Diskuze k článku: Traderův lifestyle aneb moderní pohled na bohatství

[Renda]

Kvalita neznamená hned luxus (tu)

[D.I.Fosgen]

Dobrý den. Zajímavý článek a ještě zajímavější diskuze. Rozhodně souhlasím s názorem, že peníze lidi nekazí, ale lidé jsou špatní či dobří od své přirozenosti a "velké" peníze dávají vyniknout těm špatným, kteří jsou pak více vidět a dělají ostudu těm bohatým, kteří jsou dobří lidé. Rozhodně nesouhlasím s postojem "bohatým brát a chudým dávat". Tak se chová mafie a jiní zločinci, kteří kradou a za ukradené peníze si kupují loajalitu chudých. To byla i základní Jánošíkova strategie, která mu umožňovala přežít. Kdyby chudým "nedával" ti by ho pak nekryli když utíkal před rukou zákona. Možná se Vám ten zákon, který tehdy panoval může z dnešního pohledu zdát špatný. Je však lepší špatný zákon, než zákon žádný. Si myslím. Osobně patřím k těm bohatým, kterým by většina z vás dala peníze, aby měli co jíst. Protože vypadám jako čerstvě vytažený z popelnice, jezdím v dvacet let staré sieřře (je to od r 1993 moje již asi šestá) a mobilní telefony mám sice dva, ale tak prastaré, že by mi je v bazaru vzali leda do muzea, ale ne na prodej. Sice nejsem tak bohatý jak jsem býval v minulosti a už vůbec ne tak, jak bych býval mohl být při plném nasazení, ale to je moje věc. Na bohatství pohlížím trochu jinak než bývá zvykem. Za bohatého považuji toho, kdo dokáže vyjít s takovým příjmem, který si dokáže legálními cestami zajistit a je s tím spokojen. Za chudé naopak považuji ty, kteří si nedokáží vystačit se svými penězi a tak si musí přikrádat, nebo půjčovat. K tradingu jsem se dostal tak, že už mě tady v česku nebaví dělat vůbec nic užitečného pro obecnou nepoctivost s níž jsem se setkával cca v 90% populace. Základem pro tuto statistiku mi budiž data z mého minulého podnikání (od r. 1991) kdy jsem zaměstnával delší či kratší dobu postupně asi 200 lidí a s několika tisíci jsem měl různé obchodní kontakty. Prostým součtem a vydělením jsem došel k tak obrovskému číslu. Je pravda, že tito lidé asi (určitě) netvoří reprezentativní vzorek populace, ale 90% z nich mne podvedlo, aby mne mohli okrást a několik z nich se mne pokusilo zabít, aby nemuseli plnit závazky, které ke mě měli. A které se dobrovolně zavázali splnit. Poslední moje zaměstnankyně o mě řekla, že jsem pouze její serpenízek. To mě fakt nasralo. A tak když bych teď nutně potřeboval slečnu, alespoň na drobné administrativní úkony jako dojít na poštu radši si vše řeším sám a dělám jen to co stihnu. Nemám zapotřebí se trápit s nějakými zaměstnanci nebo zákazníky, ať se oni trápí sami. Jsem rád vždy když čtu nebo slyším o tom, že se rozšiřuje propast mezi chudými a bohatými (majetnými a nemajetnými). Alespoň mají chudí lidé motivaci hodně a poctivě pracovat, aby se ze své bídy dostali. Ono ani tak nejde o chudé, těch je v bohatých zemích relativně málo. Ale jde o propast mezi střední třídou a extrémně majetnými. Kiosakiho rodině trvalo 4 generace než se z nemajetných námezdních dělníků dostali mezi střední vrstvu a ještě výš. A byla za tím spousta tvrdé a poctivé práce. Sám mám s motivací trochu problém. I tady pánové Tomáš a Petr doporučují mít nějaký hodnotný cíl k němuž se upneme a který nám svítí jako hvězdička na naší cestě za bohatstvím. Já ale nic nechci. Ne snad proto, že bych již všechno měl, ale fakt mi to stačí. Soerra je nejmenší auto, které mi není malé, ale já po větším netoužím. Ze všech aut na světě by se mi asi nejvíce líbilo Porsche Kayen (nebo jak se to píše). Ale řekněme si to na na rovinu: 1) abych si mohl takové auto pořídit (podle mých interních pravidel) musel bych mít na svých obchodních účtech nejméně 100 miliónů korun českých. 2) potřebuju k něčemu Porsche Kayen? Nepotřebuju. Prostě nevím, co bych si mohl koupit, aby mi to udělalo radost. A tak mě potěšilo, když mi dnes volala paní, která se stará o cizího starého psa z útulku, který nemohl chodit a s radostí v hlase mi říkala jakou měl ten pes radost z vozejčku, který mu s chůzí pomáhá a který jsem mu zaplatil. A tak se každý pokuším v rámci svých možností o trochu více vzdělat v umění tradingu, přestože vím, že za vydělané peníze si pro sebe nic nekoupím, anžto bych mohl naprosto v klidu ukončit své výdělečné aktivity a do smrti nepracovat pro peníze. Každý večer (teda skoro každý) v duchu poděkuji Tomášovi a Petrovi za to, že pro nás připravují tyto stránky, protože mi tím ušetřili víc práce než kdokoli jiný, v mém dosavadním životě, a také proto, že si uvědomuji, jak je tato jejich činnost náročná a věřím tomu, že si tradingem vydělají dost na to, aby si nemuseli přivydělávat jinde. A jaký je můj tradingový skil? Před dvěma měsíci jsem začal obchodovat opce a dnes jsem začal s obchodováním na forexu, kde jsem měl před tím než jsem to vypnul nádherných 18,5$ (při kapitálu 1000 $). Zvykl jsem si začínat s málem i proto, že jsem od nikoho nikdy nic nedostal a v r. 1991 jsem se pustil do byznysu s kapitálem 3000Kčs. Tehdy jsem víc neměl, dnes prostě nespěchám. A kam bych se rád dostal? Inu chtěl bych se stát nejbohatším člověkem na světě a ještě trochu víc. Zdá se Vám takový cíl troufalý? Někde jsem četl (možná tady) o přirovnání byznysu k horolezectví, každý horolezec poté co vyleze na první kopec v duchu sní o pokoření velikánů a jen málokomu se to podaří. Viděl jsem dokument o tom jak dva čeští horolezci chtěli vylézt na dvě osmitisícovky najednou. Jeden to dokázal, druhý dal je jednu a na druhou mu nestačily síly, tak tam nešel. Málem při tom oba několikrát chcípli a stihli ještě zachánit dva zoufalce na které se jejich kamarádi vy**ali. Tak si představte že že bych chtěl zkusit takový výstup jen tak v tričku, polobotkách a s vybavením, které se mi vejde do kapes. Třeba dojdu je do 1000 m.n.m. a zjistím, že dál to už nejde. No a co? Alespoň jsem to zkusil. Určitě si ale s sebou vezmu štafle,kdyby mi to náhodou vyšlo, až budu na vrcholu, abych mohl vylézt ještě o dva metry výš než byl kdokoli přede mnou. Promiňte mi to blábolení, ale nějak jsem se rozepsal a zase dnes nepůjdu spát před půlnocí a ten článek pro Finmag dnes už také nedopíšu. D.I.Fosgen I zvíře raději chcípne v džungli, než by celý život žilo a umřelo ve zlaté kleci.

