Diskuze k článku: Lze naší myslí ovlivňovat profity? Ano, a ne málo.

[petr]

URL článku: http://www.financnik.cz/komodity/financnik/mysl.html

[Vin]

Shodou okolností se posledních dobou zaobírám podobnými otázkami a docházím ke stejným závěrům. Mám rád tento postřeh ze sedmdesátých let:

Quote

"...in an information-rich world, the wealth of information means a dearth of something else: a scarcity of whatever it is that information consumes. What information consumes is rather obvious: it consumes the attention of its recipients. Hence a wealth of information creates a poverty of attention and a need to allocate that attention efficiently among the overabundance of information sources that might consume it" (nositel Nobelovy ceny Simon)

Ještě více to platí dnes. Se všemi sociálními sítěmi a nonstop publicistikou, která předstírá, že je zpravodajství, může být člověk v jednom kole celý den, aniž by se vlastně cokoli dozvěděl, nebo cokoli udělal.

Osobně jsem se televize a rádia zbavil úplně již před lety, facebook jsem zrušil loni. Na twitteru sleduji pár traderů a na youtube jsem objevil skvělé tutoriály na Python, takže jsem z těchto služeb jen osekal balast. Známí a rodina se na mě dívají jako na úplného exota. Čili jsem omezil i rozhovory s takovými lidmi na neškodné small talks o počasí, pletení košíků, tahu ptáků apod...

 

Co se týče druhého tématu o osobnosti. Lidi si o sobě sami sobě vypráví příběhy a ty vytváří pak obraz jejich Já. Člověk pak neobchoduje, on je trader; nemá slušné děti, je skvělý otec rodiny; neumí opravit auto, je šikovný s auty; chytrý, bohatý, dobře vypadající atd. Pointa je snad zřejmá. Možná to začíná už v dětství, když s jedničkou přijdeme za maminkou a ona nás pochválí, jací jsme chytří, nebo nás v případě nezdaru pokárá, že přeci nechceme být takoví hlupáci jako ti ostatní a zničit si život. Přijde mi, že si tohle neseme až do dospělosti - když pak přijde nějaká situace, která je v kontradikci k obrazu, který jsme si o sobě vytvořili, odpovědí je pocit ohrožení, podvědomý strach, že de facto přijdeme o část toho, co jsme. Projevuje se to úzkostí, možná i panikou, někdo to vytěsní, vyhýbá se realitě. Možná zoufale hledáme sebepotvrzení v ostatních, tu maminčinu pochvalu, dalo by se říct.

Lepší je se na věci dívat konkrétně bez soudů o sobě samém. Povedlo se mi toto. Toto se mi nepovedlo. Dělám to a to (ne jsem to a to). Své "ego", na kterém si často zakládáme, ve skutečnosti nepotřebujeme, je překážkou k jakékoli změně. Nemusíme vynášet soudy o sobě samých, nemusíme nutně soudit ani každičkou věc kolem sebe. Domnívám se, že to je důvod, proč většina lidí končí neúspěchem, nebo se "zkamení tam, kde zrovna stojí". Ne, že bych s tím taky neměl velké problémy...

Upraveno 6. února, 2017 uživatelem Vin

[Návštěvník]

Báječné téma!

Dlouhou dobu mi trvalo, než jsem si hlouběji uvědomil provázanosti mysli, těla i ducha a jak je pro kvalitní život nezbytné udržovat v tomto směru ekvilibrium.

Ač se velmi nerad stavím do role "rádce s patentem na rozum," tak bych rád dodal poznatek z vlastní zkušenosti. Pokud se člověku příliš nedaří "hrát hru s vlastní hlavou," není od věci se podívat na prvky ostatní a zvážit, zda nelze něco dělat lépe. Každá změna k lepšímu se velmi záhy promítá do všech částí..

[kajojel]

Osobným rozvojom a cestou k pozitívnemu mysleniu sa zaoberám už roky. Inšpiratívnych materiálov, kde je možné naštudovať "teóriu" je nepreberné množstvo.
Je vcelku jednoduché dostať sa do špirály hľadania toho jedinečného spôsobu ako byť stále pozitívne naladený a s ľahkosťou prekonávať prekážky,ktoré nám život prináša...
/paralela s hľadaním svätého grálu v tradingu/ . Dôležitejšie je ale uchopiť konkrétne myšlienky a nebáť sa ich praktizovať, aj keď musíme ísť proti davu...

