Prohledat Finančník.cz

Úvod a obsah Intradenní obchodování, kterému se běžně říká také daytrading, znamená nákupy a prodeje různých finančních nástrojů (nejčastěji futures kontraktů, akcií, opcí nebo forexu) v průběhu jednoho dne. Intradenní obchodníci těží z krátkodobých pohybů cen odehrávajících se v řádu minut či hodin. Intradenní obchodník uzavírá pozici před koncem obchodní seance, nemusí se tak strachovat o vývoj ceny v průběhu noci. Vyšší frekvencí obchodů a využitím páky může dosahovat nadstandardních výnosů. Intradennímu obchodování se na každodenní bázi věnuji přes 20 let. V tomto článku jsem pro vás připravil shrnutí, co mi v daytradingu funguje, na co si dát pozor a s čím dnes vydělat lze a s čím již ne. V článku naleznete následující témata: Základy intradenního obchodování Co přesně znamená intradenní obchodování? Kolik si vydělá intradenní trader? Proč intradenně neobchoduje každý, když je to tak výdělečné? Jak konkrétně se dá intradenně obchodovat? Jak s intradenním obchodováním začít? Tipy pro intradenní obchodování Vhodné trhy pro daytrading: jak je vybrat? Jaká je minimální velikost účtu? Jak na intradenní obchodování coby full time job? Jakou techniku pro intradenní obchodování a kolik monitorů? Strategie pro intradenní obchodování Intradenní obchodování breakoutů (průrazů) Obchodování intradenní mean reversion Intradenní obchodování fundamentů Obchodování order flow Intradenní obchodování arbitráží Jak se vyvarovat pastem spojeným s intradenním obchodováním Začněte pomalu a co efektivněji Připravte se na průběžné změny trhů Zaměřujte se na detaily a evidenci Neklaďte důraz na schopnost predikce trhu Jak vydělat peníze v 2023 intradenním obchodováním? Základy intradenního obchodování Co přesně znamená intradenní obchodování? Jde o shrnující pojem jakéhokoliv stylu tradingu, kde se pozice nedrží přes noc. Intradenní obchodování zahrnuje jak scalping, kde se pozice drží spíše vteřiny, ale i taktiky, kdy se obchody drží hodiny. Své pozice intradenní trader uzavírá nejpozději na konci obchodního dne. Kolik si vydělá intradenní trader? Intradenní obchodování patří teoreticky k nejziskovějším obchodním stylům. Výdělky jsou neomezené a nejlepší intradenní obchodníci dokáží vytvořit profit i stovky procent ročně. Podstatné je, že při intradenním obchodování se lépe řídi risk, kdy například v akciích nehrozí riziko nočního gapu a obchodní kapitál se „otáčí“ rychleji (navíc často s využitím páky). Mé intradenní strategie tak mají podstatně vyšší sharpe ratio (dávající do poměru výnos a risk) než swingové obchodování. Proč intradenně neobchoduje každý, když je to tak výdělečné? Především proto, že reálný intradenní trading je skutečně náročný a v praxi se věci mají jinak, než vypadají v teorii. Drtivé množství informací dostupných na internetu, jak úspěšně intradenně obchodovat, nefunguje a většina obchodníků, kteří intradenní obchodování zkusí, jen ztratí peníze. Úskalí je mnoho. Při ručním intradenním tradingu jsou zde opravdu vysoké nároky na psychiku obchodníka. A jelikož lidé nejsou stroje, vesměs se obchodníci jednou neudrží a často obchodují mimo původní plány. Intradenní obchodování bývá mnohem dražší (díky skluzům v plnění), než ukazují backtesty a obchodníci kvůli tomu nakonec ztrácejí peníze, přestože základní edge funguje. Mnoho začátečníků pak také skončí kvůli příliš vysoké páce. Jak konkrétně se dá intradenně obchodovat? Obchodovat lze skutečně různě. Nejčastěji budete nacházet obchodníky, kteří obchodují breakouty (proražení určitých cenových úrovních), mean reversion (odraz od vybraných cenových úrovní) a obchodníky vyhodnocující orderflow (tok objednávek). Přičemž podobné strategie lze aplikovat na různé trhy (např. e-mini futures, akcie, etf, crypto, forex) a na různé časové rámce – lze sledovat minutové grafy, vteřinové grafy, půlhodinové grafy, různé speciální grafy, jako je například renko atd. Co se konkrétních nástrojů týče, i zde budete nacházet kombinace všeho možného. Hodně obchodníků pracuje s čistými cenovými grafy (tzv. price action), řada jiných bude používat indikátory, najdete i tradery, kteří budou pracovat pouze s nástroji hloubky trhu (tzv. DOM) a sledovat dynamiku toku objednávek. Intradenní obchodování lze dělat ručně, kdy obchodník sedí před počítači, sleduje obrazovky monitorů a ručně obchoduje vybrané situace. Nebo automatizovaně, kdy se strategie připraví do mechanické podoby a v trhu obchodujeme strategii jako tzv. AOS – automatizovaný obchodní systém. Jak s intradenním obchodováním začít? Rychlé obchodování je z mnoha důvodů přitažlivé pro začínající obchodníky a v této oblasti tak naleznete nejvíce „balastu“. Všude lze zakoupit líbivé plány, které vás budou v konečném důsledku stát jen čas a peníze. Jelikož jde o nejnáročnější styl obchodování, začněte se učit jen od těch, u kterých máte jistotu, že sami používají funkční metody. Nesmiřte se s hypotetickými ekvitními křivkami vytvořenými v Excelu nebo grafickém editoru. Chtějte vidět výpisy z brokerských platforem, požadujte v procesu výuky maximální transparentnost (vidět plnění jednotlivých obchodů atd.). Trh je v tomto směru opravdu nemilosrdný a ani velká jména zahraničních autorů knih přednášejících na konferencích a tváře „top traderů“ smějících se z inzerátů brokerů absolutně nic neznamenají. Buďte v oblasti vašeho průzkumu opravdu důkladní a nenechte se odbýt. Daytrading není tolik o zásadním know-how v oblasti predikce trhů, ale spíše o pilování drobných nuancí (precizní exekuce, stabilní psychika, rychlost atd.) a měli byste si být jisti, že to, co se plánujete učit, skutečně v aktuálních podmínkách trhů může fungovat. Osobně bych začal intradenně obchodovat spíše pomaleji (držet pozice delší minuty až hodiny) a jakmile najdete někoho, kdo obchoduje s transparentními výsledky a je ochotný se o své know-how dělit, je čas vrhnout se do studia a připravit se na roky dřiny. Mějte před tímto směrem tradingu respekt a přistupujte k němu tak, že jde skutečně o to nejtěžší, s čím můžete na burze uspět. To platí zejména pro ruční intradenní obchodování. U mechanického obchodování je výhodou, že jsou výsledky a instrukce jednoznačně replikovatelné. Tipy pro intradenní obchodování Vhodné trhy pro daytrading: jak je vybrat? Pro intradenní obchodování je klíčové, aby bylo obchodování daného trhu co nejlevnější. A to jak z pohledu brokerských poplatků, tak spreadu. Spread představuje často přehlížený, ale velmi výrazný náklad obchodování. Jde o rozdíl mezi ask a bid cenou – tedy určuje, za jakou cenu můžeme nakoupit a prodat. Intradenně chceme obchodovat trhy, které jsou dostatečně likvidní. Takové mívají rozdíl mezi ask a bid cenou nejnižší. V některých trzích se může spread měnit (rozšiřovat) v závislosti na dění v trhu a obchodování v klíčové momenty (např. v době vyhlašování zpráv) může být velmi drahé. Důležité také je, aby se trh dostatečně hýbal – měl dostatečnou volatilitu. Pozice jsou v intradenním obchodování drženy relativně krátce. Přesto musí být průměrný profit dostatečný, aby pokryl náklady spojené s pozicí. Proto lépe fungují intradenní strategie v trzích, které se více hýbou – jsou volatilnější. Například v akciových indexech jsou pro mě profitabilnější strategie obchodované na indexu Nasdaq 100 než na S&P 500, protože prvně jmenovaný je volatilnější. Osobně se snažím vybírat intradenní strategie a obchodované trhy tak, aby velikost zbacktestovaného průměrného obchodu byla několikanásobně vyšší, než jsou náklady, kterým budu