Prohledat Finančník.cz

Klouzavý průměr je technický indikátor používaný v technické analýze k hladkému vykreslení cenových dat za určité časové období. Pomáhá odstranit "šum" z cenového grafu a ukazuje směr, kterým se cena aktiva pravděpodobně bude pohybovat. Existují různé typy klouzavých průměrů, včetně jednoduchého klouzavého průměru (SMA) a exponenciálního klouzavého průměru (EMA). SMA vypočítává průměrnou cenu aktiva za určité období, zatímco EMA dává větší váhu nedávným cenám. V kontextu aktivního tradingu mnoho obchodníků používá klouzavé průměry k identifikaci trendů a potenciálních bodů obratu na trhu. Příklad: Představte si, že máte cenový graf akcií společnosti XYZ a chcete použít 50-denní SMA k identifikaci trendu. Vykreslíte SMA na graf a všimnete si, že se klouzavý průměr pohybuje vzhůru a ceny akcií jsou nad ním. To může být považováno za býčí signál, naznačující, že akcie mají v krátkodobém horizontu vzestupný trend. Ukázka cenového grafu akcie AAPL (Apple) a jednoduchého klouzavého průměru s periodou 200: Další informace viz Klouzavé průměry

Moving Average (MA) byly již popsány na Finančníkovi ve článku klouzavé průměry a podobně podrobně pak byly v samostatném článku popsány i dvojité klouzavé průměry. Dnes se tedy v seriálu věnovaném obchodování na forexových trzích zaměříme na použití MA právě v prostředí FX. Obecná poučka zní, že MA stanoví a hodnotí konstrukci ceny z minulosti na základě různých, především lineárních kombinací, přičemž využívá různé koeficienty. Jejich součet je vždy roven jedné. MA jsou jednou z nejpoužívanějších a nejhodnotnějších metod technické analýzy na FX trzích. MA dobře mapují prudké výkyvy cen a skvěle identifikují dané trendy. U českého názvu Moving Average – klouzavé průměry, bych se trochu zastavil. Angličtina chápe pojem Moving především ve smyslu pohyb, posun. Správněji bychom měli tedy nazývat Moving Average, jako pohybující se průměr, pohyblivý průměr či průměr pohybu nebo posunu. Pro to, co se v češtině vžilo jako překlad MA (klouzavý průměr), má angličtina úplně jiný termín – Running Average. Proto se budu raději následně držet v textu zkratky MA, neboť vžitý český termín „klouzavý průměr“ není vždy adekvátní tomu, jak je chápán v anglicky hovořících zemích. Nejpoužívanějšími typy MA v prostředí FX trhů jsou Simple, Exponential, Weighted a Triangular. Liší se především v aktuálnosti hodnot. Na FX trhu se používá nejvíce tradiční jednoduchý Simple, ale stále více obchodníků dává přednost Exponential a Weighted typům, především pro důraz těchto MA na aktuální hodnoty, které jsou na FX stěžejní a pro typické intradenní obchody na FX trhu i průkaznější. Jednoduchý Simple je využíván většinou traderů jen pro dlouhodobé periody nad jeden měsíc. Simple Moving Average (SMA) – Jednoduchý Jedná se o obyčejný aritmetický průměr posledních hodnot. U SMA je třeba mít na paměti, že čím kratší perioda, tím více může být vysíláno falešných signálů. Výpočet: SMA = SUM(Cena, n) / n kdy: n = Perioda Weighted Moving Average (WMA) – Vážený Data v periodě jsou rozložena lineárně. Největší váhu mají aktuální hodnoty. Obvykle se postupuje tak, že nejstarší hodnotě se přidělí váha 1, druhé hodnotě váha 2 až do současnosti. Výpočet: WMA = (Cena × n + Cena(1) × (n − 1) + ... + Cena(n − 1) × 1) / ( n × (n + 1) / 2 ) kdy: n = Perioda Exponential Moving