Proč nefungují populární metody technické analýzy

[catigo]

Fakt pěkná diskuze. Dovolím si přidat se.Sirix to vystihl nejpřesněji z mého úhlu pohledu a dosavadních zkušeností.Při přechodu z dema na live mi selhal MS. Ne proto, že byl mimo, ale trhy se prostě v tom okamžiku na několik dní změnily. Oproti tomu diskréční přístup si stále drží i na live svou laťku a proti MS má výhodu v budoucí vývoj při dlouhé cestě začátečníka k cíli tradera. Není založený na intuici, jak ho vnímá Kviido, ale na tvrdé práci a přípravě na obchod,jejíž součástí je i TA (součástí, ne základem).Trh je podle mého potřeba vnímat celistvě (to je to, co se dlouhá leta učíme) a pouhá statistická data ze včerejška nejsou pro můj obchodní zítřek relevantní.
Ale jak se říká "Někdo má rád holky, jiný zase vdolky"
Pěkné obchody všem :)

[kviido]

catigo

Význam slova diskrece = zachování důvěrných informací v tajnosti, diskrétnost

Intuice (z lat. in-tueor, in-tuitum) znamená vhled nebo náhled a v současném užití obvykle označuje schopnost rychlého chápání, odhadu a rozhodování, které není zprostředkováno žádným uvažováním a ačkoli bývá provázeno pocitem jasnosti a jistoty, není podloženo žádnými důvody. Intuice může být podmíněna zkušeností a hraje významnou úlohu jak pro rychlé rozhodování pod časovým tlakem, tak také v umění a v každé tvořivé činnosti vůbec.

(Intuícia nie je nič zlého.)

[Olympusko]

Především bych chtěl všem poděkovat za příspěvky.

Pojďme si to vzít postupně a zaměřme se na diferenciaci informací, je-li to někomu blíž, oddělovat jabky od hrušek.
Budu se snažit reagovat pouze na více méně konstruktivní komentáře. Mám rád také lyriku (tu svoji jsem v druhé části článku opodstatnil čísly), ale určitě v tom většina z vás má lepší schopnosti - já jsem v tom spíše začátečník a nemohu vám konkurovat a polemizovat na úrovni dojmů, pocitů, domněnek atd. Myslím, že to nikam na úrovni praktických výsledků nepovede a omlouvám se případně jestli tento názor někdo nesdílí. Kde mám pocit, že se člověk moc ve statistice nevyzná a nezabývá se jí, nebudu vůbec argumentovat propočty a čísly, a ani nebudu vysvětlovat co statistika umí nebo neumí, o čem vlastně je. Omlouvám se za vulgarismus, ale to je asi stejné, jako vysvětlovat co je sex člověku, který nikdy sex neměl.

Též se omlouvám, že bez reakcí nechám příspěvky, které jsou zajímavé a mnohdy poučné, ale s tématem nemají nic společného (popis osobního přístupu k obchodování, příklady a metafory, různé názory na souvislé problémy atd.).

Otázky osobního charakteru (kdo jsi, jak vůbec můžeš obchodovat, co je tvým cílem atd.) s ochotou zodpovím, ale v jiném vlákně asi.

Jelikož se nebavíme o věcech abstraktních, pak pro pochopení a pro lepší základ je podle mě nezbytná dostatečná míra přesnosti v definicích. Bez tohoto je podle mě jakákoliv internetová diskuze potenciálně riziková pro flame, osobní útoky, nepochopení atd. Přesněji řečeno je potřeba vždy mít na vědomí o co se jedná, proto na začátku je nutné definovat úlohu.

Především je potřeba se domluvit na tom co znamená "fungovat na forexu".

"Toto mě funguje".
"Toto mě nefunguje"
"Jardovi tohle funguje" atd
"Fungovat na forexu" (vzhledem k metodě, která bezprostředně a z většiny ovlivňuje ziskovost) je v mém pojetí dosažení trvalé ziskovosti na více než 2-letém období reálného obchodování.

Czechdaytrader píše:

"Tvuj pristup je podle me prilis akademicky".

Co znamená "akademický přístup" v tomto smyslu? Jak to definujete? Já to definuji následovně: úloha - řešení.

-Maxwell- píše:

"Problémem většiny obchodníků je šílená přeoptimalizace..."

Jestli vám dobře rozumím, tak máš na myslí problém množstevního testování (multitest problem). To je jedná z oblastí, kterou se zabývám dlouhá léta profesionálně. Můj následující příspěvek bude mým článkem o této problematice, který jsem napsal počátkem roku, myslím, že bude pro řadu obchodníků užitečný.

Kuzmic píše:

"Ale ako som si všimol máš to postavené na tom, že cenová informácia sa na trhu vytvára podľa zákonitosti normálnej krivky a znamená to, že je štatisticky stabilná. Tento predpoklad je pravdepodobne chybný".

Vůbec se nezabývám normální křivkou.