čelit. Tedy spreadu a komisím. Například pro daytrading používám e-mini ES – futures kontrakt na akciový index S&P 500, kde nejmenší pohyb cenového grafu (tzv. tick) má hodnotu 12,5 dolarů. Brokerský poplatek za zobchodování trhu bude cca 3 dolary RT (round turn) podle brokera. Při obchodování budu mít patrně alespoň jednou tzv. skluz v plnění, vstoupím/vystoupím do obchodu hůře alespoň o tick (hodnota 12,5 dolarů) a náklady na jediný obchod tak budou nejméně cca 15,5 dolarů, pravděpodobně více (skluz může být jak při vstupu, tak výstupu). V podobném trhu budu chtít obchodovat strategie, které mají dlouhodobý průměrný obchod (po odečtení komisí a skluzu) alespoň cca 50 dolarů. Velikost průměrného obchodu je jeden z významných faktorů, který mi pomáhá vybrat jak obchodovatelnou strategii, tak trh. Dalšími faktory výběru trhu může být časová zóna, ve které se trh obchoduje, měna a dostupná finanční páka. Osobně nejvíce obchoduji intradenně strategie na akciové indexy, a to s použitím futures kontraktů. K dispozici jsou jak mini kontrakty, tak mikro kontrakty. Pro intradenní strategie používám i volatilnější akcie. Pro výběr volatilnější akcie se mi osvědčilo používat poměr ATR/C – průměrný denní rozkmit vs. cena trhu. Řada obchodníků daytraduje i forex a krypto. Výběr v tomto ohledu záleží především na tom, jestli budete preferovat burzovní trhy s vyšší regulací (jako to dělám já) nebo nikoliv. Jaká je minimální velikost účtu? Technicky lze intradenně obchodovat s velmi malým účtem třeba i několika set dolarů. Prakticky to ale závisí na parametrech konkrétní strategie. Je potřeba dobře spočítat risk, s jakým se budeme v trhu potýkat (a každé obchodování je spojené s riskem, bez toho nemůžeme vydělat) a nastavit jeho úroveň tak, abychom riskovali jen rozumnou míru kapitálu. V intradenním obchodování je rozumné riskovat max. 2 % na obchod a obchodovat systémy s drawdownem do cca 30 %. To jsou ale jen vodítka. Podrobnější vysvětlení problematiky na příkladu konkrétní intradenní strategie naleznete v článku Breakout trading a řízení rizik (komodity vs. ETF vs. CFD). Jednoznačně platí, že nejvíce obchodníků v tradingu prodělává proto, že obchodují s neadekvátním riskem. Riskují příliš mnoho vůči kapitálu, který mají na účtu. A buď jim reálně sérií ztrát dojdou peníze, nebo vyčerpají psychický kapitál (nemohou hloubku ztrát dále snášet). Jak na intradenní obchodování coby full time job? Hodně začínajících traderů chce obchodovat „na plný úvazek“. Vydělávat si jím na živobytí. To je reálné, ale jen při splnění mnoha podmínek, které je třeba promyslet. Například musíme nastavit obchodování tak, abychom byli schopni stejnými metodami obchodovat více kapitálu a zároveň se po letech práce neodrovnali psychicky. V tomto směru je dobré správně se rozhodnout mezi ručním a automatizovaným obchodováním. Osobně obchoduji již jen automatizovaně, kdy nemusím s trhy trávit čas (ten o to více věnuji přípravě strategie) a mechanické strategie dokáží bez emocí pracovat jak s mým vlastním kapitálem, tak kapitálem, který spravuji. Každý full time job představuje dlouhodobý úvazek. Daytrading v tomto není výjimkou. Je proto dobré zvážit, jak přesně si takové zaměstnání představujeme. Jakou techniku pro intradenní obchodování a kolik monitorů? Typickým stereotypem daytradera je člověk sedící před několika velkými monitory s grafy. Jistě budete taková videa nacházet na TikToku, ale jsem přesvědčený, že tímto způsobem peníze vydělá v domácím prostředí skutečně málokdo. Kolik uspokojení může navíc člověk získat sezením a hypnotizováním monitorů roky svého života? Také jsem tuto cestu vyzkoušel a nikomu bych ji jako finální formu tradingu nedoporučil. Pro intradenní obchodování vám stačí naprosto běžné vybavení kancelářského typu, a pokud máte pocit, že je to „málo“, patrně si daytrading představujete jako něco, co není. Strategie pro intradenní obchodování V intradenním obchodování lze uplatnit různé taktiky. Nejvyužívanější bych rozdělil do pěti skupin. Obchodování průrazů (breaoutů), obchodování návratů k běžné hodnotě (mean reversion), obchodování fundamentů (zpráv), obchodování orderflow, obchodování arbitráží. Intradenní obchodování breakoutů (průrazů) Strategie vstupuje poté, co trh prorazí určitou oblast a profituje, pokud bude trh pokračovat ve směru breakoutu. Úrovně průrazu stanovují různí obchodníci různě. Lze používat jednoduché price action taktiky, jako je zakreslování S/R úrovní, různých trojúhelníků či další cenové patterny. Mechaničtí obchodníci často obchodují průrazy otevíracího rozpětí – například první půlhodiny obchodování nebo i kratších rozpětí. Popis konkrétní funkční mechanické strategie breakoutu otevíracího rozpětí naleznete v článku Jak na první daytrading autotrader [včetně funkční strategie a kódu]. Osobně nejvíce pracuji s průrazem oblastí definovaných volatilitou. Vypočítám si běžné rozpětí trhu (většinou s použitím indikátoru ATR) a vstupuji do obchodu poté, co trh proráží část tohoto rozsahu (například ½ ATR) a spekuluji, že se trhu podaří daný den dosáhnout např. plného běžného rozpětí (nebo toto rozpětí překonat). Intradenní breakout strategie bude většinou pracovat s nižší úspěšností, ale vyšším poměrem risku/zisku. Je tak potřeba pracovat se stop-lossem, který omezí ztrátu v momentě, kdy jde o falešný průraz. Nejběžnějším časováním výstupů intradenních breakoutů jsou konce obchodních seancí. Protože pokud se trhy dají do pohybu, pak zejména akciové indexy trendují nejčastěji až do konce dne. Ukázka vstupu do dlouhého breakout obchodu v akciovém indexu S&P prostřednictvím mikro kontraktu MES tak, jak je to popisováno v pravidlech obchodního plánu intradenního breakoutu. Profitabilní výstup by v tomto případě byl na konci obchodní seance. Obchodování intradenní mean reversion Mean reversion trading lze s lehkou nadsázkou popsat jako opak obchodování průrazů. Obchodníci používají podobné nástroje jako u breakoutu, jen s tím rozdílem, že spekulují na odraz od dané úrovně. Této obchodní taktice se často říká obchodování návratu k „běžné hodnotě“, což znamená, že obchodník vstupuje proti trhu, který se příliš rychle a příliš daleko vzdálil od ceny, kterou většina obchodníků vnímá jako férovou. Stává se to hlavně v reakci na nějakou zprávu, kdy lidé v emocích nakupují nebo prodávají a trhy na chvíli přestávají být efektivní. Velmi dobře funguje mean reversion obchodování v akciích. Můžeme si vytipovat situace, kdy akcie velmi rychle během například první hodiny obchodování vytvoří pohyb, který se jinak tvoří celý den (mechanicky jej lze vyjádřit jako například plné ATR za posledních 5 dnů). Pak existují často vysoké pravděpodobnosti, že se pohyb trhu daný den vyčerpá a podobné situace je možné obchodovat. Sám mám takto vytvořen mechanický obchodní plán Finwin. Pokud trh na začátku dne prudce vystřelí vzhůru, jsem připraven akcii shortovat. Pokud cena akcie na začátku dne prudce padne, jsem připraven ji nakupovat. Konkrétní pravidla obchodního systému diskutuji v tomto YouTube videu. To je součástí celé série videí, ve kterých jsem strategii stavěl: V praxi obchoduji tak, že si na základě pravidel diskutovaných ve videu připravím několik desítek akcií, které mohu daný den obchodovat. Následně mi můj trading skript, který jsem si vytvořil v Pythonu, zadává limitní příkazy do trhu na předpřipravené úrovni s cílem vstoupit do maximálně 10 pozic. Takto vypadaly například pozice zadávané do obchodní platformy na začátku obchodní seance 15.11.2023: V