MERKUR1

Jedna věc je TA a druhou je vývoj podle fundamentálních analýz. Zkus se nad tím zamyslet a na jednu stranu si dej věci pro pokračování trendu a na druhou stranu proti. Nejdříve si ale polož otázku v jaké etapě ekonomického cyklu se nyní nacházíme a co z toho plyne pro burzy. Na týdenních grafech DJIA se tato korekce předem hlásila a současný vývoj bych nebral jako konec trendu. Někdy je burza mnohem více proměnlivější než dubnové počasí a nemusí to trvat dlouho a nad trhy může opět vyjít sluníčko.

Jogo. Každá předpověď je pouze subjektivní pravda jednotlivce a je velká škoda, že zde není zájem o diskuze na toto téma, aby mohly být jednotlivé názory konfrontovány s jinými, protože je pravdou, že víc hlav, víc ví a každý může být upozorněný na něco, co přehlédl. Podle mého názoru se jedná o podstatnější korekci, která by se mohla stát nákupní příležitostí. Říká se, že by měl býčí trh ještě alespoň rok vydržet, s čímž souhlasím. Trhy byly překoupené a bylo jen otázkou času, kdy projdou korekcí. Spouštěcím mechanismem se staly události v severní Africe a zemetřesení v Japonsku. Sešlo se více negativních věcí, které mají za následek možná hlubší korekci, než se čekalo.

Samozřejmě, že vstupy hrají důležitou roly, ale ty jsou založeny pouze na naší nákupní strategii, na nějaké předem dané technice a ta nám buď vyjde, nebo nikoli. O celkovém úspěchu, ale rozhodují výstupy, protože zde se nemůžeme spolehnout pouze na předem danou šablonu, ale chce to i více improvizace, vědět jestli mám vystoupit nyní, nebo pohyb ještě není u konce a trh nám bude nadělovat dále, tak proč toho nevyužít. Možná, že někdo může namítnout, že má předem daný potenciál zisku, který mu postačí a v případě jeho splnění z obchodu vystoupí. Je to správná strategie i v případě, že jsou známky pokračující nálady, která jde naším směrem? Já si myslím, že nikoli, protože bude velký rozdíl pokud dostaneme našich 10 % a druhý kreativnější trader například 30 %. Zde se pak dostáváme do oblasti psychologické odolnosti a ta je mnohem složitější, než technické signály založené na matematických vzorečcích. Pravou podstatou úspěchu je snaha dostat z trhu maximum možného a proto pak nemusíme obchodovat tak často. Každý vstup nás dokáže vynervovat a pokud jde cena naším směrem, je v našem zájmu nechat obchod běžet a né při prvním zisku z trhu utéct. Podle mého názoru je vstup stále se opakující šablona, kterou může zvládnout každý, ale výstup je jíž o určité psychologické kreativitě, která není každému daná, kterou se někdo nikdy nenaučí.

rusty517. Signály TA jsou ve své podstatě výsledkem minulých událostí, které v některých případech nemusejí platit, jsou naprosto odtrženy od momentální reality a v tom je nebezpečí, protože pokud nebudeme mít přehled o fundamentu, náladě atd. a budeme pouze poslušně obchodovat signály indikátorů, pak se dostaneme do situací mnoha našich chyb, pramenících z jednotvárného přístupu dále zvýrazněným, že jednotlivým nástrojům TA nemusíme ani pořádně rozumět. Zjednodušeně můžeme říci, že signály TA nám dávají nějaký výsledek starých událostí, kterému věříme a předpokládáme, že ještě nějakou dobu bude platit. Někdy nám toto vysvětlení postačí k úspěšnému obchodu, ale zároveň má tento postup mnoho úskalí, protože my obchodujeme momentální náladu a spíše potřebujeme nástroje, které jsou v jejím souladu. Oscilátory TA nám mohou ukázat překoupenost, nebo přeprodanost, ukážou nám kdy nesmíme do pozice vstupovat, ale nikdy nám nemohou dát bezpečný signál pro vstup. Vždy zde bude nějaké menší, či větší ALE. Například pokud bude indikátor RSI pod hodnotou 30, nikdo nám nezaručí, že je podkladové aktivum připraveno na obrat, protože se může klidně stát, že před námi může být další mnohoprocentní pokles. Na toto téma by šlo napsat mnoho příkladů, ale pro ukázku nám snad jeden postačí. TA má mnoho pozitivních aspektů, které nám mohou podle nějakého vývoje napovědět určitý budoucí směr. Zároveň se nám ale nabízí několik dalších instrumentů, které hrají v otázce správného načasování vstupu do obchodu mnohem serioznější roly, protože jsou založeny na selekci momentální nálady. Mohou to být fundamentální zprávy, které dokáží obracet náladu investorů, je to psychologické momentum, které je založeno na stádovém efektu. Výsledkem pak bude určitá kombinace alespon dvou nástrojů, založených na rozdílných základech a pokud půjdou jedním směrem, budeme mít mnohem důvěryhodnější konstrukci budoucího vývoje, než pokud bychom vstupovali do obchodu podle indikátoru A, který bude potvrzený indikátorem B a oba dva budou založeny na stejných hodnotách minulých cen. Já vidím smysl v systému dvou rozdílných nástrojů, z nichž jeden bude založen na dlouhodobějším výsledku starých cenových hodnot a druhý bude brát v potaz psychologické momentum okamžiku s šancí určité setrvačnosti.

