Prohledat Finančník.cz

"Footprint" je typ grafu, který kombinuje cenu, objem a orderflow, aby obchodníkům poskytl podrobný pohled na tržní aktivitu v reálném čase. Tento graf ukazuje, kolik kontraktů bylo obchodováno na určité ceně a zda byla většina těchto obchodů nákupy nebo prodeje. Footprint nabízí náhled "za oponu" tržní aktivity, umožňuje obchodníkům vidět, kde skutečně dochází k obchodování, kdo má vedení (býci nebo medvědi) a kde mohou být potenciální úrovně podpory a odporu. Na rozdíl od tradičních svíčkových grafů, které ukazují pouze otevření, maximum, minimum a zavření za určité časové období, footprint graf ukazuje, kde v rámci svíčky docházelo k obchodování a jaký byl objem tohoto obchodování. Jedním z klíčových aspektů footprint grafu je schopnost identifikovat "nerovnováhu" mezi nákupy a prodeji. Například, když je mnohem více nákupních objednávek než prodejních objednávek na určité ceně, může to ukazovat na silnou poptávku. Podrobně je na Finančníkovi vysvětleno v článku Různé typy grafů – díl 5, Footprint / Numbers bary

Začínající obchodníci velmi často tíhnou k ultra jednoduchým řešením, se kterými doufají, že vydělají peníze. Sám mám pochopitelně rád v tradingu jednoduchost, ale je otázka, kde ji hledat. Jak víte, mé řešení vychází ze sledování orderflow – tedy samotných vztahů mezi nakupujícími a prodávajícími. A v této oblasti není dobré ignorovat DOM – depth of market (česky hloubka trhu). Problematice DOMu a orderflow obecně se podrobně věnuji ve FIMS kurzech, neboť na principech vycházejících ze sledování toku objednávek ve specifických oblastech a situacích je postaven celý můj obchodní přístup. Nicméně, i když budete obchodovat jinými způsoby, doporučuji DOM úplně ze souvislostí nevypouštět. Proč? Protože veškeré tržní pohyby vycházejí jen a pouze z interakce mezi nakupujícími a prodávajícími. A DOM (zkratka pro Depth of market) je takovou první branou, kde můžeme stav nabídky a poptávky sledovat. Co je DOM v úplné zkratce? Je to přehled o vyčkávajících limitních nákupních a prodejních příkazech na burze. Tyto limitní příkazy vystavují nejrůznější instituce, market makeři, ale i běžní obchodníci. Vyčkávající limitní příkazy se párují s market příkazy, které na burzu posílají méně trpěliví obchodníci, a právě síla jedné nebo druhé strany určuje to, zdali se cena bude v daném trhu hýbat nahoru, nebo dolů (nebo vůbec). Pochopitelně, že limitní příkazy, které nebyly ještě na burze exekuovány, je možné zrušit, takže čísla, která vidíme v DOM, se průběžně dost mění. Ovšem přesto nám poskytují stále alespoň nějaký obrázek o stavu nabídky a poptávky. A bez tohoto obrázku se obchody časují jemně velmi špatně. Proč? Protože nemáme představu o sílách, které jsou potřeba k tomu, aby se trh pohnul nahoru nebo dolů. Podívejte se například na následující screenshot z trhu NQ 30. 3. 2015, kdy tento článek připravuji: V modrém sloupci, zobrazující vyčkávající limitní nákupní příkazy, vidíme čísla typu 31, 44, 42 atd. Tato čísla představují orientační množství vyčkávajících nákupních limitních příkazů, se kterými se párují prodejní market příkazy. Čísla se mění (tak, jak obchodníci posílají nové limitní příkazy a ruší staré), ale v zásadě máme představu, že například výrazně více než 50 prodejních příkazů by mělo cenu poslat trochu dolů, neboť takové množství příkazů již „vyzobe“ vyčkávající limitní příkazy. Aha! Začínáme mít tedy určitou představu o silách, které v trhu působí a to je samozřejmě ten nejúčinnější způsob, jak časovat vstupy. Trhy opravdu fungují v zásadě takto: (c)depositphotos.com/Krisdog Je to určitá „přetahovaná“ mezi nakupujícími a prodávajícími. V reálném obchodování pochopitelně nikdy nevíme úplně přesně, kdo stojí na které straně, ale právě s pomocí DOMu a Numbers barů jsme schopni vyhodnocovat, kdy jsou síly vyrovnané a kdy naopak jedna strana vítězí. Nebo kdy na