Visual score: můj dodatečný parametr pro posouzení systémů
Každý, kdo testuje potenciální obchodní systémy pro budoucí obchodování, zcela jistě sleduje pro posouzení parametry jako celkový profit, procentuelní úspěšnost, průměrný zisk na obchod, draw-down, atd. Osobně však při posuzování systémů s možným budoucím nasazením sleduji ještě jeden aspekt, o kterém bych se rád zmínil v tomto článku.
Řekněme, že dostanete do ruky backtestové výsledky dvou systémů. Opomeňme nyní skutečnost, kolik daný systém obsahuje proměnných, jaká je jeho struktura a jaké jsou šance, že se bude jednat o systém s přeoptimalizací a koukněme se na hypotetické výsledky:
Systém 1
Celkový zisk: 20,300 USD
Úspěšnost (WIN): 63%
Průměrný zisk na obchod (AVG Trade): 120 USD
Systém 2
Celkový zisk: 24,500 USD
Úspěšnost: 62%
Průměrný zisk na obchod (AVG Trade): 133 USD
Který systém byste si vybrali na obchodování?
Odpověď z mé strany je jednoduchá: v tento daný okamžik nevím.
Další prvek k posouzení: vizuální stabilita
Samozřejmě, že u obou systémů by mě zajímaly další údaje, jako maximální draw-down, risk-reward-ratio, apod. Krom toho však velmi výrazně posuzuji ještě jeden aspekt a tím je něco, co nazývám vizuální stabilita.
Jelikož budoucnost jakéhokoliv systému je nejistá (ano, bohužel je to tak - tato skutečnost k tradingu patří), jakékoliv potenciální nasazení nového systému mě v prvé řadě zajímá nejprve z pohledu risku. Veškerý můj pohled se tedy nesoustředí jenom na to, kolik by systém mohl vydělat, ale daleko spíše, jaká je šance, že v úplně nejhorším případě systém nebude prodělávat (tj. jako nejhorší možný scénář beru fakt, že systém bude "nula od nuly pojde"). Hledám tedy jakékoliv potvrzující faktory, které mně ukazují, že systém vykazuje dostatečnou stabilitu na to, aby v případě přestání funkčnosti nezačaly přicházet značné ztráty.
Celý tento záměr samozřejmě vyžaduje určité komplexnější posouzení, prvek, o kterém chci však mluvit dnes, je backtestová stabilita podoby equity a její vizuální posouzení.
Jedním z důkazů určité stability je taková podoba distribuce zisků a ztrát, která "trpí" co nejmenší volatilitou a generuje takovou podobu equity křivky, která:
a) při zobrazení logaritmické trendové spojnice vykazuje jasný, stabilní růst, který není ani moc "strmý" (nebezpečí přeoptimalizace), ani moc "přízemní"),
b) rozptyl P/L (profit-loss) na obě strany od takové spojnice je co nejmenší, takže systém trpí minimální volatilitou (tj. je velmi stabilní a v případě náhlého "selhání" není taková šance, že systém rázem půjde do prudkých ztrát).
Podívejme se nyní na jeden příklad:
Systém nalevo (příklad 1) sice vykazuje vyšší ziskovost, avšak už od pohledu je rozptyl P/L (profit/loss, nebo-li zisky/ztráty) na obě strany podstatně vyšší, než v příkladu napravo (příklad 2). I když druhý příklad vykazuje nižší ziskovost, od prvního pohledu bych se nejprve zabýval právě tímto systémem, protože se mně na něm líbí ona stabilita.
Samozřejmě, nepochybuji o tom, že v rámci podobného posuzování lze dělat i nějaká konkrétní matematická "měření", já jsem však nikoliv matematický, ale silně vizuální typ a tudíž veškeré aspekty tradingu přizpůsobuji této své silné stránce. Koncept posuzování stability equity křivky jsem pro sebe nazval "visual score" a praktikuji ho formou známkování: u různých testů "známkuji" nejenom základní parametry, jako výkonnost a úspěšnost, ale také visual score. Dle dosažených známek se pak rozhoduji, který systém / trh / timeframe nasadím v praxi.
Visual score - testování intradenního systému na různých timeframe a trzích
Jedno ze základních využití tohoto konceptu by mělo být například u intradenního obchodování. Ať už začnete testovat systém FinWin, nebo libovolný jiný obchodní systém, rozhodně by vaše první práce měla vést k testování na více trzích a více timeframe.
Můžu si například říci, že otestuji systém na trhu NQ a ES a to na time-frame 5 minut, 3 minuty a Range Bars 10 (resp. RB 8 pro ES).
Provedu tedy srovnávací backtesty. Nejprve posoudím kvalitu běžných parametrů (Total Profit, WIN%, Avg profit, atd.) a přiřadím jí hodnotící známku. Jakou hodnotící stupnici a dle jakých kritérií si uděláte je již zcela na vás - zde se fantazii meze nekladou a zároveň věřím, že každý by měl mít "svou" stupnici kritérií, že žádná univerzální neexistuje.
Po té si vytisknu equity a provedu známkování visual score (osobně jsem vizuální typ, takže ani nepřidávám do grafu propojovací spojnice - prostě kouknu a vidím).
Nakonec zjistím, jaké nastavení dosahuje nejzajímavějšího bodování a jaké naopak nejnižšího (a tudíž nemá již příliš smysl se příslušným trhem a time-frame více zabývat).
Další využití známkovacího systému se zahrnutím visual score
Typický příklad dalšího využití se nabízí při testování různých parametrů. Řekněme, že váš systém zahrnuje indikátor RSI. Jakou periodu ale použít? Periodu 10, 14, nebo 20? Osobně bych u všech 3 parametrů provedl parametrové studie a následně oznámkoval "visual score". Pak bych totéž provedl na více trzích a vybral ten parametr, který na více trzích vykazuje opakovaně stabilně vysoké score v rámci všech testovaných trhů. A opět - nehledáme nutně nejvyšší score. Pokud můj žebříček známkování bude 1-5 (vyšší = lepší), pak nemusím vzít nutně parametr, který v rámci 4 testovaných trhů vykáže Total Score 5,5,3,3 - ale raději vyberu parametr, který vykáže v rámci všech 4 testovaných trhů Total Score 4,4,4,4. Stabilita je ze pro mě opět klíčem - pamatujte, hledáme systém stabilní, neustále se snažíme myslet na risk.
Podobným postupem můžete také vybírat pro poziční obchodování komodity, nebo akcie, které budete chtít s daným systémem obchodovat. Můžete také celý systém známkování rozšířit: například si ke každému testování přidat ještě kolonku "Psychologické Score" a známkovat si tak u jednotlivých time-frame nebo trhů fakt, jak se vám dané nastavení obchoduje psychologicky (některé time-frame jsou příliš rychlé a jiné zase příliš nudné - i dle toho se vyplatí "známkovat" a vybrat to nejlepší nastavení pro vás).
Tomáš Nesnídal