Airmike píše:

"1) predpokladas ze ludske oko je nedokonale (to o tom nahanani mamuta)"

Jak definuješ v tomto smyslu dokonalost nebo nedokonalost? Nejde vůbec o tento pojem. Jde o to, že genetický systém člověk extrapoluje dosavadní zkušenosti. A ty zkušenosti jsou u člověka zcela definitivní. Kdyby člověk miliardu let obchodoval tržní grafy, pak by to šlo zcela jinak.

Airmike píše:

"2) predpokladas ze obchodny system je subor pravidiel , ktore sa nejakym sposobom odvyjaju od cisto statickeho a statistickeho vnimania predoslej ceny. neberies do uvahy likviditu, volatilitu ,priebeh vnutornych indikacii, ako je open interest, fundamenty, a hrozne vela inych veci nezohladnenych. nestavias system na trhu ale na grafe"

Je třeba rozlišovat 2 věci - analýza a realizace. Statistika pracuje pouze s tím prvním (neplést se statistickým modelováním). Likvidita, volatilita, open interest, fundamenty a jiné věci jsou dostatečně zohledněny v grafech (přesněji řečeno jejich vliv na tržní cenu) - pracujeme-li s delším testovým a optimalizačním obdobím, pak vždy máme k dispozici dostatek kontrolních bodů (oných "nezohledněných věcí"). Fundamentální chování traderů se na burze mění nepatrně, tzn., že fundamentální tendence vlivů těchto faktorů se též nebudou radikálně měnit.

Vladko11 píše:

"Čím je testované obdobie dlhšie , tým nižší profit faktor je možné dosiahnuť pri ideálnej spätnej optimalizácii."

Samozřejmě ^^

A když budeme optimalizovat pouze na včerejším dne, pak dostaneme obrovský PF, ale co z toho, když následující den ukáže reálný nízký PF. Krácením optimalizačního a testovacího období za blahým účelem "chytnout" poslední tržní změnu vy v realitě jenom zvyšujete rozdíl mezi prognózovaným a reálným PF.

Algoritmy mohou být dost složité. Například můžete optimalizovat model pouze na datech za poslední měsíc. Ale stejně musíte zkontrolovat jak by se obchodní systém zachoval na delším časovém období, pokud by každý den před přijetím rozhodnutí se vyplňovala optimalizace na období posledních 30 dnů. Nelze doufat, že pokud je algoritmus složitý nebo odpovídá vašim osobním představám, pak vše bude ok. Je nutné vždy tvrdě testovat. Nech systém vám lépe ukáže skromný PF na testování a v reálu, než výborný PF na optimalizaci, a samy ztráty v reálu.

Vladko11 píše:

"Testovanie grafu na dlhom období nemôže byť smerodajné pre nasledujúci vývoj, pretože volatilita, fundamenty a iné faktory v budúcnosti nebudú závislé na hodnotách v minulosti...? a dodává...?Ani úplne presné dáta a ich kvalitné štatistické vyhodnotenie nezvyšujú pravdepodobnosť ziskovosti systému v budúcnosti. Vplyv iných faktorov je väčší ako vplyv kvality použitých dát.?

Pletete model trhu a prognózu trhu. Model trhu je algoritmus (funkce) sloučení faktorů. Při prognózování se používají samé poslední hodnoty faktorů, nesloučené podle algoritmu modelu. Například, analýzou údajů posledních 10 let lze zjistit, že zvýšení základní úrokové sazby vždy ovlivňuje národní měnu určitého státu. Pak koukáme, že právě teď před chvíli bylo prohlášeno o zvýšení úrokových sazeb a my používáme model, který má v sobě tyto 10-leté zkušenosti. Tím pádem, zkušenosti jsou 10-leté, ale hodnota faktoru je "nejposlednější".

Vladko11 píše:

"Dobrá stratégia funguje na viacerých trhoch a viacerých timeframoch , resp v širšom rozsahu volatility. Stratégia optimalizovaná pre jeden trh, určité obdobie dňa, či pre určitú volatilitu , pochopiteľne nemôže dlhodobo fungovať."

Jestli mluvíte o rozptylu hodnot a větším počtu nezávislých kontrolních bodů, pak zvlášť pro forex je řešením matematicky definovat volatilitu a obchodní systém dále testovat na co největším počtu měnových párů (nástrojů), s předběžným rozdělením těchto nástrojů podle volatility. Zahrnovat jiné trhy není potřeba. Zahrnovat více TF se za 5 let mých zkušeností s práci s pokročilejšími AOSy moc neosvědčilo.

Sirix píše:

"Toto je typicka akademicka analyza, ktora vidi trhy staticky"
.
Jak definujete "akademickou analýzu"? Co znamená "vidět trh staticky"?

Sirix píše:

"Vela ludi vsak na vlastnej koži zistuje ze sa da zarabat, a to den co den, takze tato analyza je asi trosku chybna".

