Elliottovy vlny

[rarit]

Jaroslave,

Asi si nerozumíme.

Bod [2], tedy bod (C) korekce pod bod (4) může jit a to i dosti hluboko.

Pouze tvrdím v souladu s bodem

3. Korekce nemůže jít pod počátek ([bold]své úrovně!!!!!![/bold] )impulsu,

tedy že bod korekce (A) nemůže jít pod bod (4) impulsu.


Snad ještě polopatisticky.

Vlna korekce (A) koriguje vlnu impulsu (4)(5) a nesmí jít pod jeho počátek(4).
Celá korekce (A)(B)(C) tedy bod [2] koriguje celý impuls a nesmí jít pod jeho počátek.

[jaroslav_manderla]

Rarite,

dobrá, tomu rozumím. Nicméně musím trvat na tom, že je to Vámi doplněná podmínky nikoliv obecně i autoritami proklamovaná.
To ovšem samozřejmě nic neubírá na jejím významu máli trvalou platnost.
Myslím, že se můžeme posunout dál.

Mějte se hezky.

Jarda

[rarit]

Jaroslave, Dovolím si tvůj postoj přeložit …… sice všichni říkají že ne, ale když ty říkáš, že jo, tak ať mám od tebe pokoj tak tedy jo…… Obdobnou reakci jsem očekával, tak jsem si hned připravil pokračování obrázku. A opět kladu otázku, platí uvedené ve vlně 1 2. Pokud opět izoluji vlnu 4 5 a budku pokračovat v izolaci vln [iii] [iv], a tuto dále izolovat a aplikovat uvedené dál na vlnu (iii) (iv) a poslední vlnu dále izolovat atd. Kladu logickou otázku, jsou vlny kde to neplatí, nebo jsou úrovně kde to ještě platí a úrovně kde to již neplatí. EW není o tom kdo koho překřičí, ale kdo dovede aplikovat logická fraktální pravidla. Takže moje otázka je na sdělení ……………Vámi doplněná podmínka nikoliv obecně i autoritami proklamovaná. Kdo jsou ty autority a kdo to obecně proklamuje. Sem s nimi, třeba se doopravdy pletu. rarit

[Andus]

Rarit,

Až teraz mi je jasné, čo sa snažíš povedať s tou korekciou. Predtým som si tiež myslel, že korekcia A môže ísť i pod vlnu 4. Vďaka za osvetlenie problému...Tiež som prekvapený, že sa držíš len tých troch pravidiel pri predikcii. Preto sa Ťa chcem spýtať, či používaš i smernice a ak áno ktoré ?

V krátkosti uvediem, čo ma zaujalo pri štúdiu na elliottwave v lekcii 2 /a nenašiel na finančníkovi/.

Predĺžené vlny

Väčšina Elliotových impulzov má (jednu) predĺženú vlnu. Ak majú vlny 1 a 3 približne rovnakú dĺžku, dá sa očakávať 5 vlna ako predĺžená. Ak je 3 vlna neobvykle predĺžená, 5 býva podobná vlne 1 a má jednoduchú konštrukciu.
Moja odvodená úvaha: Ak je vlna 1 predĺžená, 3 a 5 majú približne rovnakú dĺžku. Nevýhoda je, že v tomto prípade sa to dá zistiť len spätne a na predikciu teda asi nepoužiteľné. Nie som si tým však istý...
Elliot používa termín "falošná" na 5 vlnu, ak má vrchol pod 3. Väčšinou jej predchádza silná 3 vlna. Skrátenie môže byť obyčajne potvrdené tým, že odhadovaná 5 vlna obsahuje 5 subvĺn.

[rarit]

Andus,

číst a číst. Psal jsem , že znám asi stovku směrnic pro impuls, korekci, úrovně vln atd. a že je již zásadně nepoužívám, že škodí. Mohl bych snést i důvody proč. Spokoj se s mým tvrzením, že je lepší porozumět principů a na nějaké směrnice rázně zapomenout.

K prodlouženým vlnám. Toto je zase jedna oblast nepochopení. Ona ta "prodloužená" vlna je skutečně delší, ale ne tím, že by se prodloužila, ale tím, že se rozpadne na podvlny a tím se prodlouží.

K tomu, že když je jedna vlna taková s druhá maková tak třetí atd. Impuls má svůj život, nějak začne a nějak skončí. Na toto není nějaké univerzální pravidlo, neboť záleží v jaké čísti impulsu se která vlna a její podvlna nachází.

O tomto jsem psal jako o největším úskalí EW a taky jsem psal, že jsem na k těmto mechanizmům stanovil logická pravidla, jak toto stanovit.

