Orderflow vs. Price Action vs. Indikátory
Před více než šesti lety jsem na Finančníkovi publikoval článek Price Action vs. Indikátory, ve kterém jsem se zamýšlel nad těmito přístupy používanými v intradenním obchodování. Jak tuto problematiku vidím dnes?
Foto (c)123rf/file404
|
Nejprve mi dovolte malý úvod. Coby mentor řady FIMS obchodníků si dnes hodně uvědomuji, že všechny zkušenosti a know-how nelze předat během týdne. Začínajícího obchodníka můžete samozřejmě nasměrovat, ale na spoustu věcí si stejně musí přijít sám a ne všem vyhovují stejné nástroje. Z tohoto důvodu rozumím tomu, že lidé používají nejrůznější nástroje a mohou s nimi dosahovat i překvapivých výsledků. V článku tak hovořím z pohledu své zkušenosti – více než deseti let prakticky každodenního sledování trhů a poslední roky i každodenního kontaktu s mentorovanými fims obchodníky.
A nyní k tématu článku. Patrně čekáte, že budu pokračovat v dalším srovnávání price action a indikátorů podobně, jako jsem to dělal ve zmiňovaném starším článku. Ovšem tímto směrem se pouštět nebudu. Z dnešního pohledu mi podobné nástroje začínají splývat do jedné kategorie, ve které mi sice práce s price action přijde výrazně přehlednější, ale stále si dokáži představit orientaci v grafu i podle některého z indikátorů. Ten absolutní základ oddělující, zdali nástroj/přístup může fungovat, či nikoliv, vidím ve způsobu aplikace. Konkrétně v tom, zdali obchodníci používají nástroje pro širší vyhodnocení situace, nebo pro mechaničtější vyhledávání absolutně přesných patternů.
Právě fixaci na mechanické vyhledávání patternů vnímám jako něco, co představuje pro mnoho začínajících traderů bariéru k úspěchu v diskréčním intradenním obchodování, přinášející postupně stále vyšší frustraci. Intradenní trhy vždy vyžadují určitý stupeň širšího porozumění situace, do které vstup exekuujeme. To není tak úplně snadná věc, protože pro obchodování do jasného kontextu musíme jednak daný kontext pochopit, mít zkušenosti s jeho vnímáním v reálném čase a současně i trpělivost počkat si na to, až se bude v trhu vyskytovat.
Přičemž určitě platí, že obchodníci využívající indikátory mají k mechanickému obchodování patternů blíže než ti sledující price action. Často proto, že využití indikátorů vypadá jednodušeji ve smyslu, že není třeba nad obchodováním tolik přemýšlet. Z mé zkušenosti to však není pravda. Každý vstup vyžaduje pochopení kontextu dané situace, ať jej časujeme s využitím price action, nebo indikátorů.
Další podstatný fakt, který je třeba při intradenním obchodování vnímat je skutečnost, že se trhy mění. Oproti stavu před deseti či sedmi lety vnímám v trhu výrazně více sofistikovaných „útoků“ na stop-lossy pozic té nejodhadnutelnější masy využívající ty „nejprofláknutější“ nástroje technické analýzy. Pořád musíme mít na mysli, že obchodování na burze je z pohledu jednotlivých exekucí o přelévání peněz mezi obchodníky. Vaše případné zisky se negenerují „ze systému“, ale někdo na druhé straně musel ztratit. Ti výděleční dnes tak zcela přirozeně používají taktiky modelující psychologické a technické patterny chování ztrácející masy a tohoto chování využívají pro své profity prostřednictvím sofistikovaných algoritmů. Doba je v tomto „agresivnější“ (jako ostatně celá společnost) a o to více je třeba vstupy promýšlet s ohledem na to, co se v trzích děje aktuálně.
