Automatizace stahování dat ETF obchodovaných v EU do Amibrokeru

Řada lidí využívá trhy k dlouhodobému zhodnocování svých úspor. Což je bezesporu zajímavé i pro aktivní tradery, neboť investiční příležitosti bývají často konzervativnější než aktivní trading a risk je dobré diverzifikovat, jak jen to je možné. Do čeho investovat nyní?
Hlavní podnět k článku jsem získal z e-mailové diskuze na základě zmínky a backtestu investičního portfolia, který jsem publikoval v mých pracovních poznámkách. Ty doplňuji na závěr každého pondělního newsletteru.
Investovat lze v trzích do nejrůznějších aktiv.
Co si ale vybrat zrovna nyní a třeba v momentě, kdy se zatím v možnostech člověk příliš neorientuje?
Možná uvažujete o zlatu, o kterém se hodně hovoří. Nebo třeba nějakých alternativních kryptoměnách atd.
Bohužel potíž s investicemi na základě „zaručených tipů“ a zpráv z médií je ta, že vesměs vycházejí z nedávného „booomu“ v daném trhu. A čím více se o daném trhu mluví, tím větší je šance, že růst je u konce, přijde korekce, a člověk tak nakoupí na samém vrcholu.
A co si budeme povídat. Nikdo nemá křišťálovou kouli a nikdo neví, jak budou trhy vypadat za rok či dva.
Rozumný přístup spočívá z mého pohledu v rozložení kapitálu do různých trhů. Ideálně těch, u kterých máme historickou evidenci, že mají tendenci růst – například akcie, různé dluhopisy, reality. A použít můžeme samozřejmě i trhy, u kterých si subjektivně myslíme, že za pár let budou výrazně výše – pro mnoho lidí to mohou být například kryptoměny.
Na moderních finančních trzích je skvělé, že expozici do různých typů trhů můžeme dnes poměrně levně zařídit přes nákup jednoho produktu – často se používají tzv. ETF (Exchange traded funds), které se obchodují jako akcie. Detailnější popis viz článek Trhy podrobněji: ETFs.
Lze si tak snadno postavit investiční portfolio, které bude exponované právě například v akciích, dluhopisech nebo realitách.
Dobré je postupovat systematicky. V mém případě to znamená především:
Standardizovat volatilitu jednotlivých držených aktiv. V praxi jde o to, že trhy se pohybují různě rychle (volatilita), a proto v dravějších trzích chci mít méně kapitálu a v konzervativních více.
Například dluhopisy se pohybují vůči kryptoměnám jako šnek vůči tryskáči. Pokud budu chtít mít vyvážené portfolio skládající se, čistě teoreticky, z dluhopisů a kryptoměn, tak budu určitě chtít mít v portfoliu výrazně více dluhopisů než kryptoměn. Protože pokud bych za půlku kapitálu nakoupil kryptoměny a za půlku dluhopisy, tak samozřejmě portfolio budou ovládat kryptoměny a kapitál bude plně závislý na jejich pohybu (tedy půjde spíše o spekulace v kryptoměnách, než vytváření stabilního portfolia).
  Sledovat korelaci jednotlivých držených trhů. Cílem je nekoncentrovat portfolio do titulů, které spolu silně korelují.
Portfolia mohou mít mnoho podob. Pro ilustraci si pojďme ukázat, jak vše vypadá na takovém velmi zjednodušeném příkladu, kdy budeme pracovat s americkými akciemi (SPY), dlouhodobými americkými dluhopisy (TLT) a zlatem (GLD). Poznámka: Trhy SPY, TLT a GLD jsou ETF obchodované na amerických trzích, které v současné době není z důvodu regulace možné v EU obchodovat. Viz článek PRIIPs KID, aneb proč nejdou u IB nyní obchodovat některá ETF.  To ale tolik nevadí, protože dnes již existuje mnoho silně korelujících ETF, které obchodovat lze (sám například obchoduji ETF na LSE). Americké tituly ale mívají delší historii, proto s nimi pracuji v backtestech (a i v tomto článku).
Jak jsou na tom SPY, TLT a GLD s volatilitou? Následující graf zobrazuje denní změnu cen v jednotlivých trzích:

