Prohledat Finančník.cz

Orderflow označuje skutečný tok objednávek na trhu. Zabývá se analýzou skutečných nákupních a prodejních objednávek, které jsou zadány na trh, aby se získala představa o směru a síle tržní aktivity. Analýza orderflow umožňuje traderům vidět skutečnou poptávku a nabídku v reálném čase. Tím mohou získat hlubší pochopení o tom, jakým směrem se může trh pohybovat, a identifikovat potenciální oblasti obratu nebo průlomu. K analýze orderflow se často používají nástroje jako "Depth of Market" (DOM) nebo "Footprint" grafy. Tyto nástroje poskytují vizualizaci reálných objednávek na trhu a umožňují traderům vidět, kde jsou shromážděny větší objednávky. V orderflow se často hledají oblasti s vysokým objemem obchodů, protože ty mohou signalizovat klíčové úrovně podpory nebo odporu. Pokud je například na určité ceně velké množství nákupních objednávek, může to ukazovat na silnou úroveň podpory.

Objemy obchodů pro mne představují nezanedbatelného pomocníka jak v intradenním, tak swingovém obchodování. V záznamu webináře ukazuji, co konkrétně sleduji a proč. Záznam včerejšího webináře publikuji na Finančnínkovi proto, že bohužel pronajatá webinářová platforma neměla svůj den a někteří obchodníci se nemohli k výuce připojit. Zde je tedy záznam v plné kvalitě a věřím, že v něm naleznete zajímavé tipy:

Trhy hýbe nerovnováha sil mezi nabídkou a poptávkou – to je princip, který musí znát každý obchodník. Síly jsou na jedné straně vytvářeny vyčkávajícími limitními příkazy, na druhé straně zájmem obchodníků exekuovat své market příkazy. Vztahy plynoucí z těchto principů sleduje snad každý intradenní obchodník. Řada traderů tak přivítala boom s nástroji pro vizualizaci hloubky trhu, který nyní zažíváme. Nově je nástroj k dispozici zdarma i v SierraChart. Pokud nevíte, co je to hloubka trhu nebo jak funguje vyčkávající a realizované orderflow, doporučuji přečíst si ebooku Orderflow trader, kde jsem tyto pojmy poměrně podrobně vysvětlil. Vyčkávající orderflow, zobrazené v DOMu, je z principu velmi důležité. Vytváří například přirozené mikro S/R úrovně, na kterých se trh může zasekávat. Je sice faktem, že v dnešní době je spousta vyčkávajícího orderflow manipulována, většině profitabilních traderů ale DOM přesto poskytuje řadu vodítek pro exekuce a řízení obchodů. Jeden z faktorů, které je zajímavé v DOMu sledovat, jsou extrémní hodnoty objemů. Tedy ty, které nejsou úplně obvyklé. To lze pochopitelně dělat v klasické podobě DOMu, kde ale musí obchodník obrazovku sledovat prakticky neustále. Poslední roky se naštěstí objevují indikátory, které aktivitu DOMu zaznamenávají graficky do grafu. Zatím nebyly příliš používané a rozšířené, neboť šlo vesměs o různá udělátka jednotlivých programátorů s různými limity. Nicméně aktivita na tomto poli nabrala postupně na obrátkách (tento způsob vizualizace začala hodně propagovat firma VeloxPro svým produktem Bookmap) a dnes je již k dispozici řada solidních nástrojů pro různé software. Nově podporuje ukládání a vizualizaci hloubky trhu i SierraChart, která tuto funkcionalitu nabízí zdarma ve svém balíčku 5. Sierra vždy do velké míry práci s hloubkou trhu podporovala. To, co je nyní nové, je především ukládání dat (na disku se tvoří soubory s příponou .depth) a jejich velmi snadná vizualizace. Současně je ale třeba zdůraznit, že tato funkcionalita je v programu velmi čerstvá, její podoba ještě není úplně ideální a mění se prakticky každým dnem. O co tedy jde? S pomocí indikátoru Market Depth Historial Graph (pokud jej nemáte v nabídce SierraChart, je třeba update na poslední verzi) si přidáte do grafu texturu graficky zobrazující množství vyčkávajících limitních příkazů v příslušném čase. Čím vyšší objem na úrovni čekal, tím světlejší místo v heatmapě je. Poznámka – hloubka trhu se nenačítá z historických dat, je tedy nutné ji sbírat v reálném čase. Takto například vypadala jedna situace v pátečním trhu NQ, kde je na první pohled vidět, jak na dané úrovní čekal větší limitní nákupní příkaz (nebo množství menších limitních příkazů): Podobná informace bývá pro trhy důležitá a na screenshotu je vidět, jak trh na úroveň reagoval a byl k ní přitahován. Pochopitelně, že indikátor vizualizace hloubky trhy nepřináší žádné nové informace. Nicméně může pomoci graficky lépe interpretovat data, která jinak coby tradeři rychle zapomeneme. Podívejte se například na tuto drobnou situaci z pátečního závěru obchodní seance: Vstup byl přes orderflow ve volatilní úsečce, ale zpětně je pěkně vidět, jak v dané oblasti trh zápasil i se silnější bariérou ve vyčkávajícím orderflow. Také druhý výstup, přesně časovaný do otočky trhu, byl podpořen sílící aktivitou limitních nakupujících v DOMu. Pochopitelně, že interpretace market domu bude záviset na konkrétní obchodní strategii. Můj pohled se točí kolem terminologie vysvětlované ve FIMS, a tam vizualizace síly a slabosti v orderflow může vždy pomoci. Sám v tuto chvíli grafické zobrazení hloubky trhu nepoužívám, neboť se mi zdá, že zobrazení zabírá poměrně dost místa na monitoru a historicky jdu cestou spíše vlastních alertů. Nicméně s novou verzí SierraChart jsem tento indikátor testoval, a přestože ještě není úplně vychytaný (což se myslím změní v nejbližších dnech), začíná se mi hodně líbit.

Začínající obchodníci velmi často tíhnou k ultra jednoduchým řešením, se kterými doufají, že vydělají peníze. Sám mám pochopitelně rád v tradingu jednoduchost, ale je otázka, kde ji hledat. Jak víte, mé řešení vychází ze sledování orderflow – tedy samotných vztahů mezi nakupujícími a prodávajícími. A v této oblasti není dobré ignorovat DOM – depth of market (česky hloubka trhu). Problematice DOMu a orderflow obecně se podrobně věnuji ve FIMS kurzech, neboť na principech vycházejících ze sledování toku objednávek ve specifických oblastech a situacích je postaven celý můj obchodní přístup. Nicméně, i když budete obchodovat jinými způsoby, doporučuji DOM úplně ze souvislostí nevypouštět. Proč? Protože veškeré tržní pohyby vycházejí jen a pouze z interakce mezi nakupujícími a prodávajícími. A DOM (zkratka pro Depth of market) je takovou první branou, kde můžeme stav nabídky a poptávky sledovat. Co je DOM v úplné zkratce? Je to přehled o vyčkávajících limitních nákupních a prodejních příkazech na burze. Tyto limitní příkazy vystavují nejrůznější instituce, market makeři, ale i běžní obchodníci. Vyčkávající limitní příkazy se párují s market příkazy, které na burzu posílají méně trpěliví obchodníci, a právě síla jedné nebo druhé strany určuje to, zdali se cena bude v daném trhu hýbat nahoru, nebo dolů (nebo vůbec). Pochopitelně, že limitní příkazy, které nebyly ještě na burze exekuovány, je možné zrušit, takže čísla, která vidíme v DOM, se průběžně dost mění. Ovšem přesto nám poskytují stále alespoň nějaký obrázek o stavu nabídky a poptávky. A bez tohoto obrázku se obchody časují jemně velmi špatně. Proč? Protože nemáme představu o sílách, které jsou potřeba k tomu, aby se trh pohnul nahoru nebo dolů. Podívejte se například na následující screenshot z trhu NQ 30. 3. 2015, kdy tento článek připravuji: V modrém sloupci, zobrazující vyčkávající limitní nákupní příkazy, vidíme čísla typu 31, 44, 42 atd. Tato čísla představují orientační množství vyčkávajících nákupních limitních příkazů, se kterými se párují prodejní market příkazy. Čísla se mění (tak, jak obchodníci posílají nové limitní příkazy a ruší staré), ale v zásadě máme představu, že například výrazně více než 50 prodejních příkazů by mělo cenu poslat trochu dolů, neboť takové množství příkazů již „vyzobe“ vyčkávající limitní příkazy. Aha! Začínáme mít tedy určitou představu o silách, které v trhu působí a to je samozřejmě ten nejúčinnější způsob, jak časovat vstupy. Trhy opravdu fungují v zásadě takto: (c)depositphotos.com/Krisdog Je to určitá „přetahovaná“ mezi nakupujícími a prodávajícími. V reálném obchodování pochopitelně nikdy nevíme úplně přesně, kdo stojí na které straně, ale právě s pomocí DOMu a Numbers barů jsme schopni vyhodnocovat, kdy jsou síly vyrovnané a kdy naopak jedna strana vítězí. Nebo kdy na jedné straně tahá hodně obchodníků, ale stále nemůže lano přetáhnout na svoji stranu (a pohnout tak s cenou) – toto jsou z mého pohledu jednoduché principy, na kterých rád stavím své FIMS strategie. Další princip, který spoustě obchodníkům uniká je to, že v intradenních trzích se jen velmi těžko vydělává, pokud jsou síly „v normálu“ – to je období, kdy stroje bez slitování požírají stop-lossy naivních obchodníků. FIMS obchodování je hodně postavené na obchodování nějakých anomálií a ty opět můžeme sledovat mj. i v DOMu. Podívejte se na celou videoukázku pondělního vstupu z pohledu DOMu. Uvidíte, jak po mém vstupu najednou v DOMu vidím výrazně vyšší číslo – kolem 250: To je informace, kterou v cenovém grafu nevidím, přesto sami tušíte, že taková anomálie patrně signalizuje úplně jiný stav, než když v DOMu tak výrazné číslo není. Tento článek ale není o konkrétních vstupech, byť na videu opět můžete vidět, jak exekuce do aktuální změny nabídky/poptávky vede velmi často k momentu, který mně pomáhá s vysokou úspěšností inkasovat první target a pohodlně pak řídit zbytek pozice. Je to připomenutí faktu, že pokud zejména v intradenním obchodování sledujete pouze cenové grafy, připravujete se o cenné informace o dění na té nejdůležitější úrovni vytvářející v trhu tlaky, které v důsledku obchodujeme zcela všichni. Nastavení DOMu v Sierra Chart tak, jak ho používám já, popisuji v článku Sierra Chart a Depth Of Market (DOM).

Před více než šesti lety jsem na Finančníkovi publikoval článek Price Action vs. Indikátory, ve kterém jsem se zamýšlel nad těmito přístupy používanými v intradenním obchodování. Jak tuto problematiku vidím dnes? Foto (c)123rf/file404 Nejprve mi dovolte malý úvod. Coby mentor řady FIMS obchodníků si dnes hodně uvědomuji, že všechny zkušenosti a know-how nelze předat během týdne. Začínajícího obchodníka můžete samozřejmě nasměrovat, ale na spoustu věcí si stejně musí přijít sám a ne všem vyhovují stejné nástroje. Z tohoto důvodu rozumím tomu, že lidé používají nejrůznější nástroje a mohou s nimi dosahovat i překvapivých výsledků. V článku tak hovořím z pohledu své zkušenosti – více než deseti let prakticky každodenního sledování trhů a poslední roky i každodenního kontaktu s mentorovanými fims obchodníky. A nyní k tématu článku. Patrně čekáte, že budu pokračovat v dalším srovnávání price action a indikátorů podobně, jako jsem to dělal ve zmiňovaném starším článku. Ovšem tímto směrem se pouštět nebudu. Z dnešního pohledu mi podobné nástroje začínají splývat do jedné kategorie, ve které mi sice práce s price action přijde výrazně přehlednější, ale stále si dokáži představit orientaci v grafu i podle některého z indikátorů. Ten absolutní základ oddělující, zdali nástroj/přístup může fungovat, či nikoliv, vidím ve způsobu aplikace. Konkrétně v tom, zdali obchodníci používají nástroje pro širší vyhodnocení situace, nebo pro mechaničtější vyhledávání absolutně přesných patternů. Právě fixaci na mechanické vyhledávání patternů vnímám jako něco, co představuje pro mnoho začínajících traderů bariéru k úspěchu v diskréčním intradenním obchodování, přinášející postupně stále vyšší frustraci. Intradenní trhy vždy vyžadují určitý stupeň širšího porozumění situace, do které vstup exekuujeme. To není tak úplně snadná věc, protože pro obchodování do jasného kontextu musíme jednak daný kontext pochopit, mít zkušenosti s jeho vnímáním v reálném čase a současně i trpělivost počkat si na to, až se bude v trhu vyskytovat. Přičemž určitě platí, že obchodníci využívající indikátory mají k mechanickému obchodování patternů blíže než ti sledující price action. Často proto, že využití indikátorů vypadá jednodušeji ve smyslu, že není třeba nad obchodováním tolik přemýšlet. Z mé zkušenosti to však není pravda. Každý vstup vyžaduje pochopení kontextu dané situace, ať jej časujeme s využitím price action, nebo indikátorů. Další podstatný fakt, který je třeba při intradenním obchodování vnímat je skutečnost, že se trhy mění. Oproti stavu před deseti či sedmi lety vnímám v trhu výrazně více sofistikovaných „útoků“ na stop-lossy pozic té nejodhadnutelnější masy využívající ty „nejprofláknutější“ nástroje technické analýzy. Pořád musíme mít na mysli, že obchodování na burze je z pohledu jednotlivých exekucí o přelévání peněz mezi obchodníky. Vaše případné zisky se negenerují „ze systému“, ale někdo na druhé straně musel ztratit. Ti výděleční dnes tak zcela přirozeně používají taktiky modelující psychologické a technické patterny chování ztrácející masy a tohoto chování využívají pro své profity prostřednictvím sofistikovaných algoritmů. Doba je v tomto „agresivnější“ (jako ostatně celá společnost) a o to více je třeba vstupy promýšlet s ohledem na to, co se v trzích děje aktuálně. Což mě vede zpět k patternům a zejména těm vycházejících z indikátorů. Chápu, že pro mnoho obchodníků je stále pochopitelnější začít sledovat trhy z pohledu analýzy jednoho indikátoru a i dnes lze s těmito přístupy vydělávat, byť spíš na úrovni startovního můstku k dalším pokročilejším přístupům. Nicméně enormní množství energie je třeba věnovat nuancím, v jakém prostředí daný pattern vzniká. Tedy pokud budete například sledovat pattern 2v na CCI, je nezbytné mít v obchodním plánu dobře popsaný kontext, do kterého chcete pattern exekuovat. Sami víte, že i já, když jsem s indikátory před cca osmi lety obchodoval, jsem velký důraz kladl zejména na S/R úrovně a CCI jsem tak používal spíše jako vodítko pro srozumitelnou indikaci momenta. V dnešních podmínkách pak doporučuji sledovat oblast vstupu ještě minimálně s využitím běžného volume a stavět si i pravidla pro sledování dynamiky pohybu ceny v oblasti vstupu. Protože jsou dny, kdy je trh silný a dere se jedním směrem, a pak jsou dny, kdy má trh tendenci rotovat po každé dokončené úsečce. V obou (zjednodušených) případech se jedná o zcela odlišný kontext, kdy „pattern“ na indikátoru může vypadat úplně stejně, a přesto bychom se v obou situacích měli chovat jinak. Ale nedělejme si iluze, že s price action jsou na tom obchodníci jinak. Opět vnímám, že pro rozumnou úspěšnost není možné dnes jen čekat na fixně vypadající patterny vycházejících z cenových úseček. Z úplně stejného důvodu, který jsem uvedl výše – cenový pattern (ve stylu například rostoucí úsečka a dvě klesající úsečky) je nutné posuzovat v kontextu toho, kde se odehrává, v jakém stavu jsou trhy (vyvážené/trendující atd.) a s jakou dynamikou se trhy v dané oblasti pohybují. Výše uvedené je pro některé obchodníky zřejmé, a proto dokáží obchodovat s jakýmikoliv nástroji. Jiní se točí v bludném kruhu, protože se pokouší hledat stále nové patterny, které budou jednoznačné, jednoduché a konečně fungovat trvale s vysokou úspěšností. A ty nenachází, protože takové neexistují. Ať již používáte jakékoliv nástroje pro časování trhů, je z mého pohledu důležité především chápat, jestli dobře rozumíte situacím, které s nástroji obchodujete. A tedy ne z pohledu „vzhledu patternu“, ale silám, které za vznikem patternu stojí. Osobně se obchodování „patternů“ stále více vzdaluji. Přitom jde spíše o mentální posun směrem k obchodování určitých situací, ovšem ten úhel pohledu vnímám jako dost zásadní. Obzvlášť v dnešních trzích. Příkladem jsou situace, kdy v rámci fims obchoduji „stop runy“, tedy vstupuji v místech, kde jiní obchodníci opouštějí pozice na stop-lossu. Jakmile na vstup budete nahlížet podobnou optikou, začnou vám být konkrétní patterny irelevantní, byť patrně budete chtít vstupovat do určité jasněji definované struktury například cenových úseček (tak to dělám já). Nicméně v této struktuře budete chtít identifikovat jednak místo vstupu „ztrácejících“ obchodníků a jednak orderflow v oblasti jejich stop-lossů, do které naskakujete. A tedy i v případě, že cenová struktura vypadá dobře, ale například v orderflow nevidím příslušný řád, pak v dané oblasti nevstupuji, protože tam nevnímám onen důvod, který obchoduji. A tím není mechanická podoba patternu (ať na indikátoru nebo price action), ale určitý „příběh“, který se odehrává mezi nakupujícími a prodávajícími. Toto pak vnímám v intradenním diskréčním obchodování jako zásadní – chápat, že v trhu nevyhledáváme mechanické patterny, ale spíše určité „scénáře“, které pak obchodujeme s naším risk managementem. Tedy price action, nebo indikátory? Osobně doporučuji především co nejméně nástrojů vycházejících z historické ceny a co nejvíce přemýšlet o tom, co se v trhu děje aktuálně. Sám preferuji price action, ale bez orderflow či určité formy sledování volume bych si dnes intradenní obchodování představit nedokázal.

