Prohledat Finančník.cz

Gap, často označovaná jako "otevírací mezera", je v kontextu obchodování na burze náhlý skok v ceně akcie, komodity, měny či jiného finančního instrumentu, který se objevuje mezi koncem jednoho obchodního dne a začátkem následujícího dne. Tato mezera v ceně se zpravidla objevuje jako důsledek důležitých zpráv, událostí nebo oznámení, které mohou výrazně ovlivnit hodnotu instrumentu. Existuje několik různých typů mezer. Gap směrem nahoru znamená, že otevírací cena je vyšší než maximální cena předchozího dne. Naopak, Gap směrem dolů znamená, že otevírací cena je nižší než minimální cena předchozího dne. Mezery mohou také být klasifikovány jako mezera v pokračování trendu, kdy mezera podporuje stávající trend, nebo mezera v obratu trendu, kdy mezera signalizuje možnou změnu trendu. Profesionální obchodníci často sledují mezeru jako signál pro vstup či výstup z obchodu. Teorie obchodování s gapy zahrnuje různé strategie pro řešení gapů. Například někteří obchodníci věří, že gap "je třeba zaplnit", což znamená, že pokud se vytvoří mezera, je pravděpodobné, že cena se nakonec vrátí zpět k hodnotám před gapem. Samozřejmě, ne všechny mezery jsou zaplněny, a proto je důležité kombinovat tuto strategii s dalšími technickými a fundamentálními analýzami. Denní úsečky akcie Apple (APPL) s vyznačenými největšími otevíracími mezerami: Popis konceptu strategie vycházejícího z uzavření gapu: Vyplatí se nakupovat akcie po výrazném gapu?

Otevírací mezera, často označována prostě jako "gap", je významný rozdíl mezi otevírací cenou aktiva v nového obchodního dne a uzavírací cenou předchozího dne. Takovýto výkyv může být způsoben různými faktory, jako jsou zprávy týkající se daného aktiva, makroekonomické události a podobně. Mezery jsou důležité pro tradery, protože často signalizují silnou změnu tržního sentimentu. Mezery mohou být klasifikovány jako výskokové (když otevírací cena je vyšší než závěrečná cena předešlého dne) nebo propadové (když otevírací cena je nižší). Tradeři často hledají "vyplnění mezer", což znamená, že cena aktiva se vrátí k původní úrovni před vytvořením mezer, a to může být základem pro určité obchodní strategie. Příklad: Představte si, že akcie firmy ABC měla v pátek uzavírací cenu 50 USD. O víkendu firma oznámila významný nárůst zisku. V pondělí se akcie otevřela na úrovni 60 USD, což vytvořilo výskokovou mezeru o 10 USD. Trader, věřící v vyplnění mezer, by mohl spekulovat, že cena akcií se sníží zpět k 50 USD v následujících dnech.

Trhy nejsou náhodné, díky řadě faktorů se v nich neustále opakují situace, poskytující určité pravděpodobnosti, které využíváme coby výhodu (tzv. „edge“) pro své profity. Jakým způsobem se ale obchodníci ke svému „edge“ dostávají? V článku vám ukáži, jeden z příkladů, jak edge hledám ze svého pohledu. Je smutnou skutečností, že začínající tradeři většinou žádný skutečný edge nemají a první pokusy o obchodní plán jsou většinou jen otázkou pokusu o věštění z křišťálové koule. Ti co vydrží přes počáteční neúspěchy začnou postupně chápat, že výhoda, skrz kterou dokáží úspěšní obchodníci vydělávat v trzích peníze, nemusí být veliká (aby se s ní dalo např. ohromovat kolegy), ale pokud ji aplikujeme dostatečně konzistentně a systematicky, profity malé být rozhodně nemusí. Dalším logickým krokem je tak získávání vlastního „edge“, se kterým by daný obchodník mohl vydělávat. Jak ale na to? Získávání profitabilního „edge“ je velmi jednoduché a současně velmi složité. Nalezení nového edge (další strategie atd.) je jednoduché pro již profitabilního obchodníka, nalezení prvního „edge“ je velmi složité a frustrující pro ty, které začínají. Důvodů je celá řada. Mimo jiné mě například napadá: Začínající obchodník hledá „něco obrovského“, výhodu, která mu hned vydělá miliony. Tomu se říká svatý grál a takový samozřejmě neexistuje. Trhy jsou natolik efektivní, že nějakou velmi zásadní výhodu by okamžitě ostatní tradeři objevili také a logicky by přestala fungovat. Oproti tomu zkušený obchodník ví, že výhoda, kterou hledá může být jen velmi malá, ale především mu musí sedět – musí být spokojený s frekvencí obchodů, velikostí risku, způsobem identifikace výhody atd. Práce s „edge“ je velmi systematický proces a co si budeme