Podle trvalých statistik fxclub jsou 90 až 95 retail forex-obchodníku trvalé ztrátové. Zbyvající úspěšní tradeři pracují daleko více se statistikou, než si někdo může myslet, protože jedná se o delší časové období. Pro delší časové období existují standardizované fixní faktory, podle kterých obchodování hodnotíme: profit factor, drawdown, expected drawdown, expected payoff atd. Manipulace s těmito hodnotami má bezprostřední souvislost se statistikou, propočty, analýzou čísel atd.

Sirix píše:

"Jej iluzia spociva v tom ze vidi trhy ako staticky subor dat a analyzuje ich statistickymi metodami"

Statistický soubor dat jsou pouze historické údaje. Trh je objektem, který neustale vyvolavá nové a nové nestacionární časové řady. Nepleťte to, prosím.

Sirix píše:

"Cit sa da ziskat pozeranim na dynamicky graf a to je nieco co statiske backtesty nemozu postihnut."

To je dobře nebo špatně? ^^ Obchodovat na základě citů vidím jako trošku rizikové...
[ital] [/ital] [ital] [/ital] [ital] [/ital] [bold] [/bold] [bold] [/bold] [bold] [/bold] [ital] [/ital] [bold] [/bold] [ital] [/ital] [bold] [/bold] [ital] [/ital] [bold] [/bold] [ital] [/ital] [bold] [/bold] [ital] [/ital] [bold] [/bold] [ital] [/ital] [bold] [/bold] [ital] [/ital] [bold] [/bold] [ital] [/ital] [bold] [/bold] [ital] [/ital] [bold] [/bold] [ital] [/ital] [bold] [/bold] [ital] [/ital]

[Honza K.]

Merkure souhlas, jenom bych asi dodat, že řada lidí chápe TA v dost úzkém smyslu, např. se zaměřují na CCI nebo S/R úrovně a když to selže, tak se jednoduše prohlásí, že TA selhala. Ve vašem příkladu např. RSI. Je to jenom jeden z monžých nástrojů, který nám TA dává k dispozici a sám o sobě těžko vytvoří solidní základ pro profitabilní strategii. Je třeba si vzít další pomůcky, které nám zase třeba řeknou, že trh se už nepřipravuje na trend, ale že dospěl do fáze, kdy lze trend považovat na validní a díky kombinaci několika TA nástrojů nám teprve potom může vzniknout signál, který bude mít daleko větší pravděpodobnost úspěchu.
Můj názor je tedy ten, že TA je jenom taková, jak si jí sami uzpůsobíme a jak jí vnímáme, pro mě je to komplex pomůcek, které mi pomohou vidět souvislosti na trhu, které bych ze samotného holého grafu jinak neviděl a každé "selhání" TA je pro mne jenom jenom další dílek do skládačky, kterou tvoří trh. TA je pouhým popisem trhu, proto ani nemůže "selhat", selhat však může naše očekávání, že trh půjde ve směru signálu TA, tedy selhat může naše použití nástroje, nikoliv nástroj sám. Ten bude použitelný i nadále.

Obrovská výhoda TA je v její možnosti transformace do kódu, které rozumí počítač a tedy možnosti poměrně přesného prověření spolehlivosti signálům přičemž je dobré předem vědět, že žádný signál nikdy nedosáhne 100% úspěšnosti, pouze se může limitně blížit.

Stejně tak i FA nám může být někdy tzv. na škodu, pokud ji použijeme nesprávně, např. v době maker často trh reaguje opačně, než by z fundamentálních dat měl být apod.

Zkrátka a dobře, není lehký život spekulanta :-)

[kuzmic]

Olympusko,

pises: "Vůbec se nezabývám normální křivkou" .
Nuz nemusis sa tym zaoberat, model casovej rady ktory si pouzil, ma napriek tomu normalne rozdelenie pravdepodobnosti zmien ceny v case. To bude pre teba pravdepodobne novinka :)

To je jedna z vlastnosti ktore model nahodnej prechadzky diskvalifikuju ako vhodny na popis trhu. Tu by som si dolovlil citovat jedneho ceskeho fyzika, ktory v suvislosti s tymto napisal "Co si počít s teorií, která předpovídá, že pokles akcií o 5% za den se odehraje tak jednou za milión let, když vy takovým událostem čelíte každého čtvrt roku?

To ci bezne metody technickej analyzy funguju alebo nefunguju neviem posudit, ale ten dokaz ktory si predlozil, s tym nesuhlasim. Ak by bol model trhu ktory si pouzil spravny, tak je to viacmenej ok, ale myslim si, ze to tak nieje.

