Prohledat Finančník.cz
Zobrazeny výsledky pro štítek 'daytrading'.
Nalezeno výsledků: 24
-
S tím, jak postupně do svého automatizovaného portfolia nasazuji i intradenní systémy, jsem si pro sebe definoval určité „workflow“, s nímž systémy tvořím. Zde jsou tipy, které mohou pomoci i vám. Obsah článku: Jak na intradenní obchodní systémy? Vývoj systémů na denních datech Intradenní stop-lossy na denních datech Prototypování systémů vs. jemné testování Ukázka workflow Závěr K příspěvku mě dovedl tento dotaz v Trading Room: Jak na intradenní obchodní systémy? Předně žádná cesta v rámci intradenního obchodování nebude bez práce. Tedy samozřejmě kromě té, kdy si koupíte nějaký zázračný software, kde vám po stisknutí tlačítka začne sám připravovat zaručeně robustní AOS. Sám na podobné zázraky nevěřím, a tak nezbývá než investovat čas do ručního testování různých nápadů, ze kterých následně tvořím reálné „idea first“ obchodní systémy. Potíž s intradenními systémy je především v tom, že pracujeme s ohromným množstvím dat. Bez ohledu na zvolený software je vše výrazně pomalejší, náročnější na hardware a do velké míry i na know-how. S jemnými intradenními daty lze vymýšlet násobně více taktik než na denních datech, což s sebou přináší i výrazně vyšší riziko přeoptimalizace, chyb v kódech či v následném automatizovaném obchodování. Osobně se mi tak osvědčilo vyvíjet intradenní systémy na denních datech. Vývoj systémů na denních datech Denní data obsahují informace o otevírací a uzavírací ceně, denní minimální ceně a denní maximální ceně. S denními daty se proto pracuje velmi efektivně – za rok máme přibližně 250 úseček. Pracovat pak lze v programech, jejichž ovládání známe ze swingového obchodování (např. Amibroker). Ovšem jak na denních datech vyvíjet intradenní systémy? Tím, že nevidíme „dovnitř“ denních úseček, tak pochopitelně můžeme vyvíjet jen určité typy intradenních systémů. Například jednoduché breakout či mean reversion systémy vycházející z denní otevírací ceny či jiného fixního bodu denních grafů. Nemůžeme tak například vytvářet obchodní systém obchodující průlom např. 5minutového otevírací rozpětí popisovaného v článku Jak na první daytrading autotrader [včetně funkční strategie a kódu]. Z mé zkušenosti to ale tolik nevadí. Protože i jen na denních datech lze najít mnoho funkčních intradenních přístupů (sám jsem takto dříve vyvinul Finwin, který dnes obchoduji řadu let). Intradenní stop-lossy na denních datech Největším úskalím při vývoji intradenních obchodních systémů na denních datech jsou stop-lossy. Na denních datech nevidíme „dovnitř“ úseček a jen těžko se odhaduje, jestli byla u obchodu dříve zasažena úroveň stop-lossu, vstupu či výstupu. Osobně tak začínám s vývojem strategií s velmi vzdáleným, nebo žádným stop-lossem. Ve svých systémech často pracuji s indikátorem ATR a jedním z typických příkladů vzdáleného stop-lossu je 1xATR. Takový už bývá spolehlivě identifikovatelný i na denních grafech. Ve svých testech tak chci nacházet strategie, které relativně stabilně fungují i s velkými stop-lossy. A teprve až takovou strategii objevím, otestuji ji na intradenních datech. Prototypování systémů vs. jemné testování Svou práci tak můžu rozdělit do dvou základních kroků: Prototypování systému na denních datech Finální backtest hotového prototypu na intradenních datech Pokud jste vývoj intradenního systému nikdy nezkoušeli, možná nevidíte v rozdělení práce do zmíněných bodů žádný zásadní benefit. Pro mě tam rozdíl je – především v efektivitě. Nejsem programátor a s jakýmkoliv skriptováním bojuji. A skriptování na intradenních datech je pro mě násobně náročnější než na denních. Při hledání nových obchodních přístupů testuji průběžně řadu různých myšlenek. Mohu například zkoumat signály vycházející z korelace či divergencí trhů, sezonality, market internals a podobně. Podobné testy mám na denních grafech hotové velmi rychle. A pokud vypadá nějaká myšlenka nadějně, tak teprve potom věnuji pozornost přípravě intradenního kódu, pro který nejčastěji používám TradeStation či Python. V momentě, kdy vím, co přesně potřebuji naskriptovat, už to nemusí být tolik složité. Ve finálních testech s intradenními daty navíc první backtesty provádím se vzdáleným stop-lossem podobně, jako jsem to dělal ve fázi prototypování. A logicky bych měl dostávat podobné výsledky, čímž si ověřuji funkčnost svých kódů. Ukázka workflow Na denních datech testuji různé myšlenky. Jedním z dobrých směrů může být například intradenní breakout na akciovém indexu. Např. Nasdaq 100. Breakout systém má v principu jednoduchou konstrukci. Vezmeme nějaký počáteční bod – např. denní open, poslední close, nejvyšší high za posledních x dnů a podobně, přidáme k bodu určitou vzdálenost (sám rád pracuji s násobkem ATR), a pokud trh tuto úroveň překoná, zaznamenáme long breakout a držíme pozici do dosažení profitargetu či do konce dne. Pokud se trh obrátí, vystoupíme na stop-lossu. Jak jsem zmínil, u prototypů podobných systémů na denních grafech používám vzdálený stop-loss (např. 1xATR). Testy na uvedené úrovni jsou např. v Amibrokeru velmi jednoduché s tím, že do popsané kostry systému budete chtít zakomponovat pravděpodobně ještě nějaký „filtr“. Bez toho nebude systém reálně obchodovatelný. A takto může vypadat výsledek prototypu: Pro ilustraci jsem zobrazil equity křivku prototypu „long intradenní breakout v Nasdaq 100“ vytvořenou pouze z denních úseček (modrá barva) vs. finální backtest s využitím intradenních dat (oranžová barva). Equity křivky nejsou úplně stejné zejména proto, že v tomto případě intradenní backtest probíhal v Pythonu, kde se mi trochu jinak počítá ATR než v Amibrokeru. Podobné detaily nejsou z mé zkušenosti podstatné, protože ve finálním živém obchodování se do procesu živého obchodování na burze stejně dostává určitý prvek náhody. Ale to podstatné je jistě patrné – prototyp se vzdáleným stop-lossem (1xATR) odpovídá finálnímu intradennímu backtestu. Funguje to samozřejmě i na delší historii dat: Finální myšlenku pak už ladím v samotném intradenním backtesteru. Zde zejména testuji jemnější práci s bližšími stop-lossy. Protože ty z mé zkušenosti nelze na denních datech používat – vedou k příliš optimistickým závěrům. Dobře je to patrné na tomto screenshotu: Zde jsem v prototypu na denních datech snížil stop-loss na 0,4x ATR (modrá linka) a následně provedl stejný backtest na intradenních datech (oranžová linka). Je zde patrné, že pokud bychom malý stop-loss použily už v prototypu pracujícím s denními daty, budou naše závěry z backtestu příliš optimistické. Závěr Dnešní tip ukazuje, že pokud budete určitý typ intradenních systémů prototypovat na denních datech, můžete se poměrně dobře na výsledky spolehnout za předpokladu, že budete pracovat se vzdálenějšími stop-lossy (např. 1xATR). Pokud se tak chcete do vývoje intradenních systému pustit, můžete začít právě na denních datech. A teprve až budete mít hotový funkční prototyp (jakože najít obchodní systém trvá určitě týdny až měsíce), pak už není zas takový problém konkrétní jednu finální myšlenku převést do příslušného intradenního backtesteru (např. s použitím TradeStation). Jinými slovy – není třeba se od počátku stresovat z potřeby ovládnutí dalšího softwaru. Ale je možné začít na stejném softwaru, který používáte pro analýzy denních grafů a teprve, až budete mít jasnou představu o potenciálním intradenním obchodním systému (podloženou funkčním prototypem) tak řešit, jak systém finálně otestovat na intradenních datech.
-
- 6
-
- daytrading
- day trading
-
a 2 další
Označen s:
-
Úvod a obsah Intradenní obchodování, kterému se běžně říká také daytrading, znamená nákupy a prodeje různých finančních nástrojů (nejčastěji futures kontraktů, akcií, opcí nebo forexu) v průběhu jednoho dne. Intradenní obchodníci těží z krátkodobých pohybů cen odehrávajících se v řádu minut či hodin. Intradenní obchodník uzavírá pozici před koncem obchodní seance, nemusí se tak strachovat o vývoj ceny v průběhu noci. Vyšší frekvencí obchodů a využitím páky může dosahovat nadstandardních výnosů. Intradennímu obchodování se na každodenní bázi věnuji přes 20 let. V tomto článku jsem pro vás připravil shrnutí, co mi v daytradingu funguje, na co si dát pozor a s čím dnes vydělat lze a s čím již ne. V článku naleznete následující témata: Základy intradenního obchodování Co přesně znamená intradenní obchodování? Kolik si vydělá intradenní trader? Proč intradenně neobchoduje každý, když je to tak výdělečné? Jak konkrétně se dá intradenně obchodovat? Jak s intradenním obchodováním začít? Tipy pro intradenní obchodování Vhodné trhy pro daytrading: jak je vybrat? Jaká je minimální velikost účtu? Jak na intradenní obchodování coby full time job? Jakou techniku pro intradenní obchodování a kolik monitorů? Strategie pro intradenní obchodování Intradenní obchodování breakoutů (průrazů) Obchodování intradenní mean reversion Intradenní obchodování fundamentů Obchodování order flow Intradenní obchodování arbitráží Jak se vyvarovat pastem spojeným s intradenním obchodováním Začněte pomalu a co efektivněji Připravte se na průběžné změny trhů Zaměřujte se na detaily a evidenci Neklaďte důraz na schopnost predikce trhu Jak vydělat peníze v 2023 intradenním obchodováním? Základy intradenního obchodování Co přesně znamená intradenní obchodování? Jde o shrnující pojem jakéhokoliv stylu tradingu, kde se pozice nedrží přes noc. Intradenní obchodování zahrnuje jak scalping, kde se pozice drží spíše vteřiny, ale i taktiky, kdy se obchody drží hodiny. Své pozice intradenní trader uzavírá nejpozději na konci obchodního dne. Kolik si vydělá intradenní trader? Intradenní obchodování patří teoreticky k nejziskovějším obchodním stylům. Výdělky jsou neomezené a nejlepší intradenní obchodníci dokáží vytvořit profit i stovky procent ročně. Podstatné je, že při intradenním obchodování se lépe řídi risk, kdy například v akciích nehrozí riziko nočního gapu a obchodní kapitál se „otáčí“ rychleji (navíc často s využitím páky). Mé intradenní strategie tak mají podstatně vyšší sharpe ratio (dávající do poměru výnos a risk) než swingové obchodování. Proč intradenně neobchoduje každý, když je to tak výdělečné? Především proto, že reálný intradenní trading je skutečně náročný a v praxi se věci mají jinak, než vypadají v teorii. Drtivé množství informací dostupných na internetu, jak úspěšně intradenně obchodovat, nefunguje a většina obchodníků, kteří intradenní obchodování zkusí, jen ztratí peníze. Úskalí je mnoho. Při ručním intradenním tradingu jsou zde opravdu vysoké nároky na psychiku obchodníka. A jelikož lidé nejsou stroje, vesměs se obchodníci jednou neudrží a často obchodují mimo původní plány. Intradenní obchodování bývá mnohem dražší (díky skluzům v plnění), než ukazují backtesty a obchodníci kvůli tomu nakonec ztrácejí peníze, přestože základní edge funguje. Mnoho začátečníků pak také skončí kvůli příliš vysoké páce. Jak konkrétně se dá intradenně obchodovat? Obchodovat lze skutečně různě. Nejčastěji budete nacházet obchodníky, kteří obchodují breakouty (proražení určitých cenových úrovních), mean reversion (odraz od vybraných cenových úrovní) a obchodníky vyhodnocující orderflow (tok objednávek). Přičemž podobné strategie lze aplikovat na různé trhy (např. e-mini futures, akcie, etf, crypto, forex) a na různé časové rámce – lze sledovat minutové grafy, vteřinové grafy, půlhodinové grafy, různé speciální grafy, jako je například renko atd. Co se konkrétních nástrojů týče, i zde budete nacházet kombinace všeho možného. Hodně obchodníků pracuje s čistými cenovými grafy (tzv. price action), řada jiných bude používat indikátory, najdete i tradery, kteří budou pracovat pouze s nástroji hloubky trhu (tzv. DOM) a sledovat dynamiku toku objednávek. Intradenní obchodování lze dělat ručně, kdy obchodník sedí před počítači, sleduje obrazovky monitorů a ručně obchoduje vybrané situace. Nebo automatizovaně, kdy se strategie připraví do mechanické podoby a v trhu obchodujeme strategii jako tzv. AOS – automatizovaný obchodní systém. Jak s intradenním obchodováním začít? Rychlé obchodování je z mnoha důvodů přitažlivé pro začínající obchodníky a v této oblasti tak naleznete nejvíce „balastu“. Všude lze zakoupit líbivé plány, které vás budou v konečném důsledku stát jen čas a peníze. Jelikož jde o nejnáročnější styl obchodování, začněte se učit jen od těch, u kterých máte jistotu, že sami používají funkční metody. Nesmiřte se s hypotetickými ekvitními křivkami vytvořenými v Excelu nebo grafickém editoru. Chtějte vidět výpisy z brokerských platforem, požadujte v procesu výuky maximální transparentnost (vidět plnění jednotlivých obchodů atd.). Trh je v tomto směru opravdu nemilosrdný a ani velká jména zahraničních autorů knih přednášejících na konferencích a tváře „top traderů“ smějících se z inzerátů brokerů absolutně nic neznamenají. Buďte v oblasti vašeho průzkumu opravdu důkladní a nenechte se odbýt. Daytrading není tolik o zásadním know-how v oblasti predikce trhů, ale spíše o pilování drobných nuancí (precizní exekuce, stabilní psychika, rychlost atd.) a měli byste si být jisti, že to, co se plánujete učit, skutečně v aktuálních podmínkách trhů může fungovat. Osobně bych začal intradenně obchodovat spíše pomaleji (držet pozice delší minuty až hodiny) a jakmile najdete někoho, kdo obchoduje s transparentními výsledky a je ochotný se o své know-how dělit, je čas vrhnout se do studia a připravit se na roky dřiny. Mějte před tímto směrem tradingu respekt a přistupujte k němu tak, že jde skutečně o to nejtěžší, s čím můžete na burze uspět. To platí zejména pro ruční intradenní obchodování. U mechanického obchodování je výhodou, že jsou výsledky a instrukce jednoznačně replikovatelné. Tipy pro intradenní obchodování Vhodné trhy pro daytrading: jak je vybrat? Pro intradenní obchodování je klíčové, aby bylo obchodování daného trhu co nejlevnější. A to jak z pohledu brokerských poplatků, tak spreadu. Spread představuje často přehlížený, ale velmi výrazný náklad obchodování. Jde o rozdíl mezi ask a bid cenou – tedy určuje, za jakou cenu můžeme nakoupit a prodat. Intradenně chceme obchodovat trhy, které jsou dostatečně likvidní. Takové mívají rozdíl mezi ask a bid cenou nejnižší. V některých trzích se může spread měnit (rozšiřovat) v závislosti na dění v trhu a obchodování v klíčové momenty (např. v době vyhlašování zpráv) může být velmi drahé. Důležité také je, aby se trh dostatečně hýbal – měl dostatečnou volatilitu. Pozice jsou v intradenním obchodování drženy relativně krátce. Přesto musí být průměrný profit dostatečný, aby pokryl náklady spojené s pozicí. Proto lépe fungují intradenní strategie v trzích, které se více hýbou – jsou volatilnější. Například v akciových indexech jsou pro mě profitabilnější strategie obchodované na indexu Nasdaq 100 než na S&P 500, protože prvně jmenovaný je volatilnější. Osobně se snažím vybírat intradenní strategie a obchodované trhy tak, aby velikost zbacktestovaného průměrného obchodu byla několikanásobně vyšší, než jsou náklady, kterým budu čelit. Tedy spreadu a komisím. Například pro daytrading používám e-mini ES – futures kontrakt na akciový index S&P 500, kde nejmenší pohyb cenového grafu (tzv. tick) má hodnotu 12,5 dolarů. Brokerský poplatek za zobchodování trhu bude cca 3 dolary RT (round turn) podle brokera. Při obchodování budu mít patrně alespoň jednou tzv. skluz v plnění, vstoupím/vystoupím do obchodu hůře alespoň o tick (hodnota 12,5 dolarů) a náklady na jediný obchod tak budou nejméně cca 15,5 dolarů, pravděpodobně více (skluz může být jak při vstupu, tak výstupu). V podobném trhu budu chtít obchodovat strategie, které mají dlouhodobý průměrný obchod (po odečtení komisí a skluzu) alespoň cca 50 dolarů. Velikost průměrného obchodu je jeden z významných faktorů, který mi pomáhá vybrat jak obchodovatelnou strategii, tak trh. Dalšími faktory výběru trhu může být časová zóna, ve které se trh obchoduje, měna a dostupná finanční páka. Osobně nejvíce obchoduji intradenně strategie na akciové indexy, a to s použitím futures kontraktů. K dispozici jsou jak mini kontrakty, tak mikro kontrakty. Pro intradenní strategie používám i volatilnější akcie. Pro výběr volatilnější akcie se mi osvědčilo používat poměr ATR/C – průměrný denní rozkmit vs. cena trhu. Řada obchodníků daytraduje i forex a krypto. Výběr v tomto ohledu záleží především na tom, jestli budete preferovat burzovní trhy s vyšší regulací (jako to dělám já) nebo nikoliv. Jaká je minimální velikost účtu? Technicky lze intradenně obchodovat s velmi malým účtem třeba i několika set dolarů. Prakticky to ale závisí na parametrech konkrétní strategie. Je potřeba dobře spočítat risk, s jakým se budeme v trhu potýkat (a každé obchodování je spojené s riskem, bez toho nemůžeme vydělat) a nastavit jeho úroveň tak, abychom riskovali jen rozumnou míru kapitálu. V intradenním obchodování je rozumné riskovat max. 2 % na obchod a obchodovat systémy s drawdownem do cca 30 %. To jsou ale jen vodítka. Podrobnější vysvětlení problematiky na příkladu konkrétní intradenní strategie naleznete v článku Breakout trading a řízení rizik (komodity vs. ETF vs. CFD). Jednoznačně platí, že nejvíce obchodníků v tradingu prodělává proto, že obchodují s neadekvátním riskem. Riskují příliš mnoho vůči kapitálu, který mají na účtu. A buď jim reálně sérií ztrát dojdou peníze, nebo vyčerpají psychický kapitál (nemohou hloubku ztrát dále snášet). Jak na intradenní obchodování coby full time job? Hodně začínajících traderů chce obchodovat „na plný úvazek“. Vydělávat si jím na živobytí. To je reálné, ale jen při splnění mnoha podmínek, které je třeba promyslet. Například musíme nastavit obchodování tak, abychom byli schopni stejnými metodami obchodovat více kapitálu a zároveň se po letech práce neodrovnali psychicky. V tomto směru je dobré správně se rozhodnout mezi ručním a automatizovaným obchodováním. Osobně obchoduji již jen automatizovaně, kdy nemusím s trhy trávit čas (ten o to více věnuji přípravě strategie) a mechanické strategie dokáží bez emocí pracovat jak s mým vlastním kapitálem, tak kapitálem, který spravuji. Každý full time job představuje dlouhodobý úvazek. Daytrading v tomto není výjimkou. Je proto dobré zvážit, jak přesně si takové zaměstnání představujeme. Jakou techniku pro intradenní obchodování a kolik monitorů? Typickým stereotypem daytradera je člověk sedící před několika velkými monitory s grafy. Jistě budete taková videa nacházet na TikToku, ale jsem přesvědčený, že tímto způsobem peníze vydělá v domácím prostředí skutečně málokdo. Kolik uspokojení může navíc člověk získat sezením a hypnotizováním monitorů roky svého života? Také jsem tuto cestu vyzkoušel a nikomu bych ji jako finální formu tradingu nedoporučil. Pro intradenní obchodování vám stačí naprosto běžné vybavení kancelářského typu, a pokud máte pocit, že je to „málo“, patrně si daytrading představujete jako něco, co není. Strategie pro intradenní obchodování V intradenním obchodování lze uplatnit různé taktiky. Nejvyužívanější bych rozdělil do pěti skupin. Obchodování průrazů (breaoutů), obchodování návratů k běžné hodnotě (mean reversion), obchodování fundamentů (zpráv), obchodování orderflow, obchodování arbitráží. Intradenní obchodování breakoutů (průrazů) Strategie vstupuje poté, co trh prorazí určitou oblast a profituje, pokud bude trh pokračovat ve směru breakoutu. Úrovně průrazu stanovují různí obchodníci různě. Lze používat jednoduché price action taktiky, jako je zakreslování S/R úrovní, různých trojúhelníků či další cenové patterny. Mechaničtí obchodníci často obchodují průrazy otevíracího rozpětí – například první půlhodiny obchodování nebo i kratších rozpětí. Popis konkrétní funkční mechanické strategie breakoutu otevíracího rozpětí naleznete v článku Jak na první daytrading autotrader [včetně funkční strategie a kódu]. Osobně nejvíce pracuji s průrazem oblastí definovaných volatilitou. Vypočítám si běžné rozpětí trhu (většinou s použitím indikátoru ATR) a vstupuji do obchodu poté, co trh proráží část tohoto rozsahu (například ½ ATR) a spekuluji, že se trhu podaří daný den dosáhnout např. plného běžného rozpětí (nebo toto rozpětí překonat). Intradenní breakout strategie bude většinou pracovat s nižší úspěšností, ale vyšším poměrem risku/zisku. Je tak potřeba pracovat se stop-lossem, který omezí ztrátu v momentě, kdy jde o falešný průraz. Nejběžnějším časováním výstupů intradenních breakoutů jsou konce obchodních seancí. Protože pokud se trhy dají do pohybu, pak zejména akciové indexy trendují nejčastěji až do konce dne. Ukázka vstupu do dlouhého breakout obchodu v akciovém indexu S&P prostřednictvím mikro kontraktu MES tak, jak je to popisováno v pravidlech obchodního plánu intradenního breakoutu. Profitabilní výstup by v tomto případě byl na konci obchodní seance. Obchodování intradenní mean reversion Mean reversion trading lze s lehkou nadsázkou popsat jako opak obchodování průrazů. Obchodníci používají podobné nástroje jako u breakoutu, jen s tím rozdílem, že spekulují na odraz od dané úrovně. Této obchodní taktice se často říká obchodování návratu k „běžné hodnotě“, což znamená, že obchodník vstupuje proti trhu, který se příliš rychle a příliš daleko vzdálil od ceny, kterou většina obchodníků vnímá jako férovou. Stává se to hlavně v reakci na nějakou zprávu, kdy lidé v emocích nakupují nebo prodávají a trhy na chvíli přestávají být efektivní. Velmi dobře funguje mean reversion obchodování v akciích. Můžeme si vytipovat situace, kdy akcie velmi rychle během například první hodiny obchodování vytvoří pohyb, který se jinak tvoří celý den (mechanicky jej lze vyjádřit jako například plné ATR za posledních 5 dnů). Pak existují často vysoké pravděpodobnosti, že se pohyb trhu daný den vyčerpá a podobné situace je možné obchodovat. Sám mám takto vytvořen mechanický obchodní plán Finwin. Pokud trh na začátku dne prudce vystřelí vzhůru, jsem připraven akcii shortovat. Pokud cena akcie na začátku dne prudce padne, jsem připraven ji nakupovat. Konkrétní pravidla obchodního systému diskutuji v tomto YouTube videu. To je součástí celé série videí, ve kterých jsem strategii stavěl: V praxi obchoduji tak, že si na základě pravidel diskutovaných ve videu připravím několik desítek akcií, které mohu daný den obchodovat. Následně