[Heron]

D.I.Fosgen:
Vítej a díky za hezký první příspěvek, doufám že nebude poslední. Jsi moje krevní skupina a vidím to stejně, jen s těma štaflema bych se asi netahal, na to jsem moc línej.

Bezva fotka - to jsi šel na maškarní v převleku za lovce nacistů?

[Josif]

Výborný článek. Ale musím dodat, že si nejsem úplně jistý, že by se vytvářela nějaká větší masa lidí, kteří nemají potřebu ukazovat navenek své bohatství. Koneckonců, je to více či méně v nás všech, předvádět, co vše jsme dokázali, případně dokážeme.

[Pavel K.]

Pekny clanek! Vidim to velice podobne. Zit kdekoli na svete a nenechavat se nikym omezovat, to pro me znamena prave bohatstvi... (tu)

[lucifer66]

... ale na druhu stranu nekupit si porse kajan kym nemam 400 mil na ucte je tiez dost obmedzujuce... no nie? tu uz stoji za zvazenie co je to ten pocit slobody... potrebujem ho?... ;))

[MixaJ]

Pocit svobody každý hodnotí jinak. A názory se mění s věkem.

Děti mají jiné starosti a hodnoty a chtějí se jen bavit. To se kolem cca 18roku života mění (někdy dříve či později).

