Dividendové akcie - dlouhodobé investice

[Libri]

3. a zakončím to úvahou o penězích a zlatě:
Už Aristoteles ve 4. století př. n. l. předložil pětibodovou definici kvalitních peněz, která platí dodnes. Kvalitní peníze musejí být:
- trvanlivé
- dobře dělitelné
- jednotné
- praktické
- a vzácné

Zaprvé si vezměme trvanlivost. Nad tím není třeba dlouho dumat – komu by se líbilo, kdyby mu peníze v portmonce nebo bankovním sejfu shnily, zplesnivěly nebo ztrouchnivěly, že ano. Proto neplatíme v obchodě například obilím.

Dělitelnost. To je opět jasné. Proto nepoužíváme jako peníze diamanty, protože ty nejde rozštěpit, aniž by si zachovaly hodnotu.

Jasně, kdybych zaplatil za nové Ferrari Monou Lisou, co by mi v autosalonu vydali jako drobné – Picassovy miniatury?

Dále tu máme jednotnost. Proto nepoužíváme jako peníze například nemovitosti. Každý kus je jiný.

Praktičnost – proto neplatíme jinými kovy, například olovem nebo mědí. Mince by musely být velké jako víka od kanálu.

A nakonec relativní vzácnost – hlavní důvod, proč by za peníze neměl sloužit například papír.

Protože papírové peníze lze vyrábět bez omezení.

Králové a císaři, kteří obrušovali zlaté mince nebo je ředili jinými kovy, si určitě nedokázali představit ani v nejdivočejším snu, že jejich nástupci v daleké budoucnosti podstrčí lidem místo peněz papír a projde jim to.

Každopádně toto jsou důvody, proč je zlato nejlepšími penězi.

Aby bylo jasno – nejde o žádné uctívání zlatých model, o žádné omámení blyštivými kovem, o žádnou barbarskou pověrčivost. Je to záležitost obyčejného zdravého rozumu. Zlato se zkrátka mimořádně dobře hodí pro funkci peněz, stejně jako hliník je ideálním materiálem pro stavbu letadel, ocel pro stavbu mostů, uran pro funkci paliva v jaderných elektrárnách nebo papír k výrobě knih. Když uděláte letadlo z olova nebo peníze z papíru, dočkáte se akorát krachu.

Zlato bylo od peněz odděleno někdy v minulém století, takže si položme otázku: jestliže zlato plnilo funkci platidla po tisíce let, jaké máme historické zkušenosti s papírovými penězi? Já mám v paměti dvě události: když v Německu při hyperinflaci ukradli jedné paní trakař, na kterém vezla bankovky na nákup chleba, prachy vysypali na chodník, aby se s takovým nákladem nemuseli tahat :) a pak mám ještě silně vrytý smutný výraz babičky , když vzpomínala jak šetřili na barák, ale po měnové reformě bydlela ve státní bytovce až do svého skonu v 90.letech

[MERKUR1]

To Libri.

Souhlasím s tím, že zlato by bylo ideálním platidlem, ale bohužel to již není možné, protože ho je příliš málo na to, aby mohlo hrát nějakou podstatnou roly v měnových systémech.

V roce 1816 zavedla Velká Británie standard zlaté mince, na bázy monometalismu, tedy jednoho kovu. Existoval ale i monometalismus například i stříbrný, nebo měděný. Spíše se ale v jiných zemích zaváděly systémy na bázy bimetalismu, tedy dvou rovnocenných kovů, zlata a stříbra. To byl i případ Rakouska-Uherska, které zavedlo korunovou měnu v roce 1892. V oběhu byly platidla z nejrůznějších materiálů, ale kdykoliv směnitelné například za zlato. Tento systém bez problému fungoval, ale v roce 1916 po sarajevském atentátu se zhroutil. Platidla z drahých kovů rychle zmizela a na trhu zůstaly jen neplnohodnotná. Nastala situace dvou měn, kdy na zlatých mincích přestala platit nominální hodnota, platilo se pouze cenou kovu a nebyly tedy zasaženy znehodnocováním. Neplnohodnotná platidla byla naopak zasažena ohromnou inflací. Jak vidíme, i tato zlatá měna byla závislá na mezinárodní důvěře.

Zlata bylo stále nedostatek a proto se hledaly cesty, jak omezit přístup ke zlatu. Možností byl standard slatého slitku, kdy přístup k němu měli pouze investoři, kteří byli schopni koupit slitek zlata v objemu například 12,5 kg.

Dále to byl standard zlaté devizy, kdy přístup ke zlatu měli pouze majitelé měn směnitelných za zlato.

