Prohledat Finančník.cz

Bid je cena, za kterou jsme schopni aktiva, jako je akcie, futures nebo měna, prodat. Tato cena reprezentuje částku, kterou potenciální kupující za dané aktivum nabízí. Na druhé straně máme Ask, což je cena, za níž je aktívum nabízeno k prodeji (a za kterou jsme schopni nakupovat). Tato diference mezi Bid a Ask cenou je označována jako "spread", a často ukazuje na obchodní náklady s daným aktivem. Pro lepší představu vezměme v úvahu následující situaci: Při pohledu na obchodní platformu Interactive Brokers zjistíme, že Bid cena pro akcii NVDA činí 468,60 USD. Ask cena této akcie je nastavena na 468,78 USD. Z těchto informací vyplývá, že když chceme danou akcii prodat, můžeme za ni získat 468,60 USD. Pokud bychom naopak chtěli akcii koupit, museli bychom zaplatit 468,78 USD za kus. Dále můžeme na platformě vidět cenu futures kontraktu micro Nasdaq 100 s termínem vypršení v září 2023 (MNQ). Tento kontrakt můžeme prodat za cenu 14846,75 (Bid) nebo ho zakoupit za 14847,25 (Ask).

Vždy je dobré vědět, jak z principu funguje to, s čím pracujeme. Všichni obchodníci vnímají, že se trhy hýbou, ale jen výrazná menšina se zabývá tím, co konkrétně k pohybům ceny vede. Přitom pochopení základních tržních principů nám může výrazně pomoci v budování našich obchodních taktik. Než se začtete do dalšího textu, zkuste si sami nejprve odpovědět na následující otázky: Co způsobí, že se trh pohne o tick nahoru? Co způsobí, že se trh pohne o tick dolů? Z diskuzí s různými začínající obchodníky vím, že spousta se jich domnívá, že trh roste nahoru, pokud v trhu více obchodníků nakoupilo, než prodalo. To je ale špatně, neboť v trhu existuje pro každý obchod právě jeden kupující a prodávající. Aby prodávající mohl kontrakt prodat, musí existovat kupující a naopak. Trhy se pohnou z dané ceny vzhůru, pokud poptávka (zájem/agresivita nakupujících) převyšuje nabídku (zájem prodávajících). Řekněme, že v trhu jsou jen dva subjekty. Jeden chce prodat a nabízí zboží/kontrakt za cenu 1001 a druhý chce koupit a poptává za své zboží/kontrakt 1000. Pokud ani jeden není do obchodu tlačen a v trhu by nebyli další účastníci, tak máme patovou situaci – cena se nikam nehýbe, protože nedochází k žádnému obchodu. Ovšem ve finančních trzích existuje ohromná likvidita, takže podobná patová situace je často brzy vyřešena. Do trhu vstoupí teoretický třetí účastník, který chce například „nakoupit za každou cenu“, protože očekává, že se cena brzy pohne vzhůru. Takový účastník akceptuje nabízenou cenu 1001, čímž způsobí její růst k nejbližší vyšší nabídce (pokud již nikdo jiný není aktuálně ochotný na ceně 1001 prodávat). Téma nabídky a poptávky je velmi komplexní a cílem tohoto článku není jej obsáhnout celé. Rád bych spíše poskytl určitou startovací informaci těm, kteří o daném tématu ještě příliš nepřemýšleli. Pojďme se tak podívat na praktickou aplikaci. Zde je ukázka DOMu vizualizující hloubku trhu trhu ES: DOM je zkratka pro Depth of Market a jde o nástroj, skrz který v platformách vidíme čekající nabídku a poptávku. Tedy příkazy subjektů v trhu, které jsou ochotni prodat za konkrétní cenu nebo koupit. Prakticky jde o limitní příkazy pro prodej nebo nákup. Prodejní limitní příkazy vidíme nad aktuální cenou v pravém sloupci, nákupní limitní příkazy vidíme pod aktuální cenou v levém sloupci. Na uvedeném příkladu mimo jiné vidíme, že na ceně 1313.5 v daný okamžik čeká 386 příkazů k nákupu a na ceně 1313.75 celkem 460 příkazů k prodeji. Čísla se samozřejmě neustále mění, protože v trhu je ohromné množství účastníků, kdy jedni ruší své čekající příkazy a jiní zadávají nové. Nehledě na to, že dnes existují různé algoritmy, které s danými čísly manipulují skrz rychlé vytváření/rušení příkazů, takže čísla je třeba brát s rezervou – ale to je již zcela mimo tento článek. Řekněme, zcela hypoteticky, že by se čísla neměnila a stav v trhu byl takový, jako vidíme na screenshotu – určitý počet obchodníků chce skrz limitní příkazy prodat a jiný počet obchodníků nakoupit. Aby se „začalo něco dít“ musí například některý obchodník začít nakupovat agresivně – tj. například zruší svůj limitní příkaz na ceně 1313.5 a je ochotný nakoupit „10 kontraktů za aktuální cenu“ (příkazem market), což prakticky znamená o tick výše, protože právě na této ceně jsou nejblíže nabízeny kontrakty k prodeji. V takovém případě by tedy byl vyplněn za cenu 1313.75, kde nyní bude čekat již jen 450 kontraktů. (Pozn.: Popisován je trh e-mini ES, kde nejmenší jednotka pohybu je 0.25). Řekněme nyní, že do trhu vstoupí další agresivní obchodník, který bude chtít marketem nakoupit 500 kontraktů – nabídka je na ceně 1313.75 ale už jen 450 kontraktů. Cena se tak pohne na 1314, kde bude nakupující uspokojen zbývajícími 50 kontrakty. To podstatné, co by obchodník měl vnímat, je tedy zjednodušeně následující: - Čekající prodejní/nákupní příkazy dokáží absorbovat zájem nakupujících/prodávajících. Pokud bude chtít například ohromné množství obchodníků prodávat na ceně 1315 (protože je to například významná S/R úroveň), potom taková nabídka může „pohltit“ ohromné množství nákupních příkazů, a tudíž zbrzdit pohyb vzhůru, přestože to chvíli v trhu vypadá, že „každý nakupuje“. - Trhem hýbou agresivní nakupující a kupující, kteří jsou ochotni akceptovat aktuálně nabízenou/poptávanou cenu (tj. vstupují marketem). Tito obchodníci představují protistranu pro vyčkávající limitní příkazy. Jakmile je zájem obchodníků na dané ceně vyšší, než se aktuálně nabízí/poptává skrz čekající limitní příkazy, trh se pohne. Uvedený příklad skutečně představuje zjednodušený základ, ovšem obsahující silné principy, ze kterých vychází mnoho přístupů v analýze orderflow. Nakonec i nástroje typu kumulativní delta a numbers bary nám vizualizují principy vysvětlované v tomto článku.

Ve většině elektronických obchodních platformách nalezne obchodník tři základní ceny: ask, bid a last. V tomto článku si vysvětlíme jejich základní význam pro intradenní obchodování komodit. V rámci tohoto článku se zaměříme na aplikaci pojmů v rámci intradenního obchodování, byť princip cen bid, ask a last je samozřejmě stejný při libovolném obchodování - např. forexu, akcií či pozičních komodit. Co konkrétně jednotlivé ceny znamenají a proč má jedna komodita uvedeny tři ceny? Vše vychází z klasického principu nabídky a poptávky, který je základem jakéhokoliv obchodování. Bid představuje cenu poptávky - tj. nejlepší cenu, za kterou je v daný okamžik možné kontrakt prodat. Ask představuje cenu nabídky - tj. nejlepší cenu, za kterou je v daný okamžik možné kontrakt nakoupit. Last je pak cenou, za kterou došlo k poslednímu spárování prodeje s nákupem. Je to tedy pouze orientační cena v minulosti, cena, která nám říká, za jakou přibližnou cenu se kontrakt aktuálně obchoduje, nikoliv za jakou cenu můžeme kontrakt prodat či nakoupit. Cena, za kterou můžeme s největší pravděpodobností kontrakt v daný okamžik koupit je udávána cenou ask, cenu, za kterou můžeme s největší pravděpodobností v daný okamžik kontrakt prodat, udává cena bid. Rozdíl mezi těmito hodnotami se nazývá spread (pozor, neplést s komoditním spreadem, to je něco zcela jiného). Navíc si všimněte, že v elektronických platformách je vidět také množství kontraktů, které je za danou cenu nabízeno. Tato hodnota je udávána v políčkách bid size (množství kontraktů které lze za danou cenu prodat) a ask size (množství kontraktů které lze za danou cenu koupit). A jak tyto informace využít v praxi intradenního obchodníka? Předně je třeba říci, že hodnoty bid a ask jsou pro intradenní obchodování, kde obchodníkovi záleží na každém ticku, velice důležité. Zejména pak pro obchodníky, kteří vstupují do trhu příkazy typu market. Příkaz typu market je velmi rychlý a jak píšeme ve článku o obchodních příkazech, v případě použití tohoto příkazu není obchodníkem