Což mě vede zpět k patternům a zejména těm vycházejících z indikátorů. Chápu, že pro mnoho obchodníků je stále pochopitelnější začít sledovat trhy z pohledu analýzy jednoho indikátoru a i dnes lze s těmito přístupy vydělávat, byť spíš na úrovni startovního můstku k dalším pokročilejším přístupům. Nicméně enormní množství energie je třeba věnovat nuancím, v jakém prostředí daný pattern vzniká. Tedy pokud budete například sledovat pattern 2v na CCI, je nezbytné mít v obchodním plánu dobře popsaný kontext, do kterého chcete pattern exekuovat. Sami víte, že i já, když jsem s indikátory před cca osmi lety obchodoval, jsem velký důraz kladl zejména na S/R úrovně a CCI jsem tak používal spíše jako vodítko pro srozumitelnou indikaci momenta. V dnešních podmínkách pak doporučuji sledovat oblast vstupu ještě minimálně s využitím běžného volume a stavět si i pravidla pro sledování dynamiky pohybu ceny v oblasti vstupu. Protože jsou dny, kdy je trh silný a dere se jedním směrem, a pak jsou dny, kdy má trh tendenci rotovat po každé dokončené úsečce. V obou (zjednodušených) případech se jedná o zcela odlišný kontext, kdy „pattern“ na indikátoru může vypadat úplně stejně, a přesto bychom se v obou situacích měli chovat jinak.
Ale nedělejme si iluze, že s price action jsou na tom obchodníci jinak. Opět vnímám, že pro rozumnou úspěšnost není možné dnes jen čekat na fixně vypadající patterny vycházejících z cenových úseček. Z úplně stejného důvodu, který jsem uvedl výše – cenový pattern (ve stylu například rostoucí úsečka a dvě klesající úsečky) je nutné posuzovat v kontextu toho, kde se odehrává, v jakém stavu jsou trhy (vyvážené/trendující atd.) a s jakou dynamikou se trhy v dané oblasti pohybují.
Výše uvedené je pro některé obchodníky zřejmé, a proto dokáží obchodovat s jakýmikoliv nástroji. Jiní se točí v bludném kruhu, protože se pokouší hledat stále nové patterny, které budou jednoznačné, jednoduché a konečně fungovat trvale s vysokou úspěšností. A ty nenachází, protože takové neexistují.
Ať již používáte jakékoliv nástroje pro časování trhů, je z mého pohledu důležité především chápat, jestli dobře rozumíte situacím, které s nástroji obchodujete. A tedy ne z pohledu „vzhledu patternu“, ale silám, které za vznikem patternu stojí.
Osobně se obchodování „patternů“ stále více vzdaluji. Přitom jde spíše o mentální posun směrem k obchodování určitých situací, ovšem ten úhel pohledu vnímám jako dost zásadní. Obzvlášť v dnešních trzích. Příkladem jsou situace, kdy v rámci fims obchoduji „stop runy“, tedy vstupuji v místech, kde jiní obchodníci opouštějí pozice na stop-lossu. Jakmile na vstup budete nahlížet podobnou optikou, začnou vám být konkrétní patterny irelevantní, byť patrně budete chtít vstupovat do určité jasněji definované struktury například cenových úseček (tak to dělám já). Nicméně v této struktuře budete chtít identifikovat jednak místo vstupu „ztrácejících“ obchodníků a jednak orderflow v oblasti jejich stop-lossů, do které naskakujete. A tedy i v případě, že cenová struktura vypadá dobře, ale například v orderflow nevidím příslušný řád, pak v dané oblasti nevstupuji, protože tam nevnímám onen důvod, který obchoduji. A tím není mechanická podoba patternu (ať na indikátoru nebo price action), ale určitý „příběh“, který se odehrává mezi nakupujícími a prodávajícími. Toto pak vnímám v intradenním diskréčním obchodování jako zásadní – chápat, že v trhu nevyhledáváme mechanické patterny, ale spíše určité „scénáře“, které pak obchodujeme s naším risk managementem.
Tedy price action, nebo indikátory? Osobně doporučuji především co nejméně nástrojů vycházejících z historické ceny a co nejvíce přemýšlet o tom, co se v trhu děje aktuálně. Sám preferuji price action, ale bez orderflow či určité formy sledování volume bych si dnes intradenní obchodování představit nedokázal.
Petr Podhajský
Fulltime obchodník věnující se tradingu více než 20 let. Specializace na systematické strategie obchodované na futures a akciích. Oblíbený styl obchodování: stavba automatizovaných portfolio systémů, které využívá i při správě většího externího kapitálu.