Marginy – shrnutí základních informací

Poměrně dost často dostáváme dotazy týkající se marginů. Pojďme si proto shrnout základní informace do jednoho článku. Odpovíme si na otázky typu „jak to může fungovat?“, „mohu ztratit více než margin?“ či „stačí mi pro otevření pozice účet ve výši marginu?“.

Otázka: jak to s těmi marginy může fungovat? Proč bych si ve skutečnosti měl moci koupit něco za zlomek ceny? Kdo mě „sponzoruje“?

Základní klíč k pochopení ochodování komoditních trhů spočívá ve slovu „kontrakt“. Pokud obchodujeme v komoditních trzích například „se zlatem“, znamená to, že obchodujeme s komoditním kontraktem na dodání zlata. Každý komoditní kontrakt má určitou splatnost, expiraci, v rámci které dochází k dodání a zaplacení fyzické komodity. Když tak dnes nakoupím komoditní kontrakt na zlato, není teoreticky nutné platit nic. Koupil jsem si pouze kontrakt (uzavřel závaznou dohodu), že odeberu určité množství zlata (množství je specifikováno v rámci kontraktu), za které zaplatím cenu potvrzenou v době nákupu kontraktu. Zaplacení a odběr dané komodity je domluven na dobu danou expirací komoditního kontraktu (ukončení kontraktu – přesná data jsou vždy uváděna na stránkách burzy v rámci specifikace kontraktů).

Kouzlo komoditních kontraktů spočívá v tom, že jsou standardizovány a lze je obchodovat na komoditní burze, kde lze kdykoliv kontrakt koupit či prodat. Pokud cena zlata v našem příkladu stoupne, já příkladový kontrakt prodám, realizuji na svůj účet zisk spočívající v rozdílu mezi cenou, za kterou jsem kontrakt nakoupil a cenou za kterou jsem jej později prodal.

A jak do toho pasují marginy? Na burze se stejnou měrou nejen vydělává, ale i prodělává. Aby byla zaručena solventnost všech zúčastněných přešli postupem času burzy k systému blokování tzv. marginu – zálohy. Margin tvoří jen určitou část hodnoty kontraktu, která se na účtu obchodníka zablokuje aby bylo v případě, že dojde na lámání chleba z čeho pokrýt ztrátu. Marginy jsou stanoveny na základě statistických výpočtů a nastaveny tak, aby ochraňovaly „burzu jako celek“. Tj. aby představovaly ve statickém měřítku částku, kterou nejvíce může běžný obchodník ztratit než mu broker např. stihne pozici zavřít. Proto mají drahé a dravé komodity výrazně vyšší marginy, než komodity, které se příliš nehýbou.

Základní marginy vyhlašuje burza. Vesměs burzy vyhlašují povinné marginy pouze pro případ držení pozice přes noc (tj. poziční obchodování). Vychází to patrně z dob pitového obchodování, kdy se přes noc komodity neobchodovaly a případná výraznější ranní otevírací mezera nedávala brokerům šanci včas zavřít klientům pozici v případě, že již ztráty nebyly z čeho pokrývat. Jednotliví brokeři přejímají výši marginů od burzy a případně je navyšují. Proč navyšují? Protože marginy chrání samozřejmě i je. Broker má zodpovědnost za svého klienta. Pokud by trader nebyl schopen vyrovnat svoji ztrátu, přechází pochopitelně zodpovědnost na brokera. Brokeři jsou tak schopni výši marginů stanovovat individuálně podle bonity klienta atd. Toto platí ozvláště u intradenního obchodování, kde nejsou na amerických trzích žádné marginy oficiálně stanoveny. Teoreticky je tak možné obchodovat intradenně bez marginů, prakticky se brokeři samozřejmě chrání a nastavují marginy podle toho, jak důmyslně mají propracovaný systém kontroly rizika. Běžně tak lze intradenně obchodovat u jednoho brokera komoditní kontrakt na akciový index emini Russell 2000 s marginem 5000 dolarů, jinde s marginem 500 dolarů.

Tj. marginy nepředstavují žádnou půjčku, ani „sponzoring“. Je to jen finanční obnos zablokovaný na účtu tradera, který brokerovi (a tudíž celému systému) garantuje, že většina traderů bude schopna pokrýt všechny své závazky po dobu, co kontrolují nakoupené či prodané komoditní kontrakty. Protože se trh hýbě většinou jen o určitou hodnotu, jsou marginy v poměru k hodnotě celého kontraktu poměrně velmi malé. Obchodujeme tzv. „na páku“. S malou zálohou ovládáme kontrakt na velký majetek. Majetek nám sice nepatří (patřil by nám až po expiraci kontraktu a poté co bychom jej v případě převzetí celý doplatili atd.) z pohledu přijímání zisku nebo ztráty je to však zcela irelevantní.