Realne trzne data totiz vykazuju ine vlastnosti. Model postaveny na zaklade Brownovho pohybu je sice "ekonomicky mainstream" 80 rokov, ale bolo niekolko krat dokazane, ze na popis trznych dat nieje uplne vhodny. Uz snad aj sam Eugene Fama hodil uterak do ringu :)

Preto tvoju vetu "Ale jak je podobná řadě kotací Forex! Ah, jak podobná... " sa neda inak komentovat ako parafrazou tvojich vlastnych slov "ludske oko je prisposobene na lov mamutov a nie na rozoznavanie vlastnosti casovych radov na zaklade ich vizualnej podobnosti".

[Olympusko]

Kuzmic, my se vůbec nerozumíme.

Dívej se, ty píšeš:

"Ak by bol model trhu ktory si pouzil spravny, tak je to viacmenej ok, ale myslim si, ze to tak nieje."

Kde vidíš model trhu? ^^

Dále píšeš:

"Realne trzne data totiz vykazuju ine vlastnosti"

Jaké? Dolož to prosím výpočty, zajímá mě to :)

Dále píšeš:

"Model postaveny na zaklade Brownovho pohybu je sice "ekonomicky mainstream" 80 rokov, ale bolo niekolko krat dokazane, ze na popis trznych dat nieje uplne vhodny"

Kde vidíš "popis tržních dat pomocí Brownového pohybu"?

[vladko11]

Olympusko

- nikde som nepísal, že správny prístup je testované obdobie čo najviac skracovať, písal som že je správne diverzifikovať testy na viacerých timeframoch alebo viacerých trhoch. samozrejme, nieje to jediný možný prístup.

- mal som na mysli jednoduché testovanie grafu metódami technickej analýzy a nie testovanie pokročilých modelov s priebežným prispôsobovaním posledným reakciám. práve také faktory ako napríklad tebou uvádzaná reakcia na zmenu úrokových sadzieb, neviem metódami ta popísať. článok bol práve o nefungovaní týchto jednoduchých metód technickej analýzy.

- iste nieje potrebné zahrnovat iné trhy, mne pre diverzifikáciu stačí niekoľko forexových párov. Volatilitu pokladám za úplne zásadnú veličinu a osvedčilo sa mi porovnanie jednotlivých párov na timeframoch rovnakej volatility. Teda nastaviť pre každý pár taký tf aby hodnoty atr boli podobné. Volatilitu môžem tiež vzťahovať k rôznym faktorom, napríklad ku spredu , či ako percento zmeny. Nepísal som o pokročilých aos ale o jednoduchých metódach ta a zdôrazňoval som potrebu diverzifikácie.

- použitie pokročilých aos je pre väčšinu traderov nedostupné. ak dokážeš takýto aos vytvoriť, popísať ním štatisticky priebeh grafu a úspešne prognózovať budúci vývoj, je to v poriadku. je však možný aj iný prístup, ktorým je diverzifikácia a prispôsobovanie aktuálnej volatilite. k tomu pridám určité zásady v dobe vyhlasovania dôležitých fundamentov a môžem obchodovať.
- v tom že jednoduché metódy technickej analýzy nefungujú, sa zhodneme. žiaľ stále veľa obchodníkov tu rieši akési ideálne nastavenie indikátorov, ktoré otestujú xx mesiacov dozadu alebo na demo účtoch a potom sa čudujú.

[Olympusko]

Vladko11,

chápu tvůj přístup a tvé názory.

Dík za ně.

[Jogo]

Olympusko: Presiel som si tvoje prispevky v tomto fore a bolo to zaujimave citanie.
-predpokladane rocne zhodnotenie uctu 20-30%
-pozicne obchodovanie
-nepouzivanie diskrecnych vstupov
Takto sa snazim pristupovat k tradingu aj ja.

Nevyjadrujem sa k tvojim prispevkom,lebo im len scasti rozumiem (matematicka pravdepodobnost je oblast matematiky,ktorej som najmenej rozumel), takze asi nic zaujimave k tomu nenapisem.
-Niekde si pisal o velkosti SL a udaval si tam pomer 3:1. Myslel si to tak,ze SL moze byt aj 3x vecsi ako PT?
-Mozes vysvetlit princip cross-testovania?(staci par viet)

[Olympusko]

