Prohledat Finančník.cz

Jak uspět v tradingu v 10 bodech: Příležitost, nebo past? Cesta k pochopení tradingu Co je trading? Rozklíčování základů Rozdíl mezi tradingem a Investováním Základy tradingu Trhy pro trading Akcie Kryptoměny Komodity CFD Opce Jak vybrat trh pro trading? Trading – jak začít a uspět Obchodování návratu ceny k běžné hodnotě v akciích Nákup krátkodobých poklesů Intradenní breakouty v akciových indexech Momentum v akciích Trend following (komodity, kryptoměny) Jak s tradingem začít - shrnutí Trading – kolik lze vydělat? Rizika a výzvy tradingu Shrnutí základů tradingu Příležitost, nebo past? Cesta k pochopení tradingu Máte někdy pocit, že obchodování na finančních trzích je jen pro vyvolené? Nebo jste se již setkali s příběhy o obrovských ziscích i ztrátách a ptali se, jak je to vlastně možné? Trading, často chápaný jako "hraní na burze", je fascinujícím, ale zároveň náročným světem, ve kterém se každodenně pohybují miliardy dolarů. Trading není jen o rychlém zbohatnutí, jak si někteří mohou myslet. Je to metoda, jak aktivně pracovat s finančními nástroji - jako jsou akcie, komodity nebo měny - za účelem dosažení zisku, a to často v krátkých časových horizontech. Na rozdíl od tradičního investování, které se zaměřuje na dlouhodobý růst hodnoty, trading vyžaduje aktivnější rozhodování a často i rychlé reakce na tržní výkyvy. V následujících kapitolách se podrobněji podíváme na to, co trading přesně znamená, proč je pro nás atraktivní a jaké základní principy stojí za úspěšným obchodováním. Co je trading? Rozklíčování základů Trading, ve své podstatě, je aktivní formou investování, kde obchodníci nakupují a prodávají různé finanční nástroje, jako jsou akcie, měny nebo komodity, často v krátkodobém časovém horizontu. Na rozdíl od klasického investování, které má za cíl dlouhodobý růst hodnoty aktiv, trading se zaměřuje na využití krátkodobých tržních pohybů pro dosažení zisku. Rozdíl mezi tradingem a investováním Jedním z nejvýraznějších rozdílů mezi tradingem a tradičním investováním je časový horizont. Investoři často drží svá aktiva dlouhodobě, někdy i desítky let. Tento přístup má své výhody, jako je možnost těžit z dlouhodobého růstu trhů, ale zároveň s sebou nese vysoké riziko. Akcie a jiná aktiva mohou zažívat výrazné propady, známé jako "drawdowny". Historie ukazuje, že mnohé trhy a akcie procházely obdobími značných ztrát, což může dlouhodobě drženou investici ohrozit. Úspěch v investování tak do značné míry závisí jednak na hodně dlouhém časovém horizontu a také na tom, v jakém období investor s investováním začal. Na druhou stranu, trading nabízí větší flexibilitu a možnost rychle reagovat na tržní změny. Tradeři nejsou omezeni na dlouhodobé držení aktiv a mohou využívat různé obchodní strategie v závislosti na aktuálních tržních podmínkách. To zahrnuje možnost "shortování", kdy obchodníci vydělávají na poklesech cen, a využívání volatility pro identifikaci obchodních příležitostí. V tradingu se také lépe řídí riziko: tradeři mohou nastavit stop-loss příkazy, které automatizovaně uzavřou pozice při dosažení určité ztrátové hranice, čímž omezují potenciální ztráty. Dalším důležitým aspektem je diverzifikace. Zatímco investoři se mohou specializovat na konkrétní sektory nebo typy aktiv, tradeři mají možnost dynamicky měnit své portfolio, kombinovat různé obchodní přístupy, pracovat s různě rychlými obchody a přizpůsobovat trading aktuálním tržním trendům. Tato flexibilita a schopnost rychlé adaptace dělá z tradingu atraktivní volbu pro ty, kteří hledají aktivnější přístup k finančním trhům. Na přiloženém obrázku vidíme graf, který porovnává výkonnost aktivního tradingu pomocí tzv. trend following strategie (podrobná pravidla jsou popsána v článku Jak na Trend Following) na akciích Russell 3000 s benchmarkem (samotným indexem Russell 3000) v průběhu více než dvou desetiletí. Graf ukazuje, jak trading strategie dosáhla výrazně vyššího zhodnocení než pasivní držení indexu. Vyššího zhodnocení dosáhla při výrazně menších propadech. Tato demonstrace nabízí výmluvný důkaz pro argumentaci, proč trading vnímáme jako výhodnější před strategií buy and hold. V kontextu backtestu, který je prezentován na grafu, je důležité zdůraznit, že minulá výkonnost není zárukou budoucích výsledků. Nicméně, data jasně ukazují, že v době volatilních a nejistých trhů může aktivní obchodování poskytnout robustnější řešení pro řízení a růst kapitálu. Základy tradingu Nejprve je důležité pochopit, že samotný trading není technicky složitý. Zadávat obchodní příkazy a naučit se číst grafy může zabrat jen chvilku. Avšak trefit správný moment pro nákup nebo prodej a dlouhodobě profitovat, je mnohem těžší. Zejména proto, že začínající obchodník přichází do tradingu s tím, že se lze naučit trhy podrobně číst a předvídat. To lze ale dělat jen do určité míry pravděpodobnosti. Trhy jsou vysoce konkurenční globální prostředí. Nikdo neví, kam se trhy vydají za hodinu či příští měsíc. Všechny prováděné obchody v rámci tradingu tak budeme dělat nikoliv s jistotou zisku, ale s určitou pravděpodobností. Můžeme obchodovat například s pravděpodobností 40 %. Tedy šest z deseti obchodů skončí ztrátou, a přesto můžeme dlouhodobě vydělávat. Je to proto, že nejzásadnější složkou tradingu nejsou predikce, ale money management. Trader se musí naučit riskovat v každém jednom obchodu „tak akorát“ a současně mít jasnou představu o tom, kolik na daném obchodu může průměrně vydělat. Pokud bude obchodovat s pravděpodobností 40 %, pak musí obchody řídit takovým způsobem, aby průměrně v obchodu vydělal více než ztratí. Mezi základní pilíře tradignu tak patří money management (určující kolik riskujeme), psychologie obchodování (zaručující, že dokážeme dlouhodobě pracovat s nastaveným riskem) a pak samotná analýza trhů skrz kterou skládáme dohromady plány, kdy do obchodů vstupovat a pozice ukončovat. Nástrojů pro analýzu trhů existuje mnoho. Dvěma základními způsoby analýzy jsou fundamentální analýza, která se zaměřuje na ekonomické ukazatele, zprávy a další vnější a vnitřní faktory ovlivňující trh, a technická analýza, která se soustředí na analýzu cenových grafů a historických dat. Technická analýza se opírá o přesvědčení, že historické cenové trendy a vzorce se mohou opakovat, a traderům tak mohou poskytnout nápovědu o budoucích pohybech cen. Na Finančníkovi vyděláváme hlavně s pomocí technické analýzy. Hlavně proto, že historická cenová data se snáze analyzují. A jak už bylo řečeno - analýzu není radno přeceňovat. Všechny nástroje vedou jen k pravděpodobnostem a trader by si tak měl hlavně z počátku kariéry zvolit ty analytické nástroje, které jsou nejlevnější a nejdostupnější. Pro úspěšný trading je klíčové skombinovat všechny pilíře úspěšného obchodování do obchodního plánu. Ten definuje, kdy a za jakých podmínek vstoupit do obchodu, kdy obchod uzavřít a jak řídit riziko. Na Finančníkovi pracujeme především s mechanickými strategiemi. To jsou takové, kde je obchodní plán definován bez sebemenší subjektivity. Takové strategie lze mechanicky testovat na ohromném množství historických dat a získat tak realistickou představu, jestli má strategie šanci fungovat v budoucnu, kolik přibližně může vydělávat a s jakým riskem. Obchodní strategie mohou být různé. Kromě nástrojů používaných pro analýzu trhů se liší především rychlostí obchodování. Zatímco skalping se zaměřuje na krátkodobé zisky z malých cenových pohybů, intradenní obchodování zahrnuje otevírání a uzavírání pozic během jednoho dne. Swingové obchodování na druhé straně využívá k dosažení zisků delší časový rámec, obvykle několik dní až týdnů. Trhy pro trading Trading lze aplikovat na široké spektrum trhů. Každý nabízí jedinečné možnosti a výzvy. Akcie Akcie jsou klasickým nástrojem poskytujícím investorům vlastnický podíl v podnicích. Akciové trhy jsou obzvláště atraktivní pro dlouhodobě orientované investory, lze je ovšem používat i pro aktivní trading. Zejména akcie na amerických burzách jsou vysoce likvidní a obchodovatelné s nízkými poplatky. Kryptoměny Kryptoměny, jako relativně nový investiční nástroj, přitahují mnoho pozornosti kvůli své vysoké volatilitě a potenciálu rychlého zisku. Jejich decentralizovaná povaha a technologický základ nabízejí inovativní přístupy k vlastnictví a převodu bohatství. Forex Forex, neboli devizový trh, je největší a nejlikvidnější trh na světě. Obchoduje se zde s měnami, což přináší unikátní možnosti využít změn v ekonomických podmínkách a měnových politikách různých zemí. Je to trh, který je otevřený 24 hodin denně během pracovních dnů, což nabízí obrovskou flexibilitu pro obchodování. Komodity Komodity jako zlato, ropa nebo zemědělské produkty jsou tradičními nástroji pro diverzifikaci portfolia a jsou často používány jako ochrana proti inflaci a finančním krizím. Každá komodita má své specifické faktory, které ovlivňují její cenu, jako je politika, sezónní trendy a globální ekonomické události. CFD CFD, derivátové nástroje známé jako rozdílové smlouvy. Jde o kontrakty, které vytvářejí brokeři a umožňují s nimi obchodovat většinu běžných trhů. Na rozdíl od burzovních trhů bývají ale dražší na obchodování. Opce Opce představují další typ často využívaného derivátu pro trading. Jsou to smlouvy, které definují pro nakupující defacto předkupní právo koupit určitý trh v určitém termínu za konkrétní cenu. Jak vybrat trh pro trading? Výběr vhodného trhu pro obchodování závisí na individuální strategii, znalostech trhu, toleranci k riziku obchodníka a kapitálu. Velkým rozdílem je například to, jak jsou trhy regulovány z pohledu vlád. Na Finančníkovi se zaměřujeme hlavně na regulované trhy (akcie, komodity), na kterých hrozí poměrně nízké riziko, že trader přijde o kapitál z důvodu nějakého rozsáhlého podvodu. Trhy je na začátku nejlepší vybírat na základě konkrétních obchodních strategií - pro určité typy strategií jsou vhodnější určité typy finančních produktů. Trading – jak začít a uspět Trading pro začínající tradery představuje výzvu, zejména kvůli potřebě pochopit jeho základní podstatu, která není založena na nalezení nebo koupi dokonalého obchodního systému. Mnoho začátečníků se může domnívat, že existuje zázračný systém pro snadné vydělávání peněz, ale realita je jiná. Pokud by takový systém existoval, byl by široce používán, což by eliminovalo jeho efektivitu. Klíčem k úspěchu v tradingu je využívání drobných a detailně otestovaných výhod, známých jako 'edge', a efektivního řízení rizika. Obchodní výhody mohou pramenit z obecně funkčních principů (např. následování trendu), z vlastních vysledovaných nuancí a také ze způsobu, jak obchodník pracuje. Například obchodování s malými objemy kontraktů v méně likvidních trzích může představovat výhodu, protože tyto trhy nejsou primárním cílem velkých firem z Wall Street, které disponují obrovskými rozpočty a rozsáhlými zdroji informací. Zde jsou tipy na hlavní principy, se kterými vyděláváme na Finančníkovi: Obchodování návratu ceny k běžné hodnotě v akciích Některé trhy, typicky například akcie, mají tendence pohybovat se v pravidelných "vlnkách" a lze na ně použít tzv. mean reversion strategie. Tyto strategie mohou být velmi jednoduché. V zásadě krátkodobě nakupují trhy, které hodně klesly a shortují ty, které rychle rostly. Mean reversion obchodujeme na Finančníkovi jak swingově, tak intradenně. Nákup krátkodobých poklesů Specifickou kategorií mean reversion systémů jsou nákupy korekcí - trhů, které se pohybují v trendu, ale krátkodobě klesnou. Na Finančníkovi naleznete i bezplatný backtester, ve kterém si můžete tento typ strategie nasimulovat s využitím akcií. Intradenní breakouty v akciových indexech Efektivní strategie nemusí být složité. Příkladem jsou intradenní breakouty na akciových indexech. Každý den můžeme vyčkávat, jestli se akciové indexy typu Nasdaq 100 rozjedou nahoru a nebo dolu. Vstoupit do pozice a držet ji do zasažení stop-losssu nebo konce obchodního dne. Takto vypadá historický backtest strategie nakupující nebo prodávající Nasdaq 100 poté, co překoná vzdálenost 0.33*ATR počítaného ze tří denních úseček. Pozice je držena buď do zasažení stop-lossu (opět třetina ATR) nebo do konce obchodního dne: Jak je vidět, princip funguje velmi univerzálně. Pro reálné nasazení již jen stačí doplnit některou z podmínek filtrující obchody tak, aby se zvýšila hodnota průměrné velikosti obchodu. Na Finančníkovi obchodujeme s využitím futures, CFD a opcí. Momentum v akciích Obchodování momenta představuje jeden z nejrobustnějších principů. Zejména v akciových trzích. Jde jednoduše o nastoupení do silně započatého pohybu s tím, že vsázíme na pokračování pohybu. Strategie mohou být velmi jednoduché. Můžeme například nakupovat x nejsilnějších akcií z určitého sektoru a držet je předem stanovenou dobu. Jde o konkrétní příklad rotační momentum strategie. Trend following (komodity, kryptoměny) Jeden z nejvíce popsaných a ověřených obchodních principů vůbec spočívá ve vstupu long nebo short do různých trhů v momentě, kdy se dají do pohybu (většinou je vstup časování skrz technickou analázu). Pozice se drží až do vyčerpání. Typicky se trend following obchoduje na komoditách, s menšími účty jej lze ale aplikovat i na kryptoměny. Takto vypadá backtest trend following krypto strategie včetně popsaných pravidel obchodního systému. Jak s tradingem začít - shrnutí Malí tradeři by si měli být vědomi, že soupeření s velkými finančními institucemi přímo je nepraktické a často ztrátové. Místo toho by se měli zaměřit na nalezení a využívání unikátních příležitostí a tržních nik, které velké firmy přehlížejí, protože pro jejich velký kapitál nejsou dostatečně zajímavé. Efektivní trading tak zahrnuje nejen pochopení trhů a využívání technických a fundamentálních analýz, ale také rozvoj taktik, které umožňují dosahovat zisků bez přímé konkurence s finančními giganty. Na Finančníkovi využíváme pro úspěch v tradingu následující principy: Obchodní plány stavíme z jednoduchých nadčasových myšlenek, abychom zabránili přeoptimalizaci. Plány podrobně backtestujeme na všech možných historických datech – velmi často získáváme vzorek tisíců obchodů. Obchodní plány obchodujeme mechanicky, nejčastěji s využitím automatizovaných řešení tak, aby byl trading časově nenáročný a současně jsme byli schopni zajistit 100% systematičnost v dodržování zadávání obchodů. Obchodní plány obchodujeme v portfoliích. „Skupinách“ několika systémů, které výrazně zvyšují šanci na úspěch a snižují risk (podstatu vysvětluje článek Máte-li první strategie, zaměřte se na portfolio). Pokud s tradingem začínáte, jde pochopitelně o mnoho informací, které je třeba skloubit dohromady, aby trading jako celek začal fungovat. Prvním krokem k úspěšnému tradingu tak může být přihlášení k bezplatnému newsletteru Lekce z živých trhů, ve kterém každý týden komentujeme vybrané situace z našeho vlastního obchodování včetně náhledu