Prohledat Finančník.cz

Market profil je nástroj, který vznikl v 80. letech 20. století a byl vytvořen traderem Petrem Steidlmayerem ve spolupráci s Chicagskou komoditní burzou. Jeho hlavním účelem je poskytnout náhled do trhu tím, že ukazuje kolik času strávil trh na určité cenové úrovni. Místo tradičního zaměření na časovou osu, market profil zdůrazňuje cenovou aktivitu, a tak umožňuje traderům lepší pochopení tržní struktury a dynamiky. Na základě rozdělení cen do různých "profilů" mohou obchodníci vidět, kde se trh pohybuje a kde nachází support či resistance. Aktivní obchodníci využívají market profil k identifikaci obchodních příležitostí, zejména ve smyslu nalezení oblastí, kde trh může obrátit směr či pokračovat v trendu. Dále, s pomocí market profilu lze efektivně určovat místa pro stop-loss a profit target. Podrobnou aplikaci market profilu včetně ukázek grafů naleznete v článku Profily trhů trochu jinak – market profile

Poslední týdny jsme si na Finančníkovi ukazovali základy orientace trhů s pomocí volume profilů. A to včetně popisů konkrétních obchodů prováděných v intradenních trzích. Volume profily představují z mého pohledu pro obchodování nepostradatelný nástroj. Občas ale mohou poskytovat až moc informací. Pak se může hodit zobrazit si trhy pomocí tzv. TPO profilu. Market profil je technika zobrazování grafu, se kterou přišel zhruba před padesáti lety obchodník Peter Steidlmayer. Velmi jednoduše řečeno, market profil zobrazuje čas, který trh strávil na jednotlivých cenách. Vytváří se tak de facto časové profily trhů – občas se jim říká TPO profily. TPO = Time x Price x Oportunity. Market profil je závislý na timeframe, nejčastěji se v prostředí intradenních trhů používají 30minutové grafy. Nejlépe lze myslím vytváření TPO grafů vysvětlit na konkrétním příkladu. Vyjít můžeme z pátečního 30minutového grafu trhu NQ. Klasické cenové úsečky vypadaly takto: U jednotlivých cenových úseček můžeme vzít pouze jejich cenový rozsah (high – low). Takový graf by vypadal takto: Aby byl graf trochu vizuálnější, přidáme do něj několik prvků. Úsečky rozdělíme do menších čtverečků (odpovídajícím cenovým úrovním), zvýrazníme důležité cenové úrovně jako open, střed dne atd. Graf by pak vypadal takto: A nyní můžeme nechat software „sesypat“ všechny úsečky k levému okraji okna. Vznikne profil, který interpretuje, kolik času strávil trh, na které ceně: Grafy mohou mít různá ztvárnění. Sám upřednostňuji tuto jednoduchou formu, v původním formátu byly místo čtverečků písmenka reflektující čas vytvoření dané úsečky. Market profil tedy vytváří profil trhu na základě toho, kolik času trh strávil na té které cenové úrovni. Je potřeba zdůraznit, že market profil vznikl výrazně dříve, než byly v platformách dostupné volume profily. Na svou dobu to byl tedy revoluční nástroj umožňující nahlížet na trhy zcela jiným způsobem. Od doby vzniku market profilu utekla spousta vody a programové nástroje jsou už zcela jinde. Sám si nedokáži představit obchodování bez volume, nicméně market profile stále používám. Zejména proto, že dokáže situaci v trhu občas oproti volume profilům výrazně zpřehlednit. Prostě jen díky faktu, že obsahuje výrazně méně informací. Pokud se chcete o market profilu dozvědět více, velké množství informací je shrnuté v bezplatném studijním průvodci CBOT. Ten je v PDF formátu možné stáhnout na této adrese. Indikátor si můžete dnes zobrazit v prakticky každém softwaru pro technickou analýzu. Sám používám program SierraChart, kde indikátor naleznete mezi klasickými indikátory jako „TPO Profile Charts“. Screenshoty uvedené v tomto článku jsou vytvářeny právě s pomocí tohoto indikátoru. Jak TPO grafy používat? Podobně jako s jinými indikátory, můžete na internetu