Záleží kde ty stop-levely určujeme. Musí to být poměrově adaptivní hodnota v nezávislosti na tom. je-li ruční systém nebo AOS. Několik základních triků se stop-levely. 3 ku 1 ve prospěch SL je vhodné při vysoké volatilitě. Pokud je skutečná vysoká, pak pro poziční obchodování to znamená, že při poměru 1:1 je vyšší pravděpodobnost, že SL bude rychle dosaženo. Při poměru 1 ku 3 a příslušné kvalitě prognózy je ta pravděpodobnost nižší. Občas také dávám stop-levely hodně daleko od současného dění (vstupu) pro poziční obchodování - to znamená, že pozice bude přes den uzavřena z jiného důvodu než-li z důvodu dosažení SL/TP - z důvodu trendového obratu, z důvodu dosažení dostatečného zisku atd. Anebo třetí varianta je, že mohu dát mizerné, velice malé stop-levely, ne více jak 100-150 bodů u exotických měnových párů, které dlouhodobě obchoduji rád (sgd, zar, try, hkd atd.). Tam těch 100-150 bodů se pokrývá za několik hodin a npř. ZAR je pár, který se dá dobře prognózovat i poměrně jednoduchými ARIMA-modelů. Pokud jde o to zhodnocení účtu...No já se samozřejmě na něco zakládám. Ale třeba v roce 2009 jsem plánoval ziskovost při dodržení podmínek něco mezi 40 až 60%, a nakonec jsem skončil na více než +200%. V tomto roce je naopak ziskovost podprůměrná, i když ještě nemám dohráno. Na cross-testování mám článek, tady je: Na svůj první článek (okdaz na jiný server vymazán) jsem dostal dost ohlasů a doplňujících otázek. Většina dotazů se týká konkrétních metod testování mechanických obchodních systémů, způsobů jejích použití v běžných podmínkách (bez specializovaného aplikačního SW), nebo minimálně ideového přístupu k reálnému testování, které umožní rychle a efektivně vyhodnotit klíčové charakteristiky. Co dává právo sebevědomě prohlašovat „Tento robot je k ničemu“? Jak poznat kvalitu MOSu a získat základní údaje o varinatach jeho chování v budoucnu? Jak lze toto chování namodelovat? Často narážím na fórech na věty typu „tomuto AOS věřím“ nebo „tomuto AOS nevěřím“. Sice souhlasím, že víra je věc intimní, a na druhou stranu může spojovat třeba národy, ale kdybych volil obchodní strategii na základě víry, dopadlo by to tragicky. Efektivnější variantou je spočítat očividní číselné koeficienty, které, jsou-li spočítány správně, na rozdíl od víry, nemohou selhat, a pro výpočet stačí tužka, papír a znalosti statistiky na úrovni bakalářského studijního programu. Statistika nabízí metody testování modelů s povahou „blackboxů“ s určitými vstupy a výstupy, jsou-li k dispozici příklady vstupu a vzorových výstupů. Nejjednodušší metodou je rozdělení všech příkladů na dvě skupiny: trainingovou (vzdělávací) a testovou. Na trainingových příkladech se provádí hodnocení parametrů modelu, na testových se hodnotí přesnost modelu. Výsledkem vývoje dané metody je cross-testování. Například, model, který přijímá na vstupu historii cen, a na výstupu dává prognózu budoucí ceny, může být pomocí této metody otestován. Lze pro to připravit příklady předchozího vývoje cen a následujícího vývoje procesu např. na období 2000-2007. Pak provést optimalizaci parametrů modelu na příkladech za rok 2000, 2002, 2004 a 2006, poté provést testování na létech 2001, 2003, 2005 a 2007. Varianty kombinací traningových a testových období mohou být klidně i jiné. Problém MOSů spočívá v tom, že pro ně neexistuje sada (seznam) příkladů vstupu a vzorových výstupu. Samozřejmě lze sestavit sadů příkladů historie vývoje cen a posloupnost optimálních obchodních rozhodnutí. Optimální posloupností obchodních rozhodnutí se tady rozumí posloupnost, která vede k maximálnímu zisku s minimálním drawdownem na dané historii vývoje cen. Ale problém je v tom, že to bude optimální pouze za podmínky, že známe celou historii vývoje cen. Historie, kterou MOS inkasuje na vstupu, neobsahuje úplné informace. Pokusem přinutit MOS ke přijetí podobných globálně optimálních rozhodnutí předem dáváme MOSu nesplnitelnou úlohu. MOS musí přijímat optimální rozhodnutí v podmínkách pro ně dostupných informací. A právě posloupnost těchto rozhodnutí nám není známa. Navíc, optimálních posloupnosti obchodních rozhodnutí může být více. Připomenu, že klíčovou charakteristikou jakéhokoliv obchodování a obchodního systému je norma zisku a ztrát (procentuální roční nárůst depozitu a relativní maximální drawdown v procentech vzhledem k počátečnímu depozitu). Máme-li představu o drawdownu, kterého může být dosaženo v budoucnu, můžeme určit poměr objemů obchodů a současné bilance. Čim je menší, tim větší mohou být objemy nebo menší počáteční depozit. Lze se zachovat i jinak – zafixovat normu zisku a dále snižovat rizika krácením objemů nebo navýšením počáteční bilance. Cross-testování. Pokud má MOS nastavené parametry, je potřeba tyto parametry optimalizovat. Ale stejně důležité je také vyhodnotit „práci“ MOSu. Na optimalizačním období ukazuje MOS předem lepší výsledky, než jaké budou v reálu. Vyhodnotit MOS lze na testovém období. Vzniká však problém, jak správně zvolit toto období, jeho hranice a dobu trvání. Velmi často za přijatelné testové období se považuje 6 až 12 posledních měsíců. A přitom výsledky testování na různých měnových párech (je zvykem testovat stejné principy i u jednoduchých robotů na různých párech) se analyzují zvlášť. Je zvykem předpokládat, že pokud má MOS na konkrétním měnovém páru špatné výsledky, že to je spíše problém tohoto páru. Investor prostě svůj MOS na tomto páru nepouští. To je tragický omyl: 1. Pro získání spolehlivých hodnocení je potřeba mít k dispozici sadu nezávislých kontrolních bodů. Za takto krátké období nelze tyto body získat. V průběhu jednoho roku může působit jediný cenový trend, není vůbec známo jak se model zachová v případě působení opačného trendu. 