Diskuze k článku: Psychologie obchodování 29: jak říci emocím NE

[Everest]

Tak potvrzuji že to funguje! I když se věnuji trandingu již 4 rok, tak jsem měl s emocemi dost velké problémy. Můj přístup posledního půl roku byl si jich nevšímat, ignorovat je. Mělo to trochu pozitivní efekt v tom, že jsem se trochu zklidnil. Ve skutečnosti však docházelo k potlačování emocí, nikoliv jejich uvolnění. Ke konci roku 2008 jsem začal pomocí představivosti (na popud knihy Psychokybernetika) pracovat s těmito emocemi pomocí představivosti. Zhruba první týden jsem nepociťoval žádný posun. Druhý týden se to začalo lepšit, začal jsem být klidnější, ale přesto jsem cítil vevnitř nějaký popud, nějaký tlak. Po přečtení tohoto článku mě to nějak "samo" docvaklo, že jsem vlastně celou dobu až doteď své emoce při trandingu potlačoval. Řekl jsem si zkusím to, za to nic nedám. Takže když jsem měl vstoupit do pozice a začal jsem pociťovat nervozitu, tak jsem se jenom pozoroval a nechal emocím volný průběh. Když jsem byl v pozici a trh šel proti mě a já si uvědomil že jsem nenastoupil košér, tak jsem pociťoval zlost za zbrklý vstup. Tak jsem začal nahlas nadávat (naštěstí jsem při trandingu sám v pokoji). Když jsem byl v pozici a trh se rozjel mím směrem a já pocítil radost, tak jsem si zajuchal. Když jsem měl ztrátu a cítil bolest, tak jsem si zakřičel, či zadupal.
A výsledek, asi po dvou dnech začínám pomalu ztrácet emoce při obchodování. Jakoby se zázrakem jejich síla, která se celou dobu hromadila uvnitř uvolnila a vybila. A navíc nepřichází už nové, ale pociťuji klid!
Můj osobní závěr z této zkušenosti je následující. Ano nejlepší způsob jak vyzrát nad svými emocemi je nechat jim volný průběh, neblokovat je. Zároveň druhým dechem dodávám, že uvolníme místo a toto místo si žádá být zaplněno! Myslím že vynikající je na to cvičení představivosti, kdy si sebe sama představuji jako klidného vyrovnaného tradera za jakékoliv situace.
Po uvolnění emocí dojde k jejich neutralizaci, a pomocí představivosti zaplníme prázdné místo vzorcem chování jaký si přejeme.
Tolik má osobní zkušenost. Hodně štěstí všem.

[Firebird]

Mnohokrat dekuji Tomasi za vase skvele prispevky vcetne tohoto. Ikdyz do diskuse zatim moc casto neprispivam, v ramci uvolnovani emoci tedy musim napsat - mam z nej uprimne radost. V zivote me emoce obcas pronasleduji. Nekdy se je dari zvladat lepe a nekdy vubec. Nevim proc, ale z urciteho duvodu mi podvedome tento Vas clanek daval okamzite smysl (to mi dava vetsina vasich clanku, ale tento na jakesi emocionalni urovni :)) a citim, ze tento poznatek bude v mem sebepoznani jeden ze zlomovych. Diky za sdileni vaseho poznani ! (tu)

[Valter]

Prave tuto techniku jiz aplikuji nekolik malo let! Wow! Funguje a musim rict, ze jsem se ji naucil od stredozemcu. Npr. Italove projevuji sve emoce volne v kazde situaci a ze statistik muzeme videt, ze maji rozhodne min stresu a ruzne nemoce (typu rakovina) se u nich projevuji mene nez u jinych vystresovanych narodu treba Britu, Amiku nebo Japoncu, kt. se snazi za kazdu cenu sve emoce v sobe potlacovat. Je to dobre i na zdravi. Dekuji za skvely clanekTomasi!

[Jan-ko]

Dobrý deň,

Veľmi si cením poznatky, ktoré nám tu Tomáš s Petrem sprostredkúvajú. Som si vedomí, že každý jeden článok má pôvod z nejakej odbornej literatúry podloženej vlastnou praxou. Viem si predstaviť čas strávený pri dospetí k takejto teórii a i preto sa k článkom staviam ako k veľmi hodnotným príspevkom a snažím sa ich pomalým, dôkladným čítaním do detailov porozumieť a následne aplikovať v praxi.

