Diskuze k článku: Má soukromá prognóza pro rok 2008

[PaJaSoft]

911: to uz je o vyberu duveryhodneho partnera...:-)

Ono to jde i jinak - ja treba diky potomstvu zjistil s velmi otevrenou pusou, ze balena kojenecka voda (s podstatne prisnejsimi limity i skladovanim nez bezna stolni balena) [bold]je v 99% levnejsi[/bold] nez ty lakave reklamni flasticky... Jedine co jim schazi je obcas perlivost (to lze poresit), pripadne prichut (nekdo naopak nema rad), ale i to lze poresit lepe, nez chemickymi E-cky...

A jeste jednu informaci - prave o projektech v Dubai byl nedavno rozhovor s Mrs. Trumpovou - osobne v tom ma take vlozeny dost velke majetky..

Sorry za mirny off-topic...

[paveln]

to 911

Lidi jsou z těch reklam na balenou vodu tak zblbnutí, že se mi často stává, že když u někoho na návštěvě chci na pití jen obyčejnou vodu z vodovodu, tak ji donesou až na třetí-čtvrtý pokus. Předtím to zkouší z různýma minerálkama, balenýma vodama, džusama apod. Vy lidi od marketingu jste je pěkně zpracovali, pod vodou z kohoutku si dnes lidi představují něco, co se nepije ;)

[Mirro]

PaJaSoft:
Kdyz uz jsme u te vody. Je take velmi zajimave, ze "kojenecka" voda muze obsahovat podle vyhlasky ruzne jedovate prvky a tezke kovy. Navic ta vyhlaska je postupne upravovana (zmekcovana) tim smerem, aby vody vubec mohly "vyhovovat". Tzn. co drive bylo spatne uz dnes je mozne pit.

911: Lidi jsou zpracovani i v restauracich. Zkus si v CR v restauraci rici o vodu. Vetsinou neprinesou. ;)

[Mirro]

DarkMan:
Velmi pusobivy film.

[rudolfduda]

Ahoj všem,

zajímavý článek. Takové mám rád. Zajímavá je všimnout si jakým způsobem se vyvíjí Čína a Indie. Jdou ekonomicky tak nahoru, že ani ty nejoptimističtější předpovědi to nepředpovídali. Už teď je jisté, že za 38 let bude mít Čína větší HDP než USA a EU a tzn, že bude hejbat světovou ekonomikou. Samozřejmé je, že USA na to není připravená a zajímavé je, že Čína také ne!

Nevím jak vy, ale předpovědi okolo takových velkých změn na této zemi jsou dost často zavádějící a musím podotknout, že tu a tam se někdo trefil, ale absolutní pravdu co se týče předpovědí vždycky měla Bible a to v knize Daniele a Zjevení Jana.

Omlouvám se, trochu jsem se dostal jinam....

...ale hezký článek,

Díky,
Ruda

[911]

paveln,

to vis to je nase prace :-) ale jsou mista, kde velmi rad piju vodu z vodovodu.

[Žito]

Já piju vodu z vodovodu pořád, u nás je v pohodě :-).
S těmi prognózami souhlasím všema deseti, i když je mi vpodstatě šuma fuk, co se bude tenhle rok dít, hlavně když z toho něco kápne. Akorát s těma bankama si ještě nejsem jistej, jestli je to u konce. Minimálně bych počkal na přístí týden, to se budou dít zřejmě věci. Škoda, že jsem zrovna na horách, špatné načasovaní :-(

[Palmach]

add voda. Je to urcite komodita buducnosti. Bohuzial je to komodita potrebna k zivotu. Tade nie je to komodita konfortna ale primarna. Co bude nasledovat ked jej bude enormny nedostatok, ak sa uz dnes vedu vojny o ropu, ro necham na citateloch nech si domyslia sami (viz situaciu v Sudane kde primarnym dovodom konfliktu je nedostatok vodnych zdrojov pre kocovnikov arabskeho povodu, ktori zacali masakrovat cernosske obyvatelstvo, za ucelom zabrania vodnych a podnych zdrojov). Pre najblizsi priklad nemusime chodit daleko, akokolvek sa Madari budu snezit tvarit politicky a hladat nacionalne puta, ide im len o obsadenie rezervoarov podzemnych vod pod zitnym ostrovom, co su jedny z najvascisch zasobisk podzemnej vody v Europe. Preto nie politicke ale prakticke ciele musime hladat za aktivitami SMK. Taktiez je na Slovensku v buducnosti vyhodne investovat do kupelnych zariadeni. S rastom pitnej vody bude o to vacsi rast cena vody na rekreacne ucely. Dufam ze si tento fakt Slovaci uvedomia a zariadia sa podla toho, aby sme nemuseli citat o uspechoh podnikatelov z krajin byvaleho ZSSR v slovenskom turistickom priemysle, v nasich ekonomickych periodikach.

