Prohledat Finančník.cz

Kognitivní zkreslení může být v aktivním tradingu klíčovým prvkem, který působí na rozhodování obchodníka. Jde o systematické chyby v našem myšlení, které mohou ovlivnit náš úsudek, vnímání nebo paměť. V kontextu tradingu mohou tato zkreslení vést k suboptimálním obchodním rozhodnutím a způsobit ztrátu peněz. Jedním z klasických příkladů kognitivního zkreslení je potvrzovací zkreslení (Confirmation bias). Trader, který má představu o budoucím směru trhu, může upřednostňovat informace, které potvrzují jeho názor a ignorovat ty, které jej vyvracejí. Tím pádem může přehlédnout důležité varovné signály nebo protichůdné informace. Dalším typickým zkreslením v tradingu je upřednostňování nedávných událostí, známé také jako recenční efekt (recency effect). Pokud trh nedávno vykázal významné zisky, trader může být přesvědčen, že tento trend bude pokračovat, i když neexistují žádné konkrétní důvody k takovému přesvědčení. Navíc je tu také problém přisuzování nadměrného významu vlastním schopnostem, často označovaný jako efekt nadměrné sebedůvěry (Overconfidence bias). Mnoho traderů si může mylně myslet, že mají lepší schopnosti předvídat trh než průměrný investor, což může vést k riskantním obchodům. Tradeři se musí naučit překonávat klam přeživších (Survivorship bias). V kontextu tradingu jde o to, že se často hodnotí výkonnost akcií, strategií nebo traderů na základě těch, kteří zůstali "ve hře", zatímco se opomíjí ti, kteří skončili kvůli ztrátám nebo bankrotu. Pokud budete stavět strategii na akciích indexu S&P 500 s využitím jen těch akcií, které jsou dnes v indexu, budete v historickém backtestu získávat nerealistické výsledky, protože budete signály vyhledávat na akciích, které v minulosti v indexu nebyly (a opomíjet ty, kterým se nedařilo a byly z indexu vyřazeny). V aktivním tradingu je esenciální tyto kognitivní zkreslení rozpoznávat a bojovat proti nim. Pokud je obchodník schopen identifikovat svá vlastní zkreslení a naučí se je kontrolovat, může to mít významný dopad na jeho výkonnost a ziskovost v dlouhodobém horizontu.

Tradeři od začátku své kariéry většinou dobře vnímají risk plynoucí z trhů a jsou si vědomi rizika, že používaná strategie nemusí být robustní a dlouhodobě funkční. Co však mnoho obchodníků podceňuje je tzv. behaviorální risk – risk plynoucí z vlastního chování. Ten zejména v diskrečním obchodování představuje paradoxně jeden z hlavních důvodů, proč se obchodníkům nedaří. Foto (c)123rf.com Náš mozek nefunguje vždy racionálně a podléhá různým zkreslením. Především pokud jsou vyhodnocované informace spojené s riskem a penězi. Řada traderů to tuší, ale často si nedokáže reálně dopady své možné iracionality představit. A je to logické, zejména pokud o dané oblasti moc nepřemýšlí a chovají se intuitivně. Ale bohužel přirozená iracionalita našeho chování vede ve světě investování a spekulací ke ztrátám. A je tak dobré se nad ní zamýšlet a stavět své chování (obchodní plány) tak, abychom ji poskytli v naší hlavě co nejmenší rozhodovací proces. Totiž právě různá zkreslení našeho myšlení mohou výrazně ovlivnit výsledky živého obchodování, neboť se budou mnohem razantněji projevovat ve stresu živého tradingu (s reálným penězi) než při bezpečném papertradingu. Jeden z prvních bodů je vůbec uvědomění si, jak snadno může být naše myšlení v určitých situacích zkreslené. Naštěstí v této oblasti není rozhodně nedostatek literatury a podnětného čtení. Popsané skutečnosti se věnuje celý ekonomický obor, tzv. behaviorální ekonomie. A určitě stojí za to si některé méně vědecké práce přečíst. Za jednu z dobrých považuji například knihu Misbehaving: The Making of Behavioral Economics od Richarda Thalera, která by měla být k dispozici i v českém překladu pod názvem Neočekávané chování: Příběh behaviorální ekonomie (ten jsem ale v ruce neměl). Jaké zkreslení a předsudky aplikovatelné i na trading vědci a psychologové popsali? Je jich opravdu celá řada. Tady jsou některé hlavní, které mě napadají (ale existuje jich skutečně mnohem větší množství): Nadměrná sebedůvěra (Overconfidence) – lidé (obchodníci) mají tendence nadhodnocovat své schopnosti, vyhlídky a šance na úspěch. Vědci například vyzkoumali, že lidé mají obecně příliš velkou důvěru, že znají pravdu. Podle wikipedie může být příkladem nadměrné sebedůvěry výzkum, kde jsou lidé dotazováni, aby s přesností 90 % odhadli odpovědi týkající se zvolených numerických údajů (např. Jak dlouhá je řeka Nil?), jejich zvolené odpovědi byly správné pouze v 50 % a méně (přestože si tedy lidé mysleli, že odpovídají s přesností 90 %). Připomínám, že popisovaná přílišná sebedůvěra je přirozenou součástí naší osobnosti (byť si to nemusíme připouštět). V případě obchodování tak často stojí za tím, že obchodníci pracující s více subjektivními nástroji, budou v reálném čase obchodovaným situacím přiřazovat mnohem vyšší pravděpodobnosti úspěchu, než je realita. A než by třeba učinili při simulovaném obchodování nebo přípravě. Jinak řečeno, budou často obchodovat situace, o kterých si myslí, že jsou silnější, než reálně jsou. Potvrzovací zkreslení (angl. Confirmation bias) - popisuje tendenci člověka upřednostňovat ty informace a interpretace, které podporují jeho vlastní názor. A ignorovat nebo podceňovat ty, které jsou v rozporu s jeho přesvědčením. V případě diskrečního obchodování se může například snadno stát, že obchodník po prvním neúspěšném obchodu vnímá v trhu jen určité informace (například, že trhy půjdou dolů) a za každou cenu se snaží obchodovat tímto směrem, byť by s čistou hlavou dokázal vnímat dostatek protiargumentů, proč by trh mohl jít i opačným směrem. Kotvení (angl. Anchoring) představuje popsanou lidskou tendenci spoléhat se při rozhodovacím procesu na jednu informaci, byť nemusí být relevantní či pravdivá. V obchodování je to například rozhodování o ukončení pozice na základě naší konkrétní vstupní ceny, která je s ohledem na chování trhu ale zcela irelevantní. Přesto je v našem myšlení často zakódována snaha „risknout“ po výstupním signálu pár ticků a vystoupit „na nule“, což často vede k zasažení mnohem výraznějších stop-lossů. Rámování (angl. Framing) je příkladem zkreslení, ve kterém lidé reagují různými způsoby v závislosti na tom, zdali je volba prezentována jako ztráta nebo zisk. Pokud je situace rámována jako pozitivní, lidé mají tendenci riskovat. Pokud je rámována negativně, lidé mají tendenci se riziku vyhýbat. V diskrečním obchodování nás tak může podvědomé myšlení velmi snadno svádět například k chybnému řízení pozice podle toho, jestli situaci vnímáme jako ziskovou nebo ztrátovou. Mj. efekt vede často ke snaze vybírat neadekvátně vzdálené targety, které stojí obchodníky v důsledku hodně reálných dolarů. Averze ke ztrátě (angl. Loss aversion) je další špatné zkreslení vycházející z asymetrického vztahu naší mysli mezi ztrátou a ziskem. Jednoduše ztrátu vnímáme mnohem hůře, než jakou radost nám dělá zisk. V kontextu reálného obchodování tento předsudek vede v praxi například k tomu, že řada obchodníků raději více zariskuje, aby končila den se ziskem, než aby se spokojila s malou a přiměřenou ztrátou, kterou trhy daný den nabídly (a nezřídka nakonec skončili v tzv. blackoutu s mnoha částečně nekontrolovanými obchody). Jak vidíte, řada našeho podvědomého jednání nepředstavuje určité osobní selhání v konkrétní obchodní den, ale způsob, kterým jsme jako lidé „naprogramováni“. A čím více způsobu našeho myšlení rozumíme, tím lépe se na něj můžeme připravit. V případě přechodu ze simulovaného na živé obchodování zmíněné v nadpisu je to zejména kladení důrazu na co nejmechaničtější obchodní plán s možností plánování vstupů dopředu. Tedy takového obchodování, kdy se budeme co nejméně nechávat ovlivňovat naší myslí v momentě, kdy jsme náchylní dělat špatná subjektivní rozhodování. Orderflow obchodníci v mé mentorované skupině snad nyní již více rozumí i tomu, proč radím klást větší důraz v SIMu na opakovatelnost a jednoznačnost i za cenu trochu horších obchodních výsledků. Jednoduše proto, že takové výsledky jsou v reálném obchodování realističtěji opakovatelné. Minimálně z důvodu, že naší mysli nedáme tolik prostoru k projevení své iracionality.