Pre mňa osobne najlepšie funguje niekoľko jednoduchých princípov,ktoré sa snažím uplatňovať:

 - mať jasný cieľ, čo chcem dosiahnuť, mať to v písanej podobe a určiť si časové míľniky. 3 kategórie: bohatstvo, zdravie a fitness, vzťahy /viď. B.Tracy/

- Vytvoriť si cieľ, ktorý je väčší ako my sami a ide za hranicu uspokojenia našich sebeckých túžob. Petr Ludwig to vo svojej knihe Konec Prokrastinace pomenoval Ego 2.0.
V podstate je to akési poslanie nášho života, nájdenie spôsobu ako svojimi činmi nezištne pomôžeme iným ľuďom.
(ako príklad by som uviedol aj skvelú prácu tvorcov portálu finančník.cz)

 - Tráviť len nevyhnutné minimum času s ľuďmi, ktorí svojim negativizmom vysávajú energiu.(nedá sa to vždy ale aspoň sa o to snažiť)

 - inšpirovať sa ľuďmi, ktorí už úspech dosiahli. Napríklad čítaním biografii a kníh,ktoré napísali. /what a man has done, a man can do/

 - meditovanie a vizualizácia cieľov, akoby už boli dosiahnuté.

 - nesledovať správy v televízii, nečítať noviny a FB/twitter používať len ako inšpiráciu k ďalšej práci. /ak sa u nás alebo vo svete deje niečo dôležité,
dozvieme sa o tom od druhých ľudí, ktorí sa k tej informácií popri množstve ďalšieho balastu dostali hodinami strávenými browsovanim na internete, alebo sledovaním televízie/

Upraveno 6. února, 2017 uživatelem kajojel

[pavelbb]

Vždycky jsem hledal v čem se liší moje vstupy a výstupy od těch, kteří v trzích konsistentně vydělávají. Velmi často jsem vstupoval přesně do stejných situací, (asi se stejnou myšlenkou) ale vstup (či výstup) byl o pár vteřin dříve či později, což velmi často místo PT znamenalo SL. Pak obvykle po 1-2 neúspěšných obchodech člověk obchoduje úplně jinak než po těch, které by vyšly. Osobně si myslím, že tohle je ta věc, která odlišuje v tradingu konsistentně úspěšné od neúspěšných. T.N. na tomto serveru kdysi citoval jakéhosi kvantového fyzika slovy "Ve všem co děláte, očekávejte odpor". Já tenhle odpor cítím při  svých vstupech a výstupech v podobě emoce, která vede k tomu, že na chvilku zaváhám a vstup mi buď uteče, nebo ho realizuji za nedobrou cenu (byť je to přesně stejný obchod jaký realizuje ten, kdo je konsistentně úspěšný). Mark Douglas píše, že konsistentně úspěšný trader je schopen přecházet mezi vstupy a výstupy (ať již z povedených či neúspěšných obchodů) bez jakékoliv emoce. Bez mrknutí oka vstoupí okamžitě, když dostane signál a když vidí, že vstoupil špatně uzná ihned svoji chybu a vystoupí. Tohle nedokážu, vždy se ve mně emoce perou, vidím pak trh ne z nadhledu a objektivně (jako ho vidím konsistentně úspěšný trader), ale z pohledu subjektivního, tedy prismatem toho co vidět chci a chyby se začnou kupit.

Není nezajímavé, že ti, kteří se dostali do výše popsaného levelu jsou schopni obvykle obchodovat indtradenně nebo swingově, mohou obchodovat opce či spready či různé  obchodní systémy a obvykle ve všem vydělávají. Ti ostatní se maximálně dostanou na nulu.  Ten rozdíl je nepochybně v hlavě.             

