Prohledat Finančník.cz

Britská libra, často známá jako libra šterlinků, je oficiální měnovou jednotkou Spojeného království. Její ikonický symbol, £, je rozpoznatelný po celém světě, zatímco v mezinárodních finančních kruzích je jí přiřazen kód GBP. Historicky, až do roku 1971, měla libra komplexnější strukturu: byla rozdělena na 20 šilinků a každý šilink se skládal z 12 pencí, což znamená celkem 240 pencí za jednu libru. V dnešní době je to jednodušší - jedna libra se rovná 100 pencím. Na globální scéně je britská libra třetí nejvíce obchodovanou měnou na forexovém trhu, hned po americkém dolaru a euru. Mnoho obchodníků s devizami považuje měnový pár GBP/USD za velmi atraktivní, vyznačující se vysokou likviditou a úzkými spready, což minimalizuje potenciální příležitosti k arbitráži. Její význačná pozice v globálním měnovém systému jí zajišťuje místo mezi pěti klíčovými měnami - vedle amerického dolaru, eura, čínského juanu a japonského jenu. Tyto měny společně tvoří základ pro speciální právo čerpání, známé jako SDR, v Mezinárodním měnovém fondu. Mezi obchodníky jsou populární také futures kontrakty na britskou libru. Tyto futures kontrakty jsou k dispozici na několika hlavních burzách, včetně Chicago Mercantile Exchange (CME). Hodnota ticku, což je nejmenší možná změna ceny futures kontraktu, je pro britskou libru stanovena na $6.25. To znamená, že každý pohyb o jednotkový tick (např. z 1.3000 na 1.3001) reprezentuje změnu v hodnotě kontraktu o $6.25. Pokud vezmeme v úvahu standardní futures kontrakt na britskou libru, jehož nominální hodnota je 62 500 liber, hodnota bodu (která reprezentuje 100 ticků) je tedy $625. Toto číslo je základem pro výpočet zisku nebo ztráty obchodníka v závislosti na tom, jak se cena kontraktu pohybuje.

Řada obchodníků hledá způsoby, jak pomocí nezávislých dat filtrovat obchodní systémy. Ať již diskréční či ty automatizované. V případě obchodování komodit a měn je jedním z nejvyužitelnějších nástrojů Commitments of Traders report. Pojďme se podívat mj. na aktuální možnosti zapojení COT reportu do vlastních strategií. COT report patří k nástrojům, který dlouhodobě vnímám jako velmi užitečný zejména pro poziční obchodování. Na Finančníkovi jsem jej popisoval v článku Commitments of Traders již v roce 2006, což už je tedy pěkná řádka let. Od té doby se COT report jen trochu změnil (je publikován v podrobnější podobě), ale zejména začal být výrazně dostupnější. Tedy COT byl vždy dostupný zdarma na webu http://www.cftc.gov/MarketReports/CommitmentsofTraders/index.htm. Nicméně v textové podobě, jejíž zpracování nebylo pro každého. Pamatuji si, že jsem byl snad první, kdo na fóru TradeStation řešil import txt dat reportu do Tradestation a jejich grafické znázornění. To již delší dobu není třeba – COT je v Tradestation k dispozici zdarma coby automaticky updatovaný indikátor. A to z něj dělá o to snáze použitelnou pomůcku. Jak si ukážeme dále, COT je dnes navíc poskytován například i prostřednictvím služby Quandl, a je tak možné přes jejich API zpracovávat data rychle nejrůznějšími způsoby (například Pythonem). Co je COT? Commitments of Traders report je publikován komisí Commodity Futures Trading Commission (CFTC) a obsahuje informace o pozicích držených v daném trhu několika různými skupinami. Nejzákladnější je dělení do tří kategorií: 1) Komerční subjekty – zajišťovatelé (angl. Commercials), což jsou subjekty, které používají komoditní trhy z důvodu zajištění komerční produkce (jde například o farmáře prodávající svoji produkci, různé producenty atd.) a k fyzickému nákupu komodit (mlýny nakupující zrniny atd.). Tyto subjekty nakupují/prodávají komodity za účelem jejich skutečného fyzického dodání. 2) Velcí spekulanti (angl. Large speculators) – velcí profesionálové z řad bank, fondů atd. 3) Malí spekulanti (angl. small speculators) – malí obchodníci obchodující příležitostně nebo pravidelně, ale v malém množství kontraktů. V řadě trhů dokáží velké změny v objemech držených pozic, hlavně ve skupině komerčních subjektů a velkých spekulantů, solidně avizovat změnu směru vývoje trhu. A ještě aby ne, když například komerční subjekty (commercials) mají k danému trhu často úplně nejblíže. S danou komoditou pracují na každodenní bázi a jsou si velmi vědomi aktuálních vlivů, které mohou působit na budoucí vývoj ceny. Na druhou stranu připomínám, že COT report vychází jednou týdně a je publikován zpožděně. Většinou je report publikován v pátek, přičemž obsahuje data z úterý. Přesný kalendář naleznete zde. COT report tedy není možné používat pro nějaké jemné časování vstupů. Pro to je dobré mít nějaký další nástroj – například z arzenálu klasické technické nebo statistické analýzy. Ovšem velmi dobře může posloužit jako určitý „nezávislý filtr vyššího timeframe“. Tedy například jako základní filtr zvyšující pravděpodobnosti obchodování na určitou stranu. A takto jej lze dnes snadno implementovat například i do automatizovaných systémů. COT prakticky Řada obchodníků disponuje na Finančníkovi programem TradeStation, kde je práce s COT reportem dnes již opravdu jednoduchá. Byť jsou z reportu k dispozici jen základní údaje. K dispozici jsou zde tři základní COT indikátory: Začít pracovat můžeme například s COT Net Position zobrazujícím celkové pozice držené v trhu jednotlivými zmíněnými skupinami. Takto vypadá například indikátor aplikovaný na trh ropy: Zelená linka jsou čisté pozice velkých spekulantů, modrá linka komerčních subjektů (zajišťovatelů). V reportu je dobré sledovat vztah a vývoj především těchto dvou skupin. Velmi často platí, že spekulanti bývají v trhu na špatné straně a velmi zajímavé jsou momenty, kdy jejich množství je v jasně patrném extrému. V poslední době je to v ropě dobře vidět v bodě, který jsem označil jako „1“. Týdenní graf se pohyboval do strany a ropa se obchodovala u silné resistence. Spekulanti byli velmi bullish – aby rychle přišla korekce v podobě poklesu. Jak už jsem uvedl, sám vnímám COT především jako indikátor kontextu. A pochopitelně lze základní informace rozvádět do vlastních indikátorů a studií. Můžeme vyjít například z indikátoru COT Total Position a podrobněji se podívat na pozice velkých spekulantů. Například z pohledu poměru jejich long a short pozic. To je indikátor, který nám může ještě podrobněji napovědět o extrémech v pozicích této skupiny, které mě zajímají: Pokud budete swingově obchodovat například opční spready, tak podobný kontext výrazně posouvá pravděpodobnosti, s jakými lze odhadovat vývoj trhu. Sami se v TradeStation podívejte, jak trh reagoval například v momentě, kdy byl poměr long/short pozic extrémní za určité období. A podobných indikátorů si můžeme vytvářet celou řadu. Navíc COT funguje nejen u běžných komodit, ale i dalších trhů. Zde je příklad situace na měnovém trhu z poslední doby. Konkrétně jde o britskou libru, kde COT nedávno signalizoval long: Na první pohled je na týdenním grafu vidět pohyb ceny v definovaném pásmu, extrémní short pozice spekulantů a rostoucí zájem zajišťovatelů. To jsou situace, které nabízejí solidní pravděpodobnosti. Ostatně sami je můžete v grafech zkoumat blíže. Pochopitelně, že používám následně pro časování vstupů nižší timeframe (například denní pro swingové obchodování). COT coby mechanický filtr S COTem se určitě vyplatí experimentovat i v případě vytváření AOS systémů, ve kterých lze COT použít jako vyšší filtr například pro vstupy do momenta na nižším timeframe. Pro výzkum v takovém případě doporučuji data ze služby quandl.com, která je nabízí přes své API zdarma a v podobě, kterou lze okamžitě použít. Jednotlivé COT databáze naleznete na Quandlu zde: https://www.quandl.com/data/CFTC-Commodity-Futures-Trading-Commission-Reports . V Pythonu je pak práce s daty triviální. Máte-li nainstalován Quandl modul, pak lze COT data načíst jediným příkazem. Takto se například načtou COT data britské libry: Symbol „BP_F_L_ALL“ naleznete na Quandl.com, token použijete ten, který získáte při bezplatné registraci. „cot“ pak může být Pandas tabulka: ve které lze s čísly provádět cokoliv. Sám například hodně pracuji s COT reportem u vyvíjeného swingového komoditního portfolia a výsledky se jeví hodně slibně. COT data používám jako základní filtr pro obchodování na long nebo short stranu. Tedy na denním timeframe obchoduje AOS jen v souladu s COT filtrem. Ten může vycházet z řady aplikací. Zajímavé jsou například různé úrovně na výše zobrazeném indikátoru ratio spekulativních pozic. Shrnutí Jak vidíte, práce s COT daty je dnes velmi snadná. A zejména při swingovém obchodování měn a futures jde přitom o nástroj, který může poskytnout vysokou přidanou hodnotu. A to jak při diskréčním obchodování, tak automatizovaném.