do obchodní platformy. Tyto informace nejsou k dispozici jinde na Finančníkovi a představují dobrý zdroj inspirace, jak a kam se posouvat dále. Trading – kolik lze vydělat? Zisky v tradingu jsou neomezené. Nelze ale očekávat, že jde o snadný a rychlý způsob vydělávání peněz. Trading je podobný jako jakýkoliv jiný business nebo podnikání. Ty vesměs nabízejí určité realistické možnosti výdělku dosažitelné všem, kteří postupují systematicky, rozumně a s přiměřeným očekáváním. A pak jsou zde ti nejlepší, kteří dokázali díky kombinaci štěstí a schopností něco, co se většině nepodaří. V tradingu je určitě rozumné začít s přiměřenými cíli. Ty nejsnadněji zjistíte tak, že budete zkoumat ověřené výsledky jiných obchodníků, kteří se tradingu věnují již delší dobu. Pozor na marketingové proklamace prodejců, kteří slíbí cokoliv, ale sami neobchodují. Podrobněji se tématu věnujeme v tomto videu: Rizika a výzvy tradingu Pokud začínající obchodník uvažuje o tradingu, je to většinou proto, že slyšel historicky o tom, že jde o způsob rychlého zbohatnutí. Obchodníci jsou pak automaticky přitahovány k těm nejagresivnějším a obchodním stylům jako je day trading nebo scalping. Nejlépe ve vysoce volatilních trzích a s vysokou finanční pákou. Drtivá většina začátečníků však právě v této oblasti pohoří. Důvodů je celá řada – ať jde o podcenění risku, znalostí nebo vlastní psychiky. Pro začátečníky je proto často lepší začít s pomalejšími strategiemi, jako je swingové obchodování. Swingové obchodování umožňuje obchodníkům využít dlouhodobějších trendů na trzích a snižuje potřebu neustálého sledování trhu. Tento přístup je méně stresující a umožňuje lépe pochopit tržní dynamiku a rozvíjet solidní obchodní strategie. Patrně nejsnazší způsob tradingu je tzv. trend following – následování trendů. Tato obchodní strategie je založena na principu, že trhy mají tendenci pohybovat se v trendech a že tyto trendy lze identifikovat a obchodovat. Tento přístup snižuje riziko, protože obchodníci mohou nastavit jasné vstupní a výstupní body a použít efektivní řízení rizik. Shrnutí základů tradingu Ve světě tradingu je důležité pochopit a akceptovat základní principy, jako jsou řízení rizik, psychologie obchodování a význam analýzy trhů. Začínající obchodníci by měli přistupovat k tradingu s otevřenou myslí, ochotou učit se a přizpůsobovat se dynamickému prostředí finančních trhů. Důležité je si uvědomit, že úspěch v tradingu nezávisí na nalezení dokonalého systému, ale na efektivním využívání dostupných informací, trpělivosti a disciplíně. Pro ty, kteří se chtějí do světa tradingu ponořit hlouběji, nabízí Finančník bezplatný úvodní kurz, který může poskytnout cenné poznatky a náhled do tohoto fascinujícího odvětví. Je to skvělý způsob, jak získat pevné základy, než se pustíte do složitějších aspektů tradingu. Vstup do tradingu může být výzvou, ale také příležitostí pro růst a vzdělávání. Se správným přístupem, vhodnými nástroji a dostatečnými znalostmi lze dosáhnout úspěchu a finanční nezávislosti.

Mnoho traderů zastaví na cestě za trvalými příjmy z tradingu ztráty. Jednoduše nejsou připraveni na to, že jejich rozhodnutí mohou vygenerovat nejen zisk, ale i ztráty. Příkladem je hned obchod, který jsem na Finančníkovi ukazoval minulý týden. Jak se na ztráty připravit a přistupovat k nim, abyste dokázali konzistentně profitovat? Jeden ze základních rozdílů obchodování oproti klasickému podnikání je v tom, že i dobře provedené obchody generují občas ztráty. Začínající či dlouhodobě neúspěšní obchodníci mají přitom tendence považovat zisky za úspěch a ztráty za prohru. A tím si v hlavě posilují vzorce chování vedoucí ke skutečným ztrátám. Podobné uvažování totiž vede k tomu, že se trader snaží ztráty eliminovat například v podobě neustálých oprav obchodních systémů. Výsledkem takových úprav jsou pak reálně vymazané účty a promarněné roky nesystematickými obchody, na kterých nelze jakkoliv stavět. Vezměme si za příklad obchod, který jsem zmiňoval v minulém článku popisujícím princip strategie návratu k běžné hodnotě. Do obchodu jsem vstupoval v pátek 7.9.2018 blízko uzavírací ceny, konkrétně za cenu 108,46: Použitý obchodní model vychází z pravděpodobnosti, že otestovaný vstup má dlouhodobě tzv. pozitivní edge – s určitou pravděpodobností dlouhodobě vydělává. To ale neznamená, že vydělává v každém vstupu! I úspěšnost například 70 % znamená, že skoro jedna třetina obchodů skončí ve ztrátě! Ztráty jsou tak nedílnou součástí obchodního přístupu. Nejsou špatnými obchody, je to jednoduše „nákladová“ součást tradingu. Špatné obchody jsou ty, které děláme mimo plán – například impulzivně nebo bez dostatečně otestované obchodní metody. Mnoho obchodníků výše uvedené tuší, ale neřídí se podle toho. V případě publikovaného obchodu budou přemýšlet ve stylu: „Očekával jsem odražení od spodního kanálu, ale cena jej prorazila. Hm – byl to špatný obchod, příště zkusím počkat, až mi vstup například potvrdí ještě trhy XY, protože ten vypadá, že by mě tentokrát od ztráty zachránil“. Toto je chování, které vede většinu obchodníků k tomu, že nakonec svůj účet vynulují. Trader se musí naučit sledovat výkonnost dlouhodobě – z pohledu nejméně týdnů, spíše měsíců. U jednotlivých obchodů (tzv. exekucí) není možné přemýšlet. Je prostě třeba jen následovat obchodní plán. Dělat obchod za obchodem. Jak na to? Základem je tzv. přiměřená páka. Zejména při obchodování malých účtů (například pár tisíc dolarů) je dobré začít s akciemi, které jsou na obchodování mnohem levnější než komodity. Začátečník může výše popsanou pozici otevřít například s cca 550 dolary. Při běžné páce mu to bude stačit na 10 akcií. Pokud bude mít i dnes pozici stále otevřenou (stejně jako já), pak nejhorší protipohyb znamenal otevřenou ztrátou cca 62 dolarů! Takovou ztrátu bez problému snese i začátečník a může se postupně zocelovat tím, že stejně jako já bude strategii obchodovat dlouhodobě. Mozek si zvyká na dlouhodobé přijímání zisků a ztrát a je možné postupně otevírat stále větší pozice. Samozřejmě, že pokud začínající trader začne hned s 10x větší pozicí, tak mu to může způsobit špatné spaní. Nikdo nechce přijít o své úspory a bude velet k tomu, přestat takový hazard dělat. Mozek si musí na nezbytnost ztrátových obchodů zvyknout. Dobré je nevkládat všechna vejce do jednoho košíku – tedy diverzifikovat se. Sám i v rámci této jedné strategie obchoduji najednou více trhů. A i v průběhu minulého týdne jsem měl v rámci této strategie hned několik obchodů ziskových. Celkově tak můj celý účet vyčleněný pro tuto jednu strategii zaznamenal na konci týdne jen pokles o 0,4 %: A o tom skutečný trading je – prostě občas nám účet trochu poklesne, jindy povyroste. Viz například Shrnutí trhů a obchodování srpen 2018. Sám navíc obchoduji více účtů s mnoha dalšími strategiemi. Opět je to něco, k čemu se dopracujete časem. Extrémně důležité je ale jít po cestě systematického tradingu, který vám umožní posouvat se krok za krokem dopředu (na rozdíl od impulzivních traderů, kteří si nikdy nevybudují potřebné základy). Nejste-li opravdu mentálně připraveni na přijímání ztrát, pak obchodujte mechanické strategie. Tedy takové, kdy si v rámci plánu připravíme opravdu všechny podmínky vstupů a výstupů dopředu, vše otestujeme a plán jen mechanicky následujeme. Uvedený obchod patří do této kategorie. Pochází z plně mechanického obchodního plánu, kde není prostor pro žádnou intuici (ostatně samotný obchod vybral a zobchodoval automat, AOS). I když takové obchody budete zadávat ručně, nebude vám na výsledcích jednotlivých obchodů příliš záležet. Budete je posuzovat z kontextu dlouhodobého plánu, což je přesně stav, kam se potřebujete postupně dostat. Problém ztrátových obchodů zmizí. Zůstane samozřejmě problém ztrátových strategií, ale tam je rozhodování úplně jiné. Jde spíše o strategické přemýšlení nad business plánem – podobně jako v podnikání, kdy se občas musíme rozhodnout trochu změnit směr činnosti firmy, abychom přilákali nové profity. V tradingu máme navíc tu výhodu, že můžeme obchodovat spoustu plánu najednou, takže ani jedna ztrácející strategie nemusí notně znamenat zásadní stres. Vše je opravdu o tom, jak velkou pozornost věnujete přípravě plánu a jak velkou důvěru v něj máte.

Hodně začínajících obchodníků tápe, jak se dostat k rozumným ročním zhodnocením. Přitom i zde na Finančníkovi existuje řada konkrétních osvědčených plánů, které vás k podobným cílům dovedou. Podstatné je ale vydržet skládat dohromady poměrně nepodstatné dílčí zisky a ztráty do zajímavěji vypadajících celků. Dnes si to ukážeme na několika příkladech – mj. i z live tradingu intradenního obchodování stylem, o kterém jsem už tolikrát slyšel „že dnes již nefunguje“. Dnešní článek je zaměřen hodně na intradenní obchodování. To je pro mnoho obchodníků zajímavé tím, že je sice časově náročnější, ale na druhou stranu s ním lze vytvářet vyšší zhodnocení s použitím nižšího kapitálu. Není tajemstvím, že mnoho obchodníků v intradenním obchodování neuspěje. Proč? Například proto, že: a) Nejsou dostatečně trpěliví. Neakceptují, že na dobré obchody je třeba si počkat. Že je výrazně efektivnější obchodovat méně pro více. b) Obchodují hodně pro ego. Bojí se, že jim daný obchod uteče, přestože mají „pravdu“ s otočením trhu. A vrhají se tak emotivně do situací bez ohledu na řízení risku (SL za nějakou bariéru atd.). c) Nedokáží kontrolovat risk s ohledem na dlouhodobé očekávání. Tedy například skončit po definované ztrátě daný den atd. d) Jsou „chamtiví“ – nechtějí se spokojit s přiměřeným ziskem (adekvátním danému timeframe a používanému účtu), ale z každého obchodu chtějí homerun. e) Neakceptují, že intradenní obchodování je nuda. Ano, intradenní obchodování je nuda, která se skládá z nekonečného exekvování vstupů a výstupů dle plánu. Někdy na vstupy čekáme hodiny (a nedočkáme se), občas se musíme nakonec spokojit se ztrátou. Jindy nás trh odmění ziskem. Přitom to často „nejde dělat výrazně lépe“. Protože kdyby „to šlo“, tak by to dělal doslova každý. Nicméně ono i při té nudě je to pořád slušně placená práce, kterou lze dělat velmi flexibilně a svobodně. A navíc s možností neomezeného růstu (jak v rámci postupného zlepšování se, tak především expanzí do dalších obchodních stylů využitelných s vyšším kapitálem atd.). Na dnešní článek mě přivedl intradenní obchodník Martin, se kterým jsem nedávno diskutoval po e-mailu jeho obchodování. Jsem rád, že mi Martin dovolil pro ilustraci publikovat jeho výsledky intradenního obchodování trhu NQ. Ten obchoduje poté, co přijde domu z práce a zasedne ještě k počítači. Martin loni na svém živém účtu dosáhl krásného zhodnocení 65 % velmi stabilní cestou. Což je bezesporu něco, čeho by dosáhla ráda většina zatím neziskových obchodníků. Ovšem podrobnější pohled na Martinovy výsledky ukazuje, jak systematicky musí postupovat: Za rok 2016 exekvoval 325 vstupů (ve dvou kontraktech) s úspěšnosti 49,85 %. Výsledné zhodnocení se doslova dolar za dolarem skládá z množství malých ztrát a zisků. Taková je prostě realita. Jde to dělat lépe? Patrně trochu ano. Ale všichni někde začínáme a někam se posouváme. Ostatně i Martin si už letos mohl dovolit obchodovat se třemi kontrakty, tak jak jeho účet roste. Tedy musí postupovat stále stejně systematicky a trpělivě, ale jak se mu zvětšuje účet, tak už začínají být při stejném procentuálním zhodnocení zajímavější absolutní profity: Dá se z toho vyžít? Zatím ne, ostatně proto podobnou činnost dělá Martin po práci. Je toto cesta, jak se postupně dostat k fulltime tradingu? Jednoznačně, a hrozně Martinovi držím palce, ať mu disciplína vydrží. Mimochodem obchodní přístup, kterým jsou dosahovány výše uvedené výsledky, je definován pomocí trendových patternů FinWinu, které Martin obchoduje s vlastními nuancemi. Ech, kolikrát jen já slyšel, že s podobnými přístupy nelze už v trzích vydělávat… A ano, musím se přiznat, že stabilita výsledků i mě pozitivně překvapila a znovu utvrdila v tom, že trading je zejména o hlavě a systematickém dodržování plánu, který má v sobě rozumně definovaný risk management. Co si z výše uvedeného vzít pro vlastní trading? Mimo jiné to, jak důležité je odpoutat se od výsledků jednotlivých obchodních dnů. Nesnažit se hodnotit jednotlivé obchody, ale chápat, že celý obraz profitabilního obchodování vynikne až po větším počtu dobře exekvovaných vstupů a výstupů. Lekce z mentoringu Dnešní téma dobře doplňuje ukázka z prvních výstupů mého bezplatného orderflow mentoringu. Do toho se z principu zapojují obchodníci, kteří zatím nejsou ziskoví. Většina jich obchoduje na simu a v zásadě se vůbec sžívají s obchodním plánem. Hledají nuance, kterém ji dobře sednou pro živé obchodování. V případě mentorované skupiny představuje základ obchodní přístup FIMS obchodování orderflow. To je přístup, ve kterém vnímám v dnešních intradenních trzích patrně největší edge. Ten by tak měl fungovat nejen mně, ale i ostatním. Pro mnoho obchodníků jde o koncepčně nový přístup. Po nastudování obchodního plánu v kurzu uskuteční pár obchodů a zcela jistě nezbohatnou. Současně mohou někteří mít pocit, že opět nemají ten „svatý grál“. Těžko se mi argumentuje, že pro rozumné hodnocení čehokoliv je třeba obchodovat jen nejsilnější situace, naučit hlavu bez emocí exekvovat signály jeden za druhým a hodnotit výsledky v rozumném časovém horizontu (tedy tak, jak to dělá výše uvedený Martin). Ostatně právě proto vznikla služba bezplatného mentoringu, kde mám možnost rychleji získat potřebný větší vzorek obchodů díky množství zapojených traderů. Rychleji ukázat, že edge je funkční a obchodník se musí zaměřit právě na svoji hlavu a správné vnímání obchodů v celkovém kontextu. A na tom následně s obchodníky pracovat. A podívejte. Takto vypadá equity křivka po prvním týdnu zapojení obchodníků. Traderů, kteří zatím vesměs nejsou výděleční: Ano, equity křivka těch obchodů, které sami publikujete do uzavřené diskuze a které často samostatně nevypadají „nic moc“. Tato equity křivka jen dává šanci vyniknout edge, se kterým pracujeme. Který se dostavuje v momentě většího množství obchodů exekvovaných systematicky (stejně jako na výše uvedené ukázce FinWinu). Je na equity křivce z mentoringu prostor ke zlepšování? Jednoznačně, a nemalý. A je to logické – vždyť v tuto chvíli začínáme a je třeba začít pracovat na větší trpělivosti s čekáním na silnější obchodní situace (což výrazně zlepší zatím slabý zisk na obchod). Navíc jde o equity křivku všech obchodníků ve skupině mentoringu, ve které vždy budou silnější a slabší obchodníci. Závěr V intradenním obchodování je extrémně důležité pracovat na odbourání emocí spojených s jednotlivými exekucemi. Trh naděluje zisky i ztráty, to je prostě fakt. Edge systému nepoznáte po jednom nebo dvou obchodech. Projeví se až dlouhodoběji. Nicméně jen v případě, že budou obchody skutečně exekvovány systematicky, s rozumným risk managementem a bez ega.

