Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Články a tutoriály:
Archiv článků Psychologie obchodování Jak na obchodní plán Mé obchodní strategie
  • Jakým způsobem hledat v trhu „edge“?

    Trhy nejsou náhodné, díky řadě faktorů se v nich neustále opakují situace, poskytující určité pravděpodobnosti, které využíváme coby výhodu (tzv. „edge“) pro své profity. Jakým způsobem se ale obchodníci ke svému „edge“ dostávají? V článku vám ukáži, jeden z příkladů, jak edge hledám ze svého pohledu.

    Je smutnou skutečností, že začínající tradeři většinou žádný skutečný edge nemají a první pokusy o obchodní plán jsou většinou jen otázkou pokusu o věštění z křišťálové koule. Ti co vydrží přes počáteční neúspěchy začnou postupně chápat, že výhoda, skrz kterou dokáží úspěšní obchodníci vydělávat v trzích peníze, nemusí být veliká (aby se s ní dalo např. ohromovat kolegy), ale pokud ji aplikujeme dostatečně konzistentně a systematicky, profity malé být rozhodně nemusí. Dalším logickým krokem je tak získávání vlastního „edge“, se kterým by daný obchodník mohl vydělávat. Jak ale na to?

    Získávání profitabilního „edge“ je velmi jednoduché a současně velmi složité. Nalezení nového edge (další strategie atd.) je jednoduché pro již profitabilního obchodníka, nalezení prvního „edge“ je velmi složité a frustrující pro ty, které začínají. Důvodů je celá řada. Mimo jiné mě například napadá:

    • Začínající obchodník hledá „něco obrovského“, výhodu, která mu hned vydělá miliony. Tomu se říká svatý grál a takový samozřejmě neexistuje. Trhy jsou natolik efektivní, že nějakou velmi zásadní výhodu by okamžitě ostatní tradeři objevili také a logicky by přestala fungovat. Oproti tomu zkušený obchodník ví, že výhoda, kterou hledá může být jen velmi malá, ale především mu musí sedět – musí být spokojený s frekvencí obchodů, velikostí risku, způsobem identifikace výhody atd.
    • Práce s „edge“ je velmi systematický proces a co si budeme namlouvat, většina lidí není příliš systematických. Hledání „edge“ je o postupném vyhodnocování nejrůznějších situací a čísel a jejich postupném zpracování. Čím je navíc člověk v tradingu více na začátku, tím více těká od jednoho k druhému, protože vnitřně není ještě úplně přesvědčený, co vlastně hledá (a jak by to mělo vypadat). Ze své zkušenosti bohužel musím říci, že málokterý začínající trader dokáže pracovat dlouhodobě systematicky a logicky se tak málokdy dobere k nějakému konkrétnímu edge.
    • Práce s „edge“ navíc vyžaduje naprostou disciplínu při následném obchodování. Pracujeme-li s relativně malou výhodou, dostaví se kladné výsledky pouze tehdy, budeme-li obchodovat podle stále stejných pravidel.
    • Zkušený obchodník ví, že nejpřímější cesta k edge je skrz vlastní studium trhů, ze kterých může edge postupně sám vyčíst. To je pochopitelně pracná a zdlouhavá cesta, na jejímž konci však bývá hodnotná odměna.

    Jak konkrétně tedy edge hledat? Jediná funkční cesta, kterou znám, je skrz systematické studium trhů. Sám si například při studiu trhů kladu nejrůznější otázky, na které následně hledám odpovědi. Někdy je pro mě odpověď přínosem, jindy nikoliv, samotný proces hledání mě však většinou posune dopředu sám o sobě.

    Ne na všechny otázky lze pochopitelně odpovědět zcela exaktně. Otázky se navíc budou lišit obchodník od obchodníka, což je přesně to, co každý potřebuje – postupně se zaměřit na analýzu trhů takovým pohledem, který je mu podvědomě co nejbližší.

