Malý-velký pomocník: check-list
Jsou drobnosti, které mohou traderovi pomoci, i když na to moc nevypadají. Jsou to dokonce takové drobnosti, které vám mohou pomoci i v celém vašem životě! Jednu takovou „drobnost“ používám už delší dobu a rád bych se s vámi o ní podělil, třeba pomůže i vám.
Problém tradera spočívá v tom, že musí umět být dobře organizovaný a také selektivní. Musí mít přesná pravidla, těch se držet a vlastně celý jeho trading musí fungovat uvnitř určitých „mantinelů“, které si sám trader nastaví. A to není vždy jednoduché.
Můžete mně věřit, že vím, o čem mluvím. Před několika lety (tak 6 roků nazpět) jsem se více než ve finanční branži pohyboval v branži umělecké a to je prostředí velmi vzdálené od řádu a disciplíny. Postupný přechod do jasných pravidel a striktního řádu tradingu tedy nebyl pro mě zrovna jednoduchý a jednalo se o dlouhodobý proces, na který jsem si musel zvyknout a který jsem chtě-nechtě musel přijmout. Jeden z nástrojů, který mně k tomu velmi pomohl, je takzvaný „check-list“.
Vlastně ani nevím, zda-li pro tento anglický výraz existuje nějaký český ekvivalent. Možná by bylo asi nejjednodušší napsat „kontrolní seznam“. I když toto spojení zní trochu hrozivě, lepší výraz mě nenapadá 🙂 Každopádně se jedná o nástroj, který používá – co vím, řada traderů, i mnoho různých profesí v systému vlastního work-flow a který samozřejmě používají piloti (na které já mám osobně „spadeno“, protože všechny které znám, jsou úspěšní tradeři).
Kontrolní seznam se dá v tradingu využít mnoha způsoby. Naprosto nejefektivnější je v rámci selekce obchodů v případě pozičního obchodování a nebo v rámci potvrzení všech podmínek v případě vstupu a výstupu do obchodu/z obchodu.
Začněme selekcí.
Každý trader by měl mít svůj vlastní systém selekce komodit / akcií / opcí. Tak například, pokud jsme obchodníci s trendem a používáme v našem procesu výběru obchodování nejprve identifikaci trendu, následně ukončení korekce a po té jemnější načasování vstupu na základě nějakého indikátoru, měli bychom si vytvořit kontrolní seznam „výběru kandidátů ke vstupu“. Takový seznam může vypadat například takto:
Kontrolní seznam výběru komodit pro můj trendový systém „Fin-trend“:
Dostal jsem signál ke vstupu do směru identifikovaného trendu na základě mého systému vstupů?
Pokud si vytvoříme takovýto kontrolní seznam, máme utvořené daleko přesnější mantinely, které by nás měly co nejvíce brzdit od toho, abychom dělali impulsivní rozhodnutí a porušovali naše základní pravidla. Každý den bych si měl tedy sednout k počítači, načíst poslední data trhů, které sleduji a u každého jednotlivého trhu si krok po kroku projít tento seznam. Pokud v seznamu narazím u některého z bodů na odpověď NE, pak seznam již dále projíždět nemusím, danou komoditu okamžitě opouštím bez možnosti naplánování konkrétního vstupu a pouštím se na kontrolu dalšího trhu. Pokud za celý den nenajdu jediný trh, který by mně dal v celém seznamu jednoznačná „ano“, zkrátka a dobře zavřu grafy a čekám na další den.
Podobný check-list bychom si měli vytvořit i v případě intradenního obchodování a nalepit takový někam těsně nad monitor. Intradenní obchodování svádí k impulsivnímu jednání ze všeho nejvíce a tak je zde nutnost držet náš mozek uvnitř přesně definovaných mantinelů dvojnásobně důležitá. Opět je tedy třeba vytvořit si seznam přesných pravidel, která musí být splněna, abychom vstoupili do obchodu. Zde je opět ukázka takového seznamu:
Kdykoliv pak vidíme potenciální vstup, musíme si v rychlosti tento kontrolní seznam projet (mělo by to zabrat skutečně jen pár vteřin). Pokud narazíme u některého bodu na odpověď „NE“, měli bychom nekompromisně nechat obchod plavat. Tj. nejlépe se na moment vzdálit od obrazovky, abychom odolali případnému pokušení a až když je „po všem“, začít zase číhat na další příležitosti (upozornění: ukázkový check-list je pouze názorný příklad, každý si samozřejmě musí sestavit svůj vlastní seznam, dle vlastních pravidel a vlastního systému).
Obdobný check-list je třeba připravit například i u výstupů a managování pozice.
Sám využívám tento nástroj neustále. Například jeden můj jistý opční systém, který vykazuje velmi dobré výsledky a je to tudíž můj nejoblíbenější systém (založený na strategii Straddle/Strangle), obsahuje v mém obchodním plánu celkem 2 stránky kontrolního seznamu. Vzhledem k náročnějšímu managementu pozic existuje určitý prostor k chybovosti (margin for error) a tudíž chci dát jakékoliv možné chybě co nejmenší šanci. U některých bodů mám dokonce „double check-list“, jsou to natolik kritická místa v mém plánu, že je chci raději překontrolovat dvakrát.
Stejný systém kontrolního seznamu si pak tvořím, když například pracuji na nějaké nové strategii. Rozložím si práci na strategii do celého týdne a na každý den si připravím „check-list“ toho, co chci přesně daný den udělat. Postupně pak jednotlivé body „odškrtávám“ a mám dobrý pocit z toho, že se pozitivně posunuji vpřed, že za sebou vidím konkrétní výsledky a že se případně strategie začíná rýsovat do konkrétních tvarů. Obdobný princip jsem pak přenesl i do osobního života – rád si dělám „kontrolní seznamy“ na věci, které musím udělat, abych byl celkově lépe organizovaný a precizní. Beru to totiž jako takový trénink na trading.
Tomáš Nesnídal