Prohledat Finančník.cz

OCO, což znamená "One Cancels Other", je typ vazby mezi obchodními příkazy, který je velmi aktivně využíván mnoha profesionálními obchodníky pro svou efektivitu v řízení pozic a kapitálu. Představte si, že sledujete akcii XY, která se aktuálně obchoduje za 100 USD. Uvažujete o tom, že pokud cena stoupne na 105 USD, budete chtít koupit, ale pokud klesne na 95 USD, budete chtít prodat. Místo toho, abyste museli neustále sledovat trh a manuálně zadávat příkazy, můžete využít vazbu OCO. Tato vazba vám umožní nastavit oba příkazy současně, a jakmile je jeden z příkazů vyplněn, druhý je automaticky zrušen. Na obchodní platformě by mohl tento soubor příkazů vypadat takto: BUY 10 XY 105 STOP OCO SELL 10 XY 95 STOP. Po provedení jednoho z těchto příkazů je druhý okamžitě zrušen, což znamená, že nemusíte ručně zrušit zbývající příkaz. OCO se používá i v případě řízení pozice. Vazbu můžeme definovat mezi výstupním stop (pro případ ztráty) a limitním (pro případ zisku) příkazem. Alternativně se v brokerské platformě můžete setkat s pojmem OCA - "One Cancels All") definující vazbu mezi více obchodními příkazy. Screenshot zobrazuje typické využití OCO vazby v platformě TWS brokerské společnosti Interactive Brokers. Vidíme primární limitní nákupní příkaz na nákup 100 shares APPL za cenu 150. Pokud bude tento příkaz vyplněn (cena musí k příkazu doklesat, nyní se na screenshotu obchoduje za cenu 175,21) budou do trhu poslány prodejní příkazy. Stop-loss na ceně 140 (pozice bude ukončena ve ztrátě) a profit target na ceně 160 (pozice bude ukončena v zisku). Mezi těmito dvěma příkazy je definovaná OCO vazba - vidíme stejné číslo ve sloupci OCA Group. V praxi to znamená, že když bude jeden příkaz vyplněn (např. výstup na profit targetu), druhý příkaz bude zrušen (v tomto případě stop příkaz).

Při intradenním obchodování je klíčové vědět, ve kterých okamžicích je naše pozice chráněna stop-lossem i v případě výpadku internetu. A kdy bychom naopak měli jednat co nejrychleji, protože naše pozice chráněná být nemusí. Zde je souhrn tipů na situace, které by každý trader měl mít ošetřeny ve svém obchodním plánu. Kde je držen stop-loss? Stop-loss by měl být především naše ochrana proti nenadálým technickým potížím, jako je například výpadek internetu či porucha hardwaru. Zejména při intradenním obchodování futures je nezbytné, aby byl stop-loss vždy držen mimo náš počítač. Komodity se umí intradenně hýbat velmi rychle a i menší nechráněná pozice může na menším účtu udělat za pár minut solidní zářez. Každý trader by si měl zjistit, zdali je jeho stop-loss skutečně umístěn buď na serveru brokera, nebo na burze. Nemusí to tak být automaticky – některé programy a brokeři fungují tak, že stop-loss je držen pouze na počítači obchodníka. Pokud ale dojde k přerušení spojení s burzou, nebude logicky takový příkaz exekuován. Naštěstí musím říct, že dnes už neznám žádné běžně používané řešení, které by základní stop-loss drželo jen na počítači tradera. Ovšem vždy bych se pro jistotu u brokera informoval – především pak při obchodování některých exotičtějších produktů na méně používaných burzách. Kde je držena vazba mezi profit targetem a stop-lossem? Se základními stop-lossy tedy dnes situace není tak nepřehledná jako dříve, ale problémy zůstávají ve způsobu zacházení s vazbou mezi profit targetem a stop-lossem. Většina intradenních obchodníků používá souběžně oba zmíněné příkazy. Vstoupím-li do dlouhé pozice například nákupem komodity za cenu 100, potom coby profit target umístím do trhu limitní prodejní příkaz na cenu například 120 a coby stop-loss prodejní stop příkaz na cenu 90. Po dobu kdy jsem v otevřené pozici, mám k exekuci připravené oba příkazy, ovšem pochopitelně chci provést vždy jen jeden z nich. Buď pozice skončí na profit targetu, nebo na stop-lossu. Jakmile bude exekuován prodejní limitní příkaz (profit target) na ceně 120, pozice se uzavře a samozřejmě očekávám, že bude automaticky zrušen druhý prodejní příkaz, který visel na