Po zhruba měsíci se dnes vrátíme k indikátoru Bollinger Bands. Jedná se o zajímavý indikátor, jehož praktická aplikace skrývá sice nejedno úskalí, ale se správným použitím a citem pro indikátor můžeme docílit zajímavých výsledků. Ještě než přejdu k několika praktickým tipům, rád bych zpětně zareagoval na reakce, které přišly na první díl. Reakce pocházely od matematicky fundovanějších než já a obsahovaly přesnější a fundovanější výklad o funkci standardních odchylek a podobných statistických principů – za což jsem rád, protože podobné fundované doplnění nejsem schopen sám poskytnout. V tomto bodě bych tedy rád ještě jednou důrazně upozornil, že já nejsem matematik a ani neoplývám přílišnou matematickou zdatností. Tudíž i hlubší pohled do teorie jakýchkoliv indikátorů a matematická přesnost nebo nepřesnost každého indikátoru mně příliš nezajímá, jediné co mně zajímá je praktická použitelnost. Nebudu se tedy již více a dále pouštět do teoretické části – matematicky zdatní toužící po hlubších informacích na teoretické bázi nebo sofistikovanější diskusi o matematické přesnosti/nepřesnosti určitě uvítají i další diskuse možné k nalezení na google. My ostatní se pojďme podívat na to, zda-li lze s indikátorem Bollinger Bands vydělávat nějaké peníze. Pokud si někteří z vás po prvním díle již indikátor prakticky zkoušeli (a já doufám, že to mnozí udělali) určitě již za krátko přišli na to, že praktická aplikace není tak snadná, jak se může na první pohled zdát. Pokud bychom obchodovali s pravidlem nástupu do příslušné pozice při proražení horní nebo spodní části indikátoru, tu a tam bychom určitě nějaký zajímavý profit inkasovali, ale v řadě případů bychom nastoupili do zcela špatné pozice. Jinými slovy, indikátoru BB někdy trvá i celou řadu pokusů, než ke skutečnému otočení trhu dojde! (Samozřejmě, s adekvátním MM by se i v takovém případě dal postavit profitabilní obchodní systém, zřejmě by to ale nebylo to „ideální“). Pro ty, kteří se ještě s indikátorem neseznámili blíže, zde je praktická ukázka toho, co mám na mysli: Na obrázku 1 vidíme situaci, kdy se trh Britské Libry (BPU6) nacházel v býčím up-trendu. Během své cesty vzhůru trh několikrát prorazil horní kanál BB a tím nám dal signál k možnému otočení trendu. Jak ale vidíte, trvalo velmi dlouho, než skutečně k otočení došlo. Pokud bychom tedy spekulovali principem, kdy po každém proražení horní čáry, nebo alespoň jejím doteku umístíme vstupní SELL příkaz pod danou, nebo následující úsečku, dostali bychom minimálně 4 prodejní signály, z čehož by 3 vedly do ztráty. Obrázek 1: indikátor BB může dát řadu „falešných“ signálů, než dojde ke skutečnému otočení trendu. Z tohoto tedy vyplývá, že obchodovat BB pouze a jen zadáním příslušného příkazu při proražení některé z linek Bollinger Bands idnikátoru není úplně to pravé ořechové a je třeba dalších indikátorů k určitému „potvrzení“ a přesnějšímu načasování. První z jednoduchých kroků, který můžeme použít, je přidání podmínky, že příslušný příkaz zadáme pouze a jen v případě, kdy i úsečka, která se dotkla nebo prorazila, je již takzvaně „bullish“ nebo „bearish“ a potvrzuje náš domnělý směr. Konkrétně to tedy znamená, že pokud dojde k proražení horní čáry BB, musí se zároveň utvořit úsečka, jejíž close je níže než open. Nemusí často přitom mít takovouto podobu přímo úsečka, u které došlo k proražení – tzv. bullish nebo bearish úsečka může být až některá ze 2-4 následujících (zde každý obchodník uplatňuje jiný styl obchodování). A samozřejmě pokud dojde k proražení spodní čáry BB, čekáme na úsečku, která bude mít close výše než open. Nad takovou úsečku (nad její high) pak zadáváme nákupní příkaz. Pojďme se tedy podívat, zda-li konkrétně v případě ukázky na BPU6 by nám toto jednoduché pravidlo pomohlo: Obrázek 2: přidání podmínky bearish/bullish úsečky Vidíte, že tato jednoduchá podmínka nám hned ubrala 2 zbytečně ztrátové obchody. Na druhou stranu ani zde není načasování otočení trhu ještě úplně ideální, neboť v případě druhého obchodu na obrázku 2 trh před svým rozjezdem dolů udělal pull-back, který by řadu obchodníků „vyhodil“ na základním SL. Pojďme se tedy podívat, zda-li by k ideálnímu načasování nepomohl některý z indikátorů. Konkrétně nyní do grafu přidáme Slow Stochastics. Teď však ale velký pozor! Kdyby stačilo indikátor zkombinovat s nějakým oscilátorem typu Slow Stochastics s použitím jemnějšího vstupu v rámci klasického překřížení překoupené/přeprodané oblasti, byl by trading příliš jednoduchý. V tradingu není nic dokonalé, a tak není možné spoléhat se na nějaké konstantní hodnoty relativních překoupených/přeprodaných oblastí, ale je třeba indikátor použít trochu „chytřeji“. V tomto případě si tedy jako další podmínku k bearish/bullish úsečce přidáme, že chceme zároveň vidět, aby alespoň jedna z čar Slow Stochastics byla nad linkou 80 a zároveň aby obě linky Stochastics vykazovaly pokles (přičemž již není důležité, zda-li se jedná o oblast nad linkou 80 nebo zda-li již k překřížení linky 80 došlo). Konkrétně tedy vidíme vše na obrázku 3: Obrázek 3: konečně „perfektní načasování“ Vidíme, že případ, kdy se trh dotknul nebo protnul horní čáru BB a zároveň utvořil bearish úsečku a zároveň Stochastics vykazovaly pokles s tím, že alespoň jedna z čar byla krátce před poklesem nad hranicí 80, je v grafu jeden jediný – a to je přesně ten „náš“ vítězný obchod. Podobná situace se později opakovala ještě 2x, přičemž ani jednou by se nejednalo o ztrátový obchod. Zejména obchod 3 je opět ukázkou „ideálního“ splnění všech podmínek: Obrázek 4: několik dalších obchodů Co ale jiné trhy? Koukněme se na další dva oblíbené – cukr a kukuřici: Obrázek 5 a 6: použití BB a Slow Stochastics v cukru (SB) a kukuřici (C) Vidíte tedy, že kdo je trpělivý a umí si počkat na ty správné příležitosti, bývá velmi často patřičně odměněn. Samozřejmě opět platí - vše vyžaduje trochu cviku a především pak citu pro oba zmíněné indikátory. Příště o BB zase něco více.