Skončilo to vyhlášením dolaru jako světové rezervní měny, směnitelné za zlato, kdy se dolar bral na úrovni zlatého dolaru z roku 1935. Celé to skončilo v roce 1971, když se celý systém stal neúnosným, protože USA na něm parazitovaly a vyvážely svoji inflaci do celého světa, protože dolar se uměle udržoval na neúměrně vysokých úrovních.

V historii jsme měli dva druhy platidel. Kurantní, kdy vnitřní hodnota kovu odpovídala nominálu a kreditní, kdy se cena kovu vyměnila pouze za hodnotu a tato měna je založená pouze na důvěře. Mohlo by se nám zdát, že první druh platidel byl mnohem lepší, ale historie nám ukázala, že tomu tak nebylo, protože měny znehodnocovali sami panovníci, kteří kradli ve velkém a tím zapříčinili státní bankroty. Možná, že můžeme říci, že celá historie měn, byl jeden velký podvod.

[MERKUR1]

Měnové systémy naší minulosti.

Nejdříve lidstvo provozovalo výměnný obchod,ale bylo to velice neefektivni,proto se hledalo zboží jako nějaký široce berný ekvivalent směny a tím byly především kovy,později hlavně drahé.Jak se každá společnost více centralizovala do nějakého státního útvaru a ziskávala úroveň srovnatelnou s vyspělejším okolím,začala razit mince.Každý panovník pochopil,že to je velice výdělečná činnost,proto se snažil mincovní regál provozovat sám.Český stát začal razit první mince za Boleslava I,jako první stát střední Evropy.Jednalo se o stříbrný český denár,který se stal vítaným berným penízem,jak doma,tak v zahraničí.Pak ale dochazí k podstatným změnám,kdy je platnost omezena jen na oblast,kde byla mince vydaná.To poskytovalo větší možnost manipulovat s jejím obsahem,proto přichází jeden státní podvod za druhým.
První se odehrávaly po měnové reformě kolem roku 1050,kdy se váha denárů přiblížila realitě.Břetislav I měl zisk z ražby 10 %,Spytihněv 20 %,Vratislav až 90 %,Břetislav II až 240 %,Borivoj II až 1000 %,Svatopluk až 1600 % a bylo ještě hůř,kdy se jednalo už jen o oficiální státní padělky a česká měna padla až na samé měděné dno.
Kolem roku 1130 se v Sasku začaly razit jednostranné mince z tenkého stříbrného plechu,které se k nám rozšířily a vytlačily nehodnotnou domácí měnu.Přemysl I byl postaven před úkol učinit neco s měnou,protože přicházel o zisk z ražby vlastní mince,takže se musel bránit energickým opatřením.Zřejmě naráz přerušil dosavadní ražbu denáru,dal je rychle ztahnout z oběhu a vydal nový druh mince-brakteat,jehož nominální hodnota se téměř kryla s hodnotou stříbra v minci.Denarové mince byly šizeny natolik, že nakonec šlo o měděné jádro pokryté nepatrnou vrstvou stříbra.Zhotovení tenkého stříbrného plechu ztěžovalo podvodné machinace,takže byl na světě nový, téměř ideální měnový systém,ale ani ten netrval dlouho,protože v té době se na ražbě mincí přiživovala nekalou činností řada lidí,včetně krále.
Koncem 13.století,rozvoj podnikání vyžadoval minci těžší. Tak vznikl slavný Pražský groš, který začal razit Vaclav II roku 1300 a stanovil ho jako minci večnou,to znamená, že jeho váha ani ryzost se nebudou nikdy měnit,což bude dokládat stabilitu.Český stát si to mohl dovolit, protože v Kutné Hoře se rezila třetina evropského stříbra. Jde-li o novou éru, znamená to, že dochazí k zásadním změnám proti době minulé.
Úplně se zrušilo používání neraženého drahého kovu k placení, zanikla dosavadní měna a s ni periodické obnovování peněz.
Vznikla nová peněžní soustava, reprezentovaná težkými, stálými stříbrnými groši,jejichž nominální hodnota byla daná jejich kovovým obsahem, současně byly zavedeny drobné mince, jejichž poměr ke groši byl nezmenitelně stanoven.
Stanovilo se, že všechny doly patří králi s nárokem na poplatek z vytěžku dolování.
Když se nad tím zamyslíme,už před 700 lety vznikl z pohledu dnešní doby velice moderní měnový system, který měl předpoklady být stabilní.
Na trůn ale nastoupil věčně zadluženyýJan Lucemburský a ze země plynuly miliony grošů a jen přes bohatství dolů v Kutné Hoře se země financne nezhroutila. Roku 1325 byla v Praze zahájena ražba zlatých mincí, nikoliv jako výsledek promyšlené hospodářské politiky, ale jako výhodná finanční spekulace, která měla urychleně naplnit potřeby krále. Slavný groš měl však sestupný kurz i za Karla IV. Tato doba již nesla náznaky budoucí hluboké krize která vyústila v husitských válkách. Váha postupně klesala a z mince ktera byla berná v podstatné části Evropy, se stala mince která budila nedůvěru.