Chceme být dospělými a nechutně bohatý, abychom nemuseli nikdy pracovat. Jsme mladí, plni ideálů a energie.

Dostáváme se ke střednímu věku, kdy chceme mít více volného času na své koničky, rodinu a mít o něco víc peněz, než ty okolo nás, abychom nemuseli živořit. Někteří chtějí mít hodně peněz a stále, nebo dokonce teprve si začít užívat.

Řekl bych, že pak nastává pozdní střední věk, kdy již mnoho věcí máme a chceme mít pro sebe více volného času a hlavně klid, aby nás nikdo neotravoval.

A nakonec stáří, kdy jsme většinou nerudní a chceme být mladí a zdraví. Již víme, že žádné peníze nám zdraví nekoupí. Jen nám ulehčí život.

A to je koloběh života...... Řekl bych, že se dostávám do středního věku :D

Jarda

[lordberry]

taky patřím k těm skromnějším, stačilo by mi Ferrari 599 (ani nepotřebuju GTO). nemusel bych mít všechny jako Dhiaa ;) auto.idnes.cz/konicek-miliardarskeho-synka-sbira-supersporty-ma-jich-za-140-milionu-1i6-/automoto.asp?c=A101116_124335_automoto_fdv

[krakra]

Já jenom k těm autům: Proč Tomáš s Petrem nejezdí ve Ferrari či Bentley ? - protože to jednoduše nejsou [bold] autaři [/bold], někdo čte recenze nejnovějším modelů aut, jezdí na autosalony, někdo sbírá známky.
Viděl jsem Petrovo auto, rozhodně to není nejlevnější a nejslabší model.

[Heidi.S]

Souhlásím s Tomášem a jeho přístupem k životu!

Sama se těším na chvíli, až budu moct dělat jen to, co chci a být kdekoliv chci a přitom zůstat stejným člověkěm se stejnými hodnotami k životu jako mám teď.

Těším se na tu svobodu!


Všem stejně smýšlejícím mnoho úspěchů (tu)

[execom]

Ako vzdy vyborny clanok. Rad by som sa vyjadril ku "... většina času lidí doslova "patří" jejich zaměstnavateli... ".

Je to pravda, ale treba si uvedomit, ze zamestnavatel / podnikatel bere na seba riziko zamestnavat ludi, zhanat im pracu, zabezpecit socialne firemne zalezitosti ... a vyplacat mzdu vacsinou pravidelne ;) Sam som bol zamestnancom, teraz niekolko rokov podnikam, mam zamestnancov. Vela z nich nabadam k tomu, aby sami vyskusali podnikat ak sa im nepaci byt zamestnany. Myslim to uprimne, netreba driemat na jednom mieste a stazovat sa, treba pre to nieco urobit.

Len zial v tychto nasich post-komunistickych krajinkach je kultura nadavat na zamestnavatela co vsetko mu ten chudak zamestnanec musi davat a co vsetko prenho robit :) Ludia maju tendenciu hladat problem niekde inde ako zacat u seba a najjednoduchsie je zo vsetkeho, z nedostatku casu, z nedostatku penazi, z nedostatku ... obvinovat zamestnavatela.

Verim, ze komunita okolo tohoto portalu je prave ta, co chce spravit zmenu, co bude pracovat na sebe do vtedy, kym sa nedokaze z tychto vsetkych vyhovoriek a obhajobe vlastnej pohodlnost zbavit. Sam mam pred sebou dlu cestu ;)

drzim palce

[D.I.Fosgen]

Heron: - dík za pochvalu, to vždycky potěší :-)
- neúčastním se příliš internetových diskuzí, nemaje času nazbyt

"Bezva fotka - to jsi šel na maškarní v převleku za lovce nacistů?"

- Ta fotka je z airsoftové hry o vylodění na pláži Utah v r. 1943. Povinností byla dobová uniforma, nebo dobový civil. Moji kamarádi, kteří mne pozvali byli za francouzský odboj a já si vymyslel kostým pařížského bankéře židovského původu (nejsem žid, byl to jen maškarní kostým). Také jsem zaslechl jakousi poznámku na svou adresu o tunelování :-)
Ovšem emoce, které můj kostým vyvolával v řadách fašounů by stály za zaznamenání a svědčili o tom, že mezi účastníky hry jsou opravdoví xenofobní náckové. Rozhodně by jim neškodilo několik Tomášových lekcí o zvládání emocí.
A mě ta fotka přišla jako příhodná k mému podpisu zde. Navíc to je moje nejoblíbenější fotka. Ani netuším kdo a kdy mě tam takhle vyfotil.