nalézt řadu tipů, jak obchodovat prakticky mechanické patterny právě z market profilů. Nejčastěji jsou to mechanické odrazy od tzv. singlů (míst, kde se TPO graf rozšiřuje z úrovně jednoho sloupce na dva a více) a POC (vrcholů profilů): Ale jak to tak bývá s podobnými jednoduchými pravidly, nejsou samy o sobě příliš robustní. Sám jsem nad touto problematikou strávil před časem několik měsíců komplexního automatizovaného testování a žádný edge jsem v podobných „patternech“ neobjevil. Ovšem tím, že TPO grafy výrazně zjednodušují pohled na vyšší timeframe, snáze pomáhají identifikovat silnější S/R úrovně a oblasti s výraznou akceptací ceny. Což je určitě princip, který profity generovat pomáhá. Osobně tak používám TPO grafy právě tímto způsobem – zejména pro zjednodušené nahlížení na vyšší timeframe, zakreslování S/R úrovní a identifikaci vyvážených oblastí (podobně jako jsem to zmiňoval u volume profilů). Je třeba používat TPO profily i volume profily? Toto je do velké míry subjektivní. Sám jsem s TPO profily začal v době, kdy volume profily nebylo možné v platformách zobrazovat tak jako dnes. Jsem tak na tento formát zobrazení informací do velké míry zvyklý. Pokud bych s obchodováním začínal dnes, je velmi pravděpodobné, že bych možná používal jen volume profily. U obou typů profilů ale platí, že pro samotné intradenní obchodování pro mě vyšší timeframe vždy představuje jen „mapu“ pro vyhledávání potenciálně zajímavých oblastí. Konkrétní obchody spouští až vyhodnocení orderflow sledované na nižším timeframe. Pro ilustraci přináším screenshot obchodu z 22.2.2017, který jsem publikoval ve čtvrtečním článku Používání volume profilů ke konkrétním profitům – praxe. Sami můžete porovnat vizuální informaci zobrazenou v TPO grafu vs. klasickém grafu s volume profilem publikovaným v minulém článku: A toto je pro ilustraci páteční FIMS obchod vycházející opět z předem připravené oblasti z profilů odpovídajících ceně cca 5 319.50 (žlutá linka v grafu): Shodou okolností je to výše zmíněný singl, který ale odpovídá i zajímavé úrovni ze čtvrtečního obchodního dne (tzv. „Value Area Low“ – spodní hrana oblasti, ve které se daný den pohyboval trh 70 % času). Laicky řečeno – žlutá linka odděluje místa, kde se trh obchodoval méně, a kde hustě. Při přechodu podobných úrovní lze očekávat odpor = S/R úroveň. Pokud se podívám na intradenní graf, vidím odpor zobrazený i na našem FIMS indikátoru (modré čárky indikují zastavení nakupujících). Spolu s dalšími prvky našeho obchodního plánu to může vést ke krátké pozici. Obchod tentokrát vedl jen do nejbližší oblasti lokální akceptace ceny. Zde trh začal prodávající zastavovat a bylo moudré obchod ukončit (jste-li FIMS orderflow obchodníci, pak nepřehlédněte můj podrobnější komentář tohoto obchodu ve vlákně Petrovy orderflow komentáře 2017) Shrnutí Věřím, že uvedené příklady dobře ilustrují, jak je možné z mého pohledu dnes na trhy nahlížet. A použití market profilu může pomoci při práci s vyšším timeframe. Opět není nic snazšího, než si graf do platformy přidat a zkusit s ním pár týdnů pracovat. Pro intradenní obchodování je z mého pohledu dobré kombinovat vyšší timeframe s nižším. Tedy neumím si představit pracovat jen s TPO grafy. Ovšem pro dlouhodobější obchody už to představitelné je – stejně jako práce se samotnými S/R úrovněmi. Jak už jsem zmínil v minulých článcích, sám například používám profily na vyšším timeframe pro vyhledávání větších vyvážených oblastí a do těch pak vypisuji opce. Pro tyto účely lze samozřejmě používat i TPO grafy – stejně jako volume profily je lze „slučovat“ za delší období a vytvářet tak jeden větší profil. Což je něco, co se právě pro dlouhodobější obchody velmi hodí. Ale o tom případně zase příště.