jedné straně tahá hodně obchodníků, ale stále nemůže lano přetáhnout na svoji stranu (a pohnout tak s cenou) – toto jsou z mého pohledu jednoduché principy, na kterých rád stavím své FIMS strategie. Další princip, který spoustě obchodníkům uniká je to, že v intradenních trzích se jen velmi těžko vydělává, pokud jsou síly „v normálu“ – to je období, kdy stroje bez slitování požírají stop-lossy naivních obchodníků. FIMS obchodování je hodně postavené na obchodování nějakých anomálií a ty opět můžeme sledovat mj. i v DOMu. Podívejte se na celou videoukázku pondělního vstupu z pohledu DOMu. Uvidíte, jak po mém vstupu najednou v DOMu vidím výrazně vyšší číslo – kolem 250: To je informace, kterou v cenovém grafu nevidím, přesto sami tušíte, že taková anomálie patrně signalizuje úplně jiný stav, než když v DOMu tak výrazné číslo není. Tento článek ale není o konkrétních vstupech, byť na videu opět můžete vidět, jak exekuce do aktuální změny nabídky/poptávky vede velmi často k momentu, který mně pomáhá s vysokou úspěšností inkasovat první target a pohodlně pak řídit zbytek pozice. Je to připomenutí faktu, že pokud zejména v intradenním obchodování sledujete pouze cenové grafy, připravujete se o cenné informace o dění na té nejdůležitější úrovni vytvářející v trhu tlaky, které v důsledku obchodujeme zcela všichni. Nastavení DOMu v Sierra Chart tak, jak ho používám já, popisuji v článku Sierra Chart a Depth Of Market (DOM).

Většina začínajících a ztrácejících obchodníků zaměřuje svou pozornost v trzích špatným směrem, čemuž odpovídají i jejich výsledky. Přitom zejména na nižších timeframech spočívá „svatý grál“ často v naslouchání aktivitě ostatních obchodníků - orderflow. Je zřejmé, že v trzích se dá vydělávat nejrůznějšími cestami a nástroji. Dlouhodobě mám však vypozorováno, že čím více věnují obchodníci pozornost studiu základních mechanismů trhů, tím konzistentněji dokáží vydělávat. A je to logické – pochopení funkce nabídky/poptávky v trzích je často ten hlavní edge, který může intradenní obchodník pro své aktivity získat. Přesto se stále větší masa obchodníků od těchto principů vzdaluje. Mnoho obchodníků, se kterými se na internetu potkávám, dnes obchoduje výhradně klikáním do cenového grafu a prakticky ani neví, že existuje nějaký bid a ask… (viz Hodnoty bid a ask v intradenním obchodování). Přitom čím nižší timeframe a stop-loss používáme, tím je určitý stupeň porozumění probíhající aukce v trhu důležitější. Velmi těžko se obchoduje například na 2minutovém timeframu ve futures trzích typu NQ, TF, YM či ES s minimálním SL (tj. například 50–100 USD podle trhu) s tím, že bychom se měli orientovat pouze ze statické podoby cenového grafu zobrazující poslední zobchodované ceny. V předchozím odstavci jsem záměrně použil slovo aukce, protože jakýkoliv cenový graf nereprezentuje nic jiného než ohromný trh, kde se mezi sebou přebíjejí kupující a prodávající. Představte si pro zjednodušení trh ve formě burzy na náměstí, kde by se obchodovalo s jednou komoditou. Například moukou, které místní obyvatelé potřebují pro každodenní pečení chleba. Pokud coby nezávislí pozorovatelé uvidíme, že na náměstí je málo prodávajících, ale přichází stále více zájemců, kteří chtějí teď hned mouku koupit, můžeme s vysokou pravděpodobností odhadnout, že nakupující začnou bojovat o to, kdo s moukou odejde. A je-li trh flexibilní, cena mouky bude růst. Dorazí-li najednou na náměstí velký prodejce z vedlejšího města s obrovskou nabídkou mouky, růst ceny se zastaví a s největší pravděpodobností bude klesat tak, jak se ostatní prodejci budou snažit prodat své zásoby na úkor ostatních prodávajících. Finanční trhy přitom nejsou nic jiného než podobná globální aukce. Obchodníci zde nakupují často za jinými účely, než aby získali finální komodity, ovšem stále zde fungují zákony nabídky a poptávky. Platí například: Pokud cena klesala a najednou