rusty517 : Podle mého názoru je právě v té poslední větě schovaný základní smysl pro úspěšný pohyb na kapitálových trzích. Ať budu obchodovat v jakémkoli časovém rámci, pak není od věci, abych měl širší přehled o všeobecnějším dění, o dominantních náladách, ze kterých se dá vypozorovat momentum a jeho sílu. Když se dostanu do tohoto kolotoče, budu schopen obchodovat podle potřeby ve více časových rámcích atd. To je technický základ, jak ho chápu já, protože budu moci držet pozici ID, někdy jí budu schopen v případě pozitivního vývoje prodloužit na dny a jindy budu vstupovat do pozice na týdny atd. Vždy mohu použít stejné nástroje, nebo nějakou jejich kombinaci, protože jsou všeobecně použitelné. V kombinaci s money managementem budu mít jednoduchý systém, který musí zákonitě fungovat, protože bude vycházet ze samotné psychologické podstaty pohybu davu na burze. Když sleduji většinu nováčků, každý začíná ID obchodováním podle TA a věnuje měsíce času backtestu atd. Když se zamyslíme nad instrumenty TA, pak to jsou věci, které jsou již mnohokrát prověřené a nevidím důvod je prověřovat znovu. Smyslem je přistoupit k TA z pohledu logiky, snažit pochopit zdělení autorů a vypovídající hodnotu jednotlivých instrumentů. Pak je na nás, abychom si zvolili jenom to, co nám bude sedět a nikdy se TA nepodřizovali, ale právě naopak. Nejdříve si musíme ve své mysli vytvořit hrubé rysy svojí TA, co musí splňovat, jaké musí mít výstupy atd. a podle toho pak následně hledat instrumenty, které budou do naší koncepce zapadat, i s pochopením jejich slabých míst. Právě proto, že je TA v určitých situacích velice slabá je v našem zájmu jí kombinovat s jinými nástroji, založenými na jiných základech a pak je pouze krůček k tomu, abychom byli schopni obchodovat i různě dlouhé časové rámce, protože vše se dá obchodovat podle stejných šablon.

V debatách o velikosti zisku bude hlavně záležet na vývoji trhu, v jaké etapě se právě nachází. Například pokud bude v dlouhodobém beztrendovém vývoji, pak bude jednoznačně profitabilnější ID obchodování, než poziční v delších časových rámcích. Na druhou stranu, pokud vstoupíme do pozice na dně recese a pozici budeme držet například rok, pak budeme jistě úspěšnější než ID obchodníci. Dále je nutné započítat do našich úvah poplatky, protože ty hrají v případě ID traderů podstatnou negativní roly. Naopak pokud drží poziční obchodník pozici déle než 6 měsíců, splní daňový test a je v ČR osvobozen od 15 % daně a poplatky nehrají žádnou roly, protože jejich výše bude v setinách procent. Záleží i na tom, co si pod pojmem poziční držení pozice představujeme. Někdo ji může držet pouze přes noc, je tedy pozičním obchodníkem, ale velikostí poplatků je na úrovni ID atd. Myslím, že studování těchto otázek je nepodstatné, protože hlavně bude záležet, s jakou metodou se každý sžije a jaké obchodování pro něho bude přirozené. Asi, z našeho pohledu nejvýhodnější systém by byl ten, pokud bychom měly přehled o trhu a dokázali odhadnout jeho momentum a střídali tak jednotlivé časové rámce a neuzavírali se pouze do jednoho.

