Prohledat Finančník.cz

Volatilita vypovídá o risku. V tradingu je práce s riskem klíčová, a proto je důležité naučit se měřit a vyhodnocovat volatilitu. Technicky jde o statistický pojem vypočítaný jako míra rozptylu výnosů určitého trhu, indexu nebo třeba obchodního systému. Volatilita tak vyjadřuje, jak velké jsou výkyvy cen aktiva kolem střední ceny. Například když akciový trh po delší dobu roste a klesá o více než jedno procento denně, jedná se o volatilní trh. Ve většině případů platí, že čím vyšší je volatilita, tím rizikovější je cenný papír. Naopak nižší volatilita znamená, že hodnota cenného papíru dramaticky nekolísá a bývá stabilnější. Můžeme ji používat také pro vyjádření rozkolísanosti našich obchodních výsledků a z toho odvodit, s jakým riskem obchodujeme. Viz anualizovaná průměrná volatilita. Jak konkrétně se volatilita počítá? Volatilita se většinou počítá pomocí směrodatné odchylky. Volatilita je pak mírou rozptylu ohraničeného určitým časovým obdobím. Můžeme tedy vykazovat například denní volatilitu, týdenní, nebo měsíční volatilitu. Abychom volatilitu standardizovali, je v tradingu užitečné uvažovat o volatilitě jako o anualizované směrodatné odchylce. Tu vypočítáme tak, že jednoduše vezmeme směrodatnou odchylku denních procentuálních změn trhu nebo obchodního systému a vynásobíme ji druhou odmocninou počtu daných období. Příklad analýzy risku skrz výpočet volatility obchodního systému Představte si, že naše výsledky obchodování budou mít standardní odchylku denních výnosů 2 %. Abychom získali anualizovanou průměrnou volatilitu, vynásobíme tuto hodnotu kořenem z počtu obchodních dnů v roce (předpokládejme 252 dnů), což nám dá: 2 % krát odmocnina z 252 ≈ 31,68 %. To nám říká, že můžeme očekávat, že obchodní výsledky takového systému mohou v průběhu roku kolísat o zhruba 31,68 % kolem svého průměru. Pokud náš obchodní systém průměrně vydělává 20 % ročně, můžeme očekávat výsledky v pásmu ztráta -11,68 % až zisk +51,68 %. To je poměrně široký rozptyl a pro většinu obchodníků bude lepší začít obchodovat s nižší volatilitou a konzistentnějšími výsledky. Skrz anualizovanou volatilitu můžeme posuzovat i risk držení jednotlivých trhů. U držení akcií můžeme risk posuzovat i podle dalšího měření volatility. A to v podobě indexu volatility VIX. Jak využít volatilitu Volatilita je v určité podobě podstatná pro naprostou většinu obchodníků. Obchodníci a investoři pracující s akciemi sledují volatilitu akciových trhů. Ta se nejčastěji analyzuje pomocí indexu volatility VIX, což je index sestavovaný burzou Chicago Board Options Exchange (CBOE), který odráží očekávanou volatilitu na americkém trhu S&P 500 v horizontu cca 30 dnů. Pokud je v trzích strach z poklesu cen, VIX index letí vzhůru. Pokud akciové trhy poklidně rostou, bývá VIX index nízký. Volatilitu tak lze používat jako indikátor pro zajištění portfolií. Například VIX na hodnotě 20 říká, že trh očekává, že hodnota akcií v indexu S&P 500 se bude v průběhu následujícího roku pohybovat v rozmezí +/-20 % a to s pravděpodobností 68 %. Jak jsme již zmínili, systematičtí obchodníci sledují volatilitu výnosů v rámci svého portfolia. Příliš vysoká volatilita povede k příliš vysokým drawdownům. Pokud se ty dostanou za rozumnou mez, obchodníci začínají jednat ve stresu a neracionálně, což vede ke ztrátám. Volatilitu portfolia lze přitom dobře kontrolovat přes money management. Volatilita představuje také dobrý nástroj pro aktivní trading. Můžeme ji jak prodávat, tak nakupovat. Volatilita jako nástroj pro zajištění portfolia Typickým příkladem zajištění portfolia pracujícího s dlouhými pozicemi v akciích, je sledování akcelerace indexu VIX. Akceleraci VIX je možné měřit různými nástroji technické analýzy. Můžeme například sledovat poměr ceny indexu vůči jeho krátkodobému klouzavému průměru. Jakmile se poměr začne zvyšovat, značí tento stav rostoucí strach obchodníků z dalšího vývoje trhu a možné propady. Držíme-li dlouhé pozice - ať již coby investici či například v long swingových strategiích, hrozí takovým pozicím vyšší ztráty. Ty lze kompenzovat například nakoupením některého ETF, které je z volatility odvozeno. Například VIXY (ProShares VIX Short-Term Futures ETF). Pokud volatilita v trzích skutečně začne prudce růst, dlouhé akciové pozice mohou ztrácet, ale pozice ve VIXY bude vydělávat. Pochopitelně je potřeba podobný přístup podrobně backtestovat a zvolit mj. adekvátní position sizing. Ukázka indikátoru "VIX akcelerace", počítaného jako uzavírací hodnota VIX/klouzavý průměr VIX za posledních 20 dnů. Indikátor je zobrazen pod cenovým grafem trhu SPY (ETF následující index S&P 500). Volatilita coby nástroj pro trading Profitovat lze na volatilitě jako takové. Zejména proto, že volatilita má tendenci vracet se z extrémních hodnot zpět k průměru. Pokud v trhu vypukne chaos, index VIX vyletí vzhůru. S ním celá řada finančních instrumentů, které jsou od volatility odvozeny - lze obchodovat nejrůznější ETF cílící na volatilitu počítanou z různě vzdálených opcí, lze obchodovat futures kontrakty a opce. Shortování volatility je tak hodně často citovaný způsob, jak obchodovat s extrémně vysokou úspěšností. Ovšem s ohromným riskem toho, že jednou volatilita vylétne do výšin, ve kterých nikdy nebyla, a obchodníci využívající páku skončí s margin callem. Taková situace nastala v produktech volatility naposledy relativně nedávno - v únoru 2018 (viz Lekce z aktuálních trhů (propady v indexech únor/2018). Shortování volatility je opravdu velmi riskantní a určitě to není přístup vhodný pro začínající tradery. Nicméně nástroje volatility nabízejí mnoho příležitostí, jak vytvářet obchodní strategie. V nich pak můžeme volatilitu nakupovat, prodávat nebo logiku práce s volatilitou používat pro obchodování akcií. Jednou z unikátních vlastností, kterou lze skrz volatilitu analyzovat, je strach v trzích s různým výhledem. Použít lze futures kontrakty VIX nebo indexy volatility. Například poměr indexu VIX (počítaného z 30denní implicitní volatility opcí) vůči indexu VIX3M (počítaného z 3 měsíční implicitní volatility opcí) poskytuje indikátor, který bude mít hodnotu 1 v momentě, kdy obchodníci vnímají vysoké riziko propadů akciových trhů v delším časovém horizontu (a nejde tak o náhlou paniku). Takto indikátor VIX/VIX3M vypadá v porovnání s trhem SPY (ETF následující index S&P 500. Všimněte si, jak indikátor složený z indexů volatility sledující různé časové horizonty vytváří jiné obchodní příležitosti než výše uvedený indikátor "VIX akcelarace" počítaný pouze z ceny samotného indexu VIX.

