Poradna: lze obchodovat s náhodnými vstupy a vysokým RRR?

Jedním z konceptů objevujících se v mnoha výukových knihách a přednáškách zaměřených na začínající obchodníky je demonstrace obchodování skrz „náhodné vstupy“. Například formou házení koruny. Není divu, že v diskuzích je dané téma probírané a začínající obchodníci často „náhodnými vstupy“ argumentují coby určitým legitimním typem potenciálního přístupu k tradingu s tím, že je jen třeba vhodně nastavit vhodné parametry výstupů. Věc je však výrazně složitější a její správně uchopení podstatné.

Jak to tedy je – jde obchodovat s náhodnými vstupy?

Nejprve – proč se vůbec náhodné vstupy – například na hodu mincí - demonstrují? Je to z důvodu, že většina začínajících obchodníků je fixována právě na vstupy. Neustále hledají nějakou pro ně srozumitelnou formu jednoduchého ukazatele, který jim s vysokou pravděpodobností vždy správně ukáže konkrétní úsečku, na které vstoupit tak, aby následně vydělali. A jak už jsme si na Finančníkovi mnohokrát řekli, takto trading nefunguje. Z tohoto pohledu jsou „vstupní patterny“ skutečně spíš tou méně podstatnou součástí profitabilního tradingu. To neznamená, že by taktika kolem exekuce (vstupu do obchodu) nebyla důležitá, ale důležitější je celkové správné zanalyzování aktuální nálady a struktury trhu, odpovídající risk management a samozřejmě zvládnutí sama sebe (psychologie obchodování).

Například: Pokud trhy rychle a stále klesají, není úplně nejpodstatnější (z hypotetického pohledu náhodného vstupu), na které konkrétní úsečce vstoupíme. Ale to, jestli vstupujeme short, pracujeme s dostatečně vzdáleným stop-lossem a samozřejmě jaké výstupy budeme používat. S velkou nadsázkou můžeme říct, že svým způsobem můžeme v takovém kontextu trhu vstupovat náhodně short a máme velkou šanci, že vyděláme. Případně, že vyděláme i v případě, že budeme vstupovat občas long, ale budeme své ztráty limitovat.

A tak nějak se patrně zrodily demonstrace vstupu hodu korunou. Ty však mohou být dost zavádějící a navíc si dovolím tvrdit, že v obecném principu často ani nejsou prezentovány správně. Začínající tradery pak obecné „povídačky“ často svádějí k chybným závěrům – například, že i „nedokonalé“ vstupy lze v dlouhodobém pohledu dovést k profitabilně skrz vyšší RRR, tj. skrz používání vyšších profit-targetů než stop-lossů.

Z mé zkušenosti na vstupu nezáleží do té míry, jestli oblast vstupu splňuje přesně určité parametry „patternu“ (tj. řekněme například určité přesně dané geometrické proporce úseček), ale je extrémně důležité, aby vstupy byly správně časovány do struktury trhu (tj. z pohledu určitých cenových úrovní a směru, případně síly trendu atd.).Náhodné vstupy však nejsou k ničemu – mohou být zajímavé pro velmi obecné testování robustnosti výstupních strategií, ale to je již zcela jiná kapitola.

Pojďme se podívat, co si z náhodných vstupů v intradenním obchodování můžeme odnést z pohledu konkrétních robustních testů. Slovo robustní jsem zvýraznil z důvodu, že mnoho traderů staví své nejrůznější domněnky na příliš krátkých testech. A pár hodů korunou opravdu nic neznamená.

Pro tento článek jsem testoval „hod korunou“ na datech ES (e-mini S&P 500) tak, že jsem na poměrně dlouhé historii dat vstupoval náhodně každých 30 minut v první polovině odpolední seance (15:30-18:00 českého času). Podle toho, jestli padla panna nebo orel jsem vstoupil short nebo long s různými výstupy, nejpozději jsem otevřenou pozici ukončil na konci obchodního dne. Historie minutových dat, kterou jsem testoval, mě poskytla přes 2000 vstupů, tj. již velmi referenční vzorek. A protože i v tak velkém souborů dat je stále patrný vliv náhody, celý běh jsem zopakoval 1000 krát. Tj. celkem je test složen z otestování více než dvou milionu náhodných vstupů. Pochopitelně, že test jsem neprováděl ručně, ale automatizovaně s pomocí nástroje, který jsem si pro účely testování různých pokročilejších forem money-managementu vyvinul s mým kamarádem.

Co důležitého test ukázal:

Vstup s RRR 1:1

Jako určitý referenční vzorek jsem zkoumal vstup s RRR 1:1. Tj. náhodný vstup se stop-lossem stejným, jako je profit target. Takový vstup by nám logicky měl přinést dlouhodobou úspěšnost 50%, což test také potvrdil.

Při stop-lossu 4 ticky byla průměrná úspěšnost 49.5%, při stop-lossu 8 ticků byla úspěšnost 49.96%. Oba testy vycházejí ze zkoumání dvou milionu vstupů. Test nebyl absolutně přesný, mj. proto, že jsem pracoval s minutovými grafy. Ale určité tendence z něj jsou jednoznačně patrné – například ta, že pokud se zvolí pro trh příliš malý stop-loss, tak se nám – logicky – snižují pravděpodobnosti úspěchu i nad rámec, který bychom měli získat „automaticky“. Ale v tuto chvíli hovoříme samozřejmě o velmi drobných rozdílech (které však v reálu znamenají nezanedbatelné peníze).

