Prohledat Finančník.cz

Při obchodování na burze můžeme pracovat s různými statistickými výhodami. Jednou z nich může být i IPO, kdy se akcie poprvé dostávají na burzu. Obsah článku: Co je IPO? Kolik je IPO za rok? Proč se o IPO z pohledu tradingu zajímat? Obchodování IPO Tendence pohybů akcií po IPO SPAC vs. tradiční IPO Identifikace SPAC v historických grafech Obchodní plán vycházející z IPO Backtest mechanické IPO strategie Mechanické obchodování IPO – shrnutí Co je IPO? "IPO" je zkratka pro "Initial Public Offering" a označuje první veřejnou nabídku akcií společnosti na burze. Tento proces je klíčovým momentem pro mnoho soukromých společností, protože znamená jejich vstup na veřejný akciový trh a nabídnutí svých akcií široké veřejnosti. Před IPO je společnost obvykle vlastněna zakladateli, ranými investory, jako jsou venture kapitalisté, a možná malým počtem privátních investorů. IPO umožňuje společnosti získat kapitál od široké veřejnosti prostřednictvím prodeje akcií a současně poskytuje raným investorům a zakladatelům možnost zhodnotit část své investice. Kolik je IPO za rok? Jde o stovky ročně. Pokud analyzujeme IPO na americké burze, kde otevírací cena první den uvedení na burzu byla vyšší než 5 USD a objem prvního dne obchodování minimálně 10 000 akcií, pak vidíme, že běžný počet IPO posledních let se pohyboval kolem 200 až 300. Extrémní byl rok 2021, kdy těchto IPO bylo přes 500: Historická data ukazují, že počet IPO obecně výrazně klesá v době poklesů trhů. V loňském roce 2022 bylo IPO celkem 87, letos zatím jen 57. Proč se o IPO z pohledu tradingu zajímat? Coby tradeři obecně vyděláváme především na neefektivitách trhů. Ty se často odehrávají v dobách, kdy v trzích panují emoce. Což uvedení nové společnosti na veřejně obchodovaný trh často představuje. O společnostech vstupujících na trh se hodně hovoří a především není známá jejich tržní cena. Ta se teprve bude tvořit. Obchodování IPO IPO lze obchodovat jednak tak, že se účastníme samotného úpisu. Při vstupu na burzu je na základě poradců a investičních bank stanovena cena, za kterou se akcie upisují. Za tuto cenu lze nakupovat akcie u brokerů, kteří IPO umožňují obchodovat. Řada obchodníků akcie nakupuje právě v IPO a vydělává na tzv. fenoménu IPO pop – rozdílu mezi první otevírací cenou akcie na burze a cenou, za kterou byla akcie upsaná. Řada akcií na základě zájmu investorů otevře výše, než za kterou byly primárně upsány. Nasdaq ve svých statistikách udává, že průměrný IPO pop v roce 2020 byl 38 %. IPO lze obchodovat ale i tak, že akcie nakupujeme až poté, co se začnou obchodovat na burze. Což je cesta, která se dá dělat systematicky s běžnými nástroji, které máme všichni k dispozici. Oproti etablovaným akciím můžeme coby tradeři těžit ze zvýšené volatility a již zmíněného prostého faktu, že trh teprve hledá férovou tržní cenu dané společnosti. To se promítá do toho, že některé tituly mohou po svém IPO dosáhnout ohromného zhodnocení. Zde je graf nejvyšších zhodnocení akcií za 40 obchodních dnů od první otevírací ceny: Vidíme, že každý rok, včetně let 2022–2023 se našly tituly, které během 40 dnů po IPO uzavřely o několik set procent výše, než za jakou cenu začalo na burze jejich obchodování. To jsou bezesporu zajímavé obchodní příležitosti. Tendence pohybů akcií po IPO Výše uvedený graf by mohl naznačovat, že akcie mají po IPO tendenci růst. Obecně tomu ale tak nebývá (výše publikovaný graf ukazuje maxima). Takto vypadají průměrná zhodnocení za 40 obchodních dnů od první otevírací ceny po IPO: Zejména v kontextu celkového klesajícího trhu akcie po IPO průměrně klesaly. A některé opravdu výrazně. Takto vypadá nejnižší zhodnocení akcií po IPO za 40 dnů od první otevírací ceny: Akcie tedy umí v relativně krátké době po IPO vytvořit jak ohromný zisk, tak ohromnou ztrátu. To je paradoxně přesně prostředí, které pro aktivní trading potřebujeme. Vesměs vyděláváme hlavně na volatilitě, kdy se obchodované trhy hýbou. SPAC IPO vs. tradiční IPO IPO v grafu poznáme tak, že v daný den začíná cenový denní graf daného tickeru. Budete-li grafy testovat a například na IPO stavět obchodní systém, je potřeba mít na paměti druhý možný způsob, jak se společnosti dostávají na burzu. Může jít o výše popsané tradiční IPO, ale i o tzv. SPAC (Special Purpose Acquisition Company). SPAC IPO a tradiční IPO jsou dva rozdílné přístupy, jak společnost může vstoupit na veřejný akciový trh. Zatímco oba procesy mají stejný konečný cíl – získat kapitál od veřejných investorů a obchodovat na burze – způsob, jakým k tomu dosáhnou, se značně liší. SPAC, někdy označovaný jako „blank check company“, je entita vytvořená výhradně za účelem akvizice jedné nebo více nejmenovaných podniků. Společnost se na burzu dostane tak, že skupina investorů nebo sponzorů vytvoří novou společnost (SPAC) a uvede ji na burzu. Přičemž investoři kupují akcie bez znalosti, jaká konkrétní akvizice bude provedena. Jde skutečně o prázdnou společnost, kdy se teprve později hledá firma, u které SPAC provede akvizici. Jakmile je cílová společnost identifikována (často měsíce až několik let), akcionáři SPAC hlasují o schválení akvizice. Po schválení se cílová společnost stává veřejně obchodovanou společností prostřednictvím fúze se SPAC. Ohromný boom ve SPAC IPO byl v letech 2020–2021. Často šlo o několik set IPO ročně (SPAC IPO nejsou součástí výše publikovaného grafu počtu IPO za rok). Rozlišovat mezi tradičním IPO a SPAC IPO je při analýze grafů velmi důležité. Cena SPAC IPO zpočátku nemá souvislost s akvizovanou společností. Identifikace SPAC v historických grafech SPAC můžeme v historických grafech identifikovat například pomocí Norgate Dat (je potřeba alespoň platinum tarif). Takto vypadá jednoduchý indikátor, kterým si do grafu vykresluji, jestli byla společnost SPAC: #include_once "Formulas\Norgate Data\Norgate Data Functions.afl" blankcheckcompany = NorgateBlankCheckCompanyTimeSeries(); Plot(blankcheckcompany,"SPAC",colorBlack,styleHistogram); Screenshot z Amibrokeru zobrazuje cenový vývoj healthcare společnosti Clover Health Investments (CLOV): Ta vstoupila na burzu v roce 2021 prostřednictvím SPAC IPO. Vývoj grafu v roce 2020 (kde na spodním indikátorů vidíme čárky) se netýkala společnosti CLOV, ale investičního nástroje (prázdné společnosti), která byla uvedena na burzu, ale ještě se nevědělo, se kterou společností se spojí. Obchodní plán vycházející z IPO V případě systematického obchodování IPO se tedy budeme chtít zaměřit na nové společnosti (existuje v grafu jen několik úseček), které nejsou SPAC. Patrně budeme chtít tyto společnosti nakupovat (shortování akcií se mi jeví v této fázi jako hodně riskantní, nehledě na to, že shorty nemusí být vůbec k dispozici). Můžeme zkusit nakupovat společnosti, které vykazují určité momentum a volatilitu. A pro řízení risku použít stop-loss a profit-target v rozumném risk:reward poměru. Pozice budeme tedy držet swingově. Takto může vypadat rámcový plán: Vstupní podmínky: Akcie se obchoduje mezi 5.–10. obchodním dnem po IPO. Normalizovaná volatilita (ATR5/C) je vyšší než 0,05. Akcie má momentum. Poslední uzavírací cena je vyšší než nejvyšší předchozí uzavírací cena za posledních 5 dnů. Současně je poslední uzavírací cena vyšší než uzavírací cena prvního dne na burze. Akcie se obchoduje alespoň za 5 dolarů (nechceme obchodovat tzv. penny stocks). O akcii je zájem. Nejnižší denní objem obchodů od uvedení na burzu je 50 000. Risk management: Stop-loss 5 % od vstupu. Profit target 30 % od vstupu. Časový stop-loss 40 dnů (nechceme vázat kapitál extrémně dlouho, pokud se cena akcie nebude hýbat). Obchodované trhy: Všechny tradiční IPO na US trzích. Kapitál dělím do 3 dílů, každé pozici přiřazuji 33 % kapitálu. Pokud by bylo jeden den více signálů, obchoduji ty, které mají od IPO vyšší zhodnocení. Backtest mechanické IPO strategie Backtest podobného ukázkového přístupu rozhodně naznačuje, že v této oblasti bude zajímavý edge. Historicky by strategie dosahovala zhodnocení 32,6 % p.a. při drawdownu -22,28 %. Z kapitálu 10 000 USD bychom za posledních deset let vytvořili 198 520 USD (po odečtení komisí). Průměrný obchod vychází na +2,64 %, sharpe ratio na 1,19. Velmi dobré je také nízké využití kapitálu. Ten by byl průměrně využit jen z 34,82 % a podobná strategie by se tak mohla hodit do obchodování systematického portfolia, ve kterém sdílíme kapitál mezi strategiemi a dosahuje vyšších zhodnocení. Zde jsou graficky zobrazené výsledky backtestů. Graf vývoje stavu účtu strategie (zelená křivka) vs. benchmark S&P 500 (šedá linka). Logaritmické měřítko: Graf vývoje stavu účtu strategie (zelená křivka) vs. benchmark S&P 500 (šedá linka). Běžné měřítko: Graf procentuálního využití kapitálu strategie: Mechanické obchodování IPO – shrnutí Jednoduchá ukázková strategie ukazuje, že v mechanickém obchodování IPO může být zajímavý edge. I velmi jednoduchá pravidla strategie vykazují stabilní růst equity křivky. A to i v letech 2022–2023, kdy akciové trhy padaly. Je to dáno zvoleným risk managementem. Ztráty jsou limitovány 5% stop-lossem, zisky pak strategie inkasuje poté, co akcie vzroste po IPO o 30 %. Zisk je tak 6x vyšší než ztráta a systém si může dovolit obchodovat s nižší úspěšností a čekat na ty akcie, které po IPO vystřelí.