oranžovém boxu jsou předpřipravené limitní shorty akcií. Pokud k nim trh rychle dorazí, bude existovat vysoká pravděpodobnost vyčerpání trhu a cena se stáhne. Pozice držím do konce obchodního dne. Dole v bloku Zaměřujte se na detaily a evidenci je pak komentář, jak vypadala situace při uzavírání pozic. Samozřejmě mean reversion lze stejně jako jakoukoliv jinou strategii obchodovat různě aktivně. Můžeme pracovat třeba s profit targetem, který pozici ukončí na bližších cenových úrovních a podobně. Intradenní obchodování fundamentů Intradenní obchodování je nejziskovější v momentech, kdy se ceny trhu hýbou. A to bývá nejčastěji v době, kdy se do trhu dostávají klíčové ekonomické zprávy. Na rozdíl od technických obchodníků, kteří se soustředí na grafy a cenové patterny, se obchodníci fundamentů zaměřují na ekonomické indikátory, politické události a zprávy, které mají potenciál významně ovlivnit trh – buď jako celek, nebo třeba i individuální akcie. Jedním z přístupů je obchodování na základě plánovaných ekonomických zpráv. Například, když se očekává důležité prohlášení centrální banky nebo vydání klíčových ekonomických dat, jako jsou nezaměstnanost, HDP nebo indexy spotřebitelské důvěry, trhy často reagují velmi silně. Obchodníci analyzují tato očekávání a snaží se předvídat, jak trh zareaguje, a na základě toho přijímají obchodní rozhodnutí. Dalším přístupem je sledování geopolitických událostí a zpráv. Například politická nestabilita, války nebo mezinárodní konflikty mohou mít výrazný dopad na ceny surovin, měnové páry a akciové trhy. Obchodníci, kteří se zaměřují na intradenní obchodování fundamentů, musí být velmi dobře informováni o aktuálních událostech a musí být schopni rychle reagovat na nové informace. Při intradenním obchodování fundamentů je také klíčové porozumět vztahům mezi různými trhy a aktivy. Například zvýšení úrokových sazeb v jedné zemi může mít dopad na měnový pár této země, ale také na akciový trh nebo ceny dluhopisů. Tento styl intradenního obchodování tak patří bezesporu mezi ty nejvýnosnější, ale vyžaduje hodně znalostí a analytických schopností. Obchodování order flow Intradenní obchodování pomocí analýzy order flow (toků příkazů) se zaměřuje na detailní sledování objemu a typu obchodních příkazů, které vstupují na trh. Tato metoda poskytuje obchodníkům teoreticky hlubší pohled do toho, co se skutečně děje na trzích, a pomáhá jim rozpoznat sílu poptávky a nabídky za cenovými pohyby. Základem analýzy order flow je sledování objemu obchodů. Obchodníci se zaměřují na Level 2 data, která poskytují informace o všech aktivních nákupních a prodejních příkazech na různých cenových úrovních. Pomocí těchto dat mohou analyzovat, kde se nacházejí významné objemy příkazů, což může naznačovat potenciální úrovně podpory nebo odporu. Dalším důležitým nástrojem v analýze order flow je sledování tzv. "tape" nebo "time and sales", což je seznam všech uskutečněných obchodů s detailními informacemi o objemu, ceně a času. Tato data umožňují obchodníkům identifikovat "agresivní" kupce nebo prodejce, což jsou ti, kteří jsou ochotni přijmout aktuální tržní cenu, a tím mění rovnováhu mezi poptávkou a nabídkou. Obchodování order flow jsem se sám věnoval několik let a na vlastní oči tak mohl vidět, jak se trhy průběžně měnily a bylo stále těžší s touto metodou vstupy efektivně identifikovat. Dynamika order flow akciových indexů je například dnes s ohromným nástupem opcí s nulovou expirací (0TDE) dost jiná, a přesto se výrobci nejrůznějších order flow indikátorů tváří, že vše funguje stejně jako například před deseti lety. Mnoho začínajících obchodníků se do této oblasti dnes vrhá proto, že vypadá zajímavě a nevšedně. Skutečně si však udělejte dobrý průzkum toho, do čeho se případně plánujete pustit. Na screenshotu je interpretace orderflow do tzv. footprintů. Konkrétně v platformě TradingView (jde o tento footprint indikátor). Rozhodně se podobného vizuálnímu stylu zobrazení informací nedá ani dnes upřít atraktivita. Intradenní obchodování arbitráží Intradenně lze obchodovat i další styly. Osobně na mě působí zajímavě oblast arbitráží, byť se jí v současně době aktivně ještě nevěnuji. Obchodování arbitráží dosahuje zisky skrz využívání rozdílů mezi různými trhy nebo finančními nástroji. Typicky se arbitráže vyhledávají na cenových rozdílech. Ovšem rozmach některých nových instrumentů dovoluje vytvářet arbitráže alternativními způsoby. Jedním takovým trendem jsou nulové expirační (0TDE) opce. Tyto opce mají expiraci ještě ve stejný den, co jsou obchodovány, a umožňují obchodníkům spekulovat na krátkodobé změny volatility bez potřeby dlouhodobé expozice riziku. Arbitrážní obchodníci mohou využít 0TDE opce k vytvoření strategií, které se zaměřují na nesrovnalosti v cenách volatilit mezi různými opcemi (například hodnoty volatilit akcií v indexu vůči volatilitě indexu samotnému). Jak se vyvarovat pastem spojeným s intradenním obchodováním Začněte pomalu a co nejefektivněji Začínající obchodníci milují akci a mají pocit, že čím aktivnější budou, tím více peněz vydělají. Toto pochopitelně milují a podporují i brokeři. V trzích to ale z pohledu výnosů často funguje obráceně. Nejvíce jsme odměňováni za trpělivost. Při ručním obchodování na nižších timeframe je ale neustálá trpělivost a koncentrace extrémně náročná. Drtivá většina obchodníků tak nakonec končí určitým vyhořením nebo blackoutem, kdy se neudrží a začnou obchodovat zcela mimo plán (viz V tradingu nás nepotopí běžné ztráty, ale neplánovaný obchod). Velmi se mi proto osvědčilo oddělit v intradenním obchodování plánování od samotných exekucí. Je dobré obchodovat jen situace, které máme promyšlené dopředu. Což už je jen krůček k mechanickým strategiím, kde je plán jasně připraven dopředu a počítač je jen bez emocí následuje (tak dnes intradenně obchoduji sám). V případě diskrečního obchodování bych začal obchodovat tak, že si dopředu připravím oblasti S/R úrovní, ve kterých budu později v rámci intradenních grafů vyhledávat vstupy. Ať již breakouty či mean reversion. Připravte se na průběžné změny trhů Trhy nejsou statické a průběžně se mění. To má dopad na to, co funguje a co nikoliv. V posledních několika letech strukturu akciových indexů změnil nástup opcí s nulovou expirací (0TDE), což ovlivnilo řadu strategií. Není tak dobré k daytradingu přistupovat způsobem, že se naučíme jednu taktiku a ta nás bude živit do konce života. I v rámci intradenních strategií se mi osvědčilo kombinovat systémy do diverzikovaných portfolií (obchoduji dohromady mean reversion a breakout systémy). Zaměřujte se na detaily a evidenci V intradenním obchodování není příliš prostor pro chyby a každý cent se počítá. Než strategii začnete obchodovat, měli byste ji zbacktestovat a získat rámcovou představu o její základní charakteristice. Opravdu důležitý je důraz na rozumnou velikost průběžného obchodu. Ten se dá vylepšovat i pomocí různých způsobů exekucí. Například u mean reversion obchodů v akciích lze vstupovat limitními příkazy (poskytují likviditu, za což inkasujeme rabat - viz Interactive Brokers – jak na nižší komise, navíc nehrozí skluz v plnění) a vystupovat v rámci uzavírací aukce příkazy MOC (Market on Close) nebo LOC (Limit on Close) bez rizika skluzu. Takto například dopadly intradenní mean reversion obchody, jejichž vstupy jsou zobrazené výše v sekci Obchodování intradenní mean reversion. Obchody byly otevírány limitním vstupem (kde není možné získat negativní skluz) a zavírány příkazy MOC, kde exekuce proběhne