Mnoho začínajících obchodníků se potýká s poměrně běžným problémem. Poctivě se na trading připravují, poctivě udělají bezpočet backtestů, ale jakmile začnou sledovat živé trhy, zjistí, že situace v trhu vidí náhle úplně jinak. Co s tím? Foto (c)iStockphoto.com/CamiloTorres&nbsp Zmíněná situace není příjemná, je však vcelku přirozená. Jednak statický backtest takzvaně "snese všechno" a je něco jiného, než hýbající se trh. Dále backtest zásadně probíhá s čistou hlavou, bez zapojení emocí. Jsou to ve finále až emoce, které z části zatemní náš mozek a my pak pod vlivem podivných biochemických procesů v našem mozku začínáme vidět jakoby "zamlženě" - to znamená, že náhle nevidíme patterny, které bychom vidět měli a naopak vidíme patterny tam, kde žádné nejsou. Řadu nováčků taková věc zaskočí, některé dokonce tak rozhodí, že pak mají pocit, že samotný trading vlastně nefunguje. Málokdy pak bohužel tradeři hledají problémy u sebe samých - například v nedostatečné přípravě, nedostatečné kapitalizaci zvyšující stres a emoce - a především ve svých očekáváních, kterým se budu věnovat především. I velmi připravené obchodníky však tato nová skutečnost může zaskočit - pojďme se tedy nyní věnovat tomu, jak se lépe na fakt rozdílnosti mezi viděním signálů v bakctestu a v živém obchodování připravit. Očekávání Mnoho lidí se domnívá, že za neschopnost rozpoznávat správně situace v trhu může zdánlivá složitost různých patternů a situací, které je snadné vidět na statickém grafu (zvláště, pokud vidíte graf dopředu), ale už je není možné vidět v živě se pohybujících trzích. To může být z části pravda (k tomu ještě dále), ale stejnou mírou je pravděpodobné, že skutečný problém leží jinde. Během své obchodní praxe jsem věnoval poměrně mnoho času pozorováním a zkoumáním psychologických faktorů, které mohou přispívat k takovýmto rozdílům mezi backtestem a živým obchodováním a došel jsem k závěru, že jedním ze základních faktorů jsou našim vlastním mozkem vytvořená zcela chybná a extrémní očekávání - mluvím zde však o trochu jiném druhu očekávání, než nyní máte možná na mysli. Pokusím se nyní vysvětlit. V principu jde o to, že pokud backtestujeme, jsme při troše praxe schopni za dobu jedné obchodní seance (2,5 hodiny) zbacktestovat i celé 2 týdny. Pokud je pak náš systém profitabilní, pak je logické, že za dobu dvou týdnů systém většinou vydělá - a většinou i nějaké zajímavé peníze, jako například u trhu e-mini Russell 2000 i částky kolem 1000-2000 USD. To vše je zdánlivě relativně v pořádku, až do momentu, než začnete studovat něco málo o heuristických zkratkách mozku, které občas velmi zvláštním způsobem propojují informace v našem podvědomí. Občas totiž nepropojí mozek informaci A s informací B tak, jak bychom si mysleli, ale propojí informaci A s jinou informací, která je z pohledu našeho mozku a podvědomí důležitější a aktuálnější - a výsledkem je něco, co si neuvědomujeme a co zásadně začne ovlivňovat naše další počínání. A přesně toto zřejmě nastává nezřídka i u backtestu: Pokud bychom vzali jako informaci A fakt, že je možné vydělat 2000 USD a informaci B jako fakt, že takto můžeme vydělat za 2 týdny, je to v pořádku, avšak zdá se, že mozek tímto způsobem obě informace ve skutečnosti nepropojí. Místo toho vytvoří heuristickou analýzu a k informaci "2000 USD" přiřadí informaci "2,5 hodiny", což je čas, který jsme během backtestu museli reálně strávit nad tím, abychom tento papírový profit vytvořili. Výsledkem je tedy mylná informace, že za 2,5 hodiny v reálném obchodování bychom měli vydělat to, co za 2,5 hodiny v backestu - což jsou však celkem 1000-2000 USD! Možná vám tato novátorská myšlenka připadá na první pohled podivná, ale při mých nekonečných pozorování nováčků v trzích a to, jak neuvěřitelně extrémně vysoká očekávání při svých prvních obchodních dnech mají, jsem postupně došel k závěru, že příčinou s vysokou pravděpodobností může být i právě podobná heuristická