Volatilita v trzích je opravdu veliká a poslední týden tak přinesl dávku opravdu volatilních pohybů, mnoho zisků, ale i ztrát a vymazaných účtů. Co konkrétně si z posledního dění v trzích odnáším já? Ve světle aktuálního dění se jeví skoro jako prorocký článek, který jsem publikoval minulý týden pod názvem Překonání strachu ze ztrát a drawdownů. Načasování bylo opravdu perfektní. To, co se strhlo v indexech minulý týden, jistě mnoho obchodníků mohlo vystrašit. Pokud zatím žijete mimo svět tradingu, zde je aktuální denní graf e-mini S&P za poslední týden: Po dlouhých měsících pomalých pohybů s nízkou volatilitou jsme zažili týden plný volatility a opravdu ohromných denních pohybů. Samozřejmě, přítomnost korekce v indexech patrně nikoho nepřekvapila. Nicméně mnoho obchodníků mohla zaskočit dynamika, s jakou se vše odehrává. Zejména, pokud půjde jen o korekci, nikoliv obrat do downtrendu. Osobně si myslím, že rychlost, se kterou se odehrávají podobné propady je něco, co v trhu uvidíme stále častěji. Tipl bych si, že z velké části za tím stojí různé moderní samoučící se algoritmy, které používá stále více fondů a traderů. Ty se trénují na historických datech, kde v indexech máme za posledních x let jen mírné korekce a do jisté míry bude proto mnoho obchodníků obchodovat dost podobným stylem. A tak v okamžiku, kdy se například odehraje jen trochu hlubší korekce, než byla predikována, mnoho systémů spustí podobné mechanismy rebalancování či ukončování pozic, což vyvolává další vlny chaosu a volatility. Co si myslím, že je velmi důležité si z podobných pohybů vzít – zejména fakt, že existují. Mnoho traderů už na to mohlo za roky uptrendu v indexech zapomenout. A určitě bych moc nevsázel na to, že se podobné pohyby příliš neopakují. Jak jsem uvedl: tipl bych si, že se budou opakovat častěji. A o to více je tak dobré myslet na zohlednění složky volatility v používaných systémech. Co se týče mého obchodování. Znovu a znovu se mi v podobných situacích potvrzuje, jak extrémně důležitá je v tradingu diverzifikace. Protože některé systémy (například ty, co nakupují akcie na korekci) mám aktuálně ve ztrátě, jiné, například breakout strategie na futures, zažívají nyní žně. Diskutuji o tom hodně v novém 10týdenním kurzu základů. Z počátku tradingu budete logicky pracovat s jednou metodikou, ale postupně byste jako tradeři měli růst do různých stylů tradingu. Protože to je z mé zkušenosti jediná cesta, jak skutečně pojmout trading jako business (viz mé rámcové rozdělení strategií, které jsem popisoval zde) a inkasovat co nejstabilnější příjmy. Diverzifikace a práce na nových algoritmech do automatizovaného portfolia je pro mě určitě prioritou číslo 1. Stále vnímám rezervy, kde bych mohl dělat věci lépe. Pokud si ale někdo odnesl z poklesu největší lekci, tak jsou to myslím obchodníci, kteří poslední dobou shortovali volatilitu. Z diskuzí na různých diskuzních fórech mě upřímně překvapilo, kolik jich bylo (sám jsem mezi ně rozhodně nepatřil). O co šlo? Řada obchodníků si zvykla, že se poslední dobou pohyboval VIX (index opční volatility) v poměrně jasně definovaném pásmu: Na screenshotu je vidět, jak se trh dlouhodobě držel na nízkých hodnotách a jen občas vystřelil vzhůru, aby se vrátil do pásma k hodnotám kolem 10. Pro obchodování prakticky všech situací jsou dnes k dispozici nejrůznější deriváty, a tak není divu, že i podobné poklesy volatility šly přes některé obchodovat. Například přes ETP s tickerem XIV, se kterým se pracovalo úplně stejně jako s akcií. Hodnota XIV vycházela z pohybu krátkodobé volatility s tím, že trh se pohyboval inverzně k volatilitě. Velmi zjednodušeně řečeno – pokud volatilita S&P 500 klesala, XIV rostl (důvody proč rostl XIV i v momentě, kdy byla volatilita stabilní si případně můžete nastudovat na webu, podrobný výklad tohoto instrumentu není předmětem článku). Mnoho obchodníků tak od roku 2016 podobný produkt nakupovalo, protože defacto „nešlo“ ztratit. Pokud XIV poklesl, tak se zase vrátil zpět (až se trhy uklidní). Graf do konce roku 2017 vypadal takto: Obchodníci jistě chápali, že při větším výstřelku volatility vytvoří XIV hlubší korekci, ale spekulovali na pozdější další růst tohoto trhu (vyvolaný poklesem volatility v indexech). Jenže ouha. Ve specifikacích XIV bylo uvedeno, že při 80% denním poklesu bude produkt ukončen (protože by hrozilo, že se jeho hodnota dostane do záporných čísel). A co se nestalo – přestože to bylo málo pravděpodobné, jeden ze dnů v uplynulém týdnu byl natolik dynamický, že volatilita vylétla za jeden den nejrychleji v historii a XIV klesl o více než 80 %. Mnoho traderů drželo tento trh dlouhodobě (přes noc) a v jedné noční seanci tak přišli o vše a produkt bude zrušen: Sám jsem s XIV naštěstí nikdy neobchodoval, ale doufám, že většina obchodníků, kteří v XIV přišli o peníze, se dokáže ze ztrát otřepat a jít dál. Pro nás všechny ostatní je situace dobrým připomenutím toho, jak důležité je studovat vše, co obchodujeme a diverzifikovat se. Na zahraničních fórech je vidět dnes spousta diskuzí, jak se obchodníci kvůli ztrátám v XIV chtějí soudit, ale přijde mi to dost absurdní – vše, co se stalo, bylo podle pravidel, jen pravděpodobnost nebyla moc vysoká. Ale nastala (prostě klasická černá labuť). Shrnutí V trzích můžeme stále dokola identifikovat určité fáze, se kterými se pojí i chování začínajících traderů a celková nálada na diskuzních fórech. V každé fázi trhu najdeme trh či systém, který funguje úplně neskutečně a je tak hřích dělat „cokoliv jiného“. Ať již to bylo v roce 2017 držení kryptoměn, XIV či třeba indexů na vysoký margin, určitě znáte sami mnoho „odborníků“, kteří se smáli používání stop-lossu, diverzifikaci či nějakým taktikám risk managementu. Vždyť proč, když to tak krásně funguje a vydělává stovky procent ročně. Samozřejmě až do doby, než se trh změní. A změna přijde vždy, protože neexistuje trh nebo styl obchodování, který by byl dostupný široké veřejnosti a nabízel super zhodnocení s malým riskem. Neexistuje. Mnoho těch, kteří si to neuvědomí, musí nejprve ztratit účty, aby třeba začali jinak. Jak? Především s pokorou, striktním risk managementem a nejlépe diverzifikovaně. Pamatujte prosím třeba na výše uvedené obrázky z XIV v situacích, kdy budete mít pocit, že obchodujete svatý grál a vše funguje tak neskutečně dobře, že je s podivem, že to nedělá každý…