Burzovní obchodování láká mnoho lidí pro potenciálně ohromné zisky. Paradoxně se ale vydávají po cestách, které k nim nevedou. Dá se přitom vydělat s malým kapitálem opravdu hodně peněz? Ano, a zejména dnešní doba tomu hodně nahrává. Foto (c)123rf.com Trading má mnoho společného s klasickým podnikáním. V něm také existuje řada různých cest, jak dělat podobné činnosti. Některé cesty jsou přitom velmi vyčerpávající a prakticky nikam nevedou. Ty promyšlenější vydělávají velké peníze, přičemž na začátku bývá hodně práce, ale později už to často „jede dost samo“. Jak tedy v tradingu vydělávat hodně peněz s malým úsilím? Přes obchodování většího kapitálu. Tečka. Tohle je věta, která na mnoho obchodníků působí jako červený hadr na býka. Mají pocit, že jediný správný způsob, jak přijít k většímu jmění, je začít s pár sty nebo tisíci dolarů a postupně je rozšiřovat. A k tomu zaznívá klasický argument ve stylu „ostatně, kdo dnes disponuje úsporami ve výši několika milionů…“. Tím debata končí. A lidé s podobnými názory roky a roky ztraceně bloudí ve slepých kruzích hledání svatého grálu a propadají stále skeptičtějším myšlenkám. Neustále se pokouší hledat robustní strategie s ohromným konzistentním zhodnocením, které jsou iluzí. Už jen proto, že vysoké procentuální zhodnocení lze občas dosahovat třeba s mikrokapitálem (kde je defacto jedno kolik riskujeme), ale z logiky věci stejné taktiky přestávají fundovat v okamžiku, kdy bychom je chtěli použít na hodnocení jen trochu serióznějších peněz. Pokud s tradingem začínáte, přijměte ode mne dobrou radu – nenechte se strhnout honbou za strategiemi s nerealisticky vysokými zhodnoceními. Pusťte se do seriózní práce. Věnujte se zejména risk managementu (aby vaše výsledky měly menší, a hlavně kontrolované propady kapitálu) a systematizaci přístupu (aby byly výsledky opakovatelné i s větším kapitálem). A že máte malý kapitál? Vůbec to nevadí. Obchodujte s jedním kontraktem a budujte si historii svého reálného obchodování. Kde jsou pak ale milionové příjmy? Právě v obchodování většího kapitálu. Ten je ale v dnešní době blíže, než si většina lidí dokáže představit. A to spolu s příjmy, které představují hodně vysoký nadstandard. Přitom obchodování většího kapitálu nemusí znamenat, že budete vytvářet fond nebo kamarádsky spravovat peníze lidem z okolí (z čehož může být často více problémů než užitku). Existuje celá řada dalších způsobů, jak znásobit příjmy z funkčních strategií. Zde je na ukázku několik tipů. Výčet určitě není kompletní. Jde o několik příkladů, které mě aktuálně napadají. Jejich smyslem je ukázat, že drobná změna myšlení nad vlastní prací může v tradingu znamenat opravdu hodně velký finanční posun. Nejsnazší cestu mají algoritmičtí obchodníci, kteří mohou své strategie licencovat a defacto je nechat obchodovat větší kapitál nepřímo. Třeba přes firmy typu Striker, která patří k největším světovým poskytovatelům algoritmických systémů (AOS). Ostatně když se dnes podívám na přehled exekucí zde pronajímaných algo systémů, vidím snad polovinu obchodů, za kterými stojí algoritmy Čechů a Slováků. Obchodníků, kteří často začínali zde na Finančníkovi. Systémy se přitom pronajímají za částky 100 a více dolarů měsíčně. Jsou licencovány dalšími a dalšími brokery po celém světě. Kolik tak mají systémy klientů? Hodně… Myslím, že pro mnoho traderů až nepředstavitelně. Jen pro představu – řekněme, že nějaký základní měsíční příjem pro rozumné žití je 100 000 Kč měsíčně. Máte-li systém generující 20 % p.a. a s rozumným risk profilem, bude o takový v dnešní době minimálních úrokových sazeb solidně velký zájem. Kolik pronájmů systémů pak stačí na rozumné žití? Pár desítek… Přitom samozřejmě trader drží své know-how, dál si s jeho pomocí rozšiřuje i svůj vlastní kapitál atd. atd. V podobném duchu existují i další služby, kde se dají sdílet a pronajímat i diskréční obchodní systémy. Dnes je jich celá řada. Například collective2.com, ale mnoho dalších. A tím možnosti ani zdaleka nekončí. Pro diskréční i automatické obchodníky zde jsou různé prop firmy, které za podíl ze zisku poskytnou větší kapitál. Stačí projít základním testem, při kterém se ověří robustnost systému. Prop firma poté poskytne kapitál, trader obchoduje. Zisk se dělí dohodnutým poměrem. Nebo se podívejte na nabídku firmy typu Quantopian. Jde o příklad technologické firmy, která se svojí platformou snaží nalákat obchodníky na jejich úspěšné algoritmy. Ty pak hodnotí ve svém fondu, na kterém tak mohou participovat běžní obchodníci z celého světa. Podle propozic je cílem platit autorům 10 % ze zisku, který jejich algoritmus vygeneruje. Ke konci roku 2017 plánují alokovat na jeden algoritmus v průměru 5-10 milionů dolarů. Generuje vaše strategie 15 % p.a.? Tak to máme z 5 milionů dolarů hezkých 750 000 USD. Při 10 % představuje podíl ze zisku 75 000 USD ročně, tedy cca 150 000 Kč měsíčně… Přitom podobných možností je dnes opravdu celá řada. V této oblasti se svět za poslední dobu pro běžné obchodníky s úspěšnými a ověřenými strategiemi hodně otevřel. Pochopitelně, že vše výše uvedené je jen jedna z možných cest. Je naprosto v pořádku zhodnocovat jen svůj vlastí kapitál. Ale pokud očekávám, že mě to bude živit, měl by být dostatečný. Pokud kapitálem nedisponuji, není to žádný problém. Je jen velká chyba zamknout své myšlení do vize, že není jiná cesta, než nalézt řešení vydělávající vyšší desítky procent každý měsíc. A cokoliv jiného ignorovat. Zejména proto, že cílení na agresivní zisky s sebou prostě zákonitě nese menší šance na úspěch, rozviklané equity křivky a celkově menší šance na dlouhodobý úspěch (ale o tom třeba někdy příště). Snad jsem tímto v článku ukázal, že cest, jak to dělat jinak, je celá řada. Dnes jsou v této oblasti pro běžné tradery otevřené opravdu široké možnosti. Navíc naplňující naše oblíbené motto „Obchodujte méně, vydělávejte více“.

Pro řadu trading aplikací je výhodné umístit software na server, kde vše běží nonstop a s kvalitním internetovým připojením. Možností a nabídek však existuje nepřeberné množství. Rozdíly v kvalitě a cenách jsou přitom ohromné. Dnes přináším tipy na služby, ke kterým jsem se postupně propracoval a které sám používám. Foto (c)123rf.com V případě intradenního diskréčního obchodování je situace s hardwarem dost jednoduchá. Sám používám notebook plus přídavný monitor. Pro cestování se mi velmi osvědčil cestovní LCD panel, který jsem popisoval v článku Má aktuální technika pro trading a stále ho používám. Složitější situace s výběrem techniky ale nastane v momentě, kdy se pustíme do náročnějších analýz nebo automatizovaného obchodování (AOS). V takovém momentě je potřeba hardware, který má některé, nebo všechny následující vlastnosti – výkon, možnost trvalého zapnutí, připojení na kvalitní internet s nízkou latencí atd. Potřebné parametry techniky se vždy odvíjejí od konkrétních potřeb. Sám dnes využívám řadu počítačů s různými parametry pracujících na různých „úkolech“. Na co trader potřebuje jiný hardware než notebook? Tak třeba, aby na něm běžel software pro automatizovaný trading. Nebo třeba pro sbírání dat (na jednom serveru například takto vytvářím intradenní opční databázi). Nebo pro různé výkonově náročné optimalizace a datamining (řešení popisované v minulém článku bych nemohl provozovat na notebooku). Samozřejmě vždy je zde možnost pořídit si klasické PC nebo fyzický server. Sám mám takové stroje také, ale současně se mi velmi osvědčila možnost pronájmů – jak fyzických serverů, tak zejména VPS (virtuální privátní server). Pronájem přitom umožňuje využívat řešení jen na určitou dobu (například pokud potřebujeme vyšší výkon pro nárazové výpočty) nebo například pro odzkoušení různých workflow předtím, než si pořídíme vlastní server. Osobně bych tak tuto volbu volil dříve, než případný fyzický nákup „železa“. Co se zkušeností týče. Pokud vyžadujete od serveru dlouhodobý vysoký výkon například pro různé optimalizace, pak se mi vždy vyplatilo pronajmout si fyzický server. Výkon poskytují samozřejmě i cloudová řešení typu Amazon AWS, ale cenově vycházejí výrazně dráž. Nejčastěji si server pronajímám u německé firmy Hetzner. Mají zde například on-line aukci již hotových serverů, kde se dají najít zajímavé konfigurace za přijatelné ceny (seznam aktuální nabídky je zde ). Například solidně výkonný počítač s procesorem i7-980x a 24GB RAM vychází na cca 45 euro měsíčně. To není vůbec špatné, když si uvědomíme, že je to včetně DPH, hostingu, kompletní spotřeby elektřiny a připojení k internetu (v ČR se většinou za samotný server housing podobného stroje platí kolem 1 000 Kč měsíčně). Servery se pronajímají bez instalačního poplatku a minimální doba nájmu je měsíc. Jediná vada na kráse u podobných řešení je fakt, že standardně jsou pronajímány s Linuxem. Windows ale není problém objednat, jen je pronajímána vesměs dražší Server edice – u Hetzneru vychází měsíční pronájem na 25 euro. Sám tak toto řešení používám spíše na krátkodobé pronájmy, kdy potřebuji další výkonný hardware k testování, nebo zapojení několika počítačů do výpočetního clusteru. Pokud není potřeba vysloveně vysoký výkon, tak je lepší pronajímat si VPS – jde prakticky o virtualizovaný počítač, kdy řada klientů sdílí jednu hardwarovou platformu, jejíž výkon je kontrolovaně distribuován jednotlivým virtuálním serverům. VPS se dají pronajímat velmi levně, ale nejlevnější řešení jsou opět jen linuxová. Řešení s Windows jsou pak často dost předražená a je potřeba na internetu dobře hledat, aby si člověk nepronajal řešení, které bude dražší než fyzický server (ale mnohem méně výkonné). Například řada obchodníků používá speedytradingservers.com, kde je sice Windows licence v ceně, ale řešení poskytující dvě jádra procesoru a 2,25 RAM stojí 72 euro měsíčně. 4 GB RAM pak 90 euro měsíčně, což je výrazně více než fyzický server u Hetzneru (poskytující neporovnatelně vyšší výkon). Sám si VPS pronajímám poslední dobou u německé firmy Contabo, kde VPS postavené na SSD discích nabízející 4 jádra procesoru a 12 GB garantované RAM stojí 8,99 euro měsíčně. Windows Server licence zde pak stojí 4,99 euro. Tedy komplet PC se 4 jádry procesoru, 12 GB RAM a Windows licencí vychází na 14 euro (cca 378 Kč/měsíc). K ceně jsem byl původně dost nedůvěřivý, ale zatím jsem naprosto spokojený. Na počítači mám spuštěné aplikace ThinkorSwim, TradeStation a Amibroker spolu s Python scripty a vše funguje výkonově bez problémů. Byť pro nějakou náročnější optimalizaci toto řešení už není. Jde spíše o provozní počítač, který je neustále na internetu a normálním způsobem zpracovává data nebo obchoduje. Contabo nabízí i výkonnější VPS, které jsem ale nezkoušel. Kompletní přehled poskytovaných VPS naleznete zde. Každopádně je to zatím nejvýhodnější služba, kterou jsem pro sebe našel. Pokud byste někdo měli další podobný tip, tak určitě dejte vědět a článek aktualizuji. Jak se pak pronajaté fyzické servery nebo VPS ovládají? Klasicky přes Windows vzdálenou plochu. Poskytoval řešení vám přidělí IP adresu, na které zadáte přidělený login a heslo. Následně už pracujete na počítači podobně, jako byste seděli před jeho monitorem.