za oficiální uzavírací cenu trhu. Výsledky jednotlivých obchodů jsou vidět ve výřezu (pocházejí z mého účtu u Interactive Brokers). Své obchody evidujte a vytvořte si rutinu pro revizi výsledků. Sám například každý týden o víkendu porovnávám v rámci přípravy pro Trading Room komentáře plnění živých obchodů s teoretickými obchody a plněními, které měly nastat podle obchodovaného obchodního plánu. Dobré je také vést si průběžně deník změn ve strategii, dokumentovat obchodní situace a podobně. Osobně pro to používám výborný a bezplatný Obsidian. Neklaďte důraz na schopnost predikce trhu Trhy se na nízkých intradenních timeframe nedají „predikovat“ ve smyslu, že by se šlo naučit předvídat, kam půjdou. Cena se chová podle toho, jaké příkazy do trhu proudí. Existují pravděpodobnosti, které můžeme využít v náš prospěch, ale nejde o predikce v pravém slova smyslu. Ztráta v intradenním obchodu neznamená, že jsme se mýlili. Je to jednoduše součást pravděpodobnostního modelu, který obchodujeme. To je koncept, na který mozek začínajícího obchodníka není naučen a který je třeba ve svém myšlení zakořenit. Pokud obchodujeme se strategií, která má úspěšnost 40 %, skutečně to znamená, že 60 % vstupů skončí se ztrátou a je to tak zcela v pořádku. Jak vydělat peníze v 2023 intradenním obchodováním? Ukázali jsme si, že intradenní obchodování má mnoho podob. Je to obor, který je vysoce konkurenční a náročný. Pokud začínáte, tak určitě existují v trzích snazší cesty, jak peníze vydělávat. Ale pro zkušenější obchodníky nabízejí intradenní trhy mnoho zajímavých obchodních příležitostí. Jako nejperspektivnější se mi v aktuální volatilitě jeví jednoduché obchodování intradenních breakoutů na akciových indexech. To je přístup, který bude v dostatečné volatilitě v určité formě fungovat patrně vždy a lze jej jednoduše zmechanizovat.

V dnešním světě tradingu existuje mnoho strategií, ale jedna z nich stojí nad ostatními svou efektivitou a jednoduchostí – trendové obchodování. V tomto článku si vysvětlíme, proč jsou trendy tak zásadní pro úspěch na trhu a proč by trendové obchodování nemělo chybět ve vašem portfoliu strategií. Obsah článku: Úvod do trend followingu Základní pravidla trend followingu Proč jsou trendové pohyby důležité? Historie trendového obchodování Malé stop-lossy a otevření se profitům Indikátory pro trendové obchodování Obchodování trend following strategií Trhy pro trend following Praktický příklad trend following strategie na akciích Vylepšení trend following strategie Shrnutí strategií obchodujících s trendem Úvod do trend followingu Trend following obchodování je, zjednodušeně řečeno, obchodní přístup využívající historické ceny pro rozhodování o nákupu a prodeji do směru pohybu trhu. Příznivci trend followingu nakupují na trzích, které rostou a prodávají (shortují) na trzích, které klesají. „Trend“ určuje směr obchodu. Klíčem obchodování s trendem je definování trendu. V tomto směru existují dva základní styly: Obchodování podle trendu založeného na momentu. Vstupy jsou založeny na porovnání aktuální ceny trhu s jeho historickými cenami. Obchodování podle trendu založeného na relativní síle. Vstupy jsou založeny na porovnání ceny trhu s jinými trhy. Základní pravidla trend followingu Každý styl obchodování trendu má své nuance a specifika, opírá se ale o stejná fundamentální pravidla: 1) Následovat trend. 2) Rychle ukončovat ztrátové obchody na relativně malých stop-lossech. 3) Zisky nechat růst do doby, dokud trend neskončí. Tyto tři principy jsou základním stavebním kamenem všech úspěšných trend following strategií. Nejde o to předvídat, kam se trh vydá, ale spíše reagovat na jeho změny. Cílem je využít v náš prospěch velkých a výrazných pohybů trhů. Pochopitelně nevíme, kdy takové přijdou, a je tak třeba otevírat se mnoha příležitostem, a pokud se trend nedostaví, tak obchod ukončit s malou ztrátou. Proč jsou trendové pohyby důležité? Trendy jsou klíčové, protože tvoří základ všech zisků na trhu. Označují dominantní směr, kterým se trh v určitém časovém rámci pohybuje. Jakmile začínající obchodník přežije počáteční experimentování v trzích, mělo by být jeho základním cílem vydělávat peníze. A nejprimitivnějším způsobem, jak toho dosáhnout, je obchodovat v souladu se směrem, kterým se trh ubírá. Tedy podle trendu. Historie trendového obchodování Trend following není v tradingu žádnou novinkou. O to zajímavější tento princip je, protože jde o obchodní strategii ověřenou časem a mnoha různými fázemi trhů. První zmínka o trendovém obchodování se patrně vztahuje k anglickému ekonomovi a politikovi Davidu Ricardovi (1772 – 1823), který formuloval tři zlatá pravidla pro úspěšné trendové obchodování: nikdy neodmítejte obchodní příležitost, kterou dostanete, omezujte ztráty a nechte zisky růst. Pravidla, která definují trend following i dnes – po 200 letech. V 19. století se objevili další klíčoví hráči jako Pat Hearne, známý americký gambler a burzovní spekulant, který pravděpodobně vytvořil první systematickou strategii trendového obchodování. Významným příspěvkem k rozvoji trendového obchodování byla také práce Charlese Dowa, spoluzakladatele a prvního editora The Wall Street Journal, který je považován za otce technické analýzy. Dowova teorie zaměřující se na identifikaci trendů a definující býčí a medvědí trhy na základě vyšších maxim a nižších minim, se stala základním kamenem technické analýzy. Jesse Livermore, jeden z nejslavnějších burzovních spekulantů své doby, se proslavil vytvořením a ztrátou několika milionových majetků, z nichž některé získal během krachu v roce 1929. Jeho přístup k trendovému obchodování, který zahrnoval prodej ztrátových pozic a držení ziskových, je dodnes považován za klíčový pro úspěšné obchodování. Další důležitou postavou byl Nicholas Darvas, profesionální tanečník a akciový obchodník, který ve 50. letech 20. století vytvořil strategii Darvas Box, jednoduchou breakout strategii sledující trend. Richard Wyckoff, broker a newsletterový spisovatel na Wall Street, se zaměřoval na obchodování silných akcií v rámci býčích trendů a slabých akcií v medvědích trendech, což bylo v souladu s myšlenkou relativní síly. V 20. století se trendové obchodování dále rozvíjelo a získávalo na popularitě. Robert Edwards a John Magee ve své knize "Technical Analysis of Stock Trends" popularizovali tradiční technické patterny pro definici trendu a cenových obratů (kniha se prodává dodnes). Harold Gartley v knize "Profits in the Stock Market" představil 'mechanické' obchodování na základě Dowovy toerie, zatímco Richard Donchian, obchodník s komoditami a futures, založil v roce 1949 první veřejný fond zaměřený na systematické obchodování futures. Trendové obchodování bylo dále popularizováno v 80. letech 20. století díky jednomu z nejzajímavějších experimentů v historii obchodování, známého jako "Turtles". Tento experiment popsaný v knize Way of the Turtle byl výtvorem slavného dua obchodníků Richarda Dennise a Williama Eckhardta, kteří chtěli dokázat, že úspěšní obchodníci mohou být "vycvičeni" stejně, jako želvy v Singapuru jsou vycvičeny k závodění. Dennis a Eckhardt vybrali skupinu lidí různých profesí a vzdělání, většinou bez předchozích zkušeností s obchodováním, a naučili je jednoduchým, ale efektivním trendovým obchodním strategiím. Tyto strategie zahrnovaly sledování dlouhodobých trendů na komoditních a finančních trzích, správné řízení rizika a disciplínu v obchodování podle stanovených pravidel. Experiment "Turtles" skončil