V dalším díle seriálu o fundamentech se zaměříme na jedny z nejdůležitějších fundamentů peněžních trhů vůbec – politiku a funkci klíčových centrálních národních bank. USA Centrální banka USA, správněji Federální rezervní banka (FED), má úplnou nezávislost v udávání směru monetární politiky USA. Politika se zaměřuje především na maximální neinflační růst. Vrcholným orgánem je Federální komise otevřeného trhu (Federal Open Market Committe – FOMC), která je zodpovědná za všechna rozhodnutí, včetně nejdůležitějších vyhlášení o úrokových mírách, zpravidla 8x ročně. Dvanáctičlenná komise se skládá ze sedmi členů Rady guvernérů, prezidenta FEDu (nesmírně populární Alan Greenspan) a čtyř míst pro další prezidenty rezervních bank, pro jedno období každý. Úroková míra (Fed Funds sazba) je nejdůležitější úrokovou mírou vyhlašovanou FEDem. Změny úrokových mír vysílají jasné signály monetární politiky USA a mají široký dopad na všechny druhy akcií, cenné papíry, a především na devizové trhy. Diskontní sazba je úroková sazba, kterou FED přenáší na komerční banky za účelem mimořádné likvidity. Je to spíše symbolická sazba, která je menší než úrokové míry, ale změna generuje strategické signály. Desetileté Treasure Notes (vládní dluhopisy) jsou měřítkem pro dlouhodobé úrokové sazby a tvoří nejdůležitější indikátor možné inflace. Tříměsíční Eurodolarové depozity – Eurodolarové depozity jsou bankovní účty uložené v jiné zemi, než je země dané měny. Název nemá nic společného s měnou euro. Například účty v jenech (JPY) uložené mimo Japonsko se nazývají Euroyen a euro účty mimo země eurozóny EuroEuros. Tříměsíční úroková sazba na dolarových vkladech mimo USA slouží i jako měřítko při stanovení měnových kurzů. Desetileté Yields jsou další dluhopisy, které jsou obvykle porovnávány s obdobnými dluhopisy ve světě (německy 10letý Bund, japonský JBG a britský Gilt). Vyšší kurz USA 10letého yeildu obvykle prospívá USD proti zahraničním měnám. Dalším klíčovým fundamentem jsou i tři hlavní USA burzovní indexy Dow Jones Industrial Index, S&P 500 a NASDAQ. Největší vliv na kurz dolaru má Dow Jones. Další informace: http://www.federalreserve.gov/ Evropa Evropská centrální banka (ECB) byla založena 1. července 1998. Její základní jmění činí 5 miliard euro. Jako součást Evropského systému ústředních bank (ESCB) je hlavním úkolem ECB dbát o udržení cenové stability v rámci Evropského měnového systému a podporovat všeobecnou hospodářskou politiku EU. Výkonný výbor se skládá z prezidenta ECB, viceprezidenta a čtyř dalších členů. Všichni členové jsou jmenováni jednomyslným rozhodnutím vlád členských států na doporučení Rady po konzultaci s Evropským parlamentem a Řídící radou. Jejich funkční období je osmileté. Prezidentem ECB je nyní Jean-Claude Trichet (Francie), bývalý guvernér francouzské centrální banky. Prezident provádí měnovou politiku v souladu s instrukcemi a rozhodnutími Řídící rady. Připravuje zasedání Řídící rady. Generální rada se skládá z prezidenta a viceprezidenta ECB a guvernérů centrálních bank členských států. Vykonává řadu úkolů, mj. se podílí na sběru statistických informací, na zprávách o aktivitách ESCB a o měnové politice a na vytváření pravidel pro standardizaci operací prováděných národními centrálními bankami. Sídlem Evropské centrální banky je Frankfurt nad Mohanem. Vytýčeným cílem ECB je především zmíněná cenová stabilita. Úrokovou sazbou je tzv. Refinanční sazba EU, jejíž rozdíl mezi ní a sazbou USA FEDu je silným signálem pro pár EUR/USD. Podobně jako v USA jsou důležité tříměsíční Eurodepozity (Euribor) a 10leté státní obligace. Klíčovými ukazateli jsou tradičně HDP, ale i německý průzkum spotřebitelské nálady (tzv. IFO) a míra inflace (CPI a HICP), která by se měla pohybovat do 3 % HDP jednotlivé členské země. Další informace: http://www.ecb.int/ecb/html/index.cs.html Japonsko V Japonsku je nejdůležitější politickou a monetární institucí Ministerstvo financí (MF). Vliv MF na řízení měny je daleko vyšší než v USA nebo v Evropě. Představitelé MF velmi často vystupují veřejně s ekonomickými prohlášeními s velkým vlivem na kurz jenu, kterou je možno označit za intervevční prohlášení k nákupu/prodeji JPY. V roce 1998 byl sice přijat zákon o nezávislosti Japonské centrální banky (BoJ) na vládní měnové politice, ale ta pouze kontroluje monetární poltiku státu. MF si nadále drží rozhodující vliv na zahraniční měnovou politiku. Klíčovou úrokovou mezibankovní sazbou je OCR (Overnight Call Rate). Podobně jako v USA a v Evropě hrají důležitou roli 10leté a 20leté vládní dluhopisy, které Japonská centrální banka vykupuje každý měsíc kvůli likviditě monetárního systému. Nejdůležitějším indikátorem trhu je HDP, průzkumy TANKAN, stav zaměstnanosti a mezinárodní obchod. Hlavním burzovním indexem je NIKKEI 225, který na pokles/vzestup jenu reaguje velmi intenzivně. Specifický je vývoj kurzu EUR/JPY, který v efektu křížových kurzů hraje často spíše roli zhodnocovacího faktoru mezi USD/JPY a EUR/USD. Další informace: http://www.boj.or.jp/en/ Velká Británie Podle zákona o Bank of England (BoE) z roku 1997 získala BoE nezávislost na určování monetární politiky s cílem cenové stability, podpoře růstu ekonomiky a zaměstnanosti. Hlavní úrokovou sazbou je minimální úroková míra, jako základní sazba. Její změny mají tradičně velký dopad na britskou libru. Britské 10leté vládní obligace (tzv. Gilt) jsou známy jako tzv. „pozlacená jistina“. Eurosterlingové tříměsíční depozity hrají v systému především ve vazbě na podobné Euroeuros depozity významnou roli. Vzhledem k členství Velké Británie v EU mají všechny projevy o přiblížení GBP nebo náznaky přijetí eura významně klesající dopad na kurz GBP. Nejdůležitějšími ekonomickými indikátory jsou stav nezaměstnanosti, index RPI – X a maloobchodní prodej. Britský burzovní index FTSE 100 má jen malý vliv na vývoj britské libry, ale pozitivní souběžný vývoj tohoto indexu a indexu Dow Jones v USA má velmi kladný vliv na britskou libru. Další informace: http://www.bankofengland.co.uk/ Švýcarsko Švýcarská národní banka má nejvyšší míru nezávislosti a na rozdíl od jiných centrálních bank nepoužívá specifické sazby. Ještě kolem roku 1999 používala jako hlavní nástroj měnové politiky výměnu cenných papírů. Řízená likvidita se provádí pomocí Foreign Exchange Swaps, kdy centrální banka přešla koncem roku 1999 na jiný přístup deklarovaný maximálně 2% roční inflací a použitím tříměsíční sazby podle Londýnské mezibankovní sazby (LIBOR). Nejdůležitější sazbou je diskontní sazba se značným dopadem na švýcarský frank (CHF) při změně. Tříměsíční Euroswissfrank depozity, stejně jako CHF samotný, jsou mnohdy velmi žádané především proto, že CHF je tradičně považován za bezpečný přístav v době celosvětových ekonomických výkyvů. Vyplývá to z tradice monetární politiky Švýcarska, diskrétnosti bankovního systému a neutrality země. Nejdůležitějším ekonomickým údajem je tradičně index M3 (míra nabídky peněžních prostředků), inflační index a HDP. Důležitým faktorem pro FX trhy je vysoce negativní vztah mezi párem USD/CHF a EUR/USD (pokud jeden pár stoupá nebo klesá, druhý pár reaguje většinou přesně opačně), který je považován za vůbec nejsilnější na devizovém trhu. Další informace: http://www.snb.ch/d/index3.html