v trhu nejsou další agresivní prodávající, pokles ceny se zastaví. Nebo: Pokud po poklesu ceny nejsou v trhu další agresivní prodávající, ale naopak začnou nastupovat agresivní nakupující, cena bude růst. Jako intradenní futures obchodníci přitom máme v platformě všechny informace o nakupujících a prodávajících k dispozici. A je dobré je v nějaké formě využívat. Vím, že z počátku to je spíše frustrující, protože je třeba pochopit onen ohromný dav, ve kterém se pohybujeme. Bohužel trhy typu NQ či ES nejsou „náměstíčko“, ale spíše ohromné komplikované město. My přitom ale nemusíme rozumět chování obchodníků v každé situaci. To ani není možné – stačí se orientovat jen podle těch nejvýznamnějších událostí, které se v trhu naučíme identifikovat. Jedna z mých nejoblíbenějších situací v trhu je například situace, kdy vnímám, že obchodníci agresivně prodávají za market, ale trh nemá sílu dále klesat. Jak je to možné? Někdo „velký“ na druhé straně nakupuje (například fond, banka, velcí poziční obchodníci). V takovém případě je dobré být na straně velkého nakupujícího – počkám si, až prodávajícím dojde dech a přidám se k dalším agresivním nakupujícím, kteří se v daném místě objeví. Jak toto všechno sledovat? Cest je celá řada. Někomu stačí volume, já tradičně používal Time and Sales (viz článek K čemu je v platformě Time and Sales?). Time and Sales stále používám pro volatilnější trhy s menší likviditou. V likvidnějších trzích se dnes orientuji podle numbers barů / footprintů (viz Různé typy grafů – díl 5, Footprint / Numbers bary). Někteří obchodníci sledují agregované informace o nabídce a poptávce pomocí kumulované delty. Abych byl konkrétní, pojďme si ukázat, jak může v reálu vypadat sledování podobného edge: Na grafu jsou zobrazeny Numbers bary v programu Sierra Chart. V rámci každé úsečky vidím přesný počet agresivních prodávajících (nalevo) a agresivních nakupujících (napravo). Agresivní znamená, že prodávající prodával za bid a nakupující nakupoval za ask. Na poslední úsečce označené jako „A“ vidíme, že agresivní prodávající se stále snažili tlačit cenu dolů (hodně obchodníků prodávalo za bid). Svíčka má solidní volume (2110 obchodů), silné zapojení prodávajících na low baru, ovšem cena se již začala zvedat. Prodávající narazili na nějakou „bariéru“ v podobě čekajících nákupních limitních příkazů. Na další úsečce vidíme, že obchodníci vyčkávají: Výrazně se snížil počet obchodů (na 610) a souboj nabídky/poptávky probíhá uprostřed svíce. Na cenové úsečce přitom stále vidíme snahu trhu klesat…. Podívejme se však na další úsečku: Přestože na cenovém grafu vidíme „doji“, na našem „náměstíčku“ vnímáme, že se v trhu objevují agresivní nakupující, a můžeme uvažovat o vstupu do longu. Proč? - Protože trh neměl sílu klesat, přestože se o to viditelně a silně pokusil. - Obchodníci, kteří šli do shortu na low dne, budou své pozice likvidovat na stop-lossech (nákupy). - Obchodníci, kteří byli v shortu, budou své pozice uzavírat = další nákupy. Jakmile se do aukce zapojí další agresivní nakupující, cena pochopitelně vyrazí vzhůru: Shrnutí Tato ukázka představuje jen nakousnutí problematiky. Chtěl jsem především ukázat na cestu, jak lze na nižších timeframech sledovat trhy z pohledu aktuálního dění mezi nakupujícími a prodávajícími, což představuje v intradenním obchodování skutečně silný edge. Ten osobně kombinuji s dalšími taktikami svého obchodního plánu FIMS. A to především tak, že aktivitu v orderflow (Time and Sales, Numbers bary) sleduji jen v určitých situacích. Každopádně nástroje pro sledování orderflow jsou dnes k dispozici snad ve všech platformách (v Sierra Chart je vše, co jsem ukazoval, přímo součástí softwaru), a pokud se vám v trzích nedaří, doporučuji se na danou oblast z některého naznačeného úhlu zaměřit a studovat cenové grafy i z pohledu probíhající aktivity mezi prodávajícími a nakupujícími.

