Proč nefungují populární metody technické analýzy

[raztos]

oprava: pocit=pocin

[Olympusko]

Samozřejmě není mým cílem oslovovat nejširší vrstvy socialistického lidu. Ale určitě (na tomto serveru stoprocentně) jsou lidé, kteří tomu rozumět budou s ochotou a myslím si, že budou ochotní i diskutovat.

S úctou

[flakac]

Já se také přidávám s prosbou o ten Olympuskův článek. I kdyby měl 30 stránek, rád si ho přečtu. Neronovými sítěmi se taky zabývám, se střídavými úspěchy.

[Olympusko]

No,

Slovo "kazualita" zaprvé nepatří mezi ty, kterých je potřeba se obávat, za druhé to je věc, které Heron možná rozumí lépe než já, a za třetí, 1 a druhý bod ukazují, že nemáš ponětí o čem mluvíme a diskutujeme, ale usuzuješ si z nějakých slovíček.

Dávej si příště poror,

S úctou

[m.hunter]

Honza K.:

moja anglictina neni ani zdaleka na takej urovni aby som dokazal pochopit tu prezentaciu, ale aj tak diky. Idem prestudovat Vase prispevky :)

[Sinuhe]

no ked v dnesnej dobe je niekto ochotny verejne prezentovat svoju pracu, ktora niekomu urcite bude na uzitok, mali by sme to privítat a nie viest okolo toho siahodlhe debaty o nesmrtelnosti chrústa..... osobne tomu rozumiet asi nebudem, som ineho zamerania, ale preco si to neprecitat....... jeden nikdy nevie...... a komu sa to nepaci, nech si to preskoci, ale nech sa aj zdrzi komentarov, ked k tomu nema co konstruktivné povedat.

[kviido]

Ďaľší krištáľový príklad arogancie. :D

[harmonie]

Olympusko:
Asi jsem jeden z těch, kterým není vše úplně jasné - řečeno optimisticky, o čem se tu bavíte. Ale přesto možná nějaké střípky mi v lebce uvíznou. Tak že se o ten článek přimlouvám, i když z něj pochopím možná jen pár vět.
Ale dlouhé odborné články v diskusi se mi (možná i ostatním) špatně čtou (studují). A tak se přimlouvám, jestli by nešlo to pojednání přiložit třeba v pdf-ku. Pak by si to mohl každý opravdový zájemce vytisknout a studovat po večerech třeba v křesle. Také by šla lépe vyřešit grafická stránka a vzorečky.

Díky.

[Heron]

K té „kauzalitě“: Rozhodně to nechci nijak démonizovat a dělat z toho klíč k veškerému pochopení lidstva. Není to nic bez čeho nemůžete žít, ale je dobré se nad tím zamyslet. Původně to byla jen taková nevinná poznámka, ale když už se to nakouslo, tak se pokusím to trochu odmlžit.

Na kauzalitu je samozřejmě možno dívat se na více rovinách – filozoficky, fyzikálně, informaticky, ... a na různých úrovních abstrakce atd. Nehodlám tady rozvíjet žádné teorie kauzalit, o to nijak neběží. Mimochodem, moje OS nejsou založeny na žádné „teorii kauzalit“. Proto slovo „kauzalita“ dávám raději do uvozovek. Většinou se to chápe jako příčinná souvislost příčiny a důsledku a to tak, že příčina předchází důsledku. V „neživé přírodě“, jejíž chování popisuje fyzika to tak opravdu většinou je – dráha kulečníkové koule závisí jen na okamžitém stavu (vektor rychlosti, tření) resp. její budoucnost je určena pouze její přítomností/minulostí. Proto můžeme vypočítat její budoucí dráhu tj. „předpovědět“ její budoucí chování – někdy i dostatečně přesně. Problém se systémy, které se skládají z lidí namísto koulí je v tom, že lidé mají mozek. Chování lidí není většinou přímou reakcí na vnější podnět, protože vstupuje do hry řetězec podnět-smyslové senzory-interpretační systémy v mozku-další systémy v mozku-reakce.

Stručně řečeno, "člověk nereaguje na to co se děje, ale na to co si myslí, že se děje".

Výjimkou je třeba když vám spadne balkón na hlavu :) Není od věci vědět jak vypadá tenhle řetězec v trzích a jak ho lze využít – viz třeba „Time compression trading“. Poznámka: Chování lidí evidentně využít lze (v určitých situacích). Co když by ale místo lidí obchodovaly pouze AOSy – je v AOS také nějak implicitně zakomponováno lidské chování / myšlení? V jakých přístupech ano a v jakých ne (klasické algoritmy vs. NN apod.)? Vyvine si umělá neouronová síť stejné „heuristiky“ a „vzorce chování“ jako lidi, popisované v behaviorální psychologii, protože to nějak vyplývá z „principu věci/trhu“? atd. Podle mě docela zajímavé téma k úvahám.