Před rokem jsem na Finančníkovi publikoval článek s Mirkem, který ve FIMS fóru vystupuje pod nickem Wem. Již tehdy to byl velmi úspěšný intradenní orderflow trader, a jelikož příběhy vývoje traderů jsou dobrou motivací pro ostatní, přináším s Mirkem nový rozhovor. Tentokrát včetně detailních statistik za poslední období a videí několika obchodů ukazujících, jakým způsobem v rámci FIMS obchodujeme. Mirku, před rokem jsme na Finančníkovi publikovali článek o Tvém vývoji coby tradera. Můžeš stručně popsat, kam se posunuly tvé výsledky v intradenním obchodování? Máš například k dispozici nějakou equity křivku pro obchodování v trzích NQ a YM, kterou bychom navázali na informace publikované před rokem? Za poslední rok se toho stalo opravdu hodně. Zhruba 8 měsíců jsem obchodoval na trzích NQ a YM celkem výrazný objem, a to dost nešetrným způsobem. Bylo to velmi intenzivní období a utnul jsem ho s příchodem mého dalšího potomka. Zachytil jsi mne v období obchodů s běžným objemem do deseti kontraktů. Je to nesmírně uvolňující. Potenciální ztráty/zisky na obchod (nad 1000 USD) při 20 kontraktech jsou vyšší level. Opticky se tím dostávám do pro mne nepředstavitelného profitu. Častěji tak na řízení targetu působí emoce. Stávalo se, že jsem ho zavíral předčasně (bezdůvodně) jenom na základě zisku nad 1000 USD. Tuhle neefektifitu jsem díky vysoké pravdě ve vstupech finančně nepocítil, ale ta “neviditelná hrozba” spočívá v tom, že si nevybuduji dostatečnou rezervu na “horší časy”. Přirovnal bych to ke spotřebitelskému chování průměrného člověka. Pokud má peněz přebytek, chová se ekonomicky neefektivně. Naopak, pokud má nedostatek (2 kontrakty), musí se více namáhat a přemýšlet. Obchodování 20 kontraktů na trzích NQ a YM mi odhalilo spoustu informací o tom, jak se trhy chovají a jaký na ně mám “mikro” vliv já sám. Například položením limitu ovlivním dění na hloubce trhu (Market Depth). To je zkušenost/informace, kterou se nikde nedozvíte. Dozvěděl jsem se i něco o sobě samém. Hlavně o mém přístupu k riziku. Na tom se pak následně dá postavit velmi pevný základ pro další rozvoj. Co se mých výsledků týče. Zde přikládám své statistiky za posledních 100 obchodů, kdy jsem v trhu pracoval s malým objemem (vesměs jen se dvěma kontrakty). Na orderflow vnímám jako zásadní možnost dobře porozumět tomu, co se v trhu aktuálně děje, a tak do velké míry limitovat risk. Což myslím následující statistiky dobře dokládají. Nejprve equity křivka: A zde podrobnější statistiky. V těch je vidět, že náš styl intradenního obchodování je hodně o vysoké úspěšnosti a menších obchodech, byť stále s rozumným RRR: A nakonec pohled na přehled obchodů, ve kterých je patrné, s jak malým riskem v trhu operujeme a především, že i větší profity se skládají po menších obchodech, které samy o sobě neznamenají žádné zásadní zisky. Ovšem jen do doby, než se začnou přičítat na každodenní bázi: Hodně obchodníků vnímá analýzu orderflow jako komplikovanou a nejsou si jisti, nakolik stojí za to věnovat orderflow pozornost. Jak Ty se na toto díváš – dokázal bys dnes profitabilně obchodovat bez sledování orderflow? Můj přístup dnes stojí z 90 % na čtení toku objednávek – orderflow či tape readingu. V tomto směru se stále posouvám dopředu. Ne ani tak v hledání nějakých nových situací, ale v definici stavů orderflow, aby byly zcela jasné. Celé to dělám za účelem vytvořit polo-automatickou strategii časově blízkou HFT. Co se týká obchodování bez orderflow, přirovnávám to k jízdě autem. Z mercedesu do trabanta se nikomu nechce Ze správně interpretovaného orderflow se postupně z jeho prvotní funkce časování vstupu stane nástroj na definování charakteru aktuálního stavu trhu. V každý moment mám dnes díky němu názor na aktuální situaci na trhu. Zavčas identifikuje změny volatility, místa umělé expanze ceny, odhalí správnou reakci v připravené oblasti a ukazuje kdo/co stojí za průrazy ceny – může rozlišit vznik trendu již v úvodní fázi. To všechno má dopad i na řízení pozice po vstupu. Ovlivněn zkušenostmi a informacemi si situaci obchodování bez orderflow ani představit nechci. Tím neříkám, že bych nebyl schopen se profitabilně adaptovat na obchodování bez orderflow. Dnes už vím, na co se při sledování volume a ceny zaměřit (ale i sledování dění na volume je vlastně čtení orderflow). Tím hlavním benefitem je schopnost obchodovat s malým průměrným SL oproti PT – s vysokým RRR. A to díky časování vstupu, který často ani neudělá protipohyb větší než 4 ticky. To si s jiným přístupem/nástrojem nějak neumím představit. Velkým tématem každého jen lehce pokročilého obchodování je risk management. S jakými taktikami pracuješ v této oblasti. Používáš například denní max. stop-loss a případně nějaký denní target? Dnes vnímám risk management v souvislosti se sebereflexí. Situace, kdy jsem naplnil svůj denní risk nenastala už dlouho. Včas na sobě poznám, kdy mi trh nesedí a odejdu od počítače dřív. Jako jiný případ si vzpomenu denní drawdown téměř 3000 USD s 25 kontrakty = malé přetažení denního SL. Přišla další situace, která mi byla jasná a nabídla přijatelný risk. Nakonec jsem den skončil pouze v mírné ztrátě. Proces rozhodování jsem vyhodnotil, že je bez emocí a neměl jsem tak problém pozici otevřít i pod takovým tlakem. Technicky je jedno, zda následující vstup po drawdownu přijde ještě dnes, zítra, nebo za týden. Ten problém je v emocích. Nejlepší způsob, jak se s tím vyrovnat, je prevence – neriskovat uvedení se do určitých špatných situací. Proto je potřeba mít nastavené meze a nějaká pravidla. Chrání to účet před “černými labutěmi”. Občas se vyskytují dny, kdy má začínající trader signály k chytání dna, až to vyústí v nějaký “blackout” (taky jsem začínal). Ze zkušeností traderů se kterými komunikuji, se často stává, že za jeden den vrátí trhu, co vydělali za celý týden. Uvádí se tím do nepříjemné situace. Proto je risk management v tomto směru dobrý nástroj, jak podobným situacím co možná nejvíc předcházet. Dále si myslím, že v úvodních fázích není dobré dělat re-entry vstupy. Po nevydařeném obchodu je lepší si naordinovat v rámci risk managementu třeba 15minutovou pauzu. Eliminujete tím impulzivní vstupy, které často nejsou vedeny logikou, ale emocemi. A má to i pozitivní vedlejší účinky na samotné časování vstupů. V tradingu u mě většinou platí: “Když se daří, tak se daří” – a naopak. Nějakou představu denního profitu mám. Vetšinou ale končím se ztrátou koncentrace, nebo když trhy náhle ztratí volatilitu a sledování je extrémně únavné. To v průměru odpovídá dennímu profitu. U mě to funguje zhruba 1:1. Denní profit v rozmezí 200–300 USD a denní ztráta o velkosti 2 základních SL – to odpovídá 250 USD. Myšleno při 2 kontraktech. Je ale potřeba brát v úvahu, že 90 % mých ztrátových obchodů nekončí na základním SL. Paradox – kdyby končily častěji na SL, snažil bych se velikost denní ztráty rozšířit na 3 SL. To platí pro trhy NQ a YM, kde pracuji se základním SL 12 ticků. Současně platí, že denní ztráta by neměla být větší než pár procent. Proto je konkrétnímu nastavení risk managementu potřeba přizpůsobit velikost účtu. Pokud budu risk management přizpůsobovat velikosti účtu, tak je to minimálně v úvodní fázi špatně. S risk managementem dále pracuji hlavně při řízení pozice. Jedno z pravidel je, pokud po vstupu nedojde k dostatečnému momentu, tak první PT odhazuji tak, abych SL 2 mohl přisunout do oblasti risk-free obchodu. Dokážeš odhadnout, jakou máš dnes denní procentuální úspěšnost obchodování? Tj. kolik dnů v měsíci máš ztrátových? Poslední měsíce mám 15 % ztrátových dní. Úspěšnost obchodů se pohybuje kolem 80 %. To je ovšem nevypovídající. Obecně mě statistiky moc nezajímají. Vede to pak k optimalizaci, která vychází z historie. A tomu moc nevěřím – nemá to pro mě logiku. S jakou přibližnou frekvencí dnes obchoduješ? Dnes obchoduji téměř každý den. Počet vstupů se pohybuje kolem 4 za den. Pro porovnání, když jsem obchodoval 20 kontraktů, obchodoval jsem většinou pouze 3 dny v týdnu. Denně v průměru pouze 2 obchody. I z toho je v současnosti cítit takový uvolněný stav. Ve FIMS mentoringu jsi v kontaktu s mnoha začínajícími intradenními obchodníky. Napadají tě nějaké univerzálnější rady pro nové intradenní obchodníky, jak postupovat, aby se vyvarovali notorických chyb a měli šanci se co nejrychleji stát alespoň částečně profitabilními? Vytvářím si rizikovou analýzu mého chování. Ze závěrů jsem v rámci mentoringu na jednom webináři zveřejnil můj pohled na vývoj tradera – začátečníka. Jedná se o postupný vývoj tradera v na sebe navazujících fázích. Tyto fáze by se neměly přeskakovat. Pokud se bavíme o přístupech typu FIMS, tak klíčovou roli hraje vstup. Proto je potřeba zvládnout hlavně vstupy. Tím mám na mysli 50% úspěšnost, která má vyšší potenciál než 1:1. Následně tyto vstupy můžeme rozvíjet pomocí money managementu. Kombinace analýzy orderflow, volume, ceny a vyšší struktury trhu je silný nástroj k tomu toho dosáhnout. Píši tuto základní věc proto, že se setkávám s tradery, kteří stále neumí vstupovat a snaží se tyto špatné pozice řídit pomocí orderflow. Díky tomuto řízení se ani nedozví, zda umí, nebo neumí vstupovat. Proto bych v úvodní fázi dělal vstupy s fixním RRR 1:1. Následně jde dostatečný vzorek vstupů s konzistentním průběhem nějak statisticky analyzovat, a to je v začátcích velmi důležité. Během toho získáváme zkušenosti a jsme schopni postupně zvyšovat pravdu vstupů. Za sebe pak ještě považuji za důležité z pohledu zpětné vazby, si své obchody nahrávat. Jedině tak si lze zpětně uvědomit motivy svého jednání v konkrétní situaci a čase vstupu. Ze statických screenshotů tyto informace nikdy nedostanete. Mohl bys ukázat ukázky obchodů z posledních dnů, aby ostatní obchodníci měli možnost nahlédnout do stylu, s jakým v rámci FIMS obchodujeme? Připravil jsem několik ukázek ve formě nahraných obchodů. Jsou to ukázky bez zvukového komentáře, nicméně každý si tak může udělat představu, jakým způsobem v rámci orderflow vstupuji i řídím pozici. Nejprve ukázka ze "včerejšího dne", který byl zprvu hodně trendující, avšak orderflow mi dokázalo napovědět, ve kterém místě se změnily poměry v nabídce/poptávce trhu NQ a můžu zkusit spekulovat proti dosavadnímu pohybu: -- video již neexistuje A zde je video z března 2014 zobrazující obchodování s více kontrakty na plné "FIMS ploše": -- video již neexistuje Mirku děkuji moc za ochotu dělit se o své obchodní zkušenosti a přeji hodně dalších úspěchů ve tvé obchodní kariéře.