kbtm. Investiční stříbro se nechá na numismatickém trhu koupit bez problému na více místech. Obchoduje se s ním dost živě a za odpovídající ceny z pohledu světových tržních cen. Proto nepreferuji internetové aukce, které mají z mého pohledu dost nevýhod. Nevidím co kupuji, v případě nákupu většího množství si pro nákup musím dojet, protože nebudu předem posílat peníze někomu, koho neznám a musím tomu věnovat nepřiměřený čas. Tyto nákupy mohu na jiných místech spojit i s jinými aktivitami a hodně často jde dohodnout velký objem s někým, s kým mohu spolupracovat pravidelně. irk. Ke kupování sběratelsky zajímavých mincí na burzách jsem hodně skeptický. Také některé navštěvuji, ale pokud budu trvat na zajímavějších věcech, z pohledu historické vzácnosti a na zachovalosti, pak se pro mě manévrovací prostor zůžil natolik, že je zbytečné je navštěvovat. Většinou zde prodávají obchodníci, kteří mají přehled co mají. Proto se zde snaží zbavit běžnějších věcí, nebo mincí v horší kvalitě. Pokud něco opravdu pěkného vlastní, pak se obrátí na majitele aukcí, protože vědí, že cenová výtěžnost bude větší. Souhlasím s tím, že dobrou metodou je nákup sbírky. Bohužel ale dnes tato možnost není běžně dostupná, protože hodně sbírek je již prodaných a pokud bude opravdu kvalitní, pak jestliže má majitel alespoň trochu rozumu, svěří jí aukci, která mu zaručí zaslouženou cenovou odměnu, protože kvalita přiláká náležitou odezvu. Pokud budu mít štěstí a k nějaké kvalitní sbírce se dostanu, pak s největší pravděpodobností budu muset zaplatit i vysokou cenu a o nějaké zásadní slevě si budu moci nechat jenom zdát.

Pravda a mýty o forexe | TRIM Broker - www.trimbroker.com A kliknout na vzdělání.

irk. Jsem rád, že jsme se od investičního zlata dostali až do roviny sběratelské. V dnešní době hodně lidí používá věcí ze zběratelských oborů, k investicím. Hodně to je patrné v případě zlatých mincí a vlastně i mincí všeobecně. Asi máme hodně společných koníčků. Já jsem dříve sbíral mince FJI, ale skončil jsem s nimi, protože se jednalo o tuctové zboží za hodně peněz, které se nechalo koupit všude. Navíc je zde hodně padělků, které začínají být hodně nebezpečné. Dnes sbírám mince Františka II, protože mě zaujala tato doba, ve které se v některých ohledech kladně, v jiných záporně projevily monetární reformy císařovny Marie Terezie. Já nejsem příznivcem nakupování čehokoli ze zběratelského světa, například na Aukru, protože některé lidí, kteří zde prodávají znám a vím, že se snaží zbavit špatně zachovalého krámu, který jinde neprodají. Navíc i zde jsou podvodníci, kteří se snaží vylákat peníze a věci následně nepošlou. Není nad to si každou věc fyzicky prohlédnout a myslím si, že se běžnější mince nechají koupit i levněji, než při internetové aukci, protože aukce má mnoho zrádností, nebo není nic jednodužšího, než s pomocí kamaráda uměle tahat cenu nahoru, jako se tomu dělo v případě nových mincí jablonecké mincovny. V dnešní době je v našem zájmu kupovat jenom hezky až luxusně zachovalé památky minulosti, protože to není jenom koníček, ale i určitý druh investice, kterou budeme chtít jednou prodat. Sbírku dělají i vzácnější ročníky a až tato kombinace nám zaručí bezproblémový prodej. Znám pár lidí, kteří tyto věci sbírají místo důchodového pojištění a ve stáří z těchto prostředků budou žít. Přeji hezký den.