Vždy je dobré vědět, jak z principu funguje to, s čím pracujeme. Všichni obchodníci vnímají, že se trhy hýbou, ale jen výrazná menšina se zabývá tím, co konkrétně k pohybům ceny vede. Přitom pochopení základních tržních principů nám může výrazně pomoci v budování našich obchodních taktik. Než se začtete do dalšího textu, zkuste si sami nejprve odpovědět na následující otázky: Co způsobí, že se trh pohne o tick nahoru? Co způsobí, že se trh pohne o tick dolů? Z diskuzí s různými začínající obchodníky vím, že spousta se jich domnívá, že trh roste nahoru, pokud v trhu více obchodníků nakoupilo, než prodalo. To je ale špatně, neboť v trhu existuje pro každý obchod právě jeden kupující a prodávající. Aby prodávající mohl kontrakt prodat, musí existovat kupující a naopak. Trhy se pohnou z dané ceny vzhůru, pokud poptávka (zájem/agresivita nakupujících) převyšuje nabídku (zájem prodávajících). Řekněme, že v trhu jsou jen dva subjekty. Jeden chce prodat a nabízí zboží/kontrakt za cenu 1001 a druhý chce koupit a poptává za své zboží/kontrakt 1000. Pokud ani jeden není do obchodu tlačen a v trhu by nebyli další účastníci, tak máme patovou situaci – cena se nikam nehýbe, protože nedochází k žádnému obchodu. Ovšem ve finančních trzích existuje ohromná likvidita, takže podobná patová situace je často brzy vyřešena. Do trhu vstoupí teoretický třetí účastník, který chce například „nakoupit za každou cenu“, protože očekává, že se cena brzy pohne vzhůru. Takový účastník akceptuje nabízenou cenu 1001, čímž způsobí její růst k nejbližší vyšší nabídce (pokud již nikdo jiný není aktuálně ochotný na ceně 1001 prodávat). Téma nabídky a poptávky je velmi komplexní a cílem tohoto článku není jej obsáhnout celé. Rád bych spíše poskytl určitou startovací informaci těm, kteří o daném tématu ještě příliš nepřemýšleli. Pojďme se tak podívat na praktickou aplikaci. Zde je ukázka DOMu vizualizující hloubku trhu trhu ES: DOM je zkratka pro Depth of Market a jde o nástroj, skrz který v platformách vidíme čekající nabídku a poptávku. Tedy příkazy subjektů v trhu, které jsou ochotni prodat za konkrétní cenu nebo koupit. Prakticky jde o limitní příkazy pro prodej nebo nákup. Prodejní limitní příkazy vidíme nad aktuální cenou v pravém sloupci, nákupní limitní příkazy vidíme pod aktuální cenou v levém sloupci. Na uvedeném příkladu mimo jiné vidíme, že na ceně 1313.5 v daný okamžik čeká 386 příkazů k nákupu a na ceně 1313.75 celkem 460 příkazů k prodeji. Čísla se samozřejmě neustále mění, protože v trhu je ohromné množství účastníků, kdy jedni ruší své čekající příkazy a jiní zadávají nové. Nehledě na to, že dnes existují různé algoritmy, které s danými čísly manipulují skrz rychlé vytváření/rušení příkazů, takže čísla je třeba brát s rezervou – ale to je již zcela mimo tento článek. Řekněme, zcela hypoteticky, že by se čísla neměnila a stav v trhu byl takový, jako vidíme na screenshotu – určitý počet obchodníků chce skrz limitní příkazy prodat a jiný počet obchodníků nakoupit. Aby se „začalo něco dít“ musí například některý obchodník začít nakupovat agresivně – tj. například zruší svůj limitní příkaz na ceně 1313.5 a je ochotný nakoupit „10 kontraktů za aktuální cenu“ (příkazem market), což prakticky znamená o tick výše, protože právě na této ceně jsou nejblíže nabízeny kontrakty k prodeji. V takovém případě by tedy byl vyplněn