Tato otázka mě nedávno zaujala v našem diskuzním fóru a myslím, že odpověď opět poskytuje dobrá vodítka pro profitabilitu v burzovním obchodování. Předně je třeba upozornit, že pod pojmem „nízká volatilita“ si může každý představit něco jiného. Patrně nejběžněji se pod tímto pojmem rozumí aktuální charakter trhu. Nízká volatilita pak především znamená menší denní obchodní rozpětí, jinak řečeno – trhy jsou „líné“. Ano, aktuálně je například v akciových indexech poměrně nízká volatilita, daná tím, že se trhy pomalu sunou vzhůru, ale to by rozhodně nemělo bránit ve vytváření profitů. Jde o charakter trhu, se kterým lze pracovat. Samozřejmě, že bychom měli k trhům přistupovat jinak než v období s vysokou volatilitou. Důležité je rozumět tomu, že volatilita v trzích přichází ruku v ruce s důležitými ekonomickými cykly a je tak zcela ve hvězdách, kdy se volatilita v trzích změní – může to být brzy, ale může to být také třeba za několik let. V intradenním obchodování nedává z mého pohledu smysl čekat na období s lepší volatilitou – je třeba pracovat s tím, co je. Vyšší volatilita bývá pro intradenní obchodování jednodušší, ale i ve stávající volatilitě jsou profity k dispozici. Opravdu je však třeba přizpůsobovat strategie tomu, čím trhy procházejí. Nemá smysl snažit se mechanicky obchodovat strategie s parametry z let, kdy se trhy hodně hýbaly. Porovnejte si minimálně výšky základních rotací trhu a přizpůsobte změně svůj trade management. Druhý pohled na volatilitu může být přes chování trhů v průběhu seance. Pro vydělávání peněz v intradenních trzích potřebujeme pohyb. Ten vzniká v trzích v okamžicích, kdy to v nich žije – kdy můžeme sledovat větší zapojení obchodníků, vytvářející v trzích tlaky v nabídce a poptávce, ze kterých vznikají obchodovatelné pohyby. Volume (objemy obchodů) jsou palivem pro pohyb trhů. Pokud v trhu nejsou objemy, začne se obchodovat do strany (chopovat). Což většinou odrazuje další obchodníky a vznikají pásma, která jsou velmi nebezpečná. Těmto pásmům je jednoznačně dobré se vyhnout i v případě, že můžeme dostat nějaký „technický signál“ typu intermarket divergence ve FIMS. Jistě, trhy se z chopu nakonec rozjedou, ale směr udávají budoucí obchodníci, kteří se do obchodování zapojí. A jestli to budou spíše agresivní nakupující, nebo agresivní prodávající je ve hvězdách. Vstupy v oblasti chopu a nízké intradenní volatility mají proto výrazně menší pravděpodobnost úspěchu. Podívejme se na konkrétní ukázku z trhů, konkrétně použiji trh ES, který má tendenci chopovat více než jiné trhy. Do grafu je vložena vizualizace orderflow vycházející z FIMS analýzy numbers barů. Ta automaticky zobrazuje místa, kde byly do trhu solidně zapojeni nakupující (modrá šipka) nebo prodávající. Sami se můžete přesvědčit, že se trh ES (graf z 6. 6. 2014) hýbal právě v oblastech většího zapojení prodávajících nebo nakupujících: Podívejme se na graf ES z pondělí tohoto týdne – tedy 9. 6. 2014: V oblasti A můžeme dostávat různé technické signály, ale trh zde chopuje, protože v něm nejsou dostatečně zapojeni nakupující ani prodávající – trh se pohybuje při nízké volatilitě do strany. Toto je velmi nebezpečné prostředí. Následně se ke kormidlu dostávající nakupující a trh se dává do pohybu (logicky roste). Jakmile se do akce zapojí prodávající, trh začne klesat. Pohybuje se, protože jsou ve hře obchodníci, kteří trh rozpohybují. V podobném prostředí můžeme generovat profity. V rámci FIMS pak máme nejraději situace, kdy dojde ke změně nabídky/poptávky – například jako v oblasti 1 a 2. Střetnou se dvě síly, kdy výsledkem je s vysokou pravděpodobností nějaký pohyb. Pokud jsme coby obchodníci váhaví a o vstupu uvažujeme až v oblasti „B“, je opět příliš pozdě – obchodníci nejsou v nižší volatilitě v trhu přítomní a trh se obchoduje do strany – do doby, než se do něj zapojí výraznější tradeři (zde agresivní nakupující). Závěr? Zejména při celkově nižší volatilitě je z mého pohledu nutné výraznou pozornost věnovat objemům obchodů, které za úsečkami stojí. Bez této informace se v intradenních trzích můžeme ocitnout v pozici, kdy jdou trhy několik hodin do strany v menším kanálu, ze kterého mohou vyrazit libovolným směrem (a nebo jej nemusí v rámci dané seance opustit vůbec). Tradiční technická analýza může nabízet solidní nástroje, stejně tak, jako nám mohou poskytovat vodítka například cenové formace. Nicméně vždy záleží na tom, při jakých objemech se daná informace formuje. Pozor by si na to měli dát zejména obchodníci pracující s matematickými indikátory. Ty poskytuji vizuálně snadno interpretovatelné vstupy nezohledňující však objemy, které stojí za vytvářenou price action. A jak jsem se snažil připomenout v tomto článku – jsou to právě objemy nakupujících a prodávajících, které vytvářejí pohyby. Odpovím-li na otázku z nadpisu dnešního článku, pak v nízké volatilitě má určitě smysl obchodovat, ale je potřeba vstupovat jen v období, kdy jsou do akce zapojeni v dostatečném množství také jiní obchodníci.