V e-booku Orderflow trader jsem zmínil, že se mj. věnuji i algoritmickému investování (obchodování pomocí AOS). Jelikož jsem na toto téma dostal několik dotazů, chci v dnešním článku ukázat základní principy a důvody, které mě vedou k taktikám, které pro dlouhodobější a automatizované strategie používám. Jak jsem uváděl mj. v e-booku, nejsem programátor ani nějak výrazně zběhlý v matematice či statistice. Tudíž jsem se nikdy moc neexponoval v algoritmickém obchodování na nižších timeframech a obchodoval zde orderflow analýzu diskréčně. Pochopitelně, že mě ale vždy lákala myšlenka automatizované správy kapitálu, zejména pro možnosti širší diverzifikace spravovaných financí. Jelikož jsem do algoritmického světa vstupoval s již dost hlubokými znalostmi fungování market aukce a tržních principů z intradenního obchodování (což osobně vnímám jako podstatné), šel jsem cestou vytyčenou základními tezemi, které v tradingu vnímám za platné. Mj. jsou to: a) Základní obchodovaná myšlenka musí být extrémně jednoduchá. Čím je složitější, bude přístup patrně optimalizován. Čím více bude přístup optimalizován, tím menší pravděpodobnost, že bude robustní. b) Pokud něco automatizovaně vydělává nadstandardně, tak je to buď dílem náhody (která pomine) nebo neadekvátního risk managementu (řešení je náchylné na „černou labuť"). c) Trhy jsou dost efektivní a neexistuje „svatý grál“ – tedy existuje velmi malá šance, že bych objevil něco vysoce ziskového, o čem nikdo jiný neví. Většina ziskových přístupů vychází z běžných tržních principů market aukce a reakcí retail obchodníků a fondů na definovatelné události. d) Funkční přístup by měl fungovat opravdu široce – tedy nejlépe na všech trzích s podobnou charakteristikou. e) Mechanicky opakovatelné přístupy (AOS) je snazší hledat na vyšších časových rámcích. f) Přeoptimalizace vedoucí k nerobustním řešením je vždy extrémně blízko. Už jen výběr trhu většinou představuje základní optimalizaci, nehledě na dodatečné „donastavování“ parametrů a logiky. Úplně detailně mě proto nezajímá výkonnost systému na jediném trhu, neboť ta bude vždy ovlivněna nějakou formou optimalizace. g) Jedna z mála funkčních cest pro skutečné řízení risku je široká diverzifikace. Přes podobné teze jsem se dostal k systémům, které stavím zejména na denních timeframech různých ETFs a akciích – tedy trzích, kde je možná veliká diverzifikaci bez nutnosti použití ohromného kapitálu. Je ale současně nutné podtrhnout, že od podobných přístupů neočekávám zhodnocení stovek procent ročně. Ostatně proto jim říkám algoritmické investování – mým cílem je vyrovnanější a dlouhodobější zhodnocování prostředků bez výraznějších výkyvů na úrovni 25–40 % ročně. Opět toto téma si patrně zaslouží rozepsat a bude-li zájem mohu se mu věnovat blíže. V tomto článku chci trochu podrobněji nastínit svůj obchodní přístup k tomuto typu obchodování, který vás může třeba inspirovat k vlastním úvahám. Na níže uvedených ukázkách pracuji s jednoduchou vstupní logikou vycházející z velmi silně opakující se reakce obchodníků na pokles trhů. Pravidla obchodního systému mohu samozřejmě nejprve zkusit aplikovat na jeden trh. Equity systému aplikovaného na denní data například trhu DIA (ETFs kopírující vývoj akciového indexu Dow Jones) vypadá zhruba takto: Záměrně neuvádím žádné profity na vertikální ose, protože ty jsou v tuto chvíli irelevantní. To, co v dané křivce vidím, je následující: - Equity křivka potvrzuje určitý edge. - Nicméně je zde velmi málo obchodů (přitom jde o období mnoha let). - Výkonnost systému není na jednom trhu stručně řečeno „nic moc“ – například zhodnocení vůči drawndownu (jeden z nejdůležitějších parametrů, které sleduji) je už od pohledu slabé. Po vygenerování podobných výsledků mám tak několik možností: - Systém zahodit a zkoušet najít „něco lepšího“. - Pokoušet se systém vylepšit tím, že budu různě upravovat jeho logiku tak, aby výsledná křivka vypadala lépe – toto může být dost nebezpečná cesta, která velmi svádí k přeoptimalizaci. - Pokud věřím logice, na které je systém postaven, mohu jej zkoumat ze širší perspektivy. Na první pohled je totiž zřejmé, že při použití kapitálu na jednom trhu by většinu času peníze „odpočívaly“ na účtu. Co když je tak ve volném období nechám pracovat v jiných trzích? Pochopitelně, že osobně se vydávám třetí cestou a snažím se otestovat fungování logiky na širším portfoliu trhů. Pro tyto účely testuji portfolia složená z různých akcií (různé sektory), různé ETFs, případně jen z automaticky vybíraných titulů na základě například volume (čímž se dá vhodně předejít riziku optimalizace výběrem trhu). Pojďme se podívat na aplikaci logiky na akcie z indexu S&P 100, které se často pro podobné účely používají (jde o velké a vesměs stabilní společnosti představující skoro 50 % kapitalizace amerického akciového trhu). Takto bude vypadat equity křivka po komisích aplikovaná na akcie z indexu S&P 100 s tím pravidlem, že v jeden okamžik bude otevřena pouze jedna pozice. Tedy v tomto případě dojde výběrem více trhů k vyššímu využití systému, ale nikoliv k diverzifikaci. Jinak řečeno – získávám se stejnou logikou více obchodů: To už je samozřejmě zajímavější – vidím více než 200 obchodů, což je staticky už solidně relevantní. S použitým kapitálem by přístup za sledované období vydělal cca 153 %, ale drawndown by byl v některých místech až 43 % vůči prvotnímu kapitálu: A teď malé „kouzlo“ diverzifikace, představující důvod, proč stavím své strategie na akcie a ETFs. Pozice lze totiž velmi snadno dělit na velmi malé „dílky“ a risk tak snižovat díky faktu, že všechna vajíčka „nevkládáme do jednoho košíku“. Technická poznámka – samozřejmě ani v akciích a ETFs nemohou být dílky extrémně malé, protože by většinu profitu ukrojily komise, ale diverzifikace je finančně mnohem méně náročná než v derivátech. Pojďme se podívat na stejný systém, kterému ale vstupní kapitál rozdělím na 20 dílků. Ty budu obchodovat vždy v jiném trhu. Tedy tam, co jsem původně vstupoval s plným kapitálem, vstoupím jen s 1/20 kapitálu a zbytek použiji na další vstupní signály stále stejného systému v jiných trzích: Na první pohled je vidět, že se s vyšší diverzifikací systém obchoduje stále stabilněji. Celkové zhodnocení je trochu nižší než u nediverzifikovaného přístupu – konkrétně 127 % základního kapitálu (bez reinvestování), nicméně podívejme se na drawndown: Ten je necelých 10 %, tedy 4x nižší než v případě nediverzifikovaného přístupu. Jinými slovy – pokud by nám nevadil vyšší risk (vyšší drawdown), můžeme diverzifikované portfolio obchodovat s vyšší pákou (technicky to není problém) a dosahovat výrazně vyššího zhodnocení než u nediverzifikovaného přístupu. Závěr V dnešním článku jsem chtěl především odpovědět na otázky týkající se mého přístupu k automatizaci a trochu blíže odhalit směry, kterým se věnuji. Současně věřím, že vám poskytl inspiraci v tom, jak silným nástrojem může být možnost širší diverzifikace. Sám hledám takové přístupy, které jsou hodně jednoduché, ale fungují robustně prakticky na libovolných trzích. Ve svých přístupech pak nepracuji ani tolik na perfektní podobě systému na jednom trhu, ale svoji pozornost věnuji řízení rizika jako celku. A na výše uvedených jednoduchých příkladech můžete vidět, jak jsou podobné taktiky silné. A to jsme se věnovali diverzifikaci jen skrz jednu obchodní logiku.

Dovolte mně jednu otázku: Jak často cítíte v tradingu potřebu, aby přišel nějaký nový posun, vývoj, skok vpřed? Často? Hodně často? A stále to nelze? Proč? Protože jste sami sebe tak naprogramovali! Foto (c)depositphotos.com/pixologic; V dnešním, trochu netradičním tématu vám vysvětlím, jak to, kudy chodíte každý den do svého zaměstnání, může ovlivňovat kvalitu vašeho tradingu. Možná to zní trochu bláznivě, ale uvidíte, že to má svoji logiku. Jedná se o mé důležité, již dávné psychologické zjištění, kterého se držím už řadu let. Vezměme to ale postupně. Mozek je velmi složitý orgán, ale v jednom je vcelku jednoduchý: Dělá to, na co ho naprogramujete. Jak? Jednoduše. Naprogramujete ho tak, že mu dáváte myšlenkami jasné instrukce a následně vlastními činy urychlujete vytváření adekvátní mozkové mapy (něco jako řídící kód, který se však jednou etabluje a již nemění). Pak už je to jednoduché. Jakmile se určitá myšlenka a následný čin "zaběhnou", co se stane dál? Mozek se přepne na autopilota a jede stále dokola to jisté – jako naprogramovaný kód. A výsledek je, že vy se divíte, proč stojíte na místě. Celé téma je vcelku zásadní a velmi důležité (více, než se může zdát) a vytvořil jsem kolem něho vlastní teorii, které říkám, "cesta nejmenší bolesti versus cesta nejvyššího potenciálu". Protože každá z cest vás povede k jinému výsledku. Pojďme si tuto teorii demonstrovat na vaší cestě do práce, kde s trochou nadsázky vše začíná. Jak taková cesta obecně vypadá? Vstanete v určitou (přesnou) hodinu, provedete ranní úkony (v přesném sledu, ve velmi podobné časové intervaly). Následně v určitý, většinou téměř přesný čas vyrazíte autem z domu nebo pěšky na MHD. Ať už zvolíte jakýkoliv dopravní prostředek, zvolíte zaběhlou cestu, stejné číslo tramvaje, stejný vagón, podobné místo v něm – stejně jako včera, ale i jako zítra. Občas musíte sice lehce zaimprovizovat, ale v základu je celý tento váš denní proces vysoce automatizovaný, prediktabilní a podvědomý. Proč ho děláte stále stejně? Protože je to cesta nejmenší bolesti. Optimalizovali jste celý proces tak, aby zabral minimum času a měl v sobě minimum komplikací (a rázem se pochválili, jak pragmatický a praktický typ člověka jste). Rázem jste také etablovali jeden z mnoha precedentů, který vašemu mozku říká váš vyšší záměr: Zautomatizovat váš život, vaše myšlení, jít vždy, kdy je to možné, cestou nejmenší bolesti. (A pro doplnění: Je to normální, běžné a přirozené, není se za co stydět). Například má vlastní "cesta nejmenší bolesti" začala vznikat už v dětství, kdy jsem začal poprvé chodit bez doprovodu do školy: Očekávalo se, že budu následovat vždy jasně danou, "předschválenou" cestu (nejmenší bolesti) – a to jsem také dělal. Ve stejném duchu jsem jednal i na druhém stupni ZŠ a první dva roky SŠ. Pak ale přišel zajímavý zlom. Jelikož jsem studoval filmový obor a měl neustále rozdělanou řadu filmových školních projektů, potřeboval jsem v kuse přicházet s novými, kreativními nápady. Ty se však pod trýzněním předmětů jako deskriptivní geometrie (zpětně chápu, proč nejčastější tvar býval kosočtverec) a chemie (proč nás v té době raději nenaučili něco o ženských nebo alespoň penězích?) příliš nedostávaly. Začal jsem už v té době pozorovat, v jaké okamžiky se snažím nové nápady nejčastěji vymýšlet – a uvědomil jsem si, že je to při cestě do školy a ze školy. A tak mě jednoho dne napadla zajímavá myšlenka: Co kdybych změnil cestu, kterou běžně používám? Efekt byl prakticky okamžitý a nevídaný. Jít do školy jinou cestou byla najednou výzva: Neměl jsem spočítáno, kolik času nová cesta zabere, musel jsem improvizovat, přemýšlet a hledat kreativní řešení. Stalo se tedy něco zásadního: Mozek musel vypnout z velké části svůj autopilot a přepnout se do stavu, kterému říkám "cesta nejvyššího potenciálu" (raději mám anglický výraz "peak performance"). Jinými slovy, mozek se přepnul do zcela jiného, nového myšlenkového režimu. A v něm začaly přicházet nové nápady, myšlenky a pohledy! Už tenkrát jsem byl efektem změn cesty do školy natolik fascinovaný, že jsem během života tuto myšlenku dále rozvíjel a nakonec dotáhnul až do podoby, kdy co nejvíce a nejčastěji cestuji, s oblibou také do zcela nových a neprobádaných míst, s nádechem dobrodružství a nepředvídatelnosti. Proč? Protože je to cesta nejvyššího potenciálu. Jsem nucen vypnout autopilota a zapnout mnohem podstatnější část svého mozku (ale i intuici). Po každé cestě se tak vrátím s tolika nápady, že je dalších několik měsíců, do nové cesty, ani kolikrát nestihnu zpracovat. Přitom nápady jsou to zásadní. Například, jen z nedávné doby: zcela nové metody position sizingu, zcela nové a unikátní metody řízení strategií a portfolia, bezpočet nových, originálních indikátorů, vize ohledně dalšího směřování v tradingu, atd. Zkrátka a dobře, každá cesta nejvyššího potenciálu přinese nový, zásadní skok vpřed v mé tradingové kariéře a věci jdou pak kolikrát rychleji, než je jsem schopen realizovat. Proč tomu tak je? Protože jsem přepnul mozkové schéma svého myšlení. Vědomě a svým způsobem vcelku jednoduše. Takže, pokud chcete skočit do dalšího levelu tradingu, přehoďte výhybku. Začněte chodit do práce úplně jinými cestami. Začněte dělat věci, které jste nikdy nedělali. Nic zásadního, maličkosti. Důležitá je však změna a přehození na druh myšlení, který přináší výzvy. Najednou uvidíte, že začnete mít nápady, jak svůj trading popostrčit výrazně dále. Při té nudné cestě do práce, kterou jste už absolvovali milionkrát i v polo (a občas i úplném) spánku, žádná nová změna ve vašem tradingu nepřijde. Nepřijde žádný nápad, podnět ani inspirace. Pokud však občas provedete drobné změny a jste najednou nuceni čelit výzvám, začnete trénovat mnohem efektivnější část mozku, než je váš podvědomý autopilot. Budete se divit, jak rychle náhle začnou přicházet nové nápady a podněty. Vidíte, i mezi cestou do práce a úspěšnými obchody se dá najít zajímavá korelace. Já vám to říkal.