Otřepaná fráze říká, že 70% úspěchu je v psychice, 25% v money managementu a 5% ve všem ostatním. Ale při výuce tradingu se většina začínajích ze 70% zabývá tím "vším ostatním", v lepším případě 25% money managementem a sem tam někdo psychikou. To je určitě v pořádku protože techniku a "všechno ostatní" se člověk musí naučit a zvládnout na co nejrutinnější úrovni, je to zásadní podmínka, bez které nemůže postoupit k money managementu (proto se tímto zabývá 70% začátečníků). Když se člověk propracuje k money managementu, jeho pochopení je určitě snažší než technika, ale ouha, je ho třeba přijmout, je ho třeba akceptovat, důvěřovat v něj - to už je mnohem individuálnější a těžší cesta. Člověk musí něco změnit sám v sobě. No a poslední součástí je psychika. Samozřejmě, že ledacos o psychice v obchodování si člověk musí přečíst, aby věděl o čem je řeč, ale pak všechny tyto věci bezpodmínečně musí  zakomponovat do své osobnosti, musí v sobě potlačit ego a zde selže většina z nás. 

Díky tradingu jsem se dostal k psychologii pojetí duše, ducha, těla a hmoty, k východní filozofii, k budhismu, ke kvantové fyzice k tomu, co je vlastně myšlení a vnímání, co jsou emoce a jak fungují, k tomu jakým způsobem naše vnímání je filtrováno smysly a jak ovlivňuje a tvoří  náš vnitřní svět a do jaké míry si ho tvoříme sami, k hermetickým zákonům, k úplně jinému pojetí světa, než jak jsem ho vnímal před 3 lety, kdy jsem se s tradingem poprvé setkal.  Nevím, zda se někdy stanu konzistentně výdělečným traderem (byť jsem o tom bytostně přesvědčen), ale již dnes vím, že trading mě neskutučně v životě posunul. Začal jsem opět něco hledat, zkoušet klást si otázky a získávat odpovědi. Dostal jsem se v životě do úplně jiného levelu.    

[cccc]

Bylo by zajímavé, kdyby každý kdo má s tímto nějaké zkušenosti napsal jednu "věc" (knihu/zvyk atp), která ho posunula kupředu nejvíce.

Mě hodně pomohl Tomášovo server imotivator, který je dobrou osvětou. Člověk si uvědomí, že na tom "pozitivním myšlení" něco bude, že to není jen další new age blbost. 

Ze všeho nejvíce mi zatím pomohlo každodenní opakování mé "větičky", může to být cokoli (např. "jsem mladý úspěšný muž a jednou to někam dotáhnu") hodně záleží na formulaci, každému vyhovuje něco jiného. Někde jsem si to přečetl, odsoudil jsem to jako úplnou blbost, ale potom mi to nedalo, několik týdnů až měsíců jsem si to opakoval, až jsem tomu jednou prostě uvěřil a "přepl". Ze začátku jsem té větě vůbec nevěřil, ale dnes jsem o její pravdivosti naprosto přesvědčen. Princip je zkrátka v tom, vědět, co chci, formulovat to do krátké, úderné věty a opakovat to tak dlouho, až tomu věříte. Poté se cesta k tomu, co chcete, sama začne ukazovat a překážky, které na ní vidíte už nejsou tak složité jako předtím. 