V dnešním článku jsem připravil rozhovor s traderem Davidem, který již delší dobu publikuje ve FIMS vlákně pod nickem BOBR své obchody, na kterých je patrná vysoká konzistence a profitabilita. Jaký vývoj ovšem stojí za podobnými úspěchy? Co znamená být profitabilní intradenní trader, obzvlášť při velmi malém vstupním kapitálu? O tom všem je dnešní rozhovor. Ve FIMS diskuzi jste jeden z traderů, který dlouhodobě ukazuje své výsledky s poměrně vysokou konzistencí. Můžete na začátek ukázat, jakých zhruba výsledků v intradenním obchodování dosahujete? Předně bych rád řekl, že sdílení mých výsledků („screenshotů“) ve FIMS skupině vzniklo čistě z vnitřní potřeby mít nějaký kontakt s ostatními tradery, kteří obchodují podobnou optikou a já mohl něco pochytit od ostatních. Mám na mysli strukturu trhu, S/R úrovně, orderflow atd. Postupně se stala diskuze jednou z nejživějších. Mé přispívání se stalo rutinou, kde prezentuji své obchody, které uskutečním. Touto cestou bych tedy rád vyjádřil dík všem, kteří se do diskuze aktivně zapojují a mohli se tak vzájemně vzdělávat. Mým cílem už od počátku byla především konzistence z důvodu poměrně malého účtu (viz dále). Tohoto stavu jsem přitom dosáhl (subjektivní pohled) až tento rok. Konkrétní ziskovost byla pro mě jen orientační a druhořadá. Má ekvity křivka od 1. 1. 2014 – 6. 11. 2014: Na equity je stále spousta míst, která představují stagnaci a výraznější propady. Tyto místa jsou předmětem analyzování a prostorem pro další zlepšování do dalších let. Současný rok se mi podařilo ustálit své obchodování, kterým dokáži naplňovat své týdenní profit targety ve většině případů. Výsledky jsou o to zajímavější, že vím, že jste svou fázi live tradingu vedoucí k těmto výsledkům začínal s velmi malým kapitálem. Kolik let to bylo zpět a s jakým kapitálem jste začínal? Tradingem se zabývám téměř 6 let. Poslední 3 léta obchoduji systém, který má prakticky stálou podobu a dochází jen k drobným úpravám, které jsou podmíněny mými poznatky a zkušenosti v průběhu času. Dříve jsem měl nějaké pokusy obchodovat live, ale vždy velmi neúspěšně. Jednalo se převážně o indikátorové přístupy s minimálním zapojením price action. Po každém novém startu jsem již do tradingu nemohl tolik investovat (jsem studentem VŠ). To je samozřejmě základní chyba -> podkapitalizace. Sám jsem věděl, že větší účet mi stejně příliš nepomohl, protože jsem nepřikládal obchodování dostatečnou pozornost. Vědomí dostatečného „polštáře“ působilo spíše kontraproduktivně. Vždy jsem musel vědět, že riskuji dost, abych byl pozorný a důsledný v dodržování plánu. Vím, jaké by měly být částky pro rozumný start. Zde na finančníkovi je spousta článků na toto téma. Nikde (literatura, semináře atd.) se na začátek obchodování tak nízký kapitál nedoporučuje a ani já jej nedoporučuji. Znamená to přílišnou dřinu na začátek a dlouhotrvající nemožnost osahat si live. Já neměl na vybranou! Mým počátečním kapitálem byla částka $5000. Hodně obchodníkům jste nyní patrně poskytl naději, že jde začít i s malým kapitálem. Jak dlouho jste však trénoval na SIMU, než jste si s podobnými financemi dovolil jít live, a jaké jste měl na SIMu výsledky? Na simu jsem trénoval přerušovaně lehce přes 1 rok. Důležité bylo nedávat si žádný přesný termín, jak dlouho budu na simu. V mé situaci bylo kritérium jasné. Měl jsem vždy nějaké přestávky, kdy jsem se stále dokola vracel k jednotlivým chybám a propadům, které mě doprovázely. Kritérium pro přechod do live s tak malým účtem je „hladká equity“ a nízký drawdown, který by mě jinak velmi snadno poslal k vymazání účtu. Skálopevně dostat pod kůži celý přistup a zaměřovat se více na drobnější nuance. V té době mi šlo především o „visual score“ – posuzování equity křivky dle vzhledu. Vedl jsem si v deníku všechny důležité informace o DD, Win%, RRR atd., ale s takto malým účtem bylo velmi těžké nastavit nějaké rozumné procentuální mantinely a omezení, kdy se případně zastavit a podobně. Postupný vývoj na SIMu: První equity představuje obchodování v délce dvou měsíců. Základním cílem bylo umět rozeznat mnou hledanou situaci v reálném čase. Na různých backtestech jsem měl vytipované „obrázky“, situace, patterny. V pohybujících trzích jsem je nedokázal včas vysledovat a zareagovat. Když jsem příležitost viděl, bylo pozdě, cena byla „ujetá“. Tím jsem získal zcela jinou (horší) cenu než v backtestu. S tím souvisel i SL, který pak nebyl dostatečně daleko vůči struktuře trhu. Podobně to bylo s PT. Se špatnou vstupní cenou mi ve většině případů vyprchalo potřebné momentum těsně před zasažením PT. PT jsem snižovat nechtěl, protože bych neudržel pozitivní RRR. Bez řízení pozice jsem jen strnule čekal na zasažení základního SL. Poučení z tohoto období bylo zřejmé. Pokud nedostanu dobrou cenu, je rozumné nechat situaci raději plavat a trh nenahánět! Druhá equity představuje obchodování v délce dvou a půl měsíců. Zde jsem se více zaměřoval na pochopení struktury trhu. Snažil jsem se naladit na sentiment swingování a podle něj i přizpůsobovat svůj PT. Snažil jsem se odhadovat, jaký potenciál každý obchod může individuálně mít. To je dobře viditelné i ze samotné equity, kdy některé profity jsou mnohem větší než okolní ztráty. Série ztrát byly převážně tvořeny neschopností umět si počkat na vhodný moment (timing entry), zbytečné reentry vstupy (ego chtělo mít pravdu) a občasně přehnaně velký PT, který trh nezasáhl. Třetí equity představuje obchodování v délce devíti měsíců. Ta reprezentuje obchodování, kdy jsem přesně věděl, na co v trhu čekám a uměl to zároveň vyhodnotit v krátkém čase, který máte při exekuci obchodu. Celý svůj obchodní plán jsem měl dobře zažitý, a tak jsem se mohl lépe soustředit jen na jemnější odlaďování přístupu. Parametr, který byl pro mě rozhodující, byl čas, přes který se stabilní equity rozložila (9 měsíců). Chtěl jsem nabýt vnitřní důvěry, že obchodování probíhalo v různorodých podmínkách a bylo protkáváno nejrůznější nahodilostí trhu. Proto nejsem příliš zastáncem krátkých backtestů / SIM obchodování. Myšlenky některých začátečníků, jít po měsíci SIMu do live, jsou dosti naivní. Schopnosti, které jsem uměl aplikovat do trhů na SIMu, jsem se znovu od začátku učil v live obchodování. Bylo i s takovým tréninkem live obchodování s malým kapitálem snadné? S čím jste se případně potýkal? Jak vypadaly výsledky po přechodu ze SIMu na LIVE? Obchodování s malým kapitálem má opravdu spousty nevýhod a omezení. Rozhodně se jedná o náročnější cestu. Nevýhody jsem plně pochopil až ze zpětného pohledu, kdy účet narostl a mně se začalo obchodovat s mnohem větší lehkostí. S malým kapitálem jsem nemohl pořádně podchytit a kontrolovat procentuální risk na jeden obchod (základ), stanovit jaký bude můj max. drawdown, obchodovat více jak 1–2 obchody denně, obchodovat více kontraktů atd. Velmi sužující byla taky myšlenka, která se mi držela v hlavě na začátku. „Pokud přijdu o tento kapitál, tak nový bude až za hodně dlouho“. Vše to byly aspekty, které mi můj začátek značně komplikovaly a solidně kapitalizovanému obchodníkovi odpadají. Největší překvapení na mě čekalo až po prvním roce live. Po perfektním SIMu se stabilní equity jsem zakončil rok, který byl sice ziskový, ale absolutně nekoreloval s výsledky, které jsem dosahoval na SIMu. Půl roku jsem se motal kolem „kladné nuly“. Byl to pro mě skutečný důkaz, jak moc emoce ovlivňují mé výsledky: Další rok live obchodování se mi podařilo obchodovat s již větším klidem. Krizové období je vidět na začátku a poté okolo 120. obchodu. Byla to období (únor a listopad) s velmi nízkou volatilitou, na kterou jsem neuměl příliš reagovat. Nakonec mi tato období, díky důkladnému vedení deníku, velmi pomohla. Trénoval jsem na nich jak vstupovat proaktivně, pracovat s dynamickýma PT/SL a scale out výstupy. Přesto samotný průběh neodpovídal mým představám: Teprve třetí rok live obchodování začíná skutečně vypadat podle mých představ (viz. Equity 2014 - % trade by trade). Nyní se soustředím taky na obecně nižší risk na obchod, který se stále ponižuje růstem účtu. Po absolvování FIMS kurzu jste nicméně takto pečlivě SIM trénovat nezačal a měl jste i ztráty v live obchodování. V čem byla ta zásadní změna, že dnes již dokážete konzistentně v intradenních trzích profitovat? Pro konzistentní obchodování vnímám, že nelze zmínit pouze jednu zásadní věc, která by ke konzistenci vedla. U mě se jednalo o určitý mix schopností, které se mi postupně dařily přenášet z teorie do praxe. 1) Úplně z počátku mi nejvíce pomohlo uvědomění, že cena není jen náhodně vygenerovaná čára, která se hýbe nahoru a dolů, ale že za ni stojí kupci a prodejci, kteří se chtějí dostat do trhu za lokálně „výhodnou“ cenu. To mě dovedlo ke struktuře trhu, analýze volume profilu a vytyčovaní oblastí, které mohou být výhodnou cenou pro mě v podobě silných S/R úrovní. Možnost tvořit scénáře předem byla revoluční. Zvládnutí S/R je jeden z nejdůležitějších stavebních kamenů, které mohou systém razantně posunout k ziskovosti. Nikoliv však konzistenci, protože nelze každou S/R obchodovat „naslepo“ bez dalších informací z trhu. 2) Lepší porozumění aktuálně se odvíjející seanci. Jestli je daný den spíše trendový, nebo v nějakém kanálu. Podle jednotlivých fází trhu pak flexibilně měnit přístupy, zda budu obchodovat spíše trendově, protitrendově, nebo situaci nerozumím a neobchoduji. 3) Samotné čtení toku objednávek. Jde o analýzu orderflow, ale taky jak cena „tiká“ (poskakuje) v určité oblasti, s jakou dynamikou se pohybuje v místě, kde plánuji vstup, jak vypadá situace na jiných vysoce korelujících trzích. Vše jsem se učil nakoukáváním v reálném čase a z nahrávek monitoru (cca 3 000 hodin). To mě dovedlo k další efektivnosti v podobě dynamického řízení svého vstupu/ výstupu – trade management. 4) Poslední velmi důležitá věc, která stojí za zmínku, je podrobný deníkový záznam. V Excelu si každý jednotlivý měsíc dále dělím a analyzuji na týdenní bázi. To byla věc, které mi pomohla pochopit, že zhodnocení, na které mířím, si mohu smysluplně rozdělit na malé částky, které se mi daří snadno dosahovat. Týdenní výsledky se spojují do měsíčních atd. Výsledkem je větší pohoda, radost z dosažených cílů a celková větší kontrola nad svou výkonností. Takto to vypadá rozbor pro září 2014: Měl byste pro začínající intradenní obchodníky nějaký zásadní tip, co se této cesty týče? Začínajícím obchodníkům bych jednoznačně doporučil hned od začátku trénovat a pracovat se dvěma kontrakty. Je to cesta náročnější na kapitál a psychiku, ale mnohem snazší k dosahování pozitivního RRR a %Win mezi 35–45%. S jedním kontraktem, malým účtem a malými zkušenostmi jste velmi závislí na Vašem výkonu, ve kterém není prostor pro žádnou chybovost. Velmi důležité je mít i přiměřené nebo možná lépe skromné očekávání zhodnocení. Osobně bych doporučil cílit maximálně na 100 % p.a. a podle toho si vše rozdávkovat na menší cíle. Skromné očekávání bývá psychicky největší problém většiny nováčků, protože jim nominální částky mohou připadat malé. Proto je možná lepší hned od začátku pracovat v procentech. Posledním tipem je tvoření nahrávek. Nahrávejte si monitor, ale zároveň zvuk mikrofonu a přemýšlejte nahlas. Můžete být sami sebou překvapení, jak jiní jste, když obchodujete pod tlakem. Tady se dá udělat velký kus práce a zlepšit se v čekání na obchod (časování vstupu), objektivním pohledu, lepším porozumění orderflow, pilovat trade management. Davide, moc děkuji za rozhovor a přeji další úspěchy na Vaší cestě tradera.