Zajímavá byla i distribuce zisků a ztrát v rámci jednotlivých „portfolií“ – test jsem vždy začal s hypotetickými 10 000 USD a otestoval jsem 2 000 vstupů. Toto jsem opakoval 1000x. Při 2 000 náhodných vstupech by se už daly očekávat relativně vyrovnané výsledky, ale není tomu tak – výsledky jsou stále náhodné. Například při testování RRR 1:1 se stop-lossem 4 ticky a profit – targetem 4 ticky byl nejmenší konečný stav portfolia 1 975 USD (tj. ztráta 8 025 USD) a nejvyšší stav 17 025 USD (tj. zisk 7 025 USD). Samozřejmě jde jen o hypotetický test zkoumající tendence a pravděpodobnosti – ve výsledky nejsou zahrnuty ani komise, ani slip!! Průměrný zůstatek portfolia pak byl 8 891 USD. Při SL 8 ticků a RRR 1:1 byl průměrný zůstatek 9 873 USD, což se už hodně blíží počátečnímu stavu 10 000 USD a tedy pravděpodobnosti 50/50.

Vstup s RRR 1:2 a vyšší

A teď ta zrádná část. Pokud nám náhodný vstup s RRR 1:1 poskytuje 50% úspěšnost, jak se mění pravděpodobnosti, pokud začneme uvažovat o výstupu s RRR 1:2? Tedy že budeme inkasovat zisk 2x větší, než je náš stop-loss?

Samozřejmě pravděpodobnost úspěchu klesá. To, že obchodu naplánujeme větší potenciální profit než je stop-loss automaticky neznamená, že strategii vylepšíme!. Vyšší RRR dává ve strategiích jednoznačný smysl, ale opět jen v případě, že obchod otevíráme v souladu se strukturou trhu (v trhu je například dostatek místa pro podobný profit atd. atd.).

Konkrétně výsledky mého testu při SL 4 ticky a RRR 1:2 (tedy PT 8 ticků) vycházejí následovně: Průměrná úspěšnost obchodů 32.58%, průměrný konečný stav portfolia 4 767 USD (tj. defacto ztráta poloviny počátečního stavu – výrazně horší výsledek než při obchodování s RRR 1:1).

Pokud se například podíváme na RRR 1:3 (stop-loss 4 ticky, PT 12 ticků) potom klesající tendence účtu dál pokračuje – úspěšnost klesá na 23.36 % a průměrný konečný stav účtu je 3 483 USD (z počátečních 10 000 USD).

Připomínám, že jde o výsledky testující 2 miliony náhodných obchodů a co je velmi důležité – výsledky jednotlivých money-managementů vycházejí ze stejných vstupů. Tj. zjednodušeně řečeno jsem si nejprve předgeneroval náhodné signály a na nich jsem pak testoval různé vstupy a výstupy.

Vstup s RRR 2:1

Hovoříme-li o různých RRR je určitě na místě podívat se na RRR i menší, než 1:1 – tj. například SL 8 ticků pro PT 4 ticky. Zde nám logicky úspěšnost roste, konkrétně na 68,1%, což při zvolených parametrech vede k průměrnému zůstatku na účtu 14 303 USD (ovšem rozptyl přes 1 000 portfolií je stále značný – minimální výsledek 6 200 USD, maximální 22 275 USD).

Závěr

Test nemá žádné konkrétní závěry ve stylu, které RRR je lepší. Chtěl jsem především demonstrovat, že trading je hodně komplexní, nelze si vyzobávat jen určité závěry a vše ostatní ignorovat. Například neplatí, že bez ohledu na cokoliv jiného mě vyšší RRR vždy zlepší výsledky obchodování. Neplatí ani, že vyšší RRR by automaticky vylepšovalo náhodné vstupy.

Na druhou stranu je třeba chápat, že výsledky testů jsou zcela hypotetické. V reálném tradingu do hry vstupují náklady, jako jsou skluzy v plnění a komise. A je proto třeba obchodovat pro přiměřeně velké profity. Sám jsem tak jednoznačným příznivcem vyšších RRR, ale ne s nahodilými vstupy. Je velmi důležité si pro obchody vybírat správné umístění, které mi vyšší RRR umožňují. I z toho důvodu jsem spíše „protitrendový“ obchodník (z pohledu velmi krátkodobých pohybů v trhu).

Úplně nezanedbatelný není ani výsledek testu s negativním RRR. Ten potvrzuje mimo jiné to, že trhu je i při intradenním obchodování potřeba nechat pro dosažení zisku adekvátní prostor a není od věci často zinkasovat i menší zisk například u první slabší S/R úrovně.

A dalších dílčích závěrů je možné i z takto jednoduchého testu dělat jistě celou řadu. Mějte jen prosím skutečně na paměti, že v rámci článku je uveden jen jeden jednoduchý test, kterým jsem chtěl prakticky demonstrovat vztah RRR a náhodných vstupů. Nejde o žádnou ucelenou hypotézu řešící kompletní problematiku money-managementu, byť právě podobné testy pro mě představují start pro stavbu základních kamenů mých obchodních přístupů.