Miřte vysoko. Ale začínejte nízko
Ve svém životě se snažím od mládí držet jednoho pravidla: mířit zásadně vysoko. Nebýt při zemi, dávat si pořádné cíle, myslet v rámci podnikání a konání velkoryse. Během života, a hlavně v tradingu, jsem se pak ale naučil i u druhou polovinu tohoto mého pravidla - začínat nízko.
Foto (c)iStockphoto.com/NoahGolan 
|
Velkorysé myšlení bohužel nepatří u nás k běžnému úkazu a svým způsobem chápu proč: I já vyrůstal v dogmatech mých rodičů (kteří svá dogmata získávali od všemocné KSČ), která byla především o tom, že jako poslušní občané musíme být při zemi, mít neustále sklopenou hlavou a hrát bezpečně - ve stylu, že základem kariéry je VŠ (v dnešní době totální nesmysl) a že je hlavně důležité nevybočovat z davu (to znamená chovat se poníženě a potlačovat jakékoliv touhy být lepší nebo jiný).
Po revoluci jsem však hodně rychle přišel na to, že s takovým myšlením člověk nemá šanci přežít (natož tak se někam vypracovat) a tak snaha vybočovat z davu se ukázalo jako jediná cesta, jak se vymanit z průměrné šedi životů většiny. Mimo jiné i proto jsem se pustil do v té době tak exotické profese, jako je trading, a proto také dělám věci, které většina lidí nedělá (nechodím nikam do práce, nemám žádnou hypotéku, nevlastním žádnou nemovitost, i když bych s klidem mohl i několik, utrácím nehorázné sumy jen za nejlepší jídlo a suroviny, pravidelně medituji a zakládám na tom velkou část svého úspěchu, a jsem schopen za cestování a letenky utrácet tolik, kolik stojí luxusní automobil - který však zase až tak oproti cestování nepotřebuji, protože nemám potřebu podléhat moderním symbolům bohatství). Zkrátka a dobře jsem zjistil, že dělat věci jinak, než dělat to, co ostatní, je sice možná proti tomu, co máme v DNA (prehistorický předpoklad, že v grupě lépe přežijeme), ale zase nám to může dát mnohem zajímavější život a splnit si obrovské množství cílů.
Abychom ale vůbec sami sebe do takového myšlení dotlačili, myslím si, že základem je vždy totéž: nebát se mířit vysoko, uvažovat velkoryse.
Nechápejte mě zde špatně..
Nechápejte mě zde špatně. Rozhodně nehovořím o tom, abychom se vznášeli v oblacích. Vznášet se v oblacích je nejhorší možná věc, protože to není stav, který vede k naplnění velkých cílů. Je to stav, který v našem mozku vytvoří přílišné vybuzení, ale zároveň již nenechává prostor pro racionální a pragmatické uvažování k tomu, abychom dokázali projít nesnadnou cestou plnou překážek, která k vysokým cílům vede. Přesto myslet velkoryse a ve velkém je kriticky důležité. Takže, o čem vlastně hovořím?
Nejlépe bych to asi demonstroval na nedávném rozhovoru s předním českým technologickým investorem Ondřejem Bartošem. Ten si ve zmíněném rozhovoru povzdychnul, že krom disciplíny chybí lokálním startupům především velkorysé myšlení: Většina kluků s dobrými nápady uvažuje jenom v rámci České a Slovenské Republiky, ale globální přesah už je příliš nezajímá, přitom internet je jediné médium, se kterým můžeme působit celosvětově odkudkoliv na světě. Zkrátka a dobře - většina startupů má problém uvažovat mimo náš malý lokální rybníček, raději si chtějí "bastlit něco u piva". (Jako opačný problém pak uvedl startupy, kdy autoři jsou naopak snílky, kteří chtějí hned otevírat kanceláře v Sillicon Valey, ovšem ještě nezačali ani budovat prvotní potřebné základní krůčky).