za cenu 1313.75, kde nyní bude čekat již jen 450 kontraktů. (Pozn.: Popisován je trh e-mini ES, kde nejmenší jednotka pohybu je 0.25). Řekněme nyní, že do trhu vstoupí další agresivní obchodník, který bude chtít marketem nakoupit 500 kontraktů – nabídka je na ceně 1313.75 ale už jen 450 kontraktů. Cena se tak pohne na 1314, kde bude nakupující uspokojen zbývajícími 50 kontrakty. To podstatné, co by obchodník měl vnímat, je tedy zjednodušeně následující: - Čekající prodejní/nákupní příkazy dokáží absorbovat zájem nakupujících/prodávajících. Pokud bude chtít například ohromné množství obchodníků prodávat na ceně 1315 (protože je to například významná S/R úroveň), potom taková nabídka může „pohltit“ ohromné množství nákupních příkazů, a tudíž zbrzdit pohyb vzhůru, přestože to chvíli v trhu vypadá, že „každý nakupuje“. - Trhem hýbou agresivní nakupující a kupující, kteří jsou ochotni akceptovat aktuálně nabízenou/poptávanou cenu (tj. vstupují marketem). Tito obchodníci představují protistranu pro vyčkávající limitní příkazy. Jakmile je zájem obchodníků na dané ceně vyšší, než se aktuálně nabízí/poptává skrz čekající limitní příkazy, trh se pohne. Uvedený příklad skutečně představuje zjednodušený základ, ovšem obsahující silné principy, ze kterých vychází mnoho přístupů v analýze orderflow. Nakonec i nástroje typu kumulativní delta a numbers bary nám vizualizují principy vysvětlované v tomto článku.

Když jsem v jednom z posledních článků psal o Footprint barech, zmínil jsem podobnost s oknem Time and Sales, kterému jsme se na Finančníkovi zatím také v článcích nevěnovali. A to přesto, že jde o nástroj, který může v intradenním obchodování výrazně pomoci. Ovšem pouze, pokud se jej podaří obchodníkovi dobře ovládnout, především dlouhodobou praxí a obchodník má již funkční přístup, na kterém může praxi se sledováním Time and Sales rozvíjet. Time and Sales není podle mého názoru nástroj nezbytný pro začínající tradery a řekl bych, že není pro začínající obchodníky ani vhodný. Svoji podstatou poskytuje ohromné množství, neustále se měnících informací, které snadno vedou k zahlcení mysli obchodníka a k impulzivnímu chování. Pokud s tradingem začínáte, nedokážete zatím v trzích profitovat, ale chcete zapojit analýzu orderflow do svého obchodního plánu, pak bych za sebe doporučovat věnovat pozornost spíše Footprint grafům – poskytují do určité míry podobnou informaci, ale uspořádanou do statičtější, a proto trochu srozumitelnější, formy. Ale jde pochopitelně o můj subjektivní názor. Time and Sales je nezpochybnitelně zajímavý a důležitý nástroj, do jehož zkoumání se mohou pustit i začínající obchodníci, jenom by měli mít na zřeteli, že obchodní přístup je dobré budovat od „makro úrovní“ a Time and Sales spadá jednoznačně zcela na opačný konec – do oblasti „mikro analýzy“. Time and Sales je v dnešních elektronických platformách okno, obsahující informace o všech uskutečněných obchodech. Je to novodobá podoba tradiční „pásky“ (anglicky Ticker Tape), která se v minulém století, do masivního nástupu počítačů, používala pro vzdálený telegrafický přenos informací o obchodované akcii. Time and Sales zobrazuje tedy obchodníkům kompletní order flow – tok zobchodovaných objednávek pro daný trh. Ke každé objednávce je k dispozici informace o času zobchodování, ceně, za kterou byla objednávka zobchodována a