Když se tak nad tím zamýšlím, možná je volatilita něco, čím jsem měl tento seriál přímo začít. Volatilita je totiž svým způsobem alfou-omegou, volatilita je prakticky všechno. Na druhou stranu, vše má svůj čas a ke všemu je třeba dojít postupně. Takže dnes se konečně k tomuto tématu také dostáváme. Oč kráčí Jak jsem již naznačil, volatilita je vlastně tak trochu klíčem ke všemu. Přežít v trzích dlouhodobě je totiž otázkou právě toho, jak jsme připraveni na změny volatility, jak se s takovými změnami dokážeme vypořádat. A změny v trzích, to jsou převážně změny volatility. Základní myšlenka nutnosti sledování je vcelku jasná a jednoduchá: V trzích, které se právě příliš nehýbou, je nesmysl očekávat vysoké profity (například skrze vzdálené profit targety). A naopak – v trzích, které se právě hýbou, je nesmysl trvat jen na minimálních profitech (a zároveň pracovat s příliš blízkými stop-lossy). Celá záležitost je pak ještě kapánek komplikovanější o skutečnost, že někteří tradeři dokáží dodržovat konzistentní výkon pouze v určitých typech volatility, ale při jakémkoliv větším výkyvu může jejich výkon výrazně klesnout, proto při sledování volatility nejde jen o ryze technický přístup, ale také o určité osobní preference a osobní aspekty obchodního stylu. Jak volatilitu měřit Existuje celá škála způsobů, jak volatilitu měřit, mimo jiné záleží také na tom, jaký konkrétně druh grafu používáme. Nicméně nejzákladnější a zároveň nejuniverzálnější nástroj se jmenuje ATR (Average True Range) a minimálně pro začátek si s ním na dlouhou dobu vystačíte. Definicí indikátoru ATR se dnes zabývat nebudu – kdo chce, nechť si najde potřebné vzorečky na internetu. Pro mě je podstatné jednak chápat interpretaci a jednak rozumět tomu, jakým způsobem mohu ATR využít pro vlastní obchodování. V základu jde však o to, že indikátor měří a porovnává různé vzdálenosti mezi úsečkami v grafu a vytváří z nich průměr – který nám následně dává přehled o celkové volatilitě trhu. Podobu indikátoru ATR pak můžete vidět pro ukázku níže: Žlutá křivka ve spodní části grafu ukazuje, jak se průměrně mění volatilita v průběhu celého dne: Zatímco na počátku měla blíže k hodnotě 2 (tj. v trhu e-mini Russell 2000 se jedná o 2 plné body neboli 200 USD průměrné volatility na kontrakt), v době oběda nám klesla volatilita až na úroveň 0.7 – tj. třetinová volatilita proti té v době otevření! Volatilita se tedy může měnit poměrně zásadně a jenom pro zajímavost – během dne většinou dosahuje právě podoby písmene "U", tj. je vyšší na začátku, klesá kolem poloviny dne a probouzí se opět ke konci obchodní seance. Zde jeden obrázek z několika mých naprosto vyčerpávajících studií na téma volatility, který ukazuje generalizované chování volatility v průběhu obchodního dne na trhu e-mini Russell 2000 za posledních 10 let. Jak volatilitu využívat Existuje celý vesmír způsobů a možností, jak volatilitu využívat. Pointa je ale vždy stejná: Vaše výstupy a ochranné stop-lossy by měly umět korespondovat s volatilitou trhu, ideálně se volatilitě samy adaptovat a přizpůsobovat – což už je ale značně pokročilejší záležitost. Využití volatility pak strmě narůstá s našimi dovednosti a také s naším účtem. Možnosti využití volatility s jediným kontraktem (tj. v samotném začátku) jsou vcelku omezující, avšak při obchodování s větším množství kontraktů už nabízejí úplně jiné možnosti – například škálovat velikost naší pozice právě skrze aktuální volatilitu nebo dle volatility měnit naší expozici atd. Právě proto, že využití volatility může být v budoucnu dost zásadní, je důležité, aby koncept volatility chápal začínající trader už ve svých začátcích a učil se pomalu a postupně s volatilitou více pracovat a více jí rozumět. Dobrý základ pro nováčky: volatilní zóny Takže, začněme tím naprosto nejjednodušším – a tím jsou volatilní zóny. V podstatě jde v naprostém začátku naučit se lépe rozumět a chápat to, jak se můj obchodní přístup chová v různých rozmezích trhu. Než přejdete ke komplexnějším a pokročilejším technikám, začněte jednoduše tak, že si vezmete celý svůj backtest, ke každému vstupu si dopíšete, jaká byla hodnota ATR v momentě vstupu, a následně si rozsah volatility rozdělíte na 3 části (zóny). Pak budete studovat, jak se váš systém chová v jednotlivých zónách volatility (neboli v různých fázích trhu). Pokusím se trochu vysvětlit na jednoduchém příkladu. Na obrázku níže vidíte volatilitu na 15minutovém grafu za období zhruba 1 měsíce: Nyní, hodnoty ATR ukazují za toto období následující rozsah: Min. volatilita: 0.9 bodu Max. volatilita: 5.4 bodu Rozsah volatility: 4.5 bodu Rozdělíme si tedy tento rozsah na 3 samostatné zóny: Zóna 1: 0.9 – 2.4 Zóna 2: 2.4 – 3.9 Zóna 3: 3.9 – 5.4 A poté jednoduše ke každému obchodu v našem obchodním deníku dopíšeme hodnotu ATR na vstupu – a až budeme hotovi, v Excelu si rozdělíme všechny výsledné obchody dle toho, do jaké zóny volatility spadají, a koukneme se na jednotlivé parametry systému dle volatility – tj. jejich ziskovost, procentuální úspěšnost, průměrný zisk na obchod atd. Samozřejmě, obrázek výše jen pro demonstraci obsahuje jen jediný měsíc dat, vy toto však provedete na co největším vzorku backtestových dat, tj. v rámci daytradingu minimálně 1 rok, ideálně ještě více. Tím se dozvíte mnoho zajímavých věcí, například také to, jaká volatilita sedí vašemu obchodnímu přístupu více, jaká méně nebo v jaké volatilitě případně raději ani neobchodovat! Zóny si pak můžete rozdělit na více jak 3 části, ale zase tolik bych to nepřeháněl, myslím, že cokoliv mezi 3–5 zónami volatility je tak akorát. Stop-loss a profit target Nováčci nezřídka pracují v začátku s fixními stop-lossy a profit targety, což