Obsah článku: Co je intradenní obchodování (daytrading)? Kde získat funkční obchodní plán? Co je intradenní breakout otevíracího rozpětí? Pravidla obchodního plánu intradenního breakoutu Jak strategii mechanicky otestovat? Hotový kód mechanické intradenní breakout strategie Automatizovaný daytrading - shrnutí Daytrading může být hodně výdělečný. Zde je konkrétní plán, jak bych začal. A to včetně kódu strategie, kterou je možné pustit do trhu jako autotrader. Co je intradenní obchodování (daytrading)? Intradenní obchodování je styl tradingu, kdy pozice držíme jen přes den (tj. nikoliv přes noční seanci). Výhodou je, že coby obchodníci můžeme jít spát s čistou hlavou, je možné pracovat s vyšší pákou (brokeři mají pro intradenní držení pozic vesměs jiné požadavky na kapitál než pro pozice držené přes noc) a kapitál na účtu může pracovat s vyšší frekvencí, a tudíž více vydělávat. Na druhou stranu je intradenní obchodování velmi náročné. Zejména diskreční, kdy obchodníci velmi často sklouzávají k tomu, že obchodují nikoliv dlouhodobé pravděpodobnosti, ale subjektivní „predikce“ toho, kam se trh vydá. A to nefunguje. Intradenní obchodování je těžký boj i z pohledu nákladů. U pozic trvajících hodiny nebo minuty budeme z principu dosahovat průměrně nižších výdělků na jeden obchod, ale komise platíme brokerům stejně jako u kteréhokoliv jiného obchodu. Často se tak může stát, že poplatky spolykají všechny těžce vydělané peníze. Zejména, pokud bude obchodník provádět mnoho ultrarychlých obchodů denně. Přesto má intradenní obchodování potenciál. Vidím jej zejména v momentě, kdy strategie automatizujeme a obchodujeme spíše s nižší frekvencí – například jeden intradenní obchod v trhu denně s dobou trvání spíše hodiny, než minuty. Osobně intradenně obchoduji jak mean reversion, tak breakout strategii na akciových indexech. Intradenní strategie tvoří menší část mého portfolia, které je dále složené především z mechanických swingových a dlouhodobějších rotačních strategií. Nicméně komplexnější portfolia vyžadují přiměřeně vysoký kapitál a pro řadu obchodníků tak může být zajímavé začít s daytradingem, kde jsou požadavky na kapitál nejmenší. Pojďme si proto ukázat možnou cestou, jak konkrétně začít, pokud zatím žádnou AOS strategii ani systém pro autotrading nemáte. Kde získat funkční obchodní plán? Moje osvědčená cesta je inspirovat se tím, co funguje ostatním. To jde pochopitelně tím lépe, čím více zkušeností člověk má. Při stavbě úplně prvních systémů bych vyšel z těch nejvíce diskutovaných principů, které fungují dlouhodobě. Například na Finančníkovi roky diskutujeme intradenní breakouty v akciových indexech. V případě daytradingu je to určitě dobrý začátek. Na internetu lze najít i funkční obchodní plány. Například v různých akademických studiích, které jsou volně dostupné. Jde o ohromné množství dat, naštěstí ale existují služby, které je procházejí, katalogizují a popisované edge backtestují. Patrně nejlepší je quantpedia.com. Tu se svým týmem připravuje Radovan Vojtko, který v nedávném rozhovoru v newsletteru Quantopian zmínil například studii: Může být day trading skutečně profitabilní? Adresa ke stažení: https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=4416622 Ta backtestuje jednoduchý breakout otevírací rozpětí na 5minutovém grafu akciového indexu Nasdaq 100 v letech 2016 až 2023 a došla k závěru, že s použitím páky a intradenního obchodování breakoutů bylo možné ve sledovaném období dosáhnout přibližně 10x vyššího zhodnocení než při držení samotného indexu. Breakouty na indexech nevymizí a s podobným principem bych se tak nebál začít v malém obchodovat. Pochopitelně je třeba akceptovat, že systémy se široce veřejně diskutovanými pravidly patrně mohou časem degradovat a úplně bych se na ně nespoléhal s většími účty. Ale odněkud je třeba začít a zkušenosti získané živým obchodováním vám budou postupně přinášet inspiraci k tomu, jak plány posouvat dál. Sám například obchoduji intradenní breakout také ve velmi triviální podobě, ale s určitou nuancí, která věřím, že může přinášet dodatečnou obchodní výhodu. Na tu bych ale bez předchozí praxe v trzích patrně nepřišel. Co je intradenní breakout otevíracího rozpětí? Za otevírací rozpětí se považuje maximální a minimální cena sledovaného intervalu trhu po jeho otevření. V případě zmíněné studie „Může být day trading skutečně profitabilní“ jde o prvních pět minut obchodování. Pokud si zobrazíme trh skrz pětiminutový graf, pak otevírací rozpětí představují High a Low první úsečky. V grafu jsem situaci zobrazil šrafovanou linkou: Americké akciové indexy otevírají v USA ve stejnou dobu jako akcie. Obchodují se tedy od 8:30 centrálního časového pásma (CT), což většinu roku odpovídá českému času 15:30 (kromě několika málo týdnů, kdy je čas posunut o hodinu díky změně letního a zimního času, která neprobíhá v USA a Evropě stejně). Šrafované linky odpovídají High (horní linka) a Low (spodní linka) první pětiminutové úsečky, což je otevírací rozpětí vycházející ze studie (existují i další principy pracující například s delším časem pro výpočet otevíracího rozpětí). Pravidla obchodního plánu intradenního breakoutu Studie definuje zcela mechanický obchodní plán, který je možné shrnout do následujících kroků: Čekáme na uzavření první pětiminutové úsečky. Pokud je první pětiminutová úsečka rostoucí (Close > Open), pak na otevírací ceně druhé úsečky otevíráme long pozici. Pokud je první pětiminutová úsečka klesající (Close < Open), pak na otevírací ceně druhé úsečky otevíráme short pozici. Stop-loss strategie umisťuje na úroveň low otevíracího rozpětí (první pětiminutové úsečky) v případě long pozice, resp. na úroveň high otevíracího rozpětí v případě short pozice. Profit target se umisťuje na úroveň 10násobku riskované částky (tj. rozsahu vstup – stop-loss). Strategie vystupuje buď na stop-lossu, profit targetu, nebo na konci obchodního dne. Obchodovaným trhem diskutovaným ve studii je americký index Nasdaq 100. Konkrétně skrz ETF s názvem QQQ, které index následuje. V EU díky regulaci není možné tento ticker na běžných retailových účtech obchodovat, a tak nejbližší rozumnou volbou budou futures mikrokontrakty MNQ. Ty mají hodnotu bodu 2 USD. Backtest strategie intradenního breakoutu s využitím trhu QQQ vypadá podle studie následovně: Zdroj: https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=4416622 Černá linka je výkonnost strategie (long a short dohromady). Červená linka benchmark pro porovnání s držením QQQ (de facto držení indexu). Dobré je, že ve studii jsou zahrnuty i výsledky od začátku roku 2022, kdy trhy začaly klesat a dobře to dokresluje, jaké výhody nám poskytují krátkodobé long/short strategie. Černá equity křivka roste bez ohledu na to, že index samotný převážně klesá. Jak strategii mechanicky otestovat? Jelikož máme strategii definovanou naprosto mechanicky, byla by hloupost testovat a obchodovat ji ručně. Pochopitelně existuje celá řada způsobů, jak podobné strategie backtestovat a obchodovat plně automatizovaně. Sám například používám python skripty napojené na Interactive Brokers. Na začátku je ale určitě dobré začít co nejjednodušeji. Z mé zkušenosti lze podobné systémy velmi snadno obchodovat u TradeStation. Ta integruje vše, co člověk potřebuje. Prostředí pro backtest, data a současně funguje jako autotrader. Perfektní je, že u TradeStation lze přepínat mezi simulovaným a živým obchodováním a v obou prostředích fungují zcela stejné skripty. Začal bych tedy tak, že skript pustím na simulovaný účet, budu jej sledovat, a pokud budu s chováním systému spokojený, přepnu se na živý účet a budu mít svůj první intradenní autotrader. Hotový kód mechanické intradenní breakout strategie Konkrétní skript není součástí studie. Nicméně převést uvedená pravidla do mechanického kódu EasyLanguage není těžké. Zde je strategie v podobě, kterou stačí jen překopírovat do TradeStation: Vars: BuyPrice(0),ShortPrice(0), ShortRiskAmount(0), ShortStopLevel(0),ShortTargegLevel(0),LongStopLevel(0),LongRiskAmount(0),LongTargetLevel(0); If Time = 0835 and C>O and MarketPosition = 0 then begin Buy ("LongOR") next bar market; BuyPrice = Close; LongStopLevel = L; LongRiskAmount = BuyPrice - LongStopLevel; LongTargetLevel = BuyPrice + (10* LongRiskAmount); end; If MarketPosition = 1 then begin Sell ("ORL SL") next bar at LongStopLevel stop; Sell ("ORL PT") next bar at LongTargetLevel limit; end; If Time >= 1500 and MarketPosition > 0 then Sell ("ORL TimeStop") next bar at market; If Time = 0835 and C<O and MarketPosition = 0 then begin Sellshort ("ShortOR") next bar market; ShortPrice = Close; ShortStopLevel = H; ShortRiskAmount = ShortStopLevel - ShortPrice; ShortTargegLevel = ShortPrice - (10* ShortRiskAmount); end; If MarketPosition = -1 then begin Buytocover ("ORS SL") next bar at ShortRiskAmount stop; Buytocover ("ORS PT") next bar at ShortTargegLevel limit; end; If Time >= 1500 and MarketPosition = -1 then Buytocover ("ORS TimeStop") next bar at market; Pokud s TradeStation začínáte, můžete se podívat na dříve publikovaný seriál, který ukazuje, jak s TradeStation pracovat. Ale není to složité. Otevřeme graf s příslušným trhem (např. MNQ.D pro denní data mikro futures indexu Nasdaq 100), otevřeme EasyLanguage editor – vložíme skript, aplikujeme jej na graf a můžeme backtest případně rovnou autotraderovat. Ano, výše uvedený skript je v zásadě vše, co potřebujeme proto, aby TradeStation obchodovala intradenní breakout (kód ale publikuji výhradně pro studijní účely, sám bych jej případně spouštěl v simulaci a sledoval, jestli skutečně vše funguje, jak má). Automatizovaný daytrading - shrnutí Backtest i s použitým kódem vypadá velmi perspektivně – ostatně přesně, jak naznačuje studie. Jediný zásadní rozdíl ve výsledcích je v position sizingu. V našem kódu pro zjednodušení pracujeme s jedním kontraktem, což může být kontraproduktivní. Absolutní výše risku bude hodně záležet na aktuální volatilitě trhu a je výhodnější volatilitu tzv. normalizovat, aby byl absolutní risk stále stejný. Na druhou stranu práce s konstantním jediným kontraktem má také výhody. Například tu, že nám stačí velmi malý účet. Například u TradeStation je potřeba pro otevření mikro kontraktu MNQ.D jen cca 460 dolarů. Tedy strategii lze obchodovat s účtem cca 800–1000 dolarů. A to není pro začátek vůbec špatné. Plus je třeba nezapomínat na to, že máme mnoho možností, jak strategii posouvat dál. Můžeme zkusit testovat jiné periody breakoutů, další trhy (strategie dobře funguje i na mikro futures indexu S&P 500) a určitě je dobré otestovat zmíněnou normalizaci volatility. Líbí se vám toto téma? Prosím sdílejte odkaz článku, který jsme publikovali na náš X (https://twitter.com/financnik) a Facebook (https://www.facebook.com/financnikcz) účet. V případě zájmu mohu pokračovat v rozvinutí myšlenky do dalších testů a třeba i více komplexnějších přístupů. Breakout trading a řízení rizik [komodity vs ETF vs CFD] V pokračování článku se zaměříme na Breakout trading a řízení rizik [komodity vs ETF vs CFD].