Aktuální úrokové sazby ve světě Major Central Banks Overview Central Bank Next Meeting Likely Decision Last Change Current Interest Rate FED (Federal Reserve) 09 August 2005 25 bps rate hike expected 30-Jun-05 3.25% BOJ (Bank of Japan) 8/9 August 2005 No rate change expected 19-Mar-01 0.00 ECB (European Central Bank) 04 Ag 2005 Hold interest rate 05-Jun-03 2.00% BOE (Bank of England) 03/04 August 2005 Probable rate cut 05-Aug-04 4.75% BOC (Bank of Canada) 07 September 2005 Eventual increase 19-Oct-04 2,50% SNB (Swiss National Bank) 15 September 2005 No rate hike before December 2005 16-Sep-04 0.25/1.25% Riksbank (Sweden Central Bank) 23/24 August 2005 No rate change 21-June-05 1,50% RBA (Reserve Bank of Australia) 2/3 August 2005 No rate hike expected 02-Mar-05 5.50% Asia Country Current Interest Rate Previous Last Change Key Rate Hong Kong 3,50% 3,25% 31-Aug-04 Base Rate India 6.00% 6.50% 29-Apr-03 Bank Rate Japan 0.00 0.15 19-Mar-01 O/N Call Rate Philippines 7,0% 6.75% 07-Apr-05 Reverse Repo Rate Singapore 1,375% 1.06% Aug-04 3M Interbank Rate South Korea 3.25% 3.50% 11-Nov-04 O/N Call Rate Taiwan 2.00% 1.875% 30-Jun-05 Rediscount Rate Thailand 2.50% 2.25% 09-Jun-05 14 Day Repo Europe Country Current Interest Rate Previous Last Change Key Rate Bulgaria 3,00% 2,36% 28-Feb-05 Base Rate Czech Republic 1.75% 2.00% 28-Apr-05 2 Week Repo Denmark 2.15% 2.65 06-Jun-03 2 Week Repo Rate EMU 2.00% 2.50% 05-Jun-03 Minimum Bid Rate Hungary 6.75% 7.00% 18-July-05 2W Deposit Rate Israel 3,9% 4.1% Dec-04 Short Term Lending Rate Norway 2,00% 1.75% 30-June-05 Deposit Rate Poland 5.00% 5.50% 29- June -05 28 Day Intervention Rate Russia 13% 14% 11-Jun-04 Refinance Rate Slovakia 3.00% 4.00% 28-Feb-05 2 Week Repo Sweden 1,50% 2,00% 21-June-05 Repo Rate Switzerland 0.25/1.25% 0.00/1.00% 16-Sep-04 3M Libor Target Band Turkey 14.25% 14.50% 09-June-05 O/N Rate Ukraine 9% 8% 9-Nov-04 Discount Rate United Kingdom 4.75% 4.50% 05-Aug-04 Repo Rate Latin America Country Current Interest Rate Previous Last Change Key Rate Brazil 19.75% 19.50% 18-May-05 SELIC O/N Rate Chile 3,25% 3,00% 13-May-2005 Overnight Rate Colombia 7.73% 7,05% Dec-04 90-day Certificate of Deposit Mexico - rates by raising or lowering liquidity -79 -77 23-Mar-05 Daily Corto (mln peso) Peru 3.0% 2.0% Oct-04 Reference Rate Venezuela 14.18% 13,26% 21-Dec-04 3M Bill Rate Middle East & Africa Country Current Interest Rate Previous Last Change Key Rate Egypt 10,17% 10.605% 26-Aug-04 182-day Treasury Bill South Africa 7.00% 7.50% 14-Apr-05 Repo Rate North America Country Current Interest Rate Previous Last Change Key Rate Canada 2,50% 2.25% 19-Oct-04 O/N Lending Rate United States 3.25% 3.00% 30-Jun-05 Fed Funds Rate Oceania Country Current Interest Rate Previous Last Change Key Rate Australia 5.50% 5.25% 02-Mar-05 O/N Cash Rate Indonesia 7.25% 7.00% 06-Apr-04 O/N Intervention Rate New Zealand 6.75% 6.50% 10-Mar-05 Official Cash Rate Zdroj: FX Street.com Příště: Trendy

V minulém díle seriálu jsme probrali první hlavní aspekty fundamentální analýzy - globální analýzu - a nastínili, jak na příkladu ekonomického kalendáře tyto analýzy ovlivňují FX trhy. Zmínili jsme i markantní ekonomické a politické výkyvy (šoky), a právě díky teroristickému útoku v Londýně minulý týden (čtvrtek 7. července) zažil jeden takový malý šok nejen burzovní, ale i FX trh. Jak už bylo řečeno v minulém díle, tyto výkyvy mají silně negativní vliv z důvodu destabilizace ekonomické i celospolečenské situace. Nutno podotknout, že právě ve čtvrtek 7.7. byly v Evropě sledovány dvě klíčové události - zasedání Bank of England a zasedání Centrální evropské banky. V obou případech se očekávalo potvrzení dosavadních úrokových sazeb ve výši 4,75 % v GB, resp. 2 % v EU. Tyto klíčové čtvrteční evropské události však zcela zastínil výše uvedený teroristický útok v Londýně. Ve čtvrtek dopoledne se okamžitě po ohlášení potvrzujících informací k teroristickému útoku propadla o několik procent většina ostrovních i evropských burzovní titulů (po otevření amerického trhu i zámořských akcií) a došlo k okamžitému nárůstu odprodeje nejen britské libry (GBP), ale i dolaru a eura. V podobných případech se většina investorů na FX trhu uchyluje tradičně k švýcarskému franku (CHF) jako k jistému „přístavu bezpečí“, a čtvrtek byl toho důkazem. Dnešní díl se zaměří aktuálně na odezvu a dopad této politováníhodné události na FX trh. Podívejme se nyní podrobně na grafy dílčích měnových párů od čtvrtečního dopoledne 7. 7. 2005 až po páteční závěr 8. 7. v 23,00 hod. SELČ. Černá šipka ukazuje moment, kdy došlo k prvním ohlasům trhu na útok v Londýně, uvedené hodnoty pod názvem páru jsou konečné ceny z pátečního večera v New Yorku. Pro porovnání s grafem (30 min.) jsem přidal indikátor technické analýzy RSI (14), tradičně signalizující „přeprodanost“ nebo „překoupenost“ trhu. Na prvním grafu (GBP/CHF) vidíme, že GBP postupně oslabila v krátké době až o 400 bodů (téměř o 2 %) a RSI se snížil až na hodnotu 14 %. Okamžitý propad ale začala využívat většina obchodníků, kteří správně předpokládali, že se kurz po prvním šoku přiblíží zpět k původní hodnotě, a začali nakupovat, resp. umisťovat svoje entry stop nákupy nad hranici 2,2500. Zpětnými nákupy GBP/CHF vydělaly především velké společnosti ve čtvrtek slušné sumy. V pozdním večeru kolem 22,30 hod. SELČ se kurz stabilizoval kolem hodnoty 2,2650 a do pátečního závěru se pohyboval v poměrně úzkém pásmu mezi 2,2560–2,2665. Obdobně, ale ne už tak razantně, reagoval GBP/USD, který nejprve poklesl až o 130 bodů, přesně k hranici 1,7400. Následně po upřesňujících zprávách vzrostl zpět těsně nad 1,7480, aby po dalších zprávách opět poklesl k 1,7400. Tyto korekce však bylo trochu i poplatné poklesům dalších křížových kurzů u párů GBP/CHF a USD/CHF. Pozdě večer pak reagoval pár stejně jako GBP/CHF a pohyboval se až do pátečního rána v úzkém rozpětí 40–50 bodů. Výraznější změny zažil po ohlášení stavu zaměstnanosti v USA, kdy nejprve propadnul na historické minimum těsně pod 1,7330, a následně o dalších 100 bodů posílil. Závěr týdne zastihnul libru na hodnotě 1,7361. Minulý i předminulý týden byl pro britskou libru, ve vztahu k USD, nejčernějším obdobím posledních let. Za méně než 14 dnů ztratila libra přes 1000 bodů (téměř 6 %) a to FX historie páru GBP/USD v tak krátkém časovém úseku nepamatuje. Tradiční bezpečný přístav v podobě švýcarského franku hledal i dolar v páru USD/CHF. Nejprve oslabil po první zprávě o 60 bodů, a následně poklesnul o dalších 140 bodů. V TA klesla hodnota RSI až na 13 %. Dolar se však z náhlého poklesu poměrně velmi rychle vzpamatoval a večerní čtvrteční závěr jej zastihnul již na podobných hodnotách jako před teroristickým útokem. Podobně jako u páru GBP/CHF se staly dobře načasované zpětné nákupy dolaru zdrojem velmi slušných příjmů silných finančních skupin, ale i privátních investorů, některými odhady analytiků až ve stovkách miliónů dolarů. Právě u tohoto páru se dal vzhledem k současné síle dolaru reálně předpokládat obrat trhu v poměrně krátkém časovém horizontu. Další výrazné změny v řádu stovky bodů zaznamenal USD/CHF až po pátečním ohlášení dat v USA. Evropský pár EUR/CHF měl po útoku totožný vývoj jako USD/CHF. Po sérii poklesů až o 100 bodů nastalo oživení