ceně 90 coby „stop loss“. O zrušení druhého čekajícího příkazu se stará tzv. OCO (One cancels others) nebo OCA (One cancels all) vazba. Jednoduše řečeno broker s příkazy pracuje jako s určitým „kompletem“ – je-li proveden jeden příkaz, druhý (zbylé) se zruší. Aby ovšem zmíněná vazba fungovala i v případě výpadku internetu, je třeba, aby byla držena mimo náš počítač (u brokera), což však vůbec není pravidlem! Existuje celá řada softwarů, které vazbu pouze simulují v rámci svého prostředí. Dále pak existuje celá řada běžně používaných brokerů, kteří tuto vazbu nedrží u sebe, ale opět nechávají vše na počítačích samotných traderů. V případě výpadku internetu se pak zadaný stop-loss i profit target chovají jako dva samostatné příkazy. Pokud je jeden zasažen, druhý se nezruší. Což pochopitelně znamená, že nezrušený příkaz může otevřít novou pozici, která nebude navíc chráněna žádným stop-lossem. Řekněme, že vyjdeme z výše uvedeného příkladu, kde máme na ceně 120 zadaný prodejní limitní příkaz (profit target) a na ceně 90 prodejní stop příkaz (stop-loss). Jsme tedy v dlouhé pozici a vypadne internet, porouchá se počítač, spadne program nebo jej uživatel sám zavře. Cena v trhu poroste až k úrovni 120, zde se obchod uzavře skrz čekající prodejní limitní příkaz. Ovšem na ceně 90 nám čeká prodejní stop příkaz. Pokud se cena obrátí a doklesá až k hodnotě 90, tento příkaz otevře novou, nechráněnou short pozici. Taková situace může leckoho zaskočit a každý by minimálně měl vědět, jak jeho platforma a broker funguje. Pracujete-li s Interactive Brokers (který standardně drží OCO vazby na svých serverech) pak se můžete přesvědčit, zdali jsou vaše obchody zadávány včetně OCO vazem následovně: V dashboardu TWS klikněte na ikonku „klíče“ (viz černá šipka s číslem „1“ na níže uvedeném screenshotu) a do layoutu si přidejte i sloupec s informací o OCA group. Naleznete jej v záložce Order Columns, skupina Order Attributes: Po otevření obchodu uvidíte ve sloupci OCA Group u příkazů představující stop-loss a profit target čísla OCA vazeb. Viz následující ukázka, kde jsem čísla OCA vazeb zvýraznil žlutými obdélníky: Pokud jsou tato čísla stejná, jsou příkazy odeslány jako OCA – v případě vypnutí primární platformy nebo výpadku internetu bude vždy zbylý příkaz automaticky zrušen poté, co dojde k aktivaci jednoho z odeslaných příkazů. Na screenshotu vidíte, že jsou otevřeny dvě pozice, kde v každé je zadaný stop-loss a profit target – příkazy mají stejnou OCA vazbu pochopitelně jen vždy v rámci „svého“ obchodu. OCO vazba vzniká vesměs až při otevření pozice A poslední věc, na kterou bych rád upozornil, protože na ni občas obchodníci zbytečně ztrácí peníze. OCO/OCA vazba vzniká skoro vždy až v okamžiku, kdy vstoupíme do trhu. A to i v případě obchodování skrz Interactive Brokers s využitím programů typu Sierra Chart nebo NinjaTrader. Vstupujete-li do trhu tak, že připravíte v Sierra Chart / NinjaTraderu na cenovou úroveň limitní příkaz a pak čekáte delší dobu na jeho vyplnění, je potřeba počítat s tím, že v případě výpadku internetu před exekucí příkazu, může být tento později v trhu vyplněn bez ochranného stop-lossu. Ten je k brokerovi v takovém případě většinou totiž posílán ze softwaru až poté, co program od brokera obdrží informaci o vyplnění vstupního příkazu. Výjimku tvoří řešení úzce integrovaná s brokerem. Například u Interactive Brokers je možné zadat vstupní příkaz tak, že se pozice automaticky doplní o ochranný stop-loss i v případě, že je celá platforma vypnutá. Ale takový obchod je třeba zadávat rovnou v prostředí TWS, nikoliv skrz Sierra Chart či NinjaTrader. Závěrem Pochopitelně, že nemusí být problém obchodovat ani v případě, že broker u sebe nedrží OCO/OCA vazby, případně když vstupujeme skrz vyčkávající limitní příkaz z platformy typu Sierra Chart nebo NinjaTrader. Jen je důležité vnímat rizika, se kterými pracujeme a případně se na ně připravit – mít k dispozici např. záložní připojení skrz mobilní telefon a nenechávat situaci bez dozoru.

