Praktické tipy pro používání stop-lossu v daytradingu

Dnes ještě navážu na minulý článek „Jak důležitý je risk management v tradingu?“ a pokusím se k otázce praktické aplikace risk managementu, tj. používání stop-lossu, uvést několik nejpodstatnějších konkrétních rad z pohledu daytradingu.

Při intradenním obchodování komodit, tedy přístupu, který je nám s Tomášem nejbližší, je správné pochopení základů řízení rizika absolutně nezbytné. V intradenním obchodování pracujeme coby tradeři často pod vysokým tlakem a ve vysoké rychlosti, a tak pokud člověk není od začátku dostatečně opatrný, může za den ztratit podstatně více, než by si na první pohled mohl připustit. Abychom se podobným situacím vyhnuli, nebo je omezili na co nejnižší míru, je nezbytné používat stop-loss a to navíc správným způsobem.

To, že je pro intradenní obchodování komodit stop-loss nezbytný, dnes na Finančníkovi, věřím, chápe již každý. Stále však často narážím na to, že ne každý při jeho používání akceptuje důležité základní principy, které ze stop-lossu dělají velmi účinný nástroj:

Stop-loss je třeba do trhu umisťovat s ohledem na obchodovanou formaci nebo typ vstupu.

Jinými slovy – pokud mě stop-loss z obchodu vyhodí, tak to je to jen důkaz toho, že vstupní formace nebyla platná a v obchodu bych nechtěl setrvat tak jako tak...

To je velký rozdíl oproti tomu, když vstupuji do trhu s fixním stop-lossem o určité velikosti, který se „někam umístí“. Takový stop-loss způsobuje často i osobní frustrace – trh jej zasáhne na nějaké mikrokorekci a pak pokračuje dál původně plánovaným směrem a obchodníkovi zbude akorát velmi trpký pocit z toho, že všechnu práci udělal dobře, jen ten stop-loss jej vyhodil. A odtud je již jen malý krůček k tomu, řízení rizika podceňovat...

Pojďme si ukázat situaci na příkladu.

Obchoduji-li např. formace dvojitý vrchol a dvojité dno, je ideálním místem pro umístění stop-lossu oblast nad / pod formací – pokud trh takový stop-loss zasáhne, formace je z principu porušena a tak přestává mít daný obchod opodstatnění.

Zjednodušená ukázka formace double-top. Pokud se trh obrátí a zasáhne umístěný stop-loss, bylo tak i tak na čase pozici opustit...

Dalším příkladem může být obchodování do trendu se vstupem na korekcích. Na tomto principu je postavena řada patternů našeho FinWinu a osobně obchoduji do trendu skoro výhradně. Pokud vstupujeme do trendu na korekcích, dává největší smysl umístění stop-lossu pod/nad swing, na kterém nastupujeme. Pokud cena swing překoná je často přerušen trend a tak i tak bychom z pozice chtěli vystoupit:

Uptrend je tvořen swingy s vyššími low a vyššími high. Nastupuji-li do trendu na vyšším low pak umístění stop-lossu pod tento swing je velmi logické. Pokud se trh otočí a klesne pod tento swing je trend porušen a má dlouhá pozice tak ztrácí smysl a uzavřel bych ji tak jako tak (struktura trhů prostřednictvím swingů je velmi dobře popsána v knize Larryho Williamse Dlouhodobá tajemství krátkodobých obchodů).

Uvedený koncept umísťování stop-lossů umožňuje v trzích bezpečně přestát většinu „šumu“, výrazně si tak zvýšit úspěšnost a především má i velmi pozitivní dopad na psychiku obchodníka – zasažení stop-lossu se neděje „náhodným šumem“ ale zásadní změnou v trhu, na kterou by obchodník musel reagovat tak či tak.

Přesto většina obchodníků své stop-lossy tímto způsobem neumisťuje. Proč? Výše popsaná „logická místa“ pro ně bývají „příliš daleko“. Stop-loss by byl příliš veliký – ať již z pohledu velikosti účtu (viz dále) nebo z pohledu psychiky obchodníka.

Přitom umisťování stop-lossů „náhodně“ tak jak vychází určitý fixní stop-loss osobně vnímám jako jeden z důvodů, proč se nováčků v tradingu nedaří. Nejen že chytají ztráty častěji než je nutné, ale navíc jsou zbytečné výstupy na takto umístěných stopech frustrující a podrývají psychiku obchodníka. Tj. fixní stop-loss bych osobně používal maximálně v naprostých začátcích tradingu, kdy člověk nestíhá vnímat všechny proměnné a stop-loss umístěný automaticky platformou je to nejjednodušší řešení. Jakmile se jen trochu otrkáte a začnete ve svých statistikách vidět, že výstupů na stop-lossu je až příliš, doporučuji si začít budovat návyky v umísťování stop-lossu na nějaký „logický bod“.

