Komodity a kontinuální "pospojované" kontrakty (1)

Specifikum komoditních obchodů - např. oproti akciím nebo forexu - je skutečnost, že kontrakty mají svoji omezenou životnost a navíc se obchoduje vždy hned několik kontraktů najednou v čase. Pozornost obchodníků se sice soustředí většinou do jednoho kontraktního měsíce, takže v daném čase je zřejmé, který kontrakt se obchoduje, ale co při zpětném testování? Jak poznat kdy se daný kontrakt obchodoval, případně lze nějak "pospojovat" jednotlivé kontrakty do jednoho souboru abychom jej mohli testovat v kuse, ať již ručně nebo prostřednictvím nějakého programovacího nástroje?

To jsou otázky, které poměrně často padají mj. v našem diskuzním fóru. A jelikož jsou to samozřejmě otázky velmi podstatné, pojďme se na problematiku podívat trochu blíže. V dnešním článku si podrobněji představíme základní problematiku, v příštím pokračování se pak podíváme na to, jaká "spojená" data využívají pro obchodování profesionálové a jakým úskalím musí čelit.

Paralelní existence několika kontraktních měsíců

Princip komoditních kontraktů spočívá zjednodušeně řečeno v nějakém konkrétním termínu dodání. Vše je specifikováno burzou a podrobněji popsáno např. v našem komoditním manuálu, ale v zásadě nejdůležitější závěr je ten, že každý komoditní kontrakt jednou skončí (datum LTD). Existuje-li např. kontraktní měsíc Září 2008 pro komoditu kukuřice, bude se naposledy obchodovat 12.9.2008 (tato data lze všechna najít minimálně na stránce burzy - viz např. zde http://www.cbot.com/cbot/pub/page/0,3181,1082+C+all+2008,00.html). Kdy se kontrakt začne obchodovat? Často již několik let před svým vypršením - záleží jak jej burza vypíše. Nicméně to pro běžné obchodníky není podstatné, neboť příliš vzdálený kontraktní měsíc nemá likviditu = nikdo jej neobchoduje a v zásadě je tak pro běžné spekulace nepoužitelný.

Které kontrakty se aktuálně obchodují nalezneme opět na stránce burzy - viz např. tento screenshot pro kontrakt kukuřice:

Vidíme, že aktuálně se nejvíce obchoduje prosincový kontraktní měsíc 2007 (v elektronickém obchodování denní likvidita 109 741, na pitu 32553 kontraktů za den), dále pak kontraktní měsíc září 2007 a pomalu končí obchodování kontraktního měsíce červenec 2007, ze kterého se likvidita vytrácí (FND tohoto kontraktního měsíce je již 13.7.2007. Jaký kontrakt si vybrat pro běžné obchodování? Nejlépe ten s nejvyšší likviditou. Tj. prosinec 2007, případně z nějakého důvodu září 2007, které má FND až 31.8.2007. Běžně sáhneme patrně po nejlikvidnějším kontraktním měsíci - tj. prosinec 2007.

Co když ale testujeme trh zpětně, jak poznáme, který kontraktní měsíc se v dané době obchodoval? Konkrétní odpověď záleží pochopitelně na nástrojích, které používáme.

Začněme u programů, které jsou určené pro ruční analýzy trhů, jejichž zástupcem je např. Gecko Track'n Trade Pro.

V programech tohoto typu je třeba se řídit podle volume, který nám ukazuje, kolik kontraktů bylo v daný den zobchodováno. Každý trh má jinou likviditu, takže nelze poskytnout jednoduchou formuli odkdy trhy testovat, ale v zásadě má-li kontrakt alespoň pár tisíc obchodů za den, je již obchodovatelný - minimálně pro účely ručního backtestu. Na naší ukázce vidíme, že kontrakt Kukuřice Září 2006 bychom mohli s daným grafem pozičně testovat přibližně od začátku května do konce října. Samozřejmě, že začátkem května 2006 se aktivněji obchodoval patrně jiný kontraktní měsíc, ale jeho pohyby budou velmi podobné. Testujete-li základní diskréční strategie (prolomení linek, supporty, indikátory), bude přístup jistě dobře fungovat i na tomto grafu.

Co je však třeba si uvědomit, že přestože pohyby jednotlivých kontraktních měsíců jsou velmi podobné, často se však kontraktní měsíce obchodují za jiné ceny. Je to přirozené. Dnes obchodovaná kukuřice s termínem dodání září 2007 bude za běžných podmínek levnější, než kukuřice s termínem dodání v prosinci, neboť tu prosincovou je třeba někde uskladnit atd.

Ukázka cen kukuřice k datu 3. července 2007 - čím vzdálenější kontraktní měsíc, tím je cena komodity vyšší.

Grafy jednotlivých kontraktů jsou si velice podobné. Nalevo graf zářijové kukuřice, napravo graf kukuřice s termínem dodání prosinec 2007:

Budeme-li tedy ručně testovat hrubší strategie založené na price action nebo základním chování indikátoru, je poměrně libovolné, který graf použijeme (určité nuance existují, hezky jsou vysvětleny např. v knize Larryho Williamse "Jak jsem vydělal milion dolarů za rok obchodováním komodit, který radí jak si vybrat konkrétní kontrakt k obchodování). Jednotlivé trhy se mohou pohybovat s trochu jinou dynamikou (viz ukázka, kde je zobrazen rozdíl v gapu, který je u razantněji se pohybujícího prosincového trhu trochu větší, což je mimochodem základ pro naši oblíbenou taktiku obchodování spreadů), ale pro základní papertradování diskréčních strategií toto velké rozdíly nedělá.
Rozdílnost "cenové hladiny" je však důležité mít na paměti, pokud si v programu typu Gecko TnT necháme zobrazit např. týdenní nebo měsíční graf. Takový graf zobrazuje delší období a aby měl smysl, musí být určitým způsobem "pospojován" z období, kdy se daná komodita obchodovala. Nejčastěji probíhá spojování automaticky pomocí analýzy volume nebo open interest. Program sleduje, který kontraktní měsíc se obchoduje nejaktivněji a tuto část měsíce zahrne do "spojeného kontraktu". V jednodušším programu typu TnT může být spojování provedeno čistě na základě určitého počtu posledních x dnů daného kontraktu. Každopádně se nám tak může stát, že na denním grafu vidíme určitou hodnotu (např. high), která na takovém týdenním grafu není - jednodušše proto, že program již bere "high" z jiného kontraktního měsíce, který byl obchodován více.

TIP: I v programu typu Gecko TnT se dají hrubě nastavit pravidla pro vytváření těchto vyšších timeframe. Nástroj najdete v Program Options > Global Settings > Long Term:

Lze zde např. nastavit, kolik posledních dnů kontraktního měsíce (kde již nebývá likvidita) z vyššího grafu vypustit atd.

Metoda uplatněná v jednodušších programech typu TnT je bez diskuze "orientační". Jednoznačně dostatečná pro ruční testování strategií, ale v případě jemnějšího testování např. s programovými nástroji, potřebujeme mít data pospojovaná podle jasně známého a nejlépe volitelného klíče. Jak se to provádí, kde případně data získat a jaká má metoda spojování dat do tzv. "kontinuálních kontraktů" slabiny si povíme v příštím článku.