Zpět ke „kauzalitě“: V neživé přírodě příčina předchází důsledku. V lidských systémech, kde do řetězce akce-něco-reakce vstupuje mozek se svými hodnotovými a dalšímy subsystémy dochází k tomu, že často také budoucnost ovlivňuje přítomnost. Zní to možná divně, ale není náhodou vaše dnešní chování ovlivněno „představou“ o tom, čeho chcete v budoucnu dosáhnout? Cílevědomá činnost vs. pouhá fyzikální reakce na souhrn minulých podnětů. Samozřejmě si to můžete interpretovat i tak, že to není budoucnost, co má vliv, ale vaše současnost (současná představa o budoucnosti) – na tom zase tolik nezáleží.

Klíčový je pojem „cílevědomá činnost“, která v neživé přírodě není.

To vnáší do hry také prvek "nepředvídatelnosti" nebo "pravděpodobnosti", která je ale v některých případech "trochu/více jiného druhu" než pravděpodobnost v neživých systémech, protože kromě závislosti na okolí je chování závislé i na "vnitřku člověka" tj. jeho představách a interpretacích, hodnotách apod.

Mimochodem, jak tady už někdo zmiňoval knížku Psychokybernetika od Maxwella Maltze, tak tam je moc krásně popsáno, jak „obraz“ člověka o sobě samém ovlivňuje jeho život. Podle mě jedna z těch užitečnějších knížek o psychologii lidského "já" pro laiky - doporučuji.

V lidských systémech (trhy, ekonomika, sociologie) se totiž jako důsledek tohoto může a stává následující: Y je funkcí X a přitom zároveň X je funkcí Y, a to vše ve STEJNÝ okamžik T. Příklad: ceny nemovitostí jsou ovlivněny ochotou bank půjčovat peníze, zároveň je ochota bank půjčovat peníze ovlivněna cenami nemovitostí. Netvrdím, že je to nějaký neřešitelný nebo bůhví jak zapeklitý problém, jen říkám že ne vždy si toho jsou lidé vědomi, někdy ke své škodě. Tahle obousměrná zpětná vazba může někdy pěkně potrápit. Příklad z tradingu: v určitém smyslu nemůžu říci tady je trh poskytující informace a tady jsem nezávislý já, využívající informace, protože já jsem také zároveň součástí toho trhu (např. můj vstup může být ta poslední kapka, která odpálí řetězovou reakcí lavinu SL a trh se vydá nějakým směrem, zatímco kdybych nevstoupil, tak by SL zůstaly a trh by se vydal jiným směrem). Kdybych obchody místo v backtestu dělal skutečně, tak by průběh dalších cenových dat pro backtest (možná) vypadal trochu/hodně jinak. V jiném smyslu to zase samozřejmě oddělit můžu atd.

Pokud se týká méně vágního pojetí, tak jsem se někde zmínil o Grangerově kauzalitě. Ta poznámka se týkala pairs tradingu. Chtěl jsem poukázat na to, že korelace neznamená nutně příčinnou souvislost, což je to co by se nám hodilo. Související pojmem je kointegrace. Taky jsem chtěl poukázat na to, že Grangerovo pojetí kauzality není jediné a má taky svoje malé nedostatky. To by si měli nastudovat kromě pairs traderů také zastánci „intermarket analýzy“. Informací k tomu je na webu dost a dost.

Pokusil jsem se trochu objasnit svůj pohled na tohle téma. Více bych se k tomu už ale nechtěl vyjadřovat, je to jen taková malá poznámka pod čarou. Chtěl jsem jen poukázat na zajímavé souvislosti (jako vždy). Možná jsem na pár důležitých věcí zapomněl, možná se nevyjadřuji dost přesně, ale nešlo mi v tomhle případě o to něco někoho učit. Kromě toho je to mimo téma vlákna ...

Hezký den všem.

[Heron]

m.hunter:
> Nechce sa vam popisat, alebo aspon trochu nacrtnut vase metody position sizingu a riadenia rizik? Popripade doporucit nejaku literaturu, ktora sa zaobera prave position sizingom?

Literatury je dost a dost, můžeš zkusit třeba tohle: "Vince, Ralph - The Mathematics of Money Management - Risk Analysis Techniques for Traders"

Pokud jde o praktické věci, tak se hlavní zásady risk managementu a position sizingu dají shrnout na několik málo stránek. Závěry jsou stručné, ale odůvodnění pro plné pochopení trochu delší, záleží jak do hloubky a do šířky to chceš.