Na první pohled je vidět, že nejvolatilnější jsou akcie (SPY), ale i zlato umí být volatilní (GLD). A pochopitelně, že volatilita se mění v průběhu času.
Ve svých portfoliích tak dělám to, že:
Průběžně počítám volatilitu trhů za určité období (například za 60 dnů). Každý měsíc upravuji portfolio tak, abych měl risk vyvážený. Na ukázkovém zjednodušeném portfoliu SPY, TLT a GLD by to znamenalo, že bych nyní například pracoval s následujícími váhami:

37 % portfolia bych měl alokováno do dluhopisů (TLT), 31 % do zlata (GLD) a 32 % do akcií (SPY).
A takto pro ilustraci vypadá výsledek portfolia od konce roku 2004, kdy se jen každý měsíc mění počet shares v jednotlivých třech trzích na základě jejich historické volatility:

Jde o hrubý měsíční backtest, ale na první pohled je myslím patrná solidní robustnost. Ta vychází z toho, že použité trhy příliš nekorelují, a tak když padá jeden z nich (například akcie), jiný roste (například bondy).
TIP: Sám pracuji s více trhy (různé typy bondů, další akciové trhy mimo US, reality) a pak je dobré průběžně sledovat i korelaci jednotlivých titulů a váhy silně korelujících trhů nějakým způsobem „penalizovat“.
Na výše uvedeném způsobu systematického investování mám rád nejraději to, že:
Neobsahuje žádná pravidla vstupů a výstupů. Nemá se tak „co rozbít“ a „přestat fungovat“. Mohu jednoduše přidat další trh. Například se rozhodnu, že chci své portfolio obohatit i o kryptoměny. Řekněme, že zvážím zařazení bitcoinu. Ten se dá obchodovat přímo na kryptoburzách, pro zjednodušení do výpočtu vah použiji ETF trh s označením GBTC.
Pochopitelně, že GBTC je oproti akciím, dluhopisu a zlatu ultra volatilní. Bude mu tak patřit jen výrazně menší kapitál, konkrétně 4,5 % účtu:

Tato alokace se bude měnit každý měsíc, a pokud se bude vývoj bitcoinu uklidňovat, bude se zvyšovat. Příjemné je, že podobná část účtu nabízí solidní diverzifikaci i z pohledu korelací:

Raději ale ještě jednou upřesňuji, že uvedené tituly zde uvádím pouze jako příklad. Sám pracuji s více rozkročeným portfoliem, které ale skládám stejným způsobem, který jsem zde uvedl.
Abych na závěr odpověděl na otázku položenou v nadpisu. Je čas investovat do zlata, bondů, bitcoinu nebo stále spíše do akcií? Bez křišťálové koule z mých zkušeností vyplývá, že nejlepší je neustále se diverzifikovat do všech hlavních trhů, které mají dlouhodobě tendenci růst. Vždy si vezmu z růstu alespoň trochu a můj risk je výrazně omezenější než při sázce na jediný trh.