Otázka: Mohu ztratit v obchodu více, než je daný margin?

Ano samozřejmě – margin je jen poslední ochrana a to především pro brokera. Ochrana v tom, že by měl stihnout pozici ztrácejícího obchodníka zavřít předtím, než se dostane „do skutečného mínusu“.

Řekněme, že mám na účtu 5000 dolarů a nakoupím kontrakt zlata za hodnotu 950 dolarů / unce. Jeden kontrakt zlata představuje obchod o objemu 100 trojských uncí zlata, tj. jedním kontraktem kontroluji zlato v aktuální hodnotě 95 000 dolarů (950 x 100). Abych mohl kontrakt otevřít a držet třeba několik týdnů, broker mi zablokuje margin nejméně cca 3 645 dolarů (minimum aktuálně stanové burzou). Tj. záloha (margin) představuje pouze necelá 4% majetku, který sice nevlastním, ale kontroluji. Pokud se hne cena zlata o jeden dolar na unci jako obchodník držící komoditní kontrakt tak vydělám 100 dolarů (1 x 100) pokud cena zlata poroste, nebo 100 dolarů prodělám pokud cena zlata bude klesat.

Brokera moje pozice nezajímá do doby, dokud mám na účtu alespoň hodnotu cca marginu (konkrétně tzv. Maintenance marginu, který je trochu nižší než je margin potřebný pro otevření pozice – tzv. initial margin. U zlata je je minimální Maintenance margin pro poziční obchodování cca 2 700 dolarů). Tj. konkrétně si mohu dovolit ztrátu 5000 – 2700 = 2300 dolarů než mi broker pozici uzavře. Pokud představuje 1 bod ztrátu nebo zisk 100 dolarů, je zřejmé, že pozici mohu držet do doby, než zlato klesne na hodnotu 950 – 23 = 927 dolarů / unce. Přibližně v ten okamžik mi broker začne pozici uzavírat (tj. prodá kontrakt, který držím) a pokud se to povede rychle zbude mi na účtu přibližně 2300 dolarů – hodnota maintenance marginu.

Margin nemá tedy nic společného s kontrolou rizika obchodníkem – je to spíše kontrola rizika na straně brokera.

Obchodník musí svůj risk kontrolovat individuálně – musí vědět, kolik si může dovolit ztratit, aby mohl přijmout i několik ztrát za sebou. Tomu se říká money-management a podrobně se tématu věnuje např. Tomáš v této sérii článků.

Otázka: Pro otevření pozice mi tedy stačí na účtu pouze hodnota marginu?

Věřím, že odpověď na podobnou otázku zná po přečtení článku již každý. Technicky stačí pro otevření pozice hodnota tzv. initial marginu, prakticky je však nesmysl o něčem podobném vůbec uvažovat. Trading je hra pravděpodobností – je třeba uvažovat v dlouhodobějším horizontu. Každý obchodní přístup má určité konkrétní parametry - frekvenci obchodů, velikost ztráty, maximální počet ztrát v řadě, největší propad kapitálu (tzv. drawdown) a obchodník svůj účet musí rozdělit tak, aby i po ztrátách byl schopen stále obchodovat. Tj. velikost účtu musí vycházet z parametrů obchodního systému (zjednodušeně – např. riskovat x% účtu na obchod atd.) a nikoliv z toho, že si mohu dovolit kontrakt otevřít protože „mám na margin“. To, že obchodujeme s pomocí marginu dovoluje obchodníkovi dosahovat zajímavých zhodnocení, ale současně vyžaduje, aby byl obchodník skutečným mistrem v money-managementu a riskoval jen tolik, kolik je to únosné z pohledu jeho obchodního systému. Pokud budu např. obchodovat intradenně akciový index mini S& P 500, budu potřebovat průběžný stop-loss řekněme hypotetických 125 dolarů (zcela hypotetický příklad – výše stop-lossu záleží na obchodním přístupu). Pokud se rozhodnu riskovat např. 3% účtu (pro intradenní obchodování by to nemělo být příliš více) musí mít můj účet velikost nejméně cca 5500 dolarů (125 USD představuje 3% z 4166 plus potřebuji další finance jako rezervu pro první případné ztráty). Je skutečně pak docela jedno, zda-li má obchodník k dispozici margin 500 nebo 1000 dolarů. Z pohledu money-managementu (což je parametr na kterém skutečně obchodování závisí) by si stejně tak jako tak neměl dovolit daný systém obchodovat, pokud částka na účtu padne pod určitou rozumnou hranici.