    Osobně při sledování trhů postupuji přibližně následujícím způsobem. Řekněme, že sleduji denní grafy, které osobně používám pro obchodování opcí (sám analyzuji nejrůznější timeframe, ale pro začínající obchodníky bych rozhodně doporučoval věnovat se nejprve vyšším timeframe, protože pro analýzu nižších timeframe si musí obchodník pokládat již hodně specifické otázky), a každý den se snažím popsat situaci, kterou trh vytvořil. Sám mám poměrně rád konkrétní čísla, takže při studiu vyšších timeframe si pokládám otázky, na které mohu dostat konkrétní odpověď. Vidím například, že trh vytvořil třetí den po sobě nové low. Hned mě tak napadne otázka – taková situace z grafu skutečně křičí a umím si představit, kolik lidí začíná shortovat. Jak velká je ale historicky šance, že trh bude čtvrtý den klesat?

    Technických způsobů jak dostat odpověď na podobnou otázku je celá řada. Můžeme použít nějaký software nebo procházet grafy a vypisovat si všechny výskyty ručně do tabulky, kde je můžeme důkladně analyzovat. Ruční procházení grafů je neocenitelné, ale spíše již při budování konkrétního obchodního systému, kdy již získáváme i určitý cit pro konkrétní situaci. Já v této fázi zatím jen hledám odpovědi na mé otázky, takže mi stačí jen velmi hrubý nástroj poskytující jen rámcové odpovědi. Proto používám software, konkrétně velmi univerzální Microsoft Excel. Dřív jsem používal specializované nástroje, ale nakonec jsem se přinutil naučit se s Excelem pracovat trochu víc a byl jsem velmi překvapený, jak málo řádků kódů občas stačí na to, aby člověk dostal to, co potřebuje.

    Zpátky k našemu příkladu – v případu denních grafů sleduji například vztah mezi close konkrétního dne a open následující, případně close následujícího. V případě testování výše uvedené podmínky v trhu SPY, který často používám pro své opční obchody, mohu získat podobnou statistiku:

    edge-1.gif, 7,3kB

    Statistika pro trh SPY pro situaci, kdy by obchodník hypoteticky NAKOUPIL na close dne splňující výše uvedenou podmínku (třetí po sobě nové low). Tabulka se tedy vztahuje k již otočené situaci, než ke které jsem si původně položil otázku, neboť první výpočet na historických datech ukázal, že v trhu je určitý edge spíše na opačnou stranu - to co vypadá velmi bearish, má ve skutečnosti výrazně bullish tendence. V celých 60 % případech následovalo po takovém dni vyšší open než bylo close a v 56 % následoval den s vyšším uzavřením.

    Pochopitelně, že situaci zkoumám z pohledu ještě podrobnějších statistik, které nejsou uvedeny v článku, a pokud vidím, že i takto velmi hrubě položená otázka dává šanci na nějaký kloudný edge, ptám se dál. Zkoumám graf a ptám se například „jak vypadá ještě opticky více bearish situace, která by přitáhla do pasti co nejvíce prodávajících?“ Napadá mě například – co třeba nevyplněný gap dolu u posledního dne? Tj. tři dny s novým low, přičemž poslední den měl open i high níže než bylo close předchozího dne? Jak by vypadaly statistiky, pokud bych na close takto hrozně bearish dne NAKUPOVAL? Zeptám se Excelu a výsledek může být u trhu SPY následující:

    edge-2.gif, 7,3kB

    V 70 % případech bylo následující otevření vyšší než dnešní close! Pokud bych se zaměřil na celý následující den, získávám stále vynikajících 65 %, navíc dokonce s historicky pozitivním RRR – tj. průměrný ziskový obchod je vyšší než průměrný ztrátový obchod. A to vypadal pattern na první pohled jako ryze medvědí. :)
    Výhodou Excelu je, že vše si mohu nechat zobrazovat hned v grafech. Výsledná „equity“ edge vycházející z naší jednoduché podmínky by vypadala následovně:

    edge-3.gif, 10kB

    Rád bych zdůraznil, že prezentovaná odpověď na moji otázku nepředstavuje obchodní systém, který bych šel rovnou obchodovat. Budování obchodního systému je záležitost komplexnější a rozhodně je třeba edge dále rozvádět a testovat. Výsledná odpověď obsahuje nicméně určité konkrétní pravděpodobnosti, které mohu či nemusím zakomponovat do některé své obchodní strategie.