Average (EMA) – Exponenciální Váhy MA jsou rozděleny exponenciálně. Největší váhu mají aktuální hodnoty MA, nejmenší váhu mají nejstarší hodnoty MA. Výpočet: EMA = EMA.1 + (Cena − EMA.1) × K nebo EMA = K × Cena + (1 − K) × EMA.1 kdy: K = 2 / (n + 1), n = Perioda Triangular Moving Average (TMA) – Triangulární Váha jednotlivých historických dat je různá. Největší váhu mají data uprostřed periody, směrem ke krajům TMA lineárně klesá. Výpočet: TMA = (Cena1 + 2 × Cena2 + 3 × Cena3 + 2 × Cena4 + Cena5 ) / 9 (příklad pro TMA s periodou 5) To, že není MA průměr jako MA průměr, dokazuje níže graf pro pár EUR/USD , kde jsou znázorněny všechny čtyři zmíněné typy MA. Zeleně MA Exponential, červeně MA Weighted, modře MA Simple a černě MA Triangular ve stejné periodě 21 dnů na 30min. grafu. Nutno podotknout, že sledování vývoje čtyř různých typů MA o stejné periodě, patří k jedné, i když k méně využívané, možnosti vstupu na pozice. Jedním z nejznámějších indikátorů na bázi MA je MACD (Moving Average Convergence Divergence) neboli indikátor konvergence a divergence MA. Indikátor MACD (viz graf) ukazuje rozdíl MA uzavíracích kurzů (close) za posledních 9, 12 a 26 dní. Tyto periody jsou nejustálenějšími periodami pro MACD. MACD linie je většinou tvořena exponenciálním MA (EMA) posledních 12 dní minus exponenciální MA posledních 26 dní. MACD = MA(26) − MA(12). Signální linie MACD (někdy označována jako trigger) je exponenciální průměr z MACD linie posledních 9 dní. Nastavení 12, 26, 9 je tradičním periodickým nastavením, někteří tradeři však preferuji klasickou Fibonacciho řadu (13, 26, 9). Signálem pro koupi/prodej je překřížení křivek dvou MA při sledování momentálního trendu. Jak již bylo zmíněno, tradičním nastavením period MACD je 12, 26, 9 resp. 13, 26, 9. Tradeři na FX trhu však používají často i jiná, specifice FX trhu bližší nastavení. Např. 7, 28, 7 nebo 3, 11, 17 nebo 5, 35, 9 nebo 8, 17, 9 a taky 15, 35, 5. Nejpoužívanějšími nastaveními jsou pro kratší minutové grafy 6, 13, 4 a 12, 26, 9. Pro střednědobé grafy 18, 39, 13 a pro nejdelší grafy 24, 52, 18, což je vlastně dvojnásobek klasického nastavení 12, 26, 9. Setkal jsem se i s velmi zajímavým nastavením 20, 40, 20 na 5min. grafu a s celkem solidními výsledky. Velmi rozšířenými indikátory jsou i dva indikátory MACD v jednom systému nebo kombinace dvou a více MA s MACD. Tyto kombinace jsou využívány především pro automatické obchodování. Příkladem může být obchodní systém pracující s dvěma MACD a s dvěma EMA. MACD jsou nastaveny na periodu 30, 55, 20 resp. 30, 55, 8 a dva EMA s periodou 10 a 30. Systém funguje jako TS (Trading systém) neboli AOS (Automatizovaný obchodní systém) s automatickým vstupem a výstupem na pozice. Dalším indikátorem vycházejícím z MA je poměrně nový indikátor KST (Know Sure Thing). Indikátor vychází zpravidla z různých period a kombinace tří a více MA. Více o tomto zajímavém indikátoru na vlákně FX v sekci Indikátory a obchodní systémy. Nastavení period Nastavení period a zvolení správné „minutáže“ grafu je jedna z klíčových záležitostí při používání MA. Tradeři nejvíce preferují při více MA Fibonacciho řadu (nejčastěji periody 5, 8, 13, 21, 34, 55, 89 a 144). Oblíbené je i stanovení period podle počtu kalendářních i „pracovních dnů“. Týden (5, 6), dekáda (10), měsíc (20–30). Oblíbená pro 2 MA je např. kombinace 