Stejně jako kterékoliv jiné trhy, i akcie lze nejen nakupovat (a vydělávat na jejich růstu), ale také shortovat – prodávat bez toho, aniž bychom je vlastnili a vydělávat na jejich poklesu. Shortování funguje tak, že coby obchodníci prodáváme akcii, kterou nevlastníme. Půjčujeme si ji od brokera, který ji drží v inventáři, nebo je může získat od jiných klientů či třetích stran. Ne každá akcie je shortovatelná. Nicméně dostupnost akcií k shortování je opravdu vysoká. Každý broker nabízí nástroje, jak si shortovatelnost akcie ověřit. U Interactive brokers si můžeme například do platformy TWS přidat sloupce Shortable Shares (počet shortovatelných akcií, které jsou k dispozici), Fee rate (úrok, který se za shortování platí) a Utilization (udávající, jak hodně je trh shortován). Takto vypadají například tyto údaje v TWS pro akcie AAPL, CFLT a GAME dne 16.10.2023: Vidíme, že všechny tři akcie jsou shortovatelné. Ale v každé akcii je k dispozici jiný počet shares k shortování. V tickeru APPL jich je pro short k u Interactive Brokers více než 300 milionů. Zde rozhodně se shortem problém není. V akcii CFLT se jich pro short nabízí přes 5,5 milionů. Opět ohromné množství. Nakonec vidíme akcii s tickerem GAME, která nabízí pro short výrazně méně akcií – jen cca 26 tisíc. Tuto akcii jsem do TWS přidal pro ilustraci. Je vidět, že situace v shortování je v ní celkově odlišná od zbylých dvou tickerů. Má výrazně vyšší úrokovou sazbu za vypůjčení akcií (fee rate činí 13,93 %) a podstatně vyšší je také Utilization – procentuální poměr vypůjčených akcií k dostupným akciím. Pokud se rozhodneme pro short akcie, tuto akcii si vypůjčujeme od brokera (tento proces probíhá v praxi zcela automaticky). Ten jich má k dispozici určité omezené množství. U některých méně likvidních akcií nemusí být akcie pro short dostupné. Přehled shortovatelných akcií u Interactive Brokers naleznete například zde: https://www.interactivebrokers.com/en/index.php?f=4586&cntry=usa&tag=United%20States&ln= Za short platíme brokerovi úrok. Sazby jsou vesměs velmi nízké, a pokud držíte shorty krátkou dobu, jako to dělám já, jsou poplatky zanedbatelné. Jsou ale i akcie, které mají úrokové sazby vysoké – ty osobně neshortuji. Krátkodobé shortování nabízí v akciích zajímavé příležitosti k zisku Takto vypadá výkonnostní křivka mých živých short swingových akciových obchodů od startu mého alternativního systematického fondu: Jde o short mean reversion obchody, které mám plánované den dopředu a vstupní a výstupní signály sdílím na Finančníkovi v Trading Roomu. Stejné obchody budete dosahovat se systémem SMR, ke kterému na Finančníkovi sdílím mean reversion otevřené kódy. Se stejnými kódy obchoduji na svém živém účtu, ze kterého pochází výše uvedená equity křivka. Shorty obchoduji velmi krátkodobě. Osobně krátké pozice držím maximálně 2 dny. Zde je ukázka, jak swingový mean reversion obchod vypadá konkrétně. Nejde o žádné dlouhé vybírání z historie obchodování. Jde o poslední obchod, který jsem na svém živém účtu zrealizoval. Hodně jich vypadá velmi podobně: Konkrétně to byl short v akcii CFLT. V Trading Roomu jsme vstupovali z úrovně 32.44 (tuto úroveň jsem rozesílal všem účastníkům dopředu před otevřením trhu). Osobně jsem vystupoval druhý den na ceně 30,89 s profitem 487,49 USD po odečtení poplatků. Na grafu je vidět, že pokud by se pozice držela déle, profit by byl výrazně vyšší. Koncept shortování i přes mean reversion lze skutečně různě obměňovat. V Trading Roomu například sdílím signály z lehce modifikované SMR strategie, která drží pozice déle. I zde strategie nyní obchoduje na historických maximech (nicméně tato výkonnostní křivka představuje simulace obchodů, na rozdíl od živých výsledků publikovaných výše): Shortování a daytrading Akcie lze shortovat i intradenně. Tedy držet shorty jen pár hodin v průběhu obchodní seance, čímž se dále snižuje risk. Osobně intradenně obchoduji hlavně skrz finwin. Pro intradenní obchodování mám připravený vlastní python autotrader, který spolu se strategií sdílím na Finančníkovi v kurzu AlgoLab: Stavba intradenní mean reversion strategie. Takto vypadá výkonnost složená z živých plnění intradenního shortování v rámci Finwinu: I zde se letos výkonnost pohybuje na historických maximech. Shrnutí Stejně jako kterákoliv obchodní strategie, i u shortů je potřeba myslet na risk. Shorty v akciích se od long pozic liší v tomto ohledu tím, že risk je „neomezený“. Cena nakoupené akcie může spadnout maximálně na nulu (a tudíž ztratíme max. 100% hodnoty vložené investice), kdežto shortovaná akcie může růst libovolně vysoko. Osobně tak shorty držím velmi krátkodobě (intradenně, nejvýše několik dnů) a vybírám si pro shortování spíše dražší akcie. Shorty pak mohou představovat zajímavý obchodní přístup sám o sobě. Nebo častěji ještě lépe jako doplněk portfolia, kdy shorty mohou stabilizovat celkové portfolio v době, kdy nevydělávají strategie držící nakoupené akcie.

Cílem Finančníka je především poskytovat inspiraci, jak se v tradingu posouvat dále. Pro malé účty a obchodníky s minimem času to může představovat obchodování momenta v levnějších akciích. Tato strategie od nasazení vytvořila zisk přes 100 % za rok. Zde jsou mé tipy, jak ji vytvořit a obchodovat. Obchodování momenta v levnějších akciích jsem poprvé na Finančníkovi popisoval v květnu 2020 v článku Jak vydělávat na zvýšené volatilitě s malými účty? V článku jsem uvedl: „V případě malých účtů může být zajímavé se u swingových breakout přístupů zaměřit na levnější akcie s nižší likviditou. Ty nemohou obchodovat větší hráči, protože v nich reálně nelze otevírat větší pozice, a lze tak v této oblasti nalézt často velmi zajímavé příležitosti. A de facto je to jedna z mála oblastí tradingu, kde malý kapitál představuje konkurenční výhodu (takže je škoda ji nevyužít).“ A přestože se nakonec následné měsíce nesly vesměs v nižší volatilitě, popisovaný princip nadělil ještě více, než jsem doufal. Systém, který nakonec obchoduji pod názvem MicroBreakout, od svého spuštění vygeneroval výrazně přes 100 %: Samozřejmě to neznamená, že růst equity křivky bude pokračovat ve stejném duchu i nadále, nicméně veškeré mé předchozí testy ukazují, že přístup reálně dává šanci na nadstandardní zhodnocení. Co konkrétně dělám a jak si podobný systém postavit? Poměrně podrobně už jsem to na Finančníkovi popisoval v článku Micro Breakout dva měsíce po spuštění. Základem jsou cenová data amerických akcií. Ty čerpám do Amibrokeru od firmy Norgate (zde jsem je popisoval). Data jsou pro strategii poměrně klíčová, protože každý den Amibrokerem skenuji přibližně 20 000 akcií a nedokáži si představit, že bych je například stahoval z Yahoo. Každý den skenuji prakticky všechny akcie, které se obchodují na americkém trhu. Hledám tituly, které mají menší volume (řádově stovky tisíc zobchodovaných akcií za den) a prorážejí výraznou cenovou hladinu typu roční maximum. Následně kapitál rozdělím do 25 dílků a otevírám až 25 dlouhých pozic najednou. Systém se snaží být v otevřené pozici co nejdéle a postupně uzavírá ty akcie, které se nerozjely (lze použít nějaký trailing stop-loss atd.). To je prakticky vše. U strategie je potřeba se připravit na trochu nižší úspěšnost obchodů (historické testy indikují cca 42 %), ale o to příznivější poměr zisku k risku. V historickém backtestu vydělá ziskový obchod průměrně 2,5x tolik, kolik je průměrná ztráta. V praxi to znamená, že řada otevřených obchodů se nerozjede a zavřu je v menší ztrátě. Občas ale systém chytne parádní trend. Jako třeba v akcii SBOW, ve které má systém nyní otevřenou pozici. Trh jsem na základě signálu nakoupil začátkem května za cenu cca 10, aby se nyní, přibližně po měsíci, trh obchodoval za dvojnásobek: K obchodování je tak potřeba trpělivost a především systematické zobchodování každého signálu. Protože vynechání některého ze signálů může způsobit, že se připravíme zrovna o pozici v akcii, která se rozjede. Osobně systém obchoduji tak, že příkazy zadávám do trhu před jejich otevřením na základě skeneru, který signály generuje z Amibrokeru čistě mechanicky. Vesměs to zabere přibližně 15 minut práce (pokud příkazy zadávám ručně) s tím, že občas je potřeba některé příkazy zadat jako limitní a po otevření trhu zkontrolovat, jestli byly vyplněné (což je tak pár minut práce navíc). Systém jsem na začátku obchodoval ve zkušebním provozu s kapitálem 10 000 dolarů a ani u tak malého kapitálu nebyly komise nijak zásadní. Tedy určitě jde o směr, který mi dává smysl i u menších účtů. Samozřejmě je ale vždy dobré přemýšlet o tom, že i takový systém budeme obchodovat v portfoliu. Velký potenciál vidím v kombinaci například s krátkodobými reverzními systémy. Hlavně takovými, které dokáží trhy i shortovat a měly by kompenzovat ztrátu trendfollowing systému v době celkových propadů trhů (kdy je potřeba připravit se na to, že budou klesat všechny akcie bez ohledu na fundamenty). Inspiraci tímto směrem můžete na Finančníkovi nabrat v článku Mean reversion strategie (obchodování návratu ceny k běžné hodnotě), kde popisuji detailní rámec systému, který sám obchoduji pod jménem MR3000. Typickou charakteristikou „mean reversion“ systému je vyšší úspěšnost (u MR3000 vychází na dlouhou stranu úspěšnost přes 60 %), ovšem s negativním RRR poměrem. Kombinací trendfollowing strategie typu MicroBreakout a mean reversion (typu MR3000) lze tak v portfoliu získat „trochu z obojího“ a historické testy takového portfolia ukazují na úspěšnost nad 50 % při pozitivním RRR. Popsaná kombinace tak určitě může být dobrou inspirací, jak si základní portfolio stavět. Pokud se pustíte do vlastního vývoje, tak bych určitě začal strategií typu MicroBreakout, protože ta je z technického pohledu velmi jednoduchá. Připravit strategii typu MR3000 například v Amibrokeru už vyžaduje pokročilejší technické znalosti a není to tak jednoduché. Každopádně já sám popisovanou kombinaci obchoduji zatím k vysoké spokojenosti. Dokonce takové, že jsem na Finančníkovi zprovoznil TradingRoom, kde má každý možnost mi nahlížet doslova pod ruce a sledovat moji přípravu před otevřením trhů (tedy sledovat naprosto konkrétní instrukce k tomu, kde budu vstupovat, vystupovat atd.). Službu popisuji zde a na stránce můžete najít další tipy a konkrétní čísla k obchodování zmíněných dvou směrů a spojování do portfolia.