Důležitá otázka, kterou si položí patrně každý začínající obchodník. Navíc velmi často rozhodující o profitu, či ztrátě daného vstupu. V této oblasti mám v rámci svého obchodního přístupu zcela jasno, pojďme si proto otázku rozvést trochu hlouběji. Trochu netradičně uvedu článek rovnou odpovědí na položenou otázku. Z mé zkušenosti není čekání na close úsečky zcela nejlepší taktika a osobně silně preferuji vstup v rámci úsečky. Close úseček je jeden z umělých prvků, které si v rámci tradingu coby obchodníci vytváříme. Odvíjí se od zvoleného timeframu, což je prakticky jeden z „indikátorů“, který si sami nastavujeme. Budeme obchodovat na dvouminutovém timeframu? Pětiminutovém? Nebo něco trochu exotičtějšího jako Volume 2000 nebo Range bar 8 ticků? Každý zvolený timeframe bude vytvářet trochu jinou strukturu a úsečky budou samozřejmě uzavírat na jiných cenách. Osobně pracuji s časovým grafem, u kterého jsem si zvolil konkrétní timeframe, nicméně rozložení úseček v grafu používám více pro získání celkového pohledu na dění v trhu než pro jemné časování vstupu. Trh mě za dlouhá léta tradingu naučil, že jediná věc, na které při obchodování skutečně záleží, jsou poměry mezi nabídkou a poptávkou – nekonečný boj nakupujících a prodávajících, jejichž agresivita tlačí cenu vzhůru nebo dolů. Ideální vstup do obchodu je pak v oblasti zjevné nerovnováhy mezi účastníky trhu. Long rád vstupuji v momentě, kdy nakupující přebírají aktivitu od prodávajících. Short v okamžiku, kdy nakupujícím dochází síla, která ale nabíhá u prodávajících. To vše pochopitelně v kontextu dalších pravidel obchodního systému FIMS. Jak do toho zapadá čekání na vstup na close úsečky? Tak, že v okamžiku například rostoucí úsečky už je změna nabídky/poptávky v trhu vyřešena a nakupující již dosáhli často svého – trh již začal růst a je otázka, zdali tak bude činit ještě na další úsečce. Zejména obchodníci s malými stop-lossy jsou při vstupu na close úsečky ve velmi nevýhodné situaci. Jejich chování zná mnoho algoritmů, kteří si rádi smlsnou na jejich stop-lossech. Podívejme se na příklad z 5. 5. 2014, kdy připravuji tento článek. V trhu NQ jsem v odpoledne českého času (grafy ukazují americký čas) chtěl vstupovat long do NQ. Čekal jsem na korekci, neboť jsem předpokládal, že trh otestuje další zakreslenou úroveň z přípravy, kterou byla oblast 3590 – solidní prostor pro profit. Na této úsečce trh vyráží vzhůru a i při pohledu do orderflow jsem přesvědčen, že na close vstupuje opravdu hodně retail obchodníků: Vše vypadá perfektně do momentu, než si uvědomíme, kde mají tito obchodníci své stop-lossy. Většinou je to 8–12 ticků od svého vstupu, tedy 2–3 body. Ti obchodníci, kteří vstupoval v oblasti close úsečky (tedy zhruba na ceně 3584), mají své stop-lossy na ceně 3581. Velmi běžná praxe… Podívejte se, jak trh danou oblast otestoval předtím, než se vydal vzhůru k vytyčenému targetu: Kdybych za tím neviděl ztracené peníze mnoha traderů, musel bych se smát. Ale bohužel, každý svého štěstí strůjce a záleží skutečně jen na vás, jakou logiku svým obchodům postavíte. Jak jsem obchodoval (a mimochodem i další FIMS obchodníci na chatu, což mě těší dvojnásob) tento vstup já? Nejprve jsem si počkal, zdali se trh vrátí ke stop-lossům právě těch obchodníků, kteří vstupovali na close úsečky. A když jsem vnímal, že pohyb je jen o vyzobnutí stop-lossů, vstoupil jsem bez ohledu na tvar aktuální svíčky: Zde se můžete podívat na akci v podobě videa – všimněte si, jak mi v úsečkách probliknou červené linky - FIMS cluster, který indikuje právě aktivitu zasažení stop-lossu nakupujících, na základě které jdu long přímo k vytyčenému targetu (mimochodem připomínám, že target pochází z přípravy, kterou jsem obchodníkům publikoval před obchodní seancí): -- video již bohužel není k dispozici. Vidíte, s jakou flexibilitou můžeme obchodovat v okamžiku, kdy se nevážeme na tvar úseček, ale na to, co stojí za jejich pohyby. Jako vždy připomínám, že dnešní prezentovaný názor vychází z mých osobních zkušeností s trhy, které vyučuji v rámci FIMS. Určitě existují i jiné funkční, mechaničtější přístupy, založené na vstupu na close úseček. Nicméně rigidním čekáním pro vstup na ukončení úsečky a vstup v této oblasti si intradenní obchodník dle mého názoru výrazně snižuje potenciál svého obchodování. Alternativa je pochopitelně vstupovat „se slevou“ – tedy připraveným limitním příkazem. Ovšem i zde řada obchodníků inklinuje ke zbytečné „mechaničnosti“ – tedy například vstup close -10 ticků bez ohledu na to, co se v trhu děje. Ideální je z mé zkušenosti založit obchodování na nějaké jednoduché logice – například na zcela hypotetickém předpokladu, že trh má tendenci dělat rotaci po vstupu 10 ticků, ovšem pak toto obchodovat v souladu s tím, co se skutečně v trhu děje – tedy například se sledováním orderflow, které pro tyto účely používám a které mi samo diktuje, kdy konkrétně do obchodu vstoupit.

Nedávný článek o výstupech publikovaný pod názvem Jak na dobré výstupy – lekce z FIMS vyvolal pozitivní ohlasy, a tak jsem se na toto téma rozhodl připravit volné pokračování s dalšími konkrétními radami. Inspirací mi byl obchod, který jsem uskutečnil 27. 12. 2013, když byla nízká volatilita, a přesto na něm solidně vydělal. Samozřejmě právě díky dobrým výstupům. Začnu samotným obchodem. Ten jsem exekuoval na levnějším trhu NQ 27. 12. 2013. Mezi svátky jsem neměl v úmyslu obchodovat, nicméně připravoval jsem si po softwarové stránce nový notebook na cestu do JAR, kde letos trávím zimu/jaro, a měl tak spouštěnou platformu. Cca 30 minut po otevření mě zaujal vstup short v NQ. Jel jsem ve „svátečním tempu“ a obchod jsem proto zadal jen se dvěma kontrakty. Jelikož jsem očekával spíše nižší volatilitu, která se také dostavila, řídil jsem oba kontrakty spíše volněji a bez vyššího očekávání. Přesto jsem vydělal +552 USD po odečtení komisí, což na daný trh a volatilitu vůbec není špatné. Konkrétně vypadal obchod takto: klikněte pro větší obrázek Obchod byl časován na základě vstupní situace FVR odehrávající se mimo jiné v oblasti dnešního open a splňující další podmínky obchodního plánu FIMS. Šlo o poměrně standardizovaný vstup, o čemž svědčí fakt, že jej brali nezávisle i ostatní FIMS obchodníci, se kterými jsem v kontaktu a kteří daný den obchodovali. Jak jsem popisoval v minulém článku – základem dobrého výstupu je dobře umístěný vstup. A tento vstup měl solidní umístění. Díky celkově nízké volatilitě jsem měl základní stop-loss hodně vysoko nad high noční seance a v oblasti, kterou v dnešní seanci trh po open rychle odmítl. Navíc jsem vstupoval na dnešní otevírací ceně, u které se dalo předpokládat, že cenu „podrží“. To se také stalo. Risk tohoto obchodu byl reálně pár desítek dolarů. Dále jsem v obchodu očekával, že daná oblast by mohla představovat high daného dne a trh by se tak od dané oblasti mohl rychle vzdálit. Další důležitou podmínkou šance na rozumný výstup je volatilita. Vstupy v rámci FIMS časujeme do oblastí, kdy je trh volatilnější a máme k tomu pádný důvod – existuje šance, že se trh rychle vzdálí od naší vstupní ceny. Obchod pak můžeme pohodlněji řídit. Všimněte si, že ve zbytku seance byla po úvodním poklesu již volatilita výrazně nižší a jakýkoliv vstup by tak byl z pohledu řízení pozice náročnější. Celkově platí, že čím nižší volatilita, tím rozhodněji musíme využít šance, které nám trh nabízí. Bohužel v rámci obecných článků nemohu podrobně popisovat konkrétní prvky FIMS, a tudíž jít úplně do detailů tohoto obchodu, nicméně zde jsem pro vás připravil několik velmi důležitých tipů: O výstupu je třeba mít jasno před samotným vstupem V rámci FIMS hodně pracujeme se strukturou trhu, volatilitou a analýzou volume. K dispozici máme menší targety (tzv. volatility targety) nebo výstupy na základě struktury trhu (S/R úrovně). Případně kombinaci obojího. Očekávám-li v trhu nižší volatilitu (tzn. menší počet příležitostí) a mám-li dobrou vstupní cenu, pracuji raději se vzdálenějšími targety vycházejícími ze struktury trhu. Z mého pohledu není třeba se při obchodování mechanicky fixovat na jeden typ řízení pozice. Stop-loss je potřeba trailovat s rozumem V případě používání vzdálenějších targetů si otevřený profit chráním posouvaným stop-lossem. Toto je však potřeba dělat s dobrým plánem. Mně osobně se nejvíce opět osvědčuje používat pro trailování strukturu trhu – pochopitelně vnímanou optikou mého obchodního plánu. Tedy stejné analýzy, které používám pro vstup do pozice. Například poté, co 27. 12. 2013 trh poklesl, jsem pochopitelně řešil, kam umístit posunutý stop-loss. Většina obchodníků jej posouvá příliš blízko – například nad malé swingy vyznačené bílou šrafovanou linkou: Takové stop-lossy jsou velmi často zasahovány a je lepší pozici raději ukončit například na bližším targetu. V rámci svého obchodního plánu jsem vnímal, že trh může otestovat žlutě šrafovanou oblast a stále být v platném poklesu, který obchoduji. Proto jsem měl stop-loss posunutý až nad touto oblastí. Teprve až trh danou oblast otestoval, posunul jsem stop-loss nad vytvořený swing (kde bych mimochodem v době rozumné volatility uvažoval o vstupu): Snažte se identifikovat, co a s jakou efektivitou trh dělá Většina začínajících obchodníků vnímá trhy jen jako shluk úseček, které analyzují z makropohledu historických četností výskytů „patternů“. To je samozřejmě jedna cesta, ale zejména při diskréčním obchodování může být mnohem účinnější využít lidský pohled. Trhy nejsou nic jiného než zrcadlem emocí obchodníků otevírajících a uzavírajících své obchody. Jeden z nejdůležitějších ukazatelů – volume – nám pomáhá ukazovat, s jakou intenzitou kdo a kde obchoduje. Od toho si pak můžeme odvozovat (samozřejmě jen s určitou pravděpodobností), co se v trhu děje a zdali je to vše v souladu s naším probíhajícím obchodem. Tomuto říkám kontext a je to jedna z nejdůležitějších věcí, které se v rámci FIMS snažím předávat. 27. 12. 2013 jsem například vnímal, že se obchodníci snaží obchodovat pro stále nižší ceny, a proto jsem měl zájem zůstat v mé krátké pozici. Toto je jedna z cest, jak zůstávat v trhu pro vzdálenější targety. Kombinace několika výstupních taktik Jak víte, v rámci FIMS hodně pracujeme s orderflow – sledujeme aktuální aktivitu nakupujících a prodávajících. Mířím-li na vzdálenější targety, mohu tuto taktiku kombinovat s připravenými S/R úrovněmi – analyzuji aktivitu orderflow v předem předpřipravených oblastech. A to byl i důvod pro konkrétní výstupy 27. 12. 2013. Orderflow zde mám zjednodušeně vykreslené v podobě automatizovaných žlutých šipek – v okamžiku, kdy jsem na numbers barech vnímal výstupní pattern (což je v cenových grafech reprezentováno automatizovaným alertem, šipkou) a zároveň se cena nacházela v kritické oblasti, ve které jsem očekával nakupující, příslušnou část pozice jsem ukončil. Sami můžete vidět, že tento přístup zafungoval velmi dobře. Jde o cestu kombinující určité historické pravděpodobnosti a sledování aktuální aktivity nakupujících a prodávajících: klikněte pro větší obrázek Závěr Smyslem mých článků je především poskytovat inspiraci. Je jasné, že existuje bezpočet cest, jak se v trhu pohybovat a já mohu hovořit jen za přístupy, se kterými mám reálnou zkušenost. Tedy zkušenosti, které předávám v rámci FIMS. Z pohledu výstupů zdůrazňuji především potřebu porozumět aktuálnímu kontextu (co se trh snaží dělat) a struktuře trhu (S/R oblasti, referenční body). V rámci těchto informací je pak jasnější, kde vstupovat, abychom měli dobrý prostor jak pro řízení pozice, tak pro výstup. A na závěr tradiční pohled do brokerské platformy. Opět je zde vidět, že i v trzích typu NQ lze provádět obchody se skutečně solidním RRR (reálný risk na celý obchod byl několik málo desítek dolarů):