2. Každý obchod je kontrolním bodem MOSu. Za roční období testování na jednom měnovém páru standardní (dostupný) MOS dává v průměru 30 až 70 obchodů. Tento počet je nedostatečný pro spolehlivé hodnocení charakteristik MOSu. Podle mých zkušeností je potřeba mít cca 500 obchodů za podmínky, že byly provedeny na různých měnových párech na období s délkou trvání cca 9 let. Jinými slovy, je potřeba mít minimálně 500 nezávislých kontrolních bodů, to je mnohem více, než obecně vyžaduje aplikovaná statistika. Ale je potřeba mít na vědomí, že úloha efektivního prognózování forex není standardní úlohou aplikované statistiky (z důvodu nedostatečnosti, nejednoznačnosti, vysokého podílu „hluku“ atd.) Je očividní, že nelze používat k reálnému obchodování MOS, jehož charakteristiky jsou špatně prostudovány. Nechme, že máme MOS, který dobře funguje na minulém období a na krátkém budoucím období. Ale malý počet obchodů na testovém období a krátkost samotného období nám neumožňují dávat spolehlivé hodnocení. U podobného MOSu nemůžeme prokázat prakticky nic, nevíme, zda je přijatelný pro reálné obchodování, a zbývá asi skutečně jenom spoléhat na víru, Boha a na šamanství vodoo. Kolik to má společného s forexem a jak to dopadne asi není potřeba rozebírat. „Kde si mám vzít 9 let testování, vždyť ještě potřebuji období optimalizace parametrů MOS?“ – zní otázka investora. Řešení existuje, i když není úplně jednoduché. Ve statistice v případě malého počtu příkladů existuje následující trik. Ze sady příkladů se vylučuje jeden příklad, na ostatních se provádí optimalizace parametrů modelu. Pak se určuje chyba modelu na vyloučeném příkladě. Vyloučený příklad se vrací do sady příkladů. Pak se vylučuje další příklad. Opakuje se proces optimalizace parametrů na zbytku příkladů a určení chyby na čerstvě vyloučeném příkladě. Tímto způsobem se to má pokračovat až do okamžiku, kdy každý příklad se zúčastnil dané procedury. Výsledky změření chyb se analyzují a ve finále máme hodnocení přesnosti modelu. V případě s forexem, provést cross-testování lze rozdělením historického období na množství různých variant optimalizace a testování. Nechme, že historické období je 1999-2007, pak tabulka rozdělení by mohla vypadat následovně (lze ji sestavit i jinak, ale na stejném principu): (Obr.1 - viz příloha) Výsledky, které máme na různých testových obdobích dále shromažďujeme do jednotné tabulky uskutečněných obchodů uspořádaných podle data uzavření pozice. Podle této tabulky lze spočítat určité průměrné charakteristiky, ale faktem je, že reálné charakteristiky vždy mají určitý rozptyl vzhledem k charakteristikám průměrným. Pro hodnocení reálných charakteristik a rozptylu je potřeba vyhodnotit pravděpodobnost všech variant vývoje procesu obchodování. Tabulka seřazených obchodů slouží v tomto případě jako předpoklad pro statistické modelování budoucího obchodování. Statistické modelování budoucího obchodování. I když MOS funguje na určitém předem určeném principu, element náhodnosti přináší samotná náhodná charakteristika forexu. Proto nelze přesně předpovědět výši zisku MOSu na budoucím období. Lze jenom vyhodnotit průměrné, minimální a maximální hodnoty. Před samotným testováním je nutné udělat několik poznámek: 1. Volba délky budoucího období je subjektivní věc. Moje zkušenosti říkají, že přijatelné je testové období 8-9 let a 6-měsíční budoucí období. 2. Miminální možná hodnota je taková hodnota, méně než které nebude na budoucím období dosaženo s přijatelnou mírou pravděpodobnosti. 3. Maximální možná hodnota je taková hodnota, více než které nebude na budoucím období dosaženo s přijatelnou mírou pravděpodobnosti. 4. Je potřeba modelovat skutečnost neměnnosti základních zákonu forex na delším časovém období (podrobně v článku okdaz vymazán) Nechme, že máme MOS, 60% obchodů kterého mají kladný zisk. Průměrný kladný zisk je 50$. Průměrný záporný zisk je -50$. Průměrný čistý zisk za 100 obchodů můžeme spočítat jako (50*0.6 – 50*0.4)*100=50*0.2*100=1000$. To vypadá, že tento MOS má garantovaný kladný čistý zisk. Zisk z obchodů můžeme ukázat jako náhodnou posloupnost čísel. Není těžké vygenerovat náhodnou posloupnost ze 100 čísel podle následujícího algoritmu: 1. Náhodně se volí číslo p z úseku [0,1] 2. Je-li p>0,6, pak se posloupnost doplňuje číslem -50 3. Je-li p 0,6;-50;50)“ . Generováním podobných posloupností velmi rychle dostaneme sumu čísel, která je záporná. Příklad možné změny bilance při práci popsáného výš MOSu je prezentován na obrázcích 1,2,3. Typická situace je na obrázku 3, ale pravděpodobnost záporného čistého zisku se rovná 0,05 (1 ku 20). A to je s vědomím, že 60% obchodů jsou ziskové a rovnost podle modulu průměrného kladného a záporného zisku je pro forex velmi dobrým výsledkem. (Obrázek 2) - Příklad možného vývoje procesu obchodování s kladným průměrným ziskem vedoucím k zápornému čistému zisku. (Obrázek 3) - Příklad možného vývoje procesu obchodování s kladným průměrným ziskem vedoucím k nulovému čistému zisku. (Obrázek 4) - Příklad možného vývoje procesu obchodování s kladným průměrným ziskem vedoucím ke kladnému čistému zisku. To je modelový příklad, ilustrující, že rizika při obchodování s MOS, který je na krátkém období ziskový, jsou dostatečně velká. Ve skutečnosti, v případě obchodování na forex, rizika jsou ještě větší. V modelovém příkladě hodnota zisku nezávisí na hodnotě předchozích zisku (Markovský proces). Při obchodování na forexu velmi často dochází ke dlouhým sériím ztrát. Intenzitu a délku těchto ztrát nelze vysvětlit obecnou shodnosti. Hodnota současných kotací částečně závisí na hodnotách předchozích kotací. V modelovém příkladě bylo usnadněno: - - Jsou možné pouze 2 typy zisku - - Hodnota zisku nezávisí na hodnotách předchozích zisků - - Pravděpodobnosti hodnoty zisku jsou předem známé V realitě jeto hodně těžší. Rozložení hodnot zisku je nepřetržité a není předem známo. Hodnoty zisků závisí na hodnotách předchozích zisků. Vše, co víme jsou výsledky obchodů. Ale základní věci můžeme určit již podle toho, např. rangovou metodou (neparametrická metoda hodnocení rozložení náhodné proměnné). Opakuji, že pro pevné hodnocení je dobré mít 500 obchodů na 9-letém testovém období a zhruba na 10 nejlikvidnějších měnových párech. Po provedení a po získání hodnocení rozložení hodnot zisků a jiných závislosti lze namodelovat velké množství variant vývoje procesu obchodování (metoda Monte Carlo). Analýzou těchto variant můžeme vyhodnotit důvěrné hranice hodnot maximálního drawdownu a čistého zisku.

