“ je velmi systematický proces a co si budeme namlouvat, většina lidí není příliš systematických. Hledání „edge“ je o postupném vyhodnocování nejrůznějších situací a čísel a jejich postupném zpracování. Čím je navíc člověk v tradingu více na začátku, tím více těká od jednoho k druhému, protože vnitřně není ještě úplně přesvědčený, co vlastně hledá (a jak by to mělo vypadat). Ze své zkušenosti bohužel musím říci, že málokterý začínající trader dokáže pracovat dlouhodobě systematicky a logicky se tak málokdy dobere k nějakému konkrétnímu edge. Práce s „edge“ navíc vyžaduje naprostou disciplínu při následném obchodování. Pracujeme-li s relativně malou výhodou, dostaví se kladné výsledky pouze tehdy, budeme-li obchodovat podle stále stejných pravidel. Zkušený obchodník ví, že nejpřímější cesta k edge je skrz vlastní studium trhů, ze kterých může edge postupně sám vyčíst. To je pochopitelně pracná a zdlouhavá cesta, na jejímž konci však bývá hodnotná odměna. Jak konkrétně tedy edge hledat? Jediná funkční cesta, kterou znám, je skrz systematické studium trhů. Sám si například při studiu trhů kladu nejrůznější otázky, na které následně hledám odpovědi. Někdy je pro mě odpověď přínosem, jindy nikoliv, samotný proces hledání mě však většinou posune dopředu sám o sobě.
Ne na všechny otázky lze pochopitelně odpovědět zcela exaktně. Otázky se navíc budou lišit obchodník od obchodníka, což je přesně to, co každý potřebuje – postupně se zaměřit na analýzu trhů takovým pohledem, který je mu podvědomě co nejbližší.
Osobně při sledování trhů postupuji přibližně následujícím způsobem. Řekněme, že sleduji denní grafy, které osobně používám pro obchodování opcí (sám analyzuji nejrůznější timeframe, ale pro začínající obchodníky bych rozhodně doporučoval věnovat se nejprve vyšším timeframe, protože pro analýzu nižších timeframe si musí obchodník pokládat již hodně specifické otázky), a každý den se snažím popsat situaci, kterou trh vytvořil. Sám mám poměrně rád konkrétní čísla, takže při studiu vyšších timeframe si pokládám otázky, na které mohu dostat konkrétní odpověď. Vidím například, že trh vytvořil třetí den po sobě nové low. Hned mě tak napadne otázka – taková situace z grafu skutečně křičí a umím si představit, kolik lidí začíná shortovat. Jak velká je ale historicky šance, že trh bude čtvrtý den klesat?
Technických způsobů jak dostat odpověď na podobnou otázku je celá řada. Můžeme použít nějaký software nebo procházet grafy a vypisovat si všechny výskyty ručně do tabulky, kde je můžeme důkladně analyzovat. Ruční procházení grafů je neocenitelné, ale spíše již při budování konkrétního obchodního systému, kdy již získáváme i určitý cit pro konkrétní situaci. Já v této fázi zatím jen hledám odpovědi na mé otázky, takže mi stačí jen velmi hrubý nástroj poskytující jen rámcové odpovědi. Proto používám software, konkrétně velmi univerzální Microsoft Excel. Dřív jsem používal specializované nástroje, ale nakonec jsem se přinutil naučit se s Excelem pracovat trochu víc a byl jsem velmi překvapený, jak málo řádků kódů občas stačí na to, aby člověk dostal to, co potřebuje.
Zpátky k našemu příkladu – v případu denních grafů sleduji například vztah mezi close konkrétního dne a open následující, případně close následujícího. V případě testování výše uvedené podmínky v trhu SPY, který často používám pro své opční obchody, mohu získat podobnou statistiku:

Statistika pro trh SPY pro situaci, kdy by obchodník hypoteticky NAKOUPIL na close dne splňující výše uvedenou podmínku (třetí po sobě nové low). Tabulka se tedy vztahuje k již otočené situaci, než ke které jsem si původně položil otázku, neboť první výpočet na historických datech ukázal, že v trhu je určitý edge spíše na opačnou stranu - to co vypadá velmi bearish, má ve skutečnosti výrazně bullish tendence. V celých 60 % případech následovalo po takovém dni vyšší open než bylo close a v 56 % následoval den s vyšším uzavřením.
Pochopitelně, že situaci zkoumám z pohledu ještě podrobnějších statistik, které nejsou uvedeny v článku, a pokud vidím, že i takto velmi hrubě položená otázka dává šanci na nějaký kloudný edge, ptám se dál. Zkoumám graf a ptám se například „jak vypadá ještě opticky více bearish situace, která by přitáhla do pasti co nejvíce prodávajících?“ Napadá mě například – co třeba nevyplněný gap dolu u posledního dne? Tj. tři dny s novým low, přičemž poslední den měl open i high níže než bylo close předchozího dne? Jak by vypadaly statistiky, pokud bych na close takto hrozně bearish dne NAKUPOVAL? Zeptám se Excelu a výsledek může být u trhu SPY následující:

V 70 % případech bylo následující otevření vyšší než dnešní close! Pokud bych se zaměřil na celý následující den, získávám stále vynikajících 65 %, navíc dokonce s historicky pozitivním RRR – tj. průměrný ziskový obchod je vyšší než průměrný ztrátový obchod. A to vypadal pattern na první pohled jako ryze medvědí.
Výhodou Excelu je, že vše si mohu nechat zobrazovat hned v grafech. Výsledná „equity“ edge vycházející z naší jednoduché podmínky by vypadala následovně:

Rád bych zdůraznil, že prezentovaná odpověď na moji otázku nepředstavuje obchodní systém, který bych šel rovnou obchodovat. Budování obchodního systému je záležitost komplexnější a rozhodně je třeba edge dále rozvádět a testovat. Výsledná odpověď obsahuje nicméně určité konkrétní pravděpodobnosti, které mohu či nemusím zakomponovat do některé své obchodní strategie.
Budete-li podobným způsobem zkoumat situace např. na denních grafech několik dnů po sobě, s velkou pravděpodobností získáte celou řadu velmi slibných pravděpodobností, které lze již zkombinovat do obchodovatelných obchodních systémů. Jediné co je přitom potřeba je sledovat trhy, pokládat si při tom otázky a pokoušet se na ně najít odpovědi.

Gap, často označovaná jako "otevírací mezera", je v kontextu obchodování na burze náhlý skok v ceně akcie, komodity, měny či jiného finančního instrumentu, který se objevuje mezi koncem jednoho obchodního dne a začátkem následujícího dne. Tato mezera v ceně se zpravidla objevuje jako důsledek důležitých zpráv, událostí nebo oznámení, které mohou výrazně ovlivnit hodnotu instrumentu.
Existuje několik různých typů mezer. Gap směrem nahoru znamená, že otevírací cena je vyšší než maximální cena předchozího dne. Naopak, Gap směrem dolů znamená, že otevírací cena je nižší než minimální cena předchozího dne. Mezery mohou také být klasifikovány jako mezera v pokračování trendu, kdy mezera podporuje stávající trend, nebo mezera v obratu trendu, kdy mezera signalizuje možnou změnu trendu.
Profesionální obchodníci často sledují mezeru jako signál pro vstup či výstup z obchodu. Teorie obchodování s gapy zahrnuje různé strategie pro řešení gapů. Například někteří obchodníci věří, že gap "je třeba zaplnit", což znamená, že pokud se vytvoří mezera, je pravděpodobné, že cena se nakonec vrátí zpět k hodnotám před gapem. Samozřejmě, ne všechny mezery jsou zaplněny, a proto je důležité kombinovat tuto strategii s dalšími technickými a fundamentálními analýzami.
Denní úsečky akcie Apple (APPL) s vyznačenými největšími otevíracími mezerami:

Popis konceptu strategie vycházejícího z uzavření gapu: Vyplatí se nakupovat akcie po výrazném gapu?