V pondělním článku Technická analýza pro nováčky 6: Jak plánovat výstupy? připravil Tomáš důležité informace o základním plánování výstupů v intradenním obchodování. V tomto článku téma rozvedu z pohledu mé praxe se systémem FIMS. Jednoznačně se mohu podepsat pod význam občasných větších profitů – tedy obchodů s pozitivním RRR. Právě podobné situace jsou ty, které posouvají náš účet tím správným směrem. Osobně neobchoduji v rámci FIMS s fixním RRR. Tedy že bych například do obchodu vstupoval se stop-lossem 100 dolarů a očekával zisk 200 dolarů. S takovým přístupem je možné v tradingu začínat, kdy se každý začínající trader musí posouvat postupně a nesnažit se zvládnout všechny disciplíny obchodování najednou. Časem je však třeba začít rozumět tomu, že trhy jsou „jen“ o chování davu nakupujících a prodávajících, kteří mají pokaždé trochu jinou dynamiku, a tudíž jednotlivé vstupy vyžadují trochu jiný ideální risk a nabízejí jiný potenciál. Obchodování s hlavním momentem je tak jeden z velmi silných přístupů, se kterými řídím své pozice a výstupy. Jak ukazuji na kurzu, ale hodně i ve veřejně dostupných článcích a videích na Finančníkovi, své pozice řídím na základě orderflow. To je téma poměrně komplexní, ale v zásadě se vše odvíjí od jednoduché logiky. Do trhu vstupuji s očekáváním určité reakce. Například nástup nakupujících, kteří začnou tlačit cenu vzhůru. Pokud vstoupím long, ovšem nakupující se neobjeví – pozici opouštím. Například s malým ziskem, B/E či s malou ztrátou. Pochopitelně, že občas inkasuji ztrátu na základním stop-lossu, ale snažím se, aby těchto situací nebylo příliš. RRR tak pro mě nepředstavuje fixní proměnnou, ale dynamickou za určité období. Zpětně chci vidět, že obchoduji pro větší průměrný zisk, než je má průměrná ztráta. A jak dosahovat větších profitů v trzích, ve kterých nikdy nevím, co bude v následující minutě? Snažím se držet ziskových pozic, co to jen jde. Tedy dokud v trhu vnímám momentum. To se mi vesměs daří jen pokud dobře vstoupím. Vstupy a výstupy jsou velmi propojené. Nelze špatně vstupovat a myslet si, že budeme vydělávat. Zde jsou základní tipy, které ze své praxe mohu k výstupům doporučit: Dobrá lokalita vstupu je základ Proto si v rámci FIMS děláme přípravy. Chceme vstupovat jen do míst nabízející vysokou pravděpodobnost, že se k našemu vstupu připojí další obchodníci. Pro orientaci v trhu používejte různé referenční body a čím více se jich na určité ceně shoduje, tím sebevědomější pak můžeme být v řízení pozice. Pokročilejší aplikace spočívá v aplikování různého position sizingu u situací, které nemají vysokou frekvenci, ale zato nabízejí vysokou pravděpodobnost. Například v rámci FIMS mentoringu ukazuji své živé vstupy na trzích NQ/YM. Sám obchoduji i další trhy s různým position sizingem, ale pro potřeby výukových ukázek a videí vesměs jedu v trzích NQ/YM s pozicí 4 kontraktů, které již nabízejí solidní prostor pro demonstrace řízení pozice. V prvním prosincovém týdnu 2013, na jehož konci tento článek připravuji, jsem měl jediné dva obchody s dvojnásobnou pozicí (8 kontraktů). Oba zároveň představovaly vstupy do nejzajímavějšího momenta (v rámci toho, co trhy aktuálně nabízejí). Proč jsem zvednul pozici zrovna u těchto jediných dvou vstupů? Z pohledu obchodního plánu jsem vstupoval ve velmi dobré lokalitě nabízející pro mě solidní potenciál momenta. A to přesto, že jeden vstup byl reverzní a druhý trendový. Spolu s dobrou lokalitou vstupu je pro mne důležitá samotná vstupní cena. Opět se může zdát, že pár ticků na vstupu nemá žádnou souvislost s velikostí targetů, osobně však nemám tuto zkušenost. Pokud se mi podaří dobře vstoupit (například blízko high/low swingů), mám mnohem lepší možnosti v řízení pozice. Vesměs vyberu část pozice na prvním targetu a mohu si dovolit přitáhnout stop-loss a stále dát pozici dostatek prostoru. Mám tak výrazně vyšší šanci, že se obchod dostane ke vzdálenějším targetům. Daní za toto je fakt, že mi některé vstupy utečou. Musím říct, že toto mě však v daytradingu netrápí, neboť zajímavých obchodních příležitostí mám většinu seancí dostatek. S ohledem na vstup blízko horní hrany konsolidace si mohu dovolit likvidovat první target (zde 2 kontrakty) v oblasti odpovídající cca RRR 1:1 předtím, než se trh případně odrazí od hrany konsolidace zpět vzhůru. Zároveň si poskytuji solidní prostor pro případné vzdálenější targety po proražení konsolidace. Vzdálenější targety mám v trhu jen "odložené". V průběhu života obchodu s nimi dále pracuji – nevystupuji na fixních targetech. Nakonec jsem pozici likvidoval takto postupně s tím, že poslední část pozice jsem trailoval, což je opět dobrý způsob, jak dosáhnout na co nejvzdálenější targety. Poslední základní nástroj, který mně velmi pomáhá počkat si na vzdálenější targety, je analýza orderflow. A to opět zejména v oblasti vstupu, kde je sledování obchodu nejkritičtější. Zasahování vzdálenějších targetů je otázkou pravděpodobností. Trhy se jednoduše buď dostatečně rozjedou, či nikoliv. To jestli se rozejdou, bude záležet na tom, zdali se k pohybu přidá dostatek dalších obchodníků a kde jim jiní obchodníci vstoupí do cesty. Tedy nic, co bychom sami dokázali ovlivnit. Z mého pohledu je tak klíčová bitva především v oblasti vstupu. První targety ukončuji poměrně brzy (přibližně ve stejné vzdálenosti, co mám svůj bezpečnostní fixní stop-loss) a pak nechávám do hry vstupovat dlouhodobé pravděpodobnosti. Ty jsou ovšem napojeny na edge, který obchodujeme – nezapomeňte, že trhy se jednoduše „samy nerozjedou“. Vždy je potřeba palivo v podobě agresivních nákupů (pro růst) nebo agresivních prodejů (pro pokles) a tato orderflow s vyšší pravděpodobností přicházejí v místech, které je logické pro obchodníky zadávající své příkazy. Proto je z mé zkušenosti tak důležité začít vzdálenější targety jemně plánovat od správného místa, kde do trhu vstupujeme.

S ohledem na ohlasy na obchodování orderflow, které jsem ukazoval mimo jiné i v posledních videích, přináším pohled dalšího obchodníka používajícího podobné přístupy. Ten na svém příběhu ukazuje, že přestože k profitabilnímu tradingu bývá trnitá cesta, vyplatí se vydržet a posouvat se stále dopředu. Dnešní text jsem připravil společně s obchodníkem Mirkem, který na Finančníkovi vystupuje pod nickem Wem. S Mirkem jsem se seznámil prostřednictvím kurzu FIMS 1. Následně mě postupně zaujal svými konzistentními obchody v uzavřené diskuzi, která je ke kurzu připojena. V průběhu času jsem měl další příležitosti s ním být v kontaktu, a to i včetně náhledu na jeho živé obchody v obchodní platformě IB. Mohu tak potvrdit, že níže uvedená equity (trh NQ) pochází skutečně z živého obchodování. Přestože Mirek svůj obchodní přístup stále posouvá kupředu, je dnes již ve stádiu, které většina začínajících obchodníků považuje za dostatečný cíl profitabilního tradingu. Jsem tak moc rád, že si Mirek našel čas, abychom dali společně dohromady základní kostru jeho cesty k profitabilnímu a především velmi konzistentnímu tradingu, která bude myslím velmi inspirující i pro ostatní obchodníky na Finančníkovi. Mirku, prozraďte, jak dlouho se tradingu věnujete? O tradingu jsem se poprvé dozvěděl v roce 2006. Aktivně a plnohodnotně jsem se mu začal věnovat koncem roku 2010 s úvodním kapitálem 15 000 USD. Během následujících 2 let jsem si “naostro” prošel různým stylem obchodování na širokém spektru trhů od pomerančové šťávy po dluhopisy, od swingových s denním až 3denním držením po intradenní až téměř skalpovací, diskreční až plně automatické. Několikrát jsem prošel téměř polovičním drawdownem a postupně jsem účet navyšoval. Nejvýznamnějším zdrojem informací pro mě byl v úvodu finančník.cz. Nakonec jsem se usadil především v intradenním rámci, kterému se věnuji zhruba na 80 %. V diskuzi k FIMS jste se jasně profiloval coby diskréční intradenní obchodník využívající naplno orderflow. Jaký byl Váš vývoj v této oblasti? S orderflow analýzou jsem začal průběžně od konce roku 2011. Nejdřív v Time and Sales v kombinaci s hloubkou trhu. Postupně jsem objevoval problémy kvality dat a obchodního softwaru. Dnes nakonec používám program Sierra Chart s daty IQ Feed, kde si orderflow zobrazuji v podobě Numbers barů / footprintů. V mém případě doposud sedím u footprintů denně téměř 2 roky. Časově bych to shrnul na cca 2–3 tisíce hodin sledování tohoto typu uspořádání grafů. Přitom teprve až posledních pár měsíců se dá říci, že moje důvěra v to, co jsem se naučil, má razantní exponenciální nástup ruku v ruce se stavem mého obchodního účtu. Svůj vývoj v oblasti orderflow bych pro lepší přiblížení rozřadil do několika období. 1. Fáze: Hledání patternů Podobně jako při obchodování indikátoru CCI nebo price action patternů jsem ze začátku přemýšlel podobným způsobem – hledal jsem patterny i na footprintech. Během zpětného statického backtestu jsem si vytipoval určité situace. Tyto statické “obrázky” na FP jsem zakomponoval do současného obchodního plánu za účelem jednoznačnější definice časování vstupu. (Do té doby jsem se snažil obchodovat – spíše neúspěšně – velmi “diskrečním” způsobem z různých S/R úrovní. Samotný vstup jsem časoval pomocí cenových formací s těžko definovatelnou podporou v Time and Sales.) Výsledkem byla rapidně snížená frekvence obchodů. Podle Murphyho zákonů docházelo častěji k vyfiltrování zajímavých situací a naopak tyto “obrázky” generovaly více ztrátových obchodů. Jako řešení jsem volil vyhledání vice patternů. To mě přivedlo do opačné extrémní situace, kdy mně footprinty z pohledu časování dávaly signály téměř pořád. Numbers bary / footprinty jsem v tomto období studoval velmi intenzivně. Orderflow v podobě footprintů jsem chápal jako jedinou objektivní informaci o stavu nálady na trhu a začal jsem žít s myšlenkou, že cena je “indikátor” vycházející z orderflow. Ovšem začátky sledování footprintů byly velmi krušné a postupně jsem je i několikrát zavrhl. Dokonce byly okamžiky, kdy jsem s intradenním obchodováním dočasně přestal. Po dvou týdnech odloučení od intradenních grafů většinou ale hlava sama od sebe přijde s novým úhlem pohledu. A tak jsem se zase k orderflow opakovaně vracel. Toto bylo asi půlroční období stagnace a přehodnocování. Tato stagnace se projevovala i do jiných časových rámců, kterým jsem se do té doby věnoval. Proto jsem dokonce uvažoval o ukončení tradingu celkově. Zde je například graf z druhé poloviny roku 2011, reprezentující cca 2 měsíce obchodování na trhu ES. V této době jsem obchodoval intradenně různými styly (například reakce trhu na S/R úrovně) a jak jsem se již zmínil, orderflow jsem vyhodnocoval více pocitově z Time & Sales. Výsledky byly bohužel mimo má očekávání a testování. Vše, čeho jsem dosáhl, byla prakticky kladná nula s poměrně divokou equity plnou prudkých propadů: Jeden z prvních pokusů zakomponovat do svého obchodování footprinty. Opět přišlo víceméně selhání: 2. Fáze: Vymýšlení scénářů Nakonec mě z šestiměsíční stagnace dostal trochu jiný – inverzní přístup. Sám jsem si vymyslel pár scénářů, které by teoreticky měly vést ke změně, případně potvrzení trendu. Tyto scénáře jsem postupně vyhledával v trhu. Aby to pro moji hlavu mělo logiku, musel jsem se oprostit od času. Takže jsem v začátku vedle časových footprintů začal používat i footprint na range barech. To trochu vedlo k uvolnění a vytvoření prostoru, ale současně v rámci nějakých mezí. Podle mé tehdejší interpretace orderflow jsem prováděl reaktivní vstupy i výstupy. Tedy prakticky jsem vstupoval i vystupoval na základě své analýzy proudění nákupních a prodejních objednávek do trhu. Opět přikládám graf, který znázorňuje křivku pokusného obchodního přístupu na live účtu za 2 měsíce. Tentokrát jsem obchodoval dopoledne na Eurexu, konkrétně německý trh Bund. Výsledek, co se finančního zisku týká, není nijak zajímavý, protože ve finále se dá říct, že je to skalpovací metoda. Ovšem průběh equity už mi dával naději, že jsem na správné cestě. Křivka zobrazuje 64 obchodů a celkem 175 zobchodovaných kontraktů: 3. Fáze: Současnost – zapojení kontextu V současné fázi jsem se více naučil zapojit obchodování footprintu v celkovém kontextu trhu. Pro vstup mně stačí jen určité základní indicie v orderflow. Důležité je pro mne ovšem to, aby se vše odehrávalo na pro mne zajímavých cenových úrovních. S užším zapojením do FIMS skupiny jsem se vrátil k americkým trhům a takto například vypadá má live equity křivka za srpen 2013 v trhu NQ: Jde o 24 obchodů. Celkem jsem zobchodoval 60 kontraktů první měsíc po přechodu z Bundu. Průměrný zisk na kontrakt 56 USD po komisích. Obchody jsem zveřejňoval v uzavřené skupině FIMS. Mirku, děkuji za sdílení Vašich velmi dobrých výsledků. Jejich sílu vnímám v tom, že jsou především velmi konzistentní v čase a rozhodně je nelze označit za „jeden dobrý měsíc“. Vím, že v současné době obchodujete úspěšně i další trhy. Na jaké výzvy v oblasti obchodování orderflow se zaměřujete nyní? I přes nějaké zkušenosti se při vstupu do obchodu stále setkávám s protichůdnými informacemi na orderflow. Postupem času se mi podařilo některé tyto informace odfiltrovat širším kontextem trhu. Zbytek beru tak, že i sebelepší pochopení orderflow má své limity. Dnes se proto zabývám především řízením multipozice a scale-out výstupy na základě orderflow. Čím více pronikám do orderflow, tím kratší dobu setrvávám v pozici. Je pro mne mnohem důležitější konzistence profitů než občasný homerun. Zde je graf ze srpna 2013 zobrazující výstupy z jednotlivých obchodů: Jednotlivé obchody jsem ukončoval s jedním až třemi výstupy. Z počátku jsem mířil u posledních pozic na vzdálenější targety. Poslední dobou ale systematičtěji vybírám nejpravděpodobnější profit targety a neusiluji o homerun. Jak je vidět na výše uvedené equity křivce, není to pro velmi zajímavé profity potřeba. Navíc se ve svém obchodování zaměřuji jen na určité situace. Výraznější změny v orderflow se mně například nejlépe rozlišují u protitrendových obchodů než na korekcích. Nejvíce příležitostí vnímám v podobné dny jako na obrázku. Jedná se o vyvážený den a mě v ten moment zajímají obchody zpět z extrémů: Dále dnes více důležitosti přikládám stavu orderflow po vstupu. Jestli se děje to, co by mělo – zase v souladu s rámcově předpokládanými scénáři. Nefixuji se tak tolik na vstup, protože pozici mohou kdykoliv držet nebo „zahodit“ (na B/E či s menší ztrátou pár ticků apod.). Sledování orderflow mi tuto flexibilitu umožňuje. Mirku děkuji za všechny tradery Finančníka za velmi inspirující informace, o které jste se zde s námi podělil. Jak je vidět na Vašich výsledcích a popisované cestě, žádný styl tradingu není jednoduchý. Vše vyžaduje postupné porozumění a všichni zažíváme fáze frustrace. Podaří-li se nám však podobné stavy překonat, přichází v tradingu zasloužená odměna. Přeji, ať se Vám v tradingu daří obchodovat stále lépe a spokojeněji.