namlouvat, většina lidí není příliš systematických. Hledání „edge“ je o postupném vyhodnocování nejrůznějších situací a čísel a jejich postupném zpracování. Čím je navíc člověk v tradingu více na začátku, tím více těká od jednoho k druhému, protože vnitřně není ještě úplně přesvědčený, co vlastně hledá (a jak by to mělo vypadat). Ze své zkušenosti bohužel musím říci, že málokterý začínající trader dokáže pracovat dlouhodobě systematicky a logicky se tak málokdy dobere k nějakému konkrétnímu edge. Práce s „edge“ navíc vyžaduje naprostou disciplínu při následném obchodování. Pracujeme-li s relativně malou výhodou, dostaví se kladné výsledky pouze tehdy, budeme-li obchodovat podle stále stejných pravidel. Zkušený obchodník ví, že nejpřímější cesta k edge je skrz vlastní studium trhů, ze kterých může edge postupně sám vyčíst. To je pochopitelně pracná a zdlouhavá cesta, na jejímž konci však bývá hodnotná odměna. Jak konkrétně tedy edge hledat? Jediná funkční cesta, kterou znám, je skrz systematické studium trhů. Sám si například při studiu trhů kladu nejrůznější otázky, na které následně hledám odpovědi. Někdy je pro mě odpověď přínosem, jindy nikoliv, samotný proces hledání mě však většinou posune dopředu sám o sobě. Ne na všechny otázky lze pochopitelně odpovědět zcela exaktně. Otázky se navíc budou lišit obchodník od obchodníka, což je přesně to, co každý potřebuje – postupně se zaměřit na analýzu trhů takovým pohledem, který je mu podvědomě co nejbližší. Osobně při sledování trhů postupuji přibližně následujícím způsobem. Řekněme, že sleduji denní grafy, které osobně používám pro obchodování opcí (sám analyzuji nejrůznější timeframe, ale pro začínající obchodníky bych rozhodně doporučoval věnovat se nejprve vyšším timeframe, protože pro analýzu nižších timeframe si musí obchodník pokládat již hodně specifické otázky), a každý den se snažím popsat situaci, kterou trh vytvořil. Sám mám poměrně rád konkrétní čísla, takže při studiu vyšších timeframe si pokládám otázky, na které mohu dostat konkrétní odpověď. Vidím například, že trh vytvořil třetí den po sobě nové low. Hned mě tak napadne otázka – taková situace z grafu skutečně křičí a umím si představit, kolik lidí začíná shortovat. Jak velká je ale historicky šance, že trh bude čtvrtý den klesat? Technických způsobů jak dostat odpověď na podobnou otázku je celá řada. Můžeme použít nějaký software nebo procházet grafy a vypisovat si všechny výskyty ručně do tabulky, kde je můžeme důkladně analyzovat. Ruční procházení grafů je neocenitelné, ale spíše již při budování konkrétního obchodního systému, kdy již získáváme i určitý cit pro konkrétní situaci. Já v této fázi zatím jen hledám odpovědi na mé otázky, takže mi stačí jen velmi hrubý nástroj poskytující jen rámcové odpovědi. Proto používám software, konkrétně velmi univerzální Microsoft Excel. Dřív jsem používal specializované nástroje, ale nakonec jsem se přinutil naučit se s Excelem pracovat trochu víc a byl jsem velmi překvapený, jak málo řádků kódů občas stačí na to, aby člověk dostal to, co potřebuje. Zpátky k našemu příkladu – v případu denních grafů sleduji například vztah mezi close konkrétního dne a open následující, případně close následujícího. V případě testování výše uvedené podmínky v trhu SPY, který často používám pro své opční obchody, mohu získat podobnou statistiku: Statistika pro trh SPY pro situaci, kdy by obchodník hypoteticky NAKOUPIL na close dne splňující výše uvedenou podmínku (třetí po sobě nové low). Tabulka se tedy vztahuje k již otočené situaci, než ke které jsem si původně položil otázku, neboť první výpočet na historických datech ukázal, že v trhu je určitý edge spíše na opačnou stranu - to co vypadá velmi bearish, má ve skutečnosti výrazně bullish tendence. V celých 60 % případech následovalo po takovém dni vyšší open než bylo close a v 56 % následoval den s vyšším uzavřením. Pochopitelně, že situaci zkoumám z pohledu ještě podrobnějších statistik, které nejsou uvedeny v článku, a pokud vidím, že i takto velmi hrubě položená otázka dává šanci na nějaký kloudný edge, ptám se dál. Zkoumám graf a ptám se například „jak vypadá ještě opticky více bearish situace, která by přitáhla do pasti co nejvíce prodávajících?