ďakujem:)
Jano

[paveln]

Valter

Asi jsi se díval do špatných statistik - podle těch co mají ve WHO (Světová zdravotnická organizace) je úmrtnost v tebou zmiňovaných zemích na rakovinu přibližně stejná:
Itálie 27%
Japonsko 31%
GB 25%
USA 23%
Proto si nemyslím, že by potlačování emocí, především u Japonců nějak výrazně ovlivnilo zdraví. Spíš to podle statistik vypadá, že je to zdravější - Japonci se dožívají o několik let více než Italové (tu)

[pb.]

> Používá někdo jako emoční ventil hudební nástroj? V podstatě obsáhne celou emoční škálu, ale je třeba tolerantní okolí, zvlášť když jsou emoce silnější

Zkoušel jsem to, nejde to. Určitě ne při obchodování. Hodilo by se mi to. Zůstávám v obchodech v průměru něco mezi hodinou až hodinou a půl. Systém mi automaticky posouvá stoploss a čeká na signál k výstupu, v praxi není třeba se obchodu příliš intenzivně věnovat. Takže bych se mohl teoreticky uvolnit hraním. Ale je zcela nemožné se na hudební nástroj soustředit.

Hraní na hudební nástroj je mechanická záležitost - muzika se nedělá hlavou, muzika se dělá rukama. Každou notu je nutné tisíckrát zopakovat. Je to nuda. Na kytaru jsem se třeba učíval tak, že jsem si vzal knížku (proti nudě) a opakoval stále za sebou celé hodiny několik potřebných taktů. Kytara je skladná, k jiným nástrojům si knížku nevezmu. Jakmile je zvládnutá technická část (prsty se naučily mačkat ty správné klapky), je možné zahrát emoce, udělat z muziky divadlo. A až když je k dispozici vstřícné obecenstvo, je muzika kompletní - až pak lze obvykle muziku doopravdy prožít.

Takže při obchodování lze maximálně pilovat techniku. Jenže obchodování není knížka. Obchodování mě i přes poměrně nenáročnou strategii zaměstnává tak, že ztroskotávám i na samotné technice. A vložit do toho emoce? Nejde to.

No a když už jsem jednou z obchodu venku... proč bych měl ty emoce dál řešit hudbou? To si raději vyrazím někam na kole.

[.:OMAR:.]

Absolutní pravda, tím že jsem si to přečetl sem si to v hlavě konečně spojil a uvědomil. Žádné potlačování, nechat tomu volný průběh, ono mě to časem samo přestane pokoušet.

Tomáší díky!

[moverock]

Kdosi tu zminil ty alkoholiky, takze jeste tu se s vami podelim mym zapiskem z deniku obchodovani ze dne, kdy jsem navstivil anonymni alkoholiky (AA). Zajemcum mohu poslat i original nahravku, jestli by souhlasili se stejnymi myslenkami, jako ja:

"Uplne jsem zapomnel. Nenapsal jsem tu o tom, ze jsem byl na schuzce anonymnich alkoholiku, jako doporucoval Alexander Elder. Byla to opravdu velka zkusenost. Poznal jsem, ze vsichni mysli stejne. Mysli stejne jako dav. Jako trh.
Zjistil jsem, ze se musim smirit se ztratami. A hlavne nesmim byt v euforii ze zisku a nadruhou stranu ani frustrovan ze ztrat.
Take nesmim ostatnim jen zavidet. Sam s tim musim neco delat. Ale ne bojovat. Pomalu jit za svym cilem. Snem. Vzdat boj neco vyhrat za kazdou cenu. Psat si denik a cist si svuj postup (presne jak to delam). Davat si male ukoly. Nesnit o ziscich.
Nepreobchodovavat se!
Bylo by vhodne s nekym obchody konzultovat. Bavit se o svych obchodech. Musim si opravdu zapisovat ten denik a pocity z obchodu.
Musim byt trpelivy a vytvaly.
Mel bych mit svuj plan vypsany stale pred sebou.
Nemyslet na ztraty, jinak jich vice prilakame. Priznat si chyby.
Toto vse je souhrn myslenek poznamenanych ze schuzky AA v Brne na Vankovce 25.4.2013."

Ti clenove AA mluvili jen a jen o alkoholu a presne to, co jste si prave precetli, my vyplinulo z jejich vykladani. Byl to nesmirny zazitek. Potvrdilo se mi vse, co jsem se z knih doposud dozvedel.
Vrele doporucuji nejakou takovou schuzi navstivit.

(Je tam i dobra sranda.-) )

Tak hezky den a mnoho uspechu, traderi!


BTW, od te doby se mi docela dari.