trhu a zpětný nárůst především v pátečním ránu a k večeru. Propad postupně až o 180 bodů zažil i pár GBP/JPY a libra jen těžce dobývala původní pozice. Páteční závěr zastihl GBP spíše ve směru poklesu a ze čtvrtečního dopoledního šoku se britská libra úplně nevzpamatovala. Euro k dolaru po londýnském teroristickém útoku reagovalo nejprve okamžitým nárustem a následným poklesem na původní úroveň. Silnější pokles zaznamenal v současnosti nejvíce obchodovaný pár až po 14 hod. SEČL, ale později se stal, v odpoledních a večerních hodinách čtvrtku SEČL, jen koordinátorem v křížových kurzech mezi EUR/CHF a USD/CHF s mírným poklesem. Velmi výrazný pohyb zaznamenal tento pár až v pátek. Nejprve ráno zaznamenal postupný pokles až o 40 bodů a ve 14,30 hod. SELČ po ohlášení klíčových dat o výsledcích zaměstnanosti v USA postupně klesl až téměř k hranici 1,187. Zveřejněná data z USA plně nenaplnila očekávání a euro zaznamenalo vzestup až o 110 bodů přes 1,1980. Páteční závěr zastihnul EUR/USD na téměř stejné hodnotě jako před teroristickým útokem. Pokud porovnáte grafy EUR/USD a USD/JPY, platí u páru USD/JPY stejné hodnocení jako u páru EUR/USD, jen v opačném gardu a druhotnou reakcí trhu na páteční data z USA. Rozdíl mezi okamžitými nárůsty a pády kurzů EUR/USD a USD/JPY tradičně vyrovnával pár EUR/JPY, jehož volatilita byla po vydání zprávy značná. Stejně tak i v pátečním odpoledni. Zmíním i málo obchodovaný pár CHF/JPY. Sérii dvou silných nárůstu vystřídal pokles k téměř původním hodnotám a noční obchodování v Tokiu bylo prakticky beze změn. Výraznější pokles doznal až v pátek ráno, kdy začal švýcarský frank oslabovat vůči všem měnám, a až do pátečního večera CHF/JPY jen korigoval výkyvy u jiných, silnějších párů. Pár USD/CAD na londýnské události prakticky nereagoval vůbec a žil si svým vlastním životem. Výraznější změny (vesměs poklesy) zaznamenal tento pár jen po ohlášení čtvrtečních (7.7.) a především pátečních (8.7.) klíčových dat v Kanadě a v USA. Pozorný čtenář si jistě sám odvodil z výše uvedených příkladů (mimo USD/CAD) okamžitou reakci obchodníků na teroristický útok v Londýně, náhlé poklesy a vzestupy dílčích měn, změny směrů trhu několik hodin po události, ale i vzájemné vazby mezi např. GBP, USD a CHF, mezi EUR, USD a CHF nebo i mezi USD, JPY a CHF, které zůstávají vždy poměrně konstantní a algoritmy jsou nastaveny v systému FX trhů velmi přesně. V příštím díle se už znovu vrátíme zpět k dalším aspektům fundamentální analýzy, slíbenému rozboru hlavních a vedlejších ekonomických událostí a taky k trendům vývoje. Sidův koutek o FOREXU Pro všechny zájemce o forex a způsobu, jak na forexových trzích efektivně obchodovat, je k dispozici zlváštní Sidovo vlákno v naší diskusi. Diskutovat se Sidem o forexu můžete zde.

V druhém díle Sidova seriálu o forexu si rozebereme pojmy spread, bod, pip value, lot, margin, rollover a poplatky, které přímo nebo nepřímo ovlivňují váš zisk nebo ztrátu při obchodování na trhu Forex (FX). SPREAD Spread (čti spred) neboli rozpětí je rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou. Podobně, jako když kupujete euro nebo dolar v bance či směnárně. Na tabuli jsou uvedeny nákupní a prodejní ceny. Rozdíl mezi těmito cenami (což je profit banky nebo směnárny) tvoří výše uvedený spread. Ten je u jednotlivých brokerů většinou pevně dán a především na spreadu společnosti profitují. U FX (zkratka pro forex) platí jedna obecná zásada - spread je přímo úměrný likviditě měny. Proto nejvíce obchodované páry EUR/USD a USD/JPY mají nízké spready, neboť jejich likvidita (zájem o koupi nebo prodej) je vysoká. Naproti tomu hůře likvidní měnové páry mají vysoké spready. Například britská libra (GBP) a švýcarský frank (CHF) jsou poměrně likvidní dílčí měny, ale spread u měnového páru (neboli kotace) GBP/CHF je 10-12 bodů. Tento pár není zkrátka významně obchodovaný. Spread má na Forexu pro investora klíčový význam. Významně se podílí na obchodníkově zisku nebo ztrátě. Proto každý investor volí brokera, který nabízí nejmenší spready. U výše uvedených hlavních měnových párů, tedy EUR/USD a USD/JPY, je obvyklý spread u větších brokerských společností 3 body. Další velmi likvidní páry jako GBP/USD, USD/CHF, EUR/JPY, USD/CAD a AUD/USD mají obvykle spready mezi 4 - 5 body. Dílčí jeden bod (někdy označováno jako pips či point) je matematicky 0,0001 nějaké jednotky. Pokud je kurz např. EUR/USD 1,2340, je pak kurz 1,2339 o jeden bod nižší a třeba kurz 1,2343 o tři body vyšší. Na čtyři desetinná místa se kotují všechny měnové páry mimo japonského jenu (JPY), který je kotován ve všech párech na dvě desetinná místa (0,01), a kdy pohyb jednoho bodu má stejný význam. PIP VALUE Hodnota každého bodu je u jednotlivých měnových párů vyjádřena tzv. Pip Value (PV). PV je u dílčích párů rozdílný. U standardního jednoho lotu (jedné nákupní či prodejní jednotky) v hodnotě 100 tisíc dané měny má PV hodnotu 10 USD za jeden bod pro páry EUR/USD, GBP/USD a AUD/USD, kdy je kotována daná měna k dolaru. Opačná kotace, např. USD/CHF, tedy dolar k jiné měně, se už liší, a je proměnná podle vzorce, kterým tady nebudu zatěžovat. Jiné hlavní páry mají proto hodnoty PV různé. USD/CHF, USD/CAD, EUR/CHF zhruba kolem 8 USD za bod, USD/JPY a EUR/JPY něco přes 9 USD za bod. EUR/GBP pak asi 18 USD/bod. Znamená to, že pokud zadáte obchodní příkaz na nákup měny EUR/USD v objemu 1 lot při hodnotě 1,2340 nákup, je obvyklá prodejní cena 1,2337 (viz spread 3 body), a jste ihned při vstupu v mínusu 30 USD (3 body x 10 USD). Pokud se cena přehoupne na hodnotu 1,2348 a svou pozici uzavřete, je zisk 80 USD (8 x 10 USD za jeden bod). Pokud jste obchodovali s více loty, např. se třemi, zisk je logicky 3 loty x 8 bodů x 10 USD, tedy 240 USD. Některé firmy nabízejí v různé ceně (minimálně nutný počáteční vklad) i tzv mini účty v hodnotě 10 000 jednotek dané měny. Spread pak tvoří 10 % hodnoty standardního lotu (0,1 lot) a jeden bod má hodnotu jednoho dolaru např. pro pár EUR/USD nebo GBP/USD. Tato hodnota (10 %) platí i pro rollovery. MARGIN Margin (čti mádžin) neboli záloha či záruka je základním nástrojem při obchodování investorů přes banky nebo brokerské společnosti. Margin má obvykle přímou souvislost s dalším pojmem leverage (čti liveridž) neboli pákovým nástrojem – zkráceně pákou. O co tedy jde? Již dříve bylo zmíněno, že standardní jednotkou obchodovanou na trhu Forex je lot. Hodnota každého lotu je vyjádřena číslem 100 000 (sto tisíc). Např. u páru EUR/USD kupujete (prodáváte) 100 tis. EUR, u GBP/USD 100 tis. liber, u USD/JPY 100 tis. dolarů atd. První uvedená měna páru se kupuje (Buy) nebo prodává (Sell). Druhá měna se v opačné pozici prodává nebo kupuje. Občas se může v termínech objevit výraz Ask (požadavek ve smyslu nákupu) a Bid (nabídka ve smyslu prodeje). Protože ne každý má k dispozici takovou sumu peněz, vznikl geniální nápad poměrového zálohového systému, tzv. leverage neboli páky. Broker vám poskytne celou částku (100 tisíc) a Vy na základě velikosti poměru jeho leverage k původní častce (tedy u standardního lotu vždy 100 000 jednotek) dané měny, složíte margin neboli zálohu (respektive je Vám automaticky blokována na účtu při zadání pokynu). Velikost páky (leverage) je tak obvykle přímo úměrná složené záloze (marginu). Pokud nabízí broker páku 200:1, je nutný margin 500 USD/lot. (200x500). Když broker požaduje složení zálohy 1000 USD za jeden lot, pak je jeho páka 100:1 (1000x100). Leverage se pohybuje od hodnoty 400:1 až po třeba jen 1:1. Výše poskytnuté páky nám do jisté míry odráží i kapitálovou a poziční sílu brokerské společnosti neboli to, jak vysoké páky a rozsahy si může subjekt dovolit. Záleží jen na vás, jakého brokera a s jak vysokou pákou si vyberete. Pro individuální menší investory je výhodná co největší páka, a tím i co nejmenší záloha (především pro svou variabilitu). U většiny brokerů je výše marginu tabulkově navýšená podle počtu lotů, který v jednom obchodním příkaze zadáváte. Např. pokud obchodujete v jednom pokynu 2 loty při marginu 250 USD/lot, bude Vám blokována záloha ve výši 500 (2x250) USD. Když budete ale obchodovat v jednom pokynu řekněme 6 lotů, může se margin zvýšit např. na 500 USD/lot, a bude Vám tak blokována záloha ve výši 3000 USD. Pokud někde u piva mezi kamarády pronesete: „Tak jsem pánové dnes obchodoval s miliónem dolarů!