5–30 nebo 10–30 na 5–10min. grafech, kdy nižší hodnota je zadávána jako EMA a druhá vyšší jako WMA. Při intradenním obchodování na 5–10min. grafech jsou oblíbené periody 5–21, 8–21 nebo 13–21 vycházející z Fibonacciho řady. Na 15–30min. grafech jsou oblíbené kombinace EMA 18–96 a pro střednědobé obchodování EMA 34–89 a 55–89. Vícenásobné MA, mnohdy i 6 a více MA v jednom grafu, jsou skvělou pomůckou nejen pro okamžité vstupy na trh, ale i pro sledování trendu, mapování výkyvů po klíčových zprávách a reakci trhu na ně atd. Nespornou výhodou MA je jejich ohromná variabilita nejen v typech, ale i v periodách a v časových grafech a stovky různých možností „kooperace“ s jinými indikátory, především s těmi na bázi překoupenost/přeprodanost (RSI, %R, CCI). MA jsou oblíbené pro svou jednoduchost a hlavně účinnost jak mezi ostřílenými tradery, tak i mezi nováčky, stejně jako různé modifikace MA zmíněných typů MACD nebo nově i KST. Příště: RSI, Williams %R a CCI.

Co jsou klouzavé průměry? V nejjednodušší podobě se jedná o průměr několika posledních zavíracích cen (close cen). Zkrátka a dobře, vezmete uzavírací ceny několika posledních obchodních dnů (např. 10ti), sečtete jejich celkovou hodnotu a vydělíte počtem dnů (t.j. 10) a získáte tak klouzavý průměr. Každý nový obchodní den nám tak vytvoří nový klouzavý průměr - hodnotu pohybující se většinou nad či pod fluktuací posledního obchodního dne. Pro ty, kteří si potrpí na matematiku, je vzorec výpočtu klouzavých průměrů následující: MA = (P1 +... + Pn) / n Pn - uzavírací cena (close) n-intervalu obchodních dnů n - počet dnů, na jehož základě klouzavý průměr počítáme Neděste se však žádné matematiky, sami nikdy nic počítat nebudete muset. Klouzavé platformy za nás vesměs počítá obchodní software a zobrazuje do grafů coby indikátor. Obr. 1. Červená křivka kopírující do značné míry pohyb ceny na grafu je 10ti denní klouzavý průměr - nebo-li průměrná uzavírací cena (close) posledních 10 obchodních dnů. Příklad na grafu používá 10-denní klouzavý průměr (10-day simple moving average). Jak vidíte, průměrná uzavírací cena posledních 10 dnů se pohybuje většinou jen mírně nad či pod běžnou denní fluktuací trhu. Pokud bychom použili větší množství dnů k výpočtu MA (například 40 dnů - pro výpočet 40 denního klouzavého průměru), kopírovala by křivka klouzavých průměrů denní fluktuaci trhu již s mnohem větším odstupem (neboť používáme větší počet dnů pro výpočet průměru) – viz obr. 2.: obr. 2. - hnědá čára znázorňuje 40 denní klouzavý průměr, nebo-li průměrnou uzavírací cenu posledních 40ti obchodních dnů; čím více dnů do klouzavého průměru započítáváme, tím je křivka klouzavých průměrů vzdálenější od cenového grafu (všimněte si, že 40ti denní klouzavý průměr už graf nekopíruje v tak těsné blízkosti, jako 10ti denní klouzavý průměr) Jak tedy vidíte, klouzavé průměry jsou příjemný vizuální indikátor, snadno zobrazitelný na každém grafu. Jak na klouzavých průměrech vydělávat? Klouzavé průměr lze použít pro obchodování s trendem a proti němu (tzv. mean reversion). Klouzavé průměry a obchodování s trendem Trendové obchodování s klouzavými průměry může mít mnoho podob. Velmi často se kombinuje křížení několika indikátorů (příklad naleznete v článku Obchodní systém Donchian 5&20), v extrémní podobě lze uvažovat i o použití jediného indikátoru. Nejjednodušší