Lucifer66: "... ale na druhu stranu nekupit si porse kajan kym nemam 400 mil na ucte je tiez dost obmedzujuce... no nie? tu uz stoji za zvazenie co je to ten pocit slobody... potrebujem ho?"

To není o svobodě, kolik bych musel mít, abych si mohl koupit auto, které je podle mne nejleší osobní auto na světě, ale v první řadě je důležitý money management (MM).
Samozřejmě, že MM je omezující, ale právě proto je nutné ho striktně dodržovat, jinak bychom nemuseli žádný mít. MM není důležitý jen v tradingu, ale v každém businesu a také v osobním životě každého jednotlivce. Drtivá většina lidí nemá MM žádný, nebo naprosto stupidní. Nedávno mi jedna paní tady ve čtvrti (nejdražší čtvrti v tomto městě) vyprávěla o svých známých, kteří si zde pořídili dům na hypotéku, k tomu auto typu džíp na leasing a "jezdí na brambory", čímž jistě myslela, že je jezdí krást. V domě mají zařízený jen jeden pokoj nábytkem z bazaru, protože na víc jim nezbylo. Dnes mi telefonoval jeden můj známý a ptal se na možnosti půjčky 150 tis. Kč na rok, že by vrátil 170 a splácel by 12 tis. měs. Viděl někde hezké auto, tak by si ho hned chtěl koupit. Je mu 40 let, svobodný a o kapitálovém investování uvažuje v řádu 100$, protože víc nemá.
A takhle bych mohl pokračovat déle, než by mě i Vám bylo milé.

Ale zpět k jádru otázky:
1) jsem jako limit pro nákup Porsche Cayenne stanovil majetek nejméně v hodnotě 100 mil. Kč což mi při základní ceně auta téměř 4 mil. přijde na hranici přiměřenosti.

2) I kdybych měl majetek v čisté hodnotě 400 mil. jak uvádí lucifer bych si ho nekoupil protože:
a) nepotřebuji nejlepší auto na světě
b) i moje 20 let stará sierra stačí k tomu, aby na*rala mé sousedy. Popatlali mi ji červenou barvou, rozbili o ní syrové vejce a vojeli ji klíčem. Kdo? Nemám nejmenší tušení a je mi to jedno. Jenom tu barvu ze světel jsem seškrábal.


Pocit svobody mi dává možnost, že mohu dělat něco užitečného a sám si mohu rozhodnout co chci dělat. Množství peněz mi pak říká jak moc je užitečná činnost, které se věnuji a jak dobře ji dělám. A získané peníze pak mohu použít k financování užitečných věcí, které leží mimo komerční zónu. Jako je například starost a péče o starého polochcíplého psa a kterého se jeho majitelé nestarali a nikdo o něj nemá zájem a v útulku by ho nechali bez pomoci jen proto, že na něj dostanou dotace. Až si ho vzala slečna, která se mezitím stala mladou paní, čeká dítě a sama nemá peněz nazbyt. Tak jsem psovi u mě zařídil takovou malou penzi a zdravotní pojištění, aby u nich nebydlel jak nějaká socka a vyžírka zadarmo. To je jen taková drobnost.

Každopádně jsem přesvědčen o tom, že mým úkolem na tomto světě je být bohatý, akumulovat kapitál a svůj majetek dobře spravovat a chránit. Protože tak potom bohatne celá společnost. Je dobré když se waren Bufet a mnozí jiní extrémně bohatí rozhodnou poskytnout větší či menší část svého bohatsví chudým, ale je důležité toto bohatství správně nasměrovat, aby nezpůsobilo více škody, než užitku. Příkladem může být právě Haiti, odkud Tomáš nebo Petr napsali krásný článek jak tamní chudí lidé vynakládají nezměrné úsilí, aby chudými nebyli, avšak bojím se, že mezinárodní pomoc, jíž se jim dostalo je naučí sedět s nataženou rukou a čekat co jim kdo dá. Časem se jim může stát, že tak jako evropská "chudina" budou takové milodary považovat za samozřejmost a své svaté právo, které jim nikdo nesmí brát. A to by teprve byla pro Haiti ta pravá pohroma.