Zajisté tento článek je založený pouze na negativismu, ale buhužel se stačí podívat kolem sebe, abychom pochopili, že je v něm obsaženo hodně pravdy. Na druhou stranu ale určitě platí, že byl napsán úmyslně až za hranou možné skutečnosti vztahujícím se k negativním vlastnostem jedince. Nemám rád černobílé vidění světa, kde existuje pouze dobro nebo zlo. V každém z nás jsou vlastnosti na které můžeme být hrdí, ale týkají se nás i skutečnosti popsané v tomto článku. Kdyby tomu tak nebylo, tak doporučuji tomu, kdo si to o sobě myslí, aby se nechal prohlásit za svatého. Každý se určitě v životě nachytal, že se vymlouval, protože se mu to v té chvíli hodilo, nebo se dopustil něčeho, na co nikdy nebude hrdý, ale to je zcela normální, protože jsme jenom obyčejní lidé. Důležité je ale to, abychom si svoje negativa byli schopni připustit a snažili se je ze svého života vymýtit. Když článek obrátím do polohy, co musíme udělat abychom něčeho dosáhli, pak hodně věcí opravdu závisí pouze na nás a většina z nás to může ovlivnit, ale opět nic není pouze černobílé a někdy mohou nastat situace které nás bez našeho zavinění převálcůjí a bylo by nefér vůči těmto lidem tvrdit, že jenom oni jsou strůjcem svého štěstí a proto mají na vzniklé situaci svůj podíl. Někdy tomu tak není a proto musíme mít v životě i kus toho štěstíčka. Článek je nasměrovaný do polohy bohatství, míněno penězi a úspěšnosti, ale zamysleme se nad tím jestli bohatství člověka tkví pouze v penězích a úspěšnost pouze v nějaké funkci. Peníze jsou zaručeně potřebné a zaručují nám určitou svobodu, ale důležitější je to, abychom si je dokázali užít a sloužily nám jako vstupenka k našim snům. Pokud je budeme jenom počítat, těšit se s nimi, nebo za ně kupovat pouze nesmysly, které naplní naší ješitnost, pak se naše snažení mine účinkem. Možná, že pak nejobyčejnější člověk s podprůměrným výdělkem bude mnohem bohatší a úspěšnější, pokud se bude věnovat dětem a bude svůj volný čas trávit s rodinou. Možná, že z obyčejných věcí budou mít větší radost, než z milionů na účtu, které by tu idilu mohly i skazit. Omlouvám se, že jsem tento článek posunul možná do jiné roviny, ale bohatství netkví pouze v majetku, ale někdy se může stát naší výhrou pokud potkámě člověka duševně bohatého, který na sobě pracoval a negativa popsané v článku mu jsou cizí.

irk. V případě zlata o komodit je dobré si uvědomit, v jaké fázy ekonomického cyklu se právě nacházíme. Pokud začne recese je jasné, že klesne ekonomická výkonnost a tím zákonitě i poptávka po surovinách. V době růstu se situace změní, protože se začne znovu vyrábět a tím vznikne tlak na spotřebu a tím i cenu. O zlatu se říká, že je v dobách klidu absolutně nezajímavou investicí, ale jeho genialita se projeví v neklidných časech, kdy je jedinou ochránkyní hodnot, viz dnes, kdy nikdo nevěří kreditním platidlům, z důvodu tištění stále většího množství dolarů, který bude zákonitě zatížen inflací. To jsou psychologické zákonitosti, které se stále dokola opakují. Jde jen o to aby se situace uklidnila, aby peníze ze zlata přešly do rizikovějších operací. Otázka známek je v jiné rovině. Vždy bude záležet na tom, aby to byly věci spojené s naším územím, o které musí být zákonitá poptávka a musí být v luxusních kvalitách, protože dnes sběratelé peníze mají, ale požadují pouze prvotřídní kvalitu. Můžu vlastnit vzácné známky například Vatikánu, ale u nás budou těžko prodejné. Já jsem kdysi sbíral rakouskou první emisy z roku 1850 a to buď razítka, nebo dopisy. To by bylo velmi zajímavé téma, ale pak jsem měl možnost koupit na dopise osmipásku známky 9 krejcarů, ale z majitele ji vytáhl jeden rakušan, to mě naštvalo a skončil jsem s tím. Jinak do známek neplyne tolik peněz, protože u investorů nemají takový zvuk jako v případě například mincí, které jdou stále nahoru a největší nárůst začal právě v době krize. Ty se nechají prodat bezproblémově, ale opět zde hraje dominantní roly kvalita. Jestli se mohu zeptat, co jste sbíral Vy.