    Budete-li podobným způsobem zkoumat situace např. na denních grafech několik dnů po sobě, s velkou pravděpodobností získáte celou řadu velmi slibných pravděpodobností, které lze již zkombinovat do obchodovatelných obchodních systémů. Jediné co je přitom potřeba je sledovat trhy, pokládat si při tom otázky a pokoušet se na ně najít odpovědi.

    11.11.2009

    Petr Podhajský

    Fulltime obchodník věnující se tradingu více než 20 let. Specializace na systematické strategie obchodované na futures a akciích. Oblíbený styl obchodování: stavba automatizovaných portfolio systémů, které využívá i při správě většího externího kapitálu.


    Sdílíme, co nám samotným funguje.
    7 výukových lekcí.

    Jak reálně uspět v tradingu?

    Naučte se vydělávat na své sny (naše metody na Finančník.cz)

    Praktický návod, jak v trzích získat šanci vydělávat stovky tisíc až miliony dolarů ročně bez vlastního kapitálu a nutností trávit denně hodiny před počítači (bez práce to ale nepůjde).

    >> Získat kurz zdarma <<

    Další články na toto téma

    Mean reversion strategie (obchodování návratu ceny k běžné hodnotě)

    Začnete-li podrobně studovat cenové grafy prakticky kterýchkoliv finančních trhů, brzy si jistě všimnete jednoho velmi univerzálního fenoménu. Po výrazných a rychlých pohybech často přichází alespoň krátkodobý protipohyb.
    Podívejme se na příklad nedávného chování akcie GOOG:

    Na denních grafech je v bodech 1 a 4 vidět, že trh rychle klesl pod klouzavý průměr, aby se cena následný den opět obrátila vzhůru.
    A na druhou stranu v bodech 2 a 3 trh až příliš rychle vyrazil vzhůru, aby po výrazné rostoucí volatilní úsečce přišel prudký obrat a cena se vrátila zpět ke klouzavému průměru.
    Vybrané body jsou samozřejmě jen diskréční ukázkou, v grafu bychom mohli diskutovat o množství dalších oblastí. Ale pointa je snad zřejmá.
    Po rychlých, nadstandardně velkých pohybech, mají trhy tendence tyto pohyby korigovat.
    Důvodů je řada.
    Volatilní pohyb je většinou způsoben určitou přehnanou reakcí obchodníků – například na fundamentální zprávu nebo na samotný rozjíždějící se trh, kdy řada traderů naskakuje do pohybu jen proto, aby jim cena neutekla. Po vyčerpání příkazů ženoucích trh jedním směrem mnoho obchodníků ukončuje obchody a inkasuje zisk – což v praxi znamená tlak na směrování ceny opačným směrem. A k těmto obchodníkům se přidávají i nové objednávky krátkodobých traderů, kteří si tipují, že cena bude mít tendence vrátit se do oblasti „běžné ceny“.
    Tito obchodníci obchodují strategie, kterým se v angličtině říká Mean reversion. Strategie obchodující návrat ceny k běžné hodnotě.
    Strategie jsou to poměrně jednoduché a určitě je dobré jim v tradingu věnovat pozornost.
    S menšími účty je lze obchodovat např. na akciích (níže uvedený příklad pracuje s účtem 10 000 dolarů).
    Jak konkrétně může taková strategie vypadat?
    Můžeme vybírat akcie z určitého indexu. Rád mám například Russell 3000 obsahující opravdu hodně akcií. Počkáme si na akcie, které jsou v uptrendu (obchodují se nad svým dlouhodobým průměrem o periodě 200). V případě akcie z indexu Russellu 3000 je lepší orientovat se na trochu dražší a likvidnější akcie (např. s cenou alespoň 40 dolarů a průměrným denním volume 500 000 shares, které jsem použil pro níže publikovaný backtest).
    Hlavní princip strategií návratu k běžné hodnotě spočívá ve schopnosti identifikovat výrazný pohyb, po kterém budeme vsázet na reverz ceny.
    Triviální podmínka takové situace může být definována tak, že akcie udělá denní pohyb (rozdíl open a close) alespoň 5 %.
    Všechny akcie, které daný den udělaly více než 5% pohyb seřadíme právě podle velikosti tohoto pohybu. Použijeme absolutní hodnotu, abychom mohli strategii obchodovat na dlouhou i krátkou stranu. U maximálně 5 trhů (v případě našeho konkrétního příkladu) s nejvyšším pohybem za předcházející den zkusíme zadat do trhu limitní příkaz na nákup/prodej „se slevou“ o velikosti 0,5 x ATR(5). Tedy polovičního denního rozpětí za posledních pět dnů.
    Takto může vypadat například long obchod:

    Tesla vytvořila 23.9.2020 volatilní 10% pokles (den označený růžovou linkou). Pokles patřil k top 5 z indexu Russell 3000. Následující den zadáme vstupní příkaz „Close cena 23.9.2020 – 0,5 x ATR(5)“. Tedy pokusíme se trh nakoupit se slevou pod uzavírací cenou volatilního dne. V tomto příkladu to vychází na hodnotu 360,65.
    Vystupovat můžeme různými taktikami. Rád používám profit target (v případu použit 5 %), výstup například na první rostoucí úsečce (v případě nákupu) a časový stop-loss (kdy je pozice ukončena v následujících několika dnech, pokud nedojde k jinému výstupu – reverzní obchody by měly být rychlé).
    Pro short platí vše stejně, jen v obráceném směru. Zde je příklad obchodu na akcii MLM:

    29.10.2020 trh vytvořil 6,05% volatilní růst. Další den systém vystavil příkaz na limitní short prodej na ceně „Close cena dne 29.10.2020 + 0,5 x ATR(5)“, konkrétně šlo o úroveň 268,93, na které bychom byli vyplněni. Výstup byl za pár dnů opět na profit targetu.
    Pochopitelně, že systém nemá jen ziskové, ale také ztrátové obchody. Prostě jsou dny, kdy se cena po volatilní úsečce neobrátí.
    Takto by nedávno vypadala situace v akcii SPT:

    V trhu bychom ze shortu vystoupili na prvním klesajícím dni, který by byl ale výše než náš vstup. A tedy bychom realizovali ztrátu.
    Úspěšná Mean reversion strategie by nicméně měla mít poměrně vysokou úspěšnost. Pojďme se tedy podívat na backtest našich pravidel:

    Zelená křivka zobrazuje obchody na dlouhou stranu, červená na krátkou stranu. Šedá je pak celé „portfolio“. Ve výsledcích jsou započítány komise pro Interactive Brokers. A výsledky vůbec nejsou špatné.
    Průměrné roční zhodnocení je na úrovni 23,05 % při nejvyšším drawdownu 17,89 %. Tedy každé z maximálně 5 pozic je přiřazeno 20 % aktuálního kapitálu. Sharpe ratio celého systému je 1,52 a úspěšnost 63 %. Celkový backtest obsahuje velmi reprezentativní vzorek 5 250 obchodů.
    A pochopitelně, že Mean reversion systémy lze dále posouvat. Diskutovaná ukázka obsahuje velmi triviální podmínky vstupu a výstupu.
    Ale už i tak je vidět, že:
    Obchodování návratu ceny k běžné hodnotě lze funkčně provádět i s jednoduchými pravidly. Strategii se daří zejména v období vyšší volatility v trzích (dobře se jí dařilo například v letošním roce 2020). Může být zajímavé obchodovat long i short stranu, protože celková křivka je výrazně vyhlazenější. Jsou období, kdy se daří spíše prodejům a období, kdy se více daří nákupům. Mean reversion strategie lze jednoduše stavět plně mechanicky, a postupně je tak automatizovat. Líbí se vám uvedený koncept, ale plně nerozumíte probíraným pojmům? Na Finančníkovi doporučujeme kurz Základů obchodování, který se věnuje základům stavby Mean reversion strategie a jejímu zasazení do kontextu zvládnutí základů obchodování.
    Máte-li zvládnuté základy, ale bojujete s technickým provedením, pak doporučujeme Workshop swingového obchodování. Ten obsahuje otevřené kódy několika strategií, které sami obchodujeme. Na jejich příkladech si krok za krokem postavíte pod osobním vedením zkušených obchodníků konkrétní swingové miniportfolio a začnete jej obchodovat v trzích.
    Potřebujete inspiraci nebo občasnou technickou radu se stavbou mechanických strategií? Pak je zde pro vás skupina TechLab.