specifikována cena, ale obchod je otevřen/uzavřen co nejrychleji s použitím aktuální ceny trhu. A aktuální cena není cena last (ta jen reflektuje poslední cenu, za kterou došlo ke spárování obchodu) ale cena bid (v případě prodeje, tedy použití příkazu SELL MARKET) nebo ask (v případě nákupu, tedy použití příkazu BUY MARKET). Zejména v méně likvidních trzích, kde je spread širší (tj. cena ask a bid jsou od sebe vzdáleny více než několik ticků) může mít proto používání market příkazů velmi neblahé důsledky. Pojďme si situaci ukázat na příkladu: Na obrázku je výřez z programu TSIM+, ve kterém vidíme aktuální cenu pro obchodovanou komoditu - akciový index e-mini Russell 2000, který s Tomášem rádi intradenně obchodujeme. Na screenshotu je vidět, že: hodnota poptávky (bid) byla 716,8 velikost poptávky (bid size) byla v daný okamžik 9 hodnota nabídky (ask) byla 716,9 velikost nabídky (ask size) byla 27 poslední obchod proběh na ceně 716,90 a byl spárován 1 kontrakt Pozn.: Trh e-mini Russell 2000 je velmi slušně likvidní (v rámci tříminutového grafu má volume hodnotu i několik tisíc kontraktů), takže hodnoty bid, ask i last se mění velmi rychle. Zpátky k našemu příkladu - pokud bychom v tento okamžik chtěli koupit 1 kontrakt pomocí tlačítka BUY MARKET, nakoupíme kontrakt s velkou pravděpodobností za cenu 716,90. Pokud bychom chtěli prodat 1 kontrakt pomocí tlačítka SELL market, prodáme kontrakt s největší pravděpodobností za cenu 716,80 (pokud budou trhy v nějakém rychlém pohybu tak může být pochopitelně plnění horší). Pokud bychom - čistě teoreticky - prodávali např. 20 kontraktů, pak je velká šance, že část kontraktů bude díky velikosti poptávky (bid size = 9) uspokojena za horší cenu než 716,80. Nicméně toto není pro začínající obchodníky tak podstatná informace, jelikož většina začínajících obchodníků obchoduje max. s několika málo kontrakty, pro které jsou běžně intradenně obchodované trhy (jako akciové indexy, hlavní měny atd.) naprosto dostatečně likvidní. Nicméně pojďme se podívat na situaci, kdy opustíme např. hodně likvidní akciové indexy a rozhodli bychom se obchodovat méně likvidní trhy Screenshot ukazuje výřez platformy Interactive Brokers obsahující pochopitelně mj. aktuální realtime informace o cenách vybraných komodit včetně hodnot bid size, bid, ask, ask size a last. Na screenshotu jsou zobrazeny ceny pěti trhů - již zmiňovaný e-mini Russell 2000 (ER2), mini sized Dow Jones (YM), Zlato elektronicky obchodované na burze ecbot (ZG), elektronicky obchodovanou kukuřici (ZC) a elektronicky obchodovaný trh Lean Hogs (HE). Všimněte si, že u dostatečně likvidních trhů je v hlavních obchodních hodinách rozpětí bid/ask velmi malé (většinou tick). Mimo hlavní obchodní hodiny (pozor na to!) je však i u těchto trhů rozpětí výrazně větší a u málo obchodovaných trhů, jako jsou např. elektronicky obchodovaná masa, je rozpětí bid/ask obrovské (pozn. trh Lean Hogs má ve své elektronické verzi tak malou likviditu, že jej prakticky nelze dnes (datum publikování 29.3.2007) obchodovat - obrázek je pouze ilustrační). Nikdy nezapomínejte na to, že příkazy typu market jsou realizovány za cenu bid/ask a nikoliv last. Závěr Tento článek byl připraven zejména jako informace pro intradenní obchodníky a také závěr je proto účelový právě pro tuto skupinu, byť samozřejmě publikované informace jsou velmi široce aplikovatelné i na jiné typy obchodování. Při intradenním obchodování vždy u dané komodity sledujte nejen celkovou likviditu, ale i rozpětí mezi hodnotami ask a bid. Je-li toto rozpětí vyšší než jeden či dva ticky, je poměrně drahé používat v trhu příkazy typu market a je třeba pracovat s příkazy typu limit. Plnění s pomocí příkazu typu limit je vždy přesné (nebo můžeme dostat dokonce cenu lepší), bohužel za cenu, že nám někdy obchod uteče. Každopádně každý obchodník by měl význam cen bid a ask chápat a u nových trhů, které např. papertraduje, pozorně sledovat.