mi můj trading skript, který jsem si vytvořil v Pythonu, zadává limitní příkazy do trhu na předpřipravené úrovni s cílem vstoupit do maximálně 10 pozic. Takto vypadaly například pozice zadávané do obchodní platformy na začátku obchodní seance 15.11.2023: V oranžovém boxu jsou předpřipravené limitní shorty akcií. Pokud k nim trh rychle dorazí, bude existovat vysoká pravděpodobnost vyčerpání trhu a cena se stáhne. Pozice držím do konce obchodního dne. Dole v bloku Zaměřujte se na detaily a evidenci je pak komentář, jak vypadala situace při uzavírání pozic. Samozřejmě mean reversion lze stejně jako jakoukoliv jinou strategii obchodovat různě aktivně. Můžeme pracovat třeba s profit targetem, který pozici ukončí na bližších cenových úrovních a podobně. Intradenní obchodování fundamentů Intradenní obchodování je nejziskovější v momentech, kdy se ceny trhu hýbou. A to bývá nejčastěji v době, kdy se do trhu dostávají klíčové ekonomické zprávy. Na rozdíl od technických obchodníků, kteří se soustředí na grafy a cenové patterny, se obchodníci fundamentů zaměřují na ekonomické indikátory, politické události a zprávy, které mají potenciál významně ovlivnit trh – buď jako celek, nebo třeba i individuální akcie. Jedním z přístupů je obchodování na základě plánovaných ekonomických zpráv. Například, když se očekává důležité prohlášení centrální banky nebo vydání klíčových ekonomických dat, jako jsou nezaměstnanost, HDP nebo indexy spotřebitelské důvěry, trhy často reagují velmi silně. Obchodníci analyzují tato očekávání a snaží se předvídat, jak trh zareaguje, a na základě toho přijímají obchodní rozhodnutí. Dalším přístupem je sledování geopolitických událostí a zpráv. Například politická nestabilita, války nebo mezinárodní konflikty mohou mít výrazný dopad na ceny surovin, měnové páry a akciové trhy. Obchodníci, kteří se zaměřují na intradenní obchodování fundamentů, musí být velmi dobře informováni o aktuálních událostech a musí být schopni rychle reagovat na nové informace. Při intradenním obchodování fundamentů je také klíčové porozumět vztahům mezi různými trhy a aktivy. Například zvýšení úrokových sazeb v jedné zemi může mít dopad na měnový pár této země, ale také na akciový trh nebo ceny dluhopisů. Tento styl intradenního obchodování tak patří bezesporu mezi ty nejvýnosnější, ale vyžaduje hodně znalostí a analytických schopností. Obchodování order flow Intradenní obchodování pomocí analýzy order flow (toků příkazů) se zaměřuje na detailní sledování objemu a typu obchodních příkazů, které vstupují na trh. Tato metoda poskytuje obchodníkům teoreticky hlubší pohled do toho, co se skutečně děje na trzích, a pomáhá jim rozpoznat sílu poptávky a nabídky za cenovými pohyby. Základem analýzy order flow je sledování objemu obchodů. Obchodníci se zaměřují na Level 2 data, která poskytují informace o všech aktivních nákupních a prodejních příkazech na různých cenových úrovních. Pomocí těchto dat mohou analyzovat, kde se nacházejí významné objemy příkazů, což může naznačovat potenciální úrovně podpory nebo odporu. Dalším důležitým nástrojem v analýze order flow je sledování tzv. "tape" nebo "time and sales", což je seznam všech uskutečněných obchodů s detailními informacemi o objemu, ceně a času. Tato data umožňují obchodníkům identifikovat "agresivní" kupce nebo prodejce, což jsou ti, kteří jsou ochotni přijmout aktuální tržní cenu, a tím mění rovnováhu mezi poptávkou a nabídkou. Obchodování order flow jsem se sám věnoval několik let a na vlastní oči tak mohl vidět, jak se trhy průběžně měnily a bylo stále těžší s touto metodou vstupy efektivně identifikovat. Dynamika order flow akciových indexů je například dnes s ohromným nástupem opcí s nulovou expirací (0TDE) dost jiná, a přesto se výrobci nejrůznějších order flow indikátorů tváří, že vše funguje stejně jako například před deseti lety. Mnoho začínajících obchodníků se do této oblasti dnes vrhá proto, že vypadá zajímavě a nevšedně. Skutečně si však udělejte dobrý průzkum toho, do čeho se případně plánujete pustit. Na screenshotu je interpretace orderflow do tzv. footprintů. Konkrétně v platformě TradingView (jde o tento footprint indikátor). Rozhodně se podobného vizuálnímu stylu zobrazení informací nedá ani dnes upřít atraktivita. Intradenní obchodování arbitráží Intradenně lze obchodovat i další styly. Osobně na mě působí zajímavě oblast arbitráží, byť se jí v současně době aktivně ještě nevěnuji. Obchodování arbitráží dosahuje zisky skrz využívání rozdílů mezi různými trhy nebo finančními nástroji. Typicky se arbitráže vyhledávají na cenových rozdílech. Ovšem rozmach některých nových instrumentů dovoluje vytvářet arbitráže alternativními způsoby. Jedním takovým trendem jsou nulové expirační (0TDE) opce. Tyto opce mají expiraci ještě ve stejný den, co jsou obchodovány, a umožňují obchodníkům spekulovat na krátkodobé změny volatility bez potřeby dlouhodobé expozice riziku. Arbitrážní obchodníci mohou využít 0TDE opce k vytvoření strategií, které se zaměřují na nesrovnalosti v cenách volatilit mezi různými opcemi (například hodnoty volatilit akcií v indexu vůči volatilitě indexu samotnému). Jak se vyvarovat pastem spojeným s intradenním obchodováním Začněte pomalu a co nejefektivněji Začínající obchodníci milují akci a mají pocit, že čím aktivnější budou, tím více peněz vydělají. Toto pochopitelně milují a podporují i brokeři. V trzích to ale z pohledu výnosů často funguje obráceně. Nejvíce jsme odměňováni za trpělivost. Při ručním obchodování na nižších timeframe je ale neustálá trpělivost a koncentrace extrémně náročná. Drtivá většina obchodníků tak nakonec končí určitým vyhořením nebo blackoutem, kdy se neudrží a začnou obchodovat zcela mimo plán (viz V tradingu nás nepotopí běžné ztráty, ale neplánovaný obchod). Velmi se mi proto osvědčilo oddělit v intradenním obchodování plánování od samotných exekucí. Je dobré obchodovat jen situace, které máme promyšlené dopředu. Což už je jen krůček k mechanickým strategiím, kde je plán jasně připraven dopředu a počítač je jen bez emocí následuje (tak dnes intradenně obchoduji sám). V případě diskrečního obchodování bych začal obchodovat tak, že si dopředu připravím oblasti S/R úrovní, ve kterých budu později v rámci intradenních grafů vyhledávat vstupy. Ať již breakouty či mean reversion. Připravte se na průběžné změny trhů Trhy nejsou statické a průběžně se mění. To má dopad na to, co funguje a co nikoliv. V posledních několika letech strukturu akciových indexů změnil nástup opcí s nulovou expirací (0TDE), což ovlivnilo řadu strategií. Není tak dobré k daytradingu přistupovat způsobem, že se naučíme jednu taktiku a ta nás bude živit do konce života. I v rámci intradenních strategií se mi osvědčilo kombinovat systémy do diverzikovaných portfolií (obchoduji dohromady mean reversion a breakout systémy). Zaměřujte se na detaily a evidenci V intradenním obchodování není příliš prostor pro chyby a každý cent se počítá. Než strategii začnete obchodovat, měli byste ji zbacktestovat a získat rámcovou představu o její základní charakteristice. Opravdu důležitý je důraz na rozumnou velikost průběžného obchodu. Ten se dá vylepšovat i pomocí různých způsobů exekucí. Například u mean reversion obchodů v akciích lze vstupovat limitními příkazy (poskytují likviditu, za což inkasujeme rabat - viz Interactive Brokers – jak na nižší komise, navíc nehrozí skluz v plnění) a vystupovat v rámci uzavírací aukce příkazy MOC (Market on Close) nebo LOC (Limit on Close) bez rizika skluzu. Takto například dopadly intradenní mean reversion obchody, jejichž vstupy jsou zobrazené výše v sekci Obchodování intradenní mean reversion. Obchody byly otevírány limitním vstupem (kde není možné získat negativní skluz) a zavírány příkazy MOC, kde exekuce proběhne za oficiální uzavírací cenu trhu. Výsledky jednotlivých obchodů jsou vidět ve výřezu (pocházejí z mého účtu u Interactive Brokers). Své obchody evidujte a vytvořte si rutinu pro revizi výsledků. Sám například každý týden o víkendu porovnávám v rámci přípravy pro Trading Room komentáře plnění živých obchodů s teoretickými obchody a plněními, které měly nastat podle obchodovaného obchodního plánu. Dobré je také vést si průběžně deník změn ve strategii, dokumentovat obchodní situace a podobně. Osobně pro to používám výborný a bezplatný Obsidian. Neklaďte důraz na schopnost predikce trhu Trhy se na nízkých intradenních timeframe nedají „predikovat“ ve smyslu, že by se šlo naučit předvídat, kam půjdou. Cena se chová podle toho, jaké příkazy do trhu proudí. Existují pravděpodobnosti, které můžeme využít v náš prospěch, ale nejde o predikce v pravém slova smyslu. Ztráta v intradenním obchodu neznamená, že jsme se mýlili. Je to jednoduše součást pravděpodobnostního modelu, který obchodujeme. To je koncept, na který mozek začínajícího obchodníka není naučen a který je třeba ve svém myšlení zakořenit. Pokud obchodujeme se strategií, která má úspěšnost 40 %, skutečně to znamená, že 60 % vstupů skončí se ztrátou a je to tak zcela v pořádku. Jak vydělat peníze v 2023 intradenním obchodováním? Ukázali jsme si, že intradenní obchodování má mnoho podob. Je to obor, který je vysoce konkurenční a náročný. Pokud začínáte, tak určitě existují v trzích snazší cesty, jak peníze vydělávat. Ale pro zkušenější obchodníky nabízejí intradenní trhy mnoho zajímavých obchodních příležitostí. Jako nejperspektivnější se mi v aktuální volatilitě jeví jednoduché obchodování intradenních breakoutů na akciových indexech. To je přístup, který bude v dostatečné volatilitě v určité formě fungovat patrně vždy a lze jej jednoduše zmechanizovat.
-
- 4
-
- intradenní obchodování
- daytrading
-
a 1 další
Označen s:
-
Jak na první daytrading autotrader [včetně funkční strategie a kódu]
článek: publikoval/-a petr v rubrice Jak na obchodní plán
Obsah článku: Co je intradenní obchodování (daytrading)? Kde získat funkční obchodní plán? Co je intradenní breakout otevíracího rozpětí? Pravidla obchodního plánu intradenního breakoutu Jak strategii mechanicky otestovat? Hotový kód mechanické intradenní breakout strategie Automatizovaný daytrading - shrnutí Daytrading může být hodně výdělečný. Zde je konkrétní plán, jak bych začal. A to včetně kódu strategie, kterou je možné pustit do trhu jako autotrader. Co je intradenní obchodování (daytrading)? Intradenní obchodování je styl tradingu, kdy pozice držíme jen přes den (tj. nikoliv přes noční seanci). Výhodou je, že coby obchodníci můžeme jít spát s čistou hlavou, je možné pracovat s vyšší pákou (brokeři mají pro intradenní držení pozic vesměs jiné požadavky na kapitál než pro pozice držené přes noc) a kapitál na účtu může pracovat s vyšší frekvencí, a tudíž více vydělávat. Na druhou stranu je intradenní obchodování velmi náročné. Zejména diskreční, kdy obchodníci velmi často sklouzávají k tomu, že obchodují nikoliv dlouhodobé pravděpodobnosti, ale subjektivní „predikce“ toho, kam se trh vydá. A to nefunguje. Intradenní obchodování je těžký boj i z pohledu nákladů. U pozic trvajících hodiny nebo minuty budeme z principu dosahovat průměrně nižších výdělků na jeden obchod, ale komise platíme brokerům stejně jako u kteréhokoliv jiného obchodu. Často se tak může stát, že poplatky spolykají všechny těžce vydělané peníze. Zejména, pokud bude obchodník provádět mnoho ultrarychlých obchodů denně. Přesto má intradenní obchodování potenciál. Vidím jej zejména v momentě, kdy strategie automatizujeme a obchodujeme spíše s nižší frekvencí – například jeden intradenní obchod v trhu denně s dobou trvání spíše hodiny, než minuty. Osobně intradenně obchoduji jak mean reversion, tak breakout strategii na akciových indexech. Intradenní strategie tvoří menší část mého portfolia, které je dále složené především z mechanických swingových a dlouhodobějších rotačních strategií. Nicméně komplexnější portfolia vyžadují přiměřeně vysoký kapitál a pro řadu obchodníků tak může být zajímavé začít s daytradingem, kde jsou požadavky na kapitál nejmenší. Pojďme si proto ukázat možnou cestou, jak konkrétně začít, pokud zatím žádnou AOS strategii ani systém pro autotrading nemáte. Kde získat funkční obchodní plán? Moje osvědčená cesta je inspirovat se tím, co funguje ostatním. To jde pochopitelně tím lépe, čím více zkušeností člověk má. Při stavbě úplně prvních systémů bych vyšel z těch nejvíce diskutovaných principů, které fungují dlouhodobě. Například na Finančníkovi roky diskutujeme intradenní breakouty v akciových indexech. V případě daytradingu je to určitě dobrý začátek. Na internetu lze najít i funkční obchodní plány. Například v různých akademických studiích, které jsou volně dostupné. Jde o ohromné množství dat, naštěstí ale existují služby, které je procházejí, katalogizují a popisované edge backtestují. Patrně nejlepší je quantpedia.com. Tu se svým týmem připravuje Radovan Vojtko, který v nedávném rozhovoru v newsletteru Quantopian zmínil například studii: Může být day trading skutečně profitabilní? Adresa ke stažení: https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=4416622 Ta backtestuje jednoduchý breakout otevírací rozpětí na 5minutovém grafu akciového indexu Nasdaq 100 v letech 2016 až 2023 a došla k závěru, že s použitím páky a intradenního obchodování breakoutů bylo možné ve sledovaném období dosáhnout přibližně 10x vyššího zhodnocení než při držení samotného indexu. Breakouty na indexech nevymizí a s podobným principem bych se tak nebál začít v malém obchodovat. Pochopitelně je třeba akceptovat, že systémy se široce veřejně diskutovanými pravidly patrně mohou časem degradovat a úplně bych se na ně nespoléhal s většími účty. Ale odněkud je třeba začít a zkušenosti získané živým obchodováním vám budou postupně přinášet inspiraci k tomu, jak plány posouvat dál. Sám například obchoduji intradenní breakout také ve velmi triviální podobě, ale s určitou nuancí, která věřím, že může přinášet dodatečnou obchodní výhodu. Na tu bych ale bez předchozí praxe v trzích patrně nepřišel. Co je intradenní breakout otevíracího rozpětí? Za otevírací rozpětí se považuje maximální a minimální cena sledovaného intervalu trhu po jeho otevření. V případě zmíněné studie „Může být day trading skutečně profitabilní“ jde o prvních pět minut obchodování. Pokud si zobrazíme trh skrz pětiminutový graf, pak otevírací rozpětí představují High a Low první úsečky. V grafu jsem situaci zobrazil šrafovanou linkou: Americké akciové indexy otevírají v USA ve stejnou dobu jako akcie. Obchodují se tedy od 8:30 centrálního časového pásma (CT), což většinu roku odpovídá českému času 15:30 (kromě několika málo týdnů, kdy je čas posunut o hodinu díky změně letního a zimního času, která neprobíhá v USA a Evropě stejně). Šrafované linky odpovídají High (horní linka) a Low (spodní linka) první pětiminutové úsečky, což je otevírací rozpětí vycházející ze studie (existují i další principy pracující například s delším časem pro výpočet otevíracího rozpětí). Pravidla obchodního plánu intradenního breakoutu Studie definuje zcela mechanický obchodní plán, který je možné shrnout do následujících kroků: Čekáme na uzavření první pětiminutové úsečky. Pokud je první pětiminutová úsečka rostoucí (Close > Open), pak na otevírací ceně druhé úsečky otevíráme long pozici. Pokud je první pětiminutová úsečka klesající (Close < Open), pak na otevírací ceně druhé úsečky otevíráme short pozici. Stop-loss strategie umisťuje na úroveň low otevíracího rozpětí (první pětiminutové úsečky) v případě long pozice, resp. na úroveň high otevíracího rozpětí v případě short pozice. Profit target se umisťuje na úroveň 10násobku riskované částky (tj. rozsahu vstup – stop-loss). Strategie vystupuje buď na stop-lossu, profit targetu, nebo na konci obchodního dne. Obchodovaným trhem diskutovaným ve studii je americký index Nasdaq 100. Konkrétně skrz ETF s názvem QQQ, které index následuje. V EU díky regulaci není možné tento ticker na běžných retailových účtech obchodovat, a tak nejbližší rozumnou volbou budou futures mikrokontrakty MNQ. Ty mají hodnotu bodu 2 USD. Backtest strategie intradenního breakoutu s využitím trhu QQQ vypadá podle studie následovně: Zdroj: https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=4416622 Černá linka je výkonnost strategie (long a short dohromady). Červená linka benchmark pro porovnání s držením QQQ (de facto držení indexu). Dobré je, že ve studii jsou zahrnuty i výsledky od začátku roku 2022, kdy trhy začaly klesat a dobře to dokresluje, jaké výhody nám poskytují krátkodobé long/short strategie. Černá equity křivka roste bez ohledu na to, že index samotný převážně klesá. Jak strategii mechanicky otestovat? Jelikož máme strategii definovanou naprosto mechanicky, byla by hloupost testovat a obchodovat ji ručně. Pochopitelně existuje celá řada způsobů, jak podobné strategie backtestovat a obchodovat plně automatizovaně. Sám například používám python skripty napojené na Interactive Brokers. Na začátku je ale určitě dobré začít co nejjednodušeji. Z mé zkušenosti lze podobné systémy velmi snadno obchodovat u TradeStation. Ta integruje vše, co člověk potřebuje. Prostředí pro backtest, data a současně funguje jako autotrader. Perfektní je, že u TradeStation lze přepínat mezi simulovaným a živým obchodováním a v obou prostředích fungují zcela stejné skripty. Začal bych tedy tak, že skript pustím na simulovaný účet, budu jej sledovat, a pokud budu s chováním systému spokojený, přepnu se na živý účet a budu mít svůj první intradenní autotrader. Hotový kód mechanické intradenní breakout strategie Konkrétní skript není součástí studie. Nicméně převést uvedená pravidla do mechanického kódu EasyLanguage není těžké. Zde je strategie v podobě, kterou stačí jen překopírovat do TradeStation: Vars: BuyPrice(0),ShortPrice(0), ShortRiskAmount(0), ShortStopLevel(0),ShortTargegLevel(0),LongStopLevel(0),LongRiskAmount(0),LongTargetLevel(0); If Time = 0835 and C>O and MarketPosition = 0 then begin Buy ("LongOR") next bar market; BuyPrice = Close; LongStopLevel = L; LongRiskAmount = BuyPrice - LongStopLevel; LongTargetLevel = BuyPrice + (10* LongRiskAmount); end; If MarketPosition = 1 then begin Sell ("ORL SL") next bar at LongStopLevel stop; Sell ("ORL PT") next bar at LongTargetLevel limit; end; If Time >= 1500 and MarketPosition > 0 then Sell ("ORL TimeStop") next bar at market; If Time = 0835 and C<O and MarketPosition = 0 then begin Sellshort ("ShortOR") next bar market; ShortPrice = Close; ShortStopLevel = H; ShortRiskAmount = ShortStopLevel - ShortPrice; ShortTargegLevel = ShortPrice - (10* ShortRiskAmount); end; If MarketPosition = -1 then begin Buytocover ("ORS SL") next bar at ShortRiskAmount stop; Buytocover ("ORS PT") next bar at ShortTargegLevel limit; end; If Time >= 1500 and MarketPosition = -1 then Buytocover ("ORS TimeStop") next bar at market; Pokud s TradeStation začínáte, můžete se podívat na dříve publikovaný seriál, který ukazuje, jak s TradeStation pracovat. Ale není to složité. Otevřeme graf s příslušným trhem (např. MNQ.D pro denní data mikro futures indexu Nasdaq 100), otevřeme EasyLanguage editor – vložíme skript, aplikujeme jej na graf a můžeme backtest případně rovnou autotraderovat. Ano, výše uvedený skript je v zásadě vše, co potřebujeme proto, aby TradeStation obchodovala intradenní breakout (kód ale publikuji výhradně pro studijní účely, sám bych jej případně spouštěl v simulaci a sledoval, jestli skutečně vše funguje, jak má). Automatizovaný daytrading - shrnutí Backtest i s použitým kódem vypadá velmi perspektivně – ostatně přesně, jak naznačuje studie. Jediný zásadní rozdíl ve výsledcích je v position sizingu. V našem kódu pro zjednodušení pracujeme s jedním kontraktem, což může být kontraproduktivní. Absolutní výše risku bude hodně záležet na aktuální volatilitě trhu a je výhodnější volatilitu tzv. normalizovat, aby byl absolutní risk stále stejný. Na druhou stranu práce s konstantním jediným kontraktem má také výhody. Například tu, že nám stačí velmi malý účet. Například u TradeStation je potřeba pro otevření mikro kontraktu MNQ.D jen cca 460 dolarů. Tedy strategii lze obchodovat s účtem cca 800–1000 dolarů. A to není pro začátek vůbec špatné. Plus je třeba nezapomínat na to, že máme mnoho možností, jak strategii posouvat dál. Můžeme zkusit testovat jiné periody breakoutů, další trhy (strategie dobře funguje i na mikro futures indexu S&P 500) a určitě je dobré otestovat zmíněnou normalizaci volatility. Líbí se vám toto téma? Prosím sdílejte odkaz článku, který jsme publikovali na náš X (https://twitter.com/financnik) a Facebook (https://www.facebook.com/financnikcz) účet. V případě zájmu mohu pokračovat v rozvinutí myšlenky do dalších testů a třeba i více komplexnějších přístupů. Breakout trading a řízení rizik [komodity vs ETF vs CFD] V pokračování článku se zaměříme na Breakout trading a řízení rizik [komodity vs ETF vs CFD].-
- 6
-
- daytrading
- aos
-
a 3 další
Označen s:
-
Daytrading, neboli intradenní obchodování, je strategie obchodování na finančních trzích, při které trader otevírá a zavírá své pozice během jednoho obchodního dne s cílem vytěžit z krátkodobých pohybů cen. To znamená, že na konci obchodního dne nemá trader otevřenou žádnou pozici. Oproti jiným obchodním strategiím je daytrading zvlášť náročný na rychlost a přesnost rozhodování. Zahrnuje vysokou míru sledování trhu a reagování na aktuální události, zprávy a technické analýzy. Výhody a rizika: Mezi hlavní výhody daytradingu patří možnost dosáhnout zisku během krátkého časového úseku a nepodstupovat riziko přes noc (kdy mohou nastat nepředvídané události ovlivňující trh). Na druhou stranu je tato metoda náročná na emocionální a mentální stabilitu, a nese vysoká rizika ztráty. Úspěšní daytradeři často využívají kombinaci technické a fundamentální analýzy, sledují zprávy, a používají obchodní platformy s nízkými poplatky a rychlým provedením příkazů. Mnozí také využívají páku, což může zvýšit jak potenciální zisky, tak i rizika. Konkrétní ukázka obchodního plánu pro daytrading Na Finačníkovi dnes intradenně obchodujeme plně mechanicky prostřednictvím obchodního systému Finwin. Jde o obchodní systém, který sleduje akcie a vstupuje do tzv. mean reversion obchodů v momentě, kdy se cena akcie příliš vychýlí od své běžné ceny. Popis konkrétní obchodního plánu naleznete v tomto videu.