analýza, které vytváří v našem mozku tento podivný error (odborně se tomu říká kognitivní iluze, která způsobuje mnohem více podobých chyb, které si vůbec neuvědomuje - a přitom zásadně ovlivňují náš každodenní život). Kognitivních iluzí existuje v našem mozku bezpočet a osobně nevidím důvod, proč by tato nemohla být jedna z nich. Mé pozorování v tomto ohledu potvrzuje i další fakt - a sice, že nováčci, kteří mezi backtestem a živým obchodováním strávili bezpočet hodin paper-tradingem nebo trénováním patternů na playbacku problém rozeznávat situace v živém trhu nemají, nebo mají takový v mnohem menší míře. Jedním z důvodů je samozřejmě fakt, že tréning na playbacku jim vryl situace mnohem více "do krve", ale stejným dílem kladu za důvod takovému úspěchu i fakt, že zkrátka a dobře mozek takového obchodníka je odprostěn od chybné kognitivní iluze a místo toho je mnohem lépe připraven na reálnou informaci o tom, že za 2,5 hodiny nikoliv vyděláme 1000-2000 USD, ale spíše jen 100-200 USD, ale také můžeme stejnou nebo větší částku ztratit. Toto vše mě tedy vede k jednoznačnému závěru: Jednou z hlavních příčin, proč nováčci náhle vnímají situace v živém trhu jinak, než při backtestu, je absence mezikroku paper-tradingu, nebo trénování na playbacku. Absence tohoto kroku totiž vytvoří kognitivní iluzi nereálných očekávání, se kterými pak jdou začínající obchodníci obchodovat živé trhy. Vysoké očekávání klade na jejich trading vysokou úroveň stresu (násobící se s každým ztrátovým obchodem), tím dochází ke stavu mozku, ve kterém nevnímáme čistě a jasně (zatemnění mozku) a tím se dostáváme do zvláštního kruhu, kde náhle náš trading vypadá úplně jinak, než při backtestu. Nehledě na to, že pokud před live obchodování řádně paper-tradujeme, nebo trénujeme na playbacku, jsme již na situace do živého trhu mnohem lépe připraveni. Takže, má první rada zní - pokud se chcete přiblížit v live obchodování tomu, čeho jste dosahovali v backtestu, udělejte 2 věci: 1) Všechny backtesty znehodnocujte o 30-40%, protože i vaše živé obchodování bude patrně horší, než backtest - tak to zkrátka a dobře bývá. 2) Trénujte, trénujte, trénujte. Paper i na playbacku. Ke zklamání mnohých - opět zjevně neexistují žádné zázračné zkratky, nezbývá, než si projít veškerou potřebnou prací nutnou k úspěšnému tradingu. I závodníci musí hodně trénovat, aby měli dobré výsledky, když o něco opravdu jde. Automobilový závodník, který si dráhu projede jen na papíře a nikdy ne v reálném autě, se asi bude stejným způsobem divit, proč zatáčky při reálném závodě vidí jinak, než když si je prohlížel na papíře. Zjednodušujte Dalším častým důvodem, proč nováčci vše vidí dobře během backestu, ale ne už v živém obchodě, může být opravdu nezřídka přílišná komplikovanost systému a situací, které chceme v trzích obchodovat. Jako druhé tedy všem v takové situaci radím, zjednodušovat, zjednodušovat, zjednodušovat. Nejprve popřemýšlejte, zda některý z prvků systému, nebo některou z nuancí, nemůžete oželet. Občas byste byli sami překvapeni, bez čeho všeho na vašem grafu jste ve skutečnosti schopni žít (a obchodovat profitabilněji). Když vidím na grafu nováčka nejenom 2x CCI a a 2x EMA, ale k tomu volume, MACD, automatické vykreslování swingů a ruční zakreslování každé divergence, vcelku chápu, že v živém trhu pořádně nevidí, co se vlastně děje. Zkuste tedy ještě jednou vyhodit vše, co si myslíte, že vyhodit z grafu můžete (třeba vyhodíte úplně vše a zůstanete u čisté cenové akce, to se také občas děje). Samozřejmě, každé zjednodušení je znovu třeba backtestovat, abychom viděli, že stále máme v trhu potenciální edge. Zjednodušení ale současně povede k tomu, že budete nuceni v trhu vnímat méně informací a tudíž budete schopni lépe v trhu rozpoznávat to, co jste rozpoznávali i v backtestu. Stejným způsobem se pokuste také zjednodušit počet situací / patternů, které obchodujete. Nepotřebujete hned obchodovat 5 patternů nebo situací