strategie obchodování s použitím klouzavých průměrů je poměrně jednoduchá: pokud protne cena na grafu klouzavý průměr, je toto považováno jako vstupní či výstupní signál. Vraťme se nyní k našemu příkladu 10-ti denního klouzavého průměru. Obrázek 3 ukazuje místa, na kterých cena protnula klouzavý průměr a vytvořila tak signály ke vstupu či výstupu do trhu / z trhu. Obr. 3. každé místo na grafu, kdy cena trhu protnula klouzavý průměr (nebo-li kdy modré čárky zobrazující jednotlivé obchodní dny protnuly červenou čáru znázorňující 10ti denní klouzavý průměr) je signálem ke vstupu či výstupu do trhu / z trhu Pokud cena protne klouzavý průměr směrem dolů, je toto považováno za signál k prodeji. Pokud cena protneklouzavý průměr směrem nahoru, je toto považováno za signál k nákupu. Obrázky 4 a 5 ukazují několik nedávných reálných obchodů, které byly na základě této jednoduché strategie uskutečněny. Na příkladu s kukuřicí (obr. 4 - SEP CORN 2004) jasně vidíte, jak se kukuřice kolem 10 června začala obchodovat POD 10-denním klouzavým průměrem. Toto byl jasný signál k prodeji - nebo-li krátké pozici. Trh pak pokračoval téměř 7 týdnů v medvědím trendu, až začátkem srpna opět došlo k protnutí 10-ti denního klouzavého průměru, cena se začala pohybovat nad tímto průměrem a tak byl vytvořen signál k uzavření pozice a inkasování tučného profitu. Obr. 4.v momentě, kdy trh protnul 10ti denní klouzavý průměr, dostali jsme signál k prodeji 1 kontraktu kukuřice (SEP CORN 2004). V pozici jsme pak byly tak dlouho, dokud trh opět neprotnul klouzavý průměr - tentokrát směrem nahoru. V ten moment jsme dostali signál k výstupu z trhu (nebo-li uzavření naší pozice nákupem 1 kontraktu SEP CORN). Za pár týdnů jsme tak inkasovali profit 3 450 USD na 1 kontrakt (náš známý držel kontraktů 10, vystoupil tedy se ziskem 3450 USD x 10 = 34 500 USD. To je necelý 1 milion korun za pár týdnů téměř bez práce. Znáte snad jiný způsob, jak něčeho takového dosáhnout?). Na obrázku 5 vidíte další použití 10-denního klouzavého průměru v jiném trhu, červnovém LIVE CATTLE. Opět mnoho příležitostí k obchodům. Pokud by jste vzali všechny signály, které na tomto grafu 10-denní klouzavé průměry vytvořili, mohli jste být na konci kontraktního měsíce s použitím vhodného money-managamentu ve velmi slušném profitu. Obr. 5. Další příklad nákupních signálů v hovězím mase (JUN LIVE CATTLE). Tentokrát generovaly 10ti denní klouzavé průměry několik nákupních signálů během doba trvání kontraktu. Ze signálů, na základě kterých jsme nakupovali my, byl 1 ztrátový (-250 USD) a dva ziskové (+1360 USD a +1750 USD). Samozřejmě, co by se stalo, kdyby jste na místo 10-ti denních klouzavých průměrů použili 40 denní? Obrázek 6 ukazuje, že by jste tak za celou dobu dostali pouze jeden jediný nákupní signál, který by vás dostal do několika měsíční dlouhé (long) pozice, na jejímž konci by byl tučný profit kolem 4 500 USD na 1 kontrakt (v praktickém světě by jste se museli přerolovat do dalšího kontraktního měsíce a tam držet pozici do té doby, dokud by vám 40ti denní klouzavý průměr nedal signál k uzavření pozice). Obr. 6 - velký býčí pohyb v Live Cattle bylo samozřejmě možné zachytit i s pomocí 40ti denních klouzavých průměrů. V takovém případě bychom dostali pouze jediný signál k nákupu a v pozici bychom byli exponováni déle jak čtvrt roku. Příklad na grafu