úspěchem, když tato skupina nováčků v průběhu několika let vydělala miliony dolarů, čímž potvrdila tezi Dennise a Eckhardta, že obchodování lze naučit a že systematické sledování trendů může být vysoce ziskové. Historie tradingu je na první pohled plná mnoha inspirativních příkladů, kdy následování trendů přineslo obchodníkům ohromné bohatství. Trend following přitom funguje dnes podobně jako dříve a nabízí stále zajímavé příležitosti ke zhodnocování peněz. Malé stop-lossy a otevření se profitům Tradiční ekonomické modely často vycházejí z předpokladu, že ceny aktiv jsou normálně distribuovány, což znamená, že většina cenových pohybů se soustřeďuje kolem střední hodnoty s méně častými extrémními výchylkami. Tento jev bývá znázorněn pomocí grafu zvaného bell curve nebo Gaussova křivka. Avšak realita finančních trhů často odhaluje, že ceny se neřídí striktně normální distribucí. Místo toho pozorujeme jev známý jako "fat tails" (česky těžké chvosty), který ukazuje, že extrémní cenové výchylky jsou pravděpodobnější, než by naznačovala normální distribuce. Tento fakt zvyšuje riziko nečekaných tržních událostí, jako jsou finanční krize, války, pandemie a podobně. Těžké chvosty mohou v tradingu pracovat v náš prospěch i neprospěch. Záleží, jakým směrem je otevřena naše pozice a jakým se vydá trh. Ukázka distribuce měsíčních zhodnocení v trhu S&P 500 (skrz ETF SPY). Tvar distribuce naznačuje, že nejčastěji se měsíční zhodnocení pohybuje v lehce pozitivních hodnotách. Distribuce má ale jasný levý těžký chvost – výrazně ztrátové měsíce. Obchodování s trendem díky taktice malých stop-lossů „ořezává“ ztráty vycházející z těžkých chvostů. Strategie neinkasují velké ztráty. Otevírají se však inkasování běžným profitům a také možným pozitivním pohybům z oblasti těžkých chvostů – tedy extrémním profitabilním pohybům, které mohou v některých pozicích nastat. Indikátory pro trendové obchodování Obchodní systémy pro trend following bývají jednoduché. Nejčastěji se pracuje s cenovým momentem a systémy vstupují buď na základě křížení klouzavým průměrů s různou periodou, nebo po průrazu cenového maxima (pro long pozici) či minima (pro short pozici). Ukázka kompletního nastavení grafu pro trend following systém Turtles. Na grafu jsou zobrazeny maximální ceny za posledních 20 dnů (modrá linka), minimální ceny za posledních 20 dnů (červená linka) a systém vstupuje po jejich průrazu. Tečkované linky představují úrovně pro posouvané stop-losssy – minimální cenu za posledních 10 dnů pro stop-loss v dlouhé pozici, maximální cenu za posledních 10 dnů pro stop-loss v krátké pozici. Graf je zobrazen v programu Amibroker, data pocházejí od Norgate Data. Obchodování trend following strategií Strategie lze obchodovat ručně či automatizovaně. Klíčová je systematičnost. Obchodník nesmí vynechávat žádné obchodní příležitosti, protože nikdy neví, který obchod bude ten, co chytí výrazný zisk. Trendové obchody mají nižší úspěšnost – nejčastěji v rozmezí 30-40 %, ale výrazně pozitivní RRR. Inkasujeme malé ztráty a občas velký zisk. Z krátkodobého pohledu (třeba i několika let) se může občas zdát, že trend following nefunguje. Protože všechny trhy obchodované v portfoliu jdou spíše do strany. Ale v drtivé většině trhů čas od času výrazný trend přijde a jako celek mají strategie obchodování s trendem navrch nad dalšími typy obchodování a investování. Takto vypadají historické výsledky jednoduché Turtles strategie, jejíž pravidla jsou známy již desítky let, aplikované na 24 futures trhů: Trend following strategie jsou náročné nikoliv z pohledu know-how, ale psychiky a money managementu. Je potřeba si vše nastavit tak, abychom zvolené portfolio byly schopni následovat dlouhodobě a to i v průběhu drawdownů. Většinou se obchodům alokuje relativně malá část účtu, aby časté ztráty nebyly likvidační jak z pohledu psychiky, tak z pohledu peněz. Trhy pro trend following Trendové obchodování funguje na všech trzích. Nejčastěji se o něm hovoří ve spojení s futures, ale dobře jej lze aplikovat na měny, akcie a třeba i kryptoměny. Praktický příklad trend following strategie na akciích Ukázkovou výkonnost trend following strategie na futures jsme si ukázali výše. Pojďme si udělat jednoduchý test na akciích. Z logiky věci bude trend following lépe fungovat na akciích, které se více hýbou. Můžeme vyjít např. z akcií indexu Russell 3000 (testování s historickými konstituenty indexu). Strategie obchoduje pouze na dlouhou stranu, vstupuje do max. 10 pozic, každé přidělí 10 % kapitálu. Vstupuje do akcií s momentem pro průrazu maximální ceny za posledních 20 dnů a vystupuje při ztrátě momenta, nebo při průrazu low za posledních 20 dnů. Zde jsou historické výsledky: Výkonnost trend followingové strategie (zelená linka) na akciích z indexu Russell 3000 je porovnána se samotným indexem Russell 3000 (šedá linka). Běžné poplatky za obchod jsou započítány. Graf je zobrazen v logaritmickém měřítku. A co akcie, které nejsou tak výbušné? Například z indexu S&P 500? Zde je backtest se 100% shodnými pravidly: Zelená křivka je trend following strategie aplikovaná na akcie indexu S&P 500, šedá samotný index S&P 500. Podobnou tendenci dostaneme při práci i s dalšími indexy. Trend following dobře dokládá, proč dělám trading. Z mého pohledu jsou podobné strategie lepší než pasivní investování jak z pohledu absolutních profitů, tak z pohledu řízení risku. Vylepšení trend following strategie Samotné strategie obchodování s trendem by měly z mého pohledu zůstat co nejjednodušší. Čím více se budeme případně snažit vstupy filtrovat, tím vyšší šance, že zmeškáme „ten“ ziskový obchod, na který čekáme. Nejvýhodnější cesta vylepšování trend following strategií se mi jeví skrz kombinaci s mean reversion strategiemi v rámci portfolia strategií. Což je přesně to, co dělám na svém účtu. V dnešním bezplatném newsletteru s lekcemi z živých trhů jsem rozesílal komentované video s náhledem do mé TWS platformy u Interactive Brokers se všemi mými aktuálně otevřenými pozicemi. Komentoval jsem průběh středeční seance 6.12.2023, kdy trhy klesaly. Na účtu mám otevřené pozice v několika trend following strategiích a řadě mean reversion strategií. Přestože dlouhé trend following pozice ztrácely, vydělaly jak short mean reversion pozice, tak short krátkodobý trend following. Shrnutí strategií obchodujících s trendem Trend following je jedna z nejistějších cest, jak v trzích dlouhodobě vydělávat. Osobně jej na svém účtu obchoduji v několika strategiích. Strategie SMO NDX otevírá pozice na základě relativní síly akcií vůči dalším akciím v Indexu Nasdaq 100. MicroBreakout obchoduje klasické momentum definované průrazem maximální ceny za sledované období. Obě strategie sdílím v Trading Room. Krátkodobý trend following obchoduji skrz intradenní obchodování. Konkrétně breakouty ceny v akciových indexech. Hlavní úskalí trend following spočívá v hlavě, tedy psychologii obchodování. Strategie budou vydělávat, jen pokud trhy trendují a coby tradeři musíme na dané období trpělivě čekat. A inkasovat drobné ztráty, které budou vykompenzovány až v momentě, kdy se dají trhy do pohybu. Toto se nedá nijak obejít. Pokud začneme do strategií přidávat nejrůznější filtry, s velkou pravděpodobností docílíme jen toho, že strategie v budoucnu vynechají potřebné nejsilnější pohyby. Sám tak obchoduji strategie v co nejjednodušší podobě. Výkonnost portfolia se pak snažím zvyšovat a vyhlazovat diverzifikací - dalšími strategiemi v portfoliu. Zejména short mean revesion strategiemi.