v trhu. Začněte pouze s 1-2, sice na začátku tolik nevyděláte, ale o to přeci v začátku vůbec nejde (vidíte, už jsme zase u těch očekávání). Jde o to, abyste se naučili bezchybné exekuci a naučili jste se alespoň jednu situaci rozpoznávat a obchodovat opravdu dobře - co nejblíže backtestu. Equity možná nebude s méně patterny / situacemi nejvyhlazenější - ale to by při aktuální vysoké chybovosti nebyla stejně! Takže i v tomto ohledu zjednodušujte - a snižujte očekávání. Jenom tak se pohnete vpřed. Mnoho začínajících obchodníků dělá tu chybu, že systém komplikují - a když zjistí, jak rozdílné jsou jejich reálné vstupy od těch backestových, začnou systém ještě více komplikovat a doplňovat dalšími prvky. Zkuste to přesně naopak. Soustřeďte se na to, co vám jde v živém trhu, ne na to, co vám vydělává v backtestu Má poslední rada je synergií obou předešlých. Nesnažte se hned vydělávat velké peníze - nesoustřeďte se na to, co vám "vydělával" backtest. Místo toho se soutřeďte na to, co vám alespoň trochu jde v reálu - protože to bude pak to rozhodující, co bude váš trading rozvíjet dál. Určitě je něco, co vám v reálu alespoň trochu půjde - a to se snažte rozvíjet. Ať už je to cokoliv - a klidně i něco mimo základní backtest. Nyní se možná ptáte, proč tedy backtest. Protože je zkrátka a dobře nezbytný, ať už si z něj vezmete v reálu cokoliv. Nedávno jsem studoval scénáristické techniky jednoho velmi úspěšného Hollywoodského scénáristy. Bylo až s podivem, kolik paralel se zde našlo s tradingem. Obzvláště mě zaujala část, kdy autor píše, jak hrozně důležité je nejprve si celý příběh s téměř matematickou precizností rozvrhnout předem (takzvaný "outline"), než začneme psát - s tím, že tato část mimo jiné zabere při psaní scénáře nejvíce času. Následně však autor dodává pozoruhodnou myšlenku: I když si vše perfektně dopředu rozvrhnete a naplánujete (hlavní zvraty příběhu, jednotlivé scény, atd.), budou situace, kdy při faktickém psaní scénáře zjistíte, že ve finále stejně píšete mnoho věcí úplně jinak, než jste si pečlivě naplánovali. Na otázku proč se tedy zdlouhavým procesem této přípravy zabývat pak autor odpovídá: Protože bez ní to zkrátka a dobře nejde. Bez této přípravy nevíte, co vlastně děláta, nic nemáte promyšlené, nemáte ani trochu, čeho se držte, nebo od čeho se odrazit. S backtestem je to dost podobné. Ve finále nezřídka budeme nakonec obchodovat jenom některé situace z našeho backtestu, nebo některé nové přidáme (po té, co je zbacktestujeme a vyhodnotíme jako funkční). Jinými slovy, s našim přechodem do live budeme náš trading nadále modifikovat. Je proto důležité být flexibilní, nezaseknout se zbytečně na tom, že najednou je něco jinak, než bylo v backtestu. Raději snižte očekávání a místo toho, aby vše bylo na 100% jako v backtestu, přemýšlejte, jak to udělat, aby to nebylo sice stejné, ale taky dobré. Aby to alespoň vydělávalo polovinu toho, co backtest a aby vám to zároveň šlo alespoň trochu v reálu. Zkuste zjednodušit, ubrat, modifikovat, zkuste jiný timeframe, nebojte se nových nápadů - buďte flexibilní. A hlavně trénujte, trénujte, a trénujte. Co máte natrénováno a jde vám na paper nebo na playbacku, to by mělo jít docela uspokojivě i v živém trhu. Trading není exaktní věda a cesta k úspěchu vede přes řadu překážek. Jedna z nich je bohužel i ta, že naše v backtestu nakoukané obchody se mohou ukázat jako v praxi neobchodovatelné. To nás ale nesmí zastavit. Nic nám nebrání využívat zkušenosti z živých obchodů ke zpětné modifikaci situací, následnému novému backtestu a postupnému upravování systému tak, až nám bude perfektně "sedět". Každá profese vyžaduje čas, než nám začne jít a než jsme v ní dobří - opravdu stále nechápu, proč si lidé myslí, že u tradingu by tomu mělo být jinak. S trochou práce a trpělivosti se určitě začnete s živým obchodováním k tomu backtestovému alespoň z části přibližovat - což samo o sobě už kolikrát stačí k zajímavým profitům.