-
Začátkem roku 2021 jsem v sérii YouTube videí popisoval, jak postupovat krok za krokem při stavbě nového obchodního systému. Začal jsem zkoumáním myšlenky, pokračoval přes backtest až k prvnímu nasazení strategie živě. Videa můžete stále nalézt na stránce finwin.cz. První obchod jsem provedl 28.1.2021 a od té doby dokumentoval každý nový provedený obchod. Jakkoli bláznivě to může znít, tak i prostřednictvím vstupů, které publikuji prakticky v reálném čase na Twitteru (rychlý přehled obchodů můžete najít na zmíněné stránce finwin.cz). Cílem celé série bylo ukázat, že systematické vydělávání na burze není nedosažitelné. Podstatné je dodržovat určité základní zásady, které jsem se snažil co nejpodrobněji popsat i v knize Od myšlenky k reálným obchodům a jsem přesvědčený, že vydělávat může každý s dostatkem odhodlanosti. Pochopitelně, že v době počátku publikování seriálu jsem nemohl vědět, jak obchodování Finwinu skončí. Nicméně moje zkušenost ukazuje, že pokud se pracuje s tzv. „idea first“ metodou popsanou i v knize, většinou se pozitivní výsledky dostaví. I proto jsem se nebál poslat Finwin na burzu s reálnými penězi. A vyplatilo se. Po roce je equity křivka Finwinu na historickém maximu. Takto vypadá equity křivka systému, pokud bychom jej obchodovali s účtem 20 000 dolarů: Za rok jsem se systémem zobchodoval 355 obchodů. Absolutně všechny obchody byly reportovány na Twitteru v reálném čase. Reportuji vždy vstup, výstup je na konci dne (jak je podrobně vysvětleno ve videích). Například takto vypadal Twitter včera (článek píši v pátek 4.2.2022): Systém shortoval dvě akcie – ARCH a QCOM. A takto vypadá plnění z mého účtu u Interactive Brokers: Na účtu je vidět nejprve short v QCOM za cenu 189.33 v 15:38:14 a následně short v akcii ARCH v 15:55:56 za cenu 110.99. Přesně, jak jsem v reálném čase reportoval na Twitteru. Pozice byly uzavřeny s uzavřením burzy – ve 22:00 českého času. Zisk si můžete spočítat sami nebo vzít ten z mé brokerské platformy – tyto dva obchody mi včera na účet přinesly 1 145,40 dolarů, tedy cca 24 000 Kč. To znamená, že sám dnes obchoduji Finwin s výrazně vyšším účtem než 20 000 dolarů – postupem času jsem pozice navyšoval. Finwin jde obchodovat s prakticky libovolným účtem. Dnes sdílím v Trading Roomu jak své signály, tak nástroj autotraderu, se kterým obchody exekvuji. Podobné metody lze obchodovat i s pár tisíci dolary (na výpise je vidět, že komise se pohybují kolem 0,30 dolarů /obchod, což je u IB minimum, které platí i pro menší pozice). Hledáte cestu, jak se dostat ke konzistentním profitům? Rádi byste i v aktuálním kontextu obchodovali stabilně a bez emocí? Určitě si přečtěte novou knihu Od myšlenky k reálným obchodům Implementujte již od samotného začátku své praxe důležité systematické procesy a správné myšlení, které výrazně zvyšuje šance na stabilně profitabilní obchodování. Inspirujte se, jak trading dělat jinak a lépe. Jelikož jsem sám dynamicky navyšoval v systému pozice, reportuji teoretickou výkonnost s účtem 20 000 dolarů. Ve výkonnosti tedy vstupy a výstupy odpovídají mému živému obchodování, ale velikost pozice vychází z uvedené hypotetické velkosti počátečního účtu bez reinvestování. Takto by pak vypadaly equity křivky long/short pozic, které jsem obchodoval: Červená linka představuje zisky shortů, šedá longů. Long i short pozice byly tedy ziskové, ale výrazně více zisků přišlo ze shortů. Což je skvělá zpráva, protože ve svém portfoliu používám Finwin dnes jako jednu ze složek diverzifikace akciových portfolií, které strategie spíše nakupují. Takto pak vychází porovnání dosažené výkonnosti Finwinu s vývojem SP500 (reprezentovaného tickerem SPY): Tmavá linka reprezentuje výkonnost Finwinu, šedá linka indexu. Na grafu je vidět, že výkonnost obou křivek je v důsledku velmi podobná. Finwin vydělal více, ale jen o trochu. Obě křivky mají roční míru zhodnocení kolem 20 % (Finwin bez reinvestování, které výkonnost ještě zvyšuje). Velmi podobné byly i drawdowny. Jak Finwin, tak index měly v průběhu roku nejvyšší drawdown kolem 10 %. V čem se ale systémy liší podstatně, je míra využití kapitálu. V indexu by byl kapitál investován celý (100 % účtu), Finwin kapitál používal z 1/3 (konkrétně 27 %). To je ohromný rozdíl, protože 2/3 kapitálu může pracovat a vydělávat v jiných strategiích, což je přesně to, co dělám v rámci svých diverzifikovaných portfolií. Navíc výkonnost indexu byla za poslední rok nadstandardní, jen málokdo myslím očekává, že indexy pojedou dále s roční mírou zhodnocení 20 %. Co se dalších statistik týče, Finwin ve svém prvním roce obchodoval s úspěšností 52,17 % a pozitivním RRR. Průměrný zisk byl 2,54 % účtu, průměrná ztráta 2,01 % účtu. Expectancy byla 0,36 %. Tedy průměrně lze u obchodu očekávat zisk 0,36 % účtu. Sharpe ratio za první rok obchodování bylo 1,43. Takto vypadala měsíční distribuce zisků a ztrát strategie: Dobře je vidět, jak strategii svědčí volatilita v trzích. Letos se strategii slušně daří v momentech, kdy si indexy procházejí propady. Proto tento přístup vnímám jako dobrý pro diverzifikaci pomalejších swingových strategií například ze swingového workshopu. Shrnutí S ročním výročím obchodování Finwinu jsem tedy naprosto spokojený. Jednak proto, že jsem sám vydělal nemalé peníze. Ale také proto, že si nedokáži představit o moc lepší inspiraci pro ostatní, než kterou Finwin poskytl. V sérii veřejných videí jsme si kompletně popsali, jak z myšlenky vykřesat konkrétní obchodní systém. Jak uvažovat při jeho nasazení. V průběhu roku jste na Finančníkovi mohli číst komentáře k vývoji strategie a po roce se ujistit, že nasazená strategie je s profity na maximech. Řada lidí zde na Finančníkovi dnes na základě publikované série určitou obdobu Finwinu obchoduje a vydělává. Jsem rád, že jsem mohl poskytnout inspiraci. V dnešní šílené inflační době je potřeba s penězi aktivně pracovat a automatizované systematické obchodování je z mého pohledu jednou z velmi perspektivních cest. Nejvíce se mi na ní líbí, že práci je třeba odvést jednou při stavbě systému a následně už „věci jedou samy“. Pokud hledáte asistenci s rozhozením podobného principu obchodování, pak doporučuji začít s knihou Od myšlenky k reálným obchodům. Rozhodnete-li se stavět podobný systém sami, můžete využít kompletní kód mean reversion strategie MR3000 sdílené v otevřené podobě ve swingovém workshopu. U strategie stačí předělat výstup na „EOD“ a Finwin je hotový. Pro pomoc s exekucí systémů se můžete zapojit do Trading Roomu. Zde sdílím přesně stejné signály, které sám obchoduji (a které následně publikuji na Twitteru), plus připravuji průběžně reporty, kde se naučíte na strategie nahlížet s využitím dalšího mého know-how. A samozřejmě je zde k dispozici i můj intradenní autotrader. Obchodníci s ročním členstvím jej dokonce získají v podobě otevřeného Python kódu a mohou tak libovolně strategie rozšiřovat již vlastním směrem bez nutné počáteční časové investice.
-
- 6
-
- finwin
- tradingroom
-
a 2 další
Označen s:
-
Intradenní systém Finwin – aktuální výsledky, analýzy a UPDATE [9/2021]
článek: publikoval/-a petr v rubrice Obchodní strategie: průvodce mými obchodními plány
Málokde na internetu se můžete zúčastnit vývoje obchodního systému, studovat jeho otevřená pravidla a sledovat jeho nasazení do živých trhů. A o tom přesně je intradenní Finwin, který mám dnes nasazen i ve fondu. Dnes si popíšeme update, který od pondělí se systémem plánuji. Co je Finwin 2021? Jde o intradenní systém obchodující akcie, jehož vznik jsem komentoval na našem Youtube kanálu. Prošli jsme si zde celým vývojem – od otestování základní myšlenky po sestavení pravidel obchodního systému až po nasazení do trhů v podobě plně automatického obchodování. Videa jsou stále linkovaná a k dispozici na stránce finwin.cz. Celá bezplatná výuková série ukazuje, že není tak neřešitelné v trzích vydělávat nemalé peníze a jak konkrétně na to. Od startu systému reportuji pPro maximální důvěryhodnost celého procesu všechny živé obchody v reálném čase na Twitteru, který je linkován také na stránku finwin.cz. Na stránce se objeví obchody doslova za pár vteřin poté, co je obchod vyplněn v brokerské platformě. Takto vypadá jeden z posledních obchodů, který systém otevíral v akcii NTNX 3.9.2021 v 13:54: A takto vypadá pozice ve výpisu mé brokerské platformy: Čas reportovaný u brokera je v jiné časové zóně, ale je jasně vidět, že na Twitteru se obchod objevil za 6 vteřin po vyplnění v platformě. Výstup je vždy v rámci uzavírací aukce burzy – používám příkaz „Market on Close“. V tomto případě byla pozice uzavřena za cenu 43.24, což byla uzavírací cena akcie NTNX daný den. Finwin tedy obchoduje maximálně transparentně a toto je z mého pohledu základní předpoklad k tomu, aby stála metoda za studium. Jakých výsledků Finwin dosahuje v živém obchodování? V rámci Twitteru nereportuji velikost svých pozic, protože se neustále zvyšují (systém mám dnes zapojen ve svém fondu). V Youtube videích jsou nicméně ukázány i brokerské výpisy, kde jsem naposledy obchodoval systém s účtem 20 000 dolarů, což odpovídá 4 000 dolarů na každou otevíranou pozici. Výsledky proto reportuji tak, že přepočítám všechny obchody právě na tento účet. Pokud byste si dali tu práci a prošli kompletní historii publikovaných live obchodů na Twitteru, každý obchod otevírali s pozicí 4 000 dolarů, odečetli komise, pak dostanete následující výkonnost: Od 29.1.2021 systém provedl 210 obchodů a anualizované roční zhodnocení po všech komisích je nyní 37,72 %. Systém po nasazení live dosáhl zatím sharpe ratio 2.09. Šedá plocha v grafu zobrazuje výkonnost long i short části systému dohromady, červená linka je výkonnost shortů, zelená dlouhých obchodů. V zhodnocení reálně překonal index S&P 500 a to i přesto, že využíval jen cca 25 % kapitálu. Toto poskytuje extrémní prostor pro další využití kapitálu jinými strategiemi a dosahování ještě vyšších zhodnocení. Mně osobně se na systému hodně líbí, že větší část profitů byla dosahovaná shorty (135 obchodů vs. 75 obchodů na long stranu). Systém hezky diverzifikuje další mé systémy, které drží nakoupené akcie. Ve výsledcích také nedominují žádné extrémně ziskové obchody. Vesměs je výkonnost složena z menších zisků/ztrát, které se pohybují kolem 1 % účtu. Jen občas systém inkasuje zisk/ztrátu na úrovni 2 % účtu: Osobně jsem tak dost přesvědčený, že systém má velké šance vydělávat v různých režimech trhů, které nás budou v budoucnu čekat. Hledáte cestu, jak se dostat ke konzistentním profitům? Rádi byste i v aktuálním kontextu obchodovali stabilně a bez emocí? Určitě si přečtěte novou knihu Od myšlenky k reálným obchodům Implementujte již od samotného začátku své praxe důležité systematické procesy a správné myšlení, které výrazně zvyšuje šance na stabilně profitabilní obchodování. Inspirujte se, jak trading dělat jinak a lépe. Za mě tedy se současným vývojem velká spokojenost. Jak systém exekvuji? Finwin obchoduji plně automaticky. Jeho obchodování tedy nevěnuji žádný čas a rozhodně v průběhu dne nesleduji trhy, abych mohl zadávat příkazy. O vše se stará Python skript, který jsem si na toto vytvořil. Prakticky vše funguje tak, že v noci mi software projede akciové trhy a vyhledá ty, které splňují podmínky diskutované v obchodním plánu probíraném zde na Youtube. Následně kandidáty na obchodování přebere Python skript a v průběhu dne trhy sleduje a zadává obchodní příkazy. Ohromné zadostiučinění pro mě je, že skript dnes sdílím v rámci Trading Room a spolehlivě funguje i u ostatních obchodníků, kteří začali obchodovat stejným směrem. Update systému K původní logice systému publikované v původním Youtube videu nemám žádné výhrady. Z mé zkušenosti fungují nejlépe jednoduché systémy a rozhodně na logice neplánuji nic měnit. Prostor ke zlepšení systému vidím v množství trhů, které systém sleduje. V tuto chvíli Finwin obchoduje akcie z indexu Russell 3000 – tedy cca 3 000 amerických akcií. Nicméně poslední měsíce jsou trhy velmi ospalé a Finwin obchoduje čím dál méně příležitostí. Zde je zobrazen počet obchodů za jednotlivé dny: Na první pohled je zřejmé, že nejvíce profitů systém vygeneroval v prvních dvou měsících obchodování, kdy byl také dostatek obchodních signálů. Je to přesně jak popisuji v nové knize Od myšlenky k reálným obchodům. Pokud máme edge, potřebujeme k profitům frekvenci. A je jedno, jestli provozujeme kasino nebo obchodní systém. Proto jsem zkoumání zaměřil k možnosti obchodovat Finwin na více akciích. Konkrétně na všech akciích obchodovaných na amerických burzách. Pochopitelně, že veškerá zkoumání podkládám systematickými backtesty. Než se však dostaneme k jejich výsledkům, je třeba zopakovat, že jsou jen hrubě orientační. A to ze tří hlavních důvodů: Pro testování používám pouze denní, nikoliv intradenní data. A když začnete studovat pravidla systému, zjistíte, že funguje tak, že ráno vygeneruji na každou stranu (long/short) maximálně 50 signálů, ale otevřu nejvíce 5 pozic. Těch, které jsou v trzích zobchodovány nejdříve. Na denních datech toto ale nelze přesně poznat a historické testy jsou tak pouze orientační (což mi z řady důvodů popisovaných v Youtube sérii nevadí). Některé akcie nelze v praxi shortovat, což opět v testu nepoznám a akcie tak shortované jsou. V živém obchodování obchoduji jen trhy, které nemám otevřeny v jiných systémech. Historický backtest tak vnímám skutečně jen orientačně. Mohu si například porovnat živé výsledky s backtestem za stejné období (ve kterém jsem pro zjednodušení exekvoval obchody tak, že jsem akcie seřadil podle své volatility. Pro relevantnější testy používám náhodné pořadí a monte carlo): I když je backtest hrubě orientační, tak vidím, že backtest s využitím akcií z Russellu 3000 (test 0002) má poměrně podobné výsledky jako živé obchodování (test 0001), při obchodování všech US akcií (test 0003) jsou ale výsledky dvojnásobné. Hlavně proto, že bylo podstatně více obchodů (389 vs. 281) a více byl využitý kapitál (50 % vs. 36 %). Pokud stejný backtest provedu na delším časovém období, dostávám podobný obrázek: Finwin na všech US akciích generuje vyšší zhodnocení díky většímu počtu obchodů a vyššímu využití kapitálu. Nově tak budu od pondělí 13.9.2021 obchodovat Finwin na všech US akciích. Signály, které generuji do Trading Roomu budou pochopitelně také ze všech US akcií, protože zde generuji naprosto shodné signály, které sám obchoduji. Jak začít obchodovat podobnou strategii? Věřím, že na příkladu Finwinu je zřejmé, že úspěšné profitabilní obchodování není magie. Nejsou potřeba ani žádné zázračné indikátory. Jde vesměs o systematičnost a realistický pohled na věc. Pokud chcete trhy také úspěšně obchodovat, začal bych knihou Od myšlenky k reálným obchodům. V té popisuji hlavní principy, se kterými je třeba k trhům přistupovat tak, abyste měli vůbec šanci vydělat (a asi vás nepřekvapí, že se zde dočtete spoustu opaků k názorům běžně prezentovaných v diskuzních fórech). Mj. v knize naleznete popis podobného systému jako je Finwin, ale obchodovaného na futures. Následně vás čeká zvládnutí mnoha technických reálií (sám jsem testy na Finwinu strávil dnes jistě stovky hodin). Můžete ale využít také opačnou cestu – nejprve zkusit obchodovat, zjistit, jestli je podobný styl pro vás vhodný, a pak dělat vlastní výzkum. V takovém případě je zde pro vás Trading Room, ve které poskytuji všechnu svou práci k dispozici v podobě konkrétních signálů, které budu daný den obchodovat. A ano, u Finwinu včetně skriptu, který mi zajišťuje autotrading a který tak můžete také využít.-
- 1
-
- finwin
- tradingroom
-
a 2 další
Označen s:
-
Obchodní systém Finwin – aktuální vývoj a výsledky [7/2021]
článek: publikoval/-a petr v rubrice Obchodní strategie: průvodce mými obchodními plány
Jak se vyvíjí intradenní obchodní systém, jehož pravidla jsme si zde otevřeně popsali a který dnes obchoduji mj. i ve svém fondu? Nejprve malá rekapitulace, co Finwin je. Jde o systematickou obchodní metodu, která intradenně obchoduje americké akcie. Finwin je unikátní tím, že vznikal prostřednictvím bezplatných Youtube videí, která stále můžete najít v archivu. Ve videích jsme si ukázali, jak je možné přetavit myšlenku do reálného „stroje na peníze“. Stroje proto, že Finwin mám zmechanizovaný, a obchoduje tak již zcela sám. Pro inspiraci ostatním a zachování maximální transparentnosti navíc reportuji obchody v reálném čase na web finwin.cz. Finwin je tedy opakovatelná obchodní metoda: Jejíž pravidla jsme si sestavili a vysvětlili v otevřených videích. Kterou sám obchoduji na živém účtu. Jejíž obchody reportuji v reálném čase. A která vydělává nemalé peníze... Myslím, že těžko někde na internetu dostanete konkrétnější a praktičtější inspiraci „jak vydělávat na burze peníze“. Sám dnes obchoduji Finwin ve stále stejné podobě, v jaké jsem jej popisoval na Youtube videích. Rozdílem je akorát jiný kapitál, protože Finwin jsem zařadil do systematického portfolia obchodovaného v rámci mého fondu. Jsem skutečně přesvědčený, že metoda má solidní potenciál výdělku. Ve fondu pochopitelně postupně přiřazuji strategii vyšší kapitál, a proto nemohu již jednoduše reportovat equity křivku systému. Z tohoto důvodu budu na Finančníkovi dále uvádět výsledky Finwinu přepočtené na kapitál 20 000 dolarů, což byla poslední částka, se kterou jsem systém na Youtube obchodoval. Finwin svůj kapitál rozděluje mezi maximálně 5 long a 5 short pozic, kdy při kapitálu 20 000 dolarů každé přiřazuje 4 000 dolarů. Pokud byste s tímto money managementem přepočítali všechny long a short pozice publikované na finwin.cz, odečetli komise, dostanete následující equity křivku: Ta tedy plně reflektuje mé vlastní živé obchody, které jsem jen obchodoval s jiným kapitálem. Finwin od svého spuštění krásně vydělává. V tuto chvíli jsme přibližně na zhodnocení 25 % za cca půl roku, tedy 50 % anualizovaně (při hypotetické alokaci 4 000 dolarů do každé pozice od spuštění systému). Což je pochopitelně parádní výsledek. Na screenshotu je patrné, že systém prochází různými fázemi výkonnosti – vidíme období strmého růstu, menší drawdown, stagnaci a následný útok na nové maximum. Ale takto se chovají všechny systémy. V případě Finwinu je vše hodně ovlivněno volatilitou trhu. Takto vypadá výkonnost Finwinu při různých úrovních VIXu (index volatility – v grafu zobrazen oranžově): Hledáte cestu, jak se dostat ke konzistentním profitům? Rádi byste i v aktuálním kontextu obchodovali stabilně a bez emocí? Určitě si přečtěte novou knihu Od myšlenky k reálným obchodům Implementujte již od samotného začátku své praxe důležité systematické procesy a správné myšlení, které výrazně zvyšuje šance na stabilně profitabilní obchodování. Inspirujte se, jak trading dělat jinak a lépe. Volatilita se poslední měsíce dostala na velmi nízké hodnoty, kdy se systému nabízí velmi málo vstupů. Ale věřte mi, že je jen otázkou času, než se režim v trzích opět změní. Systém zatím pěkně překonává i benchmark (Russell 3000), byť doba na nějaké hodnocení je zatím krátká: Co se mi ovšem na systému líbí nejvíce – přestože akciové trhy i v první polovině roku 2021 prakticky jen rostly, Finwin vydělával především na short obchodech: Tohle vnímám jako opravdu důležité. Nakupovat profitabilně akcie v období celkového růstu indexů není zas tak složité. Vydělávat ve stejném období pomocí shortů je mnohem náročnější. Osobně mám v portfoliu cca třetinu pozic v shortech, protože chci mít výkonnost co nejvyrovnanější i v dobách, kdy trhy budou padat nebo půjdou do strany. A Finwin vnímám rozhodně jako systém, který mi bude v této diverzifikaci dobrým pomocníkem. Technická implementace Finwinu sice není triviální, ale jak to u každé technické věci bývá, je to jen o technice. Tedy vždy lze nalézt cesty. Zatím to rozhodně vypadá, že přístup za trochu extra námahy zkoumání cest určitě stojí. Pokud se systematickým obchodováním začínáte, pak ale není určitě potřeba pouštět se hned do intradenního obchodování, které je vždy psychicky a technicky náročnější než pomalejší swingové styly. Osobně obchoduji logiku Finwinu i na pomalejších denních timeframe pomocí systému, kterému říkám MR3000 (jeho princip je na Finančníkovi popsán zde). Swingové obchodování je pomalejší, což především znamená, že příkazy lze zadávat klidně i ručně dlouho před otevřením trhů a není třeba žádného náročného programování. U MR3000 obchoduji také long i short stranu (tedy stejně jako u Finwinu) a zde je pro ilustraci výkonnost portfolia, ve kterém kromě MR3000 obchoduji pro diverzifikaci ještě trend following systém MicroBreakout (na Finančníkovi jsem jej popisoval například zde). Portfolio obchoduji veřejně v rámci služby Trading Room, kde dopředu reportuji konkrétní akcie a ceny, za které budu obchodovat (a následně publikuji svá přesná plnění z brokerské platformy) a každý mi tak může „koukat přes rameno“. Portfolio nyní od začátku roku atakuje zisk +10 000 USD. Tedy jednoznačně lze podobný pomalejší styl obchodování praktikovat opravdu bez stresu a sám bych začal s tou pomalejší cestou, ve které odpadá náročnější implementace intradenního zadávání obchodů. Nicméně pokud již v portfoliu swingové strategie máte, tak intradenní mean reversion ve stylu Finwinu může poskytnout další zajímavou diverzifikaci – tak, jak je to vidět v dnešním reportu. O dalším vývoji strategie budu na Finančníkovi samozřejmě informovat.-
- 4
-
- finwin
- daytrading
-
a 1 další
Označen s:
-
Hodně začínajících obchodníků naráží na tvrdou realitu. I precizně otestované systémy vykazují po živém nasazení často dost odlišné parametry, než nám vyšly v backtestu. Můžeme například chytnout hned několik ztrát, které jsou výrazně větší, než průměrná ztráta vycházejí v backtestu. Jak podobné informace interpretovat – jde jen o smůlu, nebo byl systém špatně postavený a nefunguje? Pro úspěch v obchodování je potřeba přijmout fakt, že historické backtesty jsou skutečně pouze orientační. Mohou nám pomoci potvrdit, že obchodovaná metoda pracuje s dostatečně robustní výhodou a existuje vysoká šance, že s ní vyděláme i do budoucna. Je ale třeba chápat, že mnoho detailů backtestu bylo ovlivněno konkrétními událostmi v minulosti, které se prostě nebudou opakovat. Proto je velmi naivní snažit se například hledat takové parametry systému, které v minulosti produkují krásně rostoucí equity křivky. Výsledkem podobné snahy jsou jen přeoptimalizované systémy, které v budoucnosti mají jen malou šanci uspět. Když stavím obchodní systém, tak vesměs nesleduji jediný možný průběh historie, ale snažím se do strategie zanášet různé „náhody“ a sledovat, do jaké míry budou výsledky stále obchodovatelné. Základem mého zkoumání je tvz. Monte carlo simulace, kdy systém promíchá historické obchody, občas nějaký vynechá a jiný duplikuje a já mohu vyhodnocovat, s jakou pravděpodobností mohu očekávat různý drawdown a výdělek. Podobnou simulaci používám i v jiných situacích. Například při vývoji intradenního systému Finwin 2021, který jsem krok za krokem vyvíjel prostřednictvím Youtube videí a dnes ho otevřeně obchoduji včetně publikování obchodů v reálném čase na Twitteru (podrobnosti popisuji na finwin.cz). Finwin ve zkratce funguje následovně (podrobně je obchodní plán popsán v tomto videu ). Každý den je připraveno až 50 signálů pro long a 50 signálů pro shortování akcií obchodovaných v indexu Russell 3000. Jde o signály v akciích, které předchozí den vytvořily výrazný pohyb a systém je připraven jít proti tomuto pohybu (jde o mean reversion strategii). Po otevření burzy je systém připraven zobchodovat maximálně 5 long a 5 short pozic. Příkazy jsou zadány do vzdálenosti násobku běžného ATR od otevírací ceny. Systém zobchoduje ty trhy, které k limitnímu příkazu dorazí nejdříve. Otevírá se tím vyšší šance využití kapitálu a potenciálně vyššího profitu. Systém jsem testoval na velké historii dat (podrobně backtest popisuji ve zmíněném videu). Nicméně pro testy jsem použil pouze denní data. Na nich ovšem nemohu ověřit, které trhy dorazily ke vstupní ceně první, přičemž ale konkrétní pořadí plnění obchodný každý konkrétní den ovlivňuje výsledné hodnoty backtestu. Hledáte cestu, jak se dostat ke konzistentním profitům? Rádi byste i v aktuálním kontextu obchodovali stabilně a bez emocí? Určitě si přečtěte novou knihu Od myšlenky k reálným obchodům Implementujte již od samotného začátku své praxe důležité systematické procesy a správné myšlení, které výrazně zvyšuje šance na stabilně profitabilní obchodování. Inspirujte se, jak trading dělat jinak a lépe. Samozřejmě bych mohl investovat pár tisíc dolarů do tickových dat, udělat mnohem komplikovanější backtest a přesně v historii nasimulovat, jak by plnění vypadalo. Ale i když odhlédnu od časových a finančních nároků, zbývá zde otázka, jestli přesná historická posloupnost otevíraných příkazů přináší nějakou zásadní hodnotu. Podle mě nikoliv. Pro ověření funkčnosti backtestu jsem raději použil svůj tradiční přístup v podobě pravděpodobnostních modelů. Postavím systém tak, aby obchodoval daný den trhy ve zcela náhodném pořadí. Každý backtest tak bude trochu jiný. Odpověď na mé otázky mi ale poskytuje pohled na výsledky jako celek. Řekněme, že vytvořím 500 backtestů Finwinu, kde denní pořadí exekucí je náhodné. V tom případě mě zajímá, kolik backtestů bylo ztrátových, kolik ziskových atd. Zde je ukázka, jak konkrétně vypadá výstup podobné simulace, kde jsem provedl 500 backtestů systému od roku 2015 do současnosti: Na horizontální ose je číslo testu, na vertikální průměrné roční zhodnocení. To se pochopitelně liší, podstatné ale je, že žádný test neskončil ve ztrátě a i ty nejhorší testy měly roční zhodnocení nad 25 %. Podobné simulace mně osobně pomáhají nejistotu z backtestu překonat. Vnímám, že i když do procesu vnesu hodně prvku náhody, systém stále vydělával. A takové systémy se nebojím nasadit naživo. Stejně, jako jsem to udělal s Finwinem přímo před zraky tisíců z vás. A takto se zatím výkonnost sytému vyvíjí po cca 1,5 měsíci obchodování a první stovce uskutečněných obchodů: Equity křivka představuje výsledky živých obchodů po odečtení komisí od 28.1.2021, kdy byl zobchodován první obchod. Všechny živé obchody jsou (v tuto chvíli) v reálném čase publikovány na finwin.cz a průběžně je komentuji v Youtube videích, kde jsou zobrazeny i v brokerské platformě. Obchodní plán v otevřené podobě diskutuji v tomto videu). Téma dnešního článku jsem zpracoval i do videa, které je pro vás připravené zde: https://www.youtube.com/watch?v=GIlooGsGTtk&ab_channel=PetrPodhajský-trader Úspěšné obchody všem!