Obchodování komodit v centralizovaném prostředí burzy má řadu výhod, které vedou tradery k tomu, aby obchodovali právě tyto trhy. Některé výhody – jako obchodování na vysoký margin – mohou však nezkušeným začátečníkům způsobovat krušné chvilky a je dobré přemýšlet na tím, jak zejména z počátku obchodování eliminovat risk co nejvíce.
Všem začínajícím traderům v první řadě radím začít obchodovat s co nejlevnějšími trhy a přiměřeným kapitálem. Pokud budeme hovořit o akciových indexech – jako že si myslím, že jsou to ideální kandidáti jak pro intradenní tak swingové obchodování – je dobré začínat s komoditními trhy jako je např. YM (e-mini Down Jones) nebo NQ (e-mini Nasdaq). Oba trhy mají nejmenší tick 5 USD a zcela běžně lze v těchto trzích pracovat v rámci intradenního obchodování s velmi malým stop-lossem několik málo desítek dolarů. O money-managementu bylo na Finančníkovi napsáno již mnoho, ale připomeňme alespoň to nejdůležitější: budu-li obchodovat např. YM s plánovaným stop-lossem cca 50 USD (výše stop-lossu velmi záleží na strategii, aktuální volatilitě atd., nicméně v tuto chvíli je tato hodnota pro řadu vstupu v tomto trhu přiměřená), měl bych mít na účtu minimálně tolik peněz, aby můj risk na jeden obchod představoval 1-2% procenta celého účtu. Osobně radím být co nejkonzervativnější a spíše se blížit spodní hranici, nebo být pod ni. Sám dnes riskuji v intradenním obchodování pod 1% svého účtu na obchod. Pokud budeme chtít riskovat 1% účtu a náš risk bude 50 USD (nutno počítat včetně komise), potom je třeba začít obchodovat s účtem 5000 USD plus ideálně nějaká rezerva.
Toto je zřejmá a funkční cesta, ovšem existují tradeři, kteří hledají způsoby, jak zejména ze začátku obchodování risk ještě snížit. Může to být z mnoha důvodů. Například:
- I 50ti dolarový stop-loss může v začátku obchodování působit „heat“, zvyšovat adrenalin, vnášet do tradingu stress. Každý má trochu jinou hladinu vnímání risku, ale logicky všichni by měli chtít začít obchodovat tak, aby se co nejvíc mohli soustředit na samotnou strategii a co nejvíc se oprostili od stresu ze ztrácení peněz (byť pochopitelně vždy platí úměra, že čím méně riskujeme, tím méně vyděláváme).
- Některé intradenní přístupy vyžadují vyšší stop-loss i v levných trzích.
- Swingové obchodování vyžaduje vesměs vyšší stop-loss.
Určitým řešením (bohužel ne pro všechny) může být použití ETFs trhů. Velmi zjednodušeně řečeno jde o akcie, kdy vybrané tituly mohou velmi vysoce korelovat s komoditními trhy (např. SPY koresponduje s komoditním trhem ES, QQQQ s komoditním trhem NQ atd.). A jelikož jde o akcie, obchodují se s mnohem nižší pákou, než komoditní kontrakty. Kde je nižší páka jsou nižší zisky, ale také risk. O EFTs trzích si můžete podrobněji přečíst v našem starším článku Trhy podrobněji: ETFs.
Jak velkou částku bude obchodník riskovat např. v trhu QQQQ (korespondující s komoditním trhem NQ) záleží na počtu akcií QQQQ, které nakoupí/prodá. Akcie lze kupovat/prodávat v libovolném množství, běžně se pracuje s minimem 100 akcií. V takovém případě je pozice v trhu QQQQ zhruba 8x méně riskantní než v komoditním trhu NQ (pro úvahy v rámci tohoto článku nepočítáme s marginem, který se často poskytuje i na práci s akciemi). Trhy velmi silně korelují a na běžném timeframe by měl obchodník vidět stejné obchodní formace. Tj. u vstupu, který se odehrává na NQ, a na který bychom potřebovali stop-loss např. velký stop-loss 100 USD, bude v akciovém trhu QQQQ odpovídat risk cca 12 USD (při 100 akciích). To je samozřejmě výhoda, protože obchodník se může více soustředit na samostatnou strategii, méně se obávat stop-lossů a dělat kvůli stresu chyby. Navíc si risk může postupně zvyšovat – jakmile bude zkušenější, může začít pracovat s 200 akciemi, později s 300 akciemi atd. Při cca 900 akciích bude jeho pozice přibližně odpovídat 1 komoditními kontraktu.

Teoretický obchod na základě IM divergence mezi indexy a na vyšším, 15ti minutovém timeframe (pouze ukázka). Risk v tomto případě vychází na cca 39 ticků, což i v levném trhu YM znamená 195 USD. Potenciální max. profit (hodnoceno zpětně jen pro představu dolarového vyjádření pohybu) činil 165 ticků, tj. 825 USD.

