Kognitivní zkreslení
Kognitivní zkreslení může být v aktivním tradingu klíčovým prvkem, který působí na rozhodování obchodníka. Jde o systematické chyby v našem myšlení, které mohou ovlivnit náš úsudek, vnímání nebo paměť. V kontextu tradingu mohou tato zkreslení vést k suboptimálním obchodním rozhodnutím a způsobit ztrátu peněz.
Jedním z klasických příkladů kognitivního zkreslení je potvrzovací zkreslení (Confirmation bias). Trader, který má představu o budoucím směru trhu, může upřednostňovat informace, které potvrzují jeho názor a ignorovat ty, které jej vyvracejí. Tím pádem může přehlédnout důležité varovné signály nebo protichůdné informace.
Dalším typickým zkreslením v tradingu je upřednostňování nedávných událostí, známé také jako recenční efekt (recency effect). Pokud trh nedávno vykázal významné zisky, trader může být přesvědčen, že tento trend bude pokračovat, i když neexistují žádné konkrétní důvody k takovému přesvědčení.
Navíc je tu také problém přisuzování nadměrného významu vlastním schopnostem, často označovaný jako efekt nadměrné sebedůvěry (Overconfidence bias). Mnoho traderů si může mylně myslet, že mají lepší schopnosti předvídat trh než průměrný investor, což může vést k riskantním obchodům.
Tradeři se musí naučit překonávat klam přeživších (Survivorship bias). V kontextu tradingu jde o to, že se často hodnotí výkonnost akcií, strategií nebo traderů na základě těch, kteří zůstali "ve hře", zatímco se opomíjí ti, kteří skončili kvůli ztrátám nebo bankrotu. Pokud budete stavět strategii na akciích indexu S&P 500 s využitím jen těch akcií, které jsou dnes v indexu, budete v historickém backtestu získávat nerealistické výsledky, protože budete signály vyhledávat na akciích, které v minulosti v indexu nebyly (a opomíjet ty, kterým se nedařilo a byly z indexu vyřazeny).
V aktivním tradingu je esenciální tyto kognitivní zkreslení rozpoznávat a bojovat proti nim. Pokud je obchodník schopen identifikovat svá vlastní zkreslení a naučí se je kontrolovat, může to mít významný dopad na jeho výkonnost a ziskovost v dlouhodobém horizontu.