    Jak vydělávat na zvýšené volatilitě s malými účty?

    Dnešní zvýšená volatilita nejvíce nahrává breakout systémům. Tedy takovým, které vstoupí do pozice v momentě, kdy se cena rozjede a systémy se snaží v pohybu zůstat co nejdéle.
    Sám takové využívám ve swingové i intradenní podobě.
    Swingové breakout obchody
    Pokud s tradingem začínáte, nebo nejste zatím vůbec profitabilní, je určitě výhodnější začít se swingovými přístupy držící pozice delší dobu (několik dnů nebo týdnů). Byť to na první pohled tak nemusí vypadat, jejich vytvoření je opravdu výrazně jednodušší a následné obchodování psychologicky méně náročné než intradenní obchodování.
    V případě malých účtů může být zajímavé se u swingových breakout přístupů zaměřit na levnější akcie s nižší likviditou. Ty nemohou obchodovat větší hráči, protože v nich reálně nelze otevírat větší pozice, a lze tak v této oblasti nalézt často velmi zajímavé příležitosti. A de facto je to jedna z mála oblastí tradingu, kde malý kapitál představuje konkurenční výhodu (takže je škoda ji nevyužít).
    Swingové breakout strategie přitom nemusí být nijak komplikované. Konzervativně se stačí zaměřit na dlouhodobé cenové maximum (například poslední rok) a do pozice vstupovat v momentě překonání této hranice. Strategie pak pracuje se základním stop-lossem (ten je zasažen, pokud trh po průlomu nepokračuje) a posouvaným (trailing) stop-lossem, jehož cílem je z pohybu dostat co nejvíce. Obchod tak může vypadat například takto:

    Při obchodování akcií bych určitě začal se strategiemi, které breakouty pouze nakupují. V aktuální chvíli se tak připravuje mnoho zajímavých příležitostí, pokud trhy budou dále růst. Přičemž samozřejmě není potřeba čekat na průlom ročního high a lze agresivněji používat i kratší intervaly. A pokud trhy růst nebudou, tak to zase znamená, že strategie nebudou generovat žádné ztráty a kapitál můžeme využít jiným způsobem.
    Pro inspiraci – takto vypadá equity křivka popisovaného přístupu aplikovaného na akcie, které mám v databázi (včetně delistovaných). Jde o více než 20 000 titulů, z nichž systém vybírá ty s nižší likviditou (ale stále obchodovatelné a s cenou nad 1 dolar). Systém drží max. 40 pozic současně a každé přiřazuje 5 % kapitálu. Od roku 1995 obsahuje test velmi slušných 10 564 obchodů:

    Křivka je to samozřejmě ilustrační, právě proto, že do malých akcií nelze umisťovat stále vyšší kapitál. Nelze plánovat například takto dlouhodobé navyšování pozic. Na křivce je ale vidět, že edge funguje skutečně dlouhodobě.
    Zajímavější může být pohled na obchody od roku 2018, pokud bychom začali s kapitálem 10 000 dolarů a vstupovali/vystupovali na otevírací ceně další den po generovaném signálu (abychom si tak mohli připravit například limitní příkazy atd.). Při započítání komisí z Interactive Brokers bychom stále dosahovali ročního zhodnocení přes 50 % při poměrně nízkém drawdownu. V praxi toto zhodnocení bude snížené o různé skluzy v plnění, na které je třeba se při obchodování akcií s nižší likviditou připravit, nicméně stále je zde z mé zkušenosti dost prostoru pro profit. 