Stejná situace obchodovaná na ETFs. Při obchodování se 100 akciemi by risk činil 38 USD a potenciální max. profit cca 166 USD. RRR poměr zůstal zachován, pouze se snížila "páka", kterou si může obchodník sám řídit různým počtem obchodovaných akcií.
Každé pro má i své proti a u tohoto přístupu to platí dvojnásob (a nejde tak o univerzální řešení pro každou potřebu). V tuto chvíli jsem v kontaktu s traderem, se kterým jsem tuto problematiku intenzivně řešil, takže mohou rovnou zprostředkovat zkušenosti s cca měsíčním živým obchodováním ETFs místo komoditního trhu.
- Obchodování ETFs je mnohem dražší na komise. U většiny brokerů budete platit minimální komisi – nejčastěji 1 USD za vstup a další 1 USD za výstup (tj. 2 USD RT). Například u InteractiveBrokers se platí 0.005 za akcii s daným minimem (jedním směrem). Tj. je jedno jestli obchodujete 100 akcií nebo 200 akcií (platíte 2 USD RT). Proto v případě levnějších trhů jako je QQQQ je lepší začít obchodovat s 200 akciemi – ovšem velmi záleží na stylu obchodování (pro jak velké pohyby si trader v trhu jde). Při malých intradenních swinzích můžou komise při 100 akciích představovat velké procento zisku, což samozřejmě není dobré.
K tomu ovšem jeden poznatek. Jelikož nejsou komise zanedbatelné, tlačí tradera k promýšlení vstupů a výstupů, obchodování s menší frekvencí a pro větší profity. Tj. z tohoto pohledu mají velmi pozitivní efekt (pokud bereme obchodování ETFs z pohledu tréningové náhražky a přípravy, velké komise samozřejmě nikdy nemohou být pozitivní).
- Aktivní intradenní obchodování akcií (mezi které patří ETFs) vyžaduje kapitál 25 000 USD (u intradenního obchodování komodit žádný podobný limit není). Podrobně na toto téma anglicky například zde: http://en.wikipedia.org/wiki/Pattern_day_trader. Toto nařízení lze jen splnit – buď požadovaným kapitálem (což je případ tradera se kterým pracuji) a nebo tak, že trader bude obchodovat s opravdu nízkou frekvencí aby se vešel do daných limitů (tj. bude obchodovat spíše swingově). Vždy však bude obchodování ETFs vyžadovat vyšší kapitál než obchodování komodit – i v případě pozičního obchodování musí mít trader kapitál na nákup dané akcie.
- Tím jsou limity vyčerpány. Ostatní v praxi probíhá tak, jak byste si představovali. Trader obchoduje trhy DIA (odpovídající YM), QQQQ (odpovídající QM), IWM (odpovídající TF) a SPY (odpovídající ES) a na všech trzích je naprosto dostatečná likvidita i pro velmi krátkodobé vstupy.
- Různé trhy mají různě odpovídající poměr ETFs/komodita. Např. trh SPY má cca 5x menší páku než trh ES. Je třeba proto věnovat čas průzkumu trhů, které se rozhodu obchodovat. Existují i další ETFs kopírující indexy a nabízející různou „páku“.
- Konkrétně u IB je zkušenost taková, že není žádný problém se shortovatelností zmíněných trhů.
- Je třeba mít na paměti, že akcie zavírají o 15 minut dříve než komodity.
Shrnutí
Dnešní „řešení“ je pochopitelně specifické jen pro určité tradery. Osobně mě přijde velmi zajímavé např. pro swingové obchodování intermarket divergencí na akciových indexech. Pro swingové pozice již komoditní trhy vyžadují vyšší stop-lossy a ETFs mohou být v tomto ohledu velmi dobrý trenažér. Řada obchodníků na Finančníkovi obchoduje Forex, který umožňuje pracovat s mikroloty. To je podobné řešení, ale bohužel ne pro obchodníky, kteří chtějí obchodovat akciové indexy nebo jiné komodity. Teoreticky lze použít ještě produkty typu CFD (viz http://en.wikipedia.org/wiki/CFDs) , ovšem to už se opět dostáváme s myšlenkami do oblasti neburzovních produktů se všemi jejich pro/proti.

