Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Komunita:
Diskuze Sledované příspěvky Žebříčky

Doporučené příspěvky

Odesláno

"V prvé řadě, obchodníci, kteří začali dlouhodobě, stabilně a velmi značně profitovat jsou lidé, kteří se zamilovali do samotného procesu tradingu."

Hmm, tak to mam radost, sice trading este len spoznavam, ale uz citim istu citovu naklonnost :) Nejde pritom o zisky (este ziadne nemam), mam rad ten proces.

Co sa tyka ostatnych prispevkov, bolo tu spomenute ze okolie sa snazi cloveka dotlacit tam ci onam, na skolu, na diskoteku a pod., a ked clovek nechce, tak je za blbca, paka alebo cudaka. To je bohuzial pravda. Avsak treba si uvedomit jedno - cele je to dane socialnou dynamikou a psychologiou. Clovek je v podstate stadovity tvor. Je prvoradym zaujmom "stada", aby sa udrzalo pokope, aby nikto nevycnieval a "nevymyslal". Preto ludia cely zivot robia veci, ktore v podstate ani robit nechcu, ale "tak to robia vsetci". Preto robia robotu co ich nebavi a ked nahodou zacnu premyslat o niecom inom, tak ich okolie zacne odradzat a hovorit ze "nespekuluj" a "tu mas istotu". V tomto stade sa vsak najdu jedinci, ktori toto chovanie odmietaju, vzdy maju vlastny nazor a podla neho konaju. Okolim byvaju oznacovani za cudakov a pod. Vacsinou su to prave oni, kto nakoniec dosiahne najvacsi uspech, kto ma najvacsi vyznam v spolocnosti. Niekde som cital ze "ak chcete ovladat dav, musite stat mimo neho, ale nie prilis daleko". A v tom to cele je. Nenechat sa strhnut davom. V tom spociva uspech v tradingu, v biznise, aj v zivote. A o tom je aj tomnesovo motto "chces-li uspet, musis myslet jinak." (vazne uvazujem o tom ze toto heslo si dam zaramovat a zavesim si ho nad postel :))

  • Odpovědí 34
  • Vytvořeno
  • Poslední

Nejaktivnější diskutující

Publikované obrázky

Odesláno

Zdravim.
Moj prvy prispevok na tomto webe. Tak uvodom nieco malo o sebe.
Obchodovaniu sa venujem cca od roku 2004. Moj trh je Forex.
Po uvodnom asi 1,5 roku, ktore skoncilo vymazanim jedneho ziveho uctu islo obchodovanie na vedlajsiu kolaj.
Tento rok som trading oprasil. Venujem sa najma psychologii.
Pred mesiacom, dvoma som zacal backtestovat a od tohto tyzdna papertradujem.


To: marko99999 (ako sa naucit nepomahat druhym ludom...)

Nutkanie davat inym nevyziadane rady alebo prezentovat skvele prilezitosti doverne poznam.
Ja tiez povazujem za hlupost davat nevyziadane rady. Navyse to ludia nemaju radi.
Takze ked mam chut dat niekomu nevyziadanu radu, tak si najprv zhrniem,
ci som v danej veci taky dobry (skusenosti, vysledky, ciny) aby som mohol rozdavat rady.
V drvivej vacsine pripadov zistim ze ani zdaleka.
Potom je pre mna jednoduche nechat si radu pre seba.
Pripadne sa snazim ju aplikovat na seba a zlepsit sa.

Druha kategoria su vyziadane rady.
Snazim sa co najlepsie pomoct: podat voditko, navrhnut smer a povedat vlastne skusenosti.
Ak taka rada niekomu nevyhovuje, vobec ma to nemrzi. Spravil som co som vedel.

Martin

Odesláno

Tomáši, super článek.
- Před skoro 30 lety jsme říkávali s kamarádem uživatelům (oba jsme byli programátoři), ať si vymyslí, cokoli co by pro ně mohlo být užitečné, co by jim pomohlo, nebo zjednodušilo práci. Říkali jsme, že v podstatě je možné všecno. A to jsme měli jen 32 kb operační paměti. Během několika let vznikl systém, který nás nejen vynesl mimo sféru působnosti nepřejícího šéfa (a vysoko nad ní), ale kamarád pak tento systém dál propracovával a nakonec na něm po revoluci postavil vlastní profitující firmu.
- A ještě maličkost. Před několika dny jsem měl jeden z nejčernějších dní (na sim). Bylo mi ze všeho nanic. Pravděpodobně něco podobného popisují všichni, od kterých se učím, když zmiňují flustraci. Pak jsem si ale uvědomil ... až mě to překvapilo a potěšilo ... že mě trading přesto děsně baví ... a že jsem rád, že mám šanci se mu věnovat.
- Dobrý úlet, že?
BillA