“, budou Vás mít sice neznalí věci za blázna, lháře či chlubila, ale pravdu máte vy. Ten den jste obchodovali např. s pěti příkazy po dvou lotech a při páce 400:1 jste složili celkovou zálohu jen 2500 USD, a „zakoupili“ tak možnost obchodování s miliónem dolarů. A když jste chytří nebo řekněme dobře připravení a všechny příkazy měly pohyb jen o 25 bodů (plus spread) ve vámi předpokládaném směru, je váš zisk právě oněch 2500 USD - tedy 100 %. Když ale máte páku jen 100:1, je nutná záloha již ve výši 10 000 USD pro stejný obchod a pro totožný objem prostředků (v našem případě milión dolarů). To může někdy znamenat, a mnohdy taky znamená, problém. Pokud máte např. na účtu zůstatek 1800 USD a okamžitou a jedinečnou příležitost na prodej nebo koupi, dovolí Vám nižší páka 100:1 otevřít jen jeden jediný lot. Při páce 200:1 už ale loty tři a u leverage 400:1 dokonce sedm lotů, což otvírá i možnost obchodu více různých měnových párů, řekněme s jedním až třemi loty. Nevyužité marginy pravidelně obchodujícím investorům některé velké společnosti dokonce úročí až 2 % ročně (p.a.). Zkuste porovnat váš roční úrok na účtech u tuzemských bank… ROLLOVER Rollover – převrácení (překlopení) je vlastně provedení výměny pozice, která je držena s pozicí následujícího dne vyrovnání. Přeneseně můžeme říct, že rollover nám úročí otevřené pozice pro ten který den. Na spotovém FX trhu musí být všechny obchody uzavřené do dvou pracovních dnů a podle mezinárodních bankovních praktik se toto mění v 22,00 hod. GMT (Greenwich času). Na rolloveru je důležité, zda námi zvolenou měnu v páru kupujeme nebo prodáváme, a jaké jsou úrokové sazby mezi dvěma měnami. Například základní úrokové sazby ve Velké Británii (GBP) jsou aktuálně mnohem vyšší než v Tokiu (JPY). Pokud zadáme pokyn na nákup pro pár GBP/JPY v 18,00 hod. GMT a pozici držíme i po 22,00 hod. GMT, je nám připsáno na účet nyní asi 23-24 USD/lot. Pokud však uvedený pár prodáváme, je nám přibližně stejná částka odepsána. Hodnotu úrokové míry v USD/lot (podle vývoje úroků se mění) pro nákup nebo prodej vždy nalezneme na stránkách každé brokerské společnosti. POPLATKY Před čtyřmi, pěti roky byly poplatky při obchodování na FX považovány za nutné zlo, které musí individuální investor nějak „překousnout“, a hlavně si na ně vydělat. Nyní všechny skutečně renomované brokerské společnosti obchodují zásadně bez poplatků při spreadech, které byly uvedeny výše. Jenom pro zopakování - u párů EUR/USD a USD/JPY na 3 spread body (někteří průběžně už jen na dva body) a u dalších hlavních párů, jako jsou GBP/USD, USD/CHF, EUR/JPY, USD/CAD, AUD/USD na spread 4-5 bodů. Poplatky v různé výši si účtují většinou už jen zprostředkovatelé. Buď tak, že jsou poplatky skrytě promítnuty do spreadu (firma vám nabídne např. spread na EUR/USD 5 bodů a řekněme na pár EUR/JPY 6 bodů) anebo mají stanovenou pevnou částku za 1 lot v rozsahu od 3 do 35 USD. Těch 35 USD není překlep, opravdu existují i takoví „zprostředkovatelé“. Tento postup znamená jediné: při vyšším spreadu, než je obvyklé, jdou navýšené spready do kapsy zprostředkovatelů, stejně jako pevné částky za lot, a vy se musíte hodně snažit, abyste pokryli rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou (spread), někomu vydělali na poplatky, a ještě měli vlastní zisk. Různé poplatky, a hlavně jejich výši, zdůvodňují samotní zprostředkovatelé nejčastěji kvalitním servisem, „zaručenými“ výdělky klienta, softwarovou podporou a analýzami trhu zdarma, zasíláním mailových zpráv o trhu atp. Servis je však mnohdy omezen jen na hromadné rozesílání mailu ve formě stavu S/R (Support/Resistance neboli podpora a odpor – o této technické analýze někdy příště), kopírovaným komentářem z jiných serverů, a někdy jsou snad u těch lepších připojeny očekávané ekonomické události a jejich data nebo vlastní www stránky s obdobnými údaji. Všechny tyto informace a údaje jsou normálně dostupné na serverech každé solidní brokerské společnosti, a mnohdy samozřejmě ještě daleko více. Na dalších speciálních serverech FX nebo finančních webech jsou další desítky různých analýz, hodnotící vývoj kurzů, předpoklady trendu atd. Jenom pro zajímavost - trochu matematiky: pokud jste průměrně obchodující trader např. s výše zmíněnými pěti pokyny po dvou lotech denně (10 lotů v hodnotě 1 mil. USD při páce 400:1), je to týdně přibližně 50 lotů, což odpovídá roční aktivitě cca 2500 lotů. Rozdíl jen pouhých dvou bodů ve spreadu oproti standardu prezentuje ročně částku 5 000 USD (při aktuálním kurzu dolaru asi 125 tis. Kč). U poplatku 10 USD/lot je to přes 600 tis. korun ročně. Zaplatit týdně za „servis“ 2 500 Kč, resp. 12 tisíc Kč, to by ten servis musel být doslova a do písmene zlatý a hlavně zaručovat vám výdělky přesahující tyto poplatky a samotný spread (což vám pochopitelně nikdo nikdy ani garantovat nemůže). Je jen a jen na vás a na vašem rozhodnutí, zda budete ochotni platit nějaké poplatky (ať už ve formě navýšeného spreadu oproti standardu nebo nějakou pevnou částku). Osobně se domnívám, že poplatky jsou už přežitek minulosti, a pokud si je někdo účtuje, měl by poskytovat výjimečný servis. Tj. denní rozbory trhů, trendy vývoje, investiční doporučení, měsíční technická analýza, měsíční statistika atd. a vše samozřejmě v češtině. O Forex má nyní velký zájem i skupina lidí ve věku 40-60 let, kteří chtějí nějak zhodnotit své úspory nebo jen pokusit štěstí, a byli v době svých školních let bohužel odkázáni jen na povinnou ruštinu a jiná jazyková vybavenost jim schází. Platit přemrštěné poplatky v jakékoliv formě vychází hlavně z neznalosti trhu a podmínek, ale mnohdy i z lidské hlouposti. Pokud někde někoho přeplácíte, neváhejte a najděte si jiného brokera se standardními spready a žádnými poplatky. Jsou to přece vaše peníze a mnohdy těžce vydělané. Nemalý ušetřený rozdíl vám významně posílí další investiční možnosti nebo domácí rozpočet. Příště: Jak dobře zvolit brokerskou společnost, rizika obchodování na Forexu a první vstupy na pozice. Sidův koutek o FOREXU Pro všechny zájemce o forex a způsobu, jak na forexových trzích efektivně obchodovat, je k dispozici zlváštní Sidovo vlákno v naší diskusi. Diskutovat se Sidem o forexu můžete zde.