-
- finwin
- daytrading
-
a 1 další
Označen s:
-
Objemy obchodů pro mne představují nezanedbatelného pomocníka jak v intradenním, tak swingovém obchodování. V záznamu webináře ukazuji, co konkrétně sleduji a proč. Záznam včerejšího webináře publikuji na Finančnínkovi proto, že bohužel pronajatá webinářová platforma neměla svůj den a někteří obchodníci se nemohli k výuce připojit. Zde je tedy záznam v plné kvalitě a věřím, že v něm naleznete zajímavé tipy:
-
- 1
-
- daytrading
- volume
-
a 1 další
Označen s:
-
V minulých týdnech jsem dostal mnoho dotazů na téma automatizovaného daytradingu (AOS). S čím počítat? Pro koho skutečně tento směr je a pro koho určitě není? Jak je to vše náročné technicky? Jak se kapitalizovat? Pokusil jsem se sestavit bližší přehled v tomto článku, a odpovědět tak na většinu dotazů. Výhody a nevýhody AOS - s čím reálně počítat Foto (c)depositphotos.com/Yermek Největší výhodou jsou bez pochyb časová flexibilita a efektivnější zvládání psychologických aspektů tradingu. Automatizovaný trading je ideální pro kohokoliv, kdo se necítí nebo ho nebaví pravidelné „vysedávání“ před počítačovou obrazovkou a sledování grafů. Jakákoliv automatizovaná strategie může v podstatě běžet na vašem vlastním domácím počítači, serveru apod. Můžete navíc využívat možnost vzdáleného připojení k počítači (takzvaná RDP - Remote Desktop funkce ve Windows), takže se můžete kdykoliv připojit z mobilu/tabletu a sledovat své pozice, ať už jste kdekoliv. Automatizovaný trading dále může výrazně pomoci s psychologickými aspekty obchodování. Avšak pozor - nikoliv kompletně! Určitě můžete radikálně snížit problém porušování obchodního plánu. Vstupy i výstupy za vás exekvuje počítač, není zde žádný prostor pro osobní váhání nebo „tipování“. Počítač ví dle daného kódu naprosto přesně, kdy má vstoupit nebo vystoupit. Vše je dáno, žádné emoce. V tomto ohledu je dnes má chybovost absolutně nulová. To ovšem neznamená, že ztrátové dny nebo drawdowny „bolí“ méně. V tomto ohledu je jedno, jaký styl obchodujete - tlak ze ztrátových dnů a drawdownů je samozřejmě stále stejně nepříjemný. Přesto je však psychologická úleva (a samozřejmě i časová) v tomto směru značná. Nevýhody automatizovaného tradingu jsou určitá nutnost projít si počátečními technickými kroky, zvládnout několik technických aspektů, které se k automatizovanému tradingu váží. Dále pak nutnost pracovat s větším stop-lossem než u diskréčního daytradingu (takže jeho zasažení pochopitelně bolí více než u menších stop-lossů, na které jsou diskréční daytradeři zvyklí) a připravit se na potřebu větší kapitalizace. I když ta je velmi individuální - znám tradery, kteří se vypracovali v automatickém obchodování i z pár jednotek tisíc USD. Obecně ale se 2-3 tisíci USD nemá moc smysl s AOS začínat. Náročnost AOS - pro koho skutečně jsou a pro koho skutečně nejsou Náročnost samotného obchodování je (resp. může být jako v mém případě) prakticky nulová. Například veškeré mé automatické strategie běží dnes pod neustálým dohledem mého brokera Martina Lembáka. To znamená, že sám se nestarám vůbec o nic. Dokonce ani nekontroluji pravidelně své statementy. Nepotřebuji vůbec sledovat trhy. Za několik let jsem v tento způsob získal natolik velikou důvěru, že jen jednou za pár týdnů (a když cestuji tak i měsíců) překontroluji své statementy, kouknu se, jak equity od té doby (ideálně, ale ne vždy) povyrostla a samotným procesem tradingu se prakticky vůbec netrápím. V tomto ohledu jsou AOS nenahraditelné - prakticky nepotřebujete vidět žádné grafy, žádné trhy, ani o svém tradingu téměř vědět, a přesto můžete efektivně fungovat (samozřejmě, je i řada AOS traderů, kterým naopak vyhovuje své pozice sledovat - přístup je zde značně individuální). Vývoj strategií je něco trochu jiného. Je zde nutnost zvládnout určité technické kroky a následně mít trpělivost, než přijdete se zajímavou strategií. Najít robustní AOS strategii není dnes snadné. Vyžaduje to čas a trpělivost (většinu času za vás obstará počítač, avšak i tak je potřeba developmentu věnovat pozornost). Výhoda je, že tato část je časově flexibilní - nejste vázáni na konkrétní časové rozpětí během dne. Náročnost vývoje AOS představuje určité výzvy. Proto sám rád říkám, že vývoj AOS je pro lidi, kteří mají výzvy rádi, které baví něco stavět, budovat, vytvářet, testovat, porovnávat a uvádět v provoz. Z tohoto pohledu tedy nejsou určitě AOS pro každého. Mnoho klientů mého VIP AOS Turbo kurzu jsou většinou akční, tvořiví lidé. Jsou to lidé, ke kterým mám hluboký respekt, protože většina z těch, co jsem měl možnost na svých živých AOS kurzech potkat, jsou lidé s odvahou, kuráží a radostí pracovat na sobě i na svém tradingu. Jsou to často i pro mě inspirativní lidé, kteří to sami již někam dopracovali, něco již dokázali vytvořit a vybudovat (a velmi jim děkuji za to, že mně dali svoji důvěru a stali se mými klienty, velmi si toho vážím a jsem za tuto důvěru a i inspiraci pro moji další práci upřímně velmi vděčný). A jsou to definitivně lidé, kteří mají rádi výzvy a umí je překonávat. Myslím si, že AOS není pro nikoho, kdo nemá rád výzvy a jejich překonávání nebo kdo čeká okamžité výsledky bez práce. Většina AOS traderů, co znám, žije už pro proces samotný. Hledí na AOS jako na stavbu dlouholetého byznysu, někteří moji studenti už dnes mají a řídí i vlastní, menší investiční AOS fondy. To vše je v tomto směru obchodování důležité. A pokud nemáte rádi počítače, má smysl se do AOS pouštět jen pod jedinou podmínkou - že si k sobě najdete někoho, kdo počítače rád má (což občas moji studenti dělají). Kapitalizace - a pár tipů, jak na to V řadě mých studentů je hodně takových, kteří nedisponují žádnými značnými finančními prostředky. Jsou to lidé se zaměstnáním, trochu lepšími platy, rodinami, nemalými měsíčními náklady. Vcelku mě zaujalo, když jsem zjistil, že pracují s docela velkými portfolii AOS, což samozřejmě již vyžaduje rozumnější kapitalizaci (u některých taková byla i v řádech desítek tisíc USD). Proto jsem se pídil, jakým způsobem tito studenti dali dohromady až takovýto kapitál a prakticky vždy jsem dostal stejnou odpověď: Několik lidí, občas i přímo AOS obchodníků, se spojilo. Toto z mého pohledu dává naprostou logiku (navíc je možné dnes u brokera založit takzvaný „join account“, kdy každý vloží svoji část prostředků a má ji zároveň určitým způsobem pod kontrolou - na detaily je však třeba se zeptat přímo u daného brokera, sám tuto službu nevyužívám). Sdílení lidských zdrojů je něco, co mně v posledních dvou letech umožnilo neuvěřitelný leverage mé vlastní práce na tradingu - až do úrovně založení vlastního hedge fondu. Jinými slovy: Více lidí = rychlejší postup práce + větší kapitalizace + větší portfolio = rychlejší úspěch. Mezi studenty jsem pak narazil na celou řadu případů: Někteří se ponořili do vývoje AOS, následně šli prezentovat výsledky své práce lidem v okolí, které by mohlo zajímat podílet se investičně a dali dohromady (nemalý) kapitál. Jiní dali dohromady prostředky v rámci rodinných příslušníků, které také možnosti tradingu zajímaly. A jak jsem již zmínil, někteří si přímo založili vlastní, malý, soukromý investiční fond (resp. soukromou investiční firmu). Sám jsem pak zažil na jednom ze seminářů pána, který z nedostatku času nabídl kapitál za spolupráci přímo na místě. Kapitálu je všude kolem dost. Vidím to dnes a denně. Na světě nikdy nebylo více peněz a tak málo příležitostí k potenciálně zajímavým výnosům. Kde je vůle, je i cesta. I proto jsou AOS pro lidi s odvahou a vizí - což dokazují mé překvapivě kladné zkušenosti z toho, kde všude a jak AOS obchodníci dokázali dát dohromady nemalý kapitál i mimo vlastní zdroje. Je třeba vidět příležitosti, ne překážky. Je třeba být otevřený možnostem, ne se uzavírat ze strachu. Kdo je na (veliké) peníze připravený, k tomu si vždy cestu najdou. Kdo je připravený jen na malé peníze, zůstane jen ve svém mikrosvětě. Kdo má k penězům předsudky, těžko kdy zbohatne. Běžný software používaný při AOS Moji studenti používají většinou TradeStation, MultiCharts nebo NinjaTrader. S jiným SW jsem se prakticky nesetkal. Sám jsem začínal s TradeStation. Ze začátku mě to trochu děsilo, ale postupnými krůčky jsem program vcelku zvládl. Dnes spolupracuji se dvěma elitními programátory. Ve sdílení lidských zdrojů a dovedností (a následném sdílení případných profitů) jsem našel větší potenciál i větší smysl. I tak se ale domnívám, že i software může zvládnout každý, kdo bude mít vůli. Mezi mými studenty jsou lidé napříč všemi úrovněmi vzdělání a poradili si všichni. Odkud se do toho pustit Nejprve si zvažte z výše popsaného, zda skutečně splňujete profil pro obchodníka AOS. Zda výhody AOS jsou to, co hledáte, zda nevýhody dokážete akceptovat. Zda jste člověk, co chce něco tvořit, budovat, posouvat se dále, někam mířit, kráčet a má dlouhodobější (a případně i větší) vizi - ne pouze představu, že nebude muset nic moc dělat a peníze se posypou. A zda máte rádi výzvy. Pokud ano, samozřejmě si neodpustím zde doporučit začít mým vlastním kompletním, online programem. Nejde jen o ucelené, kompletní, prověřené know-how, ale také o komunitu naprosto skvělých lidí, kteří již sami vytvořili vlastní strategie a podělili se o ně v rámci VIP AOS klubu (který dnes čítá již 43 strategií a každý týden přibývají další). Jejich práce a úsilí jsou velikou inspirací, ze které je radost čerpat. A pokud jste navíc lidé, kteří dokáží pracovat s dlouhodobější vizí a představou postupného budování, pak pro vás bude investice naprosto zanedbatelná. Budete z ní moci v příštích letech opakovaně těžit a nadále na ní stavět. Sám jsem po pár letech dosáhl posunu od svého prvního jednoduchého AOS, který mimochodem obchoduji dodnes, až po ambiciózní investiční fond. Meze se zde nekladou. A pokud preferujete jinou variantu, pak na Finančníkovi existuje již celá řada bezplatných článků, jak a odkud se do AOS pustit.
-
- automatizace
- aos
-
a 1 další
Označen s:
-
V dnešním článku bych rád představil zajímavost, se kterou jsem strávil několik posledních týdnů. Půjde o několik jednoduchých srovnání, která věřím, že zaujmou běžné daytradery. Naznačím totiž nové možnosti, kterými se dá daytrading uchopit. Takže, o co jde? Jak už jsem zmínil v posledních měsících několikrát, letošní rok věnuji skutečně mnoho času problematice Market Internals. Myslím, že jsem se v této oblasti stal již vcelku expert – krom zcela vyčerpávajícího studia nejrůznějších aplikací, možností a verzí Market Internals (MI) a následného vytvoření téměř 30 vlastních MI aplikacích, často s originálními a nevšedními nápady, jsem také postupně zapojit řadu nápadů do vlastního obchodování a připravovaného fondu. Poslední měsíc jsem pak strávil s MI čas ještě trochu jiným způsobem – zabýval jsem se možností aplikace pro běžné diskréční daytradery, kterých je zde na Finančníkovi většina. Rámcově jde o to, že dopady aplikace Market Internals na daytrading mohou být naprosto zásadní a přinést skutečně "neférovou" výhodu oproti těm, kteří o MI nemají ani ponětí. Jediný obchodní systém může být totiž zpracován do bezpočtu podob jen tím, že zapojíme různé možnosti MI – a to aniž bychom jakkoliv zasáhli do samotného původního systému, jakkoliv se ho dotknuli! Dle potřeby tedy můžeme s pomocí MI zlepšovat u našeho systému prakticky cokoliv – od průměrného zisku na obchod přes % úspěšnost až po drawdown a kvalitu equity. Osobně jsem udělal během posledního měsíce skutečně širokou studii využití MI na jednoduchý daytradingový systém, založený na mé základní, stěžejní myšlence, kterou jsem léta diskréčně obchodoval, a tou je má metoda TNG (Touch-And-Go), neboli "dotkni se a jdi". Jde o jednoduchý odraz od EMA 34, který se postupně stal součástí systému FinWin (popsaného i TNG nuancí také v on-line kurzu Daytrading od A do Z). Diskréčně už sice nějaký ten pátek neobchoduji (veškeré mé obchody už jsou plně automatizované), což však neznamená, že bych nadále nevyužíval principy, které jsem se za léta s FinWin systémem naučil! Systém, který jsem použil pro testování možností MI pro daytradery, je tedy založený na metodě TNG a testování jsem provedl ve zcela automatizované podobě, kterou připravil jeden ze studentů VIP AOS Turbo kurzu a o kterou se se mnou tento student podělil (děkuji). Tato automatizovaná podoba systému (AOS) postaveného na TNG mně umožnila provést testování možností MI pro daytradery mnohem rychleji, přesněji a jednodušeji a byl jsem vcelku překvapen, jak jediný systém může nadělit bezpočet podob, aniž bychom jakkoliv zasáhli do samotného systému! Takže, pojďme na slíbených pár ukázek. Nejprve základní podoba systému – ta vypadá takto: Velmi solidní equity (myšlenka TNG je stále velmi silná a univerzální), na můj vkus však na to, že jde o jediný pattern příliš mnoho obchodů, což se podepisuje na průměrném profitu na obchodu (u základního systému 51 USD). Rozumné snížení počtu obchodů, drawdownu tak na polovinu (původní varianta systému má max DD na úrovni 3500 USD), zvýšení průměrného obchodu a případně ještě trochu lepší equity – vše toto by určitě byly příjemné "bonusy". Dobrá zpráva je, že vše toto je s aplikací MI možné. Co jsem však spíše chtěl ještě více ukázat je variabilita, kterou aplikace MI u jediného systému může přinést – aniž bychom jakkoliv zasahovali do samotného původního systému, cokoliv u něj měnili. Tak například jedna z mých vlastních MI technik založených na MI klouzavém průměru dokázala počet obchodů radikálně zredukovat, dramaticky snížit drawdown a adekvátně zvýšit počet obchodů. Zrovna tak výrazně změnit charakter equity: Další má vlastní technika, s využitím vlastní MI Bollinger Bands aplikace, pro změnu zredukovala systém pouze o cca 20 % nejhorších obchodů a zrovna tak přispěla k celkovému výraznému zlepšení. Equity zůstává podobná, ale je lehce vyhlazenější, parametry systému se celkově zlepšily, 20 % obchodů zmizelo (mezi nimi některé z těch nejhorších) – a to vše, aniž bychom se jakkoliv dotkli původního systému: Zhruba podobné redukce a podobného zlepšení jsem dosáhnul i s další technikou, velmi jednoduchou, založenou na silných MI hodnotách: Co by zde mohlo být velmi zajímavé, je případné spojení předchozích dvou technik – věřím, že veškeré výsledky by se v takovém případě ještě dále zlepšily. Poslední ukázka pak pochází ze zcela jiného MI soudku, a sice identifikace optimální MI volatility a povolení systému obchodovat pouze v takové: Co by zde opět mohlo být velmi zajímavé, je izolovat nejoptimálnější MI volatilitu a následně na ni aplikovat některou z předchozích technik (MI klouzavý průměr nebo MI Bollinger). Toto vše jsou rozhodně podněty ještě k dalším zlepšováním. I tak je ale fascinující, jak jediná technika dokáže dramaticky a zásadně ovlivňovat obchodní daytradingový systém, aniž bychom do něj museli jakkoliv zasahovat. A co je to skutečně podstatné: Řada těch nejdůležitějších změn se odehrála na úrovni statistik. Nebudu zde rozepisovat všechny, bylo by toho totiž skutečně mnoho. V zásadě ale to nejzásadnější: ukázalo se, že jakékoliv parametry mohly být vylepšeny s některou z MI technik, drawdown bylo možné v některých případech snížit až o polovinu(!), co se ukázalo jako obzvláště působivé – MI mohou posloužit skvěle i k řízení počtu kontraktů, tj. například přidat kontrakt v obzvláště silné situaci, potvrzené skrze Market Internals, MI mohou při určitých aplikacích skutečně zajímavě pomoci vyskočit z obchodu když se mění v trhu prudce nálada, tj. ještě dříve než na základní stop-lossu, a tak celkově vylepšit výsledky, ne moc působivý AvgTrade původního systému bylo možné dramaticky zvýšit s řadou MI technik (nejslabší článek původní varianty systému tedy zcela vymizel). Osobně nepřestávám být fascinovaný možnostmi MI, obzvláště pokud je začneme využívat inovativně a kreativně. Překvapuje mně, jak málo daytraderů o této technice vůbec ví nebo jí používá. I z tohoto důvodu jsem se rozhodnul připravit on-line kurz na téma Market Internals pro daytradery (ukázky z tohoto článku pocházejí z připravovaného kurzu, na kterém prezentuji i detailní statistiky, metody, postupy, rady a srovnání všech variant), kde vše vysvětlím od A do Z (samozřejmě také do detailu, co jsou to MI) a představím nejlepší a nejzajímavější aplikace právě pro daytradery (včetně mé jedné tajné, o které jsem dlouho váhal, zda jí vůbec prozradit). Pokud vše půjde dobře a čas to dovolí, mohl by být kurz hotový a k dispozici koncem října (zrovna tak jsem se rozhodnul, že všem, kteří jsou již naši klienti, nabídnu od začátku slevu). Vcelku se na tento nový projekt těším, protože si jsem jistý, že může pomoci mnohým z vás – daytraderům na jakékoliv úrovni. MI jsou tedy skutečně unikátní technika, která může mít nevídané dopady na vaše obchodování. Pokud ji tedy použijete správně, inovativně a kreativně (sám na tomto úkolu pracuji již druhým rokem). Pak se MI stávají doslova "neférovou" výhodou.