[onlyx]

Olympusko,

vďaka za článok. Môj prístup k testovaniu nejakého AOS /testujem len v exceli/ je ten, že ako prvé si zistím hodnoty MFE/MAE. Ich celkový súčet a vzájomný pomer naznačia, či má zmysel sa danou stratégiou ďalej zaoberať.

Ak mi vyjde profitabilný pomer MFE/MAE /aspoň 1,5:1/, tak z týchto hodnôt ešte vyrátam pomer priemerného MFE k MAE a tiež pomer ich mediánov.

Mediány kvôli tomu, či väčšinu profitov netvoria náhodou len 1-2 extrémne ziskové obchody. Zaujíma ma názor aj ostatných diskutujúcich, či je táto úvaha správna. Logika mi vraví, že ak má nejaká stratégia fungovať a byť profitabilná, tak priemerné MFE musí byť väčšie ako MAE.

[Olympusko]

To je ten případ kdy platí dvojnásob: "Testovat, testovat a testovat."

[MERKUR1]

To Olympusko.

Asi se všeobecně shodneme na tom, že o úspěšnosti na trhu bude ze 60 % rozhodovat naše psychologická odolnost, ze 30 % náš pevný money management a pouze z 10 % technické záležitosti. Uváděná čísla jsem přebral z každé literatury pro začátečníky a myslím, že nemá cenu se přít o jednotlivá procenta, protože bychom se vždy museli v otázce psychologie a money managementu dopracovat k velmi vysokým a rozhodujícím procentům. Pokud budu génius v TA a zároveň nebudu dostatečně psychologicky odolný a nebudu vědět nic o money managementu, asi ničeho nedosáhnu. Naopak pokud nebudu umět do pěti počítat, nebudu nic vědět o TA, ale budu trh zkoumat z úhlu normální lidské psychologie a budu umět svůj risk dobře řídit, pak mám šanci určitě mnohem větší, než v prvním případě. Proč to všechno píši. Podle mého názoru bychom se měli hlavně zabývat důležitými věcmi kolem trhů a technickým věcem dát jenom prostor, jaký si skutečně zaslouží a nepřeceňovat je. Zároveň ale souhlasím, že psychologie, money management a obchodní systém k sobě patří. Je na každém, jaký obchodní systém si vybuduje a na jakých principech. Může být založen na TA, nebo FA, na psychologickém momentu atd. Těch samostatných možností je několik a navíc je můžeme vzájemně kombinovat, coč je můj případ.