Jeden z principů, který připomínám začínajícím traderům stále dokola je, že na jednotlivých obchodech příliš nezáleží. A jednotlivé obchody nelze "pilovat" k dokonalosti. Vím, že mnoho začínajících obchodníků má pocit, že vztah mezi pravděpodobností a riskem mohou ovlivňovat svými schopnostmi. Tedy například, že se naučí vyhledávat jednoduché cenové patterny s vysokou úspěšností a vysokým poměrem průměrného zisku na občasné ztráty. To je ale typický příklad kognitivního zkreslení, kterým se všichni více či méně necháváme ovlivňovat. Jedním z nejznámějších kognitivních zkreslení spojených s přílišnou sebedůvěrou je "overconfidence bias" (zkreslení přehnané sebedůvěry). To vede zejména začínající obchodníky k přecenění vlastních schopností, dovedností nebo informací. V kontextu tradingu může tento jev vést k rozhodování na základě nedostatečných nebo nesprávných informací, protože obchodník si myslí, že ví víc, než ve skutečnosti ví. Například trader může přecenit svou schopnost předpovědět pohyb trhu, a může tak podstupovat zbytečná rizika. Třeba proto, že z příspěvků na sociálních sítí má pocit, že to „musí jít“. Jednoduše řečeno – některé věci v tradingu kontrolovat můžeme, jiné nikoliv. Jednou z oblastí, kterou v tradingu kontrolovat nemůžeme, je výrazné zvyšování výkonnosti běžných obchodních přístupů, aniž bychom nezvyšovali risk. Sám obchoduji mnoho strategií. Mám rád například swingové mean reversion akciové strategie. Obchoduji je ale prakticky v té nejjednodušší možné podobě. Protože vím, že v reálném světě není cesta, jak zvýšit jejich výkonnost například 5x, aniž bych podstatným způsobem nezvyšoval risk (a to třeba skrytou cestou, kterou neuvidím v backtestu, protože testy vedoucí k podobné výkonnosti budou jednodušše přeoptimalizované). Výkonnost proto vždy posuzuji ve vztahu k risku. Metrik, jak to dělat, je celá řada. Osobně používám sharpe ratio. To velmi stručně řečeno udává poměr průměrné výkonnosti k průměrnému risku a opravdu hodně volně bychom mohli říct, že strategie se sharpe ratio 1 může mít průměrnou výkonnost například 20 % při max. drawdownu také cca 20 %, nebo 10 % při max. drawdownu také 10 % (sharpe ratio v praxi nepracuje s drawdownem, ale volatilitou výnosů). Strategie, které živě obchoduji, mají sharpe ratio někde mezi 0,5-1,5. Začínající obchodníci často hledají strategie, které budou mít sharpe ratio „v nebesích“ – například doufají v průměrné zhodnocení 100 % při maximálním drawdownu 5 %. To je upřímně s běžně dostupnými strategiemi naprosto nereálné. A čas v trzích vás naučí, že ani nemá smysl se pokoušet podobným směrem strategie posouvat. Cesta, jak výkonnost zvyšovat, je diverzifikace v rámci portfolií. Tím, že budete postupně obchodovat více nekorelujících strategií, zachováte jejich výkonnost, ale celkový risk bude klesat. Sharpe ratio se bude zvyšovat. Velmi dobře to v krátkém videu vysvětluje Ray Dalio (americký miliardář a významný hedge fund manager): https://www.youtube.com/watch?v=Nu4lHaSh7D4 Ray ukazuje, že to, co ovlivňuje celkový risk našeho obchodování, je počet systémů (nebo zdrojů příjmů) a jejich korelace. To je mentální posun, který je potřeba si v tradingu osvojit. Je potřeba odpoutat pozornost od jednotlivých obchodů a začít přemýšlet o systémech pracujících v celku. Na první pohled to nemusí vypadat složitě. Ale úplně snadné to není. Je potřeba vytvořit workflow, které zajistí, že jednotlivé systémy spolu dobře fungují, že se příkazy zadávají bez chyb, že dokážeme vše spolehlivě vyhodnocovat a podobně. Rozhodně to ale není nepřekonatelné. Podstatné je, do jaké oblasti trader zaměřuje svoji pozornost. V pochopení důležitých a méně důležitých věcí v tradingu mohou pomoct také simulace. Na Google Colabu s vámi sdílím svůj python simulátor náhodného obchodování. Naleznete jej na této adrese: https://colab.research.google.com/drive/1eLZr0-UuCx6srHLkF4QM0L_1LB5XvnzT?usp=sharing Skript si uložte na svůj Google Drive a můžete jej spustit černou šipkou v záhlaví. Pak stačí vyplnit příslušná políčka a kliknout na „Spočítej“: Prostředí je jednoduché. Skript generuje hypotetické systémy podle zadaných parametrů. Průměrný roční výnos 0,2 říká, že generujeme systém průměrně generující 20 % p.a. Pak je důležitá roční volatilita. Hodnota 0,2 stručně řečeno znamená, že můžeme očekávat drawdown cca 20-30 %. Dále zadáme počet let v simulaci a počet generovaných strategií. Klikneme na Spočítej a dostaneme například podobný graf: Je zde daný počet equity křivek, které jsou vygenerované náhodně, ale s výchozími parametry výnosnosti a risku. Některé systémy z principu vydělávají více, jiné méně. Pod tabulkou naleznete základní pohled na výnos a risk: CAGR mean: 21,13 % CAGR max: 30,97 % CAGR min: -0,69 % Drawdown max: 40,15 % Drawdown min: 21,95 % Drawdown mean: 30,31 % Hodnoty se pochopitelně liší s každým během skriptu (křivky jsou generovány náhodně), ale rámcově budou při stejných parametrech vypadat podobně. Zde vidíme, že drawdown systémů se pohyboval v rozmezí 21,95 – 40,15 %. Výnosnost od -0,69 % do 21,13 % (ano, jedna strategie ztrácela podobně, jako se nám to bude dít na živých účtech). Všech deset systémů má průměrné zhodnocneí 21,13 % při průměrném drawdownu 30,31 %. To je relativně realistický poměr. Pokud ale v živém obchodování budete obchodovat se systémem, který má průměrné zhodnocení 21,13 % při drawdownu 30,31 %, není skutečně způsob, jak snížit drawdown nějakými "pokročilými taktikami" třeba na polovinu. Až na jedinou taktiku. Doslova hlavní „svatý grál“ tradingu, který se odehrává na úrovni portfolia. Řekněme, že bychom každé strategii přiřadili 1/10 kapitálu (na ukázce pracujeme s 10 strategiemi) a obchodovali je všechny najednou. Výkonnost portfolia by pak vypadala následovně: Max Drawdown: -4.90 % CAGR: 23.05 % Annual Volatility: 5.23 % Celkové portfolio má najednou průměrné roční zhodnocení 23,05 % při maximálním drawdownu -4,90 %. Věřím, že tento příklad hovoří za vše a maximálně doporučuji, abyste si s testerem hráli chvíli sami. Jsem přesvědčen, že po čase každému obchodníkovi začne docházet, jak hodně záleží na kombinaci strategií do celku (portfolia) a jak minimálně jsou podstatné jednotlivé obchody. Samozřejmě, že praktická implementace portfolií systémů má mnoho aspektů, které musíme řešit a sdílený python skript problematiku přibližuje jen ve zjednodušené a teoretické rovině. V praxi musíme systémy vytvářet, řešit rozdělování kapitálu mezi strategie, zajišťovat nízkou korelaci, systematicky obchodovat mnoho signálů atd. Podstatné ale je, kam ve svém tradingu zaměřujete pozornost – na precizování např. vstupních situací nebo na pilování portfolia jako celku...