-
Rok 2014 je za námi. Jako začátkem každého roku, jsem i letos provedl důkladnou analýzu toho předchozího. Analyzoval jsem své chyby, co fungovalo dobře a co špatně a jaká si z toho vzít ponaučení pro rok letošní. V dnešním článku tedy udělám drobný souhrn několika důležitých bodů. Jak už jsem psal dříve, loňský rok nebyl v rámci AOS zrovna jednoduchý pro indexové daytradingové breakout systémy. Dokonce i řada mých velmi dobrých trading systémů, které posledních 5 let vykazovaly stabilní, velmi solidní zisky, měla v roce minulém horké časy. Nejdůležitější změnou pro rok 2015 bylo tedy v mém případě rozšíření diversifikace na další trhy. Dlouhou dobu byly indexy mojí parketou, ale většinu druhé poloviny minulého roku jsem pracoval na systémech i na dalších trzích (a k mému milému překvapení zjistil, že existuje celá škála dalších futures trhů, na kterých lze stavět kvalitní AOS s velmi slušným potenciálem). I přesto vše nakonec zůstala řada indexových systémů, které si i přes těžkosti roku 2014 vedly velmi dobře, nadále vykazovaly stabilní růst a minimální drawdowny. Samozřejmě mě tyto systémy zajímaly především – proč fungovaly lépe a spolehlivěji než ty ostatní? Zde několik mých závěrů. 1. Oba směry Mnoho mých předešlých indexových systémů, řekněme tak 70 %, bylo postaveno pro obchodování pouze na stranu long (na tuto stranu je výrazně jednodušší hledat robustní strategie). Pro rok 2015 jsem tento poměr otočil, 70 % systémů v portfoliu bude obchodovat na obě strany, pouze 30 % systémů bude pro stranu long. K obratu (i přes výraznější náročnost stavby systémů na obě strany) mě vedlo zjištění, že z nadále stabilně fungujících indexových systémů v roce 2014 byla většina postavena pro obchodování na obě strany. Tyto systémy si vedly výrazně lépe a řada z nich naprosto dle očekávání a v souladu s předešlými roky. Jedním z takových systémů je například i systém G6 – díky obchodování na obě strany se tento systém v roce 2014 jakkoliv nelišil od let předešlých (a podobně optimisticky je na tom celá řada dalších indexových systémů, které obchodují na obě strany): Zajímavé na tom všem mimo jiné je, že strana short sehrála velmi důležitou roli i přesto, že indexy většinu roku rostly a vytvářely nová maxima. O to spíše je nutné nepodceňovat stranu short! 2. Asymetrie je OK U systému G6 (a několika dalších jemu podobných) jsem se dále naučil další důležitou věc: Asymetrie, tj. určitá úprava parametru na jinou hodnotu pro short obchody a na jinou pro long obchody, je naprosto v pořádku. Dříve jsem vycházel ze závěru, že správné je dodržovat stejná nastavení parametrů pro long i short, protože pouze takové parametry, které fungují dobře na obě strany, jsou robustní. Tuto domněnku však nemohu nyní ani potvrdit ani vyvrátit. Jednoduše jde o to, o jakých trzích se bavíme. Některé komoditní trhy mají přibližně tolik klesajících dnů jako těch růstových – v takových případech je tedy symetrie v pořádku. Oproti tomu, trhy jako indexy mají velmi silné růstové bias, což znamená, že vidíme neporovnatelně více růstových dnů než těch klesajících. V takovém případě tedy považuji za zcela v pořádku vytvořit určitou asymetrii v rámci některých parametrů systému, které nám pomohou k vyrovnané výkonnosti na obě strany (zde opět ukázka ze sytému G6): Samozřejmě je důležité vědět, u kterých proměnných asymetrii zvolit – nikdy tak nečiním u všech, vždy jen u 1–2 parametrů. 3. Funkčnost na dalších indexech je nutnost Další důležitou věcí, která se mně za minulý rok opět potvrdila, je nutnost funkčnosti systému napříč celou škálou dalších indexů. Jinými slovy, z nejlépe fungujících strategiích drtivá většina funguje na trzích e-mini S&P 500 (ES), e-mini Russell 2000 (TF), e-mini S&P 400 (EMD) a většinou i e-mini Dow Jones (YM). Pokud bych opět jako příklad měl vzít systém G6, tak ten jsem obchodoval na trzích ES, TF a EMD. Je sice pravdou, že mám v portfoliu i systémy, které fungují na jediném indexu / trhu a nadále si vedou velmi slušně. Přesto ale vše ukazuje, že kvalitnější systémy jsou dlouhodobě ty, které si dokáží vést dobře na celé škále trhů. Podobně se nyní snažím uvažovat i v rámci stavby systémů na dalších trzích, například nedávno dokončený systém na T-Notes funguje na všechny typy T-Notes, dále na T-Bonds a dokonce i na některé zrniny. Samozřejmě, najít takovéto systémy je výrazně náročnější, stojí to mnohem více trpělivosti, ale není to nemožné. 4. Market Internals Poslední věc, která se mně v rámci indexů minulý rok vcelku slušně osvědčila, je zapojení Market Internals. Mnoho nepříjemných obchodů na indexech vzniklo v situaci, kdy trhy po celý den rostly, k závěru dne však došlo k mohutnému výprodeji (a uzavírání long pozic) a do té doby zisková pozice se dokonce i nezřídka dostala nakonec do ztráty. Tradiční posouvání stop-lossu zde moc neřešilo, protože při jeho aplikaci došlo dlouhodobě spíše ke zhoršení výsledků než ke zlepšení. Takže bylo nutné hledat další možnosti, jak získat dostatečně předem "varování", že by v trhu mohlo dojít k obratu – a long pozice raději opustit. Jako funkční řešení se mně nakonec osvědčily právě Market Internals, které jsem však v průběhu roku rozvinul do řady dalších inovativních konceptů. V současné době s kolegou dokonce pracujeme i na pokročilých metodách využití i sofistikovaném řízení pozic se zapojením Market Internals. Je sice pravdou, že řada systémů, které si na indexech vedly minulý rok dobře, neměly v sobě zakomponované žádné Market Internals podmínky – a přesto podaly slušný výkon. Je ale také pravdou, že ty, které tuto techniku v sobě implementovanou měly, dokázaly mnohem snáze přestát skutečně velmi náročná období, která nezřídka přinášela i nepříjemný tlak na psychiku. Závěr Předchozí body jsou samozřejmě jen několika důležitými podněty k zamyšlení, které mně vyplynuly z minulého roku. Je tu i celá řada dalších věcí, které je třeba vzít v potaz. Jako například kvalitní proces stavby robustních AOS , což byla jedna z mých největších loňských chyb. I když loňský rok byl po 5 letech v AOS skutečně náročný, jsem za něj velmi vděčný. Množství nových vylepšení, nápadů, podnětů a upgradů každé části mého tradingu bylo díky tomuto roku enormní. Pro rok 2015 se cítím připravenější než kdy dříve.
-
Stabilita příjmů v nejistých prostředích trhů, kdy nikdy nevíme, co se bude dít příští den, je určitě nemalá výzva pro všechny tradery. Každý z nás si přeje, aby příjmy z tradingu byly co nejstabilnější, zároveň ale každý z nás zažívá období, která nejsou zrovna příjemná. Jak se pokusit příjmy v trzích stabilizovat? Odpověď je vcelku jednoduchá – skrze portfolio. To není nic nového pod sluncem a mnohokrát už jsem zde o nutnosti portfolia psal. Nicméně dnes se pokusím provést zajímavou demonstraci, která by měla pomoci ještě více ukázat, jak hodně může už jen malé portfolio pomoci. Celou demonstraci provedu na základě výsledků z jednoduchého simulátoru v Excelu, který jsem vytvořil tak, aby náhodně simuloval 3 různé equity křivky a ty pak spojil v jediné portfolio. Nejedná se o žádné skutečné systémy, záměrně se jedná o equity generované absolutní náhodou (pomocí funkce RANDBETWEEN), čímž si mohu simulovat tisíce různých možností a podob equity a vidět tak jejich dopad, pokud se spojí do jediného portfolia. Z mnoha různých simulací jsem pro dnešní článek vytvořil screenshoty celkem 3 různých zajímavých situací, které zde trochu okomentuji. První obrázek přináší situaci, kdy máme vcelku stabilní systém (2), systém s rozumnou stabilitou, ale občasnými většími drawdowny (1), a systém co celkově sice vydělává, ale s absolutní nestabilitou a prakticky nesnesitelnými drawdowny (3). Zajímavé na této ukázce je, že i zapojení tak mizerného systému jako je číslo 3, se stále dokáže slušně "vstřebat" do portfolia, kdy zbylé dva systémy vykazují nadále rozumný růst. Jinými slovy, tato ukázka dokazuje, že pokud by vám v portfoliu začal jeden systém výrazně selhávat, i nadále si v rámci portfolia můžete dokázat zachovat zdravý růst, pokud ostatní dva systémy vykazují rozumně pokračující růst. Zajímavá je také ještě jedna věc – systém 3 pomohl celkovému portfoliu zejména v nedávné době, kdy systém 1 vykazoval menší propad. Což mě přivádí k tomu, že jsem kdysi viděl obchodníka skládajícího dohromady systémy co neměly moc daleko od podoby systému číslo 3 s argumentem, že na jednotlivém systému příliš nezáleží, důležitý je dopad na celkové portfolio. Jeden musí přiznat, že na tom něco je. Druhý obrázek jde v rámci modelování špatných scénářů ještě trochu dále. Zatímco systém 2 nadále vykazuje stabilní růst, systémy 1 a 3 jsou velmi nestabilní, s výraznými propady a rozhodně ne lákavé na první pohled. Přesto ale i v této situaci dokáže ony dva mizerné systémy portfolio "vstřebat" – jinými slovy, stačí vám dokonce, aby ve vašem portfoliu jel skvěle pouze jediný systém, a pokud si zbylé dva povedou mizerně, stále máte šanci na stabilní růst equity. Samozřejmě zde záleží i na dalších aspektech, jako vzájemná korelace daných systémů, ale je zcela zjevné, že síla portfolia v dobách, kdy se daří jen 1/3 systémů, je nepopiratelná. V posledním příkladu jsem zašel úplně nejdále a vybral tři vcelku mizerné systémy (ani jeden bych v portfoliu mít nechtěl). Systémy 1 a 2 nevykazují prakticky žádnou stabilitu, systém 2 posledních cca 40–50 obchodů naznačuje, že možná "umřel" a přestal zcela fungovat (a v reálu už bych ho z portfolia zřejmě dávno vyřadil). I přes tuto zjevnou slabinu všech 3 systémů stále dochází k relativně uspokojivému růstu equity na úrovni celého portfolia. Samozřejmě, není to ideální růst – ale podívejte se znovu, s jakými systémy se uvnitř portfolia pracuje! Nikdo tedy již nemůže popřít, že skrze portfolio skutečně vede cesta – a možnost jak se vydat ke stabilním výsledkům existuje. Závěrem Samozřejmě platí, že není portfolio jako portfolio. Důležité je být v rámci portfolia diverzifikovaný mezi různé trhy, timeframy atd. Nutnost nízké korelace mezi vzájemnými systémy zde hraje důležitou roli. Myšlenka portfolia pak platí pro všechny – diskréční daytradery i AOS obchodníky. I diskréční daytrader se může soustředit na 2–3 různé trhy, které už samy o sobě nejsou tolik provázané, aby zvýšil stabilitu příjmů a snížil alespoň trochu pohled do nejisté budoucnosti. AOS obchodník má pak možnost prakticky nonstop nechávat počítač generovat obchodní systémy a ty pak dle potřeby v portfoliu obměňovat tak, aby stále držel rozumně nízkou korelaci. Můžete také provést diverzifikaci typu daytrading + spready (nebo opce) apod. Zde už záleží na každém, co si vybere – úkolem tohoto článku bylo pouze prakticky demonstrovat, jak rozumné portfolio může pomoci ke stabilitě i v situacích, kdy jednotlivé systémy příliš stability právě nevykazují – a v tomto je výhoda i nutnost vhodně připraveného portfolia nepopiratelná.
-
V pondělním článku Technická analýza pro nováčky 6: Jak plánovat výstupy? připravil Tomáš důležité informace o základním plánování výstupů v intradenním obchodování. V tomto článku téma rozvedu z pohledu mé praxe se systémem FIMS. Jednoznačně se mohu podepsat pod význam občasných větších profitů – tedy obchodů s pozitivním RRR. Právě podobné situace jsou ty, které posouvají náš účet tím správným směrem. Osobně neobchoduji v rámci FIMS s fixním RRR. Tedy že bych například do obchodu vstupoval se stop-lossem 100 dolarů a očekával zisk 200 dolarů. S takovým přístupem je možné v tradingu začínat, kdy se každý začínající trader musí posouvat postupně a nesnažit se zvládnout všechny disciplíny obchodování najednou. Časem je však třeba začít rozumět tomu, že trhy jsou „jen“ o chování davu nakupujících a prodávajících, kteří mají pokaždé trochu jinou dynamiku, a tudíž jednotlivé vstupy vyžadují trochu jiný ideální risk a nabízejí jiný potenciál. Obchodování s hlavním momentem je tak jeden z velmi silných přístupů, se kterými řídím své pozice a výstupy. Jak ukazuji na kurzu, ale hodně i ve veřejně dostupných článcích a videích na Finančníkovi, své pozice řídím na základě orderflow. To je téma poměrně komplexní, ale v zásadě se vše odvíjí od jednoduché logiky. Do trhu vstupuji s očekáváním určité reakce. Například nástup nakupujících, kteří začnou tlačit cenu vzhůru. Pokud vstoupím long, ovšem nakupující se neobjeví – pozici opouštím. Například s malým ziskem, B/E či s malou ztrátou. Pochopitelně, že občas inkasuji ztrátu na základním stop-lossu, ale snažím se, aby těchto situací nebylo příliš. RRR tak pro mě nepředstavuje fixní proměnnou, ale dynamickou za určité období. Zpětně chci vidět, že obchoduji pro větší průměrný zisk, než je má průměrná ztráta. A jak dosahovat větších profitů v trzích, ve kterých nikdy nevím, co bude v následující minutě? Snažím se držet ziskových pozic, co to jen jde. Tedy dokud v trhu vnímám momentum. To se mi vesměs daří jen pokud dobře vstoupím. Vstupy a výstupy jsou velmi propojené. Nelze špatně vstupovat a myslet si, že budeme vydělávat. Zde jsou základní tipy, které ze své praxe mohu k výstupům doporučit: Dobrá lokalita vstupu je základ Proto si v rámci FIMS děláme přípravy. Chceme vstupovat jen do míst nabízející vysokou pravděpodobnost, že se k našemu vstupu připojí další obchodníci. Pro orientaci v trhu používejte různé referenční body a čím více se jich na určité ceně shoduje, tím sebevědomější pak můžeme být v řízení pozice. Pokročilejší aplikace spočívá v aplikování různého position sizingu u situací, které nemají vysokou frekvenci, ale zato nabízejí vysokou pravděpodobnost. Například v rámci FIMS mentoringu ukazuji své živé vstupy na trzích NQ/YM. Sám obchoduji i další trhy s různým position sizingem, ale pro potřeby výukových ukázek a videí vesměs jedu v trzích NQ/YM s pozicí 4 kontraktů, které již nabízejí solidní prostor pro demonstrace řízení pozice. V prvním prosincovém týdnu 2013, na jehož konci tento článek připravuji, jsem měl jediné dva obchody s dvojnásobnou pozicí (8 kontraktů). Oba zároveň představovaly vstupy do nejzajímavějšího momenta (v rámci toho, co trhy aktuálně nabízejí). Proč jsem zvednul pozici zrovna u těchto jediných dvou vstupů? Z pohledu obchodního plánu jsem vstupoval ve velmi dobré lokalitě nabízející pro mě solidní potenciál momenta. A to přesto, že jeden vstup byl reverzní a druhý trendový. Spolu s dobrou lokalitou vstupu je pro mne důležitá samotná vstupní cena. Opět se může zdát, že pár ticků na vstupu nemá žádnou souvislost s velikostí targetů, osobně však nemám tuto zkušenost. Pokud se mi podaří dobře vstoupit (například blízko high/low swingů), mám mnohem lepší možnosti v řízení pozice. Vesměs vyberu část pozice na prvním targetu a mohu si dovolit přitáhnout stop-loss a stále dát pozici dostatek prostoru. Mám tak výrazně vyšší šanci, že se obchod dostane ke vzdálenějším targetům. Daní za toto je fakt, že mi některé vstupy utečou. Musím říct, že toto mě však v daytradingu netrápí, neboť zajímavých obchodních příležitostí mám většinu seancí dostatek. S ohledem na vstup blízko horní hrany konsolidace si mohu dovolit likvidovat první target (zde 2 kontrakty) v oblasti odpovídající cca RRR 1:1 předtím, než se trh případně odrazí od hrany konsolidace zpět vzhůru. Zároveň si poskytuji solidní prostor pro případné vzdálenější targety po proražení konsolidace. Vzdálenější targety mám v trhu jen "odložené". V průběhu života obchodu s nimi dále pracuji – nevystupuji na fixních targetech. Nakonec jsem pozici likvidoval takto postupně s tím, že poslední část pozice jsem trailoval, což je opět dobrý způsob, jak dosáhnout na co nejvzdálenější targety. Poslední základní nástroj, který mně velmi pomáhá počkat si na vzdálenější targety, je analýza orderflow. A to opět zejména v oblasti vstupu, kde je sledování obchodu nejkritičtější. Zasahování vzdálenějších targetů je otázkou pravděpodobností. Trhy se jednoduše buď dostatečně rozjedou, či nikoliv. To jestli se rozejdou, bude záležet na tom, zdali se k pohybu přidá dostatek dalších obchodníků a kde jim jiní obchodníci vstoupí do cesty. Tedy nic, co bychom sami dokázali ovlivnit. Z mého pohledu je tak klíčová bitva především v oblasti vstupu. První targety ukončuji poměrně brzy (přibližně ve stejné vzdálenosti, co mám svůj bezpečnostní fixní stop-loss) a pak nechávám do hry vstupovat dlouhodobé pravděpodobnosti. Ty jsou ovšem napojeny na edge, který obchodujeme – nezapomeňte, že trhy se jednoduše „samy nerozjedou“. Vždy je potřeba palivo v podobě agresivních nákupů (pro růst) nebo agresivních prodejů (pro pokles) a tato orderflow s vyšší pravděpodobností přicházejí v místech, které je logické pro obchodníky zadávající své příkazy. Proto je z mé zkušenosti tak důležité začít vzdálenější targety jemně plánovat od správného místa, kde do trhu vstupujeme.
-
Mnoho začínajících obchodníků neustále hledá ten nejlepší indikátor nebo setup, který by jim zaručil trvalé zisky. Přitom základ úspěšného obchodu není v „patternu“ (ať již cenovém, nebo na indikátoru), ale především ve vhodném trade managementu. Pod trade managementem mám na mysli všechny praktiky týkající se otevřené pozice – kde máme stop-loss, kde výstup, jestli do pozice vstupujeme postupně (scale-in), nebo jestli například vstupujeme najednou a vystupujeme postupně (scale-out). Taktik trade managementu existuje celá řada a určitě se nedá říct, že by některá byla vysloveně lepší než jiná. Proč však většina začínajících obchodníků v daytradingu ztrácí? Protože obchodují na jedné straně se strachem (nechtějí riskovat) a na druhé s ohromnými očekáváními (chtějí jen ohromné profity). Většina začínajících obchodníků postupuje následovně: - Vstupují až v okamžiku, kdy mají vstup dostatečně potvrzený. - Vstupují současně s poměrně malým stop-lossem. - Pokud se trh náhodou rozjede jejich směrem, rychle posunují stop-loss na B/E a pak doufají, že trh zasáhne hodně vzdálený target. Většinou pak obchod končí na jednom z následujících scénářů: - Trh zasáhne stop-loss. - Trh zasáhne stop-loss posunutý na B/E. A jinak to být ani nemůže. Trhy jsou prostředí „kdo z koho“. A pokud obchodujete ustrašeně, bez skutečně mentální připravenosti adekvátně riskovat, trhy tyto slabosti vždy objeví a připraví vám pasti, do kterých se sami nachytáte. Co konkrétně si představit pod ustrašeným obchodováním? Mnoho začínajících obchodníků nechce zmeškat žádný obchod, ale současně nechtějí příliš riskovat. Vstupují tak v nejhorších místech a navíc s velmi malým stop-lossem, protože si nemohou dovolit riskovat více. Jsou pak vydáni napospas různým mikrorotacím v trzích, které postupně likvidují jejich sebedůvěru. Většina profesionálů, co znám, obchoduje jinak. Vědí, že musí být buď extrémně vybíraví ve vstupech, nebo dát trhu dostatečný prostor a mají tomu přizpůsobený svůj trade management. Jeden z velmi profitabilních obchodníků, se kterým jsem v kontaktu, tak například vstupuje do pozice postupně (scale-in). S tradingem je často hotový po první hodině obchodování a účastní se skoro každého volatilnějšího pohybu. Při svých vstupech ale riskuje nejprve velmi malou část svého účtu (výrazně pod půl procenta), aby postupně v dané oblasti vybudoval větší pozici. Svým obchodům si tak může dovolit poskytnout výrazně větší prostor. Navíc trhy dělají neustále mikrorotace. Již ve vstupní oblasti tak obchodník často inkasuje první menší profit targety, rozhodně s celou pozicí u svých profitů nečeká, až trhy udělají nějaký výraznější pohyb. Vzdálenější targety inkasuje jen někdy na svých runnerech. Na druhé straně jiný můj kamarád dnes intradenně obchoduje s desítkami lotů na trhu ES, a přestože obchoduje i pro větší targety (menší stovky dolarů na kontrakt), ve vstupech prakticky „skalpuje“. Vstoupí do pozice a pokud začnou jít trhy proti němu, pozici rychle uzavře s tím, že ji případně otevře za chvíli znovu (pokud stále vidí vstupní příležitost). A v neposlední řadě znám tradery, kteří praktikují více „swingový styl“ intradenního obchodování. Vstoupí do pozice pro větší targety, ovšem pracují s výrazně vyššími stop-lossy, aby se opět vyrovnali s faktem, že přesně časovat vstup je velmi nejisté a stresující. Pokud patříte k většině neúspěšných obchodníků, které trh vymetá „přesně na stop-lossu“, neházejte vinu na to, že „někdo“ jde po vašich stop příkazech a za všechno může broker. Přemýšlejte, kam své stop-lossy umísťujete, a jestli to není zrovna to místo, kam dává stop-loss většina začátečníků. Od toho je již jen krůček k tomu, umísťovat stop-loss lépe (například dále) a pokud si to nemůžete s ohledem na velikost účtu dovolit, tak obchodovat více selektivně. Například zkusit vstupovat jen tam, kde byste normálně byli „přesně zasaženi na stop-lossu“. Adekvátně tomu je potřeba úplně stejně přemýšlet o posouvání stop-lossu a výstupech. Jedna ukázka pro inspiraci. Na screenshotu je zobrazen nedávný 2minutový graf trhu YM. Trh rostl a mnoho obchodníků se tak jistě snažilo naskočit long na korekci s profit targetem cíleným k high dne. Ovšem takový scénář vidí většina obchodníků a pokud se trhy hýbou pomalu (tj. nejsou hnány fundamentem), nedají podobný target „zadarmo“. Se slabými obchodníky si dokáží pohrát přesně tak, jak to vidíte na ukázce. Většina začínajících obchodníků vstoupí v podobné situace někde na close úsečky (1) a „doufá“, že vystihli ten správný okamžik pro otočku trhu až k high dne, kam umístí svůj PT. Ovšem co se většinou stane – trh buď otestuje low vstupního swingu (1), pod kterým má většina obchodníků z bodu 1 svůj stop-loss, nebo alespoň retestuje oblast vstupní svíce, kde bude mít po určité době většina obchodníků svůj stop-loss umístěný na B/E. Mnoho začínajících obchodníků má tak „dobrou myšlenku“, ale díky chybnému trade managementu skončí B/E, nebo na stop-lossu. Cest, jak dělat „lepší“ trade managemet, je, jak už jsem naznačil, celá řada. S malým účtem a méně zkušenostmi doporučuji zaměřovat se například na situace vycházející z bodu (2). Tedy místa, kdy trh otestuje viditelné oblasti se stop-lossy jiných obchodníků, přičemž tato místa jsou následně rychle odmítnuta. Do takových obchodů se dá často vstoupit s malým stop-lossem, jehož ztráta už nebolí ani začátečníka – viz tento 30dolarový SL (což je reálná obchodní situace) v trhu YM. Následně je pak nutné pozici řídit „bez strachu“, což znamená například neposouvat stop-loss na B/E, pokud míříme ke vzdálenějším targetům (řekněme high dne). Podívejte, jak se trh hned dvakrát pokusil skrz body 3 a 4 otestovat, kteří slabí obchodníci vstupující long z bodu (2) mají na svém vstupu již přitažené prodejní stop-lossy! Ty jsou pak velmi snadnou kořistí pro zkušené obchodníky. Samozřejmě, že uvedená vstupní taktika je jen jednou z ukázek demonstrující pointu článku. V trhu nezáleží tolik na správném odhadu směru, ale na konkrétní exekuci a trade managementu. Pokud začínáte a máte malý účet, je na vaší odpovědnosti, abyste vstupovali jen tam, kde si můžete dovolit použít stop-loss adekvátní jak pro trhy, tak pro vaši psychiku. V trzích skutečně vyhrávají jen ti, kteří dokáží rozumně riskovat, nesnaží se za každou cenu uchránit každý tick (ovšem současně nenechávají na stole ležet potenciální targety) a hlavně obchodují beze strachu.
