Různé typy grafů – díl 1, časové grafy

Dnešním článkem otevírám seriál, ve kterém bych se chtěl zastavit u popisu různých typů grafů, které nám slouží k organizaci historie ceny, za kterou byl daný trh obchodován. Typů grafů existuje celá řada, a o některých velmi praktických jsme přitom na Finančníkovi dosud nepsali. Věřím, že v celku poskytne seriál řadu podnětných informací.

Než se dostaneme k pokročilejším typům grafům, je třeba zmínit úplné základy. A tím jsou časové grafy, které patrně všichni obchodníci dobře znají.

Časové grafy organizují cenovou aktivitu do úseček, odpovídající zvolenému času - tzv. časovému rámci (anglicky timeframe) zvoleného grafu. Časový rámec si můžeme nastavit zcela libovolně podle potřeb obchodníka a možnosti platformy. Lze tak volit velmi rychlé časové rámce – např. několika vteřinové nebo velmi pomalé časové rámce – například měsíční nebo roční grafy. Časové grafy mají vždy stejnou strukturu – na svislé ose vidíme cenu a na vodorovné čas. Čas je uveden v jednotkách odpovídající zvolenému časovému rámci (tj. na minutových grafech uvidíme minuty, na týdeních dny).

Ukázka typického časového grafu intradenního obchodníka. Trh e-mini Russell 2000, 2 minutový timeframe. Jednotlivé "svislé úsečky" odpovídají cenové aktivitě trhu za 2 minuty. Pokud se trh v dané časové periodě hodně hýbal, je úsečka vysoká. Nízká úsečka znamená, že se cena v rámci daných 2 minut příliš nezměnila.

V principu existují dvě nejběžnější formy, jak se časové grafy zobrazují – klasické úsečkové grafy (vesměs se používá anglické označení bar charts, občas překládáno jako sloupcový graf) nebo svíčkové grafy (candelstick bars). Svíčkový graf je zobrazen na výše uvedeném screenshotu, úsečkový graf (bar chart) může ve stejném timeframe vypadat takto:

Oba typy zobrazení se liší pouze graficky a obsahují stejnou informaci. Každá úsečka nebo svíčka grafu je vždy složena z následujících čtyř hodnot – otevírací cena (open), uzavírací cena (close), cenové maximum v rámci daného časového rámce (high) a cenové minimum v rámci daného časového rámce (low).

V případě úsečkového grafu (bar chart) se cenová aktivita interpretuje následovně:

Vodorovná čárka (někdy jen tečka) nalevo od svislé čárky udává cenu, za kterou trh v daném časovém rámci otevřel, čárka napravo potom cenu, za kterou v rámci daném timeframe uzavřel. Cena odpovídající výšce svislé čárky odpovídá nejvyšší ceně, za kterou se v rámci daného času trh obchodoval, cena v patě svislé čárky potom nejnižší ceně. Úsečkové grafy mohou být samozřejmě také různě barevné – tj. rostoucí úsečky mohou mít například zelenou barvu, klesající červenou, ale pro jejich interpretaci to není nutné.

V případě svíčkového grafu je třeba věnovat pozornost barvě těla svíčky:

Cenové maximum (high) a cenové minimum (low) je interpretováno stejně jako u úsečkových grafů – jde o nejvyšší, resp. nejnižší bod svíčky. Cena, za kterou trh v rámci dané svíčky otevřel je interpretovatelná v okamžiku kdy víme, jakou barvu mají rostoucí svíčky a jakou klesající. Ve většině programů bude přednastaveno, že rostoucí svíčky jsou zelené a klesající červené (což lze pochopitelně přenastavit podle představ obchodníka). V případě rostoucí svíčky je pak otevírací cena shodná se spodní hranou těla svíčky. Za tělo svíčky (body) je označován obdélník (nebo čtverec podle cenové aktivity) viditelný uprostřed svíčky. V případě klesající svíčky pak otevírací cenu odečítáme na horní hraně těla. Uzavírací cena svíčky je vždy na druhé straně těla.