Práce na zrychlování strategií, kterou jsem si naplánoval pro rok 2021, postupuje solidně kupředu. Mimo jiné i z důvodu, že jsem vše nakonec pojal veřejně. Na svém Youtube kanálu jsem připravil již několik videí, jak postupuji v momentě, kdy se chci dostat od myšlenky k reálným obchodům. Koncem minulého týdne jsem pak publikoval video popisující kompletní obchodní plán, který budu následující týdny obchodovat: Odkaz na video: https://youtu.be/UBC3mKBIoJ8 Pokud vás trading zajímá, rozhodně video doporučuji ke shlédnutí. Velmi otevřeně v něm ukazuji, jaké základní myšlenky jsem pro plán použil, jak nyní zcela mechanický plán vypadá, co zhruba očekávám za výsledky a také jak vypadaly první obchody, které jsem na základě plánu zobchodoval. Hledáte cestu, jak se dostat ke konzistentním profitům? Rádi byste i v aktuálním kontextu obchodovali stabilně a bez emocí? Určitě si přečtěte novou knihu Od myšlenky k reálným obchodům Implementujte již od samotného začátku své praxe důležité systematické procesy a správné myšlení, které výrazně zvyšuje šance na stabilně profitabilní obchodování. Inspirujte se, jak trading dělat jinak a lépe. Videa dál plánuji dělat v podobné otevřeném duchu. Pokud vás videa zaujala, mám na vás jedinou prosbu. Klikněte u mého kanálu na Odebírat, ať se postupně videa na Youtube více zviditelní a také ať nepřijdete o další aktualizace které plánuji: Mým cílem je ukázat, jaké cesty dnes v tradingu reálně fungují a jak by měl i začínající trader postupovat, aby se k profitům dopracoval. V dalších videích proto plánuji například ukázat: Jak konkrétně v běžném retailovém programu postavit tzv. skener a udělat si přípravu pro obchodování. Jak s jednoduchými nástroji intradenně sledovat denní signály. Jak obchody vyhodnocovat, na co se zaměřovat. Jak si nastavit hlavu, abychom s přístupem měli šanci vydělat. Jak zprovoznit veřejné živé reportování otevíraných pozic, abyste měli referenci, jak obchodování postupuje v reálném čase. Jak udělat řadu ukázek a komentářů z živého obchodování. A mnoho dalších. Pokud vás téma zajímá, tak prosím na Youtube klikněte na Odebírat, ať mám sám i zpětnou vazbu, že je o dané téma na Finančníkovi zájem.

Začnete-li podrobně studovat cenové grafy prakticky kterýchkoliv finančních trhů, brzy si jistě všimnete jednoho velmi univerzálního fenoménu. Po výrazných a rychlých pohybech často přichází alespoň krátkodobý protipohyb. Podívejme se na příklad nedávného chování akcie GOOG: Na denních grafech je v bodech 1 a 4 vidět, že trh rychle klesl pod klouzavý průměr, aby se cena následný den opět obrátila vzhůru. A na druhou stranu v bodech 2 a 3 trh až příliš rychle vyrazil vzhůru, aby po výrazné rostoucí volatilní úsečce přišel prudký obrat a cena se vrátila zpět ke klouzavému průměru. Vybrané body jsou samozřejmě jen diskréční ukázkou, v grafu bychom mohli diskutovat o množství dalších oblastí. Ale pointa je snad zřejmá. Po rychlých, nadstandardně velkých pohybech, mají trhy tendence tyto pohyby korigovat. Důvodů je řada. Volatilní pohyb je většinou způsoben určitou přehnanou reakcí obchodníků – například na fundamentální zprávu nebo na samotný rozjíždějící se trh, kdy řada traderů naskakuje do pohybu jen proto, aby jim cena neutekla. Po vyčerpání příkazů ženoucích trh jedním směrem mnoho obchodníků ukončuje obchody a inkasuje zisk – což v praxi znamená tlak na směrování ceny opačným směrem. A k těmto obchodníkům se přidávají i nové objednávky krátkodobých traderů, kteří si tipují, že cena bude mít tendence vrátit se do oblasti „běžné ceny“. Tito obchodníci obchodují strategie, kterým se v angličtině říká Mean reversion. Strategie obchodující návrat ceny k běžné hodnotě. Strategie jsou to poměrně jednoduché a určitě je dobré jim v tradingu věnovat pozornost. S menšími účty je lze obchodovat např. na akciích (níže uvedený příklad pracuje s účtem 10 000 dolarů). Jak konkrétně může taková strategie vypadat? Můžeme vybírat akcie z určitého indexu. Rád mám například Russell 3000 obsahující opravdu hodně akcií. Počkáme si na akcie, které jsou v uptrendu (obchodují se nad svým dlouhodobým průměrem o periodě 200). V případě akcie z indexu Russellu 3000 je lepší orientovat se na trochu dražší a likvidnější akcie (např. s cenou alespoň 40 dolarů a průměrným denním volume 500 000 shares, které jsem použil pro níže publikovaný backtest). Hlavní princip strategií návratu k běžné hodnotě spočívá ve schopnosti identifikovat výrazný pohyb, po kterém budeme vsázet na reverz ceny. Triviální podmínka takové situace může být definována tak, že akcie udělá denní pohyb (rozdíl open a close) alespoň 5 %. Všechny akcie, které daný den udělaly více než 5% pohyb seřadíme právě podle velikosti tohoto pohybu. Použijeme absolutní hodnotu, abychom mohli strategii obchodovat na dlouhou i krátkou stranu. U maximálně 5 trhů (v případě našeho konkrétního příkladu) s nejvyšším pohybem za předcházející den zkusíme zadat do trhu limitní příkaz na nákup/prodej „se slevou“ o velikosti 0,5 x ATR(5). Tedy polovičního denního rozpětí za posledních pět dnů. Takto může vypadat například long obchod: Tesla vytvořila 23.9.2020 volatilní 10% pokles (den označený růžovou linkou). Pokles patřil k top 5 z indexu Russell 3000. Následující den zadáme vstupní příkaz „Close cena 23.9.2020 – 0,5 x ATR(5)“. Tedy pokusíme se trh nakoupit se slevou pod uzavírací cenou volatilního dne. V tomto příkladu to vychází na hodnotu 360,65. Vystupovat můžeme různými taktikami. Rád používám profit target (v případu použit 5 %), výstup například na první rostoucí úsečce (v případě nákupu) a časový stop-loss (kdy je pozice ukončena v následujících několika dnech, pokud nedojde k jinému výstupu – reverzní obchody by měly být rychlé). Pro short platí vše stejně, jen v obráceném směru. Zde je příklad obchodu na akcii MLM: 29.10.2020 trh vytvořil 6,05% volatilní růst. Další den systém vystavil příkaz na limitní short prodej na ceně „Close cena dne 29.10.2020 + 0,5 x ATR(5)“, konkrétně šlo o úroveň 268,93, na které bychom byli vyplněni. Výstup byl za pár dnů opět na profit targetu. Pochopitelně, že systém nemá jen ziskové, ale také ztrátové obchody. Prostě jsou dny, kdy se cena po volatilní úsečce neobrátí. Takto by nedávno vypadala situace v akcii SPT: V trhu bychom ze shortu vystoupili na prvním klesajícím dni, který by byl ale výše než náš vstup. A tedy bychom realizovali ztrátu. Úspěšná Mean reversion strategie by nicméně měla mít poměrně vysokou úspěšnost. Pojďme se tedy podívat na backtest našich pravidel: Zelená křivka zobrazuje obchody na dlouhou stranu, červená na krátkou stranu. Šedá je pak celé „portfolio“. Ve výsledcích jsou započítány komise pro Interactive Brokers. A výsledky vůbec nejsou špatné. Průměrné roční zhodnocení je na úrovni 23,05 % při nejvyšším drawdownu 17,89 %. Tedy každé z maximálně 5 pozic je přiřazeno 20 % aktuálního kapitálu. Sharpe ratio celého systému je 1,52 a úspěšnost 63 %. Celkový backtest obsahuje velmi reprezentativní vzorek 5 250 obchodů. A pochopitelně, že Mean reversion systémy lze dále posouvat. Diskutovaná ukázka obsahuje velmi triviální podmínky vstupu a výstupu. Ale už i tak je vidět, že: Obchodování návratu ceny k běžné hodnotě lze funkčně provádět i s jednoduchými pravidly. Strategii se daří zejména v období vyšší volatility v trzích (dobře se jí dařilo například v letošním roce 2020). Může být zajímavé obchodovat long i short stranu, protože celková křivka je výrazně vyhlazenější. Jsou období, kdy se daří spíše prodejům a období, kdy se více daří nákupům. Mean reversion strategie lze jednoduše stavět plně mechanicky, a postupně je tak automatizovat. Líbí se vám uvedený koncept, ale plně nerozumíte probíraným pojmům? Na Finančníkovi doporučujeme kurz Základů obchodování, který se věnuje základům stavby Mean reversion strategie a jejímu zasazení do kontextu zvládnutí základů obchodování. Máte-li zvládnuté základy, ale bojujete s technickým provedením, pak doporučujeme Workshop swingového obchodování. Ten obsahuje otevřené kódy několika strategií, které sami obchodujeme. Na jejich příkladech si krok za krokem postavíte pod osobním vedením zkušených obchodníků konkrétní swingové miniportfolio a začnete jej obchodovat v trzích. Potřebujete inspiraci nebo občasnou technickou radu se stavbou mechanických strategií? Pak je zde pro vás skupina TechLab.

V současné době, kdy se zvyšuje inflace, dostávám stále více dotazů s prosbou, jak začít hodnotit kapitál na burze tak, aby se zabránilo ztrátě jeho hodnoty. Bohužel bez dlouhodobých znalostí a zkušeností není snadné na burze vydělávat peníze s aktivnějšími přístupy. Dobrou zprávou ale je, že konzervativní strategie zas tak složité být nemusí a základní postupy už jsem na Finančníkovi popisoval. Z mého pohledu by konzervativní strategie neměla mít žádné komponenty, které mohou přestat fungovat – tedy neměla by se pokoušet „hádat směr“ dalšího vývoje trhu, což je velmi nejistá disciplína. Jak konkrétně může takový přístup fungovat, jsem popisoval v článku Je čas investovat do zlata, bondů, bitcoinu nebo stále spíše do akcií?. De facto jde o strategii, která investuje do různých aktiv (akcie, dluhopisy, zlato, nemovitosti a třeba i kryptoměny) a jen se stará o to, aby byl kapitál rovnoměrně rozložen zejména z pohledu volatility. Čím vyšší volatilita (více se hýbající aktivum), tím menší váhu v portfoliu dostává. Osobně ještě sleduji korelace – pokud spolu některá aktiva příliš korelují, váhu jim snižuji. V článku Je čas investovat do zlata, bondů, bitcoinu nebo stále spíše do akcií? jsem ukazoval výsledky velmi jednoduchého portfolia sledujícího pouhé tři trhy (SPY – akciový index, TLT – dluhopisy, GLD – zlato). A jelikož byl článek publikován na podzim roku 2019, je určitě zajímavé se podívat, jak se strategie vyvíjela do dnešního dne – tedy i přes turbulence způsobené koronavirem: Na screenshotu je zelenou křivkou označená část equity křivky odpovídající vývoji strategie po jejím publikování v posledním článku. Zde je toto období zobrazené v samostatném grafu (měsíční měřítko): Za sledované období vytvořila strategie zisk přibližně 23 % bez použití páky. Jakže je portfolio vytvářeno? Systém pracuje s třemi trhy – SPY, TLT a GLD a každý měsíc jim přiděluje váhy na základě volatility a vzájemné korelace. Například aktuální měsíc jsou váhy tyto: 40 % portfolia je alokováno do zlata, 25 % do S&P 500 a 34,5 % do dluhopisů. Proč podobné systémy fungují a fungovat budou? Využívají principu tzv. risk premia. Trhy typu akciové indexy a dluhopisy trvale rostou proto, že investoři jsou odměňováni za risk spojený s držením daného trhu. V rámci strategie je pak risk limitován diverzifikací – ideálně bychom měli mít v portfoliu zastoupení takových trhů, aby se v různých ekonomických cyklech dařilo alespoň části portfolia. Kombinace SPY, TLT a GLD je tak jen určitý základ, ale sami vidíte, jak dobře vše funguje. Pokud v trzích hledáte cestu, jak hodnotit úspory bez aktivního obchodování, tak toto určitě může být dobrá cesta. Strategie přitom lze určitě vytvořit i jen s použitím Excelu. Začít můžete tak, že z finance.yahoo stáhnete data zmiňovaných trhů, s pomocí směrodatné odchylky popíšete jejich volatilitu a následně vytvoříte portfolio tak, aby byly volatility trhů vyrovnané.