Práce s volume profily představuje z mé zkušenosti jeden ze způsobů, jak trhům více porozumět a následně z nich profitovat. Často říkám, že skrz volume vyprávějí trhy určitý příběh a jen je třeba se jej naučit číst. Jde o praxi, kterou sám využívám jak v diskréčním, tak v automatizovaném tradingu. Pojďme se podívat na další praktické ukázky. Volume profily považuji za velmi důležitý nástroj analýzy trhu. V poslední době jsem o něm na Finančníkovi publikoval tyto články, které doporučuji k přečtení: Sledujeme stopy ostatních obchodníků – volume profil Profily trhů coby základní „filtr“ obchodů – profitujeme ze stop ostatních obchodníků Sám používám profily zejména ve spojení se situacemi, kdy se trhy pohybují spíše do strany. Takových momentů bylo nyní v akciových trzích méně. Nicméně zrovna včera nabídly trhy velmi dobrou ukázku toho, jak je možné profily prakticky využít: Jak jsem na Finančníkovi již mnohokrát psal, ty nejlepší obchody přicházejí vesměs z připravených oblastí. A ty nejčastěji připravuji s pomocí profilů. Konkrétně žluté linky jsem měl zakreslené v trhu před otevřením. Nejsrozumitelnější je spodní úroveň 5 337, ze které byl nakonec dobrý FIMS long obchod označený zelenou šipkou. Žlutá linka na úrovni 5 337 koresponduje se spodní „hranou“ jedné z hlavních oblastí, kterou cena v posledních úsečkách vyššího timeframe akceptovala a ze které se zatím příliš nevzdálila. Jde o oblast vyznačenou bílým obdélníkem a je vidět, že i v noci na oblast trh reagoval. Trh se odráží od úrovně kolem 5 337, aby se vrátil alespoň k úrovni vyznačené bílou šrafovanou linkou. Proč tomu tak je, lze jen spekulovat. Nicméně v grafu je tento princip jasně patrný. Navíc oblast B představuje low noční seance – ta se pohybovala také spíše do strany bez výraznějšího zapojení nakupujících či prodávajících. Pod low noční seance lze očekávat silnější obchodní aktivitu – netrpělivé short breakout obchodníky vstupující market prodeji (přes stop příkazy), stop-lossy swingových obchodníků (opět market prodeje) a možná i nákupní aktivitu větších chytrých obchodníků, kteří zde očividně nakupovali i 21.2. To vše s tendencí trhu vracet se k úrovni vyznačené bílou šrafovanou linkou. Abych nebyl pochopen špatně – z úvah uvedených v předchozím odstavci samozřejmě nevím, jestli se cena na 5 337 otočí. Ale mohu vytušit, že půjde o oblast vesměs zajímavou pro řadu obchodníků a patrně zde bude probíhat výrazná aktivita market prodávajících. A právě takové oblasti se vyplatí v intradenních trzích vyhledávat, neboť ty nabízejí často zvýšenou volatilitu, zapojení slabších obchodníků a šanci na rozumné profity. Navíc se v nich odehrávají situace, které bychom mohli nazvat jako „standardní“. Zobrazený vstup 1 jednu přesně takovou využil – stop-run na dlouhé pozice slabých obchodníků, kteří těsně před vstupem houfně začali do trhu naskakovat, aby je následně „vypláchl“ očekávaný spajk signalizující poslední reverz. Finální vstup je tedy potřeba dobře časovat, což sám sleduji pomocí orderflow. Ale to už je zase jiná kapitola. Tedy sami vidíte, že právě vyšší timeframe (zde 30minutový) poskytuje často srozumitelnější pohled než timefrime nižší. Pro mě je to právě „mapa“ vyššího timeframe s volume profily, která mi hodně pomáhá vytipovat oblasti, které mohou být pro obchod nejzajímavější. Dané oblasti lze ostatně následně zobchodovat řadou způsobů. U větších oblastí používám například opční spready (a oblasti obchoduji swingově). V intradenním obchodování pracuji s orderflow a s jeho pomocí i řídím pozice. FIMS orderflow obchody jsou tak spíše pro bližší targety s vyšší pravděpodobností. Tedy nemusí být vždy optimální snažit se konkrétním vstupem zobchodovat celou vyváženou oblast. To je vidět i na zobrazených obchodech, které vycházejí již z dění na nižším timeframe. TIP: Zkuste si zobrazit volume profily na 30minutovém grafu. Nastavit si v grafu noční a denní seanci a sledovat, jak trh reaguje na S/R úrovně menších vyvážených oblastí. Uvidíte, že jsou to často právě podobné oblasti, které vedou k obchodům se zajímavým potenciálem.