Většina začínajících a ztrácejících obchodníků zaměřuje svou pozornost v trzích špatným směrem, čemuž odpovídají i jejich výsledky. Přitom zejména na nižších timeframech spočívá „svatý grál“ často v naslouchání aktivitě ostatních obchodníků - orderflow. Je zřejmé, že v trzích se dá vydělávat nejrůznějšími cestami a nástroji. Dlouhodobě mám však vypozorováno, že čím více věnují obchodníci pozornost studiu základních mechanismů trhů, tím konzistentněji dokáží vydělávat. A je to logické – pochopení funkce nabídky/poptávky v trzích je často ten hlavní edge, který může intradenní obchodník pro své aktivity získat. Přesto se stále větší masa obchodníků od těchto principů vzdaluje. Mnoho obchodníků, se kterými se na internetu potkávám, dnes obchoduje výhradně klikáním do cenového grafu a prakticky ani neví, že existuje nějaký bid a ask… (viz Hodnoty bid a ask v intradenním obchodování). Přitom čím nižší timeframe a stop-loss používáme, tím je určitý stupeň porozumění probíhající aukce v trhu důležitější. Velmi těžko se obchoduje například na 2minutovém timeframu ve futures trzích typu NQ, TF, YM či ES s minimálním SL (tj. například 50–100 USD podle trhu) s tím, že bychom se měli orientovat pouze ze statické podoby cenového grafu zobrazující poslední zobchodované ceny. V předchozím odstavci jsem záměrně použil slovo aukce, protože jakýkoliv cenový graf nereprezentuje nic jiného než ohromný trh, kde se mezi sebou přebíjejí kupující a prodávající. Představte si pro zjednodušení trh ve formě burzy na náměstí, kde by se obchodovalo s jednou komoditou. Například moukou, které místní obyvatelé potřebují pro každodenní pečení chleba. Pokud coby nezávislí pozorovatelé uvidíme, že na náměstí je málo prodávajících, ale přichází stále více zájemců, kteří chtějí teď hned mouku koupit, můžeme s vysokou pravděpodobností odhadnout, že nakupující začnou bojovat o to, kdo s moukou odejde. A je-li trh flexibilní, cena mouky bude růst. Dorazí-li najednou na náměstí velký prodejce z vedlejšího města s obrovskou nabídkou mouky, růst ceny se zastaví a s největší pravděpodobností bude klesat tak, jak se ostatní prodejci budou snažit prodat své zásoby na úkor ostatních prodávajících. Finanční trhy přitom nejsou nic jiného než podobná globální aukce. Obchodníci zde nakupují často za jinými účely, než aby získali finální komodity, ovšem stále zde fungují zákony nabídky a poptávky. Platí například: Pokud cena klesala a najednou v trhu nejsou další agresivní prodávající, pokles ceny se zastaví. Nebo: Pokud po poklesu ceny nejsou v trhu další agresivní prodávající, ale naopak začnou nastupovat agresivní nakupující, cena bude růst. Jako intradenní futures obchodníci přitom máme v platformě všechny informace o nakupujících a prodávajících k dispozici. A je dobré je v nějaké formě využívat. Vím, že z počátku to je spíše frustrující, protože je třeba pochopit onen ohromný dav, ve kterém se pohybujeme. Bohužel trhy typu NQ či ES nejsou „náměstíčko“, ale spíše ohromné komplikované město. My přitom ale nemusíme rozumět chování obchodníků v každé situaci. To ani není možné – stačí se orientovat jen podle těch nejvýznamnějších událostí, které se v trhu naučíme identifikovat. Jedna z mých nejoblíbenějších situací v trhu je například situace, kdy vnímám, že obchodníci agresivně prodávají za market, ale trh nemá sílu dále klesat. Jak je to možné? Někdo „velký“ na druhé straně nakupuje (například fond, banka, velcí poziční obchodníci). V takovém případě je dobré být na straně velkého nakupujícího – počkám si, až prodávajícím dojde dech a přidám se k dalším agresivním nakupujícím, kteří se v daném místě objeví. Jak toto všechno sledovat? Cest je celá řada. Někomu stačí volume, já tradičně používal Time and Sales (viz článek K čemu je v platformě Time and Sales?). Time and Sales stále používám pro volatilnější trhy s menší likviditou. V likvidnějších trzích se dnes orientuji podle numbers barů / footprintů (viz Různé typy grafů – díl 5, Footprint / Numbers bary). Někteří obchodníci sledují agregované informace o nabídce a poptávce pomocí kumulované delty. Abych byl konkrétní, pojďme si ukázat, jak může v reálu vypadat sledování podobného edge: Na grafu jsou zobrazeny Numbers bary v programu Sierra Chart. V rámci každé úsečky vidím přesný počet agresivních prodávajících (nalevo) a agresivních nakupujících (napravo). Agresivní znamená, že prodávající prodával za bid a nakupující nakupoval za ask. Na poslední úsečce označené jako „A“ vidíme, že agresivní prodávající se stále snažili tlačit cenu dolů (hodně obchodníků prodávalo za bid). Svíčka má solidní volume (2110 obchodů), silné zapojení prodávajících na low baru, ovšem cena se již začala zvedat. Prodávající narazili na nějakou „bariéru“ v podobě čekajících nákupních limitních příkazů. Na další úsečce vidíme, že obchodníci vyčkávají: Výrazně se snížil počet obchodů (na 610) a souboj nabídky/poptávky probíhá uprostřed svíce. Na cenové úsečce přitom stále vidíme snahu trhu klesat…. Podívejme se však na další úsečku: Přestože na cenovém grafu vidíme „doji“, na našem „náměstíčku“ vnímáme, že se v trhu objevují agresivní nakupující, a můžeme uvažovat o vstupu do longu. Proč? - Protože trh neměl sílu klesat, přestože se o to viditelně a silně pokusil. - Obchodníci, kteří šli do shortu na low dne, budou své pozice likvidovat na stop-lossech (nákupy). - Obchodníci, kteří byli v shortu, budou své pozice uzavírat = další nákupy. Jakmile se do aukce zapojí další agresivní nakupující, cena pochopitelně vyrazí vzhůru: Shrnutí Tato ukázka představuje jen nakousnutí problematiky. Chtěl jsem především ukázat na cestu, jak lze na nižších timeframech sledovat trhy z pohledu aktuálního dění mezi nakupujícími a prodávajícími, což představuje v intradenním obchodování skutečně silný edge. Ten osobně kombinuji s dalšími taktikami svého obchodního plánu FIMS. A to především tak, že aktivitu v orderflow (Time and Sales, Numbers bary) sleduji jen v určitých situacích. Každopádně nástroje pro sledování orderflow jsou dnes k dispozici snad ve všech platformách (v Sierra Chart je vše, co jsem ukazoval, přímo součástí softwaru), a pokud se vám v trzích nedaří, doporučuji se na danou oblast z některého naznačeného úhlu zaměřit a studovat cenové grafy i z pohledu probíhající aktivity mezi prodávajícími a nakupujícími.

Jelikož čas od času dostávám otázky týkající se mého přístupu pro intradenní obchodování, připravil jsem souhrnný článek vysvětlující základní principy obchodního systému včetně ukázky typických obchodů. FIMS znamená zkratku pro Finančník InterMarket Systém. Jde o obchodní systém určený pro obchodování intradenních trhů. Sám jej aplikuji především na akciové indexy, ale mám již studenty, kteří s ním profitují na dalších trzích (například Bund a Euro). Je důležité zdůraznit, že jde o systém pro diskréční obchodování. Nejde o přístup založený na mechanickém vyhledávání patternů v trhu, který by šlo jednoduše zmechanizovat. Základem přístupu je porozumění aktuálnímu charakteru trhu a vyhledávání obchodních příležitostí vycházejících ze změny nabídky/poptávky v místech, kde existuje velká pravděpodobnost odmítnutí ceny (tudíž vznik obchodovatelného momenta). Nástroje, které FIMS používá FIMS nepoužívá žádné klasické matematické indikátory odvozené z ceny (ať již klouzavé průměry, či indikátory typu MACD, CCI atd.). Pracuje jen s cenovými grafy a volume. Z tohoto pohledu je systém velmi univerzální a lze jej používat ve většině běžných programů pro technickou analýzu. V rámci systému nepoužívám žádné proprietární nástroje. Pro zkoumání charakteru trhu používám vyšší timeframe (většinou 30 minut a výše). Vstupuji na timeframu 2-5 minut podle aktuální volatility. Princip fungování obchodního systému FIMS V rámci obchodování nejprve identifikuji hlavní charakter trhu (většinou s použitím vyššího timeframu) a následně vyhledávám oblasti, ve kterých existuje vysoká šance, že na ně bude v budoucnu trh reagovat (bude docházet ke změně nabídky/poptávky). Spolu s analýzou charakteru trhu tak získávám informace typu: kde chci obchodovat, jakým směrem (long/short) plánuji dané oblasti obchodovat a kam chci mířit své profit targety. Identifikace historických S/R oblasti je věc jedna, druhá je naučit se rozpoznávat, kdy do pozice vstoupit na základě aktuální aktivity v daném trhu. Pro to používá FIMS dvě základní taktiky: - Vyhledávání příležitostí s využitím intermarket analýzy (sledování vztahů mezi několika silně korelujícími trhy). - Vstup na základě potvrzení skrz aktuální změnu nabídky/poptávky. Toto v rámci FIMS sledujeme na tzv. footprintech nebo skrz speciální cenové pattterny. Typy vstupů S FIMS lze obchodovat jak tzv. reversals, tak trendově. Pod reversals jsou myšleny vstupy proti mírnému momentu (tj. na high/low swingů). Nejde však o protitrendové obchody, neboť cílem FIMS není obchodovat proti silnému trendu. Ukázkovým obchodem může být například tento vstup short v trhu e-mini Russell 2000, který jsem obchodoval v pátek 9. 8. 2013: U tohoto patternu mě například těšilo, že ačkoliv já jej obchodoval v TF, tak mí studenti v rámci mentoringu vnímali realtime situaci pro short v trhu NQ (kde byl vstup také validní). Typickou ukázkou trendového vstupu je situace, kterou jsem obchodoval v YM 2. 8. 2013: Opět jde o obchod, který se stejnou exekucí vnímali další obchodníci, kteří FIMS obchodují a sdílejí se mnou své výsledky. V rámci FIMS tedy nevstupuji na tzv. breakoutech. Pro výstupy používám buď tzv. volatility profit target, případně klasický profit target umísťovaný podle S/R úrovní. Obecně obchoduji pro pozitivní RRR (tj. mé průměrné zisky jsou vyšší než průměrné ztráty). Jaký používá FIMS risk management? Každý obchod v rámci FIMS má svůj stop-loss. Ten se liší podle obchodovaného trhu a volatility v oblasti vstupu. V levnějších trzích typu YM pracuji aktuálně se stop-lossem kolem 50 USD / kontrakt. Obchodovat lze tak i s malými účty od cca 5 000 USD, kde stop-loss 50 USD / kontrakt představuje dostatečně konzervativní risk 1 % z celkového kapitálu. Dosahují všichni obchodníci FIMS stejných výsledků? Znovu raději zopakuji, že FIMS není mechanický systém. Jde o přístup, kterým pomáhám ostatním porozumět principům nabídky/poptávky a naučit se konkrétně časovat vstupy skrz velmi jasná pravidla. Ovšem současně všechny obchodníky učím, že každý musí do svého tradingu zapojit trade management zohledňující jak jeho toleranci k risku, tak velikost účtu. Výsledky jednotlivých obchodníků se určitě liší už jen z těchto pohledů (obchodníci s menšími účty musí čekat s vyšší trpělivostí na situace vyžadující menší risk atd.). Pochopitelně, že se liší výsledky obchodníků i podle jejich zkušenosti, se kterou dokáží nabídku/poptávku v trhu analyzovat. Obchodované trhy Osobně obchoduji FIMS na běžných akciových indexech. Především jde o trhy TF, ES, NQ a YM. V rámci výuky ukazuji obchodování na levnějších trzích NQ a YM, které jsou pro tento přístup velmi vhodné. Funguje FIMS na forexu? S tím nemám bohužel žádnou zkušenost, ovšem vím, že někteří studenti dělají analýzu na měnách na futures a exekuce následně na forexu. Tímto způsobem pak lze určitě forex obchodovat i skrz FIMS. Je intermarket analýzy povinná složka FIMS? Z mého pohledu ano. Osobně považuji interpretaci aktuální aktivity trhu z pohledu několika ostatních, silně korelujících trhů za jeden z edge, se kterým pracuji. Současně bych však rád upozornil, že například vyhledávání intermarket divergencí tvoří jen menší část celého obchodního systému. Už jsem komunikoval s mnoha obchodníky, kteří se snažili mechanicky vyhledávat a obchodovat v trhu divergence a nebyli moc úspěšní. V rámci FIMS se velmi věnuji analýze nabídky/poptávky v oblasti vstupu a zejména v aktuální době nižší volatility mám do vstupů zapojenou i taktiku využívající změnu volatility v oblasti vstupu. Jak se FIMS liší od FinWinu? Je to koncepčně zcela něco jiného. FIMS je univerzálnější systém vycházející z analýzy nabídky/poptávky v aktuálním prostředí obchodovaných trhů. Časování vstupů skrz „patterny“ představuje až finální krok v rámci systému. Větší důraz než na vstupní patterny je kladen na studium charakteru trhu a trade management. Komu mohu FIMS doporučit? Osobně se mi osvědčilo učit FIMS obchodníky, kteří si již prošli základním kolečkem hledání svatého grálu – univerzálního a jednoduchého systému, který bude fungovat za každých podmínek. FIMS oceňují obchodníci, kteří chtějí pochopit souvislosti v trzích a na těch pak budovat svůj edge.