V tradingu nejsem zastáncem všemožných statistik, protože například akciový trh se nezakládá na primitivní matematice základní školy, ale zde se hraje úplně podle jiných not. Buď je pochopíme a vyhrajeme, nebo bude naše hraní stále falešné. Na téma trhy jsem vyděl mnoho statistik na téma TA a většinou se jednalo o výsledky s nevalným procentuálním poměrem. K čemu mě je statistika na úrovni poměru 55 : 45. To je poměr na úrovni házení si korunou, protože i zde se dopracujeme k podobnému poměru. Proto já nejsem zastáncem budování obchodního systému pouze na technických záležitostech, ale snažím se je něčím obohatit, co nemá nic společného s počítáním. Kdysi jsem začal používat metodu, kterou můžeme nalézt v jedné knize, která zde vyšla a je založená čistě na psychologickém momentu, tedy na určitém strachu a následném obratu nálady. Udělal jsem během krátké doby snad deset obchodů, se stoprocentní úspěšností. Zde žádnou statistiku nepotřebuji, protože zde jsou obchody otevírané na určité míře uspořádanosti trhů, o které se píše, že bychom měli hledat, v jinak v rozbouřeném a neuspořádaném prostředí.

Nejsem zastáncem statistik technických signálů. Za smysluplnější vidím to, abychom každý indikátor pochopili i s jeho chybami, protože pak budu vědět, kdy do pozice mohu vstoupit a kdy je výsledek chybný. Statistiku mohu dělat pouze na základě konzistentní vypovídající hodnotě čísel, ale v trzích se nejedná pouze o čísla, protože ty jsou ovlivněny i jinými nespočítatelnými záležitostmi. Někdy je cena ovlivněná fundamentem, jindy psychologií atd. Pokud budu dělat seriozní statistiku, pak musím k těmto věcem přihlížet, vědět o nich a porozumět jim, protože jinak se dostanu na neseriozní úroveň, s velkou statistickou chybou.

Na trzích může být úspěšný každý, ale za předpokladu, že to co dělá, tomu bude rozumět a statistika k tomuto cíli podle mého názoru nevede.

[Olympusko]

Děkuji za váš názor...

Ale teď mluvíte o čem? ^^

[Airmike]

Olympusko

rozpisal si tu svoju teoriu dobre. kazdopadne mam pocit ze sa zacina tema odchylovat vplyvmom prilis roznych ideologii o trhu .

ja predpokladam ze kvalitne systemi musia mat v svojej podstate zakomponovane aj dynamicke indikacie a urcitu informacnu zlozku, ktora v charte nieje zahrnuta. podla tvojho nazoru je v charte zahrnuta dostatocna informacna zlozka. aj pri tomto podstatnom rozpore sa dokazeme zhodnut na koncepte . ze tvorba testovanie a optimalizacie su zalozene na cislach a statistike.

pokial sa ale v diskusii objavuju nazory . ze cisla a statistika nieje to co systemy robi efektivnymi a profitabilnymi. mame tu priepastny ideovi rozpor. takymto sposobom sa mozu pridat dalsie a dalsie a vznikne iba zhluk ideovych rozporov. na forach vacsinou flame :)

je to len taka drobnost. aby sa diskutujuci skusili orientovat. podla mna body tej debaty treba vyspecifikovat. a pre lepsie fungovanie fora by som k teme odporucil pridat take vylepsenie.

v teme vlakna je dobre v prvom prispevku dopisat odrazky. o com sa bavime
- mechanicke systemy
- statistika
- atd.

je to len navrh , pokial ho nepokladate za konstruktivny tak poprosim ignorovat :).
toto "vylepsenie" moze pomoct diskusii v konstruktivnej debate

-ak sa skupina ludi chce rozpravat o metodach ako fundamentalna analyza a trzny sentiment posobi na trh . tak im tam privrzenci algotradingu asi nebudu tahat ich veci, len preto aby prezentovali svoj suhlas ci nesuhlas
- pokial algo traderi budu rozvijat diskusie o mechanickych pristupoch. tak im tam fundamentalisti tiez nemusia miesat svoje nazori. prinesie to mozno viac kludu a nezmyselne odbocovanie od tem. co poviete. (samozrejme je tolen postreh)