Technická analýza - moje základní patero
Osobně ke svému obchodování využívám téměř ze 100 % technickou analýzu. V dnešním článku bych rád shrnul svých nejdůležitějších pět pravidel, o kterých jsem se za svou desetiletou kariéru úspěšného tradingu naučil, že jsou úplně ta nejdůležitější.
1. Základem je trend.
V mém obchodování je trend alfa-omega. Ať už v diskréčním, nebo automatickém obchodování. V případě automatických breakout-strategií se v podstatě snažím předpovídat začátky trendů a s takovými se pak svést. V případě systému FinWin se snažím nejprve trend rozpoznat a pak na něj reagovat. Dokonce i protitrendové obchody vyžadují, abychom uměli číst a rozpoznat trend - protože nezřídka až po jeho vyčerpání můžeme začít časovat protitrendové obchody. A trend, jakožto základní předpoklad a požadavek, nalezneme i u komoditních spreadů: Zde zase pro změnu vybíráme obchody těsně před začátkem předpokládaného trendu, se kterým se později pokusíme svést.
Trend je vlastně pohyb, takže je logické, že trend potřebujeme, abychom mohli vydělávat. V technické analýze je ale pak důležité mít vhodné nástroje, kterými trend určovat. Já používám především klouzavé průměry EMA u diskréčního obchodování, indikátory DMI a ADX u automatických obchodních strategií a sezónnost u spreadového obchodování.
Kriticky důležité je ale také si uvědomit, že pokud není trend, není co obchodovat - musíme stát stranou. To je jeden z častých důvodů, proč začínající obchodníci neprofitují. Nemají dostatek trpělivost a disciplíny počkat si na příležitosti, kdy jim jejich trendové nástroje potvrzují, že již je v trhu skutečně trend.
2. Indikátory jsou naprosto skvělá věc - pokud víte, jak je používat.
Osobně v rámci technické analýzy miluji indikátory. Doposud jsem nenašel žádný důkaz o tom, že by price action byla lepší než indikátory nebo naopak. Každá z obou oblastí je skvělá, pokud víte, jak jí používat - a já si troufám říci, že o vhodném používání indikátorů už toho vím docela dost, hlavně o tom, jak je používat jinak a originálněji.
Pokud víte, jak indikátory vhodně používat, můžete s nimi docílit naprosto všeho: identifikace trendu, vhodného časování vstupů, získání skvělých a funkčních výstupních technik, měření volatility pro množství pozic do obchodu. Ze své dlouholeté zkušenosti vím, že klíčem je být inovativní a hledat nové a nové způsoby, jak obecně známé indikátory používat. "Klasické" a běžně popisované používání většinou nefunguje, přesto je ale stále mnoho cest, jak z indikátorů dostat opravdu mnoho. Indikátory umožňují nekonečné experimentování, hledání nových a zajímavých cest k zajímavějším výsledkům. Je jen třeba trochu invence a nápaditosti.
Osobně mám rád především následující indikátory: EMA, AMA, CCI, DMI, ADX, ATR, TR, RSI. Používám je poměrně hodně a často - a hlavně úspěšně. Mé základní pravidlo ale zní - hlavně neustále přemýšlet, jak využít indikátory jinak a nově. (Mnoho o indikátorech a jejich vhodnému použití vysvětluji v online semináři Indikátory v praxi).
3. O všem stejně rozhodnou až výstupy.
Vezměte jeden vstup, přidejte mu 3 různé výstupní techniky - a dostanete zcela odlišné výsledky.
Výstupy je to, co rozhoduje o finálním úspěchu. Většina nováčků hledí na technickou analýzu jen z pohledu vstupů, ale už se téměř vůbec nezajímají o výstupy (nebo jsou příliš pohodlní testovat a zkoušet různé výstupní metody).
Výstupy z pohledu technické analýzy rozděluji na 3 části:
1) Samotné výstupní techniky. Tj. konkrétní výstupní podmínky, jako kdy se má co překřížit, protnout atd., abychom dostali signál k výstupu z trhu (případně použití profit targetů).
2) Výstupy na základně posouvaného stop-lossu. Občas je lepší stop-loss neposouvat, občas ano. Každopádně existuje opět obrovské množství způsobů, jak stop-loss posouvat (nápomocny nám opět mohou být obchodní indikátory). Můžeme například opět použít různé klouzavé průměry, PSAR atd.