k cenam potravin. Urcite na vyvoj cien obylnin maju ceny substituentov petrochemickych paliv, hlavne MERO ale aj ine derivaty vytazkov olejovych plodin. Na vyvoj ich cien vsak vplyva aj jeden faktor a to ten, ze velka cast juhovychodnej Azie prechadza na zapadny styl stravovania. To znemena viac obylnin a a masitej stravy, miesto ryze a zeleniny. To zvysuje dopyt a prirodzene aj ceny obylnin.

Este by som chcel spomenut jeden trh s velkym potencialom a to su emisie. Tento trh ktory je zatial len v plienkach otvara, myslim si, velke moznosti ako investiii tak aj spekulacii na emisnych burzach. Prirodzene najvacsi potencial ma CO a CO2. Investicie do zelenych technologii vypadaju tiez velmi lakavo, z dovodu rastucich cien energii a tlaku na emisie prostrednictvom kvot. ---

[Návštěvník]

Když začátek roku, tak taky můj soukromý názor.

Článek se mi líbil, měl hlavu a patu.

Přívlastky v odezvách typu "USA už nejsou pupek světa a tak si to musí dokázat válkami", "američané již nejsou na Ameriku hrdí" a mnoho dalších emotivních výlevů mi místy připadalo, jako bych četl noviny třeba z roku 1980.

Voda, sucho, počasí je fakt. Příčinné souvislosti zas tak zjevné nejsou. Počasí se v minulosti měnilo i bez ohledu na skleníkové plyny a vliv civilizace. Proto předpovídat je velice obtížné.
Např. v roce 1994, jsem přesvědčen, že nebyl nikdo u nás schopen, že za 10 roků budou mít mobily v nemalé míře i děti ve školách. Takové rychlostní změny byly pochopitelně podpořeny zvládnutými technologiemi bez velké materiálové a energetické náročnosti a u nás ještě mixem zanedbaných telekomunikací, což u dopravy zas tak jednoduché není. Na co se bude jezdit za pár let je jen, dle mne, věcí rychlosti růstu ceny ropy. Co se díky tomu stane s finančním trhem, kde ropa hraje jedny z prvních houslí, těžko říci. Ale určitě to není na pořadu tohoto roku.

[milatina]

Dobrý den,
máte někdo zkušenosti s investováním na blízkém východě? Myslím burzy, brokeři, zajímavé tituly? Dost se toho dá vygooglit, ale na internetu si může každý psát, co si zamane...
Díky
MT

[911]

podle tehle logiky, si sem ale take muze napsat kadzy co ho namane. jak se lisi, jestli ti napisu, je to fajn, broker je takovy a tyhle indexy jsou fajn proti tomu, kdyz to napise nejaky amik ve vlakne "zkusenosti s trhama na blizkym vychode"?

[tomnes]

Zkušenosti nemám, ale navštívil jsem burzu v Dubaji (případně sem můžu přidat foto) a rozhodně bych se po technické stránce ničeho nebál :-) V S.A.E. jsou dvě burzy, v Dubaji a v Abu Dabi. Koupil jsem si v S.A.E. pár novin a prostudoval ekonomické sekce. Na obou burzách se obchodují velmi zajímavé tituly. Mnoho společností si vede tak dobře, že management dostal za minulý rok vyplacené zvláštní odměny ve výši větší jak 100% ročního platu.

[Honzajs]

Já jsem hodně, ale opravdi honě, pesimistický ohleně bank.
Pár důvodů:

Mezi obvyklé zdroje problémů bank patří problémy s nesplácením úvěrů. V poslední době jsou často diskutování problém s narůstající delikvencí subprime hypoték. Další rostoucí kategorií nesplácených úvěrů jsou úvěry z kreditních karet. Pokud by se jejich růst v budoucnu akceleroval, ukazovalo by to na zhoršování ekonomické situace v mnoha rodinách, což není pro ekonomiku nikdy dobrý signál, i když americkou ekonomiku svou spotřebou táhne, obrazně řečeno, horních 10 tisíc.