Ať již obchodujeme mechanicky nebo diskréčně, je potřeba nahlížet na trhy určitou systematickou logikou. Jistě, mohou to být různé matematické indikátory, mně se ale mnohem více osvědčilo pracovat s psychikou ostatních obchodníků a analýzou míst, kde obchodují. Pojďme si ukázat, jak na to. Při burzovních obchodech existují dva základní typy vstupů, které můžeme dělat – reverzní vstupy, nebo trendové. Reverzní vstupy pracují s hypotézou, že se trhy pohybují v danou chvíli do strany a rotují kolem nějaké běžné ceny. Obchodník obchoduje na hranách určitého kanálu. Nakupuje, když jsou trhy nízko a shortuje, když je cena na vrcholu. Trendové vstupy se obchodují do silného momenta. Obchodník nakupuje při růstu cen (například při breakoutu určité úrovně) s myšlenkou, že cena bude později ještě výše. Pro prodeje platí opak.https://www.financnik.cz/slovnik/daytrading/ Oba základní přístupy lze pochopitelně kombinovat. Můj oblíbený přístup je reverzní vstup do trendu. Tedy například nákup na spodní hraně určitého kanálu v momentě, kdy trhy trendují vzhůru. Existují tisíce nástrojů, které můžete pro práci s uvedenými dvěma základními typy vstupů použít. Nejrůznější oscilátory, desítky typů klouzavých průměrů, zázračné matematické úrovně atd. Většina obchodníků pak ani netuší, co vlastně obchoduje. Velmi často proto pomáhá vše z grafů vyházet a koncentrovat se jen na to hlavní: - Zvolení správného typu vstupu do vhodného kontextu (vyvážený vs. trendující trh). - Práce s vhodným risk managementem (pozice adekvátní volatilitě a účtu, zvolení vstupního bodu tak, abychom dokázali logicky riskovat jen omezený kapitál adekvátní potenciálu obchodu). - Práce s funkčním trade managementem (výstupy). Uvedené platí pro libovolný typ obchodování. Jde totiž o základ, který je aplikovatelný jak na diskréční obchodování, tak mechanické. Sám s jeho pomocí obchoduji intradenně (kdy se pak na nižších timeframe zaměřuji na další detaily vyplývající z orderflow), ručně pozičně – hlavně s použitím opcí a spreadů a automatizovaně. V tom se mi trading líbí. Jakmile si člověk osvojí základní podstatu fungování trhů, může ji aplikovat různými způsoby. Liší se pak třeba nuance v oblasti vstupů, řízení a frekvence obchodů, ale princip zůstává pořád stejný. Vyhodnocování základního kontextu pro trendové a reverzní vstupy Jak tedy sledovat stopy ostatních obchodníků pro vyhodnocení kontextu? První krok představuje zvolení adekvátního timeframe. Jelikož potřebujeme získat nadhled, mělo by jít o některý z vyšších timeframe. Konkrétní volba závisí na frekvenci našich obchodů, trade managementu a celkové filozofii přístupů. Poziční obchodníci mohou za vyšší timeframe považovat například týdenní grafy. Já jsem spíše krátkodobý obchodník a nejčastěji pracuji s 30minutovými až hodinovými grafy. Na zvoleném vyšším timeframe pak sleduji oblasti, které trh akceptuje. Hodně pro to používám volume profil popisovaný v článku Sledujeme stopy ostatních obchodníků – volume profil, případně market profil pracující s časem, který trh na daných cenách strávil (tomuto tématu se budu věnovat v některém z dalších článků). Vše má základ v analýze chování davů a emocí. Pokud