Základy nabídky/poptávky – jak se hýbou trhy?

V pondělním článku Technická analýza pro nováčky 6: Jak plánovat výstupy? připravil Tomáš důležité informace o základním plánování výstupů v intradenním obchodování. V tomto článku téma rozvedu z pohledu mé praxe se systémem FIMS.
Jednoznačně se mohu podepsat pod význam občasných větších profitů – tedy obchodů s pozitivním RRR. Právě podobné situace jsou ty, které posouvají náš účet tím správným směrem.
Osobně neobchoduji v rámci FIMS s fixním RRR. Tedy že bych například do obchodu vstupoval se stop-lossem 100 dolarů a očekával zisk 200 dolarů. S takovým přístupem je možné v tradingu začínat, kdy se každý začínající trader musí posouvat postupně a nesnažit se zvládnout všechny disciplíny obchodování najednou. Časem je však třeba začít rozumět tomu, že trhy jsou „jen“ o chování davu nakupujících a prodávajících, kteří mají pokaždé trochu jinou dynamiku, a tudíž jednotlivé vstupy vyžadují trochu jiný ideální risk a nabízejí jiný potenciál.
Obchodování s hlavním momentem je tak jeden z velmi silných přístupů, se kterými řídím své pozice a výstupy. Jak ukazuji na kurzu, ale hodně i ve veřejně dostupných článcích a videích na Finančníkovi, své pozice řídím na základě orderflow. To je téma poměrně komplexní, ale v zásadě se vše odvíjí od jednoduché logiky. Do trhu vstupuji s očekáváním určité reakce. Například nástup nakupujících, kteří začnou tlačit cenu vzhůru. Pokud vstoupím long, ovšem nakupující se neobjeví – pozici opouštím. Například s malým ziskem, B/E či s malou ztrátou. Pochopitelně, že občas inkasuji ztrátu na základním stop-lossu, ale snažím se, aby těchto situací nebylo příliš.
RRR tak pro mě nepředstavuje fixní proměnnou, ale dynamickou za určité období. Zpětně chci vidět, že obchoduji pro větší průměrný zisk, než je má průměrná ztráta.
A jak dosahovat větších profitů v trzích, ve kterých nikdy nevím, co bude v následující minutě? Snažím se držet ziskových pozic, co to jen jde. Tedy dokud v trhu vnímám momentum. To se mi vesměs daří jen pokud dobře vstoupím.
Vstupy a výstupy jsou velmi propojené. Nelze špatně vstupovat a myslet si, že budeme vydělávat. Zde jsou základní tipy, které ze své praxe mohu k výstupům doporučit:
Dobrá lokalita vstupu je základ
Proto si v rámci FIMS děláme přípravy. Chceme vstupovat jen do míst nabízející vysokou pravděpodobnost, že se k našemu vstupu připojí další obchodníci. Pro orientaci v trhu používejte různé referenční body a čím více se jich na určité ceně shoduje, tím sebevědomější pak můžeme být v řízení pozice.
Pokročilejší aplikace spočívá v aplikování různého position sizingu u situací, které nemají vysokou frekvenci, ale zato nabízejí vysokou pravděpodobnost.
Například v rámci FIMS mentoringu ukazuji své živé vstupy na trzích NQ/YM. Sám obchoduji i další trhy s různým position sizingem, ale pro potřeby výukových ukázek a videí vesměs jedu v trzích NQ/YM s pozicí 4 kontraktů, které již nabízejí solidní prostor pro demonstrace řízení pozice. V prvním prosincovém týdnu 2013, na jehož konci tento článek připravuji, jsem měl jediné dva obchody s dvojnásobnou pozicí (8 kontraktů). Oba zároveň představovaly vstupy do nejzajímavějšího momenta (v rámci toho, co trhy aktuálně nabízejí).
Proč jsem zvednul pozici zrovna u těchto jediných dvou vstupů? Z pohledu obchodního plánu jsem vstupoval ve velmi dobré lokalitě nabízející pro mě solidní potenciál momenta. A to přesto, že jeden vstup byl reverzní a druhý trendový.
Spolu s dobrou lokalitou vstupu je pro mne důležitá samotná vstupní cena. Opět se může zdát, že pár ticků na vstupu nemá žádnou souvislost s velikostí targetů, osobně však nemám tuto zkušenost. Pokud se mi podaří dobře vstoupit (například blízko high/low swingů), mám mnohem lepší možnosti v řízení pozice. Vesměs vyberu část pozice na prvním targetu a mohu si dovolit přitáhnout stop-loss a stále dát pozici dostatek prostoru. Mám tak výrazně vyšší šanci, že se obchod dostane ke vzdálenějším targetům.
Daní za toto je fakt, že mi některé vstupy utečou. Musím říct, že toto mě však v daytradingu netrápí, neboť zajímavých obchodních příležitostí mám většinu seancí dostatek.