V nedávné době se objevily v našem diskusním fóru nadmíru zajímavé příspěvky zkušeného forexového obchodníka s nickem Sid. Zkusili jsme tedy Sida poprosit o sérii článků o obchodování na FOREXU, které by každému (především začátečníkům) pomohly lépe se ve forexovém obchodování zorientovat, případně začít na forexových trzích obchodovat. Zde je tedy první díl Sidova seriálu o obchodování forexu - začínající hlubším pohledem do vzniku a historie forexu. Co je vlastně forex? Forex, neboli foreign exchanges, označovaný též jako Mezinárodní devizový trh, je jedním slovem obchodování s cizími měnami. Úvodem je třeba říci, že Forex vlastně není burzovním trhem v pravém slova smyslu. Forex je zjednodušeně celosvětová síť, která je propojená nejmodernějšími prostředky komunikace. Jedná se o systém vzájemně propojující banky, pojišťovny, investiční fondy a brokerské společnosti, které sdružují individuální investory. Jejich společným prvkem je využívání mechanismů, které umožňují zhodnotit investice v závislosti na pohybech předmětu forexového obchodu – měny. Forexový obchodník je tedy takový obchodník, který se rozhodne vydělávat na pohybech konkrétních měn, resp. vzájemných kurzů mezi měnami. Historie forexu Pokud se podíváme do historie měn jako takových, pak zjistíme, že téměř každá měna byla v minulosti svázána s nějakou fyzickou komoditou. Nejvíce používanými byly kovy a obzvláště pak stříbro a zlato, ze kterých bývaly nejrůznější měny jakožto platidla tvořeny - kdo by neznal Zlaťáky, Stříbrné, apod. Stříbro dokonce v minulosti představovalo téměř veškerý oběh kovových peněz v Evropě, a to platilo i v Asii téměř do konce 19. století. Zlato bylo používáno daleko méně, zejména pak pro transakce velké hodnoty. Jak se však měny mezi sebou měnily? Žádné směnárny, jak je známe dnes, kde by se libovolně měnila jedna měna za druhou, neexistovaly. Směnný kurz mezi stříbrem a zlatem byl většinou ponechán volnému trhu a někdy určen úřady. Jestliže byl určen zákonný poměr, musel nutně vzniknout tzv. bimetalický systém, za jehož existenci byla autorizovaná mincovna připravena na požádání komukoli směnit stříbro nebo zlato za mince o určené nominální hodnotě a určené váze a ryzosti (tzv. volná ražba). Takto tedy vypadaly měny a jejich vzájemné směny až do 19. století. Co se však dělo dále? 19. století - nová podoba měn V sedmdesátých letech 19. století nastává prakticky v celém světě, včetně Spojených států amerických, pozvolný přesun k takzvanému monometalickému zlatému standardu, tj. standardu, při kterém je pouze cena zlata zákonně stanovena. Zlato se tedy stává hlavním cenným kovem, který slouží ke krytí hodnoty jednotlivých měn a který zároveň slouží jako hlavní vodítko pro směny jednotlivých měn. Významu vazby zlata a peněz se však dostává výrazného oslabení po I. světové válce, a to díky tak zvanému Standardu zlaté devizy, jehož náplní byl závazek vlády směnit její peníze buď za zlato nebo cizí měnu, která je směnitelná za zlato. V tento moment tedy dostává směna jednotlivých měn nový rozměr - již není třeba měnit cenu přímo za zlato, je možné měnit jednu měnu za jinou, pokud je taková měna směnitelná za zlato. Toto je výrazný posun ke změně měn tak, jak jej známe dnes. Další oslabení role zlata ve směně jednotlivých měn dává pak ke konci II. světové války tzv. Bretton-Woodská dohoda (zakládající Mezinárodní měnový fond). Tato dohoda požaduje směnitelnost měn za zlato pouze pro USA a pouze pro vnější účely. Podle původních článků dohody byl mezinárodní měnový systém založen na relativně pevných paritách měn členských zemí navzájem, přičemž garantem celého systému byl americký dolar definovaný svým zlatým obsahem. Jedná se tedy o další výrazný krok k vzájemné směně měn jednotlivých států tak, jak funguje dnes. Dohoda znamenala mimochodem konec nadvlády britské libry (i když tuto pozici de facto ztratila již na přelomu 19. a 20. století a hlavně v období mezi dvěma světovými válkami) a novodobý počátek nástupu amerického dolaru. Později v prosinci 1945 články Bretton-Woodské dohody podepsalo 29 vlád, včetně tehdejší vlády československé (mj. Jan Masaryk), čímž dokument vstoupil v platnost (v dnešní době má Mezinárodní měnový fond již 182 členů). Když trochu odbočím - Československo později pod sovětským tlakem z fondu vystoupilo a znovu se stalo jeho členem až v roce 1990. Zcela poslední vazba mezi zlatem a měnou byla pak úplně přerušena prezidentem Richardem Nixonem, známým a spojovaným spíše s válkou ve Vietnamu a aférou Watergate, a to 15. srpna 1971 (pro Forex vpravdě historické datum). Prezident Nixon „zavřel americké zlaté okno“ tím, že odmítl plnit americký závazek, vyplývající z dohody o Mezinárodním měnovém fondu, prodávat zlato cizím centrálním bankám za 35 dolarů za unci (i když měl dolar v té době samozřejmě jinou hodnotu, vyznívá nynější cena zlata asi 420 USD za trojskou unci hodně úsměvně). Souviselo to jednak s celkovým ekonomickým vývojem ve světě, jednak s posunem teoretického myšlení od převládajícího keynesiánství k monetární doktríně a s jeho ustálením v ekonomii hlavního proudu, která se snaží vybírat z obou škol to nejlepší a slučitelné. A protože v té době, jen tak mimochodem, působil jako poradce prezidenta Nixona nositel Nobelovy ceny za ekonomiku a zakladatel monetarismu Milton Friedman, není těžké uhodnout „odkud vítr vál“... Akce prezidenta Nixona byla ještě urychlena vlnou inflací, ke které došlo v USA v 60. letech 20. století. Od té doby tedy každá větší země přijala nesměnitelný papírový standard jako systém, který je považován nadále za systém trvalý. Tak tedy vzniknul systém směn jednotlivých měn tak, jak jej známe dnes. Nástup FOREXu Samotný trh Forex (správněji International Interbank Foreign Exchange) byl založen v roce 1971 a začal fungovat na bázi pevných devizových kurzů jednotlivých měn. Prvními účastníky trhu (obchodníky s cizími měnami) se staly centrální banky, nadnárodní bankovní domy a významné investiční společnosti. Nicméně navzdory tomu svět nadále postrádal nezbytnou důvěru vůči americkému dolaru. Tento postoj vedl k fiskální nezodpovědnosti jednotlivých států a mnoho zemí, zejména Švýcarsko a Spolková republika Německo, bylo zahlceno sumami amerických dolarů. Prvního březnového dne 1973 byl tento trh z důvodu nadměrného zbavování se amerického dolaru oficiálně uzavřen všeobecnou dohodou mezi hlavními účastníky trhu - jednotlivými národy. Systém pevných devizových kurzů se zkrátka zhroutil. Začala tím ale nová éra mezinárodního devizového trhu (a tím i Forexu) v dnešní podobě. Až do nedávné minulosti byl mezinárodní měnový trh pro širokou obec investorů, obchodníků a především pro řadu individuálních zájemců finančně nedostupný. Minimální finanční nároky (nejvíce likvidní a obchodovaný standardní dolarový jeden lot má hodnotu 100 000 USD) byly totiž zcela mimo zdroje průměrných investorů. Forex tak byl trh prakticky pro „obyčejné“ obchodníky nedostupný. Ovšem od té doby se situace dramaticky změnila. Celosvětové politické a hospodářské změny daly možnost vzniku novým účastníkům trhu, kteří se rekrutují ze sekundárních bank, pojišťoven, finančních společností a brokerských společností, a kteří díky marginovému (zálohovému) obchodování na principu leverage (páky) zpřístupnili trh také ostatním investorům. Tento podíl menších účastníku trhu (drobných individuálních spekulantů) se značně rozšířil na přelomu tisíciletí a nadále roste. Obrovskou zásluhu na tomto faktu má především rozvoj informačních technologii a globalizace trhů. Denní obraty se pohybují kolem 1,5 biliónu USD a v některých dnech výrazně přesahují i hranici 2,2 biliónu USD. Cesta k forexovým trhům tak, jak je známe dnes, nebyla tedy snadná a znamenala dlouhý vývoj v historii měn a způsobu jejich vzájemných směn. Dnes je však trh s mezinárodními měnami jeden z nejlikvidnějších trhů na světě a těší se čím dál tím širší pozornosti a oblibě. Sidův koutek o FOREXU Pro všechny zájemce o forex a způsoby, jak na forexových trzích efektivně obchodovat, je k dispozici zlváštní Sidovo vlákno v naší diskusi. Diskutovat se Sidem o forexu můžete zde. V příštím díle Sidova seriálu o forexu se dozvíte něco více o tom, jak vlastně obchodování na forexových trzích funguje.