Odesláno

Děkuju moc Tome za tento článek!
Chtěl bych reagovat asi takto: Většina lidí se "statickou" myslí je dost vzdálená lidem s "dynamickou" myslí. Jaká-si obava nebo vžitý model při výchově v dětství neumožňuje člověku v dospělosti jakoby se oprostit od daného typu myšlení. Podle mého názoru myslet dynamicky = myslet kreativně a i když to občas zabere více času, tak většinu toho co vyprodukuje dynamicky uvažující člověk má dlouhodobý charakter. V případě statického myšlení si myslím, že naopak se jedná o výsledky fungující krátkodobě a v dnešním informačním světě to má člověk staticky myslící složitější nežli dynamicky myslící, jelikož se hůře adaptuje na změny, které k nám přichází. Dobrým příkladem jsou malé děti, které s nezatíženou myslí, oproti dospělým se stereotypními návyky a navyklými modely při řešení každodenních povinností, uplatňují přirozenou touhu objevovat a učit se. Děti dynamicky myslí dokud jim my dospělí nevtiskneme onen statický způsob uvažování ohraničený mantinely. Problém je, že mysl člověka často propadá pýše a ješitnosti například ve fázi, když se nám něco podaří. Podle mě je nejhorší i chvála okolí, která onu pýchu ještě přiživuje a s ní pak roste Ego a pocit vlastní nenahraditelnosti. A tady se poznají Ti praví přátelé, kteří dokážou upřímně mezi čtyřma očima svému příteli říci otevřeně a včas, že už překročil hranici. Ale s Egem se velmi těžko bojuje, ono se ozývá, tiše se přikrade do mysli a stále formuje člověka do sebestřednosti. Tím se dotyčná osoba stále vzdaluje ostatním. Domnívám se, že se potom vzdaluje dobrým výsledkům v zaměstnání, ale i úspěšným výsledkům v traidingu, tím jak se snaží pod velením svého Ega "vyzrát" nad trhem.
Asi bychom měli k životu přistupovat s pokorou a svět by byl hned o něco hezčí...... [ital] [/ital]

Odesláno

Valter, Tomas

Je to klise, a nie je. Mladi ludia sa ucia lahsie a rychlejsie, ale to nema nic spolocne s vekom. Akonahle clovek vypadne zo skoly, prestane sa ucit a zacne kazdodenna rutina. Jeho mozog sa rychlo prisposobi a zlenivie. Potom je uz nesmierne tazke sa cokolvek noveho naucit. Ak sa ale clovek neustale snazi ucit nieco nove, nikdy o svoju schopnost ucit sa nepride. "Ucit se mohou jenom mladi lide" je jedna z najfikanejsich vyhovoriek pre vlastnu stagnaciu :)

Odesláno

Nevnimam tak velky rozdil ve schopnosti prijimat nove poznatky mezi mladsima a starsima lidma. Zalezi vic na jejich chuti a casu.
Vnimam ale velky rozdil v MOZNOSTI ucit se novemu u lidi po skole ve srovnani treba s lidma, kterym je 35.
Clovek po skole, ktery bydli u maminky (= nulova starost o zivotni potreby) muze svuj mozek soustredit na uceni se a volny cas na relaxaci (uvolneni, zabava, meditace, sport).
Otec od rodiny, ktery stavi dum, stara se o zahradu, vychovava tri deti, pecuje o nemocne rodice, ma dusevne narocnou praci a chodi na anglictinu uz proste nema srovnatelne podminky.
I kdyz jeho mozkove funkce muzou byt stejne.
Pavel

Odesláno

tiez pravda. Ked nie je cas, tak nie je cas. Ale kopec ludi presedi hodiny pri pivku alebo v obyvacke cumia na fotbal, a potom zahlasia ze nemaju cas sa nieco ucit. Ine je ked clovek nema cas, a ine je ked zabija cas

Odesláno

hmm ber to ale aj tak ze niektori ludia to maju ako formu oddychu .. to sedenie pri pivku alebo pozeranie telky .. takze ked cely den robia tak si chcu potom len tak lahnut a oddychnut ..a aby len nelezali tak pzoeraju telku :)

Odesláno

pm.mail

Přesně tak. Záleží nejvíc na chuti. Nebo jiným slovem na motivaci. Ten 40-ti letý otec od rodiny, kterýho strašně baví vše, co se týká sportu pojede na tu angličtinu autem a bude poslouchat 10 minut sportovní zpravodajství a z něj si perfektně zapamatuje skoro všechno. Něco kolem 87 nových informací během pár minut, dokonce i to že: "Zdeněk Pospěch nastoupil v 69. minutě a v poslední minutě dal vítězný gól." A už se hrozně těší, až si pokecá zítra s bráchou a tchánem při stavění komína o fotbale a o hokeji...