Účetní oddělení bank se v rámci legálních operací snaží, seč můžou, aby ztráty nepřesáhly únosnou mez. V poslední době totiž narážím na informace (mimo jiné o tom psal i Wall Street Journal), že banky uzavírají obchody s hedge fondy a vyvádějí ze svých rozvah riziková aktiva. Hedge fondy ale mají možnost je zase po určité době (nejčastěji po roce) vrátit zpět. Na mne to působí tak, že banky se snaží odsunout ztráty v čase v naději, že za rok bude jiná situace a ztráty pak nebudou již tak vysoké.

Cílem těchto operací je podle mne snaha o řízení kvartálních výsledků, aby měly banky možnost vykázat zisky a tvrdit, že jsou z nejhoršího venku. Pokud se dostaví pozitivní výsledky, tipuji, že to bude jenom dočasné a za 3-4 kvartály se ztráty opět objeví. Pokud by tedy došlo k růstu bankovních akcií, doporučuji využít případné rally k vyklizení bankovních pozic.

Na obzoru se objevil ještě jeden problém - jsou jím problémy se realizací zástav: financialsense.com/editorials/engdahl/2007/1124.html

Pokud banky nebudou schopny dosáhnout na zástavy v případě problémů klientů se splácením, hrozí následující:
a) pokles zisku spojený s výrazně vyšší potřebou tvorby opravných položek
b) v případě ztrát pak pokles vlastního kapitálu banky
b1) ztráty budou relativně malé, pak to budou "jen" ztráty bank a investorů
b2) ztrát budou velké, vlastní kapitál klesne pod limit požadovaný centrálními bankami.

Potom nastane rachot - buď navyšování kapitálu emisemi dalších akcií a s tím spojené ředění stávající akcionářů a pokles bankovních akcií - ještě ta mírnější varianta. Pokud by však investoři nebyli ochotni upsat další akcie, banky by musely snížit svá aktiva - přestat poskytovat půjčky, žádat splacení kde to jen jde... Tento poslední scénář je černou můrou centrálních bank. Řekl bych, že právníci bank mají teď o zábavu postaráno. Obávám se, že varianta b2) nastává, vždyť velké banky získávají kapitál od Sovereign Wealth Funds za ne moc výhodných podmínek. Deriváty představují kapitolu samu o sobě.

DERIVÁTY

Operace s derivát rostou v posledních letech raketovým tempem, ale jenom pár lidí jim skutečně v plné šíři rozumí (já si tento nárok nečiním). Díky počítačům jsou totiž konstruovány více a více komplexní modely. Derivátové obchody jsou klasickým příkladem hry s nulovým součtem, tedy situace, kdy to, co jedna strana vydělá, druhá musí prodělat. Také se o nich tvrdí, že zmenšují riziko. Globálně vzato to podle mne není pravda. Pokud se někdo rizika zbavuje, někdo jiný ho musí na sebe (za úplatu) převzít. Deriváty tedy spíše převádějí riziko na jiné osoby. Celkový objem derivátů se ve světě odhaduje na více než 400 biliónů USD, tedy cca řádově více, než je globální roční GDP. Velké množství derivátů je v portfoliích bank (nejvíce u JP Morgan, Bank od America či Citigroup) a hedge fondů. Některé deriváty či jiná nelikvidní aktiva - třeba CDO - (Level 3 - viz dále) jsou oceňovány stylem "priced to model", což je podle mého další zárodek potenciálních velkých problémů. To je podobné, jako slavné drahé kameny v zástavách českých bank počátkem 90. let minulého století. Jde o velmi komplikované modely. Nedávno zabralo ocenění derivátového portfolia společnosti Fannie Mae téměř celý rok. Proto jsou banky a ostatní finanční instituce nyní nuceny členit své pozice do 3 skupin podle toho, jak je oceňují: zda mají finanční instrumenty stanovenu cenu na veřejném trhu (Level 1), zda mají cenu stanovenu s protistranou (Level 2) či zda dokonce žádná objektivní tržní cena neexistuje a instrumenty jsou oceněny jenom interním modelem banky (Level 3). Pro opravdové zájemce: jde o FAS 157. Některé banky (např. Goldman Sachs či Citibank) mají v cenných papírech oceněných pouze vlastním modelem bez jakékoliv skutečné tržní ceny (Level 3) větší množství prostředků, než je jejich vlastní kapitál!! Tomu neříkám bezpečná banka.