je naprosto v pořádku, stále to považuji z různých důvodů za velmi rozumný způsob v začátku (dokonce i můj rozsáhlý průzkum v AOS ukázal, že fixní hodnoty SL a PT z dlouhodobého pohledu nejsou špatnou volbou, tedy alespoň do momentu, než začneme chtít výrazně sofistikovaněji pracovat na risk managementu a celkovém řízení počtu pozic). Problém s technikou fixních SL a PT je však skutečnost, že není příliš přizpůsobivá volatilitě (řešením mohou být SL a PT jako ATR násobky, ale to je jednak technika trochu pokročilejší, jednak má také svá úskalí). Proto i zde pro začátek mohou pomoci zóny volatility: Můžeme si optimalizovat hodnoty SL a PT právě na různé rozsahy volatility a do každého obchodu vstupovat s trochu jiným SL a PT – dle toho, v jaké volatilitě se trh právě nachází. I přesto, že je to vcelku jednoduchý přístup, může v začátku pomoci poměrně zajímavě zlepšit obchodování a adaptabilitu našeho obchodního přístupu na různou volatilitu trhů, přitom stále s využitím velmi jednoduchých a základních prvků technické analýzy. Je ale třeba pracovat s dostatečným vzorkem backtestových dat – abychom měli k dispozici co nejširší rozsah volatility – a v případě nových max. a min. hodnot volatility v našem obchodování adekvátně reagovat a aktualizovat k tomu i naše zóny a hodnoty SL a PT.

Dnes naváži na článek „Tajemství“ úspěchu v daytradingu II, publikovaný minulý čtvrtek, který jsem věnoval důležité úloze trade managementu. Na příkladu ze svého pondělního obchodování vám ukáži, jak lze dané přístupy konkrétně aplikovat v praxi a výrazně si tak zvýšit šanci na profitabilitu našich vstupů. Jedna z důležitých myšlenek zmíněná v minulém článku byla, že začínající tradeři musí dobře vybírat místo, kde vstupovat. Obchodujete-li s 1 nebo 2 kontrakty, nemáte jednoduše stejnou flexibilitu ve vstupu, jako větší obchodníci. Navíc budete výrazně limitováni svým kapitálem co se výše použitého stop-lossu týče. Ovšem aby stop-loss dával smysl, nesmí být umístěn „jen tak“ – většinou do míst, která jsou nejčastěji terčem „skalpu“ velkých obchodníků. Velmi důležité je tedy samo místo vstupu. Obzvlášť v období nízké volatility. Současně platí, že trh v období s nízkou volatilitou nenabízí dobrých příležitostí s vyšším risk reward ratiem příliš. Je proto skutečně nutné věnovat dostatek času přípravě obchodování. Vědět, kde jsou silné S/R úrovně, jaký je hlavní trend na vyšším timeframe, co zhruba dělají další trhy, jak přesně by měl vypadat vstupní signál a podobně. Samozřejmě, že nejlepší je vstupovat v místech, kde se trh příliš dlouho nezdrží (cena je rychle odmítnutá) a tak z logiky věci neposkytuje na daných úrovních příliš času na rozmyšlení. Nabídne-li trh dobrou obchodní příležitost, je většinou třeba jednat rychle, a tudíž bez strachu. TIP: Abyste v oblasti vstupu získali čas a sebevědomí, je potřeba co nejvíce přípravy udělat před samotným vstupem. Sám například dopředu vím, kde chci vstupovat, mám dost jasnou představu o price action a ordeflow, kterou chci vidět před vstupem. Prakticky jen čekám, až trh vytvoří to, co mám silně vizualizované ve svých myšlenkách. Zejména v období s nižší volatilitou je podle mého názoru dobré používat základní patterny FIMS vycházející z intermarket analýzy. Osobně pak kombinuji hned několik taktik vyučovaných v rámci obchodního plánu. Tj. nečekám jen na samotný cenový pattern, ale chci vidět, aby se odehrával jak na S/R zóně, tak například na hraně otevíracího rozpětí. Jelikož článek připravuji v pondělí 15. 7. 2013, můžeme si jeden takový konkrétní vstup ukázat. Šlo o obchod na trhu EMD (k volbě trhu se ještě vrátím v závěru článku), který je zajímavý právě tím, že vyžadoval nižší risk a nabízel vysoké RRR. Ostatně i já jsem tento obchod exekuoval na účtu s menším kapitálem (10 000 USD), který si vedu pro testování různých taktik money managementu vyučovaných na kurzech. Začínající tradeři vesměs obchodují s malými účty do 10 000 USD a taktiky obchodování, které na kurzech prezentuji, tomu musí být uzpůsobeny. Vstupoval jsem long na ceně 1218 v 16:38 českého času: Vstup byl na patternu IMD4 long ovšem současně ve velmi dobré lokalitě: - Připravená S/R zóna - Falešný breakout otevíracího rozpětí - Současně potvrzení skrz skrytou intermarket divergenci, což je zejména v období s nižší volatilitou jeden z mých aktuálně nejsilnějších cenových filtrů pro trendové, ale i pro reversal obchody. - Potvrzení změny nabídky/poptávky poté, co trh vytvořil skrytou IM divergenci a otestoval low předchozího swingu. Z analýzy mi vycházelo, že obchod bude vyžadovat stop-loss 100 USD a potenciál obchodu je minimálně 200 USD, spíše více. V takovém případě vstoupím do pozice a o svůj stop-loss „se nebojím“. Ze zkušenosti vím, že podobné vstupy do celkového trendu jsou skutečně velmi robustní a obchodu nechávám v nižší volatilitě dostatek prostoru. Obchod s rozumným stop-lossem a současně podpořený silnou logikou dokáže podle mé zkušenosti exekuovat bez strachu i začínající obchodník s relativně malým účtem. Při účtu 10 000 USD a risku 100 USD (1 % účtu) je možné podobné situace obchodovat i dvě za den a riskovat tak stále velmi přijatelná 2 % účtu. Co se řízení pozice týče. V nižší volatilitě je skutečně nutná trpělivost. Od podobného patternu očekávám RRR nejméně 1:2 až 1:3. Moc záleží, jak velkou pozici obchod exekuujeme. Sám jsem na svém hlavním účtu obchodoval podobný long v trh v trhu NQ (vstup 15:46 když se trh odrážel od včerejšího close), kde jsem vstupoval s multikontrakty. Takový obchod pak likviduji postupně. Začínám s targety, které jsou často na úrovni RRR lehce přes 1:1 a teprve vzdálenější targety mají vyšší RRR. Pokud obchodujete