velikosti objednávky. Současně je v nějaké formě vyjádřen způsob zobchodování objednávky – především zdali šlo o obchod uskutečněný za bid nebo za ask. Ukázka okna Time and Sales v programu TradeStation: Na screenshotu je vidět Time and Sales pro trh Euro Bunds. Každý řádek představuje informaci o uskutečněném obchodu. Nejnovější (poslední) objednávka je zobrazena nahoře. Vidíme, že v době získání screenshotu byl poslední obchod uskutečněn v 9:16:05 za cenu 133.31. Šlo o zobchodování 1 kontraktu, který byl zobchodován za cenu ask. Před tím proběhl obchod s devíti kontrakty za cenu ask atd. Okna Time and Sales ve všech programech obsahují stejná čísla (tedy pochopitelně v závislosti na kvalitě datafeedu), ovšem mohou se lišit grafickou formou. Takto například vypadá Time and Sales v programu NinjaTrader: Program NinjaTrader v Time and Sales nevypisuje specifikaci obchodu (bid/ask atd.), ale tuto informaci pouze interpretuje barevně. Barvy si samozřejmě může každý obchodník nastavit podle svého gusta. Konkrétně v programu NinjaTrader klikněte pravým tlačítkem myši do oblasti Time and Sales a z kontextového menu vyberte volbu Properties: Interpretace Time and Sales Jelikož Time and Sales představuje rychle se měnící tok čísel, existuje jistě ohromné množství náhledů, jak s tímto zdrojem informací pracovat. Co se mých zkušeností týče, zde je několik tipů: Orderflow analýza (a tedy i sledování Time and Sales) by měla představovat finální mikro stupeň technické analýzy. To znamená, že Time and Sales sleduji jen v oblastech, kde očekávám vstup do pozice (např. odražení od S/R oblasti) a pouze tam. Nemá smysl sledovat Time and Sales trvale, nedokáži si představit obchodovat pouze na základě tohoto jednoho nástroje a pokud budete pozornost upínat k podobným mikronástrojům, budou vám unikat mnohem důležitější informace. V případě oblasti, kde očekáváme určitou reakci ceny (např. zmíněné odražení od S/R zóny) může TS leccos napovědět. Čísla vnímám stejně, jako bych byl např. uprostřed pitu. Pokud chci koupit, představuje pro mne podpůrný signál to, že vidím, že time and sales je celý „zelený“ – realizují se hodně a rychle objednávky za ask a lze tak očekávat určité momentum směrem vzhůru. S prodejem naopak – Time and Sales je celý „červený“, což indikuje, že většina účastníků trhu v daný moment prodává za bid a lze očekávat otočení trhu směrem dolu. Další podstatná část puzzle je, zda-li „protistrana“ bojuje nebo nikoliv a samozřejmě co dělá cena. Ale upřímně, zejména na důležitých místech bývá cenová aktivita velmi rychlá, nejvíc tak vnímám Time and Sales graficky a skrz rychlost párování objednávek. Asi nejdůležitější funkcí Time and Sales je možnost filtrovat obchody od určité velikosti. Na výše uvedeném screenshotu z nastavení NinjaTrader jde o položku Size filter. Pokud zde zadáme číslo například 50, budou se v Time and Sales zobrazovat jen obchody, které mají 50 kontraktů a více. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že velcí hráči dnes dokáží jednoduše zakrýt své aktivity tak, že budou své příkazy různě automaticky „drobit“ na malé objednávky, takže nelze brát velikost obchodů zcela dogmaticky, ale přesto jsou objednávky s větším počtem kontraktů často směrodatnější než ty s jedním kontraktem nebo dvěma. Využívám v kombinaci s výše naznačeným přístupem – čekám-li vstup long na určité cenové hladině a vidím-li, že se začínají realizovat větší objednávky za ask a žádné za bid, představuje pro mne taková situace další potvrzení o smysluplnosti vstupu. Platformy v Time and Sales zobrazují u jednotlivých objednávek i další stavy (above ask atd.). Osobně však používám dvě barvy – jednu pro všechny stavy spojené s ask a druhou pro všechny stavy spojené s bid. Závěrem Chtěl bych ještě jednou zdůraznit, že Time and Sales je hodně subjektivní nástroj a nemyslím si, že je dobrý s tímto nástroj pracovat dokud si trader neosvojí dobře základy analýzy kontextu trhu, práce s risk managementem a obecně nemá robustní funkční obchodní systém. Pokud však již víte, kde principiálně do trhu vstupovat, může vám Time and Sales dobře pomoci s jemnějším časováním vstupů. Netřeba patrně zdůrazňovat, že trhy se hodně liší likviditou, a tak i v Time and Sales uvidíte úplně jiná čísla, budete-li se dívat na trh ES a nebo např. YM.

Mezi méně tradiční grafy, ale o to zajímavější, patří grafy pomáhající identifikovat orderflow – aktivity nakupujících a prodávajících na jednotlivých cenových hladinách. Tento typ grafů nepoužívá mnoho obchodníků, přesto stojí za pozornost, jelikož zejména v diskréčním obchodováním může pomoci napovědět o aktuální detailní struktuře trhu a hlavním zájmu obchodníků. Grafy, které jsou předmětem dnešního dílu seriálu, mají v různých platformách různá označení. Nejčastěji se jim říká Footprints což je marketingové označení výrobce software MarketDelta, který s těmito grafy přišel patrně jako první (minimálně v masovém měřítku), v programu Sierra Charts najdete tyto grafy pod názvem Numbers Bars. V článku se budu držet především označení Footprint. Zjednodušeně řečeno představují Footprint grafy vizuální interpretaci aktivity nakupujících a prodávajících skrz obchody uskutečněné buď za bid nebo ask cenu. Do velké míry tak lze z Footprint grafů vyčíst podobnou informaci jako z tradičního Time & Sales, ale s tím rozdílem, že v Time & Sales jsou informace interpretovatelné defacto jen v reálném čase, kdežto Footprint tyto informace nabízejí k interpretaci jak v reálném čase, tak i v historii. Footprint grafy si lze představit jako „grafickou nadstavbu“ nad libovolný graf, která zobrazuje souhrnné informace o obchodech provedených za bid/ask na dané cenové hladině s tím, že vytváření „svíček“ je řízeno primárním timeframe. Footprint grafy tak mohou mít klasickou časovou periodou, častěji se však aplikují na alternativní grafy – zejména rangebary. Takto vypadá Footprint graf (alá Numbers bar) v programu Sierra Chart. Footprint je zobrazen na range bar grafech 4 ticky v trhu ES (podrobný popis range bar grafů naleznete v předcházejícím díle našeho seriálu Různé typy grafů – díl 3, range bary😞 Na obrázku vidíte, že Footprint bary jsou zobrazovány ve stejných blocích jako range bary (tj. na screenshotu je zobrazeno 5 range barů), bloky jsou však široké aby do nich bylo možné vepsat potřebné informace. Na jednotlivých cenových hladinách pak v daném range baru vidíme, kolik obchodů proběhlo za cenu bid (číslo nalevo) a kolik za cenu ask (číslo napravo). Na rozdíl např. od DOMu (viz Obchodování z DOMu vs. obchodování z grafu) jsou ve Footprintu vidět pouze skutečně zrealizované obchody. Jak však s touto informací naložit? Využití Footprint grafů Práce na úrovni analýzy bid/ask