-
Často dostávám od nováčků dotazy na téma, co „dělají“ zkušenější obchodníci jinak, aby se odlišili od ztrácející masy. V dnešním článku se pokusím jednu důležitou oblastí popsat včetně konkrétních ukázek z trhů. Jednou ze zásadních výhod intradenního obchodníka je skutečnost, že si může vybrat, kdy do trhu vstoupí a kdy zůstane zcela stranou. Pochopitelně, že je to myšleno v rámci připraveného obchodního plánu, nikoliv pouze intuitivně či podle nálady. Spousta začínajících obchodníků se snaží s intradenními trhy bojovat pomocí mechanického vyhledávání jednoduchých patternů – ať již na indikátorech, nebo ceně. Patterny mohou být fajn pro pomoc v orientaci v cenových grafech, ale mnohem více záleží na celkovém kontextu, ve kterém se odehrávají. Určitě tomu tedy není tak, že by se v trzích vydělávaly peníze každý den stále stejně snadno (nebo obtížně chcete-li). Přitom spousta diskréčních intradenních obchodníků se snaží obchodovat skoro mechanicky s často vizuálně jednoduchým patternem bez toho, aniž by přemýšlela, v jakém kontextu se daný pattern vytváří. Každému trochu zkušenějšímu obchodníkovi je přitom zřejmé, že výrazně snadněji se vydělávají peníze v trzích, které se hýbou. Z velké míry tedy platí, že: V intradenním obchodování se vše točí kolem volatility. Volatilita je základní parametr, který se musí intradenní obchodník naučit vyhodnocovat. Jsou-li trhy příliš mrtvé, je principálně těžké vydělávat a často zbytečné se o to pokoušet. Trhy nemají jednoznačný směr, žádné momentum a často dělají mikrorotace vysoké tak akorát na to, aby zasahovaly běžné stop-lossy retail obchodníků. Navíc v období s nízkou volatilitou vládnou v trzích především nejrůznější HFT automaty, které si doslova pohrávají s lehkovážnými amatéry vstupující na close úseček. Je proto důležité vnímat, jak intenzivně se aktuálně trhy obchodují a vstupovat jen v období, kdy jsou v trzích příležitosti. Základním měřítkem volatility může být například indikátor ATR či trh VIX. Osobně se nejvíce orientuji podle cenových úseček, ale i podle vyhlašování různých fundamentálních reportů. V grafu mimo jiné sleduji, zdali jsou těla cenových úseček stále nižší a hodně se překrývají. Pak je zřejmé, že v trhu začíná být nízká volatilita a nemusí se mi vyplatit riskovat peníze. Naopak pokud se v trhu zvyšuje volatilita, může být právě toto vhodný okamžik pro trochu agresivnější obchodování. Pojďme se podívat na čistě hypotetické obchodní situace s použitím grafů trhu e-mini Russell 2000 ze dne 20. a 21. 5. 2013. V obou dnech trh nejprve rostl a následně začal klesat. Z pohledu jednoduchých patternů (na ceně nebo na indikátoru) by obchodník mohl vnímat v obou trzích prakticky podobné příležitosti. Z mého pohledu se však tyto dva dny výrazně liší svojí volatilitou, a tudíž obchodovatelností. Podívejme se nejprve na 20. 5. 2013. Vidíme, že trh v místě volatilní úsečky rozhýbal patrně nějaký fundament. TF měl sílu vytvořit výraznou volatilní úsečku, prorazit low nejbližšího swingu a uzavřít pod touto oblastí. Po volatilní klesající úsečce byla vidět snaha nakupujících zvednout cenu zpět výše, ovšem bez úspěchu. Rostoucí úsečka, kterou jsem v grafu označil číslem 2, byla výrazně nižší než volatilní klesající úsečka. Z jednoduchého pohledu na cenový graf tak můžeme vnímat jednak zvyšující se volatilitu a současně velký náznak aktuální nerovnováhy nabídky/poptávky, kdy v trhu momentálně vítězí agresivita prodávajících. Máme-li v našem obchodním systému patterny pro vstup do shortu, pak právě toto může být vhodný kontext pro jejich aplikování. Porovnejme si nyní předchozí graf s podobnou situací následující den – 21. 5. 2013. Trh opět nejprve pomalu rostl a následně bylo zřejmé jeho vyčerpání. Graf vytvořil náznak poklesu, ovšem při velmi nízké volatilitě a bez zjevné převahy prodávajících. Viz následující screenshot: Na něm vidíme, že se trh také rozhodl v jednu chvíli prorazit S/R úroveň vytvořenou dnem posledního swingu. Ovšem bez náznaku zvyšující se volatility. Úsečka prorážející swing je prakticky stejně vysoká, jako jiné předcházející úsečky. Navíc ihned po proražení low swingu je v trhu vidět citelná síla kupujících vrátit cenu zpět do aktuálně obchodované vyvážené oblasti. Přestože tak oba screenshoty obsahují potenciálně podobné možné short vstupy „na flipu“ po proražení low posledního swingu, sami vidíte, že se výrazně liší právě díky jiné volatilitě. Ta je na prvním grafu vyvolaná aktuální nerovnováhou nabídky/poptávky, což je prostředí, ve kterém je snazší a ziskovější podobný pattern obchodovat. V obchodním plánu je tak třeba pamatovat vždy nejen na definici základní podoby patternu, ale i kontext, ve kterém jej budeme chtít obchodovat. S tím se úzce pojí i skutečnost, že v nízké volatilitě budeme mít vesměs méně obchodů. A to je další bod, ve kterém mnoho začínajících obchodníků chybuje. Začínající obchodníci chtějí s jedním kontraktem dosahovat vysokých profitů ať se děje, co se děje. A to je pochopitelně velmi špatně. Cílem intradenního obchodníka by nemělo být vydělat co nejvíce na jeden kontrakt za měsíc, ale naučit se obchodovat co nejstabilněji. Zajímavé příjmy v tradingu vždy přicházejí s multipozicemi, které se ale dají bezpečně obchodovat až při rozumné stabilitě obchodních výsledků. Pak i při obchodování například deseti kontraktů v e-mini Russellu jsou již příjmy velmi zajímavé i v období s celkovou nižší volatilitou a méně obchodními příležitostmi. Cítíte ten paradox? V tradingu opravdu nejvíc dostáváme zaplaceno za to, že zůstáváme stranou a čekáme na tu správnou příležitost, která – zejména v období nižší volatility – nemusí přicházet každý den.
-
V návaznosti na pozitivní ohlasy na články týkající se různých taktik vstupů (viz Více, či méně potvrzení u vstupů – konkrétní příklady a Vstupovat přímo na S/R úrovni, nebo raději čekat na potvrzení?) bych rád tuto oblast rozvinul trochu dále. Různé trhy mají různé charakteristiky Každý trader si především musí uvědomit, že jednotlivé trhy od sebe velmi odlišuje nejen volatilita, ale i základní charakteristikou. Například tím, zdali spíše rotují, nebo mají naopak tendence k trendům. Odlišným způsobem mohou také respektovat S/R úrovně. Strategie intradenního obchodníka by tyto nuance měla respektovat – jednoduše není možné očekávat, že jeden přístup bude fungovat úplně stejně na nejrůznějších trzích. Budu-li vstupovat limitními příkazy blízko S/R úrovní, dělám to většinou na pomalejších trzích typu e-mini S&P 500 (ES). Vstupuji-li s potvrzením do určitého momenta blízko close úsečky, nejčastěji tak dělám ve volatilnějších trzích – z akciových indexů je pro to nejvhodnější e-mini Russell 2000 (TF) či částečně e-mini Nasdaq (NQ). Chci-li obchodovat intradenní breakouty s menším stop-lossem, potom ve stávající celkově nižší volatilitě volím rychleji se pohybující komodity – například zlato (ZG). Ukázka stejného tříminutového timeframe trhů e-mini S&P 500 (ES) a e-mini Russell 2000 (TF) ze dne 9. 5. 2013. Je na ní vidět základní rozdíl mezi oběma trhy – ES se často otáčí pomaleji a „vymetá“ agresivněji posouvané stop-lossy. V podobném trhu je podle mé zkušenosti potřeba vstupovat co nejblíže S/R úrovně a nechávat obchodu více prostoru. V trhu typu TF vstupuji často blíže close úsečky, neboť graf nemá takové tendence rotovat. Jakmile se trh rozjede mým směrem, více posouvám stop-loss na B/E. Vstupy se odvíjejí i od velikosti pozice Tradeři s menšími účty si často neuvědomují zásadní věc – profesionální obchodníci často vstupují na první pohled agresivněji, protože mají díky vyššímu počtu obchodovaných kontraktů větší flexibilitu v oblasti trade managementu. Týká se to i zmiňovaných vstupů na S/R úrovních. Obchodník s většími počty kontraktů může na S/R úrovni začít svoji pozici budovat postupně. Při prvním retestu například otevřít agresivněji pouze část kontraktů, další část otevřít lehce za S/R úrovní a podobně. Stejné je to při výstupech. Stejný systém získá úplně jinou charakteristiku, pokud můžeme při každém poskočení trhů likvidovat například 1/10 naší pozice místo toho, abychom uzavřeli jedinou otevřenou pozici a náš obchod tím skončil. Jak podrobněji ukazuji v kurzu obchodování price action a intermarket analýzy, obchodník s menším účtem si musí být těchto rozdílů ve výhodnosti různých oblastí pro vstup vědom a vybírat si takové vstupy, které odpovídají jeho trade managementu. Viz například tato ilustrativní ukázka: Obchoduji-li s jedním kontraktem, je podle mého názoru zbytečně agresivní pokoušet se vstoupit do obchodu v oblasti A. A to i bez ohledu na to, že na daném screenshotu jde o situaci hned po otevření (uveden je čas na kanárských ostrovech, kde obchoduji). Obzvlášť, pokud se obchodník snaží vstupovat agresivněji blízko S/R úrovně. V takovém případě je podle mé zkušenosti mnohem taktičtější počkat si na oblasti B a C – zejména v pomalejších trzích typu ES. Ovšem u obchodníků s větším účtem to může být jinak - vstup v bodě A je pro ně důležitý, protože obchodník už může mít v bodě B již odhozenou část pozic a neposouvá-li stop-loss na B/E, může být připraven na inkasování dalších potenciálních profit targetů. Jednoduše řečeno – agresivita našich vstupů by měla být úměrná možnostem našich výstupů. Obchodujeme-li s jedním kontraktem pro menší zisky (cca RRR 1:2) volil bych spíše konzervativnější vstupy. Diverzifikace v intradenním obchodování Spousta obchodníků má ohromný problém počkat si na ten správný vstup. Obzvláště v aktuálně době nižší volatility, kdy se trhy velmi často pohybují vzhůru ve formě určitého „pomalého chopu“. Příkladem může být úterní seance 14. 5. 2013: Na screenshotu je e-mini Russell 2000 (TF), který ihned po open začal růst, ovšem bez výraznější korekce. Pokud se mi nepodaří vstoupit hned na začátku dne, tak v podobné struktuře intradenně většinou neobchoduji. Zpětně vypadají podobné dny tak, že bylo možné naskočit do longu prakticky kdekoliv, ovšem v průběhu dne se není příliš čeho chytit. Pokud budu naskakovat v nižší volatilitě prakticky na high dne tak moc dobře vím, že se trh může kdykoliv otočit proti mně zrovna v okamžiku, kdy jsem nakoupil úplný vrchol trhu. Řešení? I v intradenním obchodování se můžeme nejrůzněji diverzifikovat. Obzvlášť pokud obchodujete systémy pracující s jedním, dvěma vstupy za den. U takových není problém sledovat i jiný graf a pokud je v hlavním trhu nízká volatilita, nebo neobchodovatelná cenová struktura, obchodovat jiný trh. Podle zkušenosti obchodníka může být zajímavým doplňkem k akciovým indexům například zlato či ropa. Případně je možné si doplnit arzenál obchodních přístupů o strategii, která s větší pravděpodobnostní bude vydělávat právě ve dnech, které nejsou ideální pro váš styl daytradingu. V popisovaném případě to mohou být například automatizované breakout strategie, které právě v podobné dny inkasují své největší zisky.
-
Dnešním článkem se opět zaměřím na praxi zejména intradenního obchodování. Konkrétně na taktiky spojené se vstupy do obchodů. Je výhodnější vstupovat limitními příkazy na S/R úrovních, nebo až po potvrzení skrz price action či indikátory? Hledáte-li rychlou a jednoznačnou odpověď na danou otázku, tak vás musím zklamat. Podle mého názoru jednoznačná odpověď neexistuje, neboť každému může vyhovovat v tradingu trochu něco jiného. Už jen s ohledem na různé styly, se kterými lze v trzích profitovat. Na druhou stranu je ovšem toto téma velmi zásadní a vyplatí se o něm přemýšlet a různě jej testovat. Začínající obchodníci často nad otázkou, jak vstupovat , příliš nepřemýšlí. Většinou vstupují marketem na základě několika souběžných potvrzení svých obchodních systémů, což může znamenat, že se cena již vzdálila od oblasti, na kterou reagovala. Neznamená to, že by takový vstup byl špatný – velmi záleží na cenové struktuře, kterou trader obchoduje a především na aktuálním stavu trhu (zdali silně trenduje a podobně). Zejména v méně likvidnějších trzích však může výrazně opožděný vstup představovat citelné snížení výkonnosti obchodního systému. Pojďme si problematiku rozvést trochu podrobněji. Mnoho intradenních obchodníků (včetně mě) vstupuje na základě předpokládané reakce trhů na určitou cenovou úroveň (vycházející ze struktury ceny, volume, indikátorů atd.) – a to buď v souladu s krátkodobým trendem, nebo proti němu. V zásadě se pak nabízí dvě možnosti, jak danou reakci obchodovat: 1. Můžeme příslušný pohyb „předjímat“ a vstupovat agresivně v bodě, kde očekáváme reakci trhu. Na screenshotu hypotetický ukázkový bod 1. 2. Můžeme počkat na potvrzení vstupu sledováním reakce cenových úseček nebo indikátoru na danou úroveň a vstoupit až poté, co dané potvrzení získáme – typicky například na close vyznačené úsečky, která by již jistě dostatečně rozhýbala různé indikátory. Znovu nejprve zopakuji, že z mého pohledu nelze jednoznačně označit jeden z přístupů za dobrý a druhý za špatný. Pojďme si však nastínit některé důležité principy, které můžete dále rozvíjet ve svých testech: Přístup 1 vypadá agresivně a také agresivnější je. Obchodník časuje svůj vstup na základě určité hypotézy o S/R úrovni vycházející z historického vývoje grafu. Může se pochopitelně stát, že vstoupí například short na předpokládané S/R úrovni, kterou trh ale nebude respektovat a bez sebemenšího zaváhání jí projede. Na jeho straně však stojí výhoda v podobě řízení risku. Zcela hypoteticky předpokládejme, že bychom pracovali v trhu ES se stop-lossem 2,5 bodu (125 dolarů). Takový stop-loss by pak obchodník mohl v našem příkladu umístit až nad high posledního swingu (na obrázku SL1), což mu v mnoha případech poskytuje rozumný prostor pro další řízení obchodu. Případně pochopitelně může zvolit nějaký velmi malý stop-loss hned nad S/R úrovní a pracovat tak i v méně volatilních trzích s rozumným RRR. Obchodník vstupující v bodě 2 má k dispozici více informací. Už ví, že v jeho vyznačené oblasti (v našem hypotetickém případě modrá linka) se trh skutečně otočil. Ovšem za tuto informaci platí výrazně horší vstupní cenou, neboť trh od high swingu již urazil cca 2,5 bodu. Vstoupí-li obchodník do short obchodu na close úsečky, bude muset buď pracovat s větším stop-lossem než 2,5 bodu nebo použije „standardní stop-loss“, který mu vystačí jen tak tak k SR úrovni, kde jej trh „jako na potvoru“ z obchodu vyhodí. Nezanedbatelná je i otázka výstupů z obchodů. Představte si, že vstoupíte do obchodu v bodě vstupu 1. Potom v oblasti vstupu 2 už lze obchod pomalu zavírat na prvním targetu s RRR 1:1 (pokud bychom obchodovali s komfortním SL až nad nejvyšším high na grafu). V případě vstupu v oblasti 2 by měl obchodník spekulovat na větší pohyby, protože pro nějaké jemné řízení pozice zde není prakticky prostor. Jak vidíte, dva různé přístupy ke vstupům nabízejí najednou celou řadů různých scénářů obchodování stejné úrovně z pohledu řízení obchodu a risku. Obchodníci mohou spekulovat na stejnou akci v trhu (odraz od S/R), ovšem místo vstupu je často jedním z kritérií, od kterého se v intradenním obchodování odvíjí zisk/ztráta/BE daného obchodu. V rámci jednoho článku není možné danou oblast pokrýt příliš podrobně, jednoznačně však doporučuji danou problematiku zkoumat z pohledu svého obchodního systému. Jak například tuto otázku řeším při obchodování FIMS? V případě protitrendových signálů na nových high/low jsem při vstupech konzervativnější. Tyto obchody nabízejí celkově solidní RRR a čekám tak na určitou formu potvrzení otočení trhu (vycházející z orderflow nebo price action). Po potvrzení však vstupuji limitním příkazem a snažím se získat lepší vstupní cenu tak, abych měl vždy SL pod/nad aktuálním hlavním swingem. Vstupuji-li do trendových obchodů nebo uprostřed aktuálně obchodované cenové struktury (různá pásma, DT/DB atd.) většinou vstupuji agresivněji limitním příkazem připraveným na mikro S/R úrovni. Těžím z toho, že v takovém případě mohu svůj stop-loss umístit do zajímavé vzdálenosti za předpokládanou S/R úroveň a zároveň inkasovat první profit target často hned v prvním momentu odrazu od S/R úrovně. Jaký typ vstupů tedy používat? Jednoznačnou odpověď vám dají pochopitelně jedině vaše vlastní testy. Při používaní agresivnější vstupů skrz připravený limitní příkaz je potřeba zakomponovat do svého obchodního plánu metodiku pro definování silných S/R oblastí, na jejichž odražení spekulujeme. Současně je třeba klást důraz na pochopení aktuální struktury a volatility, ve které se trh pohybuje. Jednoduše řečeno není možné bezhlavě sázet limitní příkazy před rozjetý trh nebo opožděně vstupovat na potvrzujících úsečkách v trhu, který se jen líně převaluje do strany.