[Sid]

Heron
Moc pěkně jsi to popsal - "hlavově i patově", ale tipnul bych, že 90% čtenářů asi vůbec netuší o co go a jak to uplatnit na trzích... :)
K té "kauzalitě" (i když jsem už nějaký ten pátek ze školy venku) - Aristoteles (považován za otce kauzality) viděl v kauzalitě vnitřní spojitost mezi příčinou a účinkem - v jeho pojetí účinek stavěný na přenosu energie, síly atp. Jeho čtyři druhy příčin (materiální, formální, účinná a účelová) umožňují na kauzalitu pohlížet z více hledisek, tedy jeden jev je způsoben více příčinami a existují i vzájemné kauzalní vazby. Převedeno konkrétněji na měnové trhy - na možný propad eura působí více jevů...
Tvůj příklad s kulečníkovými koulemi je vzorový. Koule A (její pohyb je příčina) narazí do koule B (její pohyb je důsledek), ale v ekonomii se řeší častěji zpětná vazba, tedy situace, kdy koule B se odrazí tak, že zpětně narazí do koule A (a změní její směr i rychlost), což je důsledek a ona zpětná vazba. Taková zpětná vazba může vystupovat v roli příčiny i důsledku v čase X. Tedy je nutná určitá doba pro vyvolání důsledku. Převedeno do "normální" trading řeči - krátkodobý nárust cen zlata na určitou hranici se neprojeví všeobecně ihned napříč všemi trhy (nejen finanční trhy, ale i průmysl, zdravotnictví, šperkařství atp.), ale setrvání cen zlata na určité úrovni, takový důsledek mít bude.
Rozebírat detailněji Grangera, Huma, Hickse a spol. asi opravdu nepatří na vlákna Finančníka, ale rozebral jsi to hezky.. (tu)
SID

[MERKUR1]

Heron, Sid.

To co zde popisujete, je možná pro většinu nesrozumitelné, protože tyto věci například nestudovali, proto by bylo dobré je převézt do srozumitelného slovníku akciových trhů a pak by zaujali mnoho dalších lidí, kteří by byli schopní se diskuze zůčastnit. Zde na těchto stránkách se debat zůčastňuje například dobrý psycholog, ale v debatách na toto téma používá všeobecně srozumitelné názosloví, odprostil se od svojí profesionality a v tom je jeho síla oslovit všechny. Proto se všichni snažme napodobit tuto cestu, která bude prospěšná pro všechny.

[flakac]

Hm.. k té kauzalitě: Na wikipedii a scholarpedii je dost materiálů ke čtení. Kdysi jsem si bez valného úspěchu hrál se Shreiberým konceptem přenosové entropie (Transfer entropy). Kauzalita se určuje ze střední vzájemné informace vzájemně posunutých časových řad. (Ono určování střední vzájemné informace kde jsou 3 nebo dokonce více proměnných je problém, viz příslušná literatura)
Ještě k té kauzalitě, vřele doporučuji zápisky Cosmy Shaliziho cscs.umich.edu/~crshalizi/notebooks/causality.html , ten chlap tam má i jiné zajímavé věci, a hlavně dost hodně hutného čtiva.
Nicméně.. proč toto píšu. Myslím si že vzhledem ke složitosti problému se z trading hlediska nemá cenu kauzalitou příliš zabývat. Tedy až na to, že můžeme zpožděné proměnné třeba i z jiných časových řad zahrnout do modelu. Dobrý modelovací nástroj si s tím poradí, redundatní proměnné vyřadí, smysluplné zařadí. My kauzalitu nemusíme řešit. To je můj názor. Každopádně jsem zvědav na Olympuskův článek, doufám že se tu brzo objeví aby bylo o čem diskutovat.

[vladko11]

Olympusko
Ja to vidím tak, že keď chceš osloviť odbornú verejnosť, mal by si článok publikovať v špecializovanej odbornej tlači, samozrejme anglicky, prípadne doplnkovo v nejakom inom svetovom jazyku a sem dať nejaký odkaz. Nepochybujem, že aj tu sa nájdu ľudia, ktorí si z tvojich článkov dokážu zobrať využiteľné závery, vzhľadom na naznačenú vysokú odbornosť článku sa mi zdá vhodnejšie vybrať iný priestor.

[Olympusko]

Já nad nim pracuji tak, aby byl co nejvíce srozumitelný a obsahoval co nejméně vědeckých pojmů, působících jako stop-signály pro řadu "obyčejných obchodníků".

Ale je třeba počítat s tím, že nebude o základech neurosítí a o pochopení základních pojmů. Je to pro ty, kteří už s budováním neurosíťových technologií (AOSů, algoritmu, adviserů) mají nějaké zkušeností, anebo pro ty, kteří už zvládají základní pojmy a rozumějí co znamená třeba: adaptivní sumátor, vstupní a výstupní skalární signály, synapse, dvourozměrný dekartový prostor, aproximace, základní typy topologie neurosítí, též třeba pro ty, kteří rozumějí základním označením, indexům atd.