Sierra Chart v posledních týdnech představila zajímavé novinky, které určitě stojí za upgrade na aktuální verzi (v době psaní článku jde o verzi 902). V článku jsem připravil přehled nových nebo vylepšených funkcí, které osobně potěšily mě. Sledujete-li v Sierra Chart různé volume profily, můžete si nyní nechat automaticky vyznačovat místa s vyšším a nižším volume. To se může hodit zejména u různých kompozitních volume profilů. Ve verzi 902 je zatím funkce implementována nově a má některá omezení (například nefunguje u profilů, které jsou vykreslovány se svislou základnou vpravo), nicméně jak je u Sierry běžné, podobné věci budou doladěny patrně velmi brzy. Linky zvýrazňující místa s vyšším a nižším volume v profilu se nastavují skrz funkci Volume by Price, kde v Settings and Inputs je nyní volba Draw Peaks & Valleys (je třeba zapnout na Yes) a Peaks & Valleys Sensitivity (pro nastavení citlivosti vyhledávaných extrémů): V záložce Subgraphs přibyla možnost nastavovat „Peaks & Valleys“ graficky. Volume histogramy lze nyní zobrazovat i v DOMu (vizualizace hloubky trhu). Podrobnosti o obchodování z DOMu v Sierra Chart naleznete v nedávném článku Sierra Chart a Depth Of Market (DOM). Se zobrazenými volume profily může pak DOM vypadat například takto: Volume profil se v DOMu zapne následovně. Přímo v okně DOMu zvolte Chart > Studies . Přidejte indikátor Volume by Price. V nastavení indikátoru je třeba upravit následující hodnoty: Ticks per Volume Bar nastavte na 1. Time Period Type for Fixed by Time nastavte na Days. Time Period Length for Fixed by Time nastavte na 1. Maximum Volume Bar Width Type nastavte na Window Width. Display Volume in Bars nastavte na Total Volume. Navíc lze nově v DOMu i více kontrolovat barevnost zobrazených prvků. Jednotlivé volby můžete prozkoumat v nabídce Global Settings > Graphics Settings. Sledujete-li v Sierra Chart orderflow, potom vás jistě potěší vylepšený panel Numbers Bars Calculated Values, skrz který lze sledovat různé souhry u Numbers barů. Nástroj „Numbers Bars Calculated Values“ se nyní automaticky vkládá do samostatného panelu pod cenový graf (coby indikátor) a lze nastavovat velikost zobrazené tabulky nezávisle na velikosti grafu. Změna velikosti panelu se provádí jednak tažením cenové osy (stejně jako u indikátorů), dále pak nastavením velikosti písma použitého pouze pro tuto tabulku. Změna velikosti písma se provádí přes settings indikátoru Numbers Bars Calculated Values. Současně do panelu přibylo několik praktických nových informací – například denní a týdenní range. Velmi praktickým nástrojem je Pullback Column v rámci Numbers bar. Zjednodušeně řečeno jde o samostatný Numbers bar, který zobrazuje orderflow od okamžiku, kdy trh v rámci dané úsečky otestoval nové high nebo low. Pullback Column se často používá ve spojení s reverzním typem grafu (viz článek Různé typy grafů – díl 7, reverzní svíčky), ale velmi dobře lze nástroj použít i s jinými typy timeframe. Zejména však těch, které občas vykreslují vyšší svíčky. Skrz Pullback Column můžeme číst orderflow reagující na high/low baru – dostáváme odpovědi na otázky typu, zdali převládají po otestování high/low posledního baru agresivní nakupující, nebo agresivní prodávající, případně s jakou dynamikou jedna strana „vítězí“ nad druhou. Jinými slovy jde o Numbers Bar, který se „vynuluje“ při vytvoření nového high/low v rámci baru. Osobně používám coby praktického pomocníka pro časování vstupů do obchodů. Pullback Column se zapíná v nastavení indikátoru pro vytváření Numbers Barů. Je třeba jen vyplnit údaje u položky Pullback Column 1 a indikátor se pak již objeví v grafu coby poslední Numbers Bar (Sierra podporuje zobrazovat až tři tyto sloupce najednou). Pullback Column pochopitelně funguje jen pokud se grafy hýbou, ve statických grafech nemá žádné uplatnění. Nicméně v programu Sierra Chart jej lze využívat i při replay grafů. Hovoříme-li o Numbers barech, pak je důležité upozornit, že i tento samostatný indikátor doznal za posledních několik verzí Sierry dost zlepšení. Bary se dnes již dají nastavovat velmi komplexně graficky a současně si lze v Numbers barech nechat vykreslovat v rámci jedné úsečky hned několik sloupců s různými informaci. Můžeme si tak nechat zobrazovat například rozdíl ask vs. bid volume a současně počet uskutečněných obchodů. Toto se zapne tradičně v nastavení Numbers Bars tak, že vybereme příslušnou informaci v položce Column2 a Column3. Pokud máte dotaz k mému nastavení některého z indikátorů nebo jak jej používám, ptejte se prosím v uzavřené diskuzi účastníků kurzu Pokročilé intradenní obchodování s pomocí Price Action s využitím intermarket a volume analýzy, ke kterému se tyto nástroje vztahují. Případné komentáře a dotazy tedy pokládejte prosím do tohoto uzavřeného vlákna.

Vždy je dobré vědět, jak z principu funguje to, s čím pracujeme. Všichni obchodníci vnímají, že se trhy hýbou, ale jen výrazná menšina se zabývá tím, co konkrétně k pohybům ceny vede. Přitom pochopení základních tržních principů nám může výrazně pomoci v budování našich obchodních taktik. Než se začtete do dalšího textu, zkuste si sami nejprve odpovědět na následující otázky: Co způsobí, že se trh pohne o tick nahoru? Co způsobí, že se trh pohne o tick dolů? Z diskuzí s různými začínající obchodníky vím, že spousta se jich domnívá, že trh roste nahoru, pokud v trhu více obchodníků nakoupilo, než prodalo. To je ale špatně, neboť v trhu existuje pro každý obchod právě jeden kupující a prodávající. Aby prodávající mohl kontrakt prodat, musí existovat kupující a naopak. Trhy se pohnou z dané ceny vzhůru, pokud poptávka (zájem/agresivita nakupujících) převyšuje nabídku (zájem prodávajících). Řekněme, že v trhu jsou jen dva subjekty. Jeden chce prodat a nabízí zboží/kontrakt za cenu 1001 a druhý chce koupit a poptává za své zboží/kontrakt 1000. Pokud ani jeden není do obchodu tlačen a v trhu by nebyli další účastníci, tak máme patovou situaci – cena se nikam nehýbe, protože nedochází k žádnému obchodu. Ovšem ve finančních trzích existuje ohromná likvidita, takže podobná patová situace je často brzy vyřešena. Do trhu vstoupí teoretický třetí účastník, který chce například „nakoupit za každou cenu“, protože očekává, že se cena brzy pohne vzhůru. Takový účastník akceptuje nabízenou cenu 1001, čímž způsobí její růst k nejbližší vyšší nabídce (pokud již nikdo jiný není aktuálně ochotný na ceně 1001 prodávat). Téma nabídky a poptávky je velmi komplexní a cílem tohoto článku není jej obsáhnout celé. Rád bych spíše poskytl určitou startovací informaci těm, kteří o daném tématu ještě příliš nepřemýšleli. Pojďme se tak podívat na praktickou aplikaci. Zde je ukázka DOMu vizualizující hloubku trhu trhu ES: DOM je zkratka pro Depth of Market a jde o nástroj, skrz který v platformách vidíme čekající nabídku a poptávku. Tedy příkazy subjektů v trhu, které jsou ochotni prodat za konkrétní cenu nebo koupit. Prakticky jde o limitní příkazy pro prodej nebo nákup. Prodejní limitní příkazy vidíme nad aktuální cenou v pravém sloupci, nákupní limitní příkazy vidíme pod aktuální cenou v levém sloupci. Na uvedeném příkladu mimo jiné vidíme, že na ceně 1313.5 v daný okamžik čeká 386 příkazů k nákupu a na ceně 1313.75 celkem 460 příkazů k prodeji. Čísla se samozřejmě neustále mění, protože v trhu je ohromné množství účastníků, kdy jedni ruší své čekající příkazy a jiní zadávají nové. Nehledě na to, že dnes existují různé algoritmy, které s danými čísly manipulují skrz rychlé vytváření/rušení příkazů, takže čísla je třeba brát s rezervou – ale to je již zcela mimo tento článek. Řekněme, zcela hypoteticky, že by se čísla neměnila a stav v trhu byl takový, jako vidíme na screenshotu – určitý počet obchodníků chce skrz limitní příkazy prodat a jiný počet obchodníků nakoupit. Aby se „začalo něco dít“ musí například některý obchodník začít nakupovat agresivně – tj. například zruší svůj limitní příkaz na ceně 1313.5 a je ochotný nakoupit „10 kontraktů za aktuální cenu“ (příkazem market), což prakticky znamená o tick výše, protože právě na této ceně jsou nejblíže nabízeny kontrakty k prodeji. V takovém případě by tedy byl vyplněn za cenu 1313.75, kde nyní bude čekat již jen 450 kontraktů. (Pozn.: Popisován je trh e-mini ES, kde nejmenší jednotka pohybu je 0.25). Řekněme nyní, že do trhu vstoupí další agresivní obchodník, který bude chtít marketem nakoupit 500 kontraktů – nabídka je na ceně 1313.75 ale už jen 450 kontraktů. Cena se tak pohne na 1314, kde bude nakupující uspokojen zbývajícími 50 kontrakty. To podstatné, co by obchodník měl vnímat, je tedy zjednodušeně následující: - Čekající prodejní/nákupní příkazy dokáží absorbovat zájem nakupujících/prodávajících. Pokud bude chtít například ohromné množství obchodníků prodávat na ceně 1315 (protože je to například významná S/R úroveň), potom taková nabídka může „pohltit“ ohromné množství nákupních příkazů, a tudíž zbrzdit pohyb vzhůru, přestože to chvíli v trhu vypadá, že „každý nakupuje“. - Trhem hýbou agresivní nakupující a kupující, kteří jsou ochotni akceptovat aktuálně nabízenou/poptávanou cenu (tj. vstupují marketem). Tito obchodníci představují protistranu pro vyčkávající limitní příkazy. Jakmile je zájem obchodníků na dané ceně vyšší, než se aktuálně nabízí/poptává skrz čekající limitní příkazy, trh se pohne. Uvedený příklad skutečně představuje zjednodušený základ, ovšem obsahující silné principy, ze kterých vychází mnoho přístupů v analýze orderflow. Nakonec i nástroje typu kumulativní delta a numbers bary nám vizualizují principy vysvětlované v tomto článku.

Když jsem v jednom z posledních článků psal o Footprint barech, zmínil jsem podobnost s oknem Time and Sales, kterému jsme se na Finančníkovi zatím také v článcích nevěnovali. A to přesto, že jde o nástroj, který může v intradenním obchodování výrazně pomoci. Ovšem pouze, pokud se jej podaří obchodníkovi dobře ovládnout, především dlouhodobou praxí a obchodník má již funkční přístup, na kterém může praxi se sledováním Time and Sales rozvíjet. Time and Sales není podle mého názoru nástroj nezbytný pro začínající tradery a řekl bych, že není pro začínající obchodníky ani vhodný. Svoji podstatou poskytuje ohromné množství, neustále se měnících informací, které snadno vedou k zahlcení mysli obchodníka a k impulzivnímu chování. Pokud s tradingem začínáte, nedokážete zatím v trzích profitovat, ale chcete zapojit analýzu orderflow do svého obchodního plánu, pak bych za sebe doporučovat věnovat pozornost spíše Footprint grafům – poskytují do určité míry podobnou informaci, ale uspořádanou do statičtější, a proto trochu srozumitelnější, formy. Ale jde pochopitelně o můj subjektivní názor. Time and Sales je nezpochybnitelně zajímavý a důležitý nástroj, do jehož zkoumání se mohou pustit i začínající obchodníci, jenom by měli mít na zřeteli, že obchodní přístup je dobré budovat od „makro úrovní“ a Time and Sales spadá jednoznačně zcela na opačný konec – do oblasti „mikro analýzy“. Time and Sales je v dnešních elektronických platformách okno, obsahující informace o všech uskutečněných obchodech. Je to novodobá podoba tradiční „pásky“ (anglicky Ticker Tape), která se v minulém století, do masivního nástupu počítačů, používala pro vzdálený telegrafický přenos informací o obchodované akcii. Time and Sales zobrazuje tedy obchodníkům kompletní order flow – tok zobchodovaných objednávek pro daný trh. Ke každé objednávce je k dispozici informace o času zobchodování, ceně, za kterou byla objednávka zobchodována a velikosti objednávky. Současně je v nějaké formě vyjádřen způsob zobchodování objednávky – především zdali šlo o obchod uskutečněný za bid nebo za ask. Ukázka okna Time and Sales v programu TradeStation: Na screenshotu je vidět Time and Sales pro trh Euro Bunds. Každý řádek představuje informaci o uskutečněném obchodu. Nejnovější (poslední) objednávka je zobrazena nahoře. Vidíme, že v době získání screenshotu byl poslední obchod uskutečněn v 9:16:05 za cenu 133.31. Šlo o zobchodování 1 kontraktu, který byl zobchodován za cenu ask. Před tím proběhl obchod s devíti kontrakty za cenu ask atd. Okna Time and Sales ve všech programech obsahují stejná čísla (tedy pochopitelně v závislosti na kvalitě datafeedu), ovšem mohou se lišit grafickou formou. Takto například vypadá Time and Sales v programu NinjaTrader: Program NinjaTrader v Time and Sales nevypisuje specifikaci obchodu (bid/ask atd.), ale tuto informaci pouze interpretuje barevně. Barvy si samozřejmě může každý obchodník nastavit podle svého gusta. Konkrétně v programu NinjaTrader klikněte pravým tlačítkem myši do oblasti Time and Sales a z kontextového menu vyberte volbu Properties: Interpretace Time and Sales Jelikož Time and Sales představuje rychle se měnící tok čísel, existuje jistě ohromné množství náhledů, jak s tímto zdrojem informací pracovat. Co se mých zkušeností týče, zde je několik tipů: Orderflow analýza (a tedy i sledování Time and Sales) by měla představovat finální mikro stupeň technické analýzy. To znamená, že Time and Sales sleduji jen v oblastech, kde očekávám vstup do pozice (např. odražení od S/R oblasti) a pouze tam. Nemá smysl sledovat Time and Sales trvale, nedokáži si představit obchodovat pouze na základě tohoto jednoho nástroje a pokud budete pozornost upínat k podobným mikronástrojům, budou vám unikat mnohem důležitější informace. V případě oblasti, kde očekáváme určitou reakci ceny (např. zmíněné odražení od S/R zóny) může TS leccos napovědět. Čísla vnímám stejně, jako bych byl např. uprostřed pitu. Pokud chci koupit, představuje pro mne podpůrný signál to, že vidím, že time and sales je celý „zelený“ – realizují se hodně a rychle objednávky za ask a lze tak očekávat určité momentum směrem vzhůru. S prodejem naopak – Time and Sales je celý „červený“, což indikuje, že většina účastníků trhu v daný moment prodává za bid a lze očekávat otočení trhu směrem dolu. Další podstatná část puzzle je, zda-li „protistrana“ bojuje nebo nikoliv a samozřejmě co dělá cena. Ale upřímně, zejména na důležitých místech bývá cenová aktivita velmi rychlá, nejvíc tak vnímám Time and Sales graficky a skrz rychlost párování objednávek. Asi nejdůležitější funkcí Time and Sales je možnost filtrovat obchody od určité velikosti. Na výše uvedeném screenshotu z nastavení NinjaTrader jde o položku Size filter. Pokud zde zadáme číslo například 50, budou se v Time and Sales zobrazovat jen obchody, které mají 50 kontraktů a více. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že velcí hráči dnes dokáží jednoduše zakrýt své aktivity tak, že budou své příkazy různě automaticky „drobit“ na malé objednávky, takže nelze brát velikost obchodů zcela dogmaticky, ale přesto jsou objednávky s větším počtem kontraktů často směrodatnější než ty s jedním kontraktem nebo dvěma. Využívám v kombinaci s výše naznačeným přístupem – čekám-li vstup long na určité cenové hladině a vidím-li, že se začínají realizovat větší objednávky za ask a žádné za bid, představuje pro mne taková situace další potvrzení o smysluplnosti vstupu. Platformy v Time and Sales zobrazují u jednotlivých objednávek i další stavy (above ask atd.). Osobně však používám dvě barvy – jednu pro všechny stavy spojené s ask a druhou pro všechny stavy spojené s bid. Závěrem Chtěl bych ještě jednou zdůraznit, že Time and Sales je hodně subjektivní nástroj a nemyslím si, že je dobrý s tímto nástroj pracovat dokud si trader neosvojí dobře základy analýzy kontextu trhu, práce s risk managementem a obecně nemá robustní funkční obchodní systém. Pokud však již víte, kde principiálně do trhu vstupovat, může vám Time and Sales dobře pomoci s jemnějším časováním vstupů. Netřeba patrně zdůrazňovat, že trhy se hodně liší likviditou, a tak i v Time and Sales uvidíte úplně jiná čísla, budete-li se dívat na trh ES a nebo např. YM.