A taky jsem psal, že to krajně komplikují GAPy s kterými jsem se ještě nevyrovnal. Usuzuji, že to bádáni nad GAPy není na krátký časový úsek, prostě jednou to přijde. Toto ale nebrání v obchodování, jde spíš o pokořovací metu.

Snad se k tomu někdy dostaneme. Zatím bude stačit, pochopení úplně těch nejzákladnějších pravidel.

rarit

[jaroslav_manderla]

Rarite,

za základní pro pokračování v naší diskusi považji si přiznat, že používáté upravenou nebo upřesněnou, chceteli EW. Sám jste to připustil zveřejněním svého postulátu.
Pokud je tedy tomu tak a každý používáme jiné noty, pak se můžeme buď navzájem osočovat nebo přijmout učení toho druhého a posoudit k jakému výsledku nás dovede. Nebo je zde ještě další možnost zhruba několikaměsíčního přerušení této diskuse během níž se já nebo kdokoli jiný pokusí Vaše závěry otestovat.
Zvolil jsem cestu přijetí vaší pravdy a nepovažuji to za nezdvořilé.
K autoritám. Již jsem uváděl že mám na mysli kromě pana Obešla již jen i jím doporučovanou EWI. Ani tam jsem se ovšem nedozvěděl, že např. vlna (A) korekce [2] koriguje pouze vlnu (5) z impulsu [1].
To ale neznamená, že to tak není. A pokud jsem nestudoval dostatečně pečlivě a tuto informaci přehlédl tak předem děkuji za odkaz na patřičný materiál.
Ještě zpět k Vašemu postulátu. Příležitostně jej ověřuji a musím říct že platí v obdivuhodném množství případů. Obtížné ovšem je, jak jste již sám uvedl, porovnávat korekce patřičných impulsů. Myslím že platnost tohoto postulátu je na všech úrovních.
Vraťmě se ale k našemu případu GBPUSD. Platíli Vaše předpoklady, kde je v tomto případě vlna (4) impulsu [1]?
Považuji totiž za důležité aplikovat tyto předpoklady na konkrétní graf. Stejně tak jsem si pro sebe neuměl dopočítat vlnu z grafu ropy, kde jste panu Obešlovi upravil počítání. To by mně třeba opravdu velmi zajímalo. Označil jste tam tuším vlny [i]/[ii]/[iii] a [iv], ale třeba vnitřní počítání vlny [iii] si tam nedokáži představit. Proto se ptám i na vlnu (4) z impulsu [1].

Mějte se hezky.

Jarda

[lopo1]

Zdravim, Z dôvodu rôznych modifikácií, pohľadov na EW dávam dva príklady k zamysleniu. Dôvod je nasledujúci, je to test EW a jeho počítania. K obrázkom treba postupovať tak, akoby sme vždy videli iba určitý úsek (nie cely graf). Počítať (zľava doprava), tak ako chce rarit, teda nebudeme nič opravovať do minulosti. Budeme mať iba jedno počítanie. Ak to niekto dokáže, potom sa môžno baviť, že trhy sú vypočítateľné.

[rarit]

Jaroslave,

klid žádný osočování, vedeme přece diskusi. Bude dlouhá, občas zajiskří. Ještě, že nejde dat přes monitor pár facek.

EWI. Najdi si obrázek Figure 1-4. Je téměř dokonalý. Aplikuj zmíněné. NIKDE nenajdeš rozpor. Obrázek přirozeně snese vše, trhy to trochu až hodně zkreslí, ale pravidlům se podřizuji s neochvějnou přesností. Explicitně to nikde napsáno není ale vychází to zcela jednoznačně i ze stávajících uváděných pravidel.

Krom jiného, mám to ověřeno již několik let. Nejsou to pro mne novinky vřerejška.

Na opravy jež jsem udělal, jsem již v toku času zapomněl. To neznamená, že bych zbaběle utekl. Vše postupem obhájím

Chci opětovně zdůraznit NIC NEMODIFIKUJI.

LOPO1 tak jedině velký kulový.

rarit

[lopo1]

Rarit:

Dokáž svoje tvrdenia a nechaj si vyhrážky pre svojich blízkych. To čo tu predstieraš, že je pravda si zatial nijako nedokázal na skutočnom trhu. Vypocitaj tu 99% uspesnosť na obrázku, ale bo chceš tvrdiť, že toto trh nevie urobiť, ako som zakreslil? Zámerne som neporušil tvoju hypotézu, že trh nemôže mat korekciu dlhšiu ako je rastová vlna.