V jednotlivých článcích publikovaných na Financnik.cz jsme si ukázali, jakým způsobem se v komoditních obchodech vydělává. Víme, že obchody pro nás otevírá/uzavírá broker, který představuje prostředníka mezi námi a burzovním parketem (nebo on-line trhem). Ať již zadáváme příkazy prostřednictvím brokera či on-line platformy, vždy je třeba přitom používat jednoznačné standardizované příkazy. Příkazů přitom existuje hned několik. Pojďme se postupně podívat na ty nejběžnější. Příkaz Market Příkaz typu market představuje jeden z nejčastěji používaných příkazů. V případě použití tohoto příkazu není obchodníkem specifikována cena, ale obchod je otevřen/uzavřen co nejrychleji s použitím aktuální ceny trhu. Nejčastěji se tak příkazy typu market používají pro rychlé uzavření pozic. Alternativou příkazu jsou příkazy Market On Close (často zkracováno na MOC) a Market On Open (zkracováno na MOO). Příkaz MOC uskuteční obchod za market cenu v uzavíracím rozpětí trhu (cca 10 posledních minut obchodování), MOO naopak obchod uskuteční v otevíracím rozpětí trhu (cca do 10 minut po otevření). Příklady: BUY 1 CH5 MARKET - příkaz brokerovi říká, aby teď hned otevřel jednu pozici březnového kontraktu kukuřice za aktuálně obchodovanou cenu. BUY 1 CH5 MOC - příkaz brokerovi říká, aby otevřel jednu pozici březnového kontraktu kukuřice na konci obchodního dne za cenu, která bude v daný čas obchodována. Příkazy typu market jsou rizikové zejména v trzích s nízkou likviditou. Při plnění je prioritou čas, nikoliv cena, což může být v méně likvidním trhu problém. V hlavních kontraktních měsících běžně obchodovaných komodit s příkazy market nebývá problém. Příkaz typu market se používá především při rychlém intradenním obchodování, zejména prostřednictvím on-line platforem. Příkaz Limit (or better) Příkazem typu limit se pozice otevírá/zavírá za uvedenou cenu nebo lepší. Prioritou plnění není tedy čas, ale dosažená cena, která musí být shodná nebo lepší s cenou uvedenou v příkazu. S použitím příkazu limit má obchodník jistotu, že dostane své plánované plnění, nicméně negativem příkazu je skutečnost, že trh může obchodníkovi "utéci" byť se třeba chvilku pohyboval na zadané vstupní hodnotě (ale burza nestihla příkaz spárovat třeba z důvodu, že podobných příkazů byla v trhu celá řada a na ten náš se již nemusela "dostat řada"). Často se limitní příkaz používá pro výstup z pozice na tzv. "profit targetu" - cílové hodnotě za kterou bychom rádi kontrakt prodali (např. proto, že na hranici je silná S/R úroveň a očekáváme, že by se trh mohl od ní odrazit). Nákupní limitní příkazy je třeba do trhu zadávat s cenou, která je shodná nebo nižší než aktuální obchodovaná cena. Prodejní limitní příkazy je třeba do trhu zadávat s cenou, která je rovná nebo vyšší než aktuální obchodovaná cena. Příklad: Držíme pozici CH5, kterou chceme prodat za cenu 213. Aktuální cena na trhu je 210. Brokerovi zadáme příkaz SELL 1 CH5 213 LIMIT. Příkaz říká, že chceme prodat jeden kontrakt březnové kukuřice za cenu nejméně 213 (v lepším případě i více). Chceme-li koupit kontrakt CH5 za cenu např. 208 za situace kdy se kukuřice obchoduje na hodnotě 210, pak použijeme nákupní limitní příkaz: BUY 1 CH5 208 LIMIT Příkaz říká, že chceme nakoupit jeden kontrakt březnové kukuřice za cenu maximálně 208 (v lepším případě i méně). Z výkladu je zřejmé, že limitní příkaz nemusí být vůbec splněn. Je-li například cena na 210 a my chceme zkusit koupit kontrakt na hodnotě 208 limit, pak spekulujeme na skutečnost, že se trh vrátí na hodnotu 208 (nebo níže). Pokud se trh nevrátí, pak k žádné exekuci nedojde. Stop příkaz Dalším hojně používaným příkazem je tzv. STOP. Stop příkaz zadaný do trhu není exekuován do doby, dokud se jej trh nedotkne - pak se mění v příkaz typu market. Tzn. nákupní stop příkaz je do trhu vkládán vždy nad aktuální cenu trhu, prodejní pod aktuální tržní cenu. Stop příkaz se nejčastěji používá v případě, že obchodník chce vstoupit/vystoupit do/z pozice na určité cenové úrovni - například po překonání suportu nebo resistance. Trh s kukuřicí se například obchoduje na úrovni 190 a obchodník chce