“ Napadá mě například – co třeba nevyplněný gap dolu u posledního dne? Tj. tři dny s novým low, přičemž poslední den měl open i high níže než bylo close předchozího dne? Jak by vypadaly statistiky, pokud bych na close takto hrozně bearish dne NAKUPOVAL? Zeptám se Excelu a výsledek může být u trhu SPY následující: V 70 % případech bylo následující otevření vyšší než dnešní close! Pokud bych se zaměřil na celý následující den, získávám stále vynikajících 65 %, navíc dokonce s historicky pozitivním RRR – tj. průměrný ziskový obchod je vyšší než průměrný ztrátový obchod. A to vypadal pattern na první pohled jako ryze medvědí. Výhodou Excelu je, že vše si mohu nechat zobrazovat hned v grafech. Výsledná „equity“ edge vycházející z naší jednoduché podmínky by vypadala následovně: Rád bych zdůraznil, že prezentovaná odpověď na moji otázku nepředstavuje obchodní systém, který bych šel rovnou obchodovat. Budování obchodního systému je záležitost komplexnější a rozhodně je třeba edge dále rozvádět a testovat. Výsledná odpověď obsahuje nicméně určité konkrétní pravděpodobnosti, které mohu či nemusím zakomponovat do některé své obchodní strategie. Budete-li podobným způsobem zkoumat situace např. na denních grafech několik dnů po sobě, s velkou pravděpodobností získáte celou řadu velmi slibných pravděpodobností, které lze již zkombinovat do obchodovatelných obchodních systémů. Jediné co je přitom potřeba je sledovat trhy, pokládat si při tom otázky a pokoušet se na ně najít odpovědi.

Jedním ze základních nepřehlédnutelných prvků skoro každého grafu jsou tzv. gapy - okem viditelné mezery mezi jednotlivými bary grafu. Jelikož takový gap neboli mezera může obchodníkovi způsobit mnoho starostí, ale současně mu i napovědět o dalším vývoji komodity, pojďme se na gapy v tomto článku zaměřit podrobněji. Co je gap, neboli česky často "otevírací mezera"? Zcela jednoduše řečeno představuje gap takovou oblast grafu, kde nedošlo za danou cenu k žádným obchodům. Nejčastěji se gapy objevují na denních grafech – tedy takových, kde jeden bar představuje jeden obchodní den. Gapy se zde objevují proto, že otevírací cena (open) se liší od uzavírací ceny (close) předchozího dne. Tím vznikne na grafu mezera neboli gap. Důvodů, proč gapy vznikají, je celá řada. Může to být proto, že se přes noc (kdy se daný finanční instrument neobchoduje) objevily určité zásadní informace (report, katastrofická zpráva, náhlá změna počasí, politické prohlášení atd.) ovlivňující zájem obchodníků, kteří hromadně dávají své obchodní příkazy na open následujícího obchodního dne. Množství příkazů pak způsobí, že se cena na open začne obchodovat výše (chtějí-li obchodníci především nakupovat) nebo níže (chtějí-li obchodníci především prodávat) než byla v době uzavírání trhu předchozí den. U jiných finančních instrumentů může gap vznikat jednoduše tak, že i přes noc – mimo základní burzovní hodiny pitového obchodování námi sledované komodity – probíhá obchodování elektronicky a vývoj ceny této noční seance pochopitelně ovlivní otevírací cenu, kterou vidíme na denních grafech. V závěru článku si vysvětlíme, co konkrétně znamenají gapy pro obchodníky a zadané obchodní příkazy. Než se k tomuto tématu dostaneme, pojďme si ukázat, že v grafech lze najít hned několik různých typů gapů, které pro zkušené obchodníky mohou mít různé významy. Common Gap (běžný gap) Jde o gap, který se běžně vytváří na denním grafu. Tento gap bývá často vyplněn. Tzv. vyplnění gapu , často citované v nejrůznější literatuře a v našem diskuzním fóru, znamená, že se cena vrátí zpět k naposledy obchodované hodnotě před mezerou – aby se pak například odrazila a pokračovala v původním směru. Běžný gap bývá vyplněn v relativně krátkém časovém období (nejčastěji hodin nebo několika dnů). (klikněte pro zvětšení v novém okně) Příklad běžných gapů vidíte na screenshotu. Zde je zobrazen intradenní průběh obchodování futures kontraktu pšenice (WU5). Na grafu je vidět, že kontrakt v posledních dnech velmi často otevíral běžným gapem, aby ten byl následně vyplněn - buď tentýž den (jako např. 20.7.) nebo v nejbližších dnech (jako gap vzniklý 21.7. který byl vyplněn hned následující obchodní den). Další typy gapů Pokud ve své obchodní strategii hodně sázíte na analýzy gapů, je důležité si uvědomit, že ne každý gap