Rok 2014 je za námi. Jako začátkem každého roku, jsem i letos provedl důkladnou analýzu toho předchozího. Analyzoval jsem své chyby, co fungovalo dobře a co špatně a jaká si z toho vzít ponaučení pro rok letošní. V dnešním článku tedy udělám drobný souhrn několika důležitých bodů. Jak už jsem psal dříve, loňský rok nebyl v rámci AOS zrovna jednoduchý pro indexové daytradingové breakout systémy. Dokonce i řada mých velmi dobrých trading systémů, které posledních 5 let vykazovaly stabilní, velmi solidní zisky, měla v roce minulém horké časy. Nejdůležitější změnou pro rok 2015 bylo tedy v mém případě rozšíření diversifikace na další trhy. Dlouhou dobu byly indexy mojí parketou, ale většinu druhé poloviny minulého roku jsem pracoval na systémech i na dalších trzích (a k mému milému překvapení zjistil, že existuje celá škála dalších futures trhů, na kterých lze stavět kvalitní AOS s velmi slušným potenciálem). I přesto vše nakonec zůstala řada indexových systémů, které si i přes těžkosti roku 2014 vedly velmi dobře, nadále vykazovaly stabilní růst a minimální drawdowny. Samozřejmě mě tyto systémy zajímaly především – proč fungovaly lépe a spolehlivěji než ty ostatní? Zde několik mých závěrů. 1. Oba směry Mnoho mých předešlých indexových systémů, řekněme tak 70 %, bylo postaveno pro obchodování pouze na stranu long (na tuto stranu je výrazně jednodušší hledat robustní strategie). Pro rok 2015 jsem tento poměr otočil, 70 % systémů v portfoliu bude obchodovat na obě strany, pouze 30 % systémů bude pro stranu long. K obratu (i přes výraznější náročnost stavby systémů na obě strany) mě vedlo zjištění, že z nadále stabilně fungujících indexových systémů v roce 2014 byla většina postavena pro obchodování na obě strany. Tyto systémy si vedly výrazně lépe a řada z nich naprosto dle očekávání a v souladu s předešlými roky. Jedním z takových systémů je například i systém G6 – díky obchodování na obě strany se tento systém v roce 2014 jakkoliv nelišil od let předešlých (a podobně optimisticky je na tom celá řada dalších indexových systémů, které obchodují na obě strany): Zajímavé na tom všem mimo jiné je, že strana short sehrála velmi důležitou roli i přesto, že indexy většinu roku rostly a vytvářely nová maxima. O to spíše je nutné nepodceňovat stranu short! 2. Asymetrie je OK U systému G6 (a několika dalších jemu podobných) jsem se dále naučil další důležitou věc: Asymetrie, tj. určitá úprava parametru na jinou hodnotu pro short obchody a na jinou pro long obchody, je naprosto v pořádku. Dříve jsem vycházel ze závěru, že správné je dodržovat stejná nastavení parametrů pro long i short, protože pouze takové parametry, které fungují dobře na obě strany, jsou robustní. Tuto domněnku však nemohu nyní ani potvrdit ani vyvrátit. Jednoduše jde o to, o jakých trzích se bavíme. Některé komoditní trhy mají přibližně tolik klesajících dnů jako těch růstových – v takových případech je tedy symetrie v pořádku. Oproti tomu, trhy jako indexy mají velmi silné růstové bias, což znamená, že vidíme neporovnatelně více růstových dnů než těch klesajících. V takovém případě tedy považuji za zcela v pořádku vytvořit určitou asymetrii v rámci některých parametrů systému, které nám pomohou k vyrovnané výkonnosti na obě strany (zde opět ukázka ze sytému G6): Samozřejmě je důležité vědět, u kterých proměnných asymetrii zvolit – nikdy tak nečiním u všech, vždy jen u 1–2 parametrů. 3. Funkčnost na dalších indexech je nutnost Další důležitou věcí, která se mně za minulý rok opět potvrdila, je nutnost funkčnosti systému napříč celou škálou dalších indexů. Jinými slovy, z nejlépe fungujících strategiích drtivá většina funguje na trzích e-mini S&P 500 (ES), e-mini Russell 2000 (TF), e-mini S&P 400 (EMD) a většinou i e-mini Dow Jones (YM). Pokud bych opět jako příklad měl vzít systém G6, tak ten jsem obchodoval na trzích ES, TF a EMD. Je sice pravdou, že mám v portfoliu i systémy, které fungují na jediném indexu / trhu a nadále si vedou velmi slušně. Přesto ale vše ukazuje, že kvalitnější systémy jsou dlouhodobě ty, které si dokáží vést dobře na celé škále trhů. Podobně se nyní snažím uvažovat i v rámci stavby systémů na dalších trzích, například nedávno dokončený systém na T-Notes funguje na všechny typy T-Notes, dále na T-Bonds a dokonce i na některé zrniny. Samozřejmě, najít takovéto systémy je výrazně náročnější, stojí to mnohem více trpělivosti, ale není to nemožné. 4. Market Internals Poslední věc, která se mně v rámci indexů minulý rok vcelku slušně osvědčila, je zapojení Market Internals. Mnoho nepříjemných obchodů na indexech vzniklo v situaci, kdy trhy po celý den rostly, k závěru dne však došlo k mohutnému výprodeji (a uzavírání long pozic) a do té doby zisková pozice se dokonce i nezřídka dostala nakonec do ztráty. Tradiční posouvání stop-lossu zde moc neřešilo, protože při jeho aplikaci došlo dlouhodobě spíše ke zhoršení výsledků než ke zlepšení. Takže bylo nutné hledat další možnosti, jak získat dostatečně předem "varování", že by v trhu mohlo dojít k obratu – a long pozice raději opustit. Jako funkční řešení se mně nakonec osvědčily právě Market Internals, které jsem však v průběhu roku rozvinul do řady dalších inovativních konceptů. V současné době s kolegou dokonce pracujeme i na pokročilých metodách využití i sofistikovaném řízení pozic se zapojením Market Internals. Je sice pravdou, že řada systémů, které si na indexech vedly minulý rok dobře, neměly v sobě zakomponované žádné Market Internals podmínky – a přesto podaly slušný výkon. Je ale také pravdou, že ty, které tuto techniku v sobě implementovanou měly, dokázaly mnohem snáze přestát skutečně velmi náročná období, která nezřídka přinášela i nepříjemný tlak na psychiku. Závěr Předchozí body jsou samozřejmě jen několika důležitými podněty k zamyšlení, které mně vyplynuly z minulého roku. Je tu i celá řada dalších věcí, které je třeba vzít v potaz. Jako například kvalitní proces stavby robustních AOS , což byla jedna z mých největších loňských chyb. I když loňský rok byl po 5 letech v AOS skutečně náročný, jsem za něj velmi vděčný. Množství nových vylepšení, nápadů, podnětů a upgradů každé části mého tradingu bylo díky tomuto roku enormní. Pro rok 2015 se cítím připravenější než kdy dříve.

Čas od času zde na Finančníkovi přineseme zajímavý rozhovor ohledně posledního vývoje v oblasti obchodování přímo z jednoho ze světových center tradingu (Chicago) s jedním našich dlouholetých brokerů, Martinem Lembákem ze společnosti Striker. Dnes jsem se snažil od Martina dozvědět, co dnes nejlépe funguje, jaký si vybrat trh a co i nadále zůstává nejdůležitějšími aspekty jeho úspěšných klientů. Martine, začněme trochu obecněji. Jsi členem týmu uznávané brokerské společnosti v Chicagu, pracuješ v oboru 15 let, znáš se s mnoha brokery z největších brokerských domů na světě. Měl jsi možnost osobně vidět na účty tisíce traderů z celého světa a máš řadu informací, které by naše čtenáře velmi zajímaly. Hned ta první je: V jakých trzích nejvíce lidí vydělává? Jsou to akcie, futures, opce, forex, nebo CFDs? A naopak – v jakých trzích je nejmenší úspěšnost? A mám teď na mysli běžný retail – běžné menší tradery, jakou jsou čtenáři našeho serveru. Zdravím Petře a Tomáši, děkuji za rozhovor! Ano, je to už skutečně nějaká doba, nejprve v Evropě a nyní již přes 10 let v USA, a musím říci, že se na každý pracovní den a trhy těším stejně, ne-li více než na úplném počátku. Ale k otázce. Nejprve je nutno říci, že úspěšní bývají ti tradeři, kteří obchodují logickou strategii s uplatněným a dodrženým striktním risk managementem. Z praxe bych dodal, že je to podmínka nutná, nikoli postačující. Stejně důležitými faktory bývá vysoká míra trpělivosti a racionální očekávání. U nezkušených obchodníků pak bývá problémem spíše emocionální hodnocení reality spojené s přílišným optimismem po úspěšných obchodech a přílišnou skepsí po ztrátových obchodech, někdy dokonce i po jednom nebo dvou obchodech. Následně tyto emocionální pocity bývají u nezkušených použity jako vstup pro hodnocení úspěšnosti či neúspěšnosti obchodního programu nebo plánu a dříve nebo později vedou k nesprávným závěrům a následně i chybným krokům. Řekl bych, že je nutno být zcela racionální a postupovat čistě statisticky, avšak praxe dodává také potřebnou osobní intuici, která je rovněž nesmírně důležitá při interpretaci kvantitativních veličin. Já jsem pracoval s obchodníky všech zaměření a viděl účty obchodující akcie, dluhopisy, podílové fondy, opce, futures i forex trh. Na každém z těchto trhů se vyskytnou krátkodobě velmi úspěšní obchodníci, ale to samozřejmě není rozhodující v období dvou a více let do budoucna. U akciových obchodníků bývá nejúspěšnější dlouhodobě strategie nakup a drž, ale zde je nutno skutečně počítat s možnými obrovskými propady (drawdownem) v rozsahu i 60–80 %. U některých opčních obchodníků (nikoliv však opčních spreadů nebo vypisování opcí) jsem viděl dlouhodoběji velmi zajímavé výnosy i v řádu mnoha desítek procent za rok, nicméně opce na akcie jsou velmi drahé a zároveň i u známých titulů mnohdy dosti nelikvidní. Je nutno podotknout, že tito obchodníci ruku v ruce s vyšším výnosem museli podstoupit vyšší riziko propadu v rámci desítek procent, nicméně oproti nakup a drž lze toto v uplatněné strategii jasně definovat a řídit. Na forex trhu, který zaznamenal obrovský rozmach, především z důvodu omezenější regulace a necentralizovaného trhu, kde se marketingově nabízelo lákadlo „obchodování zdarma“ (které rozhodně zdarma není, spíše naopak, když se analyzuje do hloubky – navíc u forexu není centralizovaný clearing a je zde riziko selhání protistrany a podobně) se mnoho developerů systémů, kteří již delší dobu působili na jiných trzích, zkusilo vydat touto cestou. Je nutno podotknout, že se mnohdy u těchto developerů jedná o lidi s doktoráty ve fyzice, matematice a financích, s praxí u NASA, investičních bank a tak dále. Objektivně je nutno říci, že ve společnosti, kde pracuji (exekuuje systémy developerů z celého světa od roku 1997 a reportuje skutečné obchodní výsledky po započítání komisí) se u forex úspěch nedostavil v takové míře, jako třeba na trzích futures, a postupně během několika let se developeři vrátili čistě k původním (futures nebo akciovým) trhům. U CFDs se jedná o mimoburzovní instrument a kontrakt mezi klientem a brokerem (možný konflikt zájmu). Rozhodně to není nezávislý ani transparentní centralizovaný trh, kde figurují komerční zajišťovatelé a další nesmírně důležití participanti na trhu, jež tvoří cenu jako u futures kontraktů pro jednotlivé kontraktní měsíce. Je otázka, do jaké míry správně CFDs odráží skutečný vývoj v každém okamžiku a kdo kótuje spready a jakým stylem. V podstatě se domnívám, že se neobchoduje kontrakt, na který by analytici mohli odkazovat jako směrodatný pro analýzy nebo firmy podle něj zajišťovat rizika či kvalitní asset manažeři jej obchodovat a tak dále. Když shrnu, tak čistě z mé praxe lze říci, že pro obchody krátkodobější povahy formou intraday, swing či trendfollowingu (tedy trading obecně) jsou nejlevnější a nejvhodnější futures trhy a na těchto se obvykle traderům daří nejvíce. Za svojí dlouhou kariéru jsi zažil velké změny v oboru. Přechod z pitového obchodování na elektronické, fúze burz, vzestup algoritimického obchodování, několik ekonomických krizí... Viděl a zažil jsi v oboru dost na to, abys mohl říci, jaké obchodní přístupy se za celou tu dobu ukázaly dostatečně robustní na to, aby všechny ty změny a turbulence přežily. Jaké obchodní přístupy to tedy jsou – které by z toho všeho vzešly jako vítězné? V tomto ohledu bych řekl, že určitě diverzifikovanější portfolio složené ze strategií, které se nejlépe liší v trzích, obchodovaných timeframech a dále založených na rozdílné metodice. Každý systém nebo obchodní metoda, i za předpokladu, že je kvalitní, bude mít své slabší periody, a je dobré, pokud odlišný systém nebo metoda se dokáže v tomto horším období chovat nezávisle na té původní. V delším období pak lze zpětně vysledovat vyhlazenější vývoj equity křivky. Jako příklad z retail praxe, pak například intradenní obchodování indexů kombinované s dlouhodobějšími spreadovými pozicemi komoditních kontraktů představují zajímavou alternativu. Nedávno jsem napsal dle mého názoru naprosto objektivní článek ukazující, že proti běžné (a mylné) víře