Řízení pozice v intradenním obchodování, ukázka konkrétního obchodu

Dnes bych rád otevřel téma, kterému se na Finančníkovi příliš často nevěnujeme – řízení obchodu v rámci intradenního obchodování. Tato oblast může mít několik podob a dovolím si tvrdit, že jde o jednu z klíčových oblastí oddělující ziskové tradery od ztrátových.

Abych ve svých článcích udržel určitou kontinuitu, bude dnešní příklad vycházet opět z formace Head and Shoulders, kterou jsem popisoval v předchozím článku. Dnes popisovaný obchod se vztahuje k obchodní seanci 25. 8. 2010. Datu se věnuji proto, že články připravuji dopředu z důvodu cestování do ČR kvůli kurzům, které s Tomášem pořádáme v Praze.

Pattern, který jsem 25. 8. 2010 obchodoval, měl následující podobu:

Pattern měl standardní podobu v rámci struktury popsané v minulém článku ( viz Tip pro základní orientaci v cenovém grafu ).

Trh vytvořil vyšší high (A), následované novým vyšším high (B), které bylo současně nejvyšším high dne. Další vyšší high již trh nevytvořil a vzniklé nižší high (C) zformovalo pattern Head and Shoulder. Základna patternu je v bodě (1). Low tohoto bodu je zároveň hlavní profit target. Pro inspiraci uvádím i zelenou čáru, která vychází z těl úseček tvořící swing (1). Na této hodnotě bych měl alternativní profit-target, kde se snažím vystoupit v případě, že trh nemá sílu dotlačit se k hlavnímu targetu. Na základě svého obchodního plánu jsem formaci obchodoval přímo ze swingu tvořící rameno (C).

Tedy zcela stejný obrázek jako v předchozích článcích popisující minulé obchodní dny. Tentokrát se však trh hned po vstupu dostal do slušného „chopu“ a já jsem řídil pozici velmi diskréčně, což mě přivedlo k námětu připravit tento článek. Určitou dobu ve svém minulém vývoji jsem uvažoval, kterým směrem se může obchodník rozvíjet v případě, že již má funkční strategie, ale chce například vydělávat s větší stabilitou.

Odpovědi jsem našel ve:

• Způsobu řízení pozice
• Pokročilém position sizingu

Position sizingu se možná budu věnovat někdy příště, je to nicméně jednoznačně věc č.1, kterou se dá nejen vydělávat více, ale také významně stabilizovat equity.

Hned v závěsu za position sizigem je způsob řízení pozice po otevření obchodu.

Rád bych zde nyní zdůraznil, že to, co zde budu popisovat je určené pro pokročilé obchodníky, kterým již nějaký přístup vydělává. Tyto rady nejsou určeny pro začínající tradery. V tradingu je třeba postupovat po krůčcích, a byť to není nejefektivnější způsob, ze začátku by měl nováček zcela jednoznačně řídit pozici podle jednoduchého zbacktestovaného plánu.

Snad si rozumíme.

Nyní tedy trochu pokročilejší úvaha. V rámci intradenního obchodování je pro mne prioritou co nejvyšší stabilita (pokud vnímám trading jako fulltime job). Jinými slovy vydělat ideálně každý den v průměru X dolarů a nemít equity příliš rozhýbanou. Toto pro mě konkrétně znamená mít většinu dnů ziskových, a když ztratím, tak neztratit za den více, než je průměrný denní profit. Pokud má člověk jen trochu rozumná očekávání, jednotka průměrného výdělku na kontrakt za den nemusí být příliš vysoká (100 – 300 USD/kontrakt mi přijde naprosto dostatečné). Tj. pokud myšlenku zjednoduším, většinou nám stačí jediný větší profitabilní obchod, abychom takový cíl naplnili.

V obchodování samozřejmě nemáme pouze ziskové obchody, přichází spousta ztrát. Denně tak musíme vydělat více, abychom pokryli ztrátové obchody. Ovšem čím větší budou ztrátové obchody, tím více musíme vydělat těmi ziskovými. A pokud hovoříme v jednotce jediného kontraktu, je velký rozdíl, pokud se snažíme o „hrubý“ zisk 100 - 300 USD za den/kontrakt, nebo o hrubý zisk 600 USD za den/kontrakt, abychom pokryli i větší ztrátové obchody – obzvláště v období, kdy je nižší volatilita a obchodníci často ztrácejí nejvíce.

Důležitým tématem se tak stává otázka eliminace výše dolarové ztráty u ztrátových obchodů. Je rozdíl, pokud na obchodu ztratím 50 USD/kontrakt nebo 150 USD/kontrakt (pokud hovoříme o pohledu fulltime tradera, který má rád co nejstabilnější příjem). Obzvlášť pokud je zřejmé, že trader může mít několik ztrát denně.

Od určité doby je tak pro mne prioritou eliminace výše dolarové ztráty u ztrátových obchodů. Zní to banálně, ale opak je pravdou – ztrátu nelze eliminovat tím, že si nastavíme malý stop-loss. Každý obchod potřebuje přiměřený prostor pro „dýchání“ a poslední měsíce naopak pracuji s větším stop-lossem než dříve. Přesto dosahuji v průměru podstatně nižších ztrát u ztrátových obchodů. Jak to?

Již delší dobu si nahrávám všechny exekuce svých obchodů a studuji strukturu ceny, která se tvoří po vstupu do obchodu. K velkému uspokojení jsem začal nacházet situace, kdy mi cena dopředu napovídá, že jsem vstoupil do obchodu, kde nejsou pravděpodobnosti zcela na mé straně a z takového obchodu prostě vystoupím s minimální ztrátou dřív, než má obchod šanci se vyvinout do plné ztráty na hlavním stop-lossu.