[MERKUR1]

Měnové systémy naší minulosti-pokračování.

Ale abychom si jen nestěžovali na situaci domácí ,to vše se dělo i v okolních státech. Nedostatek domácích platidel v obdobi husitských válek měl za následek příliv cizí drobné nehodnotné mince. Tu ale dával do oběhu i král Jiří z Poděbrad, když za vojenské tažení do Rakous dostal 17 tun nehodnotné drobné mince. Kdyby je nechal přetavit, získal by jen zlomek drahého kovu, proto je pustil do oběhu, i když před pár měsíci je nechal v Praze přibí na pranýř. To mělo v Čechách vážné důsledky, kdy země byla zaplavena cizi nehodnotnou měnou. Jak se později zjistilo, ani domácí drobná mince nebyla kvalitnější. Jestliže stížnosti na pronikání nekvalitní cizí mince do Čech byli v 50 letech 15.století opravněné, pro následující desetiletí toto pravidlo již neplati, protože největším kazitelem struktury oběživa byla vlastní domáci produkce. Dalším problémem se stalo i pokoutné vydávání falešné mince. Situace už byla neůnosná, proto se Jiří z Poděbrad peněžní reformou z roku 1469 vrací k ražbě groše z dob Vaclava IV. I když se nepodařilo vyřešit všechny potíže, odstranila se řada krizových jevů.
Na sklonku 15. století však již bylo každému ekonomovi jasné, že groš má k věčnosti daleko.Nová doba po objevení Ameriky byla ve znamení mohutného obchodního podnikání a žádala si novou hrubou minci. Jako už tolikrát předtím,byl nenadálý objev drahého kovu v Jáchymově na začátku 16. stoleti předzvěstí dalších událostí. Šlikové se snažili vyvážet stříbro do Německa,ale platil stále zákaz vývozu nezmincovaného kovu. Proto za ohromné úplatky některým členům sněmu vešlo v platnost rozhodnutí, bez podpisu krále, o Šlikovském mincování. Výše úplatku nám naznačuje jaký musel být zisk.Takovým způsobem vznikl v roce 1520 tolar, který byl v určitých případech v rozporu se zájmy českého státu.
A jsme o století dále. Bylo po bitvě na Bílé hoře, na českém trůně seděl Ferdinand II a začala třicetiletá válka.Cisařský dvůr stále potřeboval velké sumy peněz a proto byl ochoten pronajmout mincovny těm, kteří byli schopni zaplatit. Tím spíše,kdyz došla velmi lákavá nabídka de Wittova konzorcia. Smlouva byla podepsaná na začátku roku 1622. Jakmile vešla v platnost,nastal ohromný kolotoč, který přinesl pohádkové bohatství členům zdruzeni. Země byla zaplavovaná nehodnotnou mincí, jež obsahovala sotva jednu pětinu až jednu sedminu stříbra určeného předchozími ustanoveními a to nebylo všechno. Císař potřeboval další peníze, proto zastavoval skonfiskovaná panství členům konzorcia. Většinou se jednalo o oblibence,kteří mu na začátku kariéry pomohli a teď se jim odvděčil.Tyto majetky ziskavali s velkou slevou a zbytky byly placeny v nehodnotné měně, kterou razili. Když si tyto částky převedeme na plnohodnotné mince, jednalo se někdy opravdu jen o pár procent skutečné ceny. Jen českému místodržiteli knížeti Karlu z Lichtenštejna se prokázaly podvody v hodnotě větší než je 10 500 000 zlatých. Abychom si ukázali o jakou částku se jednalo, např. panství Orlík,Zvíkov a Chynov byli odhadnuty na 385 000 zlatých a to byl jeden z mnoha případů, i když asi ten největší. Bohužel za tyto činy nebyl nikdo potrestán. K vánocům 1623 prišel dárek v podobě kalády, kdy hodnota mincí byla snížena na 10-13 % původní hodnoty. Na jejich obhajobu lze říci, že ke krachu by asi stejně došlo, protože nekalosti se děli i pred konzorciem,jen procento znehodnocení by bylo nižši.
Proč to všechno píšu. Podle mého mínění to bylo období které mělo z čistě ekonomického pohledu velkou šanci na měnovou stabilitu z toho nejpodstatnějšího důvodu. Rozvoj podnikání nebyl na takové urovni a proto celý měnový systém mohl být kryt jen mincí z drahých kovu.Samozřejmě i zde byly problémy-hlavně války, ale za předpokladu umírněné politiky státu, ktera by ctila zájmy svých poddaných, vypadalo by to úplně jinak než jsem zde psal, kdy se jednalo jen o zájmy jednotlivců na úkor obyvatelstva. Kdyby byla šance na dohode států na širším měnovém systému, nastal by téměř ideální stav.To už je ale jenom teorie, protože ve středověku hrálo důležitou roli náboženství a Vatikán hrál jenom totalitní nadřazenou úlohu, bez nejmenšího náznaku tolerance, kdy šlo opravdu jen o majetek. S rozvojem podnikani v dalsim obdobi,tak idealni podminky uz byt splneny nemohly,protoze mena musela byt kryta z casti menehodnotnymi kovy a nasledne i bankovkami.