Uvedu příklad: Studuji v zahraničí (Dánsko), program zaměřený na finance, součástí programu je povinná půlroční stáž. Naprostá většina mých spolužáků (jsem v mezinárodní třídě), chce dělat stáž v Dánsku (přestože moc nevládnou dánštinou). Všichni lidé z mé třídy už se jednou přemístili ze své domovské země a začali nový život. Tudíž by pro ně neměl být problém udělat to na půl roku znovu, že? A ejhle, když se jich ptám, proč nejdou do jiné země, odpovídají vyhýbavě. "Já chci zůstat v Dánsku, chci tu do budoucna žít"  ale když jdeme víc do hloubky, tak je to vždy strach a lenost. Vždy. Jsou líní začít nový život znova, protože jednou za život se relokovali a to je pro ně taková meta, že na ní prostě ustrnuli. Chtěli by se naučit německy, ale do Německa na stáž nepůjdou, protože v Dánsku už mají zařízený život. Nebo mají prostě  a jednoduše strach. Strach mají ti lidé, kterým někdo při přestěhování pomohl. Našel jim bydlení, práci, šel rok před nimi a prošlapal jim cestu. To samé s mým nejlepším kamarádem. Studuje IT. Nikdy v životě by ho nenapadlo jít studovat dál než za Prahu. Co se týče praktického života, je trochu nepoužitelný. Přemluvil jsem ho, aby šel do Dánska se mnou. Šel. Tady se ve všem zlepšil. Taky má před stáží, taky chtěl zůstat jedině v Dánsku, protože se prostě bál a nevěřil si. Jelikož ho znám dost dlouho, věděl jsem, že by chtěl do Německa. Ze začátku říkal, jak to nezvládne, vyjmenoval všechny možné problémy atd. Každý den jsem mluvil o výhodách relokace, opětovném překonání sebe sama, poskytl jsem pár racionálních důvodů a najednou chce na stáž mimo Dánsko a říká, že to zvládne. Trvalo to cca 3-4 týdny neustálého přemlouvání a neustálého opakování stejných argumentů. Prostě tomu uvěřil.  Všechno bylo v jeho hlavě, musel to jen "přeprogramovat". 

Já půjdu kamkoli, kam mě vítr zavane. Protože si věřím, vím, že to zvládnu, dal jsem to jednou, dám to znova. Nic není nepřekonatelné. Když jsem šel sem (do DK), měl jsem plno pochyb, ale postupný přechod na pozitivní myšlení a uvěření "mé větě" vše změnil. Nyní žádné pochybnosti. Vše je možné. Jen to chce snahu a pevnou vůli. Ale takhle bych nemluvil, kdybych tomu co říkám předtím neuvěřil. Je to jako takový uroboros...

 

[delf]

Poslední dobou začínám hodně vnímat fakt, že naše mysl je primárně ovlivněna naší fyziologií. Pokud-li chceme zlepšit naší mysl, měli bychom tedy v první řadě zapracovat na fyziologii a zlepšení mysli přijde automaticky samo. Vezmu příklad, mám-li klidovou tepovou frekvenci 70 BPM a nebo 50 BPM, tak v první případě se tělo nachází ve větší stresové zátěži než ve druhém případě. S nižší mírou stresu je tedy naše mysl schopna lépe pracovat protože náš mozek není tolik zatěžován.

Pokud-li budu pokračovat, tak nedávno jsem na webu narazil na zajímavé video, které rozebírá jakým způsobem nás ovlivňuje třeba něco tak prostého jako je dýchání. Už jenom tím že kvalitně dýchám, tak můžu přepnout své tělo ze stavu stres do stavu relaxace. Tělo co je dlouhodobě ve stresu všeobecně odmítá jakýkoliv posun směrem k lepšímu, takže i mysl stagnuje. Video je zde Alan Watkins - "Being Brilliant Every Single Day" - TEDx Portsmouth. Protože dýchání je naše fyziologie, tak je to ten nejsnazší způsob jak posunout naší mysl kupředu, a to nejlepší, je to zadarmo :o)

A v neposlední řadě, a asi to nejpodstatnější, naší mysl ovlivňuje naše aktuální nálada, kterou zase ovlivňuje stav hormonů kolující v našem těle. Je dobré trochu znát i tuto problematiku a vědět že naše tělo produkuje hormony štěstí (serotonin, endorfin), taktéž stresový hormon (kortizol). Trader, který má vysokou hladinu serotoninu a nízkou hladinu kortizolu má rozhodně větší šanci na úspěch než trader, který tomu má přesně naopak. Proto bychom se měli snažit trvale snižovat stres a pracovat na našem "štěstí". A je jedno, jestli toho docílíme vycházkami v přírodě, meditací, sportováním, jógou, tancem, adrenalinovými aktivitami. Prostě i naše štěstí má fyziologický podklad a je důležité na něm trvale pracovat.