Pokud jsou pro vás vrcholy / dna swingů příliš daleko (záleží pochopitelně na strategii vstupu), doporučuji vyzkoušet následující:

Varianta 1: Počkat si na obchodní signál a vstoupit až na následující úsečce limitním příkazem tak, aby vstup byl dostatečně blízko vrcholu / dna swingu a náš stop-loss byl tak umístěn v logické zóně. Samozřejmě, že trh se často rozjede bez toho, aniž by se vrátil k našemu limitnímu vstupu, ale často toto řešení vychází stejně celkově mnohem lépe, než se snažit pohyb zachytit s nepřiměřeně malým stop-lossem.

Varianta 2: Umisťovat stop-loss na „provizorní logický bod“. Tím může být například pár ticků nad high vstupní úsečky (v případě spekulace do downtrendu) nebo pár ticků nad high úsečky předcházející vstupní úsečce. Přesné nastavení je třeba vysledovat v grafu v souvislosti s používanou vstupní strategií. Je zřejmé, že tato varianta není tak přesná, jako varianta 1, ale je to stále lepší než umisťovat stop-loss automaticky s tím, že občas vyjde třeba doprostřed vstupní úsečky.

Několik praktických poznámek:

„Logickou zónu“ pro umístění stop-lossu je třeba vysledovat v konkrétním trhu. Každý trh se chová trochu jinak a je třeba vypozorovat, jaká je např. „bezpečná vzdálenost“ nad / pod swingem (tj. kolik ticků).

Umisťování stop-lossů do „logických zón“ extrémně ulehčí psychice a o psychice celé obchodování je...

Stop-loss v „logické zóně“ vám také pomůže v reálném čase reagovat na případnou zvýšenou volatilitu trhu. Pokud pracuji s fixním stop-lossem 150 dolarů, tak netuším, jestli je aktuálně stop-loss použitelný či nikoliv. Pokud umisťuji stop-loss např. pod high/low swingu tak hned vím, zda-li mi daný stop stačí nebo nikoliv. Mohu reagovat na aktuální stav trhu. Např. poslední týdny byly svými krásnými trendy pro intradenní obchodování doslova žní. Ale byly samozřejmě velmi volatilní, což vyžaduje větší stop-lossy (nebo vstup s limitním příkazem v duchu výše popsané varianty 1). Pokud je však člověk zkušenější obchodník, umisťuje stop-lossy do rozumných „logických zón“, profity se prostě museli dostavit...

Co analýza MAE/MFE, která nám poskytuje základní fixní stop-lossy a profit-targety? Jak to pasuje do uvedeného výkladu? Pomocí MAE/MFE získáváme především hrubé orientační podklady o velikosti statisticky nejvýhodnějšího stop-lossu a profit targetu. To jsou velmi důležité údaje pro různá statistická vyhodnocení strategie jak ve fázi její přípravy, tak později ve fázi obchodování. Mj. získáváme informaci o tom, jak velký stop-loss nás nejčastěji podrží, to ale neznamená, že bychom takový stop-loss měli do trhu aplikovat zcela „mechanicky“. Vždy je dobré stop-loss stejně umístit do určité „logické zóny“, což často v praxi znamená rozšířit si jej o pár ticků nebo vstoupit limitním příkazem o pár ticků pod close úsečky (případně obchod vypustit, pokud nám stop-loss nestačí).

Stop-loss je třeba do trhu umisťovat s ohledem na velikost účtu.

Stop-loss se tedy snažíme v rámci daytradingu umísťovat do „logických zón“, ale současně nesmí být stop-loss příliš dolarově veliký, abychom na jednom obchodu neztratili velkou část účtu. To zde bylo již na Finančníkovi řečeno mnohokrát, tak pouze pro připomenutí uvedu, že v rámci intradenního obchodování nedoporučuji riskovat na jeden obchod více, než 2% účtu. Osobně riskuji kolem 1%.

Pokud budeme riskovat 2% účtu, pak při účtu 10 000 USD si můžeme dovolit riskovat cca stop-loss 200 USD (včetně komise, spíše by však stop měl být menší, abychom měli nějakou potřebnou rezervu v kapitálu). Pokud takový stop-loss budeme umisťovat do „logických zón“, tj. nejlépe nad / pod swingy v rámci celkové rozumné a otestované strategie, je to velmi robustní přístup, který zkušenějšímu obchodníkovi zakládá vysoké šance na pravidelné profity.

Pokud má však obchodník účet 4 000 USD a v dravějším trhu typu Emini Russell 2000 používá fixní stop-loss např. 150 USD, riskuje tedy skoro 4% účtu a stop-loss mu často nevystačí na zasažení „logické zóny“ a je umístěn „někde v prostoru“, je to cesta, která s největší pravděpodobností neskončí dobře. Minimálně z psychologických důvodů – takový obchodník přijde často o 4% účtu „bez důvodů“ – trh se může rozjet správným směrem, udělat ohromný pohyb, ale on stejně vystoupí se ztrátou na stop-lossu, protože jej měl umístěn zcela nevhodně např. v polovině dlouhé vstupní úsečky.