je vyplněný a že některé gapy mohou technicky orientovaným obchodníkům hodně napovědět o stávajících či budoucích trendech. Příkladem může být tzv. breakaway gap (průlomový gap) – gap objevující se po průlomu nějaké pevné technické formace. Takový gap nebývá v nejbližších dnech vyplněn a často signalizuje možnost nástupu silného trendového pohybu. Vyplnění gapu po průrazu výrazné technické formace (např. různé kanály, silné S/R úrovně, vlajky) může naopak signalizovat falešný průlom. Příklad pěkného průlomového grafu vidíme na srpnovém grafu Lean Hogs (LHQ5). Zde výrazný nevyplněný gap nastartoval jednoznačný silný downtrend. Ukázka průlomového grafu v LHQ5 otevírající nový downtrend. Dalším typem gapu je tzv. Runaway Gap (únikový gap), kterému občas techničtí analytici říkají také „measuring gap“, neboť se někdy objevuje přibližně v polovině hlavního trendového pohybu. Tento gap může být pochopitelně opět způsoben řadou faktorů (různé fundamentální zprávy atd.), často je ale také vyvolán zvýšeným zájmem obchodníků, kteří „uvěřili“ v nastolený trend a chtějí taky vydělat svých pár dolarů. Ani runaway gapy nebývají rychle vyplněny. Posledním typickým zástupcem gapů jsou tzv. Exhaustion Gaps (gapy z vyčerpání). Tyto gapy bývají velmi výrazné, objevují se na konci výrazných trendů a často signalizují jejich konec. Během několika málo dnů bývají vyplněné a většinou jsou doprovázeny zvýšeným počtem obchodů. Místo gapů z vyčerpání bývá oblastí, kde se úspěšní obchodníci zbavují svých pozic, které nejčastěji kupují největší váhavci a nejméně úspěšní obchodníci. Ukázka několika typů gapů v trhu Soybeans SQ5. Zajímavá je poloha prvního únikového gapu, který je skutečně v polovině uptrendu. Závěr Co si z článku odnést za informace? Především fakt, že s gapy je třeba počítat. Tzv. common gaps (běžné gapy) se v grafech objevují velmi často a jsou postrachem nejvíce pro začínající poziční obchodníky držící pozice přes noc, neboť takové gapy mohou „přeskočit“ stop-lossy zadané v trhu a obchodník je pak z trhu vyhozen za nejbližší cenu po otevření. Běžným gapům se poziční obchodník nemůže vyhnout, ale může s nimi počítat ve své strategii. Gapy mívají podle trhu určitou „běžnou velikost“, a tak může být dobrý nápad např. zůstat v otevřené pozici přes noc pouze v případě, že vytvořený otevřený zisk je větší než běžná velikost gapu v daném trhu. Samozřejmostí je také přizpůsobit zadaný stop-loss možnému gapu. Někteří obchodníci sledují začátky trhu s relativně vzdálenějšími stop-lossy a teprve po otevření a zhodnocení situace stop-loss přitáhnou podle vzniklé situace. Počítání s existencí běžných gapů by mělo být součástí každého obchodního plánu pozičního obchodníka. Nezapomeňte, že trvalé zisky nedělá jeden obchod, ale série obchodů za delší časový úsek. Určitě se stane, že vám sem tam nějaký gap pokazí dobře nastartovaný obchod, ale na druhou stranu přijde občas i gap vaším směrem, který zase přinese příjemný zisk. A tak nemá smysl ladit celou strategii podle jednoho konkrétního gapu. Testujete-li dlouhodobé poziční strategie, doporučujeme mj. provádět testování tak, abyste byli schopni určit, jak velký je optimální SL při držení pozice v daném trhu, který pozici podrží i při běžných gapech. Při vstupech do nové pozice je dobré počítat s možností, že běžný gap se velmi často vyplní a hranice vzniklého gapu představují silné S/R úrovně. Odpověď na otázku, zda čekat na vyplnění gapu či nikoliv, musí být opět součástí konkrétní obchodní strategie. Při dlouhodobých trendových obchodech bude jistě velká řada obchodníků vstupovat na základě určitých základních indikátorů a paternů (a ignorovat tak intradenní průběh včetně gapů, kdy se navíc řada nejdůležitějších gapů vůbec vyplnit nemusí, jak ukazuje tento článek), na druhou stranu při kratších obchodech s „těsným“ stop-lossem se jeví vyhodnocování běžných gapů a různých intradenních supportů a resistancí coby vstupních bodů jako dobrá myšlenka. A samozřejmě řada cest existuje i pro obchodníky, pro které jsou gapy příliš velkým psychologickým rizikem – např. intradenní obchodování, obchodování spreadů či řada dalších taktik, ale principielně není důvod se gapů obávat, důležité je s nimi dopředu počítat ve svých obchodních plánech a strategiích.