objednávek je podle mých zkušeností vždy do vysoké míry subjektivní. Neexistují žádná jednoznačná pravidla a pohled je hodně závislý na zkušenostech obchodníka. Už jen z důvodu, že každý ze zobrazených obchodů může znamenat jak otevření nové pozice, tak ale i uzavření starší otevřené pozice (jinými slovy – nákup je často prováděn za ASK, ovšem nákup trhu používáme jak pro vstup do dlouhé pozice, tak pro výstup z krátké pozice). To však nesnižuje význam Footprint grafů, které mohou při určitém stylu obchodování hodně napovědět a pomoci především s jemným časováním vstupů a umísťováním stop-lossů. Osobně nemám své obchodování postavené na Footprintech, nicméně pro některé situace v trhu používám Time & Sales, což je velmi podobný nástroj, mohu tak pomoci s určitým nasměrováním se základními tipy při případném studiu tohoto stylu zobrazování grafů. Věřím, že další tipy se objeví v diskuzi. Především bid/ask analýzy je třeba provádět teprve až jako poslední nástroj technické analýzy, poté, co má obchodník jasnou představu o aktuálním kontextu trhu. Drtivá většina obchodníků pracuje s nástroji typu Footprint tak, že si nejprve analyzuje trhy na vyšším timeframe, zakreslí si S/R zóny a teprve, když se trh začne obchodovat v oblasti předpokládaného vstupu do pozice, používají grafy typu Footprint pro potvrzení vstupu. Potvrzení skrz Footprint grafy mohou mít nejrůznější podoby a defacto již mají charakter prvků obchodních systémů (tj. neexistuje nějaká jednoznačný pattern, který by fungoval za všech okolností). Navíc každý trh má jinou likviditu a „čísla“ ve Footprintech tak vypadají pokaždé jinak. Pokud se rozhodnete s Footprint grafy seznamovat, nejjednodušší je patrně zkoumat jejich vzhled na historických grafech v oblastech silných S/R oblastí. Mj. je zajímavé sledovat cenové hladiny kde výrazně převažovala jedna strana objednávek (bid/ask) nad druhou a následný vývoj, který daná aktivita způsobila (proražení, revers). Spoustu zajímavých videí na téma Footprint grafů lze nalézt na stránkách MarketDelta. Footprint grafy jsou zajímavé také z pohledu zkoumání „mikro S/R úrovní“ v rámci jednotlivých svíček – např. pro umisťování vstupních limitních příkazů nebo stop-lossů. Tyto mikro S/R úrovně často vznikají na cenové hladině, která byla nejvíce obchodována a právě Footprint grafy dokáži tyto hranice zcela zřetelně identifikovat (na screenshotu ceny s černým rámečkem): A pochopitelně existuje celá řada dalších interpretací a patternů, které lze ve Footprintech objevovat. Pozor však na skutečnost, že Footprint grafy mohou vést k paralýze z analýzy – vždy je třeba mít v hlavě nejprve velký obraz a teprve potom se případně věnovat takto extrémní „mikroúrovni“. Tj. jako vždy jde o nástroj, který není nutný pro profitabilní obchodování, ale pro některé styly obchodování může být přínosem. Nastavení v Sierra Chart Numbers bary se v Sierra Chart nastavují tradičně v Chart > Chart Settings (F5). Zde je třeba nejprve nastavit typ grafů a poté v okénku Graph Type zvolit Bid Vol x Ask Vol Numbers Bars. Takto vypadá nastavení pro trh ES s range bary 4 ticky: Pro diskuzi a rozvíjení této taktiky můžete použít toto vlákno uzavřené diskuze. Ta je určena pouze pro účastníky kurzu Pokročilé intradenní obchodování s pomocí Price Action s využitím intermarket a volume analýzy, ve kterém se také Numbers Bary zabýváme.