V lednu 2018 vstoupila v platnost nová regulace Evropské Unie pod názvem Packaged Retail Investment & Insurance (PRIIP), která se snaží chránit drobné obchodníky. Díky ní se pak postupně přestávají obchodovat v Evropě některé americká ETF a včera došlo k omezení i u InteractiveBrokers.
Podle EU je cílem PRIIP ochránit drobné investory tím, že by k obchodovanému produktu měli obdržet i tzv. KID – Klíčový Informační Dokument. Jde o tři stránky textu, které by měly srozumitelně pomoci investorům pochopit povahu a risk obchodovaného nástroje…
PRIIP se týká mnoha burzovně obchodovaných produktů. Z pohledu obchodníků na Finančníkovi jde zejména o deriváty (futures) a Exchange traded products (jako jsou různá ETF).
Aktuální situace
Některé společnosti KID ke svým produktům dodaly. Například CME Group (takto vypadá například KID na zemědělské futures - http://www.cmegroup.com/market-regulation/european-regulation/files/key-information-document-agricultural-futures-physical.pdf ) a takové produkty se mohou v Evropě obchodovat.
Jiné společnosti EU ignorují. A evropští brokeři postupně jejich produkty musí přestat nabízet, dokud KID nedodají.
InteractiveBrokers pak změnu aplikovali včera. Bohužel KID nedodaly i společnosti poskytující velké ETF, jako jsou SPY (následující vývoj S&P 500), IWM, GLD a mnoho dalších. Ty tak není pro evropské klienty u IB (ale i dalších brokerů) možné obchodovat. Tedy to, že nemůžete v IB aktuálně například nakoupit akcie SPY není chyba InteractiveBrokers, ale State Street Global Advisors, pod kterou SPY spadá, a které je EU ukradená… Z pohledu InteractiveBrokers pak tradičně proběhlo málo informací o tom, že se chystá k tomuto zásadnímu kroku.
Jaká jsou řešení?
Pokud nyní potřebujete americká ETF bez KID obchodovat, jediné řešení bude patrně využít některého amerického brokera. Toto řešení zatím funguje mně, takže nemusím situaci nijak zásadně řešit.
Alternativou je porozhlédnout se po evropských ETF. Ty jsou sice výrazně méně likvidní, ale třeba na anglické burze se obchodují i produkty sledující americké indexy (ale sám jsem v této oblasti zatím žádný zásadní průzkum nedělal).
Případně může být nejlepší řešení počkat, jak se situace vyvine. Tvůrci ETF se mohou nyní dostat pod větší tlak, když se jejich produkty přestaly obchodovat i u takových brokerů jako je InteractiveBrokers. Ale upřímně bych nespoléhal na to, že situaci nějak změní během např. týdnů. Přeci jen na vytvoření KID již měli opravdu hodně času.
Závěrem
Samotného mě situace v IB trochu překvapila, ale na druhou stranu toto je trading. Podle toho, jak velké peníze spravujete, je potřeba myslet i na nejrůznější diverzifikace mezi brokery. Sám jich využívám různě aktivně asi pět. Už jen kvůli podobné situaci mám brokery na různých kontinentech a v různých jurisdikcích.
Jistě, mohu se přidat k nadávání na regulace EU a třeba i nedostatečnou komunikaci u IB. Ale můj trading to nezlepší, sám se tedy snažím vždy především přizpůsobit.
Chápu, že na začátku obchodování člověk podobné možnosti diverzifikace nemá. V této situaci je ale prostě občas nutné řešit situace různými kompromisy. Samozřejmě, že se můžete pokusit najít jiného brokera, který KID vyžadovat nebude, ale myslím, že těžko hledat pro začátek obchodování přijatelnější řešení než Interactive Brokers. A nakonec i americké ETF lze nahradit například portfoliem akcií (které lze obchodovat samozřejmě bez problémů). Sám bych s takovým řešením začal (viz systémy popisované v základním kurzu). A třeba mé automatizované portfolio, jehož poslední výsledek jsem s nadsázkou komentoval v článku Tradingem statisíce korun měsíčně bez ručního zásahu. Je to reálné nebo nikoliv? je také založené čistě na akciích (bez páky). A tak zatím, co bych se tak dneska mohl s ostatními vztekat nad regulacemi EU a nekomunikací IB, se opět hezky pohnula equity:

+1 655 USD za jediný den (screenshot přímo z platformy InteractiveBrokers) samozřejmě není nic závratného, ale je to cesta kupředu. A o to jde v tradingu především. Tedy pokud nemusíte, opravdu zaměřujte svou mysl směrem „jak to půjde“, než „je to strašný, tohle je konec, nic nefunguje“.
Navíc doufám, že i situace s hlavními evropskými brokery se postupně vyřeší. A když ne, tak se určitě najdou alternativy.