Zato z té hodiny angličtiny si nemůže zapamatovat skoro nic. Sakra, i těch blbých 5 nových slovíček z dneška se mu pořád plete. Že se na to blbec hlásil, vůbec ho to nebaví. Mohl jít místo toho raději na fotbal. No jo, už je na to holt starý a v jeho věku se tomu nemůže nikdo divit, že už si nic napamatuje a blbě se mu učí. Je to zbytečný a stejně, na co mu ta angličtina bude? Na nic, se na to neměl vůbec dávat, škoda peněz...

Myslím si, že to Tomáš příliš zjednodušil. Že někdo má buď jednu anebo druhou mysl. Pokud použiju jeho termíny statická versus růstová mysl - tak si člověk může mezi těmito stavy mysli buď vědomě anebo nevědomě kdykoliv přepínat. Do toho správného stavu mysli se může člověk dostat když má velkou kladnou motivaci = činnost je pro něj zábavná nebo výsledek činnosti je pro něj nějak důležitý. Anebo když má velkou zápornou motivaci = stane se něco strašnýho, když to co má udělat neudělá.

Pro uvedení do správného stavu mysli je také vhodné vyřadit strach z neúspěchu. Z toho, že danou činnost nezvládnu. K tomu jsem například před lety, když jsem začínal s podnikáním, používal: "Když to zvládnou malý děcka, tak to zvládnu taky." (tu) (Znal jsem sotva 18-ti letý kluky, ktarý vydělávali v daném oboru miliony.) U některých činností to člověka ani nenapadne, že by to nezvládl, například ten otec, který si zapamatoval celé sportovní zpravodajství v příkladu nahoře. V podstatě o nic nešlo, proto se nemusel ani bát. Zato například v tradingu, tam už je to horší. Můžeme se bát o spoustu peněz, které jsme poměrně těžce našetřili. Taky v nás strach vzbuzuje vše okolo - otevíráme účet u makléře a musíme nejméně dvacetkrát potvrdit, že jsme si vědomi rizika, že můžeme všechno prodělat, dokonce se můžeme dostat s účtem i do mínusu. Pak všechny statistiky okolo, že přes 90% daytraderů prodělá a ty spousty neúspěšných lidí, co tady všude píšou, to může člověka velmi ovlivnit. Jakmile se objeví jen malý náznak strachu, pak se mysl přepne do toho špatnýho stavu a to je konec. Co s tím?

1) Můžeme na to psychologicky. Najdeme si příklady lidí, nejlépe úplně obyčejných nebo nám podobným, kteří danou činnost zvládli. Kde je hledat? Třeba tady: www.performance-appraisal.com/SecretsOfMasterTraders.htm nebo v knihách jako jsou Market Wizards apod. Abysme na ty úspěšné, co to zvládnou nezapoměli můžeme si je připíchnout (raději jen vytištěné :) ) na nástěnku apod. Anebo si někoho z nich, pro vás nejdůležitějšího pravidelně nějakou jednou větou připomínat nebo si ji napsat pod monitor apod. Osobně používám: "Když to zvládne malá holka a bezdomovec, tak to zvládnu taky." (tu) Malá holka = dcera Larryho Williamse a bezdomovec = Michael Parness.

2) Pomocí vizualizace, meditace apod. Představíme si přesně do detailů, jak danou činnost perfektně v klidu a v pohodě zvládáme.

3) Pomocí nějakého vnějšího zařízení si vypneme část mozku, která nás otravuje tím strachem. Naposled jsem o tom slyšel před pár měsíci v druhém díle pořadu Čisté duše na Spektru - občas to opakují na Spektru, Discovery apod. Jeden neurolog pomocí magnetických impulsů omezil pokusným osobám činnost části levé mozkové hemisféry. Velká část z těchto lidí potom kreslila mnohem hezčí a přesnější obrazy než předtím. Jak je to možné že kreslili tak pěkné obrazy? Vždyť to předtím neuměli. Stačilo se zbavit strachu a najednou jim to šlo samo.

Když už jsme u toho kreslení obrazů, o kterém psal i Tomáš, tak k tomu bych těm koho to zajímá doporučil prostudovat si na internetu něco o víkendových kurzech kreslení - za pár dnů vás naučí kreslit například portréty, skoro jako od nějakýho profesionálního malíře. Je to hlavně založené na tom, že vás zbaví strachu a pak už to jde opět samo :) Zkuste si najít v Google třeba: Kurz kreslení pravou hemisférou
Na stejném principu odbourání strachu jsou pak založeny i různé metody rychloučení atd.


×
×
  • Vytvořit...