Dnešní zvýšená volatilita nejvíce nahrává breakout systémům. Tedy takovým, které vstoupí do pozice v momentě, kdy se cena rozjede a systémy se snaží v pohybu zůstat co nejdéle. Sám takové využívám ve swingové i intradenní podobě. Swingové breakout obchody Pokud s tradingem začínáte, nebo nejste zatím vůbec profitabilní, je určitě výhodnější začít se swingovými přístupy držící pozice delší dobu (několik dnů nebo týdnů). Byť to na první pohled tak nemusí vypadat, jejich vytvoření je opravdu výrazně jednodušší a následné obchodování psychologicky méně náročné než intradenní obchodování. V případě malých účtů může být zajímavé se u swingových breakout přístupů zaměřit na levnější akcie s nižší likviditou. Ty nemohou obchodovat větší hráči, protože v nich reálně nelze otevírat větší pozice, a lze tak v této oblasti nalézt často velmi zajímavé příležitosti. A de facto je to jedna z mála oblastí tradingu, kde malý kapitál představuje konkurenční výhodu (takže je škoda ji nevyužít). Swingové breakout strategie přitom nemusí být nijak komplikované. Konzervativně se stačí zaměřit na dlouhodobé cenové maximum (například poslední rok) a do pozice vstupovat v momentě překonání této hranice. Strategie pak pracuje se základním stop-lossem (ten je zasažen, pokud trh po průlomu nepokračuje) a posouvaným (trailing) stop-lossem, jehož cílem je z pohybu dostat co nejvíce. Obchod tak může vypadat například takto: Při obchodování akcií bych určitě začal se strategiemi, které breakouty pouze nakupují. V aktuální chvíli se tak připravuje mnoho zajímavých příležitostí, pokud trhy budou dále růst. Přičemž samozřejmě není potřeba čekat na průlom ročního high a lze agresivněji používat i kratší intervaly. A pokud trhy růst nebudou, tak to zase znamená, že strategie nebudou generovat žádné ztráty a kapitál můžeme využít jiným způsobem. Pro inspiraci – takto vypadá equity křivka popisovaného přístupu aplikovaného na akcie, které mám v databázi (včetně delistovaných). Jde o více než 20 000 titulů, z nichž systém vybírá ty s nižší likviditou (ale stále obchodovatelné a s cenou nad 1 dolar). Systém drží max. 40 pozic současně a každé přiřazuje 5 % kapitálu. Od roku 1995 obsahuje test velmi slušných 10 564 obchodů: Křivka je to samozřejmě ilustrační, právě proto, že do malých akcií nelze umisťovat stále vyšší kapitál. Nelze plánovat například takto dlouhodobé navyšování pozic. Na křivce je ale vidět, že edge funguje skutečně dlouhodobě. Zajímavější může být pohled na obchody od roku 2018, pokud bychom začali s kapitálem 10 000 dolarů a vstupovali/vystupovali na otevírací ceně další den po generovaném signálu (abychom si tak mohli připravit například limitní příkazy atd.). Při započítání komisí z Interactive Brokers bychom stále dosahovali ročního zhodnocení přes 50 % při poměrně nízkém drawdownu. V praxi toto zhodnocení bude snížené o různé skluzy v plnění, na které je třeba se při obchodování akcií s nižší likviditou připravit, nicméně stále je zde z mé zkušenosti dost prostoru pro profit. Lze přitom očekávat, že se blíží doba, kdy se menší akcie mohou opět dostávat ke svým dlouhodobým maximům, a strategie tak opět začne generovat zajímavé zisky. Bude dobré ji mít připravenou v arzenálu (v případě práce s menšími účty). Jak konkrétně strategii připravit? Sám používám Amibroker, a pokud jste absolvovali swingový workshop, měli byste být schopni využít předávané know-how a strategii obměnou poskytovaných kódů připravit. Případně jsem do TechLabu připravil v pátek nový tutoriál obsahující i kompletní kostru systému velmi podobného výše screenshotovanému. Intradenní breakout obchody V intradenních trzích volatilita jednoznačně nahrává breakoutům volatility. Podrobně se o nich můžete na Finančníkovi dočíst v článku Intradenní breakout volatility. Strategie nejčastěji spočívá v tom, že trh nakoupíme/prodáme v okamžiku, kdy se vychýlil o určitou hodnotu od otevírací ceny (například definovanou násobkem indikátoru ATR) a pozici držíme do konce obchodního dne. Nejzajímavější výsledky bývají na akciových indexech a energiích. Jak se podobný systém může chovat na akciovém indexu e-mini S&P 500 jsem popisoval nedávno v článku +93 % za 3 měsíce – breakout systém na ES. Je zajímavé si uvědomit, že tento systém nebyl nijak na aktuální volatilitu optimalizován – naopak byl vytvořen již před několika lety. Za poslední měsíc si přitom připsal další nemalé zisky dané hlavně tím, že se trhy nyní hýbou. Takto vypadá další vývoj aplikovaný na mikro S&P 500 – kontrakt, který je 10x menší než e-mini S&P 500, a lze jej tak obchodovat s menším kapitálem: U mikro S&P 500 je ale dobré mít na paměti, že jakmile současná volatilita opadne, již určitě nebude možné generovat podobná zhodnocení. Jak podobný systém vytvořit? V TechLabu naleznete můj kompletní tutoriál na Intradenní breakout strategie v Amibrokeru včetně kódů pro Amibroker. Ale je určitě potřeba počítat s tím, že vývoj intradenní strategie je násobně náročnější než vývoj swingové strategie. Pokud jste se účastnili posledního Trading Fora, tak ostatně víte, že si v této oblasti dnes pomáhám pomocí GSB generátoru strategií, což není levná záležitost (a tedy určená pro malé účty), ale opět pro ilustraci. 25. února jsem pro programátora, se kterým pracujeme na systému portfolio exekucí ID obchodů, vytvořil v e-mini S&P 500 tři intradenní breakout strategie. Ty využívaly data jen do poloviny roku 2019 a od 25.2.2020 jsou tedy již 100% „out of sample“ a předané do TradeStation platformy. Takto si přitom vedly od konce února všechny tři dohromady: Všechny strategie přitom obchodují long i short, a dokáží tak profitovat ať trhy rostou nebo klesají – podstatná je v nich právě zvýšená volatilita: Závěr Aktuální zvýšená volatilita přináší mnoho příležitostí, které v posledních letech v trzích nebyly. Breakout strategie jsou nyní žhavější než jindy. A jestli se zaměřit na intradenní nebo swingové příležitosti? Pokud bych začínal a disponoval malým účtem (pár tisíc až desítek tisíc dolarů), zaměřil bych se spíše na swingové obchodování – například právě v méně likvidních akciích. Intradenní futures trhy nabízejí také mnoho zajímavého, ale strategie je třeba obchodovat v portfoliích. A i v případě využití mikro kontraktů to už vyžaduje dostatečný kapitál a rozhodně vyšší náročnost spojenou s vytvářením strategií. Ale jak vidíte na uvedených příkladech, i ta se vyplácí.

Hledáte-li systematickou cestu diverzifikace přes nižší timeframe, pak breakout volatilita představuje dlouhodobě přítomný edge v mnoha trzích. Hodně obchodníků má mylnou představu, že profitabilní obchodní strategie musí být komplexní. Pravdou je, že v trzích fungují jak komplexní, tak jednoduché přístupy. A zejména typické retailové strategie mívají pak z dlouhodobého pohledu velmi podobné výkonnosti bez ohledu na to, jak komplexní je samotná obchodní logika. Z mých zkušeností je jednoznačně lepší pracovat s jednoduššími principy. Snáze se u nich chápe logika, s jakou vstupují do trhů a výsledky se jednodušeji interpretují. Třeba i s ohledem na charakter trhu, ve kterém se bude strategii dařit a ve kterém nikoliv. Jeden z jednoduchých, a přitom dlouhodobě funkčních principů, je breakout volatility. Funguje v mnoha trzích. Pokud s ním začínáte, tak bych se určitě nejprve orientoval na akciové indexy. V těch se dají strategie tohoto typu postavit opravdu snadno. Systémy vycházejí z jednoduchého principu – pokud se trh vychýlí nad určitou běžnou vzdálenost, je to možná z důvodu, že do trhu vstoupil zásadní fundament a cena bude silným trendem pokračovat dále: Nákres je ilustrační, ale dobře vystihuje podstatu obchodu. Běžnou volatilitu pohybu můžeme například počítat pomocí ATR a hodnotu přičítat/odečítat od close předešlého dne. Dostaneme úrovně, po jejichž překonání vstoupíme do dlouhé nebo krátké pozice. Systém obchoduje momentum, takže v obchodu chceme být co nejdéle. Jako výstup se nejčastěji používají různé typy posouvaného stop-lossu. Pokud budete vytvářet intradenní systém v akciových indexech, tak určitě stačí systém stavět tak, že budete pracovat s fixním stop-lossem a vystupovat v době uzavření trhu (např. 22:15 našeho času). Pochopitelně výše uvedené představuje hrubou kostru přístupu, kterou je dobré ještě doladit. Patrně budete chtít přidat podmínku kontextu (tj. kdy podobný obchod vyhledávat), časovou podmínku (kdy konkrétně do obchodu vstupovat) a konkrétní definici vstupní oblasti. Ale jak jsem již uvedl – pamatujte na to, že v jednoduchosti je síla. Z hodně dlouhodobého pohledu budou mít funkční systémy tohoto typu nakonec velmi podobné výsledky (při standardizovaném risku). Mé osobní tipy k obchodování intradenních breakoutů volatility Velmi důležité je uvědomit si, že tyto systémy vydělávají především na zachycení méně pravděpodobných pohybů. Určitě to nejsou pohyby, které v trzích vidíte každý den/týden. Systém čeká na situaci, kdy se trhy silně rozjedou z důvodu nějaké zásadní fundamentální zprávy nebo třeba paniky. Spousta vstupů tak bude generovat malé ztráty. Jednou za čas ale přijde pohyb, který tyto ztráty pokryje, a ještě vygeneruje pěkný zisk. Dobře je to vidět na výsledcích z minulého týdne jednoho mého intradenního systému breakoutu volatility pracujícího na trhu ES, který obchoduji u Striker: Systém nyní ve zvýšené volatilitě obchodoval aktivněji. Za posledních devět obchodních dnů vidíme šest vstupů. Dva short a čtyři long. Většinou jde o menší zisky/ztráty. Ale obchod číslo 3 představuje přesně typ dne, na který systém čeká – e-mini ES trendovalo od otevření do close a systém realizoval zisk přes 1 700 USD/kontrakt. To už je slušné. Právě vzhledem k povaze zisků a ztrát je u podobných přístupů extrémně důležité obchodovat je plně systematicky. Nechcete jeden den vynechat, abyste přišli právě o podobný trend. Sám tyto přístupy obchoduji plně automatizovaně. Jako důležité vnímám obchodovat systémy současně long i short. V akciových indexech mám navíc na short stranu dlouhodobě lepší výsledky (vyšší průměrný obchod). Protože pokud trhy začnou padat, bývá takový pohyb opravdu výrazný až do konce seance. Přirozeně pak podobné systémy tvoří vhodnou diverzifikaci pro mé swingové systémy na akciích (které obchoduji vesměs do longu). Na výše uvedeném screenshotu je vidět, že systém šel v klesajících trzích do shortu (obchody 1, 2) a následně začal obchodovat do longu (obchody 3,4,5,6). Podstatné je u tohoto typu systémů nechat obchodu dostatečně volný prostor. Jakmile se dá trh do pohybu, chcete v něm vydržet co nejdéle. Vesměs to vyžaduje vyšší stop-loss. V trhu ES to je tak 800 USD/kontrakt a výše. A určitě se může stát, že stop-loss bude zasažen i několikrát v průběhu měsíce a je potřeba s touto variantou počítat v risk managementu. Jelikož budou podobné systémy vždy alespoň částečně optimalizované (většinou využívají určité nastavení indikátorů), je z mé zkušenosti potřeba obchodovat je alespoň v malých portfoliích (ideálně s trochu jinými nastaveními indikátorů, timeframe, trhů). Rozkládá se tím riziko a zvyšuje šance, že systém zobchoduje typy dnů, na které čekáme. To je pochopitelně nevýhoda pro malé účty. Dobré ale je, že dnes lze strategie obchodovat přes mikro kontrakty s 10x nižší náročností na risk a kapitál. Vhodnou diverzifikaci tak lze dosáhnout i na malém účtu. S podobnými přístupy budete vystupovat kolem uzavíracího času burzy. Bohužel stejně jako ohromné množství dalších obchodníků. Připravte se tak na horší plnění. Systémy tak musí mít solidní průměrný obchod (sám vyžaduji v ES alespoň 200 dolarů na obchod). A časem můžete pochopitelně systémy vylepšovat tím, že budete pracovat na dalších typech exekucí, které vám budou skluz snižovat. Co se timeframe týče, začněte spíše na vyšších barech. Sám pracuji nejčastěji s půlhodinovými úsečkami. Nešel bych pod patnáctiminutový timeframe. Závěrem Hodně obchodníků se u podobných strategií spálí jen díky tomu, že jsou na daný typ strategie silně podkapitalizovaní. Nelze pracovat se stop-lossem 1 000 USD a účtem 5 000 USD. Nespoléhejte se na to, že naleznete krásnou historickou equity křivku backtestu, se kterou lze přístup obchodovat s vysokou úspěšností a malým stop-lossem. Tyto přístupy vyžadují vyšší stop-loss a patřičnou diverzifikaci. Naštěstí s mikro účty toto už není problém ani na menších účtech. Také se připravte na to, že breakout strategie občas vstoupí do pozice „v nejhorší možný okamžik“. Z principu strategie vstupují do longu na vysokých cenách a občas se těsně po vstupu trh otočí, aby šel k základnímu stop-lossu. Toto je opět realita. Zisky přístupu přicházejí z dlouhodobých pravděpodobností. Strategie bývají delší dobu v drawdownu, ale dříve nebo později se najednou v trhu zvedne volatilita a trhy začnou být v občasném delším trendu. A to jsou momenty, kdy strategie začnou odměňovat. Je jen potřeba trpělivě čekat v trzích…