S ohledem na vstup blízko horní hrany konsolidace si mohu dovolit likvidovat první target (zde 2 kontrakty) v oblasti odpovídající cca RRR 1:1 předtím, než se trh případně odrazí od hrany konsolidace zpět vzhůru. Zároveň si poskytuji solidní prostor pro případné vzdálenější targety po proražení konsolidace. Vzdálenější targety mám v trhu jen "odložené". V průběhu života obchodu s nimi dále pracuji – nevystupuji na fixních targetech.

Nakonec jsem pozici likvidoval takto postupně s tím, že poslední část pozice jsem trailoval, což je opět dobrý způsob, jak dosáhnout na co nejvzdálenější targety.
Poslední základní nástroj, který mně velmi pomáhá počkat si na vzdálenější targety, je analýza orderflow. A to opět zejména v oblasti vstupu, kde je sledování obchodu nejkritičtější. Zasahování vzdálenějších targetů je otázkou pravděpodobností. Trhy se jednoduše buď dostatečně rozjedou, či nikoliv. To jestli se rozejdou, bude záležet na tom, zdali se k pohybu přidá dostatek dalších obchodníků a kde jim jiní obchodníci vstoupí do cesty. Tedy nic, co bychom sami dokázali ovlivnit. Z mého pohledu je tak klíčová bitva především v oblasti vstupu. První targety ukončuji poměrně brzy (přibližně ve stejné vzdálenosti, co mám svůj bezpečnostní fixní stop-loss) a pak nechávám do hry vstupovat dlouhodobé pravděpodobnosti. Ty jsou ovšem napojeny na edge, který obchodujeme – nezapomeňte, že trhy se jednoduše „samy nerozjedou“. Vždy je potřeba palivo v podobě agresivních nákupů (pro růst) nebo agresivních prodejů (pro pokles) a tato orderflow s vyšší pravděpodobností přicházejí v místech, které je logické pro obchodníky zadávající své příkazy. Proto je z mé zkušenosti tak důležité začít vzdálenější targety jemně plánovat od správného místa, kde do trhu vstupujeme.

Jelikož čas od času dostávám otázky týkající se mého přístupu pro intradenní obchodování, připravil jsem souhrnný článek vysvětlující základní principy obchodního systému včetně ukázky typických obchodů.
FIMS znamená zkratku pro Finančník InterMarket Systém. Jde o obchodní systém určený pro obchodování intradenních trhů. Sám jej aplikuji především na akciové indexy, ale mám již studenty, kteří s ním profitují na dalších trzích (například Bund a Euro).
Je důležité zdůraznit, že jde o systém pro diskréční obchodování. Nejde o přístup založený na mechanickém vyhledávání patternů v trhu, který by šlo jednoduše zmechanizovat. Základem přístupu je porozumění aktuálnímu charakteru trhu a vyhledávání obchodních příležitostí vycházejících ze změny nabídky/poptávky v místech, kde existuje velká pravděpodobnost odmítnutí ceny (tudíž vznik obchodovatelného momenta).
Nástroje, které FIMS používá
FIMS nepoužívá žádné klasické matematické indikátory odvozené z ceny (ať již klouzavé průměry, či indikátory typu MACD, CCI atd.). Pracuje jen s cenovými grafy a volume. Z tohoto pohledu je systém velmi univerzální a lze jej používat ve většině běžných programů pro technickou analýzu. V rámci systému nepoužívám žádné proprietární nástroje.
Pro zkoumání charakteru trhu používám vyšší timeframe (většinou 30 minut a výše). Vstupuji na timeframu 2-5 minut podle aktuální volatility.
Princip fungování obchodního systému FIMS
V rámci obchodování nejprve identifikuji hlavní charakter trhu (většinou s použitím vyššího timeframu) a následně vyhledávám oblasti, ve kterých existuje vysoká šance, že na ně bude v budoucnu trh reagovat (bude docházet ke změně nabídky/poptávky). Spolu s analýzou charakteru trhu tak získávám informace typu: kde chci obchodovat, jakým směrem (long/short) plánuji dané oblasti obchodovat a kam chci mířit své profit targety.
Identifikace historických S/R oblasti je věc jedna, druhá je naučit se rozpoznávat, kdy do pozice vstoupit na základě aktuální aktivity v daném trhu. Pro to používá FIMS dvě základní taktiky:
- Vyhledávání příležitostí s využitím intermarket analýzy (sledování vztahů mezi několika silně korelujícími trhy).
- Vstup na základě potvrzení skrz aktuální změnu nabídky/poptávky. Toto v rámci FIMS sledujeme na tzv. footprintech nebo skrz speciální cenové pattterny.
Typy vstupů
S FIMS lze obchodovat jak tzv. reversals, tak trendově. Pod reversals jsou myšleny vstupy proti mírnému momentu (tj. na high/low swingů). Nejde však o protitrendové obchody, neboť cílem FIMS není obchodovat proti silnému trendu.
Ukázkovým obchodem může být například tento vstup short v trhu e-mini Russell 2000, který jsem obchodoval v pátek 9. 8. 2013:

U tohoto patternu mě například těšilo, že ačkoliv já jej obchodoval v TF, tak mí studenti v rámci mentoringu vnímali realtime situaci pro short v trhu NQ (kde byl vstup také validní).
Typickou ukázkou trendového vstupu je situace, kterou jsem obchodoval v YM 2. 8. 2013:

Opět jde o obchod, který se stejnou exekucí vnímali další obchodníci, kteří FIMS obchodují a sdílejí se mnou své výsledky.
V rámci FIMS tedy nevstupuji na tzv. breakoutech.
Pro výstupy používám buď tzv. volatility profit target, případně klasický profit target umísťovaný podle S/R úrovní. Obecně obchoduji pro pozitivní RRR (tj. mé průměrné zisky jsou vyšší než průměrné ztráty).
Jaký používá FIMS risk management?
Každý obchod v rámci FIMS má svůj stop-loss. Ten se liší podle obchodovaného trhu a volatility v oblasti vstupu. V levnějších trzích typu YM pracuji aktuálně se stop-lossem kolem 50 USD / kontrakt. Obchodovat lze tak i s malými účty od cca 5 000 USD, kde stop-loss 50 USD / kontrakt představuje dostatečně konzervativní risk 1 % z celkového kapitálu.
Dosahují všichni obchodníci FIMS stejných výsledků?
Znovu raději zopakuji, že FIMS není mechanický systém. Jde o přístup, kterým pomáhám ostatním porozumět principům nabídky/poptávky a naučit se konkrétně časovat vstupy skrz velmi jasná pravidla. Ovšem současně všechny obchodníky učím, že každý musí do svého tradingu zapojit trade management zohledňující jak jeho toleranci k risku, tak velikost účtu. Výsledky jednotlivých obchodníků se určitě liší už jen z těchto pohledů (obchodníci s menšími účty musí čekat s vyšší trpělivostí na situace vyžadující menší risk atd.). Pochopitelně, že se liší výsledky obchodníků i podle jejich zkušenosti, se kterou dokáží nabídku/poptávku v trhu analyzovat.
Obchodované trhy
Osobně obchoduji FIMS na běžných akciových indexech. Především jde o trhy TF, ES, NQ a YM. V rámci výuky ukazuji obchodování na levnějších trzích NQ a YM, které jsou pro tento přístup velmi vhodné.
Funguje FIMS na forexu?
S tím nemám bohužel žádnou zkušenost, ovšem vím, že někteří studenti dělají analýzu na měnách na futures a exekuce následně na forexu. Tímto způsobem pak lze určitě forex obchodovat i skrz FIMS.
Je intermarket analýzy povinná složka FIMS?
Z mého pohledu ano. Osobně považuji interpretaci aktuální aktivity trhu z pohledu několika ostatních, silně korelujících trhů za jeden z edge, se kterým pracuji.
Současně bych však rád upozornil, že například vyhledávání intermarket divergencí tvoří jen menší část celého obchodního systému. Už jsem komunikoval s mnoha obchodníky, kteří se snažili mechanicky vyhledávat a obchodovat v trhu divergence a nebyli moc úspěšní. V rámci FIMS se velmi věnuji analýze nabídky/poptávky v oblasti vstupu a zejména v aktuální době nižší volatility mám do vstupů zapojenou i taktiku využívající změnu volatility v oblasti vstupu.
Jak se FIMS liší od FinWinu?
Je to koncepčně zcela něco jiného. FIMS je univerzálnější systém vycházející z analýzy nabídky/poptávky v aktuálním prostředí obchodovaných trhů. Časování vstupů skrz „patterny“ představuje až finální krok v rámci systému. Větší důraz než na vstupní patterny je kladen na studium charakteru trhu a trade management.
Komu mohu FIMS doporučit?
Osobně se mi osvědčilo učit FIMS obchodníky, kteří si již prošli základním kolečkem hledání svatého grálu – univerzálního a jednoduchého systému, který bude fungovat za každých podmínek. FIMS oceňují obchodníci, kteří chtějí pochopit souvislosti v trzích a na těch pak budovat svůj edge.