Vypilovat jediný obchodní přístup nebo se v trzích raději více rozkročit? Jedno z nejdůležitějších témat, které je třeba vyřešit, aby se mohly dostavit konzistentní profity. Obchodování opravdu nemusí být přehnaně komplikované a těžké. Mnoha obchodníkům ale dlouho trvá přijmout skutečnou realitu trhu. Tou je především fakt, že v trzích neexistují snadné peníze bez risku. Neexistuje a nelze se naučit nějaký „jednoduchý pattern“, kterým by se dalo v trzích trvale vydělávat a tahat z trhů peníze jako z bankomatu. Nejde to už z principu. Klasický krátkodobý trading, jak si jej představuje většina retailových obchodníků, spočívá v nalezení a využití určité výhody (edge) nad jinými obchodníky. Zjednodušeně řečeno to znamená, že pokud na nějaké situaci generujeme zisk, někdo jiný přijímá ztrátu. V anglickém světě naleznete pro tento typ obchodování běžně název „alfa obchodování“. Generování tzv. alfy představuje právě vytváření zisků nad rámec toho, co poskytují trhy sami o sobě. Systémy a patterny vedoucí ke generování „alfy“, tedy pracující s určitou výhodou, jednoznačně existují. A z krátkodobého pohledu je jich poměrně dost. Prakticky s každým nástrojem technické analýzy lze vytvořit funkční systém mající určitý edge. Ten bude mít ale omezenou životnost. Velmi často proto, že je navázán na určitou celkovou situaci v trhu (například volatilita vycházející z určité politické situace atd.). A především proto, že pokud by byl robustnější, dříve či později jej začnou objevovat další a další obchodníci a edge svými obchody doslova vyzmizíkují. Mnoho obchodníků hledající svatý grál je proto uvězněno v trvalém kruhu. Hledají fungující jednoduché „alfa“ výhody, které ale v trzích nejsou. Jsou frustrovaní tím, že jedno období funguje dobře jeden systém využívající třeba reverzní patterny, v jiném období fungují spíše trendové přístupy a podobně. Důležité je zdůraznit, že v trzích se vydělává i dalšími principy. V nich zjednodušeně řečeno můj zisk neznamená automaticky ztrátu jiného obchodníka. Příkladem může být držení nějaké akcie poskytující dividendy, držení měn nebo výpisy opcí. Tam coby obchodníci vyděláváme především na tom, že jsme placeni za risk vycházející z držení daného instrumentu. A jsme-li placeni za risk, je třeba se reálně připravit na to, že risk v dané situaci je a dříve nebo později mu budeme čelit (toto bývá pro mnoho obchodníků složité akceptovat, protože reálně se risk může projevit třeba až po mnoho letech vydělávání s daným přístupem, kdy už je obchodník v daném stylu velmi sebevědomý a neopatrný – viz například článek Pozor na černé labutě). Hodně obchodníků si bohužel myslí, že dokáže charakteristiku daného stylu obchodování nějak přelstít – tj. například „vyfiltruje“ indikátory situace, kdy v trhu hrozí risk, a tím se mu vyhne. To je však naivní. Vesměs jakýkoliv běžný obchodní přístup tak bude mít svá dobrá a špatná období. Jejich charakter se bude dost lišit podle toho, o jaký typ obchodování jde. Toto jsem se v trhu naučil já: Je potřeba přijmout skutečnou povahu obchodovaných strategií. Například vypisování opcí bude generovat menší zisky s vysokou úspěšností a občasnou větší ztrátou. Reverzní strategie obchodující pro menší profity podobně. U trendových obchodů budu mít zase nižší úspěšnost, tj. hodně ztrát a občasné větší profity. Jakákoliv „alfa“ strategie pracující s edge dříve nebo později o svůj edge přijde a je potřeba se neustále adaptovat. Strategie generující profity z držení trhů v sobě mají odpovídající risk (z něhož plyne má odměna). Je potřeba počítat s tím, že čas od času se dostaví situace, kdy risku budu přímo čelit. Současně je v trzích potřeba trpělivost a dlouhodobě přístupy obchodovat v neměnné podobě, aby se edge projevil. Ve všech přístupech musím být tak připraven procházet nejen ziskovými, ale i ztrátovými obdobími. Jedinou rozumnou cestou, jak dosahovat stability, je přístupy kombinovat. Snažit se je skládat na účtu tak, aby se doplňovaly. Je dobré maximálně rozkládat risk – například pokud obchoduji strategii s optimalizovanými parametry, často obchoduji několik verzí s různými parametry (nevsázím všechny peníze na jednu sadu optimalizovaných parametrů, neboť netuším, které parametry budou nejlépe fungovat do budoucna). Hlavní pozornost u „alfa“ strategií směřuji na celkovou správu portfolia (jednotlivé strategie by neměly mít příliš velkou váhu v portfoliu, pokud se strategiím nedaří, tak je vyřazuji atd.). Pokud nejste o diverzifikaci přes různé strategie úplně přesvědčeni, tak přemýšlejte o následujícím: každá strategie (automatická, diskréční) bude v reálném obchodování procházet jednou vyššími drawdowny, než jsme měli natestováno. Je to mj. proto, že v testech jsme vesměs optimističtí (už jen z důvodu, že systémy s opravdu vysokými drawdowny vyřadíme hned poté, co statistiky uvidíme). Musíme být proto připraveni vyšší drawdowny na živém účtu překonat, protože jen tak se dostaví případné další profity. Současně ale čelíme nejistotě – trhy se mění, edge je v trhu velmi nestálý (přičemž s nástupem různých metod „umělé inteligence“ se vše neskutečně zrychluje) a nikdy nevíme, jestli strategie edge ještě má. Budeme-li mít jedinou strategii, může se stát, že jednoduše odevzdáme ve výrazném drawdownu do trhu zpět veškeré profity. Jistě, můžete doufat, že v trhu objevíte trvalý edge, metodu s dlouhodobě nadstandardním poměrem odměny/risku nebo v sobě výjimečnou schopnost, jak tak říkajíc „nejvíce ztrácející obchody filtrovat“. Ale mnohem realističtější je přijmout fakt, že toto není v lidských silách a připravit se na dlouhá období možného propadu jedné strategie. A takové se reálně mnohem lépe překonávají tím, že se v trhu „rozkročím“ přes více nekorelujících principů a strategií. Což pochopitelně nemusí být nějak zásadně komplexní. Už jen dvě nekorelující strategie vycházející z různých tržních principů (klidně diskréčně obchodované) představují diverzifikaci.