s 1 kontraktem, musíte se připravit na celkově kostrbatější equity, ale při dobrém obchodním plánu ani toto není problém. Jen je skutečně třeba překonat chuť uzavírat pozice v malém zisku a stát si za vyšším RRR. U tohoto obchodu jsem například pracoval s posouvaným stop-lossem s tím, že hlavní target jsem vnímal lehce pod cenou 1225. Takový target by poskytl obchodu krásný zisk 700 USD (tedy RRR 1:7). Obchod v trhu vydržel až skoro do jeho uzavření, kde ovšem celému komplexu trhů došla síla a všechny akciové indexy se pomalu začaly obracet. Jelikož lze na konci dne očekávat výraznější cenové spajky, utáhl jsem po zvukovém alertu trailing stop a nakonec vystoupil z pozice se ziskem 410 USD, tedy RRR 1:4. Že šlo z obchodu „dostat trochu více“? To jde většinou. Ovšem trhy také mohly zcela na konci dne udělat rychlý propad a smazat celý denní zisk. Vždy je třeba rozumně chránit otevřený profit. A RRR 1:4 je velmi slušný výsledek. Nezapomínejme, že zisk 410 USD je třeba vztahovat na kapitál 10 000 USD (případně trochu menší). Zde jde pak o zhodnocení 4 % za den a to je adekvátní vůči 2 % maximální denní ztrátě, kterou mám na tomto „studentském“ účtu nastavenou. A zde je několik bodů k zamyšlení, které můžete využít do svých obchodů: - Obchod jsem byl schopen trailovat proto, že jsem do pozice vstoupil na velmi dobrém místě. Na první pohled vstup vypadá „riskantně“ ovšem z mého pohledu jsou podobné vstupy vycházející z FIMS naopak velmi konzervativní. Oblast vstupu do obchodu je klíčová pro jeho následné řízení. Vstoupíme-li do obchodu v místě, které trh rychle odmítne, máme mnohem jednodušší práci při trade managementu. - V nižší volatilitě nenabízí trhy mnoho příležitostí pro dobré obchody. Pokud se nějaká naskytne, musíme být rychlí. - V nižší volatilitě musíme být trpěliví s výstupy. Obchod určitě šlo ukončit dříve (např. s RRR 1:2), ale zejména pokud obchodujeme s hlavním trendem a máme dobré místo vstupu, můžeme zkusit vytěžit z obchodu více. Jeden zisk 400 USD vydělá na 4 ztráty! Přitom úspěšnost podobného FIMS vstupu je cca 45 % (pro target cca 1:2.5). - Pokud nenacházíte ve svém trhu dostatek příležitostí, je – především v době s nižší volatilitou – vhodné porozhlédnout se po vstupech v dalších silně korelujících trzích. Proto obchoduji FIMS – tak jako tak sleduji další silně korelující trhy a nečiní mi problém na nejsilnějších patternech vstupovat v nich. EMD je například trh, který silně koreluje s TF (e-mini Russell 2000), který jsem do svého intradenního obchodování také zapojil. Závěr Dnešním obchodem jsem chtěl především ukázat praktickou aplikaci informací z minulého článku. Všimněte si, jak hodně podobný je dnešní obchod hypotetickému vstupu demonstrovanému v minulém článku. Jsou to obchody, které využívají několik edge dohromady. A především v líně se povalujících akciových indexech jsou podobné vstupy ty, které nabízejí často minimální risk s dostatečným potenciálem pro zisk. Přitom mnoho nováčků u podobných obchodů zbytečně čeká na různá potvrzení, aby cenu obchodovali uprostřed range, kde se risk obchodu výrazně zvyšuje.

Mnoho obchodníků to určitě zná moc dobře: Pokud je v trhu volatilita, není tak těžké vydělávat. Ale pokud volatilita náhle zmizí - příležitostí rázně ubude a realizovat nějaký zajímavější profit se zdá téměř nemožné. Jak na to? Touto otázkou se trápím už delší dobu. Převážně mé automatické intradenní breakout strategie vydělávají skvěle, když trhy trendují a je v nich volatilita, ale jak volatilita opadne, je to již celkově horší. Mým zájmem přitom samozřejmě je generovat profity pokud možno každý měsíc, nezávisle na volatilitě. Proto jsem strávil mnoho času a přemýšlení nad tím, jak tento problém vyřešit. Jinými slovy, jak se diversifikovat pro nízkou volatilitu - a hovořím zde převážně z pohledu ryze automatického obchodování (samozřejmě, že jeden ze způsobů diverisifikace může být například přidání obchodování strategií IronCondor, kterým se nejlépe daří často v době, kdy se trhy příliš nehýbou a jsou tak dalším možným způsobem ochrany proti nízké volatilitě - ale to není technika, která by šla na 100% zmechanizovat, alespoň dle mých představ a v rámci mých cílů mít portfolio 100% řízené počítačem). Vytvořil jsem tedy sérii různých studií, které mně pomohly najít odpověď, jaké kroky vytvořit k vyřešení tohoto problému - a o jednu z těchto studií se s vámi podělím v tomto článku. Cílem studie bylo ověřit si, zda má smysl zabývat se obchodováním indexů také na úrovni swingového obchodování. To znamená, zda by v trzích s nízkou volatilitou pomohlo, pokud bych v rámci svých AOS některé pozice držel přes noc, nebo dokonce několik dnů, nebo pokud bych vytvořil samostatnou swingovou strategii, kterou bych přidal do portfolia. Ve studii jsem přitom nepracoval s žádným konkrétním systémem - zajímaly mě pouze obecné tendence. Pokud by se takové potvrdily, pak by to mohlo znamenat, že prodloužit výstup pozice v nízké volatilitě stále může přinést rozumné profity i v trzích s nízkou volatilitou. Postup vytvoření studie Ke studii jsem použil denní data trhu e-mini Russell 2000 a program Excel. Nejprve jsem izoloval všechny dny, kdy trh udělal velmi malé denní rozpětí (od Low k High). Rozdělil jsem si tyto dny od velikosti 3.4 (denní rozpětí od Low k High pouze 340 USD) k velikosti 7.2 (denní rozpětí od Low k High o velikosti 720 USD). Tím jsem vlastně izoloval dny s nízkou volatilitou, přičemž denní rozpětí H-L u trhu emini Russell 2000 na úrovni mezi 300-500 USD vnímám jako skutečně nízkou volatilitu, takže můj zájem je soustředit se převážně na tuto oblast. Jako další jsem nechal Excel vyhledat veškeré růstové dny, které po těchto