[Andus]

Rarit,

V nasledujúcich vetách budem len teoreticky uvažovať nad vetami, ktoré si napísal a prosím Ťa o vysvetlenie. Vrátim sa k postulátu, ktorý si nedávno zverejnil:
„Trh poroste tak dlouho, dokud poslední růstová vlna nebude překonána následnou rovnocennou poklesovou vlnou (vlnou stejné úrovně).“
Neznamená to náhodou to isté, ako:
„Trh poroste tak dlouho, dokud poslední impulz nebude překonán následnou rovnocennou korekcí (vlnou stejné úrovně).“
Nie je mi jasné či si to myslel práve takto, alebo nie.

[rarit]

Andus,

Tady jsem se dopustil formulační nepřesnosti. Tyto zásady nemám "nějak" sepsány, pouze je tvrdošíjně sleduji a zde jsem je psal z "hlavy" a nepřečetl si dostatečně její význam.

Tak, jak je to napsáno, to vyznívá jako rozpor s tím, co tvrdím v předešlém.

Ta nepřesnost spočívá ve slovech "nebude překonána " a " (vlnou stejné úrovně).“

[bold]OPRAVA : "bude překonána " a " (vlnou nestejné úrovně).“ [/bold] Přirozeně musí jít o vlnu vyšší úrovně.

Růstová (impulsní) vlna není [bold]NIKDY[/bold] překonána vlnou poklesovou (korekční) stejné úrovně, bráno v absolutních hodnotách.

Trh také klesá a má také impulsy a svoje odpovídající korekce. Tedy růst do minusu (dolu).

K objasněné budu muset zplodit obrázek. To ale po víkendu. Zkusím najít nějaký úsek grafu.

rarit

[jaroslav_manderla]

Rarite,

vracím se nyní k Vašemu příspěvku z 3.5. a přiloženému pokračování obrázku, kde jste vnitřně rozložil vlnu (5) na 12345. A stejně tak následnou korekci. Právě ta mně zajímá.
Vlna A nesmí jít pod začátek vlny 4 - to Vámi navržené schéma splňuje.
Korekce pokračuje vlnou B a C a vytvoří vlnu (A) korekce[2. Je tomu tak? Alespoň tak tomu rozumím z Vašeho obrázku. Vlna (5) je rozložena na 12345 a vlna (A) na ABC.
Otázka zní - vlna (A) je ale pokud je korekce [2[cikcak vnitřně pětivlnná. A to Vaše počítání ABC nesplnuje.

Mějte se hezky.

Jarda

[beraniste]

Dobrý den, když jsem si pročítal toto téma našel jsem tam obrázek, kde byla naznačena elliotova vlna, tak jsem si zkusil schválně dokreslit ty ostatní. V některých bodech se mi zdálo, že to nelze přesně určit ale poradil jsem si .... asi mám moc velkou představivost. Ale četl jsem, že jde jedna eV za druhou a že na sebe navazují, tak tam být musí ne? Myslíte, že je to úplně mimo mísu, nebo jsem to nakreslil, alespon trošku správně?

[jaroslav_manderla]

Je škoda, že čitelnost toho grafu velmi snižují ty červené čáry, nicméně ten impuls jste pravděpodobně označil správně.

Mějte se hezky.

Jarda

[beraniste]

Dobrý den, posílám jsem aktuální grafi stříbra SI. Jsem naprostý začátečník a o EV jsem se dozvěděl před 4mi dny, přesto se pokusím o rozbor. Prosím tedy o váš názor, jestli jsem postupoval správně. Na grafu jsem si nechal zobrazit klouzavé průměry 3/10/20 proto, aby pro mě bylo lehčí najít jednotlivé EV a nenechat se špatně ovlivnit náhlýli výkyvy. červená barva ... průměr 10 je docela vhodná .. u korekčních vln tento klouzavý průměr ještě projistotu srovnávám s barovým grafem. Na obrázku na první pohled vidím tři stoupající vlny s jasným kanálkem, identifikoval jsem klasickou posloupnost pěti prvních EV vln a následuje korekce. Každá z těchto vln se zkládá z dalších podvln, fragmentů, ty jsem označil modrými čísly a písmeny. A ted bych si dovolil takovej dotázek. Co jsem vysledoval, trh, který není moc živý a nemá zrovna moc velkou tendenci růst, nebo klesat se čte lépe, než trh živý. například tady když si nastavím nějaký velký klouzavý průměr, tak je trend pozvolný, proto mohu velice jednoduše pozorovat velké vlny i jednotlivé fragmenty jakoby z příručky vypadli. Pokud by ovšem došlo k nějaké neočekávané situaci a trch se rozjede jistým směrem, bud velmi rychle nahoru, nebo dolů, elliottovi vlny bychom tam správně taky našli, protože jedna navazuje na druhou, ale díky ovlivnění jinými vlivy dochází k velkému zkreslení, které nám neumožní je správně identifikovat. Myslíte, že tohle je správná teorie, nebo že to je naprostá blbost?