3) Záměrné oddálení výstupů. V řadě případů je vhodné samotný výstup trochu "oddálit". Tj. mít například pravidlo, že aktivuji výstupní techniky až po určité době nebo určitém pohybu nebo určité změně volatility. Taková pravidla je asi nejnáročnější vymyslet a poskládat, ale pokud se to povede, mohou přinést další zajímavá zlepšení.
Osobně pracuji se všemi body výše a také hledám různé jejich vzájemné kombinace. Protože výstupy (a řízení obchodu) je to, co ve finále dělá zásadní rozdíly (nejvíce pak s více kontrakty, kdy s každým vystupujeme jinak, nebo každý jinak řídíme). Je tedy třeba mít na paměti, že technická analýza znamená možná ještě více experimentovat s výstupy než se vstupy.
Momentálně například pracuji na poměrně vyčerpávajícím testu stovek výstupů a kombinací s pomocí velmi sofistikovaného kódu, který využívá genetické algoritmy (a na které jsem pracoval mnoho týdnů). Některé zajímavé obecnější závěry zde představím v jednom z budoucích článků.
4. I sebelepší technická analýza je k ničemu bez řízení rizika.
Pokud chceme být v tomto byznysu skutečně dlouho, nepomůže nám k tomu jen skvělé využití technické analýzy, ale především řízení rizika. Nejdůležitější pravidlo je riskovat na jediný obchod jen minimální část účtu, např. 1–3 %. Jenom tak můžeme ustát případné série ztrát a být zde ještě i v momentě, kdy se našemu systému zase začne dařit. Toto pravidlo se však dá rozvíjet do řady dalších podob: Například skrze riskované procento účtu a stanovený stop-loss (který může být proměnlivý na základě volatility) můžeme určovat počet kontraktů do pozice (a s těmi pak vystupovat s rozdílnými výstupními technikami) apod.
Ovšem pozor. To není zdaleka vše, co zahrnuji do řízení rizika.
Řízení rizika je u mě i následující:
1) V diskréčním obchodování neobchodovat zásadně v chopu, nebo pokud není jasný trend. Protože i to není nic více a nic méně než řízení rizika. Proč riskovat v trhu, který se nikam nehýbe?
2) V AOS snižovat kontrakty, pokud se zrovna systému nedaří. Za několik let zkušeností s AOS jsem se naučil, že občas přijde období, ve kterém se určitému systému nemusí zrovna dařit. Po mnoha experimentech jsem došel k závěru, že v rámci řízení rizika je nejlepší v takové situaci snížit počet kontraktů. Systém totiž může být zrovna tak na konci své životnosti.
3) Ve spreadech nikdy nevstupovat, pokud nejsem na nějakém velmi významném dnu. Vstupovat uprostřed sezónnosti není rozumné řízení rizika. Je nutné vstupovat tam, kde je riziko nejmenší - a to je vždy na co nejnižším sezónním low.
Bez rizika na prvním místě vám nepomůžou sebelepší nástroje technické analýzy.
5. Technická analýza není žádná věda a my nemusíme rozumět všemu.
U technické analýzy záleží na jediném: praktické aplikaci. Obor technické analýzy je nesmírně široký a komplexní. Nejhorší, co můžeme udělat, je snažit se pochopit a rozumět všemu.
K technické analýze nemá cenu přistupovat jako k nějakému vědnímu oboru. Nemá cenu studovat donekonečna poučky, vzorečky a snažit se přistupovat k tomuto tématu jakkoliv akademicky. Samozřejmě, je dobré rámcově chápat, co tak děláme a s čím tak pracujeme. Avšak nejrychlejší způsob, jak najít profitabilní využití technické analýzy, je experimentování, přemýšlení o nových (i zdánlivě bláznivých) způsobech používání běžných nástrojů, neustálé backtestování nových nápadů. Nedávno jsem četl rozhovor s jedním velmi úspěšným byznysmenem, který prohlásil: "Všichni vaříme z vody". Postupné "vaření z vody", následné rozvíjení nápadů a zkoušení a testování je to, co přivede k profitům rychleji než snaha všemu rozumět.
Technickou analýzu v tradingu není třeba zbytečně komplikovat - myslím, že k ní stačí jednoduchý přístup se zdravým rozumem. Technická analýza je dle mého názoru opravdu pro každého.
Tomáš Nesnídal