Konktrat Zkratka Burza Hodiny obchodování Měsíce doručení Velikost kontraktu Hodnota plného bodu Minimální tick Měny (currencies) Australian Dollar (australský dolar) AD IMM 7:20-14:00 HMUZ 100 000 AD 1 000$ 1/100 bodu = 10$ British Pound (britská libra) BP IMM 7:20-14:00 HMUZ 62 500 BP 625$ 1/100 bodu = 6,25$ Canadian Dollar (kanadský dolar) CD IMM 7:20-14:00 HMUZ 100 000 CD 1 000$ 1/100 bodu = 10$ Euro FX (Euro) EC IMM 7:20-14:00 HMUZ 125 000 euro 1 250$ 1/100 bodu = 12,50$ Japanese Yen (japonský jen) JY IMM 7:20-14:00 HMUZ 12 500 000 JY 1 250$ 1/100 bodu = 12,50$ Mexican Peso (mexické peso) MP IMM 7:20-14:00 HMUZ 500,000 MP 500$ 1/40 bodu = 12,50$ Swiss Franc (švýcarský frank) SF IMM 7:20-14:00 HMUZ 125 000 SF 1 250$ 1/100 bodu = 12.50$ U.S. dollar (index amerického dolaru) DX NYBOT 8:05-15:00 HMUZ 1 000 1 000$ 1/100 bodu = 10$ Energie (energies) Crude Oil (ropa) CL NYMEX 10:00-14:30 všechny měsíce 1 000 barrels 1 000$ 1/100 bodu = 10$ Gasoline (benzín) HU NYMEX 10:05-14:30 všechny měsíce 42 000 gallons 420 1/00 bodu = 4,20$ Heating Oil (topná nafta) HO NYMEX 10:05-14:30 všechny měsíce 42 000 gallons 420$ 1/100 bodu = 4.20$ Natural Gas (zemní plyn) NG NYMEX 10:05-14:30 všechny měsíce 10,000 MMBtu 10 000$ 1/1000 bodu = 10$ Finanční deriváty (financials) Eurodollar ED IMM 7:20-14:00 HMUZ 1 000 000$ 2 500$ 11/100 bodu = 25$ LIBOR EM IMM 7:20-14:00 všechny měsíce 3 000 000$ 2 500$ 1/100 bodu = 25$ T-Bonds 30y (30ti leté pokladniční poukázky) US CBOT 7:20-14:00 HMUZ 100 000$ 1 000$ 1/32 bodu = 31,25$ T-Notes 10-Year TY CBOT 7:20-14:00 HMUZ 100 000$ 1 000$ 1/64 bodu = 15,63$ T-Notes 5-Year FV CBOT 7:20-14:00 HMUZ $100,000 1 000$ 1/64 bodu = 15,63$ T-Notes 2-Year TU CBOT 7:20-14:00 HMUZ 100 000$ 2 000$ 1/64 bodu = 31,25$ Zrniny (grains) Corn (kukuřice) C CBOT 9:30-13:15 HKNUZ 5,000 bu 50$ 1/4 bodu = 12,50$ Oats (oves) O CBOT 9:30-13:15 HKNUZ 5,000 bu 50$ 1/4 bodu = 12,50$ Rough Rice (rýže) RR CBOT 9:15-13:30 FHKNUX 200,000 lbs 20$ 1/2 bodu = 10$ Soybean Meal (sojový šrot) SM CBOT 9:30-13:15 FHKNQUVZ 100 tons 100$ 1/10 bodu = 10$ Soybean Oil (sojový olej) BO CBOT 9:30-13:15 FHKNQUVZ 60,000 lbs 600$ 1/100 bodu = 6$ Soybeans (sojové boby) S CBOT 9:30-13:15 FHKNQUX 5,000 bu 50$ 1/4 bodu = 12,50$ Wheat (pšenice) W CBOT 9:30-13:15 HKNUZ 5,000 bu 50$ 1/4 bodu = 12,50$ Wheat, Kansas City (pšenice) KW KCBT 9:30-13:15 HKNUZ 5,000 bu 50$ 1/4 bodu = 12,50$ Softs Cocoa (kakao) CC CSCE :00-11:50 HKNUZ 10 Metric Tons 10$ 1 bod = 10$ Coffee (káva) KC CSCE 9:15-12:30 HKNUZ 37,500 lbs 375$ 1/20 bodu = 18,75$ Cotton (bavlna) CT NYCTN 10:30-14:15 HKNUZ 50,000 lbs 500$ 1/100 bodu = 5,00$ Lumber (dřevo) LB CME 9:00-13:05 FHKNUX 100 board feet 110$ 1/10 bodu =11,00$ Orange Juice (pomerančový koncentrát) OJ NYCE 10:00-13:30 FHKNUX 15,000 lbs 150$ 1/20 bodu = 7,50$ Sugar (cukr) SB CSCE 9:00-12:00 FHKNUV 112 000 lbs 1 120 1/100 bodu = 11,20$ Kovy (metals) Copper (měď) HG NYMEX 8:10-13:00 FHKNUZ 25,000 lbs 250$ 1/100 bodu = 2,50$ Gold (zlato) GC NYMEX 8:20-13:30 GJMQVZ 100 troy oz 100$ 1/10 bodu = 10,00$ Palladium PA NYMEX 8:30-13:00 HMUZ 100 troy oz 100$ 1/20 bodu = 5,00$ Platinum (platina) PL NYMEX 8:20-13:05 FJNV 50 troy oz 50 1/10 bodu = 5,00$ Silver (stříbro) SI NYMEX 8:25-13:25 FHKNUZ 5,000 troy oz 50$ 1/10 bodu =5,00$ Masa (meats) Feeder Cattle (hovězí na výkrm) FC CME 9:05-13:00 FHJQUVX 50,000 lbs 500$ 1/80 bodu = 6,25$ Live Cattle (hovězí na porážku) LC CME 9:05-13:00 GJMQVZ 40,000 lbs 400$ 1/40 bodu = 10,00$ Lean Hogs (vepřové boky) LH CME 9:10-13:00 GJMNQVZ 40,000 lbs 400$ 1/40=10,00$ Pork Bellies (zmražené vepřové půlky) PB CME 8:10-12:00 GHKNQ 40,000 lbs 400 $ 1/40 bodu = 10,00$ Indexy Dow Jones Index DJ CBOT 10xIndex 10$ 1 bod =10,00$ GSCI GI CME 8:45-13:40 všechny měsíce 250xIndex 250 $ 1/20 bodu = 25$ Nasdaq 100 ND CME 8:30-15:15 HMUZ 100xIndex 100$ 1/2 bodu =50.00$ Nikkei NK CME 800-315 HMUZ 5x dolar NK Index 5$ 5 bodů = 25$ Russell 2000 RL CME 8:30-15:15 HMUZ 500x index 500$ 1/20 bodu = 25$ S&P500 SP CME 8:30-15:15 HMUZ 250xIndex 250$ 1/20 bodu = 25,00$