-
V minulosti jsem se v rámci daytradingu vždy soustředil výhradně na indexy, a to jak v diskrečním, tak AOS obchodování. Mojí doménou byl vždy trh e-mini Russell 2000. V posledních týdnech jsem se však pustil do široké práce na nových portfoliích a tento přístup jsem se rozhodnul obměnit. Nejprve začněme tím, čím se poslední 3 roky zabývám. Poslední 3 roky pracuji téměř výhradně s akciovými indexy TF, EMD, ES, YM. Mým cílem bylo vytvořit sérii daytradingových AOS strategií postavených na breakout logikách, s pomocí kterých bych mohl utvořit zajímavé AOS portfolio pouze pro akciové indexy. Svým způsobem se mně nakonec podařilo vytvořit a do živého obchodování nasadit skutečně velmi solidní množství breakout strategií pro akciové indexy s uspokojivou korelací - viz zde: Korelační tabulka některých z mých systémů postavených na indexech. . Nicméně i když je možné dosáhnout strategií s nízkou korelací v rámci indexů, i to má své slabiny - když zkrátka a dobře není například volatilita, progres nedělá žádná ze strategií a equity neroste. Proto jsem postupem času ocenil, že mohu do portfolií začlenit i trhy mimo indexy, a to díky mému kamarádovi, se kterým si již několik let vyměňujeme své zkušenosti, poznatky, ale také automatické obchodní systémy (AOS). Doposud jsem ve svých portfoliích v podstatě neměl žádný z vlastních systémů pro jiné trhy - přesto ty, které díky spolupracujícímu kamarádovi používám, jasně ukázaly, že diversifikace mezi další trhy je také velmi důležitá. Pustil jsem se tedy do nové oblasti - tvorby portfolií pro širokou škálu komoditních trhů (vše v rámci daytradingu s pomocí AOS). Nový přístup Nutno hned v začátku říci, že tentokrát jsem zvolil zcela jiný přístup. Zatímco má aktuální indexová portfolia jsou tvořena systémy (resp. několika rodinami systémů, přičemž každá z rodiny má několik svých dalších variant), které byly vytvořeny individuálně, individuálně testovány na robustnost a individuálně doladěny dle trhu, tentokrát jsem se rozhodnul o opačný přístup - stavbu jediného systému, který by fungoval na co nejvíce (ideálně všech) komoditních trzích. K tomu jsem provedl další změnu - dolarové hodnoty stop-lossů jsem zaměnil za "market-based" stop-lossy, tj. takové, které se počítají dle volatility. Pravidlo pro SL je tedy nyní jednotné pro všechny trhy, zrovna tak jako veškeré další optimalizační parametry. Jinými slovy, stejný systém bez jediné úpravy, bez změn stop-lossů (protože ty jsou nyní market-based), aplikovatelný na co nejvíce trhů. Pro prvotní testování jsem vytvořil takových systémů několik, všechny jsou velice jednoduché breakout-strategie, fungující na drtivé většině trhů a drtivé většině intradenních časových rámců (5, 10, 15, 20, 25, 30 a 60 minut). V tomto článku budu používat dále jenom jediný z nich, můžeme ho nazvat třeba "PortfolioTester1". Následně jsem věnoval čas studiu korelací mezi jednotlivými komoditními trhy - a to na několika úrovních. Nakonec jsem došel k závěru, že nejzajímavější je korelace mezi 4-5 různými komoditními odvětvími. Tj. pro finální portfolio vybrat krom indexů také trh z některých dalších komoditních odvětví, jako jsou zrniny, bondy, měny, energie, kovy (doposud jsem se zatím nedostal ke kategorii "Softs"). V každém odvětví je třeba vybrat trh, který by byl vhodným reprezentantem, především pak z pohledu likvidity a volatility. Možnosti jsou různé, zde už zřejmě musí každý vybírat dle vlastních preferencí. Následně jsem tedy pro prvotní testy vybral zástupce z odvětví indexů, zrnin, bondů a energií. Equity pak vypadají zhruba takto - jde o stejný systém, bez jakýchkoliv úprav (equity od 1. 1. 2007 do 13. 3. 2013, 15minutový graf): Systém "PortfolioTester1" - aplikovaný na zástupci z kategorie zrnin. Systém zde s aplikovaným normalizovaným riskem - viz dále. Systém "PortfolioTester1" - aplikovaný na zástupci z kategorie bondů. Systém zde s aplikovaným normalizovaným riskem - viz dále. Systém "PortfolioTester1" - aplikovaný na zástupci z kategorie energií. Systém zde s aplikovaným normalizovaným riskem - viz dále. Systém "PortfolioTester1" - aplikovaný na zástupci z kategorie indexů. Systém zde s aplikovaným normalizovaným riskem - viz dále. Jak vidíte, equity obecně nejsou nejhorší, ale pro mě osobně to ani nejsou equity, které bych běžně v této podobě pouštěl live takto jednotlivě. Nicméně nyní musíme uvažovat jinak - a sice na úrovni portfolia. Všechny tyto 4 equity mají totiž velmi nízkou korelaci na denní bázi, a to je tedy přesně to, co by nám mělo pomoci při vzájemném spojení vytvořit stabilitu, které se snažíme docílit. Takže spojení těchto 4 odvětví s nízkou korelací při obchodování s jediným kontraktem (bez normalizovaného risku - viz dále) pak vypadá takto (equity od 1. 1. 2007 do 13. 3. 2013): Tím jsme tedy dosáhli mnohem lepšího vyhlazení equity, aniž bychom museli jakkoliv zasahovat do obchodního systému. Navíc jsme dosáhli ještě jedné důležité věci - náš obchodní systém je teď vlastně otestovaný na vzorku téměř 4 500 obchodů, což je velmi solidní statistický vzorek. Nyní ale provedeme ještě jednu úpravu. V portfolio equity výše bylo sice testováno s jednotným systémem a jednotnou logikou aplikace stop-lossu, ale risk na různé trhy byl rozdílný, protože každý z trhů má jinou volatilitu. Takže nyní aplikujeme na celé portfolio ještě jednu důležitou věc - normalizaci risku. Jinými slovy, stanovíme si jednu konkrétní riskovanou částku na každý z obchodů a počet pozic pro každý obchod se už přizpůsobí dle toho, aby se vešel do risku 500 USD. Equity po této úpravě vypadá následovně (opět, jedná se jen o úpravu v oblasti money managementu, do samotného systému nebyl provedený jakýkoliv zásah - equity opět od roku 2007): To jsou už vcelku slibné výsledky tohoto testování, které mě utvrzují, že jdu správným směrem. Mým aktuálním cílem je tedy dopracovat jedno takovéto portfolio zaměřené na 4-5 komoditních odvětví a zařadit do živého obchodování (aktuální portfolia si však také nechávám). Zbytek se ukáže až v živém obchodování. Závěr Nutno říci, že na celé práci nejsem zdaleka hotový - spíše na samotném začátku. Prezentované equity například neobsahují komise a slip. Průměr na obchod je jedna z věcí, kterou ještě musím zlepšit, protože zatím není ideální. Další věc je práce na money managementu a výstupech, protože v tuto chvíli se vždy vystupuje na konci dne. V rámci lepší diversifikace plánuji rozdělit pozici na více částí a pro každou část používat jiný výstup. Jsem si vědom i několika dalších případných rizik a nebezpečí, na kterých postupně pracuji (výsledky se například dle trhu o 5-10 % zhorší při aplikaci intrabar náhledu). Práce s portfoliem je navíc poměrně náročná jak časově, tak na požadavky hardwaru a softwaru. Přesto jsem s prozatímním vývojem spokojený a věřím, že během léta se mně vše podaří dopracovat do podoby, abych byl schopen první takto založené portfolio nasadit živě. Naše cestovatelské plány vyžadují aktuálně jak větší časovou volnost, tak větší finanční příjem z oblasti AOS (pro mě je AOS jediná možnost, jak na cestách obchodovat, plus ještě spready), proto momentálně tvrdě pracuji na tom, aby se mně celý AOS byznys podařilo co nejdříve posunout do další úrovně.
-
Mám za sebou zhruba dva roky obchodování automatických intradenních strategií (AOS), které stále kombinuji se svým diskréčním obchodováním systému FinWin. Myslím, že tedy nyní mohu skutečně udělat velmi objektivní srovnání, jaký je mezi oběma přístupy rozdíl. Nejprve na úvod... Foto (c)iStockphoto.com/Adreyuu  Nejprve na úvod - abych vysvětlil svůj posun od diskréčního obchodování k AOS. Dlouhou dobu jsem býval značným odpůrcem AOS, mimo jiné proto, že jsem v takový přístup příliš nevěřil (jak může počítač nahradit člověka?) a protože jsem byl velmi skeptický k faktu, že AOS může eliminovat emoce (potvrdilo se mně, že nemůže - viz konec článku). Určitý optimismus jsem získal v době, kdy jsem začal mechanicky obchodovat statistické arbitráže, zde jsem zjistil, že to možné je - ale pouze s přístupem, kdy neplatí, že vše přenecháváte počítači. Stále je potřeba značný lidský úsudek, při statistických arbitráží třeba ve výběru párů. U arbitráží mně velmi začala vyhovovat časová nenáročnost, a tak jsem se mimo jiné i díky kamarádovi, který v té době již úspěšně AOS obchodoval, začal zajímat o tento směr více. První začátky pro mě moc pozitivní nebyly. Zlom přišel, až když jsem objevil genetické algoritmy. To byl ten chybějící článek, kdy jsem poznal možnost absolutní časové optimalizace při tvorbě strategií kombinované s nutností používat doposud získané know-how z diskréčního obchodování a řadu lidských úsudků při evaluaci robustnosti strategie. Byla to oblast, která mně otevřela dveře k využití kombinace špičkových technologií a mé lety nasbírané expertízy. Tím jsem se tedy pustil do nové oblasti. Na začátku byla cokoliv, jenom ne snadná. Po více jak roce jsem se propracoval úspěšně ke stadiu, kdy už dokáži vyprodukovat špičkové a robustní AOS systémy a takové taky nasadit a živě obchodovat. Dnes tedy kombinuji obojí. Obchoduji intradenně jak AOS, tak diskréčně FinWin. Diskréční obchodování však už nedělám každý den - třeba aktuálně na své cestě po Asii neobchoduji diskréčně vůbec. Každá z oblastí má totiž svá specifika, své výhody i nevýhody. Každá oblast může přinést něco lepšího, ale nikoliv zadarmo. Zde tedy bližší srovnání. Očekávání Intradenní obchodních AOS musí počítat s výrazně nižším ročním zhodnocením svého kapitálů. Zatím co dobrý diskréční obchodník může uvažovat i o zhodnocení v řádu stovek procent za (velmi dobrý) rok, intradenní mechanický obchodník musí uvažovat v řádku spíše desítek procent za rok. Osobně mířím se všemi svými AOS portfolii na kombinovaný finální výsledek kolem 60% - 65% ročně (bez position-sizingu), což je zhodnocení, které v rámci diskréčního obchodování může dobrý obchodník v dobré době dosáhnout i za jedno čtvrtletí. Používám záměrně celé portfolio strategií a to různých přístupů na různých trzích, jednak z důvodů diversifikace, ale i z důvodů stability ročních zhodnocení. Samotný jednotlivý systém může mít i ztrátový rok, může přestat fungovat, atd. Do portfolia se snažím dávat systémy, které dle backtestových výsledků vykazují potenciál 100% za rok a více, pokud ale připočtu fakt, že budoucnost bude jiná a některé systémy si nemusí vést zdaleka tak dobře, je očekávání v mých AOS portfoliích na úrovni 60%-65% ročně zcela realistické (vše myšleno bez position-sizingu, s PS samozřejmě zhodnocení může exponenciálně narůstat až na stovky procent ročně - záleží na hladině osobního risku, já se držím konzervativního přístupu). Toto je mimo jiné jedna z nevýhod AOS - je mnohem rozumnější pracovat s portfoliem strategií a to třeba i na několika různých trzích. Diskréční obchodník si velmi dobře může vystačit s jediným trhem, jediným timeframe a jediným systémem. Kapitálová náročnost Obchodování AOS je kapitálově mnohem náročnější, než diskréční daytrading. Pod 10 000 USD nemá vůbec cenu o AOS uvažovat. Osobně se snažím pro každé portfolio fundovat účet 4-5x větší, než je maximální kombinovaná otevřená ztráta v historii. Svá portfolia jsem tedy musel kapitalizovat účty 20 000 - 30 000 USD. Kapitálová náročnost je zde náročnější i proto, že se obecně pracuje s mnohem většími stop-lossy. U diskréčního obchodování systému FinWin pracuji na trhu e-mini Russell 2000 se stop-lossem do 150 USD, u AOS systémů na stejném trhu se stop-lossem od 400 do 1 500 USD. To je značný rozdíl a tudíž i kapitalizace musí odrážet tento fakt. Pro seriózní diskréční obchodování si vystačíte už s částkou kolem 5 000 USD. Technická náročnost AOS mají technickou náročnost pochopitelně adekvátně vyšší. Pokud chcete šetřit čas a dosáhnout vysoké míry spolehlivosti, musíte investovat do patřičných řešení. Má výbava pro tvorbu AOS čítá dva špičkové a v porovnání s běžným PC i značně drahé počítače, které jsou nabyté i adekvátně drahými technologiemi, jako jsou špičkové SSD disky. Zrovna tak software nebyl levný, stál mě pár tisíc dolarů. Pro diskréční obchodování si vystačím s dnes už průměrným notebookem a výrazně levnějším software. Časová náročnost V tomto ohledu AOS jednoznačně vítězí. Vytvořit kvalitní AOS systémy sice náročné je, ale nikoliv z toho pohledu, že byste museli neustále sedět u počítače. Spíše z toho pohledu, že na řadu výpočtů čekáte i několik dnů. Pokud už kvalitní systémy máte, pak je časová náročnost absolutní ráj. Jinými slovy, trading pak už nevyžaduje prakticky žádný další čas. Mé systémy běží na serveru a další část u mého brokera Martina Lembáka, veškerá práce je 1x denně se kouknout, zda vše běží jak má a případně 1x denně na statementy z předešlého dne. Abych se přiznal, díky spolehlivosti TradeStation ani to už dnes nedělám. Jsem schopen nechat server bez povšimnutí i 2-3 dny, pokud jsem někde na cestách a na výpisy z účtu kouknu občas průběžně, celkový stav sečtu až úplně na konci měsíce. V průběhu měsíce se o průběžné P/L nezajímám, do konce měsíce se totiž ještě může hodně změnit, tak nemá ani cenu se případně zbytečně stresovat. Své finanční cíle s AOS stejně plánuji spíše na kvartální úrovni. Čas byl důvod, proč jsem se přeci jenom k bližšímu výzkumu AOS odhodlal a dnes opravdu nelituji. Sice trávím řadu času zkoumáním a budováním dalších a dalších AOS konceptů a strategií, ale to mimo jiné i proto, že mě to baví a že nemám příliš mnoho dalšího na práci. Dříve bych si ovšem nemohl představit, že se seberu, na téměř 3 měsíce odletím do Asie, a trading bude po celou dobu za mě stále generovat příjmy. Dnes přesně takovouto realitu žiji. Jako vždy, bylo za tím opravdu hodně práce a dřiny. Psychologická náročnost Po dvou letech zkušeností musím skutečně odbourat omyl, že AOS odstraňují emoce. Není to vůbec pravda. Při sledování obchodů zažíváte úplně stejné emoce, jako při diskréčním obchodování. Impulsivnímu chování se také nevyhnete, pokud nejste v tomto ohledu už dostatečně vytrénováni - třeba z diskréčního obchodování. Sám jsem během posledních dvou let zhruba 4-5x uzavřel pozici dříve, než měl učinit automat (nikdo není dokonalý) a to jsem v disciplíně už na úplně jiné úrovni, než většina začínajících obchodníků. Jako další jsem zjistil, že AOS fungují o to lépe, čím větší použijete stop-loss. O to větší ale pak může být tlak. Pokud jste zvyklí na 150 USD a náhle používáte 1 500 USD stop-loss, vyžaduje to čas, abyste si zvykli. Můj úplně první AOS obchod v trhu TF skončil na stop-lossu 900 USD na kontrakt a byl to skutečně náročný první pocit. Na takovéto částky jsem nebyl do té doby zvyklý. Kde mohou AOS velmi pomoci je snížení chybovosti, ovšem pouze za předpokladu, že dokážete své AOS pustit a prostě už na ně nemyslet, už je více nesledovat. To se snadno řekne každý si na začátku myslí, že to dokáže, ale není to pravda. Opět to vyžaduje nějaký čas, než si na něco takového člověk zvykne. Minimálně prvních několik měsíců tedy AOS přinášejí stejné psychologické výzvy, jako diskréční obchodování. Pokud obchodník tyto výzvy zvládne, může být pak obchodování AOS již psychologicky méně náročné, obzvláště pro příliš impulsivní povahy. Jinak má specializace v oblasti AOS jsou breakout strategie, s držením pozic většinou až do konce dne.
-
Kolik obchodů by měl intradenní obchodník udělat za den? Není na to snadná odpověď. Pokusím se však dnes popsat, jak danou situaci vidím já, ze své vlastní zkušenosti. Takže, v prvé řadě se množství obchodů za den v případě intradenního obchodníka odvíjí od toho, jaký trh obchoduje. Volatilita a průměrné denní rozpětí už samo o sobě signalizují, co je tak rozumná míra. Trh, který udělá s bídou rozpětí 200-300 USD za den, není obvykle rozumné obchodovat s vysokou frekvencí. Po odečtení skluzu a komise je pravděpodobné, že náš průměrný profit na obchod by byl v takovém trhu příliš malý. Oproti tomu, trh, který nabízí pohyb 200-300 USD za pár desítek minut, není důvod neobchodovat s adekvátní frekvencí. Mojí specializací je trh e-mini Russell 2000 (TF), vše následující tedy bude popsáno už pouze s ohledem na tento trh. Takže, v případě otázky počtu obchodů za den záleží mimo jiné také na tom, jaký timeframe obchodujeme a zda obchodujeme diskréčně, nebo mechanicky (AOS). Osobně mám poměrně bohaté zkušenosti s obojím a překvapivě platí u každého něco trochu jiného - alespoň v mém případě. Jako diskréční obchodník trhu e-mini Russell a obchodního systému FinWin mohu říci, že v průměru 1-3 obchody denně považuji za určité optimum, nezávisle na časovém rámci, který obchodujete. Hovořím zde také o obchodní seanci v délce 2,5 - 3 hodiny denně, sledovat trh déle už je příliš vyčerpávající, stojí to mnoho soustředěnosti a námahy - a také sledovat tak dlouho trh mě zkrátka a dobře nebaví, neobchoduji proto, abych seděl před obrazovkou celý den. Jde v principu o to, že pokud si chceme opravdu počkat na dobrou příležitost, pak takových v rámci obchodní seance zase tolik není. Samozřejmě, patternů FinWin najdete během dne celou řadu. Pokud se ale chcete soustředit jen na nejzajímavější příležitosti (což by měl být cíl každého seriózního obchodníka), pak je třeba počkat si například na ukončenou korekci, podpoření dodatečnou price action formací, průkazně rozjetý trend, atd. Tím pádem množství opravdu zajímavých signálů klesá a není nic neobvyklého být i celý den bez jediného obchodu (a je to naprosto v pořádku, pokud zrovna žádné obchody nejsou, tak si ani žádné "nevyrábíme"). Ze zkušenosti dalších dlouhodobě profitabilních diskréčních obchodníků vím, že ani oni to s frekvencí příliš nepřehánějí a často se pohybují v podobných mezích. Samozřejmě, některý den to může být i 4-5 obchodů, ale jak jsem již zmínil, někdy také 2-3 dny nemusí přijít žádný obchod. Celkově se tedy zdá 30 - 60 obchodů měsíčně jako rozumná míra. U automatického obchodování (AOS) jsem prošel celou řadou zkušeností. Jednak systémy s velmi vysokou frekvencí obchodů bývají poměrně nestabilní. Na druhou stranu, systémy s příliš nízkou frekvencí jsou psychologicky velmi nepříjemné, protože někdy můžete čekat i měsíce, než se systém vyhrabe z drawdownu - u systému s vysokou frekvencí obchodů (tj. třeba i u diskréčního obchodování s 1-3 obchody denně) čekáte většinou maximálně pár týdnů. Psychologický dopad zde tvoří skutečně značný rozdíl. Navíc systémy s nízkou frekvencí nedávají dostatečný statistický vzorek obchodů (mám rád alespoň kolem 1000 obchodů kombinovaně IS + OOS). Dále jsem po obrovském množství studia a výzkumu zjistil, že u automatických daytradingových strategií je rozumné držet pozice až do konce obchodní seance, tj. spekulovat spíše na celodenní pohyby, maximálně udělat během dne jeden revers, pokud se změní celková nálada trhu. Je to z toho důvodu, že pouze tak můžeme docílit rozumný průměrný profit na obchod (já vyžaduji alespoň 80 USD na trhu TF po odečtení skluzu a komise) a rozumný profit factor (PF), což je v případě AOS skutečně kritické, protože různé technické problémy vám dříve či později stejně uberou citelnou část profitů. Z tohoto důvodu se čím dál tím více snažím stavět mechanické systémy, které by obchodovaly alespoň v průměru kolem 10 obchodů měsíčně. Takové systémy mně dávají dostatečný statistický vzorek obchodů, ale zároveň i potřebnou robustnost a stabilitu (což je ale dáno také tím, že se snažím stavět systémy maximálně jednoduché, s minimem proměnných). Následně kombinuji takových systémů více, tj. s portfoliem systémů na trhu TF, které mám právě nasazené, obchoduji v průměru 1-2 obchody denně. Z drawdownu se tak díky rozumné frekvenci dostává portfolio vždy v horizontu maximálně pár desítek dnů, což je pro mě únosné. Mám také nasazené některé systémy s nízkou frekvencí obchodů (kolem 3-5 obchodů měsíčně) a u takových mohu čekat i čtvrt roku a déle, než se systém dostane z drawdownu. Obecně v rámci daytradingu jak diskréčního, tak mechanického, doporučuji následující: 1) Neobchodovat příliš hodně (jakmile obchodujete více jak 5 obchodů denně, už to považuji za zbytečně přehnané). Jednak takto intenzivní obchodování vede k velmi rychlým ztrátám a je často spíše impulsivní, než promyšlené. Za další k příliš vysoké frekvenci není ani důvod, protože takový obchodník stejně často vstupuje na velmi podobné ceně. A za poslední, poplatky a skluzy si vyberou svou daň. Nejde ani tak o faktický poplatek, jako o skutečnost, že obchodníci s vysokou frekvencí zůstávají v pozici velmi krátkou dobu a tak jejich náklady na obchod mohou být i 20% a více z celkového profitu. Oproti tomu, obchodníci s méně obchody ale delší dobou setrvání v obchodě platí na nákladech za obchod kolem 5% z celkového profitu, což už je značný rozdíl. 2) Neobchodovat příliš málo. Pokud máte systém založený na 5-10ti obchodech měsíčně, může se velmi snadno stát, že nějakou nechtěnou shodou náhod vynecháte během měsíce jediné dva dny, které by přinesly většinu profitu v daném měsíci a vaše distribuce profitů tak začne být velmi nestabilní a zrádná. Zrovna tak už jsem naznačil, že budete dlouho čekat na to, než se systém dostane z drawdownu. Vyšší frekvence obchodů může být v tomto ohledu poměrně značně nápomocný faktor. Ve finále samozřejmě platí, že stejně má každý obchodovat tak, jak mu to samotnému funguje a vynáší peníze. Ovšem na živém účtu. Znám spoustu "borců", co rádi machrují, jak skvěle skalpují na forexu (ale i futures) s demo účtem. To není žádné umění. Na živém účtu to bude úplně jinak. Za celou svou kariéru jsem potkal jediného úspěšného skalpera. Byl to veterán, který trhy obchoduje 30 let.