většiny začínajících obchodníků je forex trh, na kterém je pro běžného tradera zcela nejnáročnější vydělat peníze. Tento článek rozvířil emocionální debatu, stejně jako vždy, když se snažím poukázat na to, že forex nemusí být pro začátek zrovna nejlepší volba. Ty sám jsi viděl obchodní účty tisíců forexových obchodníků. Můžeš přidat svůj vlastní objektivní komentář? Děkuji za link. Nedomnívám se, že ta obrovské procenta „zisků“, kterými někteří argumentují ve fóru, že se vydělávají na forexu nebo CFDs, jsou skutečně dosažitelné v reálu dlouhodobě. Samozřejmě, někdo může dát 200 USD na mini forex a podaří se pár obchodů a zásluhou abnormálně vysoké páky na tomto trhu se účet zhodnotí na 500 USD za týden a tak dále. Domnívám se ale, že toto se seriózním obchodováním nemá vůbec nic společného. Navíc dlouhodoběji v rámci pár měsíců a let to skončí s podstupováním takového rizika velmi pravděpodobně velmi negativně, ne-li úplným znehodnocením účtu. Dle mého názoru, proč může být zhodnocování těžší na forexu, je dáno zřejmě vysokým zastoupením velkých bank a fondů na tomto trhu jako rozhodujících hráčů z důvodu možnosti uplatnění značných prostředků, jež není možné u těchto institucí realizovat v takovém rozsahu na burzovních instrumentech. Zároveň dále z principu hry s nulovým součtem, kdy větší instituce bývají na měnovém trhu ty úspěšnější. Také obecně je známo, že měnový trh je obvykle definován jako klasický příklad náhodné procházky v mnoha hlavních rigorózních vědeckých studiích. Dalším faktorem, který zde hraje roli je zřejmě silný fundamentální vliv v podstatě kontinuálně a nonstop ovlivnění všech měnových páru v rámci triangulárních arbitráží. To znamená aplikace obchodování založeného čistě na technických formacích a podobně nemusí být nejsnazší záležitostí. Je nutné implementovat do obchodních rozhodnutí fundamentální data, která de facto přicházejí na forexu neustále, a je nutno jim důkladně rozumět, analyzovat a rychle interpretovat. To však neznamená, že toto někdo nedokáže, pakliže má k tomu potřebnou technologii a vybavení (na úrovni adekvátních hráčů). Pak může být samozřejmě úspěšný i menší forex obchodník. Ve zmíněném článku je také vidět, že nejlépe si po mnoho let vedou na světovém šampionátu v tradingu právě futures obchodníci. Proč si myslíš, že to tak je? Proč právě futures? Nesnažím se zde žádný z trhů upřednostňovat ani preferovat (preferuji přesvědčení, ať si každý obchoduje, co chce) – ale zajímal by mě tvůj názor, proč právě futures dosahují na světovém šampionátu v tradingu opakovaně mimořádná zhodnocení (a ostatní trhy nikoliv)? Domnívám se, že se jedná o faktory, jež jsem uvedl výše. Na futures trzích se lépe aplikují metody krátkodobějšího držení pozic, s možností výhodného poměru profit/riziko ve vztahu k nákladům obchodování. Navíc, mnohé kontrakty nejsou tak fundamentálně v n-rozměrném prostoru syceny jako forex a velké banky a fondy tolik nelákají jako měnový trh. To znamená: Na komoditních a jiných futures kontraktech lze aplikovat prvky technické analýzy a kvantitativní metody na ni založené lépe než jakémkoliv jiném trhu. A jelikož většina účastníků těchto soutěží jsou obchodníci na základě technických faktorů, je pak logické, že ti na futures trzích bývají obvykle úspěšnější. Pokud bys měl běžnému začínajícímu obchodníkovi s účtem kolem 5 000 – 10 000 dolarů poradit, s čím a jak by měl tak začít (a tvé rady by měly vyjít z toho, co jsi za svojí kariéru viděl a poznal u svých úspěšných klientů), co bys mu poradil? U menších účtů například intraday akciových indexů jako YM, NQ nebo dluhopisů ZF, FGBS či komodit jako kakao, cukr, kávu v New Yorku nebo v Londýně, postupně s vyšším kapitálem i více agresivnější trhy jako ES, FESX, ZN, FGBL, GLTL či ještě agresivnější EMD, TF, či dokonce FDAX. Nicméně lze také dlouhodobě pozičně například mini kontrakty komodit jako mini kukuřice, mini pšenice, mikro zlato a podobně. A nesmíme samozřejmě zapomenout i na velmi populární a časově méně náročné (sledování a zadávání v rámci dne) komoditní spready, kde bývá margin u některých intrakomoditních kontraktů i pod 1 tisíc USD a lze riskovat při držení pozice přes seance například pár set USD na obchod. Spreadoví obchodníci se řadí mezi jedny z nejúspěšnějších u drobných investorů a tak určitě by tato metoda neměla chybět v portfoliích strategií obchodníků. Tuším, že máte pro tento druh obchodování podrobný seminář, což mohu jen pochválit. Umím si představit, že se jako broker dnes nenacházíš v jednoduché pozici – jako u všeho se dnes většina klientů snaží řídit jediným ukazatelem a tím je cena – neberou tak v potaz i další důležité aspekty, které za lehce vyšší komise stále ještě dnes mohou brokeři v USA nabídnout. Co vlastně jiného by ještě měl dnes koncový trader brát při výběru brokera v úvahu než cenu? V tomto ohledu bych řekl, že v USA se dají nabídnout podle cenových preferencí různá řešení. To znamená, chce-li někdo platformu zdarma s celkovými náklady pod 5 USD / RT, pak samozřejmě je možné. Nicméně obvykle chybí ticková data, komplexnější příkazy nesedí na serveru brokera či obchodování z grafu není plně funkční a podobně. Pakliže někdo požaduje profesionálnější řešení jako příkazy s provázaným stop lossem a profit targetem, aby seděly po zadání na serveru brokera, byla možnost zdarma kontaktovat svého brokera v případě výpadků počítačů klientů bez nutnosti kontaktovat trading desk clearingu (například ve velké firmě, kde jsem pracoval na trading desku jsme každý vyřizovali denně přes 60 telefonátů s různými požadavky, a to za plně online platformy pro klienty) nebo neplatit za většinu dat z různých světových burz, pak bývají náklady infrastruktury i ta komise o 1 USD / RT vyšší. Záleží tedy, kdo co potřebuje, vše lze zařídit. Moc nevěřím na brokery s náklady obchodování zase extrémně nízkými, kde se obvykle skrývá určitý skrytý náklad. Velmi výraznou formou nákladu, kterou – zdá se – téměř nikdo ze začátečníku nekalkuluje, je rychlost plnění příkazu, což lze velmi dobře pozorovat na automatických strategiích, kde je přenos signálu z grafu na burzu trvá i několik milisekund, které hrají nesmírnou roli. Tyto milisekundy pak rozhodují o ticích, kde například na mini Russellu je 1 tick roven 10 USD na stranu, což když se porovná s rozdílem 1 USD / RT sice vyšší komise, ale zase rychlejší platformy a profesionální exekucí, pak je naprosto jasné, co rozhoduje. A otázka na závěr: Co u svých neúspěšných klientů vidíš za nejčastější chyby, které vedou k jejich neúspěchu a kterých by se přitom mohli zcela vyhnout? Co mě napadne okamžitě, je u začátečníků někdy představa, že se dá vydělat konzistentně hodně a velmi rychle. Dá, ale na základě štěstí a za obrovského rizika, které může také vést naopak k prodělku hodně a také rychle. To znamená, je to běh na delší trať, není to sprint, jízda formulí, adrenalin, nic podobného. Je to forma maratonu s postupnou sebereflexí a striktní aplikací kvalitního dlouhodobého obchodního plánu. Mnohdy rovněž vidím některé klienty, kteří namísto pilováním tohoto plánu rozebírají všechny možné tlačítka na platformě a zabývají se tak vlastně vším a ničím zároveň. Čas by se dal lépe využít práci na risk managementu strategie nebo formulací a stavbě portfolia nekorelovaných strategií a zaměřením své energie na vydělávání.

Nedávno jsem po delší době viděl starší, ale perfektní film Oko bere (anglicky 21) a uvědomil si, jakou skvělou analogii může poskytovat i pro trading. Třebaže se film odehrává v prostředí Las Vegas a jeho kasín, je v něm ukrytá jedna zásadní podstata, nad kterou by měly přemýšlet všichni intradenní obchodníci. A její filmové podání ji možná pomůže pochopit lépe než ze strohých písmenek v obchodních knihách. Jak vyplývá z názvu, film se točí okolo karetní hry black jack (v Česku často překládané jako „oko bere“). Ta není založena pouze na náhodě, ale výslednou pravděpodobnost výhry lze ovlivnit různými strategiemi založenými na počítání karet. Při něm může hráč například zvyšovat sázky s ohledem na již tažené karty. To je samozřejmě taktika, které se kasína brání a rychle vyvedou hráče, kteří sedí u stolů a snaží se podobné strategie aplikovat. Kevin Spacey v roli profesora matematiky proto začal ve filmu aplikovat určité kolektivní počítání karet, kdy jeden student nenápadně počítá karty u daného stolu (a třeba i prohrává s malými sázkami) a teprve když je stůl „horký“, přivolá smluveným signálem jiného studenta a kódovými hesly mu sdělí aktuální stav vypočítaných karet. Ten potom tuto informaci aplikuje na způsob hry a výši sázek. Podrobněji nebudu děj filmu rozvádět, neboť Finančník není filmový server, a ani se nechci věnovat tématu počítání karet v black jaku (o kterém nic nevím), které bude navíc ve filmu jistě zpracované „hollywoodským stylem“. Na podstatě to však nic nemění. A podstatou, na kterou mířím v dnešním článku, je, že vyhrávající hráči black jacku počítající karty využívají znalost kontextu, který ovlivňuje pravděpodobnost výhry a používanou strategii. Když je Jim Sturgess coby hlavní postava filmu a student Kevina Speceyho přivolán tajným signálem spoluhráčů ke karetnímu stolu, ví, že zbývající stav netažených karet (ve stylu například více netažených vyšších karet) poskytuje určitou statistickou výhodou. Tedy právě daný kontext konkrétní karetní hry poskytuje onu výhodu. Pokud by přišel k jinému stolu, o jejíž hře nic neví, pak by i se stejnou strategií neměl žádnou výhodu a prohrával by jako ostatní hráči. V tomto vnímám opravdu velkou paralelu s intradenním obchodováním. Totiž jedna věc je obchodní systém pro jemné vstupy (např. ve stylu vstupuji na korekci, v divergenci s indikátorem a podobně) a druhá je aplikace systému do vhodného kontextu. Je to stejné, jako když má karetní hráč black jacku určitou strategii v samotné karetní hře, ale skutečnou výhodu dostává až v momentě, kdy hru hraje s využitím pravděpodobnosti na jeho straně (například vyšší šance na tažení vysokých karet atd.). Coby intradenní obchodníci byste měli sedat k exekuční platformě jen ve chvíli, kdy je před vámi „horký stůl“, nadělující vyšší šance na výhru. Teď je samozřejmě otázkou, co pro takovou indikaci použít. Z mého pohledu je to analýza nakupujících a prodávajících, protože právě ti stojí za jakýmkoliv pohybem v trhu a přitom se dají měřit. A teď nemyslím jen interakci v okamžiku vstupu, ale celkově v průběhu dané seance. Pokud například vidíme, že se trh hodně snaží klesat, ale prodávající naráží při vysokém volume na určitou hradbu tak je to jiný kontext, než když je v trhu minimální volume. To jsou dvě zcela odlišné situace, a pokud to nebudeme rozlišovat, patrně se nám moc dobře dařit nebude. Obzvlášť studentům FIMS 2 doporučuji film shlédnout, protože vám pak bude jasné, proč v rámci FIMS vyhledáváme vstupy jen v určitém kontextu způsobu chování trhů a jiné situace ignorujeme, byť tam můžeme vidět stejný technický signál například ve formě IMA divergence. V každém případě, pokud se vám v diskréčním intradenním obchodování moc nedaří, je to z velké části patrně proto, že se snažíte trhy vnímat příliš mechanicky – tj. ve smyslu vyhledávání jednoduchých patternů kdekoliv, aniž by bylo dané místo „žhavé“. Podívejte se na velmi zjednodušený příklad: Jde o graf trhu NQ z 23. 10. 2014, kde vidíme cenové úsečky na jednominutovém timeframe a klasický indikátor volume. Řekněme, že budete obchodovat jednoduchý cenový pattern, který pro vstup short obsahuje rostoucí volatilnější úsečku. Tedy takovou, kterou vidíme v bodě A i v bodě B. Budete-li tyto body studovat jen z pohledu price action, můžete dojít k závěru, že jde o podobné signály. Jenže v obou případech je „stůl jinak žhavý“. V bodě „A“ je v trhu nízké volume, trh se obchoduje uvnitř pásma. V bodě „B“ je v trhu na daný den vysoké volume a trh se obchoduje po průrazu pásma na denním high. Tento úhel pohledu dělá z obou bodů zcela jiné vstupy a jsem přesvědčen, že rozdíl je podobný, jako když Kevin Spacey posílá hrát své studenty k vytipovaným „horkým stolům“ vs. situace, kdy by se snažili hrát kdekoliv bez znalosti kontextu. Třebaže film Oko bere je již staršího data (2008) stojí za to jej znovu shlédnout a pak přemýšlet, jestli v případech vašich vstupů obchodujete reálně s určitou výhodou „horkého stolu“, nebo jestli tuto oblast nemáte ještě tak úplně pod kontrolou.

