Do jaké míry jsou v tradingu podstatné vstupy?

Pod posledním článkem se rozhořela vášnivá debata na téma, do jaké míry jsou v tradingu důležité vstupy. Představují to hlavní obchodní know-how, nebo jsou naopak zcela nepodstatné? Jelikož jde o velmi zásadní téma, v dnešním článku přináším své vlastní zamyšlení a prostor pro další diskuzi.

Zisky a profity v obchodování na burze si většina lidí mylně spojuje výhradně se vstupy. Vždyť je to tak zřejmé – buď jsem vstoupil správně, a inkasuji profit, nebo jsem vstoupil špatně a inkasuji ztrátu. Nicméně tato logika je velmi chybná. Jak trefně nastínil ve svém článku JenaL, je velmi podstatné pochopit, že to, co definuje profit nebo ztrátu jsou výstupy a řízení naší otevřené pozice. V rámci většiny vstupů máme přitom ohromnou řadu scénářů, jak se můžeme chovat – sebrat malinký profit hned jak se vytvoří, počkat na velký profit (ale s rizikem, že nebudeme mít ani ten malinký profit), zavřít „nepovedený obchod“ s malou ztrátou, nebo naopak mít větší toleranci risku (vzdálenější stop-loss) a tudíž obchodu nechat více prostoru pro rozjezd, ale s rizikem vyšší ztráty, pokud se obchod skutečně nepovede. A samozřejmě existuje celá řada dalších scénářů.

Každý obchodník, který chce na burze profitovat, si tak musí časem uvědomit, že profitabilní obchodování tvoří nerozdělitelný komplet činností. Přičemž komplet funguje jako celek, jednotlivé části často sami o sobě fungovat vůbec nemusí. Získáte-li například někde úspěšný obchodní systém skalpera, který se podělí pouze o způsob svých vstupů s tím, že z obchodů vystupuje „intuitivně“, bude taková informace vesměs naprosto bezcenná, protože pokud se obchodník bude snažit obchodovat zcela identické vstupy, například s fixním profit-targetem, pravděpodobně bude prodělávat.

Jsou tedy vstupy k ničemu? Určitě ne – ale nesmí se přeceňovat. Jinými slovy – je třeba chápat, že součástí profitabilního přístupu jsou i další podstatné faktory, kterým je třeba věnovat minimálně stejnou pozornost, jako vstupům. Další faktory představují především řízení pozice (práce se stop-lossem), samotný výstup, celkový money-management a samozřejmě velmi individuální zvládnutí vlastní hlavy. Bohužel realita je taková, že drtivá většina začínajících obchodníků se ke zkoumání dalších důležitých faktorů ovlivňující výsledek obchodování nikdy nedostane, protože veškerý svůj čas a energii věnují zkoumání a testování vstupů.

Co často příliš nezaznívá a co je přitom velmi podstatné – význam vstupu se liší podle stylu obchodování. Jiný význam bude mít vstup v případě intradenního obchodování pro drobnější, ale častější profity na základě „skalpování“ momenta a jiný význam bude mít u dlouhodobějších strategií. Také je rozdílné, zda-li se zaměřujeme na jediný obchodní systém, či obchodujeme určité „portfolio“ navzájem se kryjících strategií.

Pokud hovoříme o intradenním obchodování jedné strategie a jednoho trhu, je význam vstupu z mé zkušenosti vyšší a určitě není nezanedbatelný. Trh v průběhu dne nabízí celou řadu situací, které mají vyšší nebo menší pravděpodobnost úspěchu. Budu-li vstupovat na high/low dne v období nižší volatility před americkým polednem a budu-li „žádat“ obchod s RRR např. 1:3 bude mít takový vstup, pochopitelně velmi obecně řečeno, výrazně nižší šance (bez ohledu na výstup) než pokud stejný vstup s podobným RRR budu uskutečňovat na swingu do směru trendu s dostatečným prostorem k nejbližší S/R v období vyšší volatility (např. první hodinu po otevření trhu). Prostě vstup v této podobě představuje referenční popis určité situace v trhu poskytující co nejvyšší šanci na úspěch pro daný typ obchodu. Nicméně už tolik nezáleží na způsobu, jakým je popis proveden – jestli pomocí určitého indikátoru nebo např. s pomocí čistého grafu. Popis vstupu (tedy nástroje, které používáme pro obchodování) by měl být taký, aby mu obchodník rozumněl a cítí se s ním přirozeně. Pochopitelně, že různými nástroji lze popsat stejnou situaci vstupu.

JenaL ve svém článku například naznačil, že obchoduje určitý typ breakoutu – tedy vstup na prolomení některé oblasti. Takový vstup stačí popsat několika základními pravidly, ale je třeba jej mít jasně nadefinovaný, abychom vstupovali na skutečném proražení a mohli využít momentum, které pro breakoutu často vzniká. Pokud by obchodník neměl svůj vstup jasně definován, mohl by vidět breakout všude – což je situace, která často vede ke ztrátám. Z tohoto pohledu je tedy vstup důležitý, ale jen do té míry, že jím dokážeme jednoznačně popsat situaci, kterou chceme zobchodovat.

Jakmile máme takovou situaci popsanou – tedy definovaný vstup vyhovující našemu vnímání trhu, je třeba naši pozornost směřovat k testování výstupů, řízení pozice a money-managementu.

Ruku na srdce – řada obchodníků zde backtestuje své přístupy, ale kolik z vás backtestovalo trhy s různými typy výstupů a jedním, stále stejným vstupem? Pokud dnes testuji nové myšlenky, věnuji testování výstupů mnohem více času, než úvahami nad vstupy. Ty mám poměrně jasné, ale drobná změna výstupu může znamenat ve strategii výrazný rozdíl. Ale samozřejmě vše chce svůj čas v rámci progresu tradera, člověk se nemůže pokoušet rozlousknout vše najednou.

Pokud začínáte, doporučuji postupovat následující kroky:
1) Najděte si vstup, který je pro vás srozumitelný, jednoznačný a vyskytuje se v trhu s frekvencí, kterou chcete obchodovat.
2) Vstup testujte/papertradujte s nějakým základním, ale silný výstupem. Doporučuji pro začátek fixní profit-target a stop-loss vycházející z analýzy MAE/MFE s tím, že obchod by měl zároveň nabízet RRR alespoň 1:2.
3) Jakmile se vstup trochu „usadí“, tj. budete jej dobře rozpoznávat, je dobré začít věnovat stejnou pozornost výstupům. Stejně, jako jste hledali vstupy, hledejte nyní výstupy. Vyzkoušejte několik typů a porovnávejte své výsledky.

Pokud dnešní zamyšlení shrnu. Při intradenním obchodování jsou vstupy z mého pohledu důležité. Pokud bych obchodovat se vstupy, které mi nevyhovují, nebude se mi vést dobře. Cílem mých vstupů je však pouze jednoznačně popsat situace, ve kterých chci otevírat pozici. Jakmile mám podobný vstup nadefinovaný, vidím hlavní potenciál rozvoje strategie v definování výstupů, řízení pozice a money-managementu, nikoliv v hledání stále nových a nových vstupních strategií.