Podívejte: Myslet v malém vás nikam neposune. Jasně, ani vás to nevykopne ze zóny komfortu, nebude vás to konfrontovat s vaší vlastní leností, pohodlností a především sebedůvěrou. Nebude vás to nutit jít za své hranice a posouvat je pořád dále. Ale také se prostě nevymaníte z průměru. Nikdy se nesvezete v posledním Ferrari, nikdy si nepostavíte dům svých snů (bez hypotéky), nikdy nepoletíte první třídou, nikdy neuvidíte nejkrásnější ostrovy v Karibiku, nikdy nezažijete relax v nádherných spa hotelech nebo já nevím co vše ještě, po čem všem toužíte. Prostě si život tak nějak necháte proběhnout mezi prsty v průměru (a opět, nechápejte mě špatně, není na tom nic špatného, většině lidí to zřejmě vyhovuje).
Proto bych rád nyní navrhnul následující: Všechny plány, o čem nyní uvažujete, ať už v tradingu, nebo mimo trading, znásobte 3x až 10x (každému dle chuti). Udělejte z toho pro sebe nový standard, vykašlete se na to, že vám lidé kolem vás budou říkat, že jste blázen (většinu lidí ve skutečnosti děsí představa, že byste to dokázali, že by se vám to povedlo - protože jak by pak vypadali oni!), neposlouchejte většinu, protože ta ve svém průměru s vysokou pravděpodobností zůstane do konce života a snažte se co nejvíce brát si příklady z lidí, kteří žijí jinak, kteří nepatří do šablony většiny, kteří si sami dávají (a také realizují) vysoké cíle, kteří něco dokázali. Přestaňte koukat na zprávy a začněte místo toho číst časopis Forbes.
A ještě něco..
No a ještě něco. Dávejte také pozor, abyste se zároveň nestali jen pouhými snílky. Kolem sebe vidím neustále hodně lidí s nekonečno nápady, ale velmi málo lidí, kteří by měli vůli a disciplínu tyto nápady realizovat. Raději budou o nich mluvit, než je realizovat.
Takže, až své aktuální plány a cíle 10x znásobíte, tak si také hned sedněte a napište si, jak konkrétně na nich začnete pomalu pracovat. Určete si, kdy si na jejich realizaci vyčleníte čas, kde chcete být za jakou dobu, jaké konkrétní kroky k tomu musíte začít podnikat - a pomalu začněte. Ovšem před sebou mějte pořád svůj velký a velkorysý cíl - a snažte se chovat velkoryse o během celé své cesty. Čím více budete velkorysí, tím více se vám bude velkorysost vracet.
Takže, hurá do práce.
A závěrem si dovolím ještě jednu inspiraci, ukázku toho, čemu říkám velkorysé myšlení. Dávám zde úryvek jednoho pár let starého příspěvku ze spreadové diskuze, který tam vložil náš student Lukáš (studenti spreadů s přístupem do této diskuze si mohou příspěvky Lukáše dohledat):
"....Velmi mě inspiroval Tomáš na kurzu, kdy se zmínil o dvou svých studentech. Jeden zhodnotil svůj účet o 300 % a druhý že žije v Manchesteru a je taky velmi úspěšný. Jelikož já jsem taky právě v Manchesteru, tak jsem si řekl, že to prostě musím dokázat. Takže první hranice byla 300 %, pak 500 % a v létě jsem si dal hranici 1 000 %. Ve své hlavě mám jen úspěch, vůbec si nepřipouštím prohru."
(Poznámka: Lukáš skutečně téměř 1000 % zhodnocení za rok ve spreadech dokázal - viz jeho zbylé příspěvky).
Miřte tedy stejně vysoko, nebojte se dávat si pořádné cíle. Zároveň ale zůstávejte při zemi a nezapomínejte, že cesta do oblak vede skrze boj s nekonečnem drobných překážek. Dokážete to. Vím to. Věřím vám a fandím vám. Nejsem o moc jiný než vy a také jsem to dokázal. Jen se nebojte mířit vysoko a vybočit z davu.
Tomáš Nesnídal