Jednou z prvních otázek, na kterou si musí začínající obchodník odpovědět, je co obchodovat. Preferovat bychom měli co nejlevnější trhy na obchodování a současně dostupné pro náš obchodní účet. Pro pomalejší swingové obchodování, které je z mé zkušenosti pro začínající tradery nejvhodnější, se z levnějších burzovních trhů nabízejí zejména akcie nebo ETF. U ETF ale bohužel platí, že americké tituly nelze s menšími účty v EU díky její regulaci obchodovat a evropské ETF jsou pak vesměs výrazně dražší na obchodování. Jako jedna z nejrozumnějších voleb pro start obchodování se tak jeví americké akcie. Zbývá ale otázka – zaměřit se na jednu akcii, několik málo titulů nebo nějakou větší skupinu? Jeden z běžných pohledů na toto téma může být začít obchodovat jediný trh, specializovat se na něj, získat pro něj cit, a teprve potom si přidávat do obchodovaného portfolia další trhy. Musím se přiznat, že v počátku své kariéry profesionálního obchodníka jsem měl na věc podobný pohled, který jsem však v průběhu doby výrazně přehodnotil. Obchodování jen jediného trhu není zdaleka optimální a u většiny obchodníků to vede k situacím zbytečně způsobujícím ztráty. Jedním z důvodů je ten, že obchodování jednoho trhu svádí technické obchodníky k tendenci „subjektivně předvídat vývoj ceny“. Vnímají, že trh dělá něco, co již v minulosti zažili a trh by se mohl zachovat podle jejich očekávání. Takové přesvědčení bývá velmi silné a často vede k porušení jemných pravidel obchodních plánů. Jednoduše se obchodníci snaží „známou“ situaci obchodovat agresivněji, protože „ví“, jak trh zareaguje. Asi nemusím příliš podrobně rozepisovat, že podobné chování v trzích dlouhodobě generuje ztráty. Budeme obchodovat jen naše pocity a dojmy, které nevycházejí ani z dostatečného statistického vzorku dat. Jednoduše řečeno – naše mysl si vzpomene na jednu, dvě podobné situace z minulosti, kdy trh vypadal podobně jako nyní a bude z toho vyhodnocovat obecné, velmi silné závěry. A věřte mi, mozek je v tomto ohledu specialista. Jednou z jeho základních vlastností je podporovat nás v našem vlastním úsudku, což je přesně to, co se pro trading v podobné situaci vůbec nehodí. Dalším úskalím při obchodování jediného trhu je frekvence obchodů. Budeme-li čekat na swingové obchody vycházející z denních grafů, můžeme se připravit spíše na maximálně několik signálů za měsíc (a spíše méně). To je pochopitelně zejména pro začínající obchodníky málo. A tak bude jejich přirozenou tendencí obchodování slabších situací, případně snižování timeframe a přechod na intradenní obchody. Místo zaměření se na jediný trh je tak lepší obchodovat více trhů najednou. Můžeme se soustředit jen na nejsilnější situace vycházející například z denní struktury trhu a zároveň budeme mít díky současné analýze více trhů k dispozici větší množství obchodních signálů. U futures kontraktů toto bohužel vede k potřebě větších obchodních účtů, neboť se musíme připravit na situace, kdy budeme obchodovat více obchodních příležitostí najednou. U akcií lze ale obchodovat i velmi malé pozice, a je tak možné obchodovat více trhů i s opravdu malým kapitálem. V případě akcií je navíc současné obchodování více trhů najednou vhodné i z pohledu řízení risku. Jednotlivé akcie mívají tendence silně reagovat na fundamentální zprávy. Není výjimečné, když se přes noc cena titulu hýbne o deset a více procent jedním nebo druhým směrem (např. po vyhlášení ekonomických výsledků firmy). Sám tak obchoduji v systému nejméně 5 různých akciových titulů, většinou ale více. Pokud jedna z držených pozic divoce poskočí, nemá to na celý účet příliš zásadní vliv. Jak si vybrat skupinu akcií k obchodování? Tituly si pochopitelně můžeme vybrat úplně sami třeba podle toho, které akcie jsou nám sympatické. Ovšem v takovém případě se s nejvyšší pravděpodobností dopustíte jednoho z „hříchů“ přeoptimalizace – tzv. klamu přeživších. Ten spočívá v tom, že si do portfolia budeme logicky vybírat jen trhy, kterým se dařilo – například dlouhodobě rostly. V takovém případě je zřejmé, že i jakýkoliv backtest strategie bude velmi ovlivněn už jen tím, jaké trhy jsme vybrali. Přitom do budoucna není zaručeno, že dnes úspěšným titulům se bude dařit stejně i nadále. Výběr skupiny akcií k obchodování je tak lepší provádět podle určitého systematického klíče, podle kterého jsme schopni kdykoliv v čase přesně definovat trhy, které obchodujeme. Sám pro tyto účely používám složení akciových indexů typu S&P 500, S&P 100, Dow Jones, Nasdaq 100 a podobně. Akciové indexy představují koše akcií sestavované podle jasně daných kritérií. Například Dow Jones Industrial Average je vypočítán z cen akcií 30 velkých společností obchodovaných na amerických akciových burzách. Index je sestavován pod zkratkou DJIA již od roku 1896 a máme tak mj. i velké množství dat k testování. Je potřeba dát si ale pozor na to, že společnosti se v indexech mění. Konkrétně u DJIA ale nejsou změny tak časté. Podle Wikipedie se index změnil od svého založení 54krát. Za posledních 10 let bylo změn 6. Pokud budeme testovat strategie na 30 akciích z indexu DJIA i ručně, dá se to zvládat i včetně toho, že budeme sledovat, které tituly byly skutečně v indexu v daný den zahrnuty. Složení indexů lze nalézt na mnoha stránkách – například finviz.com sekce screener, kde si vybereme index = DJIA. U větších indexů typu S&P 500, který obsahuje přibližně 500 akcií, už je pak lepší použít některé z dostupných programových řešení. Je vůbec možné ručně obchodovat například cenové patterny na několika set akciích současně? Vlastně to není vůbec tak náročné, jak to může znít. Je třeba mít na paměti, že v případě pomalejšího swingového obchodování se na jednotlivých trzích objeví silné vstupní situace jen jednou za čas. Potřebujeme tak mít k dispozici jen řešení, které sleduje všechny potřebné akcie a upozorní nás na momenty, které jsou důležité (například formující se vstupní signál). Takovým řešením se říká skenery (anglicky screener). Pro swingové obchodování akcií je naleznete zdarma na řadě webů – např. již zmíněný finviz.com, oblíbený je tradingview.com atd. Na těchto webech si lze snadno a zdarma vyhledávat akcie splňující určitá obecnější pravidla – například nastavení technických indikátorů. Obchodujeme-li mechanický plán, existuje navíc mnoho softwarů, ve kterých si můžeme naskriptovat přímo konkrétní podmínky našeho obchodního plánu. A to je způsob, jak swingově sám obchoduji. Řekněme, že sleduji situaci průlomu high swingu pro breakout vstup. Danou situaci obchodního plánu si popíši pomocí mechanických pravidel a převedu do skriptu. Každý den ráno pak skript spustím třeba i na několik set trhů a software mě sám upozorní na konkrétní akcie, kde se vstupní pattern nachází. Pak už stačí zadat příkaz do obchodní platformy. Tímto způsobem tak mohu obchodovat silné situace odehrávající se na denních grafech trhu třeba jen několikrát do roka a současně mám k dispozici dostatečný počet signálů potřebný pro adekvátní využití pracovního kapitálu.