    Lze přitom očekávat, že se blíží doba, kdy se menší akcie mohou opět dostávat ke svým dlouhodobým maximům, a strategie tak opět začne generovat zajímavé zisky. Bude dobré ji mít připravenou v arzenálu (v případě práce s menšími účty).
    Jak konkrétně strategii připravit? Sám používám Amibroker, a pokud jste absolvovali swingový workshop, měli byste být schopni využít předávané know-how a strategii obměnou poskytovaných kódů připravit. Případně jsem do TechLabu připravil v pátek nový tutoriál obsahující i kompletní kostru systému velmi podobného výše screenshotovanému.
    Intradenní breakout obchody
    V intradenních trzích volatilita jednoznačně nahrává breakoutům volatility. Podrobně se o nich můžete na Finančníkovi dočíst v článku Intradenní breakout volatility. Strategie nejčastěji spočívá v tom, že trh nakoupíme/prodáme v okamžiku, kdy se vychýlil o určitou hodnotu od otevírací ceny (například definovanou násobkem indikátoru ATR) a pozici držíme do konce obchodního dne. Nejzajímavější výsledky bývají na akciových indexech a energiích.
    Jak se podobný systém může chovat na akciovém indexu e-mini S&P 500 jsem popisoval nedávno v článku +93 % za 3 měsíce – breakout systém na ES. Je zajímavé si uvědomit, že tento systém nebyl nijak na aktuální volatilitu optimalizován – naopak byl vytvořen již před několika lety. Za poslední měsíc si přitom připsal další nemalé zisky dané hlavně tím, že se trhy nyní hýbou. Takto vypadá další vývoj aplikovaný na mikro S&P 500 – kontrakt, který je 10x menší než e-mini S&P 500, a lze jej tak obchodovat s menším kapitálem:

    U mikro S&P 500 je ale dobré mít na paměti, že jakmile současná volatilita opadne, již určitě nebude možné generovat podobná zhodnocení.
    Jak podobný systém vytvořit? V TechLabu naleznete můj kompletní tutoriál na Intradenní breakout strategie v Amibrokeru včetně kódů pro Amibroker. Ale je určitě potřeba počítat s tím, že vývoj intradenní strategie je násobně náročnější než vývoj swingové strategie. Pokud jste se účastnili posledního Trading Fora, tak ostatně víte, že si v této oblasti dnes pomáhám pomocí GSB generátoru strategií, což není levná záležitost (a tedy určená pro malé účty), ale opět pro ilustraci. 25. února jsem pro programátora, se kterým pracujeme na systému portfolio exekucí ID obchodů, vytvořil v e-mini S&P 500 tři intradenní breakout strategie. Ty využívaly data jen do poloviny roku 2019 a od 25.2.2020 jsou tedy již 100% „out of sample“ a předané do TradeStation platformy. Takto si přitom vedly od konce února všechny tři dohromady:

    Všechny strategie přitom obchodují long i short, a dokáží tak profitovat ať trhy rostou nebo klesají – podstatná je v nich právě zvýšená volatilita:

    Závěr
    Aktuální zvýšená volatilita přináší mnoho příležitostí, které v posledních letech v trzích nebyly. Breakout strategie jsou nyní žhavější než jindy. A jestli se zaměřit na intradenní nebo swingové příležitosti? Pokud bych začínal a disponoval malým účtem (pár tisíc až desítek tisíc dolarů), zaměřil bych se spíše na swingové obchodování – například právě v méně likvidních akciích. Intradenní futures trhy nabízejí také mnoho zajímavého, ale strategie je třeba obchodovat v portfoliích. A i v případě využití mikro kontraktů to už vyžaduje dostatečný kapitál a rozhodně vyšší náročnost spojenou s vytvářením strategií. Ale jak vidíte na uvedených příkladech, i ta se vyplácí.  
     