dnech následovaly. Úvaha zde byla jednoduchá: Řada mých breakout AOS strategií je zaměřená na obchodování pouze na dlouhou stranu, proto mě zajímalo, jak velký průměrný pohyb nastane po nízké volatilitě. Jako další jsem simuloval u těchto růstových dnů výstup ve stejný den, kdy došlo ke vstupu (v grafu označen jako "dnešní range") a dále výstup o 1, 2 a 3 dny později. Neřešil jsem zde nic jiného, než výstup na Close dne o X-dnů později, tj. v tento moment mě nezajímalo, jaký průběh trh dělal v rámci těchto 1-3 dnů. Jedná se pouze o základní studii s obecnými tendencemi. Vše jsem pak nechal zobrazit v podobě následujícího grafu. Nyní, co nám tento graf říká? Osa X je velikost rozpětí předešlého dne (od Low k High) neboli včerejší volatilita. Máme zde tedy včerejší rozpětí od velikostí 340 až 720 USD (3.4 až 7.2 bodů u trhu e-mini Russell 2000). Osa Y je konkrétní hodnota pro průměrnou velikost všech rostoucích dnů (Close větší než Open), které po těchto dnech následovaly. Samotný graf nám pak ukazuje, jak velký pohyb vzhůru bychom v průměru zobchodovali, pokud bychom při každý ze včerejších volatilit zobchodovali následující růstové dny s výstupem ve stejný den, nebo o 1-3 dny později. Výsledky grafu jsou vcelku jednoznačné a doslova na nás křičí: Pokud byla včera velmi nízká volatilita a dnes vznikne pohyb vzhůru, bude zřejmě také velmi málo volatilní. Pokud však opozdíme výstup o 1-3 dny, může být pohyb výrazně větší. Takže pokud by například byla včerejší volatilita vyjádřená jako rozdíl mezi Low a High o velikost 340 USD a dnes nastal pohyb vzhůru (Close uzavře výše, než Open), měl by tento pohyb v průměru velikost 200 USD (měřeno od Open k Close) - viz tmavě modrá čára v grafu. Všimněte si také, jak se úměrně zvyšuje průměrné rozpětí v případě, že se zvyšuje včerejší volatilita. Pokud včerejší volatilita byla 720 USD, dnešní růst může mít v průměru už zhruba 320 USD (měřeno od Open k Close). Oproti tomu, pokud bychom vystupovali o 1–3 dny později, pak při velmi nízké volatilitě výrazně roste velikost průměrného pohybu vzhůru. Zatímco u včerejší volatility na úrovni 340 USD by dnešní růst měl v průměru pouze 200 USD, v případě držení pozice další 3 dny by byl průměrný růst už kolem 700 USD! Toto výrazné zlepšení se pak projevuje pouze do určité volatility včerejšího dne - zhruba do 450 USD. Takže jednoduše řečeno se dá interpretovat celá studie následovně: Pokud včerejší den přinesl velmi nízkou volatilitu (v rozpětí 340 - 450 USD), pak v případně dnešního růstu můžeme očekávat také malou volatilitu, tudíž malý profit (pokud vůbec nějaký). Pokud však stejný růstový den prodloužíme o 1-3 dny, potenciál možného zisku razantně povyroste a my tak můžeme teoreticky i v trzích s velmi nízkou volatilitou inkasovat zajímavý profit. Pokud však včerejší den vykázal již běžnou volatilitu, rozdíly se smazávají, resp. nejsou už tak znatelné, a tudíž můžeme nadále naše pozice držet pouze do uzavření stejného dne, kdy jsme pozici otevřeli. Závěr Studie mně osobně tedy přinesla velmi jasný směr pro další práci, kterou bude implementace a testování "prodloužených" výstupních technik v rámci mých systémů pro dny, kdy měly trhy velmi nízkou volatilitu. Pokud v takových dnech budu držet pozice o několik dnů déle, je zde předpoklad, že bych i v nízké volatilitě měl generovat rozumné profity. Samozřejmě, součástí studie zatím není žádné praktické řešení, jako například jak chránit pozici přes noc atd. Studie jenom ukazuje další možný směr a na praktických aspektech na základě této studie nyní pracuji. Podobných studií na různá témata jsem udělal v posledních měsících celou řadu a nyní se na jejich základě snažím posunout svůj trading AOS do další úrovně, abych naplnil své obchodní cíle. Zrovna tak se ze studie výše nabízí otázka, co takhle obchodovat swingově celé portfolio akcií. Tj. krom mého AOS obchodování zaměřeného na indexy a pár dalších trhů obchodovat také swingově velké portfolio akcií. S touto myšlenkou jsem si chvilku pohrával a seriózně o ní rozmýšlel. Když jsem si však udělal detailnější analýzu, poměrně rychle jsem ji zase zavrhnul. Důvodů je celá řada - od technických (není příliš platforem, které umí obchodovat celé portfolio akcií), přes ryze pragmatické (čím více instrumentů současně obchoduji, tím větší šance, že se něco pokazí a tím také pro mě náročnější vše sledovat), přes různá možná rizika (už vím z párového obchodování, že akcie občas mohou mít split, nečekaně veliký gap atd. a zatímco u statických arbitráží se to dá v rámci rozumného množství párů ještě uhlídat, tak u stovek akcií to může být už noční můra) až po finanční (data na velké množství akcií něco stojí, obzvláště pokud chceme současně streamovat třeba celý index Russell 2000, není to vůbec tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá). Zkrátka a dobře, i když vím, že tato cesta má určitě zajímavý potenciál, není to cesta pro mě. Přiznám se také, že i když mým cílem je portfolio na 100% řízené počítačem, jednu strategii si stále ponechávám naprosto diskréční, a zřejmě tomu tak i (minimálně ještě nějaký čas) zůstane, a tou jsou komoditní spready. Zdá se totiž, že těm je volatilita vcelku ukradená a překvapivě dobře tato technika funguje jako možná diversifikace k prakticky jakémukoliv obchodování, převážně tomu intradennímu. Je to totiž možnost, jak se od indexů diversifikovat mezi různé komodity a především logika spreadů je zcela jiná než běžný daytrading, proto dosahujeme diversifikace také složením zcela rozdílných obchodních přístupů. Každopádně, udělat z daytradingového obchodu skrze změnu výstupu obchod swingový se zdá velmi rozumný přístup v trzích s nízkou volatilitou.