se v trhu nic neděje, mají obchodníci tendenci obchodovat „na nejbezpečnějších“ místech uprostřed nějaké větší oblasti. Tato oblast je pak pro mnoho obchodníků velmi důležitá – když ji trh protíná, retestuje zároveň oblast jejích vstupů. Pozice obchodníků se mění ze ziskových do ztrátových a naopak. To s sebou nese spoustu emocí a nových obchodů. Trh se tak rád k podobným oblastem vrací. Už jen z podstaty své existence – nalézat ceny, kde se zprostředkuje co nejvíce obchodů. Pokud naopak na vyšším timeframe vidím, že se akceptovaná oblast posouvá, je to znak momenta = trendu. Obchodníci jsou ochotni platit vyšší cenu a vyplatí se k nim přidat. Jeden z hlavních principů, které v trzích analyzuji, je sledování koncentrace volume v předcházející dny. To ve spojení analýzy volume v aktuálně obchodované seanci. Připomínám, že jde o prvotní analýzu, nikoliv kompletní obchodní plán. Podívejme se například na aktuální 30minutový graf trhu e-mini Nasdaq 100 (NQ). Trh, který na Finančníkovi hodně traderů obchoduje v rámci daytradingu: Na grafu vidíme denní a noční seance s příslušným volume profilem. Ten je generován automaticky (umí to snad každý software pro technickou analýzu, můj screenshot je z programu SierraChart). Noční seance je zobrazena se šedivým pozadím. Modrými obdélníky jsem vyznačil oblast koncentrující 70 % volume v jednotlivé dny. Na první pohled vidíme, jak trh akceptuje stále vyšší ceny. Z mého pohledu je v uptrendu. Neznamená to, že bych v intradenní senaci nemohl obchodovat do shortu, ale spíš budu vyhledávat long obchody a budu u nich trpělivější. Poslední volume profil zobrazuje páteční obchodní seanci (10.2.2017). Linky 1 a 2 zobrazují důležité orientační oblasti. Pokud trh v průběhu seance začne akceptovat cenu nad oblastí 1, pak budu mít určitě preferenci obchodovat do longu (směrem k high noční seance). U dlouhodobějších pozicí (například opcí) nebudu uvažovat o nějakém jejich řízení do doby, dokud trh nezačne akceptovat cenu pod úrovní 2. Oblast 2 by pro mne znamenala hodně zajímavou úroveň pro případné long obchody (pokud by tam trh doklesal). Sami vidíte, že podobný pohled může pomoci při vytváření základních „filtrů“ pro obchodování libovolným stylem. Kromě intradenního obchodování toto dále používám například coby: - Filtr pro momentum (breakout) obchody exekvované automaticky. Je velký rozdíl, pokud vstupuji jen například nad high předchozího dne, nebo v momentě, kdy trh začíná akceptovat větší objemy obchodů nad předcházející vyváženou oblastí. - Filtr pro opční obchody. Například v kontextu zobrazeného grafu Nasdaqu je patrné, že toto není kontext pro nesměrové strategie typu Iron Condor. Naopak to může být vhodný kontext pro výpis směrových vertikálních spreadů, kde předcházející oblasti akceptace ceny mohou sloužit pro řízení obchodů (jejich ukončení atd). O profilech trhů se toho dát napsat moc a je to jeden z mála indikátorů, který používám prakticky na každodenní bázi. V SierraChart indikátor naleznete pod označením Volume by Price a lze jej zobrazovat nejen automaticky za jednotlivé dny/seance, ale i na vybraném úseku cenových úseček. Určitě doporučuji s tímto experimentovat.