Léto je v plném proudu a jsem si jistý, že mnoho z vás se právě nachází (nebo bude brzy nacházet) na dovolené. Dovolená není ale jen o odpočinku – je také o skvělé možnosti "restartu". Načerpáme mnoho nových sil a energie, kterou bychom také měli dokázat následně co nejlépe využít, ideálně tak, abychom se rychleji a snáze pohnuli k našim cílům a snům. Foto (c)depositphotos.com/lunamarina Pro někoho může být léto příležitostí, jak načerpat sílu a odvahu vůbec s tradingem začít nebo se pustit konečně do živého (live) obchodování. Pro jiného to může být příležitost pročistit si hlavu, udělat si přehled o tom, kde se právě v tradingu (nebo třeba i v životě) nacházím – a v relaxovaném stavu vytvořit plán, co dále. Osobně dovolené a relaxaci miluji, vždy jsem už po pár dnech plný nápadů, inspirace a síly do nových výzev, možností a objevů. Každá dovolená je pro mě inspirací, jak si ve svém životě věci (a především můj trading) zařídit ještě více tak, aby těch dovolených bylo přesně tolik, kolik jenom budu během roku chtít (a zatím si nemohu stěžovat, docela se daří). Pojďme si tedy dnes říci 5 letních tipů, které vám mohou pomoci vylepšit váš vlastní trading, aby i ve vašem případě přibývalo co nejvíce dnů dovolenkových a ubývalo co nejvíce těch pracovních. 1. Přemýšlejte o umístění stop-lossu dle toho, kde je nejvíce "logický" Pokud zatím patříte k začínajícím obchodníkům a pracujete se stop-lossy určenými s pomocí analýzy MAE, je to naprosto v pořádku, nic proti této metodě nemám (a sám ji i nadále využívám jako primární). V tento moment ale také testuji řadu dalších technik umísťování stop-lossu, především dle toho, kam se hodí nejvíce "logicky". V úvahu tedy připadají například swingy, nejnižší low / nejvyšší high za určitý interval úseček, S/R úrovně (takové, které je možné dobře nadefinovat s pomocí kódu, abych je mohl uplatnit také v mých AOS) nebo různé metody umísťování stop-lossu ve vzdálenosti odpovídající tomu, jaká je aktuální volatilita. Největší změnu oproti "klasickému" fixnímu stop-lossu zde vidím v tom, že logicky umístěný stop-loss se lépe adoptuje aktuální volatilitě. To znamená, že v nízké volatilitě neriskujeme příliš mnoho a ve vysoké volatilitě zase nejsme v trhu s příliš malým stop-lossem. Najít nejvhodnější "logický" stop-loss je vcelku pracná záležitost, navíc svým způsobem individuální dle systému. Rozhodně však stojí za to otestovat několik různých možností umísťování "logického" stop-lossu a porovnat takové možnosti s "klasickým" stop-lossem, obzvláště z toho pohledu, jak se choval systém v různých volatilitách. Výsledkem může být pak i určitá kombinace, kdy využijeme "logický" stop-loss, ale jeho maximální možnou výši striktně omezíme určitou dolarovou hodnotu (taková, která je nám pohodlná a představuje rozumný risk vůči našemu účtu). 2. Prozkoumejte své obchody a stop-lossy z pohledu volatility Další důležitý pokrok, který jsem vlastně už zmínil v předešlém bodě, může přijít v momentě, kdy se své obchody naučíte zkoumat více z pohledu aktuální volatility trhu. Nejjednodušší způsob může být ten, že si do svého grafu vložíte indikátor ATR a budete srovnávat, jak se chovají vaše obchody v rámci určité velikosti volatility. Můžete se řídit například dle "celkové" volatility tak, že použijete ATR na denní (daily) grafy. ATR si rozdělíte na několik zón a budete srovnávat, jak se vaše výsledky liší v rámci různých zón: Zjistíte tak, jaká volatilita vašemu systému svědčí více, jaká vůbec, nebo zda pro určitý typ volatility není vhodnější použít jinou hodnotu stop-lossu. Můžete také pracovat s hodnotami ATR přímo v rámci grafu, který obchodujete. Zde může být zajímavé zaznamenávat si například nejnižší a nejvyšší volatilitu daného dne, tu vždy rozdělit na 3 zóny a sledovat, jak se vyvíjely obchody, do kterých jste vstoupili blízko denní low volatility, denní high volatility, nebo kdesi uprostřed. Obecně existuje celé množství možností, jak experimentovat s volatilitou a zkoumat na jejím základě úspěšnost a efektivitu našich obchodů – invenci se zde meze nekladou. Zajímavé také může být použít místo klasického ATR takzvaný Gapless ATR. 3. Udělejte si pořádek v dokumentaci Přiznejme si to narovinu: Většina lidí se s nějakou dokumentací ani neobtěžuje (což je zásadně špatně). Ovšem i ti, co jsou organizovaní a systematičtí (pro trading důležité), nestíhají v průběhu roku udržovat svou dokumentaci tak, jak by si zřejmě přáli. Množství dalších denních povinností to zkrátka a dobře ne vždy umožňuje. Není tedy od věci si neprodleně po dovolené (dokud jsme v odpočatém stavu) udělat pořádek tam, kde jsme věci zanedbali. Velká výhoda totiž je, že lepší utřídění dokumentace zároveň nezřídka přinese velmi užitečné utřídění myšlenek a tu a tam během tohoto procesu přijde na svět nějaký nový, zajímavý nápad a následný posun vpřed! Nemohu více podtrhnout nutnost dokumentace. Já mám například ve zvyku dokumentovat si "za pochodu" mnoho věcí – spontánní nápady, testy, které nikam nevedly, testy, které někam vedly - ale nebyly aktuálně prioritou, tak se nedostalo k jejich dopracování, věci, které mě zkrátka a dobře v grafu nebo trhu nebo jinde zaujaly atd. (využívám k tomu zásadně program One Note). Občas pak přijde moment, kdy se všechno zaznamenané najednou výborně hodí. Nyní například pracuji na jistém tradingovém projektu, do kterého chci implementovat všechny zajímavé nápady, které jsem si kdy poznamenal, ale nikdy je nerealizoval – a sám jsem náhle překvapený, kolik cenností ve své dokumentaci nacházím! Takže trocha pořádku v dokumentaci vždy přijde vhod. 4. Začněte přemýšlet z pohledu více kontraktů a rozdílných výstupů (nebo i stop-lossů) Nemilou (ale pravdivou) zkušeností je fakt, že čím menší účet máme, tím náročnější je obchodovat s vyhlazenou equity. Ovšem pokud si můžeme dovolit začít obchodovat už alespoň dva kontrakty, dá se náhle dopracovat k výrazným zlepšením. Jakmile použijete stejný vstup, ale různé výstupní metody (nebo případně i rozdílné velikosti stop-lossů pro každý z kontraktů), equity náhle může získat výrazně vyhlazenější charakter. Samo rozdílné použití výstupů a stop-lossů pro stejný vstup je už svým způsobem drobná diverzifikace – a teprve s narůstající, správně realizovanou diverzifikací, začnete dosahovat mnohem větší stability. Toto je první krok, který v tomto ohledu můžete udělat. 5. Věnujte nyní více času trade managamentu Způsob, jakým řídíte průběh pozice, může mít naprosto zásadní dopad na vaše výsledky. Trade management je bohužel jedna z nejkomplexnější oblastí, kterou v rámci tradingu znám, a už jenom to, jak vůbec začít a z jaké strany tuto problematiku uchopit, je samo o sobě výzvou. Pro začátek je tudíž lepší si věci nekomplikovat a začít vcelku jednoduchými věcmi jako například: výstup z pozice při překročení určitého klouzavého průměru, výstup z pozice, pokud momentum (CCI) jde několik úseček proti nám a zároveň se nachází v extrému, předčasný výstup z pozice, pokud po určitém počtu úseček stále nejsme v otevřeném profitu, posouvání stop-lossu podle swingů. Toto vše jsou vcelku jednoduché, základní techniky, ale jakmile je například začnete kombinovat se dvěma kontrakty (kdy každý řídíte samostatně, dle jiné logiky), mohou začít být výsledky skutečně zajímavé. Bohužel tato část je již velmi pracná a rozhodně pro pokročilejší obchodníky – stojí ale za to věnovat jí čas a úsilí, obzvláště pak po prázdninách, když jste na takovou činnost dostatečně odpočatí. (Řadu zajímavých technik v rámci FinWin systému přináším také v pokročilém on-line FinWin semináři).

Při svých nedávných cestách jsem samozřejmě využil každé příležitosti, abych trochu "zmapoval" aktuální tradingovou situaci v daném regionu. Mojí oblíbenou činností je například navštěvovat budovy lokálních burz, pročítat lokální ekonomické časopisy a bavit se obecně s lidmi, kteří mají k ekonomické oblasti v daném regionu blízko. Jak je to tedy s tradingem ve světě a jak si v celkovém měřítku vede Česká Republika? Východní Asie Začal bych částí světa, u které se domnívám, že momentálně prochází v oblasti tradingu skutečně silným rozvojem. Rozvoj tradingu ve východní Asii je z mého pozorování velmi rychlý, spolu s tím, jak aktuálně roste životní úroveň a bohatství v mnoha Asijských zemích. Mezi země s největší koncentrací traderů patří jednoznačně Hongkong, Singapur, Japonsko – a překvapivě i Čína. Obzvláště v Číně se odehrává zajímavá situace (několikrát na toto téma byly publikovány velmi zajímavé články v časopise Business Week). Velké americké banky a hedgeové fondy totiž zjistily, že mezi Číňany je dnes možné najít velké množství vysoce schopných, talentovaných a inteligentních jedinců, které se vyplatí vyškolit na tradery, a přímo v Číně je pak nechat spravovat nemalé finanční prostředky – v mnoha ohledech jsou totiž i zde Číňani efektivnější a levnější než jinde ve světě. Dříve bych takový stav komentoval slovy "když i Číňan se dokáže naučit úspěšně obchodovat, musí to už dokázat každý" – ovšem dnes už vidím situaci jinak. Snaha, píle a cílevědomost lidí ve východní Asii je pro mě natolik (opakovaně) překvapující, že se nedivím tomu, že i v Číně vzniká množství elitních traderů. V Japonsku a Hongkongu jsem znal několik traderů, kteří obchodovali čistě na svůj účet, delší dobu však s nimi již ve styku nejsem. Všichni obchodovali většinou futures akciové indexy (e-mini, ale i velké indexy) nebo akcie. Někteří diskréčně, někteří jako AOS. Jenom pro zajímavost – abyste si mohli v Hongkongu nebo Tokiu dovolit zaplatit trochu slušnější byt, potřebujete alespoň 5 000 USD měsíčně (a to si moc vyskakovat nebudete). Celkové životní náklady těchto traderů začínaly bez problémů na částkách kolem 10 000 USD (200 000 Kč) měsíčně, což bylo naprosté minimum na přežití, které si museli každý měsíc vydělat (u řady z nich to nebyl výraznější problém). Tj. to, o čem řada začínajících traderů u nás sní jako o svém ideálním tradingovém příjmu, to se stává v jiných zemích naprosto základním, nezbytným minimem. V Singapuru jsem dodnes v kontaktu s několika tradery. Velmi intenzivně pak s jedním kamarádem, který 6 let obchoduje AOS a dopracoval se až ke svému vlastnímu hedgeovému fondu. S tímto kamarádem jsem v týdenním kontaktu, vzájemně si sdílíme mnoho cenného know-how a on sám je pro mě velikou inspirací, protože je jedním z lidí, kteří ukazují, že s cílevědomostí, systematickou prací, vytrvalostí a inteligencí se dá dojít velmi daleko – i když začínáte od nuly (kamarádovi je přes 50, takže nezačínal zrovna nejmladší, přesto se mimo jiné vypořádal se všemi technickými aspekty AOS bez jakýchkoliv problémů, dokonce se naučil i programovat v C#). Osobně se domnívám, že Asie je dnes skvělou destinací pro tradery všeho druhu. Najdete tu velké množství tradingových služeb, brokerů, velmi nízké daňové zatížení, řadu dalších traderů – a co hlavně, pokud někomu na ulici řeknete, že jste trader, nejenom, že si nebude poklepávat na čelo, ale docela možná vám řekne, že i on je trader. Krom toho je v Asii skvělé jídlo, mnoho inspirace, a pokud se budete prohánět po ulici v nejnovějším Ferrari, řada lidí vám místo závisti projeví uznání a obdiv, že jste se dokázali vypracovat tak vysoko. U kamaráda tradera v Singapuru. Austrálie a Nový Zéland V této části světa má trading poměrně silnou tradici (osobně zde znám dva tradery, jeden z nich je původně z NZ, dnes žije v Austrálii). Je ovšem třeba věci uvést do trochu širšího kontextu. Austrálie je obecně národ gamblerů. Australané milují sázky všeho druhu, milují hrát, hazardovat, gamblovat. Proto milují i burzu – což ovšem v konečném důsledku bohužel znamená, že většina na burze spíše gambluje, než seriózně obchoduje. Mnoho Australanů má tudíž burzu spíše jako hobby než jako seriózní příjem. I přesto ale nelze generalizovat, nejdete tu totiž skutečně prvotřídní tradery s výrazně inovativním uvažováním. Právě inovace se mně líbí u Australanů nejvíce, viděl jsem několik opravdu zajímavých nápadů a myšlenek, pocházejících právě z této oblasti. Australané rádi obchodují především na australských burzách, ať už jsou to akcie, nebo australské indexy. Mnoho z těch úspěšných, co znám, se ale se stejnou intenzitou koncentruje i na futures trhy v USA. Trh s brokery je v této oblasti značný a rozvinutý, hovořit o tradingu a spekulacích je zde naprosto běžné. Bohužel pro zdejší tradery je tu trochu nepříjemné vysoké daňové zatížení. Ve městech jako Sydney se pak žije velmi draze, takže lokální soukromí tradeři se opět musí pohybovat minimálně na částkách kolem 10 000 USD měsíčně, aby mohli vůbec pokrýt své nejzákladnější měsíční potřeby. Hlavni burza ve Wellingtonu (Nový Zéland). Arabské země Z arabských zemí, které jsem procestoval, mám pocit, že je zde trading spíše v plenkách. Dle mého názoru to má ale hodně společného s jejich vírou, kulturou a tradicemi. Určité náznaky jsem viděl v Dubaji, tím to ale hasne. Na druhou stranu, pro úspěšné soukromé tradery může být dnes život v Dubaji vcelku zajímavý. Ultra-moderní, velmi otevřené, dynamické, bezpečné