Takový přístup vyžaduje několik splněných podmínek:

• Robustní a funkční obchodní plán
• Zkušenosti obchodníka
• Ochotu podrobně zkoumat své obchody (bohužel podobné taktiky jsou už hodně založeny na „pocitu“ např. z aktuální volatility, tj. nedají se naučit z knihy).
• Ochotu ignorovat ego ve hře na „pravdu“. Samozřejmě je nepříjemné vidět, že trh šel nakonec k profit-targetu, zatímco jsem z obchodu vystoupil dokonce třeba s malou ztrátou. Ale full time trading je o vydělávání peněz, nikoliv o hlazení ega.
• Obchodovat plán s dostatečným počtem vstupů (tj. opět nic pro nováčky). Prostě jeden vstup nevyjde, tak si počkám na zobchodování jiné situace. Rozumně volatilní den nabízí ohromné množství příležitostí, které lze zobchodovat.

Výsledkem může být strategie, generující vyrovnanější equity bez ohledu na to, zda-li nám trh nabídl dostatečný pohyb pro zasažení vzdálených profit targetů.

Konkrétní příklad z mého obchodního dne v trhu e-mini Russell 2000:

Vstupní signál do formace jsem dostal na close červené úsečky v 17:00 (GMT časová zóna). Trh měl silné momentum, nebyl prostor pro lovení lepší ceny – nastoupil jsem za uzavírací cenu vstupní úsečky. Cena se okamžitě rozjela mým směrem do otevřeného profitu 5 ticků (50 USD v trhu TF). V tu chvíli se však „zasekla“ přesně na low vstupní úsečky. Trh úroveň několikrát otestoval a začal se vracet zpět. Nechal jsem obchodu trochu prostoru, abych viděl, jak se cena bude chovat v oblasti close vstupní úsečky (přeci jen na posunutí stop-lossu na B/E jsem neměl ještě dostatečný profit). Chování trhu mně napovědělo, že momentum směrem dolů se aktuálně z trhu vytratilo. Pozici jsem ukončil se ztrátou -20 USD/kontrakt (plus komise, ta aktuálně u IB činí 3,60 RT/kontrakt). Mohl jsem „doufat“, že se cena obrátí (ostatně také se obrátila, SL jsem měl samozřejmě nad high swingu), ale to znamená, že jsem také mohl vystoupit se ztrátou 150 USD/kontrakt, což je podstatný rozdíl a především – vývoj situace bych neměl pod svojí kontrolou. Jinak řečeno – pokud mě obchod nepřesvědčí od samého začátku, tak se jej snažím utnout s minimální ztrátou a přesunout se k další příležitosti.

Ostatně další příležitost přišla hned vzápětí. Pattern postavený na reakci ceny s předchozím high mi poskytl rychlý možný vstup s minimálním riskem, přičemž obchod měl nulový „heat“ – od vstupu jen klesal, abych vystoupil v okamžiku, kdy v nastávajícím chopu rychle opadla volatilita a cena se vydala aktivovat všechny posunuté stop-lossy. Mimochodem – tento jediný pohyb v podstatě v rámci dvou vyšších svíček představoval profit 140 USD/kontrakt při stále slušném RRR přes 1:2.

Rád bych ještě jednou zdůraznil rozdíl, který vnímám mezi tím, že bych zůstal v pozici č.1 (a přežil bych díky stop-lossu umístěnému nad swingem) a mezi uskutečnými dvěma obchody. Rozdíl vidím v tom, že jsem mohl mít situaci pod vlastní kontrolou. Až pohyb ceny odehrávající se po výstupu s 20ti dolarovou ztrátou / kontrakt mne přesvědčil o tom, že má smysl se znovu zapojit do hry. Cena mohla se stejnou pravděpodobností silně vyrazit nahoru a já už bych do druhého obchodu nevstupoval (nedostal bych vstupní signál), a ušetřil bych tak plný stop-loss. Na druhou stranu druhý obchod nemusel přijít, ale v takovém případě byly v trhu k zobchodování stejně další signály.

Je zřejmé, že jsou obchodníci s různou povahou – někteří jdou pro menší profity s vyšší frekvencí a úspěšností, druhým nevadí občasné poklesy v equity, ale zásadně cílí na větší profit targety. Diskréční obchodníci mají výhodu, že se od určitého stupně znalostí a pochopení trhu nemusí chovat „mechanicky“. Je možné kombinovat různé přístupy podle toho, v jakém prostředí se pohybujeme. Je-li například v trhu aktuálně vysoká volatilita a trhy mají slušné momentum, není důvod nežádat vzdálenější profit-targety. Je-li však volatilita nízká (jako tomu bylo ve výše uvedený obchodní den) je podle mého názoru nejlepší brát, co trh nabízí (tj. řídit se aktuálním momentem trhu), a nenechávat nic náhodě – protože ať se to člověku líbí, či nikoliv, v nízké volatilitě je riziko vymetení stop-lossu vysoké, ať ho posuneme kamkoliv.

Na závěr bych ještě jednou rád zopakoval, že uvedený princip není určen pro začínající obchodníky, kteří by se měli soustředit na dlouhodobější cíle (tj. např. ziskový měsíc). Ale samozřejmě každý obchodník se postupně vyvíjí, a právě proto jsem se rozhodl podělit se svými zkušenostmi. Současně bych byl velmi nerad, kdyby článek vyzněl, že někomu vnucuji svoji cestu. Naopak všechny ostatní cesty naprosto respektuji, důležité je, že vydělávají peníze.