Mezi méně tradiční grafy, ale o to zajímavější, patří grafy pomáhající identifikovat orderflow – aktivity nakupujících a prodávajících na jednotlivých cenových hladinách. Tento typ grafů nepoužívá mnoho obchodníků, přesto stojí za pozornost, jelikož zejména v diskréčním obchodováním může pomoci napovědět o aktuální detailní struktuře trhu a hlavním zájmu obchodníků. Grafy, které jsou předmětem dnešního dílu seriálu, mají v různých platformách různá označení. Nejčastěji se jim říká Footprints což je marketingové označení výrobce software MarketDelta, který s těmito grafy přišel patrně jako první (minimálně v masovém měřítku), v programu Sierra Charts najdete tyto grafy pod názvem Numbers Bars. V článku se budu držet především označení Footprint. Zjednodušeně řečeno představují Footprint grafy vizuální interpretaci aktivity nakupujících a prodávajících skrz obchody uskutečněné buď za bid nebo ask cenu. Do velké míry tak lze z Footprint grafů vyčíst podobnou informaci jako z tradičního Time & Sales, ale s tím rozdílem, že v Time & Sales jsou informace interpretovatelné defacto jen v reálném čase, kdežto Footprint tyto informace nabízejí k interpretaci jak v reálném čase, tak i v historii. Footprint grafy si lze představit jako „grafickou nadstavbu“ nad libovolný graf, která zobrazuje souhrnné informace o obchodech provedených za bid/ask na dané cenové hladině s tím, že vytváření „svíček“ je řízeno primárním timeframe. Footprint grafy tak mohou mít klasickou časovou periodou, častěji se však aplikují na alternativní grafy – zejména rangebary. Takto vypadá Footprint graf (alá Numbers bar) v programu Sierra Chart. Footprint je zobrazen na range bar grafech 4 ticky v trhu ES (podrobný popis range bar grafů naleznete v předcházejícím díle našeho seriálu Různé typy grafů – díl 3, range bary😞 Na obrázku vidíte, že Footprint bary jsou zobrazovány ve stejných blocích jako range bary (tj. na screenshotu je zobrazeno 5 range barů), bloky jsou však široké aby do nich bylo možné vepsat potřebné informace. Na jednotlivých cenových hladinách pak v daném range baru vidíme, kolik obchodů proběhlo za cenu bid (číslo nalevo) a kolik za cenu ask (číslo napravo). Na rozdíl např. od DOMu (viz Obchodování z DOMu vs. obchodování z grafu) jsou ve Footprintu vidět pouze skutečně zrealizované obchody. Jak však s touto informací naložit? Využití Footprint grafů Práce na úrovni analýzy bid/ask objednávek je podle mých zkušeností vždy do vysoké míry subjektivní. Neexistují žádná jednoznačná pravidla a pohled je hodně závislý na zkušenostech obchodníka. Už jen z důvodu, že každý ze zobrazených obchodů může znamenat jak otevření nové pozice, tak ale i uzavření starší otevřené pozice (jinými slovy – nákup je často prováděn za ASK, ovšem nákup trhu používáme jak pro vstup do dlouhé pozice, tak pro výstup z krátké pozice). To však nesnižuje význam Footprint grafů, které mohou při určitém stylu obchodování hodně napovědět a pomoci především s jemným časováním vstupů a umísťováním stop-lossů. Osobně nemám své obchodování postavené na Footprintech, nicméně pro některé situace v trhu používám Time & Sales, což je velmi podobný nástroj, mohu tak pomoci s určitým nasměrováním se základními tipy při případném studiu tohoto stylu zobrazování grafů. Věřím, že další tipy se objeví v diskuzi. Především bid/ask analýzy je třeba provádět teprve až jako poslední nástroj technické analýzy, poté, co má obchodník jasnou představu o aktuálním kontextu trhu. Drtivá většina obchodníků pracuje s nástroji typu Footprint tak, že si nejprve analyzuje trhy na vyšším timeframe, zakreslí si S/R zóny a teprve, když se trh začne obchodovat v oblasti předpokládaného vstupu do pozice, používají grafy typu Footprint pro potvrzení vstupu. Potvrzení skrz Footprint grafy mohou mít nejrůznější podoby a defacto již mají charakter prvků obchodních systémů (tj. neexistuje nějaká jednoznačný pattern, který by fungoval za všech okolností). Navíc každý trh má jinou likviditu a „čísla“ ve Footprintech tak vypadají pokaždé jinak. Pokud se rozhodnete s Footprint grafy seznamovat, nejjednodušší je patrně zkoumat jejich vzhled na historických grafech v oblastech silných S/R oblastí. Mj. je zajímavé sledovat cenové hladiny kde výrazně převažovala jedna strana objednávek (bid/ask) nad druhou a následný vývoj, který daná aktivita způsobila (proražení, revers). Spoustu zajímavých videí na téma Footprint grafů lze nalézt na stránkách MarketDelta. Footprint grafy jsou zajímavé také z pohledu zkoumání „mikro S/R úrovní“ v rámci jednotlivých svíček – např. pro umisťování vstupních limitních příkazů nebo stop-lossů. Tyto mikro S/R úrovně často vznikají na cenové hladině, která byla nejvíce obchodována a právě Footprint grafy dokáži tyto hranice zcela zřetelně identifikovat (na screenshotu ceny s černým rámečkem): A pochopitelně existuje celá řada dalších interpretací a patternů, které lze ve Footprintech objevovat. Pozor však na skutečnost, že Footprint grafy mohou vést k paralýze z analýzy – vždy je třeba mít v hlavě nejprve velký obraz a teprve potom se případně věnovat takto extrémní „mikroúrovni“. Tj. jako vždy jde o nástroj, který není nutný pro profitabilní obchodování, ale pro některé styly obchodování může být přínosem. Nastavení v Sierra Chart Numbers bary se v Sierra Chart nastavují tradičně v Chart > Chart Settings (F5). Zde je třeba nejprve nastavit typ grafů a poté v okénku Graph Type zvolit Bid Vol x Ask Vol Numbers Bars. Takto vypadá nastavení pro trh ES s range bary 4 ticky: Pro diskuzi a rozvíjení této taktiky můžete použít toto vlákno uzavřené diskuze. Ta je určena pouze pro účastníky kurzu Pokročilé intradenní obchodování s pomocí Price Action s využitím intermarket a volume analýzy, ve kterém se také Numbers Bary zabýváme.

V obchodních platformách lze příkazy zadávat hned několika způsoby. Mnoho traderů používá zadávání příkazů přímo z grafů, ale co takzvaný DOM? K čemu a kdo jej vůbec používá? K dnešnímu článku mne inspiroval dotaz tradera, který mne oslovil s otázkou, zda-li pro své obchodování používám DOM nebo obchoduji z grafu. Uvědomil jsem si, že o tomuto tématu jsme se na Finančníkovi v článku ještě nevěnovali a je tak nevyšší čas to napravit. Co je DOM? DOM je zkratka pro Depth of Market. Principiálně jde o okno, ve kterém vidíme v prostředním sloupci cenovou škálu okolo aktuálně obchodované cenové hladiny. V postranních sloupcích jsou pak zobrazeny aktuální nabídky a poptávky pro jednotlivé cenové hladiny. DOM je dnes k dispozici snad ve všech obchodních platformách. V programu NinjaTrader může prostředí DOMu vypadat následujícím způsobem: Z DOMu na screenshotu je patrné, že aktuální cena trhu je 1267.50 (žlutá oblast). V prostřední cenové škále jsou uvedeny i další informace týkající se aktuální ceny (různými barvami jsou vyznačeny aktuální bid/ask ceny, v závorce je uvedeno kumulovaný objem pro daný bid/ask. Co je bid/ask viz článek Hodnoty bid a ask v intradenním obchodování). Co ale znamenají čísla uvedená nad a pod aktuální cenou? Jde o součet čekajících limitních příkazů pro nákup nebo pro prodej. Nákupní příkazy vidíme na levém šedém pruhu pod aktuální cenou, prodejní v pravém šedém pruhu nad aktuální cenou. Počty příkazů se neustále mění, jak obchodníci zadávají nové příkazy a ruší staré. Pokud zadáte do trhu limitní nákupní nebo prodejní příkaz na určité hladině např. na nákup/prodej 10ti kontraktů, můžete se sami přesvědčit, že v okamžiku odeslání příkazu na burzu číslo v příslušném řádku povyroste o daný počet kontraktů. To bylo jednoduché představení – k čemu je to však dobré v praxi? Mnoho traderů veteránů obchoduje z DOMu a jednoznačně tak tento druh zobrazení struktury a hloubky ceny má své opodstatnění. Bohužel ale jiný, než který v něm hledají začínající obchodníci. Ty se většinou snaží sledovat a analyzovat velikost bid/ask hodnot na jednotlivých cenových hladinách. Pokud například uvidí větší číslo než obvykle, začnou spekulovat, že jde o velký obchod s mnoha kontrakty, který určitým způsobem pohne trhy a například obchodují s tímto hypotetickým příkazem. Osobně tímto způsobem neobchoduji, takže podobné cesty nemohu zcela soudit (protože s nimi nemám zkušenost), ovšem obávám se, že podobné přístupy dnes již vůbec nefungují. Existuje celá řada důvodů, proč jsou čísla v DOMu občas jen naprostá „hausnumera“. Jeden z důvodů jsou vysokorychlostní počítačové algoritmy, které dnes tvoří velkou část objemu burz a generují ohromné množství příkazů, které mohou měnit/rušit doslova ve zlomku vteřiny. A bylo by také naivní se domnívat, že velcí obchodníci budou umisťovat své příkazy tak, aby je každý viděl v DOMu na první pohled. Nehledě na to, že je třeba si uvědomit, že v DOMu jsou vidět jen limitní příkazy. Proč tedy tolik zkušených intradenních obchodníků s DOMem pracuje? Je to především kvůli jejich vypěstované schopnosti číst dynamiku pohybu ceny v DOMu v oblastech, ve kterých plánují své obchody. Každý obchodník si může sám zobrazovat např. na replay datech místa, kde trh bojoval s určitou S/R úrovní a sledovat jak se liší chování ceny v DOMu v případech, kdy se cena od S/R oblasti odrazila a kdy jí prorazila. Z chování ceny v DOMu lze bezesporu vyčíst mnoho, ovšem podle mých zkušeností už jde skutečně víc o umění než techniku. Mnoho obchodníků tak DOM používá jednoduše proto, že jde o skladný, přehledný a osvědčený způsob zadávání příkazů (obchodování přímo z grafů v tak obrovském měřítku – doslova v každé platformě – je doménou až posledních několika let). Ale zpět k položené otázce, zda-li pro své obchodování DOM používám. Nepoužívám. Osobně zadávám příkazy rovnou do grafu. Důvod, proč DOM nepoužívám, vychází i z výběru platformy, ve které dnes exekuuji příkazy – NinjaTrader. Pokud jste někdy oblast DOMů zkoumali, patrně jste zjistili, že existuje celá řada více či méně kreaktivních způsobů, jak výrobci do svých platforem DOM vytvářejí. Je to proto, že práva na DOM v základní podobě má patentovaná společnost Trading Technologies a ostatní firmy se tak snaží DOM „inovovat“ aby mohly s daným patentem koexistovat. A co si budeme povídat, nejjednodušší originální řešení je v tomto případě nejpoužitelnější. Pokud plánujete věnovat obchodování z DOMu svůj čas a úsilí, jednoznačně doporučuji minimálně vyzkoušet některou z platforem, která obsahuje „originální“ DOM od Trading Technologies. Velké množství DOM traderů pracuje např. s platformou X_Trader. V NinjaTrader si můžete princip DOMu od Trading Technologies vyzkoušet skrz tzv. Static DOM, který převzal od TT určité dobré principy, ale některé další mu ještě chybí (a hlavně se v případě jeho použití musí platit společnosti Trading Technologies licenční poplatky z každého obchodu proto jej málokdo v programu NinjaTrader používá), ale tato cesta pro mě není v moc použitelná. Na druhou stranu musím přiznat, že mi DOM na ploše vůbec nechybí (před pár lety jsem jej používal). Právě díky velkým změnám ve struktuře trhu a ohromnému množství příkazů generovaných algoritmy, které se objevují a hned mizí, mě čísla v DOMu odváděla pozornost více, než jsem považoval za vhodné. Přirozeně jsem tak přešel na obchodování z grafů v okamžiku, kdy tato technologie byla velmi intuitivně dopracována v programu NinjaTrader. Shrnutí DOM je velmi příjemný nástroj pro zadávání obchodních příkazů. Jednoznačně jde o plnohodnotnou alternativu k obchodování z grafu, jejíž hlavní výhodou je kompaktnost a lepší přehled nad jemnějším pohybem ceny. Neustálý tok blikajících čísel však může být velmi rušivý a u mnoho traderů může spouštět i nežádoucí chování. Trader by měl eliminovat informace, se kterými nepracuje a to je i důvod, proč já osobně zadávám příkazy přímo v grafu. Samotný DOM je podle mého názoru dnes velmi, velmi obtížné (pro nováčka jednoznačně nemožné) použít jako jediný nástroj pro časování vstupů (tj. obchodování pouze z DOMu bez jakýchkoliv grafů nebo připravených analýz S/R úrovní). Určitý edge jistě existuje v podobě sledování dynamiky pohybu v DOMu v oblastech vstupů pocházející z jiné analýzy, ovšem toto je již velmi jemný edge obchodníků, kteří by uměli podobně profitovat i bez DOMu a DOM ji jen pomáhá k lepším výsledkům. V případě začínajících obchodníků je podle mých zkušeností lepší směřovat pozornost nejprve jiným směrem než snaze uvidět v blikání čísel DOMu nějaký zásadní řád.