Jak vytvořit funkční obchodní systém? Pojďme si v sérii článků společně jeden postavit. Od nalezení obchodovatelné myšlenky až k reálným obchodům. Než začneme vytvářet obchodní systém, měli bychom mít základní myšlenku, jaký typ obchodního systému plánujeme vytvořit. Intradenní systém držící pozice max. pár hodin? Krátkodobý swingový systém obchodující pozice v horizontu max. dnů? Dlouhodobější obchodní systém? V principu platí, že čím rychlejší systém budeme mít, tím více můžeme vydělat. Ale s přibývající rychlostí systému bude vše výrazně náročnější na technologie a zkušenosti s vyhodnocováním robustnosti a průběžnou adaptací měnícím se trhům. Jako nejrozumnější mi přijde začít stavět systémy s použitím denních grafů. Už jen proto, že data jsou k dispozici běžně zdarma a pro jejich zpracování nám stačí často jednoduché nástroje typu Microsoft Excel. Odkud začít při stavbě obchodního systému? Nejlépe od nějaké základní hrubé výhody, která je v trzích přítomna dlouhodobě. Spoustu jich lze nalézt v různých akademických studiích, ale také vlastním testováním trhů na základě jejich průběžného pozorování. My se zaměříme na běžně obchodované americké akciové indexy. Jde o trhy, na kterých se dají vytvářet profitabilní strategie poměrně snadno. Současně jde o hodně obchodovatelné trhy a není problém do nich umístit prakticky jakékoliv množství kontraktů (z pohledu retailových traderů). Jedna z mých oblíbených cest, jak v trhu najít základní výhodu, je studium sezónnosti. Určitého základního vzorce chování ceny, který se opakuje v průběhu času. Sezónnost může být dlouhodobá – například v podobě měsíční tendence trhu růst nebo oslabovat v určité roční období. Ale i výrazně krátkodobější. Například denní tendence (viz například článek Pravidelné profity pomocí sezónnosti popisující zajímavou sezónnost ve zlatě). Nebo i krátkodobější. Některé trhy se opakovatelným způsobem chovají stejně v určité hodiny. Krátkodobá sezónnost, na kterou se zaměříme v našem seriálu, vychází z rozdílného chování akciových trhů v denní vs. noční seancí. Denní seance amerických akciových indexů odpovídá době, kdy jsou v USA otevřeny akciové burzy. Tedy 15:30 – 22:00 českého času (kromě dvou krátkých období, kdy se v USA a Evropě mění jindy letní/zimní čas). Noční seance představuje zbylá část dne. Akciové trhy jsou zavřeny a indexy se obchodují jen prostřednictvím odvozených kontraktů jako jsou například futures (komoditní kontrakty). Většina obchodníků má správnou obecnou představu o dlouhodobé růstové tendenci v akciových indexech (s občasnými velkými propady v průběhu krizí). Odehrává se ale hlavní růst v denní nebo noční seanci? To jsou přesně ony základní myšlenky, které byste měli sami testovat a které vás dovedou k vytváření obchodních plánů. Otestování podobné myšlenky je velmi jednoduché. Lze použít data z Yahoo a například MS Excel. Nebo ještě lépe specializovaný software typu NinjaTrader, TradeStation nebo v mém případě Amibroker. V těch je daný test otázkou doslova několika málo minut. Pro test použiji data trhu SPY, což je ETF (prakticky akcie fondu) silně korelující s indexem S&P 500. Data trhu se dají snadno stáhnout například na Finance Yahoo - https://finance.yahoo.com/quote/SPY/ (záložka Historical Data > Download Data). Pozn.: Tento trh se aktuálně nedá obchodovat u evropských brokerů kvůli regulaci EU, což ale v tuto chvíli nevadí. Finální systém budeme moci obchodovat několika alternativními způsoby. Denní vs. noční seance Noční seance je u amerických akciových indexů obchodníky spíše přehlížena (zejména těmi, kteří jdou s davem). Jak ale vypadá hypotetický scénář, kdy bychom drželi SPY přes den, vs. situace, kdy bychom drželi trh přes noc? To vše v případě rostoucího kontextu trhu, který vyjádříme jako situaci, kdy trh uzavírá nad svým dlouhodobým klouzavým průměrem 200. Tedy testujeme dvě základní období trhu: a) Nakupujeme SPY za otevírací cenu a prodáváme stejný den za uzavírací cenu. b) Nakupujeme SPY za uzavírací cenu a prodáváme následující den za otevírací cenu. To vše v kontextu, kdy je uzavírací cena trhu výše než klouzavý průměr z uzavíracích cen za posledních 200 úseček. Takto vypadá backtest situace a) – obchodování denní seance v období 1.1.2000 – 19.4.2019: A takto backtest situace b) – obchodování noční seance v období 1.1.2000 – 19.4.2019: Na první pohled je vidět ohromný rozdíl ve výkonnosti a jednoznačný závěr – dlouhodobý růst akciového indexu S&P 500 probíhá především v noční seanci. Sezónnost si můžeme ověřit i na starších datech, která mám v Amibrokeru k dispozici, konkrétně od roku 1994: Takto vypadá backtest situace a) – obchodování denní seance v období 14.6.1994 – 19.4.2019: Takto vypadá backtest situace b) – obchodování noční seance v období 14.6.1994 – 19.4.2019: Jak je vidět, popisovaná sezónnost je opravdu výrazná. Na maximální historii vidíme výrazně vyšší počet ziskových obchodů oproti ztrátám (53,72 % vs. 46,28 %) při vyšším průměrném ziskovém obchodu, než je průměrná ztráta. To je určitě solidní základní edge, který se můžeme pokusit rozvinout do konkrétního obchodního přístupu. Tomu se budeme na Finančníkovi věnovat v dalších článcích. Do té doby ale doporučuji, abyste se sami pokusili o využití popisovaného principu přemýšlet a nápady testovat. Protože právě podobná praxe je to, co posouvá tradery kupředu.

Řada pohybů se na trzích opakuje z důvodu sezónních tendencí. Jak na takové tendenci vydělat si ukážeme na konkrétním příkladu obchodního systému v trhu se zlatem. Sezónnost znamená, že se něco mění podle sezón. Například topné palivo bude zdražovat v období zimy a zlevňovat v létě. Sezónní vlivy se hodně projevují v komoditách a společnostech, které s nimi pracují. Ale najdeme je i v řadě různých dalších trhů. Sezóna pak nemusí představovat jen sledování ročních období. Sezónnost můžeme nalézat i v mnohem krátkodobějších periodách – například dnech nebo i jejich částech. Sezónnost je jeden z velmi silných principů, které je možné pro obchodování používat. Sám jsem na burze začínal s komoditními kalendářními spready, představujícími rozdíl cen mezi vybranými kontrakty komodit. Zde jsem pracoval prakticky výhradně se sezónností. Postupně jsem se sezónností začal pracovat hlavně jako s jedním z kontextových filtrů. Například čekám na sezónní tendence ve sledovaném trhu a do této tendence pak aplikuji vstup v podobě jemnější technické analýzy (například vstup po breakoutu). Příkladem konkrétní velmi zajímavé a silné tendence může být páteční zhodnocení zlata. Podívejte se, jak vypadá hypotetický sezónní obchod v GLD (ETF sledující zlato), kdy trh nakupujeme ve čtvrtek večer a prodáváme o den později, tedy v pátek večer: Pravděpodobnosti tohoto obchodu hrají výrazně v náš prospěch: Obchod je ziskový v 57,45 %. RRR obchodu je navíc pozitivní. Na základě této sezónnosti je zřejmé, že zlato má tendenci v pátek posilovat. Využití takové tendence může mít mnoho podob – lze ji obchodovat samostatně, ale patrně ještě lépe v kombinaci s jemnějším časováním. Vstupovat je možné jak v akciích, tak komoditách nebo opcích. Fundamentální důvody sezónnosti U podobných sezónních tendencí je dobré zkoumat, jestli mají určitou fundamentální logiku, která povede k jejich fungování v budoucnosti. V případě růstu zlata (a dalších drahých kovů) před víkendem vychází tendence ze závěrů studie, která sledovala zajišťování akciových obchodníků nákupem drahých kovů právě před víkendem. To samo o sobě není pro mě úplně nejsilnější fundamentální faktor, ale určitá logika v daném pohybu je. Pro mě dostatečná, abych podobnou sezónnost použil jako kontextový filtr. O to víc nyní, kdy ji sleduji již delší dobu. Jak sezónnosti získávat? Nejrobustnější je testovat sezónnosti, které mají skutečný fundamentální základ vyčtený z odborné literatury. Těch budeme mít omezený počet. Nakonec tak nezbude, než sáhnout po různých formách dataminingu, kde sezónnosti hledáme algoritmy v historických datech a jejich fundamentální racionalitu se pokusíme ověřit zpětně. V případě dataminingu je ale potřeba velkou pozornost věnovat striktnímu ověřování sezónnosti na datech nepoužitých při dataminingu a také využívání jen těch sezónností, které vycházejí z nějaké vyšší logiky. Takové pak dokáží být velmi dobrými stavebními kameny obchodních strategií.