vstoupit do trhu na úrovni 210 (např. po překonání S/R úrovně). Brokerovi zadá příkaz: BUY 1 CH5 210 STOP Příkaz bude exekuován pouze v případě, že se trh dotkne hranice 210 bodů. Poté se příkaz mění na příkaz typu market a podle volatility trhu může obchodník získat plnění např. 210,50 nebo 210 či 209,50 atd.) Stop příkaz je ideální také pro tzv. stop-loss příkazy. Příkaz se zadá do trhu a uzavře pozici v případě, že se trh dotkne dané hranice. Konkrétní příklad: Spekulujeme na růst trhu CH5. Do trhu jsme vstoupili nákupním (buy) příkazem na úrovni 210 a spekulujeme tedy, že kukuřice poroste (a my tak budeme vydělávat). Samozřejmě však zadáme do trhu stop-loss příkaz pro případ, že by naše plány nevyšly a kukuřice padala - vždy je lepší vystoupit s malou ztrátou než vymazaným účtem (podrobně viz kapitola o stop-lossu). Řekněme, že použijeme stop-loss na úrovni 150 dolarů - z trhu chceme vystoupit, pokud by cena klesla na hodnotu 207. Brokerovi zadáme příkaz: SELL 1 CH5 207 STOP Pokud by trh s kukuřicí klesl na úroveň 207, příkaz se automaticky aktivuje a uzavře náš kontrakt s limitovanou ztrátou. Další méně používané příkazy Uvedené příkazy představují ty nejzákladnější a nejčastěji používané. Nicméně existuje celá řada dalších příkazů, které jsou používány v různých méně obvyklých situacích. Stručně si uvedeme alespoň ty nejznámější zástupce: Market If Touched (MIT). Jde v podstatě o příkaz podobný limitnímu příkazu. Nákupní příkaz MIT se zadává do trhu pod aktuální cenou, prodejní nad aktuální cenou kontraktu. Jakmile se cena vrátí k ceně zadané v příkazu, příkaz se přemění na "market" a plnění tak může být nejen na udané ceně, ale také pod ní nebo nad ní. Stop Limit. Příkaz stop limit kombinuje dva příkazy a příkaz musí proto obsahovat dvě ceny. První cena slouží jako stop příkaz (tj. příkaz se aktivuje jakmile se trh dotkne zadané hodnoty) a druhá udává nejhorší možné plnění, které jsme ochotni akceptovat. One Cancels The Other (OCO). Jde o dva příkazy napsané na jeden ticket s tím, že druhý příkaz se automaticky zruší v případě exekuce prvního. Příkaz OCO se používá např. při spekulaci na proražení kanálu - v takovém případě máme zájem jít buď long (buy) nebo short (sell) podle toho, kterým směrem trh kanál prorazí. Můžeme tedy zadat najednou oba příkazy s použitím příkazu OCO - jakmile je exekuován obchod na jednu stranu, druhý příkaz se automaticky zruší. Platnost příkazů - GTC vs. denní Kromě samotných příkazů je třeba specifikovat jejich platnost - z principu je možné zadat příkaz platný pouze pro daný konkrétní obchodní den (tzv. denní příkaz), nebo příkaz, který je platný do jeho zrušení - takovému příkazu se říká Good Till Canceled (označováno jako GTC). Zadáme-li tedy například v úterý ráno příkaz BUY 1 CH5 100 STOP jako denní, bude příkaz exekuován v průběhu úterý, pokud se cena kukuřice dostane na hranici 100. Po skončení úterního obchodního dne bude příkaz automaticky stornován (pokud nedošlo k plnění). Zadáme-li však v úterý příkaz BUY 1 CH5 100 STOP GTC, bude příkaz viset v trhu do doby, než jej zrušíme. K plnění tedy může dojít třeba v pátek, pokud příkaz nezrušíme. V případě GTC příkazů je tedy nezbytné vést dobrou evidenci jednotlivých příkazů! Jinak pochopitelně libovolný zadaný příkaz lze kdykoliv zrušit nebo změnit, pokud již nebyl exekuován. Specifika brokerských domů a burz Příkazy uvedené na této stránce představují základní nástroje každého obchodníka. Jde o standardizované pojmy, jejichž prostřednictvím se "domluvíte" u každého brokera. Nicméně mějte vždy na paměti, že i v této oblasti mohou mezi jednotlivými brokery existovat rozdíly - například v tom, že některé on-line platformy umožňují pracovat pouze s některými typy příkazů. Navíc se situace v použití příkazů liší i podle burz - ne všechny akceptují všechny uvedené příkazy. Např. v rámci elektronického trhu GLOBEX nelze zadávat STOP příkazy ale pouze STOP LIMIT, řada burz neakceptuje MIT, někde nelze zadat OCO atd. To vše jsou věci, které si každý obchodník musí vždy ověřit u svého konkrétního brokera předtím, než se pustí do ostrých obchodů.