město, kde je teplo po celý rok a kde nechybí jakékoliv služby nejvyššího standardu. K tomu všemu nízké daňové zatížení. Kdo si dokáže na burze vydělat, může si zde užívat velmi vysokou úroveň života, se všemi službami, které ho jen napadnou. Zrovna tak se domnívám, že zde stále může existovat prostor pro hedgeové fondy, osobně ale o lokálním trhu nic nevím, takže těžko říci, jak by to zde bylo náročné. USA Amerika je dnes i nadále hlavním sídlem traderů. Najdete je prakticky ve všech státech, samozřejmě s největší koncentrací v městech jako New York, Chicago, Los Angeles apod. S Petrem jsme poznali v USA celé tradingové komunity, mezi nimi tradery veterány i tradery začátečníky. Trading je zde chápán jako naprosto běžná věc, běžné povolání. Projděte se centrem Chicaga a docela možná každý třetí, na kterého narazíte, bude trader nebo bude alespoň pracovat v profesi, která je tradingu blízká. V USA jsou tradeři všeho druhu, všeho zaměření. S Petrem jsme v minulosti poznali tradera, který si vydělával denně kolem 500 USD scalpováním na futures trzích, tradera, který již několik desítek let obchoduje úspěšně opce (později nás hodně naučil), poznali jsme zde tradery všeho věku, tradery úspěšné, neúspěšné, částečně úspěšné, profesionální i naivní. Vždy se ale jednalo o prostředí, kde zkrátka a dobře být traderem není nic exotického, každý vás jako tradera bere tak, jako byste dělali jakékoliv jiné povolání – protože tak je v USA trading chápán. Trading zde má tradici, renomé, mnoho úspěšných traderů obchodujících na své účty i mnoho "superstars" v oblasti hedgeových fondů. Úspěšní tradeři zde berou svůj trading velmi vážně, chápou burzu jako vysoce soutěživé prostředí. Na druhou stranu, dokáží ocenit, pokud jste úspěšní i vy nebo pokud přijdete s něčím novým. Na můj vkus je jen v Americe vše trochu moc "velké" a rychlé – jako trader bych v USA žít moc nechtěl. Evropa Většina lidí zná ve spojitosti s tradingem hlavně Londýn, kde se samozřejmě vyskytuje obrovské množství traderů. Naše kamarádka, která v Londýně prodávala nemovitosti na nejdražší ulici, nám povídala příběh o soukromém traderovi, který si tam šel koupit multi-milionový byt v šortkách a potištěném tričku. Vypadal jak nejběžnější kluk z ulice, ale byl to velmi úspěšný trader (podobně vypadá mnoho úspěšných traderů, jen u nás v ČR z nějakého důvodu stále panuje přesvědčení, že úspěšní tradeři musejí jezdit v Bentley a ukazovat se na obdiv – je zkrátka a dobře patrné, že majetkové mindráky z dob komunismu stále ještě nebyly u nás ani zdaleka vyřešeny). Tradery ale nenaleznete zdaleka jen v Londýně. Sám jsem byl překvapený, jak úspěšní tradeři uvažují podobně – pokud mají možnosti, které trading nabízí (obchodovat kdekoliv na světě), tak je rádi a hojně využívají. Takže když jsem se například stěhoval do Španělska, do našeho apartmentu v první linii u moře, vlastně mě ani tak moc nepřekvapilo, že první trader, na kterého jsem narazil, byl můj soused (bohužel ve stejné době se stěhoval na Korsiku). O několik měsíců později jsem zjistil, že Holanďan, se kterým jsme se pravidelně setkávali v našem bloku, je trader-broker. Takže docela možná jen u nás na Costa del Sol je traderů slušné množství – není ale samozřejmě snadné je najít, je to spíš otázkou náhody. Dalšími zeměmi, ve kterých je mnoho traderů, jsou Německo a Švýcarsko (tam jsme s Petrem znali jednoho osobně). Evropa se ale obecně zaměřuje spíše na akcie, futures trh je zde méně rozšířený. Každopádně i v mnoha místech Evropy je naprosto v pořádku, pokud řeknete, že jste trader – nikdo se nad tím nepozastavuje. Česká Republika Česko je samozřejmě vysoce konzervativní zemí, navíc plnou předsudků a špatných zkušeností. Na vše se u nás hledí s podezřením – a rozhodně jsme ještě nedošli do fáze, kdy by bylo možné brát trading jako kteroukoliv jinou profesi (což je v mnoha částech světa naprosto samozřejmé). I přesto ale musím říci, že jsem pozitivně potěšen, že vnímání se pomalu mění a v rámci národního konzervatismu a podezřívavosti ve stylu "za vším hledej podvod", se stává pomalu, ale jistě i trading onou respektovanou a běžnou činností. Bude to ještě nějaký čas trvat, ale domnívám se, že máme vykročeno správným směrem, a trading vidím jako něco, co bude častější a běžnější (a tak trochu se domnívám, že k osvětě pomohl do značné míry i Finančník.cz). Navíc i u nás již znám řadu naprosto výtečných traderů, kteří si nic nezadají v invenci a schopnosti úspěšně obchodovat s jinými světovými tradery, navíc jsou to nezřídka skvělí lidé. Česko je také zemí pogramátorů, a to velmi schopných, ale bohužel velmi nezkušených a neznalých v tradingu. V minulosti mě oslovilo několik lokálních fondů, zda bych nechtěl pracovat s jejich "geniálními programátory". Většinou se jednalo o oslovení vcelku nabubřelé, takže jsem vždy odpověděl se zdvořilým "děkuji, ne". Nepochybuji o šikovnosti českých programátorů (sám jsem vděčný, že s takovým spolupracuji), ale bohužel po mnoha zkušenostech vím, že 99 % z nich chybí zkušenosti z trhů a jakákoliv invence v hledání tradingových nápadů, které programovat. Zkušenost a invence jsou v tradingu základem – ale u nás (logicky) zatím spíše velikou výjimkou. Další překážkou, kterou vidím k lepšímu rozvoji v této oblasti u nás, je potřeba lepší vzdělanosti lidí v tom ohledu, že ne vše "zadarmo" je dobré. Český člověk je bohužel posedlý slovem "levnější" a "zadarmo", takže pak velmi rád poskytuje své finanční prostředky buďto brokerům kdesi v offshorových oblastech, nebo se snaží (marně) obchodovat s produkty typu forex a CFDs, aniž by si dokázal spočítat, proč ono "zadarmo" je někdy i 100x dražší než fixní (rozumný) poplatek na futures a akciových trzích (a pak se diví, proč nevydělává). Mnoho Čechů zatím také stále nechápe rozdíly mezi centralizovaným a necentralizovaným trhem (kde broker může obchodovat proti svému klientovi) a později se diví, že pokud začnou vydělávat, jejich broker je vyhodí. Poslední věcí, kterou také vnímám doposud spíše s nevolí, je fakt, že Češi jsou z nějakého důvodu stále posedlí obchodováním tuzemských akcií. Lokální akciový trh je naprosto nezajímavý, mrtvý, drahý a bez výběru. Nic dnes nebrání tomu, aby šel obchodník obchodovat výrazně lepší a vhodnější americké akcie, navíc s velkými možnosti opčního zajištění. I přesto jsme urazili velký kus cesty. Vidím u nás stále více (úspěšných) traderů a docela dost věřím, že trading bude více a více běžnou záležitostí. A nemyslím tím zdaleka jen na úrovni hobby, ale především na úrovni seriózní profese. Myslím, že Češi se dokáží stále více prosazovat i v této oblasti (a také více využívat možnosti, které trading nabízí, a chápat, že trading opravdu není o soukromých ostrovech a že kvalita života není o tom, kolik miliard musíme vydělávat, a že kvalita tradera se neměří tím, kolik obchoduje kontraktů). Tradingu a traderům u nás tedy větším dobrou budoucnost.

Je naprostou pravdou, že změny v životě vyžadují čas. Pokud chceme například zhubnout, musíme upravit svůj denní režim a najít si denně čas na příslušné aktivity. Pokud se chceme naučit nový jazyk, je to totéž. A pokud se chceme naučit tradingu, nemůžeme zkrátka věnovat obchodování "mnohem méně času, než bych si představoval", protože pak se nikam moc nepohneme. Takže, jak na to? Jaké další možnosti máme? Foto (c)depositphotos.com/ SergeyNivens V běžném životě platí, že úměra času je rovná tomu, jakou očekáváme odměnu (samozřejmě vždy bohužel bez finální garance, ale tak to v životě už chodí). V tradingu tato "rovnice" možná vyžaduje zakomponovat ještě třetí proměnnou a tou je kapitál. Jinými slovy, časová odměna je rovná tomu, jakou očekáváme odměnu – a při jakém kapitálu. Velmi zjednodušeně by se dalo říci, pokud máte na trading méně času, než byste si představovali, pak určitá "pomoc" existuje v tom, že přidáte kapitál. Hned vysvětlím, co mám na mysli. Většinou začínající trader s malým kapitálem očekává největší zhodnocení. Je to logické, pokud máme malý kapitál a chceme se stát tradery na plný úvazek, pak musíme náš kapitál zatraceně hodně znásobit, aby to bylo možné. Zároveň ale malý kapitál přináší možnost jen velmi malých risků na obchod – na každý obchod si můžeme dovolit riskovat jenom "pár dolarů". To dramaticky snižuje možnost instrumentů, které můžeme obchodovat (hovořím zde o futures, do FX se už z principu nemíchám, kdo chce, ať si najde v některém z nedávných vydání časopisu Business Week (nepamatuji si už přesně, který to byl) článek o tom, jak je FX manipulovaný skrze uzavřenou skupinu traderů (o nebezpečích FX jsem tu psal tolikrát, že už se odmítám opakovat), a zároveň prakticky nedává žádný prostor pro chybovost, která se ale u začínajících traderů předpokládá. Takže, shrnuto a podtrženo – obchodníci začínající s malým účtem musí většinou zatraceně zapracovat, pokud se chtějí pohnout vpřed, a to pochopitelně vyžaduje hodně času. A pokud takový nemáte, je nutné si dramaticky přeorganizovat život tak, abyste ho měli. Není to jednoduché, ale znám lidi, kteří to s úspěchem udělali, takže je to možné. Ovšem druhá možnost je smířit se s tím, že holt s časem bojujeme (jako všichni), a pokusit se pustit do směru, který je časově méně náročný, ale vyžaduje logicky přiměřenější kapitál. Nejprve opět něco o tom, proč právě kapitál je tak důležitý, pokud chceme snížit časovou expozici. Ono kouzelné slovo je zde "diversifikace". S větším kapitálem si můžeme dovolit více akce různými směry, což nám umožňuje i přidat lehce prostoru pro případnou chybovost a dává nám celkově trochu více možností. Umožňuje nám to ale hlavně pustit se do směrů, pro které je možné mnohem lépe si zorganizovat čas, i když se nám ho příliš nedostává. V tomto ohledu jsem zde už několikrát psal, že dle mého názoru jsou vhodné hlavně dva obchodní směry – komoditní spready a AOS. Komoditní spready bych nazval jako "low-time-demanding" obchodní metodu. Samotné spready jsou tak jednoduché, že většině studentů stačí jediné shlédnutí našeho webináře (dejte tomu hodinu denně po večerech a do týdne budete vědět a z části i umět a chápat vše podstatné) a následně stačí najít si trochu rutiny o víkendech, abyste si dokázali připravit obchody pro příští týden. V průběhu týdne už se pak bavíme o nutnosti času pár desítek minut denně, což si již dokáže zorganizovat téměř každý. Ovšem je zde třeba počítat právě s nutností kapitálu – i když teoreticky můžete začít s částkou od 5 000 USD, tak až kapitál kolem 8 000 – 10 000 USD vám začne dávat skutečně zajímavé možnosti, tj. umožní vybírat ze široké škály obchodů, pracovat s více kontrakty (a využívat tak různé scale-in / scale-out techniky s různými počty kontraktů) apod. Ze všech obchodních přístupů je ale tento časově ten nejméně náročný, jaký jsem kdy poznal – přesto stále může být silně profitabilní. AOS (Automatické Obchodní Strategie) je druhá možnost, která vám při vyšším účtu dává nemalou možnost časově větší flexibility. Nyní, nechápejte mě špatně: Osobně coby full-time AOS obchodník přemýšlím o svých AOS téměř 24 hodin denně, takže vlastně jsem tímto směrem pohlcen neustále. Stále je co zlepšovat apod. Ovšem na druhou stranu, nasazené strategie již obchodují na serveru zcela samy, takže maximálně párkrát přes den jen vše zkontroluji přes mobilní telefon (celkově 5 minut denně časové expozice). Pro vývoj a testování nových strategií jsem si vytvořil speciální work-flow, které optimalizuje čas tak, jak je to jen možné. Tj. konkrétně stačí vždy večer pustit počítač a ráno projet výsledky, ty nejzajímavější dát stranou a o víkendu realizovat testy robustnosti. Je tu tedy opět možnost časové flexibility a lepší organizace než například u daytradingu, kde je větší nutnost dodržovat každý den konkrétní obchodní časy apod. Stinnou stránkou je pak pochopitelně vyšší kapitálová náročnost – minimální kapitál pro obchodování AOS je z mé zkušenosti alespoň 10 000 USD (a i tak bude fuška najít strategie s malým riskem), jakýkoliv vyšší kapitál je pak už jen výhodou a nabízí opět řadu možností v rámci diversifikace apod. A i zde samozřejmě existuje stále možnost zajímavých profitů. Takže, pojďme se ještě jednou vrátit k původnímu tématu poradny – "Mám na trading mnohem méně času, než bych si představoval". Odpověď zde zní, že pokud máte méně času, ale větší kapitál, je možné s tím něco dělat a najít vhodnější obchodní přístupy s ohledem na váš čas (takových vhodných obchodních přístupů je určitě více, já výše popsal především ty dva, se kterými mám sám osobní zkušenosti a kterým se i zde na Finančníkovi dlouhodobě věnujeme, další možností jsou samozřejmě například opce). Pokud pak máte méně času a menší kapitál, máte bohužel jedinou možnost – udělat ve vašem životě takové organizační změny, které povedou k větší časové flexibilitě, k možnostem pravidelného času věnovaného pro trading. Je to výzva, ale rozhodně to také není nemožné. Koneckonců budu rád, pokud se pro inspiraci podělíte s ostatními v diskuzi o to, jaké jste sami provedli organizační změny v životě, abyste měli více času věnovat se tradingu.