[MERKUR1]

Měnové systémy naší minulosti-závěr.

Tyto změny zavedla Marie Terezie. V polovině 18.stoleti bylo vytěženo v celém světě největší množství zlata, což mělo negativní vliv na cenu stříbra.Vzhledem k jeho zhodnocování nastal velmi nepříjemný a hospodářsky závažný jev. Stříbrný kov měl nyní větší cenu než uváděl nominál a tím hrozilo vážné nebezpečí spekulacního vývozu sříibrných mincí do zahraničí. Proto byla zavedena konvenční měna. Byla to dohoda států na vzájemném a neomezeném oběhu měn jednotlivých států, které přistoupily k dohodě. Šlo o koncepci, která překračovala hranice.

Změna z roku 1760 znamenala další zásadní zlom v peněžnictví na našem územi-reálná hodnota kovu v minci byla nahrazena pouze symbolem. Vznikly tak prvni kreditní měděné peníze. Šlo o hluboce promyšlenou reformu, ke které se přistoupilo nesmírně obezřetně a bylo pečlivě dbáno, aby emise nepřekročila danou hranici.

Rok 1762 přinesl další převratnou novinku, jejichž zavedení se osvědčilo natolik, že se později stala samozřejmostí. Byly to papírové bankovky. Aby byla posílena důvěra k této novince, zvláštní patent zdůrazňoval, že žádný soukromník nemusí státovky přijímat, zatímco veřejné pokladny ano. Papírové peníze získávají v měnových systémech naprostou převahu, zatímco podíl mincí se stále snižuje.

Svět šel dál a tištění státovek se natolik zalíbilo, že na začátku roku 1811 obíhalo papírových peněz za vice než 1 MILIARDU zlatých. Výbuch nastal 15.brezna 1811 kdy prezident rakouské dvorní komory vyhlásil 80 % úpadek. První kreditní měna skončila po 50 letech velkým krachem.

Z tohoto popisu událostí můžeme vidět, že nás před krachy neochrání žádný měnový systém, protože vše řídí jenom lidé.

[Libri]

a jenom dodám jak píše Kostolányi: "měna je tak pevná , jak morální je panovník-vláda".
Dříve panovník, nyní vláda stojí na vrcholu potravinového řetězce a primární snahou každé živé entity je přežít (i na úkor, nebo právě na úkor jiných entit). Inflace je geniální nástroj jak na poměrně dlouhou dobu zamaskovat před ostatními členy společnosti, že je dravec na vrcholu potravinového řetězce okrádá. Ořezávání zlatých mincí a ředění kovu , či padělání bylo vidět hned.

[kramnik]

PÁNOVÉ, PROSÍM, VRATME SE K TEMATU DISKUSE: POkd jsou příspěvky sice zajímavé, ale mimo téma, je to problém. Nikdo se zde za chvíli nedokáže zorientovat a nejít nějakou informaci k dividendovým akciím. Děkuji

[MERKUR1]

To kramnik.

Respektuji, že tyto články nezapadají do tohoto tématu, ale kdo by chtěl pokračovat, může se přemístit do vlákna Všeobecné přístupy na akciových trzích.

Libri a ostatní mám zájem pokračovat v diskusích nad postupy ve světové ekonomice a i historie, protože si z toho pro sebe můžeme vzít hodně poučného.