Svíčkové grafy tedy popisují stejné parametry jako úsečkové grafy, jenom jinak graficky. Jelikož se v nich většině obchodníků snadněji vizuálně vnímá vztah otevírací a uzavírací ceny, jsou často používány tam, kde obchodník potřebuje tuto informaci mít co nejsrozumitelněji k dispozici. Na druhou stranu úsečkové grafy jsou podstatně úspornější na místo a často jsou používány v situacích, kdy obchodník potřebuje získat celkový pohled na trh. Používání jednoho nebo druhého typu zobrazení grafů je však skutečně jen věcí osobní preference.

Časové grafy se vykreslují konstantně bez ohledu na aktivitu trhu. Pokud se trh živě obchoduje a my se díváme na vyšší timeframe, vidíme jednu úsečku, která může být vyšší než obvykle. Ale stále máme k dispozici jen informaci o open, high, low, close. Nevidíme, co se dělá v rámci úsečky. Abychom se dozvěděli jakou strukturu pohybu vytvářel trh v rámci cenové úsečky nebo svíce, je třeba graf přepnout na nižší timeframe – např. z pětiminutového na minutový nebo nižší atd.

Výhody a nevýhody časových grafů

Výhodou časových grafů je zejména konstantní rytmus vykreslování. Obchodník přesně ví, co od grafu očekávat z pohledu času. Má-li strategii postavenou na vstupu na close úsečky, nemusí být ve střehu 100% času, ale náležitě se připravit na vstup, který se odehraje v přesně danou minutu.

Také při analýze historických grafů z dlouhodobějšího pohledu (denní aktivity, týdenní) se většinou používají časové grafy, protože zasazují cenovou aktivitu do jasně daného období.

Cenové grafy jsou nezbytné, pokud obchodník sleduje vztah mezi několika trhy najednou (například intermarket analýza), protože čas je většinou jediná shodná konstanta.

Na druhou stranu je třeba mít při používání časových grafů zejména na nižších timeframe vždy na paměti, že čas je z pohledu trhů jedna z méně relevantních informací. Pro obchodování je důležitá struktura trhu a jestli se pohyb v trhu vytvořil například za 3 nebo 7 minut není vždy úplně rozhodující. Obchodník používající časové grafy by se tak měl umět adaptovat – například na změnu volatility (dynamiky s jakou se trh obchoduje).

Jaký časový rámec zvolit?

Volba časového timeframe vychází ze strategie obchodníka. Principiálně platí, že čím vyšší timeframe, tím méně generují strategie obchodů, je třeba pracovat s vyšším riskem, ale pro vyšší profity. Nedá se však říct, že velmi nízké timeframe (např. jedno minutový a podobně) by byly méně riskantní, protože oproti vyšším timeframe obsahují hodně „šumu“ – spoustu drobných pohybů, které mohou být velmi zavádějící a nepředstavují podstatnou informaci o struktuře trhu, kterou obchodujeme. Osobně bych začínajícím obchodníkům doporučoval při práci s časovými grafy postupovat v analýze od vyšších timeframe. V případě intradenního obchodování sledovat např. půlhodinové nebo hodinové grafy pro základní orientaci v trhu a pro vstupy do obchodů používat například pěti nebo tří minutové grafy. Sledování pouze časových grafů s nízkým nastavením může lehce svádět k tomu, že obchodník přestane vnímat podstatu toho, co by měl obchodovat.

Nastavení časových grafů

V rámci seriálu budu popisovat nastavení grafů v programu SierraChart, protože jde o software, který sám používám. Pochopitelně však, že zejména u základních typů grafů – jako jsou například dnes zmiňované časové grafy - lze podobné nastavení najít ve všech programech umožňujících pracovat s grafy. V SierraChart se grafy nastavují přes volbu Chart > Chart Settings (nebo horkou klávesou F5):