Při intradenním obchodování je klíčové vědět, ve kterých okamžicích je naše pozice chráněna stop-lossem i v případě výpadku internetu. A kdy bychom naopak měli jednat co nejrychleji, protože naše pozice chráněná být nemusí. Zde je souhrn tipů na situace, které by každý trader měl mít ošetřeny ve svém obchodním plánu.
Kde je držen stop-loss?
Stop-loss by měl být především naše ochrana proti nenadálým technickým potížím, jako je například výpadek internetu či porucha hardwaru. Zejména při intradenním obchodování futures je nezbytné, aby byl stop-loss vždy držen mimo náš počítač. Komodity se umí intradenně hýbat velmi rychle a i menší nechráněná pozice může na menším účtu udělat za pár minut solidní zářez.
Každý trader by si měl zjistit, zdali je jeho stop-loss skutečně umístěn buď na serveru brokera, nebo na burze. Nemusí to tak být automaticky – některé programy a brokeři fungují tak, že stop-loss je držen pouze na počítači obchodníka. Pokud ale dojde k přerušení spojení s burzou, nebude logicky takový příkaz exekuován.
Naštěstí musím říct, že dnes už neznám žádné běžně používané řešení, které by základní stop-loss drželo jen na počítači tradera. Ovšem vždy bych se pro jistotu u brokera informoval – především pak při obchodování některých exotičtějších produktů na méně používaných burzách.
Kde je držena vazba mezi profit targetem a stop-lossem?
Se základními stop-lossy tedy dnes situace není tak nepřehledná jako dříve, ale problémy zůstávají ve způsobu zacházení s vazbou mezi profit targetem a stop-lossem. Většina intradenních obchodníků používá souběžně oba zmíněné příkazy. Vstoupím-li do dlouhé pozice například nákupem komodity za cenu 100, potom coby profit target umístím do trhu limitní prodejní příkaz na cenu například 120 a coby stop-loss prodejní stop příkaz na cenu 90.
Po dobu kdy jsem v otevřené pozici, mám k exekuci připravené oba příkazy, ovšem pochopitelně chci provést vždy jen jeden z nich. Buď pozice skončí na profit targetu, nebo na stop-lossu. Jakmile bude exekuován prodejní limitní příkaz (profit target) na ceně 120, pozice se uzavře a samozřejmě očekávám, že bude automaticky zrušen druhý prodejní příkaz, který visel na ceně 90 coby „stop loss“.
O zrušení druhého čekajícího příkazu se stará tzv. OCO (One cancels others) nebo OCA (One cancels all) vazba. Jednoduše řečeno broker s příkazy pracuje jako s určitým „kompletem“ – je-li proveden jeden příkaz, druhý (zbylé) se zruší.
Aby ovšem zmíněná vazba fungovala i v případě výpadku internetu, je třeba, aby byla držena mimo náš počítač (u brokera), což však vůbec není pravidlem! Existuje celá řada softwarů, které vazbu pouze simulují v rámci svého prostředí. Dále pak existuje celá řada běžně používaných brokerů, kteří tuto vazbu nedrží u sebe, ale opět nechávají vše na počítačích samotných traderů.
V případě výpadku internetu se pak zadaný stop-loss i profit target chovají jako dva samostatné příkazy. Pokud je jeden zasažen, druhý se nezruší. Což pochopitelně znamená, že nezrušený příkaz může otevřít novou pozici, která nebude navíc chráněna žádným stop-lossem.
Řekněme, že vyjdeme z výše uvedeného příkladu, kde máme na ceně 120 zadaný prodejní limitní příkaz (profit target) a na ceně 90 prodejní stop příkaz (stop-loss). Jsme tedy v dlouhé pozici a vypadne internet, porouchá se počítač, spadne program nebo jej uživatel sám zavře. Cena v trhu poroste až k úrovni 120, zde se obchod uzavře skrz čekající prodejní limitní příkaz. Ovšem na ceně 90 nám čeká prodejní stop příkaz. Pokud se cena obrátí a doklesá až k hodnotě 90, tento příkaz otevře novou, nechráněnou short pozici.
Taková situace může leckoho zaskočit a každý by minimálně měl vědět, jak jeho platforma a broker funguje. Pracujete-li s Interactive Brokers (který standardně drží OCO vazby na svých serverech) pak se můžete přesvědčit, zdali jsou vaše obchody zadávány včetně OCO vazem následovně:
V dashboardu TWS klikněte na ikonku „klíče“ (viz černá šipka s číslem „1“ na níže uvedeném screenshotu) a do layoutu si přidejte i sloupec s informací o OCA group. Naleznete jej v záložce Order Columns, skupina Order Attributes:

Po otevření obchodu uvidíte ve sloupci OCA Group u příkazů představující stop-loss a profit target čísla OCA vazeb. Viz následující ukázka, kde jsem čísla OCA vazeb zvýraznil žlutými obdélníky:

Pokud jsou tato čísla stejná, jsou příkazy odeslány jako OCA – v případě vypnutí primární platformy nebo výpadku internetu bude vždy zbylý příkaz automaticky zrušen poté, co dojde k aktivaci jednoho z odeslaných příkazů. Na screenshotu vidíte, že jsou otevřeny dvě pozice, kde v každé je zadaný stop-loss a profit target – příkazy mají stejnou OCA vazbu pochopitelně jen vždy v rámci „svého“ obchodu.
OCO vazba vzniká vesměs až při otevření pozice
A poslední věc, na kterou bych rád upozornil, protože na ni občas obchodníci zbytečně ztrácí peníze. OCO/OCA vazba vzniká skoro vždy až v okamžiku, kdy vstoupíme do trhu. A to i v případě obchodování skrz Interactive Brokers s využitím programů typu Sierra Chart nebo NinjaTrader. Vstupujete-li do trhu tak, že připravíte v Sierra Chart / NinjaTraderu na cenovou úroveň limitní příkaz a pak čekáte delší dobu na jeho vyplnění, je potřeba počítat s tím, že v případě výpadku internetu před exekucí příkazu, může být tento později v trhu vyplněn bez ochranného stop-lossu. Ten je k brokerovi v takovém případě většinou totiž posílán ze softwaru až poté, co program od brokera obdrží informaci o vyplnění vstupního příkazu.
Výjimku tvoří řešení úzce integrovaná s brokerem. Například u Interactive Brokers je možné zadat vstupní příkaz tak, že se pozice automaticky doplní o ochranný stop-loss i v případě, že je celá platforma vypnutá. Ale takový obchod je třeba zadávat rovnou v prostředí TWS, nikoliv skrz Sierra Chart či NinjaTrader.
Závěrem
Pochopitelně, že nemusí být problém obchodovat ani v případě, že broker u sebe nedrží OCO/OCA vazby, případně když vstupujeme skrz vyčkávající limitní příkaz z platformy typu Sierra Chart nebo NinjaTrader. Jen je důležité vnímat rizika, se kterými pracujeme a případně se na ně připravit – mít k dispozici např. záložní připojení skrz mobilní telefon a nenechávat situaci bez dozoru.