[Stanley]

kramnik:
Mohu se tě zeptat, jaký je tvůj názor na "potrubářskou" společnost CQP? Je fakt, že nemá moc velkou historii, což vidím jako dost přitěžující faktor, ale zase má na druhou stranu slušnou dividendu(přes 11%) a payout pod 50%. www.finviz.com/quote.ashx?t=CQP&ty=c&ta=1&p=d&b=1
www.cheniereenergypartners.com/default.shtml

[kramnik]

Stanley Napsal:
-------------------------------------------------------
> kramnik:
> Mohu se tě zeptat, jaký je tvůj názor na
> "potrubářskou" společnost CQP? Je fakt, že nemá
> moc velkou historii, což vidím jako dost
> přitěžující faktor, ale zase má na druhou stranu
> slušnou dividendu(přes 11%) a payout pod 50%.
> www.finviz.com/quote.ashx?t=CQP&ty=c&ta=1&p
> =d&b=1
> www.cheniereenergypartners.com/default.shtm
> l


Ahoj, mrknu se na to, snad vyjde přes víkend trocha času a dám vědět.

[Czechdaytrader]

Top 25

Ted jen vydiversifikovat ideal.(ta procenta jsou Yield)


FSBK First South Bancorp 1/4/2010 7.74%
PULB Pulaski Financial Corp 1/4/2010 5.89%
BDN Brandywine Realty 1/4/2010 5.14%
CLI Mack-Cali Realty 1/4/2010 5.09%
KRG Kite Realty Group 1/5/2010 5.65%
T AT&T 1/6/2010 5.93%
VZ Verizon 1/6/2010 5.68%
UBA Urstadt Biddle Properties 1/6/2010 5.68%
FUNC First United Corp 1/11/2010 6.45%
CNSL Consolidated Comm. 1/13/2010 8.99%
AEC Ass. Est. Realty 1/13/2010 6.17%
FL Foot Locker 1/13/2010 5.37%
HIX Western Asset fund 1/20/2010 12.38%
AGD Alpine Global Div Fund 1/21/2010 13.23%
BMO Bank of Montreal 1/28/2010 5.11%


Mimochodem muj favorit..Silny fundament a cashflow = FNX mining

[Stanley]

kramnik:
Díky za ochotu ohledně té CQP, ale asi se na to vyprdni. To, že má hodně malou historii je myslím zásadní věc, proč ji nebrat.

[Simpson]

...jen tak ze zajímavosti jsem se na to CQP kouknul. Divi mám taky rád. Podle mého názoru je to teď přepálené. OBV na 2 letém max, MACD to samé. RSI se pohybuje taky na maximech...P/S je vysoké a P/C ještě horší. ROA, ROE příliš nízké...myslím, že jsou lepší společnosti se stejnou nebo lepší divi. Jestli ti stačí přehled do 10% tak koukni třeba na www.akcieatrhy.cz/cz/dividendy-dividendovy-vynos-5-9

[neuron]

to Kramnik, all

v suvislosti s MLPs som narazil na index AMZ (Alerian MLP Index) kt. obsahuje (by mal obsahovat)
50 najdolezitejsich MLP titulov. Rad by som si urobil zakladny screener, viete mi poradit kde by som
vedel najst zoznam MLP titulov ktore obsahuje tento index? Pripadne celkovy zoznam MLPs?

mal by som este jednu otazku, cital som ze sa MLPs obchoduju prevazne na zaklade spreadu voci vladnym
dlhopisom...znamena to rozdiel vo vynosoch medzi MLPs a napr. 10y traasury alebo co sa vlastne mysly
tym spreadom?

dik

[Stanley]

Simpson:
Taky mám dojem, že drtivá většina "potrubářů" je teď hodně vysoko.
No, s lepší dividendou a silnějším fundamentem těch společností moc není, a řekl bych, že mimo fin. sektor skoro žádná. Na ten odkaz na výpis spol. s 5-10% divi jsem koukal. Sám používám screening na www.finviz.com. Ono těch společností s vyšší divi je celkem hodně, ale při bližším zkoumání jich spousta neprojde, protože mají třeba hodně malou historii(Chci vidět alespoň 10 let vyplácenou divi). Spol. s lepším fundamentem a s divi kolem 5-7% už je víc.
Narazil jsem třeba na kanadský fond ERF www.finviz.com/quote.ashx?t=ERF&ty=l&ta=0&p=m&b=1 www.enerplus.com/
Nevypadá podle mne špatně. Co bych se chtěl zeptat, jestli opravdu vyplácejí tu dividendu každý měsíc a jestli už ji vyplácejí zdaněnou a kolik je v Kanadě daň z dividend.