Dalším problémem bank je také skutečnost, že BANKY MOHOU REÁLNĚ TRATIT I NA PAPÍROVĚ ZISKOVÝCH POZICÍCH. To je možné proto, že pouze cca 1/10 jejich derivátových pozic jsou kontrakty obchodovatelné na burzách. Zbylých 90% jsou kontrakty uzavřené přímo s jiným subjektem a jejich plnění je tak závislé na solventnosti protistrany. Jestliže z důvodů špatných investic zkrachuje protistrana, banka nemá jak realizovat své zisky a utrpí reálnou ztrátu, i když dosud vykazovala papírový zisk (t.j. stála na správné straně spekulace). Ke dnu tak paradoxně může být i banka, která investovala správně, ale její protistranou byli ti, co investovali velmi špatně (ztrátové kontrakty výrazně převyšovaly ty ziskové).

REAKCE CENTRÁLNÍCH BANK

Často se v tisku objevují následující zprávy: Fed napumpoval do ekonomiky X miliard dolarů. Za poslední 2-3 měsíce to už bylo celkem XY miliard.

Bacha na ně, neříkají celou pravdu. Fed (a ECB) používají REPO operace, tedy půjčky s různou dobou splatnosti, které jsou banky povinny splatit. O tyto splátky je pak třeba snížit uváděnou částku a teprve nepslacený ROZDÍL je to, co centrální banky skutečně napumpovaly do ekonomiky.

Poslední příklad:
Fed oznámil, že v předvánočním týdnu pustí do ekonomky dalších 40 miliard USD. ALE, v tom samém týdnu bylo splatných 39 miliard minulých operací, takže reálně Fed pustil do ekonomiky jen 1 miliardu. Nic moc.

SOUČASNÉ EPICENTRUM PROBLÉMŮ

Podle mne je třeba bedlivě sledovat dění kolem firem ACA Capital, Ambac a MBIA. Jejich rating je stále AAA, ale ratingové agentury před Vánoci dali negativní výhled. Rating ACA Capital byl nedávno skokově změněn z AAA na CCC. Pokud by k podobnému kroku došli i v případě těchto firem, bankovnímu sektoru jako celku hrozí ztráty v řádu 200 MILIARD USD.

Výše zmíněné firmy totiž pojišťují bankám a jiným investorům jejich derivátové pozice. Banky jsou také významnými jejich vlastníky.

Proto jsou výše jmenované firmy horkým kandidátem na velkou záchrannou operaci Fedu a dalších velkých bank. Jinak má bankovní sektor takové problémy...

JEŠTĚ TOM NENÍ KONEC

Podle mne budou postupně vypadávat z bank či jiných finančních institucí jeden kostlivec za druhým. Pokud i přes výše uvedené chce někdo investovat do bankovních akcií doporučuji u bank důsledně porovnávat výsledovku a cash flow, může to mnohé napovědět - jejich nesoulad by znamenal varovný signál, že zisky mohou být jen na papíře díky kouzlům s oceňováním těchto černých skřínek a nebude z čeho vyplácet dividendy, nebo si na jejich výplatu bude banka muset dokonce půjčit.

A kacířská myšlenka na závěr:
na kauzu Enron dopatil svojí likvidací Arthur Andersen. Nemůže se stát, že na tuto kauzu by doplatil také auditor? V tomto případě by ale nešlo o klasickou auditorskou firmu, ale o RATINGOVOU agenturu (třeba Moody's)


goodie.porcus.cz/projectx/web/index.php?id=138

[tomnes]

Zajímavý pohled... Osobně mám rád pesimistické pohledy na věc, zdravá skepse v tradingu nikdy neuškodí :-) Uvidíme, co vše se bude letos dít, sám jsem zvědavý, čím vším nás trhy letos překvapí...

[Žito]

Taky si myslím, že kostlivci se budou ještě sypat. Takže pro připomenutí, příští týden začínají zveřejňovat banky.

15.1. - Citibank
16.1. - JPMorgan
17.1. - Merill Lynch