Ve svém článku zmiňoval Tomáš nedávno testy, které provádí pro zohledňování různé volatility především ve svých automatizovaných obchodních systémech. Dnes se k tématu vrátím z pohledu diskréčního obchodníka. Je zřejmé, že volatilita a její vliv změny na obchodní výsledky obchodníka se bude lišit podle jednotlivých obchodních stylů. Nicméně si dovolím odhadnout, že pro většinu běžných diskréčních intradenních stylů je volatilita klíčová. Pokud se trhy hýbou, je mnohem snazší vydělávat než v dobách, kdy se cena mění jen velmi pomalu a v trzích úřadují především nejrůznější počítačové skalpovací algoritmy. Každý intradenní obchodník by tak podle mého názoru měl volatilitu sledovat a nějakým způsobem s ní pracovat ve svém obchodním plánu. Obecně mám například ve svém obchodním plánu toto rámcové pravidlo: Je-li volatilita nízká, je třeba v obchodech velká opatrnost. Snížit frekvenci vstupů, případně počet obchodovaných kontraktů. Jsou-li trhy v pohybu a volatilita narůstá, jde o potenciálně dobrou obchodní příležitost, kde mohu obchodovat agresivněji. S tím, že všeho je občas moc a je-li volatilita příliš vysoká, opět pozice snižuji, abych si mohl dovolit obchodovat s větším stop-lossem, který velká volatilita vyžaduje. Toto je samozřejmě základ, který je možné dále rozvíjet. Zde je k tématu několik tipů: Volatilita se mění neustále. Můžeme sledovat různé dlouhodobé trendy, ale také změny v průběhu jedné obchodní seance. Obecně platí, že některé části dne bývají volatilnější než jiné (například otevření americké seance vůči poledni), ovšem i tak je dobré začlenit do obchodního plánu určitou metriku, jak vyšší/nižší volatilitu identifikovat. Sám hodně pracuji s price action a jedna věc, kterou v trzích s ohledem na volatilitu sleduji je například to, jak vypadají „volatilnější“ úsečky na intradenních grafech. Pohyby trhů nejsou lineární ve smyslu, že by se neustále vedle sebe skládaly úsečky se stejnou výškou. Trhy mají vesměs tendence pohybovat se v určitých fázích, a to ať je sledujeme na libovolném timeframu. Často tak můžeme vnímat cenovou strukturu vytvářenou nižšími úsečkami, po které následuje volatilnější úsečka a tak stále dokola. A právě skrz volatilní úsečky prorážející mikro S/R úrovně lze získávat solidní představu o aktuální volatilitě v trhu. Jedna z věcí, kterou sleduji v intradenních grafech, je razance prorážení trhu skrz mikro S/R úrovně a to, zdali v těchto oblastech vytváří trh volatilnější úsečky způsobené výraznou nerovnováhou nabídky/poptávky. Celkově mě pak dále zajímá frekvence těchto úseček v grafu a jejich výška. Pokud se trh obchoduje na nízkém timeframu dlouhé minuty bez výraznější volatilnější úsečky vím, že volatilita pro mne přestává být obchodovatelná. Trhy jsou v takovém stavu velmi efektivní a je pro mne obtížné obchodovat s určitou výhodou vytvářející profity. Podívejme se například na aktuální trh ES, který je velmi málo volatilní: Jde o graf 12. 2. 2012. Po otevření trhu vnímám dvě volatilnější úsečky, které měly sílu prorážet určité mikrokonsolidace. A to je vše. Následně se trh pohyboval skrz velmi nízké úsečky, tj. při nízké intradenní volatilitě. A takové prostředí je pro diskréční obchodování velmi náročné. Na druhou stranu takto vypadá graf, který má pro mne obchodovatelnou volatilitu: Jde o trh NQ, konkrétně 15. 2. 2012. V grafu vnímám, že trh pravidelně překonává mikro S/R úrovně skrz volatilnější úsečky. Právě do podobného prostředí se snažím časovat své vstupy. Vím, že pokud se trh rozjede mým směrem, je velká šance, že trh opět vytvoří volatilní úsečku a cena se dostane do bezpečné vzdálenosti od mého vstupu. Dalším dobrým pomocníkem pro vyhodnocování intradenní volatility je pro mne intermarket analýza. Pokud vnímám, že trhy mají sílu vytvářet volatilnější úsečky na všech sledovaných trzích, je to pro mne potvrzení určité síly v trhu a obchodovatelné intradenní volatility. A naopak – mrtvo v trzích poznám mj. tak, že jeden z hlavních sledovaných trhů se pokusí vytvořit volatilní úsečku, ale ostatní trhy příliš nereagují. Co dělat, pokud mají intradenní trhy nízkou volatilitu? Pokud je v trzích příliš nízká volatilita, může pomoci zvýšit timeframe. Například místo 2minutového použít 5minutový, či vyšší. S ohledem na nižší volatilitu lze i na vyšších timeframech pracovat s velmi podobným stop-lossem a současně se vyhneme obchodování šumu. Prochází-li trhy obdobím s nižší volatilitou (jako poslední měsíce), je dobré sledovat ekonomické reporty a obchodovat především ve dny, kdy můžeme v trzích očekávat vyšší zapojení větších obchodníků. Tedy v právě v období vyhlašování různých reportů. V neposlední řadě lze vždy přemýšlet o obchodování jiného, volatilnějšího trhu. Několikrát jsem zde psal, že by intradenní obchodník neměl být fixován na jeden jediný trh. A právě příliš nízká/vysoká volatilita je jedním z důvodů, proč čas od času měním trhy, které intradenně obchoduji. Závěr Pokud cítíte, že různá volatilita způsobuje ve vašem obchodování ztráty, může být rozumné postavit si vstupní patterny tak, aby různou volatilitu zohledňovaly. Do vstupní situace můžeme například zohlednit právě volatilní úsečku prorážející například mikro S/R úroveň – a to buď formou vzhledu price action, nebo skrz orderflow. Rázem tak máme v obchodním systému „automatický filtr“, který nás nebude pouštět do obchodů v době, kdy jsou trhy příliš málo volatilní. Ovšem jde pochopitelně jen o určitou základní inspiraci, kterou je třeba rozvést do větších detailů.