Já jsem nedávno narazil na Wim Hofovu metodu a jsem z ní nesmírně nadšený. Tato metoda v jednoduchosti kombinuje dechové cvičení s otužováním. Dechovým cvičením dochází právě k vyplavování serotoninu, dopaminu do těla, při otužování se zdokonaluje dýchání, zlepšuje se kardiovaskulární soustava, takže ve výsledku dochází ke snížení klidové tepové frekvence, zlepšuje se imunita těla, takže shrnuto dochází ke komplexnímu zlepšení fyziologie těla. Otužováním se taktéž vystavujeme mimo komfortní zónu, což naší mysl taktéž jednoznačně posiluje.

Shrnuto, po tom co jsem začal aplikovat dýchání a otužování mi přijde, že jsem daleko více rezistentní vůči negací tohoto světa a nemusím se jim nakonec ani cíleně vyhýbat, protože již na mě nemají žádný vliv.

[stranger]

Myslim ze staci se podivat na dokument The secret. A porozumnet mu.

V skratke se jedna o jednoduchou rovnicu kterou sem se ridil i kdyz sem jeste nebyl trader a to je nasledujuca:

Myslenky prinasi pocity = pocity prinasi ciny = ciny vytvary vysledky. 

 

Ako minulej obchodnik kontaktujici stale nove zakazniky kazdy den by sem bez pozitivneho mysleni a utvrdzovani ze to dokazu nikdy nemoch zvednout telefon a volat uplne cidzim lidem. Kdo je obchodnik vy ze ta nechut oslovovat navych zakaznikov je obrovska a jedine myslenkama a akciou se da zvladnout. A to kazdy den.

 

Sem rad ze sem si takovou mysel prines aj do tradingu kdyz sem zacinal. Jinak bych se nemoch posouvat dal a dal skrz ty straty a chyby ktere sem jako zacatecnik ( a ktere aj tedkom obcas ) udelam

 

Zaplatit tzv skolne je nic oproti emocionalni bolesti kterou clovek prochadzy a kterou sa musi naucit zvladat kdyz se uci v trhoch uspiet

Upraveno 7. února, 2017 uživatelem stranger

[tomas262]

Quote

si hlavu zaplňují problémy a komplexy ostatních lidí přes nejrůznější bulvární zdroje informací typu Blesk, Facebook a internetové diskuze. Ty v hlavě vyvolávají frustrace, závist a negativní pocity z toho, jak je vše okolo špatné. Dá se s podobným nastavení mysli „vyhrát“? Velmi těžko.

mě fascinuje, kolik lidí si tohle pohltilo. to je docela fenomén. Taková potřeba být součástí nečeho většího - všechno toho dění okolo  Znám lidi co přepínají mezi kanály, jen aby viděli kompletní "televizní noviny" všech českých stanic v pořadí, jak jdou za sebou. To pak vidí stejné zprávy i několikrát a z více úhlů  Když se člověk zamyslí, k čemu jim to za ty roky bylo, že se to všechno dozvěděli. Vždyť si to proboha ani nemůžou všechno pamatovat :D .... Ať člověk chce nebo ne, sledování a věnování pozornosti těmto věcem má výrazný vliv na psychiku, která pak utváří celý další život

[bidask]

Ano, myslí lze ovlivňovat profity. Snad lépe řečeno naladěním naší mysli. Mysl, nebo myšlení ale není něco, co je "v naší moci".

Většinou jsme my sami v "v moci" naší mysli, našeho myšlení. Většina z nás je otroky naší mysli. To říkají učenci Taoismu či buddhismu. V Buddhismu je toto zotročení nazýváno utrpením. Utrpením těch, kdo nežijí život skutečný (přítomný), nýbrž prožívají své myšlenky, představy apod.

Aniž si to uvědomujeme, většina z nás je neustále "utopena" ve svých myšlenkách. Neustále přemýšlíme o tom co bylo, nebo o tom co bude. 

Buddhisté říkají, že vymanění se z procesu myšlení není snadné. Málokdo toho dosáhne. Tento stav nazývají prázdnotou (Šunjáta), tedy stavem, kdy naše mysl řekněme spí.

Tyto principy jsem studoval již před mnoha lety.

Nemohu ale bohužel zatím říci, že jsem, přes určité úsilí, dosáhl stavu, kdy by mě mé myšlení neovládalo.

[sevig]

On 17/03/2017 at 7:06 PM, sevig said:

super, prodam byt a jdu do toho