-
Je celkem bez debat, že naprostý nováček v daytradingu by se neměl pouštět ve svých začátcích do obchodování více jak jednoho trhu a jednoho timeframe (časového rámce) současně. Pokud však již trochu pokročíme - jaké možnosti a jaké výhody s nevýhodami nám nabízí současné obchodování více trhů nebo více časových rámců? Pojďme nejprve začít důvody, proč více časových rámců a více trhů v rámci daytradingu nepoužívat. Intradenní obchodování je poměrně náročná činnost z pohledu soustředěnosti a nutnosti rychle se rozhodovat. Během intradenního obchodování se začne projevovat řada osobních vlastností, které člověk do té doby často vůbec nevnímal a které jsou nejenom velmi překvapující, ale naprosto běžné: nižší odolnost vůči stresu, než jsme předpokládali, impulsivnost, silné jednání pod vlivem emocí, nedisciplinovanost atd. Všechny tyto problémy vedou v začátcích k řadě nechtěných akcím a tím pádem i řadě ztrátových obchodů. A všechny tyto problémy se také v začátcích velmi často násobí s množstvím trhů a timeframe, do kterých se nováček pustí. Se třemi trhy po dvou různých timeframe tudíž můžete s vysokou pravděpodobností očekávat v začátcích 3 x 2 = 6x více potenciálních problémů než pouze s jediným trhem a jediným timeframe. Jednoduše by se také dalo říci: pokud nejste plně připraveni a vytrénováni perfektně se soustředit na jediný trh a jediný timeframe a v něm jednat racionálně a bez chyb, není šance, abyste to dokázali s více trhy a více časovými rámci. Podotýkám, že toto se týká výhradně intradenního obchodování - situace v pozičním obchodování je jiná z toho pohledu, že na rozhodnutí a naplánování obchodu máme celé hodiny, kdežto v intradenním obchodování pouze pár vteřin. Není tedy důvod se v rámci pozičního obchodování bát hned od začátku obchodovat například 2-3 trhy současně (více až později, následně raději ne více jak 5-6, i zkušený obchodník Larry Williams uvádí, že více jak 6 trhů se prakticky nedá sledovat). Na druhou stranu, nic v tradingu není růžové a vždy platí, že každé pro má taky své proti. Zkusme se tedy nyní podívat na to, co nám naopak sledování jediného trhu a jediného timeframe dává za nevýhodu. Nevýhoda jediného trhu a jediného timeframe je zcela zjevná: dle mých nedávných studií je třeba se při takovémto stylu obchodování připravit na to, že až 25 % obchodních dnů bude mít obchodník bez signálu. To samo o sobě není ještě nutně ke škodě, řada takových dnů ale bude nabízet krásné trendy buďto na jiném timeframe nebo na jiném trhu. Pokud tedy budeme mít k dispozici dva timeframy jediného trhu a případně i více trhů, nabízí se teoreticky šance, že nepropásneme zajímavé příležitosti - obzvláště v obdobích dlouhých chopových dnů taková věc zamrzí. Bohužel ale také platí již výše zmíněné - začít uvažovat touto logikou v žádném případě nemůžete dříve, než stejně dokážete s jistotou obchodovat pouze jediný trh a jediný timeframe. Pro řadu obchodníků platí, že pokud jejich trh nenabídne po celý den nějaký signál, dříve či později si začnou signály "vymýšlet" (což samozřejmě vede ke ztrátám). Jednoduchou logikou by se tedy mohlo zdát, že pokud budu mít více trhů a více timeframe, nebude mě to nutit si signály vymýšlet - a celková situace se tak zlepší. Bohužel to opět není tak jednoduché - přijdou dny, kdy nenabídne žádný signál dokonce ani jeden z potenciálně několika timeframe a několika trhů (protože v trzích jako celku zkrátka a dobře bude chybět volatilita) a v takové dny si tedy nezkušený obchodních opět začne "vymýšlet" obchody v objemu násobku počtu trhů krát počtu timeframe. Jedná se tedy o začarovaný kruh, který není možné jenom tak jednoduše opustit, dokud se zkrátka a dobře nenaučíme základní disciplíně a trpělivosti. Tři různé trhy se stejným timeframe v platformě TOS. Zkušenější obchodník, který dokáže stabilně vydělávat na jednom trhu a jednom timeframe, však již nemá důvod, proč své portfolio obchodovaných trhů a timeframe nerozšířit. Rozhodně tento krok nemusí činit za každou cenu, není ale ani důvod, proč se o něco takového nepokusit. V tradingu platí, že cokoliv, co může vést k celkovému zlepšení obchodních výsledků, rozhodně stojí za pokus. Takže pokud přeci jenom jako pokročilejší daytradeři budete chtít obchodování na více timeframe nebo více trzích zkusit, jak konkrétně na to? V prvé řadě si na základě reálných obchodů z vašeho primárního trhu vypište všechny dny, kdy jste neměli jediný signál. Následně tyto dny izolujte a proveďte na nich backtest na 2-3 dalších timeframe. Pokud má mít přidání dalšího timeframe smysl, pak platí: 1) druhý timeframe by vám měl dát signál alespoň v 50 % dnů, kdy vám jej primární timeframe nedal, 2) signály z těchto dnů musí být vesměs profitabilní (ne každý ze dnů, ale minimálně větší část a především v celkovém součtu). Pokud signály na druhém testovaném timeframe nenabízejí potenciálně zajímavý profit, není důvod, proč vůbec o druhém timeframe uvažovat. Pokud najdete vhodný timeframe pro doplnění, přidejte si k primárnímu timeframe už pouze jeden další - raději ne více! Pak už může být situace skutečně velmi náročná na sledování. Následně si stanovte, který z vašich timeframe bude hlavní a toho se vždy držte jako jednoznačně primárního. To znamená, že pokud například dostanete současný signál na obou timeframe, pak zobchodujete jenom ten timeframe, který jste si zvolili jako primární. Mějte stále na paměti, že druhý timeframe je zde především pro dny, kdy trh krásně trenduje, ale primární timeframe vám nenabízí v rámci vašeho obchodního systému žádné signály (což se skutečně stává). Pokud v takový den nenabízí žádné potenciální signály dokonce ani druhý timeframe, nechte vše plavat - nedá se nic dělat. Pokud se rozhodnete přidat další trh, logika je v podstatě podobná - tj. testujte trhy, které potenciáln vyplní dny, kdy jste na primárním trhu byly bez signálu. Krom toho ještě platí: 1) raději si nepřidávejte více jak 1-2 dodatečné trhy (tj. celkově nesledovat více jak 3 trhy současně), to již může být velmi náročné; 2) každý dodatečně přidaný trh musíte velmi dobře znát, takže je nutné strávit s dodatečně přidaným trhem mnoho času backtestováním a pozorováním; pokud trhu nerozumíte, neznáte jeho pohyby a nemáte trh nakoukaný, pak raději zatím zůstaňte u jediného trhu; 3) do obchodování více trhů a timeframe se můžete pustit skutečně až poté, co zvládáte bez problémů obchodovat jediný trh a jediný timeframe; 4) ujistěte se, že váš účet je dostatečně velký i pro situace, kdy dostanete díky více trhům několik signálů součaně; na účtu musíte mít dostatečné množství peněz na marginy i na to, aby risk na každý obchod v jednotlivém trhu byl co nejnižší, ideálně 1-2 % celkového účtu; 5) pro sledování více trhů a timeframe si obstarejte software, který je k takové věci připravený a uživatelsky příjemný; co se týče NinjaTraderu, v tomto ohledu mně tento program přišel vždy méně vhodný než například ThinkOrSwim (skvělá práce se Symbol-link i zobrazení více trhů v jednom okně) nebo SierraCharts (skvělá práce se záložkami, více trhy v jednom okně). Tolik tedy k současnému obchodování více trhů a více timeframe.
-
Pokusím se dnes shrnout 30 bodů intradenního obchodníka, které považuji za důležité. Chápejte všechny body jako inspiraci, vezměte si z nich to, co potřebujete. Rozhodně se však jedná o inspiraci k serióznímu zamyšlení - určitý sumář mých zkušeností a pozorování za řadu let. O jednotlivých bodech přemýšlejte - nejsou to rady k okamžité aplikaci, ale rady k zamyšlení nad efektivním pohybováním se v trzích. Obecný pohled na trh 1) Abychom mohli vydělat, potřebujeme pohyb. Je jedno, pro jak veliký profit-target obvykle jdete, bez pohybu není potenciál. 2) Aby se trh mohl hýbat, potřebuje hybnou sílu. Tou je volume. Není však důležitá absolutní hodnota, ale daleko více tempo a rytmus, jakou volume do trhu plyne. Pokud relativně plynule plynou do trhu příkazy s vyšším volume, existuje potenciál na pohyb. Pokud začnou téct pouze drobné, občasné příkazy, očekávejte chop. Nemusíte přitom sledovat přímo indikátor Volume, stačí například počet plynoucích příkazů v DOM, nebo jen pozorování rychlosti a stylu vykreslování úsečky. 3) Abychom mohli vydělat, potřebujeme nejenom pohyb a tudíž vyšší plynule přicházející volume, ale také odhadnout předpokládaný celkový směr trhu. 4) Předpokládaný celkový směr trhu nezjistíme pohledem na jediný trh; musíme se podívat na trhy jako na komplex. Dobrý nápad tedy může být použít doplňky, jako pohled na další indexy, různé sentiment indikátory, apod. 5) Pokud hledáme celkový odhad směru trhu, jsou pouze čtyři možnosti: buďto je trh velmi pozitivně naladěný - pak můžeme očekávat další růst, nebo je velmi pesimisticky naladěný, pak můžeme očekávat další poklesy. Nebo je sice pozitivně naladěný, ale vyčerpaný - pak můžeme čekat pullback dolů, nebo je negativně naladěný, ale vyčerpaný směrem dolů, pak můžeme očekávat pullback nahoru. 6) Pokud celkový pohled na směr trhu jako celku nepodporují další faktory trhu (další indexy, sentiment indikátory, atd.), pak je jakýkoliv domnělý směr zcela čistě náhodný. 7) Předpokládané fáze pohybů je možné statisticky izolovat; například na základě času během dne. Oblasti minimálního rizika 😎 Pokud máme celkový pohled na směr trhu jako celku, potřebujeme dále oblasti, u kterých nastupovat s minimálním rizikem. 9) Oblasti s minimálním rizikem jsou takové, kde můžeme očekávat buďto ukončenou korekci, nebo otočku z vyčerpání, nebo průrazové momentum. 10) Ukončená korekce je taková korekce, kde trh již stagnuje jít níže (v případě uptrendu), nebo výše (v případě uptrendu). Můžete použít statické S/R úrovně, dynamické S/R úrovně (např. EMA34 a EMA204), ale také sledovat proudění volume. Podobné oblasti je opět možné statisticky izolovat (důkladný backtest napoví a ukáže). 11) Otočka z vyčerpání trhu přichází většinou na high nebo low dne po několika neúspěšných pokusech prorazit výše, resp. níže. 12) Průrazové momentum můžeme očekávat u oblastí, kde je předpoklad vysokého počtu příkazů nad nebo pod nějakou signifikantí techickou zónou a zároveň podporuje prolomení takové zóny i trh jako celek. V trhu s nízkým plynutím volume na podobných technických zónách můžeme očekávat také řadu scalpingu. Oblasti vysokého rizika 13) Krom oblastí s minimálním rizikem existují i oblasti s vysokým rizikem. 14) Oblast s vysokým rizikem přichází, když do trhu přestává plynule téct rozumné volume. 15) Vysoké riziko přinášejí časové úseky, kdy trh jako celek není jednotný; kdy různé příslušné sentiment indikátory, další akciové indexy, nebo jednotlivé sektory trhu nesouzní v jednotě. 16) Vysoké riziko nesou v sobě i některé faktické technické zóny: 50%rtcmnt, high a low dne, pokud právě trh jako celek nemá tendence k jejich prorážení. 17) Vyské riziko přinášejí i určitá konkrézní období dne, například po vyčerpání úvodního pohybu, nebo v době oběda US času. 19) Vysoké riziko nesou úseky, kdy trh příliš dlouho obchoduje kolem podobných cen; dokud není takovýto úsek (range, trojúhelník) prolomený, riziko přetrvává. Momentum 20) Momentum bez plynoucího volume, nebo bez podpory momenta trhu jako celku, je zřejmě pouze chvilkový scalp. 21) Nejsilnější je momentum, které v daný moment vykazuje trh jako celek - tj. například i další indexy, sentiment-indikátory, atd. 22) Trader by neměl obchodovat každé momentum, ale pouze takové, které už od pohledu obsahuje volatilitu a volume. 23) Změny v trhu jsou velmi rychlé. Je třeba být flexibilní a zároveň pracovat s tempem, které je nám únosné. 24) Momentum můžeme obchodovat i jako velmi rychlé scalpy: pokud momentum nezapracuje hned, vystoupíme. Pokud zapracuje, bereme drobný profit, který se nachází v daném okamžiku. 25) Na momentum je třeba nahlížet v každém timeframe jinak; momentum se u každého timeframe obchoduje jiným stylem, čím vyšší timeframe, tím více času musíme momentu dát, aby se rozjelo a vytvořilo potenciálně zajímavý pohyb. Jiný timeframe = jiný obchodní styl momenta. Risk-Reward 26) Na risk-reward musíme hledět jako na poměr toho, kolik mám v dané situaci potenciál a za jakou cenu (riziko) takový potenciál existuje. 27) Zamýšlený potenciál musí být vždy poplatný aktuální volatilitě v trhu. Neexistuje tedy "jednoznačný", nebo "definitivní" potenciál. Jiný potenciál budete mít v trhu, do kterého plyne volume, jiný potenciál v takovém, který je aktuálně "mrtvý". 28) Potenciál a risk mají přímou úměru se zvoleným timeframe. 29) Vystoupit z trhu, který se přemění v chop, není prohra; pouze vystupujeme z trhu, který se začíná stávat zcela nepředvídatelným a omezujeme tak naše riziko. Pokud zmizí potenciál, musíme omezit i riziko. 30) Řada mých vlastních testů ukázala, že náhodné vstupy s fixně daným risk-reward-ratio 1:2 může samo o sobě při správném nastavení vydělávat; to dokazuje důležitost money-managementu, důležitost řízení risku a potenciálu.
-
Řada dotazů v našem diskuzním fóru směřuje k otázce, který trh si vybrat pro intradenní obchodování? Pojďme si proto téma rozebrat co nejpodrobněji a ukázat si, co se dnes pro intradenní obchodování nabízí a jakým způsobem postupovat při výběru. Základní požadavky na trh pro intradenní obchodování Intradenní obchodování znamená, že obchodujeme pro menší profity než u pozičního obchodování a často za obchodní seanci stihneme provést několik obchodů (frekvence obchodů závisí na obchodním stylu a povaze obchodníka). Nejdůležitějším parametrem pro výběr trhu je tak dostatečná likvidita. Pouze v dostatečně likvidních trzích budeme schopni skutečně kdykoliv otevřít a uzavřít pozici s minimálním skluzem v plnění. Dostatečně likvidní trh také znamená, že rozdíl mezi bidem a askem je minimální a tudíž nám vznikají co nejmenší náklady na otevírání/uzavírání pozice. Zcela základní podmínkou, zejména pro začínajícího obchodníka, je elektronické obchodování daného trhu (tj. obchodování na elektronické burze). Pitově obchodované trhy mohou na grafech vypadat čitelně, ale díky vyšším nákladům na exekuci a vyšším skluzům v plnění nemá smysl se jimi zabývat (pokud samozřejmě člověk není zkušený a přesně ví, co a proč dělá). Trhů splňující tento základní požadavek je celá řada. V čem se tedy liší a podle čeho si trader trh vybírá? Dolarová hodnota ticku. Trhy jsou v principu různě škálované, tj. mají jinou hodnotu nejmenšího pohybu. Jsou proto různě drahé a začínající obchodníci nebo obchodníci s menším účtem tak většinou preferují (resp. měli by) preferovat levnější trhy. Pokud budeme hovořit o komoditních indexech (viz níže), které se pro intradenní obchodování používají nejčastěji, je velký rozdíl zda-li budete obchodovat trh DAX, kde nejmenší tick má hodnotu 12,50 euro, nebo velmi podobný trh YM, kde má nejmenší tick hodnotu 5 dolarů. Volatilita Každý trh je také jinak dravý, volatilní. Ve volatilnějším trhu se může trader dočkat vyšších profitů, ale protože i „šum“ bude v takovém trhu často vyšší, je třeba pracovat s většími stop-lossy a tudíž i většími obchodními účty. Navíc každému obchodnímu přístupu svědčí trochu jiné prostředí. Někdo může vyhledávat rychlejší, volatilnější trhy, jinému obchodníkovi mohou více vyhovovat pomalejší, méně volatilní trhy. Charakter trhu Jednotlivé skupiny trhů se podstatně liší svým charakterem. Například akciové indexy mají jiný charakter než měny a určitě se v průběhu dne chovají jinak než třeba trhy zemědělských komodit. Nelze říci, že jedna skupina trhů je lepší než druhá, protože samozřejmě ve všech skupinách existují profitabilní i ztrácející obchodníci. Co znamená charakter trhu? Třeba způsob, jakým se trhy rozjíždějí do trendů (některé trhy mají rozjezdy postupné, jiné jdou hodiny do strany aby pak najednou v několika vteřinách „vystřelily“), trhy se hodně liší ve způsobu, jakým reagují na různé S/R úrovně (některé velmi přesně, jiné mají více tendenci úrovně falešně prolamovat), velké rozdíly jsou mezi tím jak se trhy pohybují (některé mají tendenci více kmitat a vyhazovat blízké stop-lossy atd.). Každé skupině obchodníků tak může vyhovovat jiný trh a trhy mezi sebou tak nelze jednoduše porovnávat přes nějakou jednoduchou formuli. Je to podobné jako ve sportu – existuje spousta velmi podobných míčových her, a přesto můžeme mít silné preference k tomu, aby se nám některá hrála lépe než jiná. Čas obchodování Podle toho, kde se trhy obchodují, se liší i čas, kdy můžeme daný trh obchodovat. Pokud zůstaneme u komodit, někteří obchodníci mohou upřednostňovat evropské trhy, které se obchodují v našich dopoledních hodinách, jiným mohou vyhovovat americké trhy, které se obchodují odpoledne až navečer našeho času. Pochopitelně, že existují i trhy, které lze obchodovat hluboko v noci našeho času. V tomto se meze nekladou a obchodník si skutečně může vybrat trhy, které odpovídají jeho časovým představám. Dostupnost v platformě V neposlední řadě jsme nicméně při výběru trhu omezeni jejich dostupností v obchodní platformě. Samozřejmě, že vždy se dá najít broker, který nabízí to co potřebujeme, ale například v případě komodit se drtivá většina brokerů zaměřuje především na americké burzy a případně německý Eurex. Tyto trhy jsou pak pro běžné obchodníky nejdostupnější. Skupiny trhů pro intradenní obchodování V příštím článku se pokusím porovnat nejběžněji používané trhy pro intradenní obchodování spolu s detailnějším komentářem, dnes si zatím trhy okomentujme z pohledu jednotlivých „skupin“. Klasické komodity Většina obchodníků si nejprve pod komoditami představí „tradiční“ surovinové komodity, jako jsou futures kontrakty na ropu, pšenici, různá masa atd. I v této skupině jsou velmi zajímaví kandidáti na intradenní trading, nicméně určitě nejde z pohledu intradenních obchodníků o hlavní trhy. Mezi trhy, které lákají největší pozornost intradenních obchodníků patří například ropa a zlato. Ostatní trhy nejsou pro intradenní obchodování příliš vyhledávané a z pohledu začínajícího obchodníka bych se této skupině vyhnul zcela – prostě existují pro intradenní obchodování lepší trhy. Indexy Ty nejzajímavější představují komoditní kontrakty na akciové indexy. Ceny akciových indexů přestavují váženou hodnotu určitého, často velmi velkého, souboru akcií a pohyby akciových indexů jsou tak často „méně bouřlivé“ než pohyby jednotlivých titulů. Samotný akciový index představuje pouhou matematicky vypočítanou hodnotu, kterou nelze obchodovat napřímo, ale naštěstí to jde prostřednictvím odvozených finančních nástrojů, jako jsou mj. komodity na akciové indexy. Komodity na akciové indexy si získaly mezi intradenními obchodníky obrovskou popularitu a představují jedny z nejčastěji intradenně obchodovaných trhů. Velké oblibě se těší jak americké trhy (např. ES - E-MINI S&P500, který má denně často několik milionů zobchodovaných kontraktů; TF – E-mini Russell 2000; NQ - E-MINI NASDAQ 100, YM - MINI DOW a další), tak hlavní indexy dalších světových burz (v našich podmínkách jde pak především o německé indexy DAX a Dow Jones EURO STOXX 50). S Tomášem sami obchodujeme intradenně výhradně trhy v této skupině právě z důvodů charakteristiky jejich pohybů. Podrobnému srovnání jednotlivých trhů se budeme věnovat v následujícím článku. Komodity na úrokové míry Mezi často intradenně obchodované komodity patří také trhy z oblasti finanční sféry. Konkrétně se intradenně velmi často obchodují americké dluhopisové komodity, jako jsou T-Notes a T-Bonds, zajímavé jsou také dluhopisy obchodované na německé a londýnské burze (německé dluhopisy viz článek Zajímavé německé komoditní trhy – dluhopisy. Komodity na úrokové míry mají obecně trochu jinou charakteristiku pohybu, než ostatní akciové indexy. Může proto být dobré se na tyto trhy v rámci backtestu podívat a zjistit, zda-li vám vyhovují. Co se amerických dluhopisových komodit týče, jde navíc o trhy, které spadají spíše mezi dražší trhy – jeden tick má hodnotu 15,63 dolarů. Nováčky může od trhů odradit i skutečnost, že jsou kotované tak, že nejmenší pohyb (tj. 1 tick) má hodnotu 1/64 bodu, což je na první pohled výrazně méně srozumitelné, než kotování u akciových indexů. Měny Trhy, na které se zaměřují oči ohromného množství intradenních obchodníků jsou samozřejmě také měny. Ty lze obchodovat jak přes centralizovaný trh v podobě komoditních kontraktů na měny, tak přes necentralizovaný forexový trh. Měny mají opět jinou charakteristiku než například komodity na akciové indexy a není snazší odpověď na otázku, zda-li vám tyto trhy budou vyhovovat, než vlastní backtest a porovnání výsledků. Měny se obchodují 24 hodin a výrazněji reagují na různé fundamentální zprávy než například komodity na akciové indexy. To může být jejich výhoda i nevýhoda. Moje osobní zkušenost je taková, že pro začínajícího obchodníka je obtížnější úspěšně obchodovat měny, než akciové indexy (byť samozřejmě ani jedno není snadné). Pokud se vrhnete do oblasti obchodování měn přes forex je nutné nejprve také podrobně pochopit principy, jak fungují mimoburzovní trhy, jaké subjekty se zde pohybují a skutečně si dobře vybrat nejen trh, ale také i brokerského partnera, neboť zde na úrovni běžného „retailu“ obecně čeká výrazně více potenciálně problematických firem, než v oblasti centralizovaného burzovního trhu (viz V čem se liší burzovní a mimoburzovní brokeři?). Akcie a ETFs Atraktivní trhy pro intradenní obchodování představují také akcie. Zajímavých akciových titulů existují tisíce a tisíce a tak si vždy můžeme najít trh s pohybem, který vyhovuje našim kritériím. Na rozdíl od akciových indexů, které jsou odvozeny od určitého koše akcií, a tudíž jsou méně citlivé na konkrétní fundamenty, je třeba u akcií sledovat zprávy, které se jednotlivých titulů týkající, protože ty zásadnější mohou v daném titulu způsobit skutečně velmi prudký pohyb. Akcie jsou zajímavé i tím, že si každý obchodník může zcela na svém uvážení nastavit finanční objem, se kterým obchoduje, a který odpovídá jeho risk managementu a velikosti účtu. Například začínající obchodník může obchodovat se 100 akciemi, což představuje práce s rizikem v řádech jednotek dolarů. To je ohromná výhoda oproti komoditním kontraktům, které jsou standardizovány tak, že i při jednom kontraktu riskujeme vždy nejméně desítky dolarů (samozřejmě podle zvoleného trhu). Řada akcií disponuje přitom skutečně ohromnou likviditou a jsou i tituly, přes které můžeme obchodovat stejné pohyby, jako s komoditními kontrakty. Konkrétně existují ETFs trhy (chovající se stejně jako běžná akcie – viz článek Trhy podrobněji: ETFs), přes které jde obchodovat trhy jako ropa (trh USO), zlato (GLD), nebo akciové indexy (např. SPY pro trh S&P 500, IWM pro trh emini Russell 2000) atd. Dalo by se tak říci, že akcie mohou představovat zajímavou „startovní“ pozici pro intradenního obchodníka, protože lze obchodovat často stejný trh s menším rizikem (a samozřejmě nižším potenciálem profitu). Bohužel tomu tak není především díky platné americké regulaci. Ta stanoví, že pro intradenní obchodování akcií je třeba mít obchodní účet o velikosti nejméně 25 000 dolarů, což je nedostupné pro většinu běžných začátečníků. kteří si chtějí osahat trhy s výrazně nižší částkou (u intradenního obchodování komodit nebo měn žádný takový požadavek neexistuje). V důsledku jsou tak intradenní obchody na akciových trzích velmi zajímavé, ale využívané spíše pokročilejšími obchodníky. Opce Intradenní pohyby lze obchodovat i přes další finanční instrumenty. Jedním z používanějších jsou například opce (na komodity, na akcie). Nicméně v případě opcí na akcie opět platí omezení minimálního účtu 25000 dolarů pro intradenní obchodování a tak jsou opce pro začínající obchodníky velmi atraktivní spíše z pohledu dlouhodobějšího obchodování (kde omezení minimálního účtu není a je tak možné obchodovat i s minimálním účtem). Shrnutí Jak vidíte, intradenní obchodník si skutečně může vybírat z velmi široké nabídky produktů. S Tomášem obchodujeme intradenně výhradně komoditní akciové indexy, především pro jejich klidnější denní průběhy, ale samozřejmě jsme dříve zkoumali i ostatní trhy, což vřele doporučujeme. Za týden se podíváme na srovnání nejčastěji obchodovaných trhů mezi komoditami na akciové indexy.