Úspěšné obchodování je především o implementaci často obecně známých obchodních výhod a zejména skutečně systematickém řízení risku. Jak lze známé výhody využívat? Jednou z mých oblíbených je přehnaná reakce obchodníků na specifické události. Událostí může být cokoliv. Například vyhlášení finančního reportu – podívejte se například na výsledky tendence vycházející z FOMC dnů. Řada retailových strategií je postavena na obchodování v období vyhlašování earnings, kdy se v akciových trzích zvyšuje volatilita (a dají se tak například zajímavě vypisovat opce) a kdy mají trhy tendence reverzovat. Mnoho podobných výhod vychází z faktu, že obchodníci přehnaně reagují na specifické události. Je to pochopitelně spojeno s naší psychikou – hlava nás například nutí uzavírat pozice poté, co se dostanou do rychlé ztráty, byť třeba ještě nebyl zasažen stop-loss. Sami to jistě znáte ze své obchodní praxe. Představte si, že máte v intradenním obchodování stop-loss nastaven na 300 dolarů. Pozici řídíte ručně, když najednou trh během pár vteřin prudce klesne blízko vašeho stop-lossu a pozice bude v otevřené ztrátě například -250 dolarů. Hodně obchodníků v takový moment pozici uzavře. Oproti situaci, kdy by trh dorazil do stejné oblasti pomalu. Rychlost je jeden z faktorů, který je v tradingu klíčový. A rychlé pohyby způsobují v trzích nejčastěji různé reporty a zprávy. Pro vytváření obchodních systémů využívajících podobných výhod není bezpodmínečně nutné analyzovat fundamentální zprávy. Stačí se jen zamýšlet nad situacemi, které budou z pohledu psychiky tvořit u mnoha obchodníků tlaky na unáhlené reakce. Zde je jeden příklad. Ten nepředstavuje hotový obchodní systém, ale může vás k řadě funkčních řešení dovést. Nemalý edge existuje v držení pozice přes noc v akciových trzích v momentě, kdy se jim v průběhu dne příliš nedařilo. Na konci takových dnů totiž řada obchodníků „raději vystoupí“, čímž ještě dále tlačí cenu níže – což může být vhodný okamžik pro náš krátkodobý vstup. Pro příklad si vezměme akcie indexu Nasdaq 100, kde budeme: Nakupovat každý den 5 trhů, kterým se nejméně dařilo (tj. jejich zhodnocení daný den v indexu patřilo k 5 nejnižším). Pozici ukončíme následný den na open. A zde je pro ilustraci equity křivka, která nepracuje s reinvestováním – tj. celou dobu se otevírají akcie s fixním kapitálem (při testu je zohledněna skladba indexu v historii): Zde je pak příklad typického testovaného obchodu: Už ze samotného pohledu na graf reagovali obchodníci v akcii SBUX 24.1.2019 na nějakou silnější událost. Trh vytvořil nestandardně velký pohyb a vůči ostatním akciím v indexu Nasdaq 100 uzavřel jako jeden z 5 nejslabších. Systém vstupoval na close takového dne a držel do open následujícího dne, který byl dokonce až nad high vstupní úsečky. Testy můžeme provést i na akciích dalších indexů. Takto vypadá stejná situace na akciích S&P500: A zde je edge testován na větším počtu akcií z širšího indexu Russell 3000: Na první pohled je vidět, že v trzích existuje popsaný edge ve velmi trvalé podobě. Ale abychom mohli na výhodě vydělávat, je potřeba ji dotáhnout. Výše uvedené ukázky jsou jen výchozím bodem – už jen proto, že neobsahují komise, které výkonnost snižují. Ale možností, jak edge převést do konkrétní podoby, je celá řada. Lze se zaměřit na zkoumání povahy oslabení – například jeho velikosti vůči běžnému chování trhů. Určitě je vhodné zapojit do přemýšlení trochu širší kontext. Lze pracovat s komplexnějšími intermarket filtry nebo se zaměřit na trhy s určitou likviditou atd. Dobré je ale nezapomínat jaký edge využíváme a proč funguje. A zejména si věci nekomplikovat nad rámec toho, co je nezbytné a hlavně se zaměřit na implementaci. Pro úspěšný trading stačí zkombinovat jen několik podobných výhod.

Rád zkoumám v trhu různé dlouhodobé a stabilní tendence, na kterých lze stavět obchodní přístupy a vydělávat. Po delší době přináším na Finančník.cz popis další. Tentokrát se podíváme na růst akciových trhů na začátku kalendářního měsíce. Konec/začátek určité časové periody představuje často dobrý okamžik pro výchozí bod analýzy trhu a hledání obchodovatelných tendencí. Už jen proto, že řada obchodníků a fondů k daným periodám provádí různé obchodní aktivity vyvolávající v trhu opakovatelné pohyby. Dnes se chci podělit s tendencí, kterou je možné dlouhodobě sledovat v akciových trzích na konci/začátku měsíce. Konkrétně: pokud akciové trhy na konci měsíce klesají, mají následně trhy tendenci na začátku měsíce růst. Úplně základní test tendence může vypadat takto: - Pokud akciové indexy (použiji trh SPY – ETFs sledující S&P 500) poslední den v měsíci klesají, tak na konci dne trh nakoupím. - Vystoupím v okamžiku, kdy trh poprvé uzavře nad předcházejícím denním high. Výsledek – testovaný trh SPY, denní data, žádný stop-loss. Použitý kapitál 20 000 USD – je samozřejmě jen ilustrativní. Lze testovat s libovolným kapitálem, použít futures e-mini S&P atd. Jak vidíte, výsledek tendence vůbec není zanedbatelný. Za zkoumané období se obchodovaná situace vyskytla celkem 172x. Ziskových situací bylo 78 % a průměrný obchod měl velikost 307,43 USD (po komisích). Samozřejmě je dobré se podívat na situaci, kdy SPY na konci měsíce roste. Nedopadnou výsledky podobně prostě proto, že akciové trhy mají dlouhodobou růstovou tendenci? Není tomu tak. Tato situace se vyskytla celkem 115x a průměrný obchod má velikost -1.35 USD. Pokles na konci měsíce je tedy poměrně zásadním vodítkem. Vraťme se k naší prvotní a ziskové hypotéze. Tedy nákupu trhu SPY na konci měsíce, pokud trh klesá. Test nebyl proveden se stop-lossem – jednoduše jsem testoval výstup z pozice v okamžiku, kdy trh poprvé uzavře nad high předcházejícího dne. To může znamenat i to, že si pozice projde slušným otevřeným drawdownem (například několika denní pokles, než trh poprvé uzavře nad předcházejícím high). Určitě je tak možné: - Testovat myšlenku dál s různými stop-lossy. - Nebo použít časový stop-loss, který nám podobnou tendenci dobře připraví například pro obchodování skrze opce. U nich nám nemusí vadit situace, kdy trh udělá silný protipohyb proti naší pozici a pak se vrátí (podrobně o opcích viz například naše opční e-booka). Risk u opční pozice může být jasně daný po celou dobu platnosti opce. Zde je test na trhu SPY, kdy pozici otevírám poslední den měsíce (pokud klesal) a uzavírám buď pokud trh uzavřel nad high předcházející dne, nebo pokud uplynulo 5 dnů od vstupu (pracovní týden, fungují jednoznačně i další podobné hodnoty): Úspěšnost se jen nepatrně snížila na 75,5 %. Průměrný obchod je stále pěkných 242,17 USD. RRR je přitom cca 1,1:1 – průměrný zisk 515 a průměrná ztráta 604. A délka obchodu je jasně ohraničena časovým stop-lossem 5 dnů. A to už jsou poměrně zajímavé parametry i pro jednodušší opční strategie. Pochopitelně, že s myšlenkou lze dále sofistikovaněji pracovat. Vychází z toho, že zejména na konci měsíce mohou některé typy obchodníků likvidovat/rebalancovat pozice, a tlačit tak cenu dolu. Je tak možné zkoumat nejen poslední den, ale třeba i dny předcházející a podobně. V každém případě sami vidíte, že podobné i velmi jednoduché myšlenky mohou produkovat zajímavé pravděpodobnosti. Stačí podobných pár spojit dohromady a základ úspěšného portfolia je na světě.

Řada obchodníků hledá do nekonečna různé filtry, které by jim pomohly hledat období, kdy se strategiím nedaří. Většinou sahají po různě optimalizovaných nástrojích technické analýzy, což jsou řešení často dost přeoptimalizovaná a nerobustní. V dnešním tipu se podíváme na jiný přístup využívající fundamentální data. Osobně se mi velmi osvědčilo stavět své strategie kolem jasného fundamentálního základu. Tedy nikoliv jen s použitím například slepého dataminingu a obchodováním čehokoliv, co vykazuje v minulosti určitou opakovatelnost. V intradenním obchodování může být takový základ například zvýšené/snížené volume nakupujících/prodávajících v určité situaci, u strategií pracujících s vyšším timeframe jsou to často situace spojené s konkrétními fundamentálními událostmi. Ať jsou to různé reporty nebo třeba expirace opcí. Vždy jde o určitý „chaos“, který může výrazně vychýlit běžnou tržní rovnováhu a nám poskytnout příležitost k profitům. Ukázku základního využití principu filtrování obchodů podle reportů jsem publikoval například v článku Profitabilní tendence vycházející z FOMC dnů. Vyplatí se zkoumat i další reporty, které futures trhy ovlivňují. Tyto principy ale fungují nejen na futures, ale samozřejmě i na akciích (a jejich opcích). Zde doporučuji věnovat pozornost dnům, kdy jsou vyhlašovány hospodářské výsledky (Earnings). Ty nabízejí další edge dostupný běžným retailovým obchodníkům. Jednak se v tuto dobu zvyšuje volatilita, což se dá dobře využít při obchodování opcí, současně mají trhy tendence v dané dny výrazně reverzovat. Zejména proto, že se po zprávě zkorigují přehnaná očekávání, nebo skepse investorů ovlivňujících cenu akcie před vyhlášením výsledků. Princip byl popsán v řadě studií. V angličtině můžete začít například touto: News-Driven Return Reversals: Liquidity Provision Ahead of Earnings Announcements. Bohužel běžné retailové platformy vesměs neumějí s podobnými informacemi pracovat a obchodníci jsou tak často „nuceni“ si poradit s omezenými nástroji. Asi ale všichni tušíme, proč tomu tak je. Dobrá zpráva je, že použití podobných profitabilních principů je možné i v rámci retailového obchodování. Jen je potřeba nebát se učit pracovat s daty a využívat více otevřená řešení. Těch přitom existuje celá řada – já jsem si například oblíbil skriptovací jazyk Python, se kterým lze podobné principy testovat velmi snadno. Jen pro ilustraci a inspiraci pokročilejším traderům. Například zde www.quantopian.com/posts/quantpedia-trading-strategy-series-reversal-during-earnings-announcements můžete v Pythonu nalézt hned několik strategií, které se Earnings týkají. A to včetně backtesteru, který stačí spustit a získat podobnou equity pokrývající období 2011 – 2016: Pochopitelně, že s podobnou strategií je potřeba dál pracovat. Ale i na hrubém testu je zřejmé, že daný princip má slušný potenciál, který se dá rozvíjet mnoha směry. A to jak automatizovanými, tak i diskréčními.