    Vyplatí se nakupovat akcie po výrazném gapu?

    Poslední dobou nebyl problém nalézt i u drahých akcií situace, kdy ráno otevřely výrazným gapem (otevírací cena byla mnohem nižší než včerejší uzavírací cena). Vyplatí se podobné akcie nakupovat? Třeba jen na krátkodobou spekulaci?
    Podobné myšlenky testuji dnes na co nejširším množství dat. Nejčastěji používám všechny (i delistované) akcie obchodované na amerických burzách.
    Vesměs začnu tím, že zkusím popsat testovanou situaci v co nejjednodušší podobě a na in sample datech zkusit simulovaně zobchodovat všechny výskyty.
    Pro odpověď na výše uvedenou otázku jsem konkrétně situaci specifikoval následovně:
    Akcie se obchodovala na americké burze. Její close cena je vyšší než průměrná close cena za 100 dnů, tj. C>MA(C,100). Akcie otevře níže, než bylo včerejší low, od kterého ještě odečtu průměrný denní range - ATR(5). Výstup na konci obchodního dne. Při obchodování každého signálu, alokaci 1 % kapitálu do obchodu, ignorování marginové politiky brokera (tj. otevíral bych všechny signály) a ignorování komisí, bychom za období 2012–2020 dostali podobný obrázek:

    Takový vůbec nevypadá špatně.
    Nicméně základní otázkou u podobných testů vždy je, jestli by dané situace byly vůbec obchodovatelné. Hodně technických situací nabízí teoreticky edge právě proto, že jej nebylo možné zobchodovat (v trhu chybělo volume).
    Pro porozumění dopadu likvidity na ziskovost si mohu jednotlivé obchody rozdělit do skupin podle toho, jak likviditní byla obchodovaná akcie v momentě vstupu:

    Na svislé ose je průměrná velikost obchodu (stále bez komisí a bez skluzů). Jednotlivé sloupce pak představují skupiny akcií rozdělené do 20 dílků podle svého volume. Ve sloupci zcela vlevo je 5 % akcií s nejvyšším volume. Ve sloupci vpravo je 5 % akcií se zcela nejnižším volume.
    A tendence je zde bohužel zcela jednoznačná – regresní linka strmě roste vpravo vzhůru a dokládá, že čím nižší volume, tím vyšší byl zisk. To bude v praxi znamenat, že největší profity by na širokém backtestu byly realizovány na akciích s velmi nízkou likviditou. A zde bychom patrně dostávaly tak vysoké skluzy v plnění, že by strategie nebyla vůbec obchodovatelná.
    Mě pro testy zajímají hlavně likvidní akcie.
    Takto vypadá backtest akcií, jejichž volume patřilo v den před vstupem mezi 10 % nejvyšších (na horním histogramu by šlo o první dva levé sloupce). Tento test již obsahuje komise (jako u Interactive Brokers) a realistický skluz v plnění o velikosti 0,01 % vstupní ceny:

    A zde je pro ukázku stejný test na maximálním vzorku dat, který mám k dispozici. V rámci testu tedy sleduji všechny akcie, které byly obchodovány na US burzách. Každý den je srovnán podle volume (používám neupravené volume z daného obchodního dne), použiji jen akcie, jejichž volume spadá do 10 % nejlikvidnějších titulů daný den. Otevírám všechny signály, každému přiřazuji 1 % kapitálu (bez ohledu na marginovou politiku brokera – jde mi jen o tendence). Do výsledků jsou zahrnuty komise a skluzy v plnění:

    Shrnutí
    Akcie, které otevřou výrazným gapem podle předcházející low možná představují vizuálně lákavou nákupní obchodní příležitost, nicméně zejména u likvidních titulů nepředstavují jejich nákupy dlouhodobě ziskovou záležitost.
    Současně test také ukazuje, jak významný dopad má na vyhodnocování obchodované situace volume. Vždy je třeba u sledovaných patternů zkoumat, zdali byly obchodované objemy tak vysoké, aby bylo možné daný obchod skutečně realizovat.
×
×
  • Vytvořit...