ukazuje otevřenou pozici s otevřeným profitem +4580 USD na 1 kontrakt. Začínáte strategii klouzavých průměrů přicházet na chuť? Není divu. V kombinaci s kvalitním money-managementem a psychologickými kvalitami je možné strategii klouzavých průměrů velmi efektivně rozvíjet a využívat k profitabilnímu obchodování. V čem je fígl? Nehledejte za každou cenu fígl ve všem, co vám nabízí za málo práce veliké peníze! Naše vědomí není na něco takového připravené, tudíž většina z nás dokáže jen s těží přijmout, že vydělávat velké peníze aniž bychom museli sedět 12 hodin v práci. Lze! Ale zpět ke klouzavým průměrům. Máte pravdu, určitá omezení, nebo-li "fígly" zde existují. První a nejzásadnější je zřejmě ten, že strategie klouzavých průměrů generuje velké množství signálů ke vstupu do pozice, zdaleka ne všechny však končí ziskem. Velmi často zažije obchodník i sérii signálů, které opakovaně končí ztrátami. Přesto, po sérii takovýchto ztrátových signálů zcela zákonitě přichází signály vítězné, a tak pokud obchodník správně chápe a používá money-management (k čemuž se ještě dostaneme dále), může na strategii klouzavých průměrů dlouhodobě velmi slušně profitovat. Další určitou "záludností" klouzavých průměrů je pak otázka, kolika denní klouzavé průměry vlastně používat? Jistě každý z vás chce nyní slyšet nějakou konkrétní radu. Bohužel vás musíme zklamat, univerzální odpověď prakticky neexistuje. Používání MA je opět velmi individuální záležitostí, kterou si musí každý pečlivě prozkoumat a vyzkoušet. Jsou obchodníci, kteří v kombinaci s denními grafy používají 10, 12, 15, 20, 30... denní a jiné klouzavé průměry. Jsou obchodníci, kteří v kombinaci s týdenními (weekly) grafy používají dokonce 100 nebo 200 denní klouzavé průměry. Je třeba vyzkoušet a najít si to, co bude nejlépe sedět vaší povaze. Každé klouzavé průměry fungují jinak v různých trzích i v různém časovém období (viz. denní či týdenní grafy). Tam, kde pro jednoho fungují 10-ti denní klouzavé průměry, pro druhého to mohou být 20-ti denní klouzavé průměry. Též je třeba vzít v potaz skutečnost, že různé klouzavé průměry produkují různé množství signálů. Od 10ti denních klouzavých průměrů budete rozhodně dostávat mnohem více signálů, než např. od 50-ti denních. Opět tedy záleží na vaší povaze, na tom, jak hodně jste náchylní ke ztrátám a též jak často jste ochotni a schopni obchodovat. Závěrem Klouzavé průměry fungují nejlépe v dobře trendujících trzích, ale dají se stejně dobře používat i pro intradenní obchodování (daytrading) a pro mean reversion strategie (které na Finančníkovi využíváme nejvíce, kde už však o pokročilejší "látku"). Samozřejmě, metoda jednoduchých klouzavých průměrů je nejjednodušší ze všech způsobů, jakými se dají MA využívat. Složitějším způsobům - jako například dvojité či trojité klouzavé průměry, nebo zmíněné systému 5&20 proslulého obchodníka Richarda Donchiana. Jednoduché klouzavé průměry, nebo také " simple moving averages" (MA) tak patří k jedné ze základních, časem prověřených a spoustou obchodníků používaných vstupních a výstupních strategií (většinou však v kombinaci ještě s dalšími strategiemi či podmínkami pro vstup a výstup do trhů/z trhů). Jedná se o strategii poměrně silnou a spolehlivou, pokud se jí naučí obchodník správně používat. Samozřejmě, určitá dávka zkušenosti a testování je zde opět nezbytností.