A je zde díl, na který řada z vás čeká. Poskládání edge dohromady a představení konkrétní ukázkové obchodní strategie. Systému, který sám v obdobné formě obchoduji ve svém portfoliu. Foto (c)depositphotos.com Doufám, že většina z vás strávila uplynulý týden nad domácím úkolem zadaným na konci minulého dílu seriálu a jeho prostřednictvím se zdokonalila v pokročilejším ovládání Excelu. Práce na zadaném úkolu představuje solidní klíč k tomu, abyste v trzích začali vydělávat reálné peníze. Co je edge? Edge se v tradingu nejčastěji interpretuje jako určitá statistická výhoda. Profitabilní obchodování pak spočívá v systematickém obchodování této statistického výhody s tím, že v dlouhodobějším horizontu by se edge měl na našem účtu projevit jako zisky. Extrémně důležitá jsou tučně uvedená hesla. Edge je skutečně třeba aplikovat systematicky. Tedy na základě jasného plánu zaručujícího opakovatelnost a neměnnost toho, co děláme. I začínající trader jistě chápe, že pokud budeme neustále měnit pravidla obchodování, tak se žádný edge nemůže projevit a výsledky tradingu budou zcela náhodné. Edge je bezcenný, pokud jej nesprávně vyhodnocujeme. To zejména znamená, že mu nenecháme dostatek času, aby se v trhu projevil. Budete-li obchodovat na denních datech, není možné o výsledcích přemýšlet v horizontu třeba týdne. Správný časový horizont budou spíše měsíce až rok. Jak hledat edge? Dobrá otázka, která může vypadat komplikovaně. V praxi ale zas tak komplikovaná být nemusí. Většina traderů si totiž dělá věci výrazně složitější, než jak jsou. Vždy mě fascinuje, kolik začínajících traderů si hned nakupuje drahý hardware a snaží se na něj pouštět různé sofistikované algoritmy využívající pokročilé matematické principy, kterým ani sami nerozumí. Jak může trader učit obchodovat například neuronovou síť, když to neumí ani on sám… Držte se v začátku při zemi a přemýšlejte o základních principech vedoucích k profitům. Věřím, že přiložený dokument s ukázkovým studijním obchodním plánem vám v tomto poskytne dostatečnou inspiraci. Co se týče dalších oblastí, kde hledat edge. Sám se snažím využívat opravdu ty nejzákladnější principy stojící za podstatou trhů. Pro mě je to hlavně: Návrat k průměrné ceně (mean reversion). Hodně trhů dělá krátkodobé korekce poté, co udělají nějaký výraznější pohyb. Momentum – pokud se dá něco do pohybu, tak vytvořené momentum může ještě chvíli pokračovat. Příkladem jsou trend following strategie, breakouty. Osobně mám raději mean reversion strategie, ale v rámci portfolií je dobré kombinovat i s momentum strategiemi. Na některých trzích navíc lépe funguje momentum, na jiných mean reversion. Volatilita – v trzích se mění „napětí“ vyvolané často očekáváním obchodníků (emocemi). Systémy využívající snižující/zvyšující se volatilitu jsou poměrně jednoduché a jsou dobrými doplňky do portfolií. Časová prémia v opcích. Změny v cenách ve vzdálených future kontraktech (prakticky kalendářní spready). Toto vše jsou taktiky, které lze obchodovat často velmi jednoduše a na vyšším timeframe. Mnoho z nich lze i automatizovat. Ale rozhodně není potřeba snažit se na začátku pochopit vše, byť určitá kombinace přístupů v rámci portfolia je vždy velké plus. Začít můžete u dnes představovaného konkrétního obchodního systému, jehož základ je robustní a lze jej dále rozvíjet. Už jen třeba tak, že jej budete aplikovat na jiné trhy (a portfolia). Rozhodně bych se tedy nepouštěl ihned do zkoumání dalších tržních principů, ale pokud začínáte, zkuste se inspirovat mým řešením a toto dotáhnout do „produkční fáze“ – tedy takové, kdy budete systém reálně obchodovat. Na publikovaném řešení si všimněte několika důležitých faktů. Především - systém sám o sobě je velmi jednoduchý. Samotnou vstupní podmínku (nebo dost podobnou logiku) jsem v průběhu času viděl popsanou v několika knihách. A tak je to v tradingu velmi často – profitování neznamená nutnost vynalézt něco zcela unikátního. Důležité je osvojit si jednoduchý edge tak, aby vám jeho obchodování vyhovovalo. Dále je dobré si všimnout, že vstup představuje jen část systému. Další důležité parametry jsou výstupy (kde používám svoji oblíbenou taktiku podobné té z intradenního tradingu) a celkové řízení portfolia. Teprve postupným poskládáním všech prvků vzniká vlastní obchodní systém, který generuje profity vždy jako celek. Důležité upozornění – publikovaný systém slouží skutečně pouze k výukovým účelům. Zejména proto, že bych nikomu nedoporučil ho vzít „jak je“ a začít jej live obchodovat, aniž byste si sami vytvořili například historické backtesty, získali tak k dané strategii vlastní dostatečnou důvěru a pochopili její chování v trzích. Navíc je určitě vhodné přemýšlet o drobných nuancích, které mohou výsledky systému posunout dále. Extrémně důležité je podobný systém také správně zasadit do kontextu vašeho očekávání risku, kapitálu a dalších strategií obchodovaných ve vašem portfoliu. Sami si otestujte, jaké rozdíly dělají ve výkonnosti systému jinak nastavená pravidla pro množství otevíraných pozic a velikost kapitálu, který je jim přidělován. Nicméně zejména pokud s burzou začínáte, bude pro vás publikovaný systém solidním vodítkem, který můžete ihned začít testovat na demo účtu a postupně se tak sžívat s trhy. Cílem publikování systému je tedy poskytnout začínajícím traderům konkrétní vodítko jak začít, motivaci pracovat na trochu komplexnějších přístupech zahrnujících diverzifikaci a možnost publikovat v tomto seriálu tipy a taktiky týkající se konkrétního obchodního přístupu. Systém obchodující na denních datech pochopitelně nikdy nebude generovat v krátkodobém horizontu nějaké závratné profity. Nicméně lze se na něm dobře učit. Třeba to, že obchodování je nejen o ziscích, ale i o ztrátách a drawdownech, které je třeba překonat. A i tak pravděpodobně systém vydělá více, než většina začínajících traderů přistupujících k trhům nesystematicky. Systém nebyl nijak optimalizován a jeho výkonnost lze určitě podstatně zvýšit. Jak jsem uvedl, sám obchoduji podobný princip, ale trochu jinak. Přestože sám využívané základní tendenci důvěřuji, je pochopitelně možné, že systém nebude v budoucnu již generovat žádné peníze. To vše je na burze realita. Je tedy potřeba přistupovat k celému seriálu a publikovanému systému jako k praktickému průvodci, jehož cílem je naučit vás s trhy pracovat. Nikoliv poskytnout svatý grál na vydělávání peněz. PDF dokument popisující pravidla systému včetně dalších důležitých komentářů a grafů získáte na této adrese.

Jednou z konzistentně profitabilních cest obchodování bývá sledování dlouhodobých tendencí reakcí trhu na různé fundamentální principy. Sám jsem dlouho obchodoval například sezónní tendence ve futures. Co ale další tendence? Dneska se podíváme na chování trhů v době, kdy je vyhlašován FOMC report – tedy 8x ročně. Sami se přesvědčte, proč je tento fenomén obchodován mnoha tradery. V článku naleznete i kód v EasyLanguage pro vaše vlastní testování. FED (Federal Reserve System) představuje centrální bankovní systém USA. Jeho zprávy tak výrazně ovlivňují trhy. Speciálně tzv. FOMC zprávy. FOMC (Federal Open Markete Committee) je komise zasedající v rámci FEDu, která je zodpovědná například za změnu základních úrokových sazeb USA. Tedy něco, co výrazně ovlivňuje mj. měnu, akcie a bondy. FOMC zasedá 8x do roka (plus má občas neplánované prohlášení, kterým se ale v tomto článku nevěnuji) a všichni intradenní obchodníci jistě vědí, jak FOMC report, vyhlašovaný nejčastěji v podvečer evropského času, výrazně ovlivňuje volatilitu akciových indexů. Pochopitelně, že obsah FOMC reportů se v průběhu času mění, nicméně stejně jako u kterýchkoliv jiných reportů, je obsah jedna věc a druhá jsou nejrůznější očekávání účastníků trhů. Existují nějaké obchodovatelné tendence, které z nich vycházejí? Pro zkoumání podobných informací potřebujeme především data dnů, kdy byly FOMC reporty vyhlašovány. Vše je naštěstí on-line, byť ne v úplně snadno dostupné podobě. FOMC zasedání z posledních let naleznete zde: http://www.federalreserve.gov/monetarypolicy/fomccalendars.htm. Starší záznamy jsou k dispozici zde https://www.federalreserve.gov/monetarypolicy/fomchistorical2010.htm, kde je třeba vždy zvolit příslušný rok (nebo jej přepsat v URL pokud chcete data zpracovat automaticky). Pokud chcete s FOMC dny sami testovat, vyparserovaná data v txt podobě naleznete na konci článku. A jaká je základní tendence spojená s FOMC dny? Akciové indexy mají jednoznačně ve FOMC dny tendenci růst. Bez ohledu na obsah reportu. Podívejme se například na equity křivku trhu e-mini SP 500 testující princip, kdy budeme nakupovat na close dne předcházejícího FOMC reportu a vstupovat na close dne, kdy byl FOMC vyhlašován: Jen tento samotný princip má úspěšnost 60 % a RRR vyšší než 1:1: Pochopitelně, FED dny jsou divoké a patrně přes ně nebudete chtít držet futures kontrakt bez stop-lossu. Nicméně tendence zde je jednoznačná a pro řízení risku je možné využít například opce. Níže jsem pro vaše vlastní zkoumání připravil kód do TradeStation, se kterým můžete testovat danou tendency podrobněji. Docela zajímavé je sledovat i chování akcií v den, kdy je FOMC vyhlášen. Takto například vypadá tendence na akcii IBM, kde je výrazně více dat: Možná vás napadá – pokud trhy při FOMC dni v principu rostou, jak vypadá následující den? Růst je většinou vyčerpaný – takto vypadá například equity křivka v e-mini ES 500, kdy bychom nakoupili na konci FOMC dne a prodávali na close následujícího dne: A pochopitelně, že danou tendenci lze zkoumat z mnoha dalších úhlů a aplikovaných podmínek. Jak konkrétně lze popisovaný princip použít? Tak především jde o další ukázku toho, jak lze k trhům přistupovat systematicky. Identifikace určitých jasně specifikovaných situací/dnů je základ k tomu, abychom je mohli dále zkoumat. Intradenní obchodníci se budou patrně více dívat dovnitř daných dnů a studovat tendence takových dnů například na začátku dne nebo v době po vyhlášení reportů. Opční obchodníci ale mohou využít tendenci prakticky tak, jak je a přímo s ní pracovat ve svých obchodních plánech. Data ke stažení Zde si můžete stáhnout Easylanguage kód do TradeStation obsahující podmínku s datem omezujícím obchodování na den před FOMC (aby bylo možné vstupovat na close dne před FOMC reportem): EL_FOMCday.txt (pracuji na Windows s anglickými formáty dat). Zde je seznam FOMC dnů v txt podobě: FOMCdays.csv