Přeji Vám krásný den

D.I.Fosgen

[lucifer66]

hmm...
ako mne sa paci co pises a este viac ako to pises, no zopar detajlov ....
.. s tou slobodou som chcel naznacit, ze clovek ktory sa dokaze dokolnale oslobodit od svojich "nepotrebnych" tuzieb, moze dojst do stadie kedy si uvedomi ze i taka sloboda je vlastne nepotrebna... ale je to skutocne smer ktorym chceme ist? (ved preco to chceme? ci cheme chodit do prace, nechceme cestovat.... (a tak manapadlo ze kolko musim mat penazi aby som mohol dat na trading 100dolarov : ) )
tvoj postoj sa mi paci lebo citim z neho urcity typ uprimnosti a to ze na to mas, ale vecsina prispevkou co tu pisu su ludia co velmy na to nemaju a navyse este to nedopraju ani ostatnym a zavidia im, a sami si to racionalizuju nejakym tradelifestilom...
inac s jednou vecou nesuhlasim, s hromadenim bohatstva, ako je to fajn, ale predstavme si ze by to bolo hlavnymm cielom vsetkych, kazdy by nic neminal na co nepotrebuje iba by hromadil "peniaze" , ako by to potom fungovalo ved "obycajny" ludia by nemali ako nakupovat ked vsetky prostriedky na to aby to "mazalo" budu mat ty bohaty, ucelom penazi je aby to vsetko fungovalo (neni nahodou aj toto jeden z dovodou pritomnosti spekulantou na burzach?)

ono ten "pravy" tradersky lifestyle je mozno sposobeny tym ze clovek aby nieco dosiahol musi sa vediet od toho oslobodit, to asi ako si nic nerobia zo serie strat, a ziskov, ak mas taky vnutorny pocit ze nam je jedno ci ziskame 1 000 dol, alebo ich stratime, nas zbavi lipnutia na nich a vtedy mozeme s nimi narabat bez nejakeho vnutorneho obmedzenia...
potom ludom ktory na tom principe nadobudli majetok moze byt ukradnute dokazovat ostatnym nieco a namahat sa tym...

[.:OMAR:.]

DUCH PROTESTANTISMU (ukázka z knihy Benjamina Franklina Necessary hints to those that would be rich z roku 1736)
"Mysli na to, že čas jsou peníze; kdo by denně svou prací mohl vydělat deset šilinků a jde se na půl dne procházet nebo čas prolenoší ve svém pokoji, ten, když na svoji zábavu vydal byť jen šest pencí, nesmí počítat jen je, neboť vedle toho vydal nebo spíše vyhodil pět šilinků
Mysli na to, že kredit jsou peníze. Jestliže někdo u mě ponechá své peníze, když jsou splatné, tak mi daroval své zájmy, nebo to, co jsem s nimi mohl během této doby začít. Neboť představuje velkou sumu, kdyř má člověk dobrý a velký kredit a dovede ho dobře používat.
Mysli na to, že peníze mají plodnou a úrodnou povahu. Peníze mohou produkovat peníze a jejich oddenky mohou nést ještě více a tak neustále. Pět šilinků dobře vydaných představuje šilinků šest, a dále sedm šilinků a tři pence a tak dál až do sta liber šterlinků. Čím více peněz je, tím více při obratu produkují, takže užitek roste rychleji a ještě rychleji. Kdo zabije bachyni, zničí tím celé její potomstvo až do tisícího kolena. Kdo promrhá pětišilink, zabíjí(!) všechno, co mohl vyprodukovat
Mysli na to, že - jak říká přísloví - dobrý počtář je pánem všech peněženek. Kdo je známý tím, že platí přesně ve slíbenou dobu, ten si může kdykoli vypůjčit peníze, které zrovna jeho přátelé nepotřebují.
(...)
Chraň se, abys všechno co máš, pokládal za své vlastnictví a podle toho také žil. Tomuto klamu podléhají mnozí lidé, kteří úvěr mají. Abys tomu zabránil, veď si přesné účty o svých výdajích a příjmech. Dej si tu námahu, abys dbal na jednotlivosti, neboť to má ten dobrý výsledek? odhalíš, v jak velké sumy narůstají malé výdaje a postřehneš, co se uspořit mohlo a co se v budoucnosti uspořit bude moci.
Citováno dle Weber, M. Protestantská etika a duch kapitalismu. In: Weber, M. Metodologie, sociologie a politika, Oikoymenh, Praha 1998, ISBN 80-86005-48-8, s. 197-196