To irk. Pokud by Vám šlo o malé množství zlata, i to není problém a nechá se i na našem trhu sehnat za světovou tržní cenu ve formě například mincí atd. Například Rakouská centrální banka prodává novoražby mincí za tržní cenu + 3% ražebného. Nadruhé straně je dobré se vyvarovat všemožných obchodníků, kteří vydávají nejrůznější novodobé mince, které vydávají za sběratelsky zajímavé a podle toho vypadá i cena. Zavazují se i ke zpětnému odkupu, ale již pouze za cenu kovu. Myslím, že v dnešní době je cena hodně vysoko a kupovat jste měl ve fyzické podobě dříve za mnohem výhodnější ceny.

To yax. Já termínus technikus objektivní pravdou nazývám pouze věci, na kterých se tady všichni shodneme, převedeno do matematické roviny je to příklad na úrovni 1+1=2. A tento základ je podle mě dobře popsán. Já zde prezentuji svůj názor v tom, že toto mě úplně stačí a na vše ostatní si musím odpovědět sám. Na žádném místě jsem snad neřekl, že jsem hledačem objektivní pravdy, ale spíše se snažím za objektivní pravdu dávat jenom věci široce respektované a u všeho ostatního si dávám pozor na to , abych je označoval za mojí subjektivní pravdu, nebo se snažím o to, abychom se na vše dívali komplexněji a i to je přeci objektivní pravdou. Pokud si otevřu obchod a budu prodávat jenom jeden druh zboží není to dobré. Pokud si založím firmu a budu vyrábět jeden výrobek, můžou přijít problémy. Proto zastávám i názor, že je dobré pochopit burzu jako mnohotématickou instituci. S tímto posledním názorem zde mám problémy, ale pokud budu něco vědět o TA, něco o fundamentu atd., je to v našem zájmu. Sám víš, že většina nově začínajících hned od prvopočátku začíná biflováním indikátorů, aníž by je pochopila a hledají signály, že se někde něco překříží. To je podle mého názoru špatně. Je to možná jejich subjektivní postup, ale snad se shodneme na tom, že je objektivně špatný. Já jsem člověk, který má rád diskuze, protože psaním si dokáži utřídit myšlenky a dá mě to mnohem více, než čtení. Jsem zastáncem diskuzí i se " zvýšeným hlasem ", ale za předpokladu slušnosti. Pokud něco tvrdím, je dobré pokud moje názory projdou veřejnou diskusí, protože mě můžou upozornit na chyby, nebo je musím obhajovat proti nejrůznějším argumentům. Bohužel ale zde není po tomto druhu poptávka a některé tradery spíše zajímá kolik se nechá vydělat atd. Ano je to jejich subjektivní zájem, ale je objektivně správný? Nesnažím se z burzy dělat jenom vyjímečnou instituci, protože jím není, ale beru jí jako součást života. Neberu burzu jako dogma, protože mám mnoho dalších aktivit a snad proto zjišťuji, že podobné věci se opakují v nejrůznějších oborech. Neberu burzu jenom jako nástroj k vydělávání peněz, protože to je podle mého mínění hodně málo, to jsem mohl zůstat v bezpečném zaměstnání, ale to co dělám v sobě musí mít i přidanou hodnotu v podobě, že mě to baví. Život není jenom o hamižnosti, ale úplně o něčem jiném a to je podle mého mínění další objektivní pravda. Někdo může namítnout, že peníze z burzy se mohou stát vstupenkou ke snům. Zajisté, ale záleží na tom za jakou cenu a pokud bude vysoká, pak to nedává smysl. Říká se, že peníze dnes dokáže vydělat každý a jde pouze o to, aby to bylo s co nejmenší námahou, abych se mohl věnovat v rámci možností čemukoli, abych mohl odjet v rámci možností kdykyli a kamkoli atd. Abych nemusel stále říkat, nemohu, nemám čas, protože jsem otrokem něčeho. Proto zastávám názor o co nejširší rozhledu, protože jenom tak mohu začít kdykoli a cokoli. Závěrem otázka. Je toto jenom můj subjektivní názor, nebo se nechá presentovat jako objektivní pohled, o co bychom se měli snažit všichni? Přeji hezké odpoledne.

To irk. Zdá se mě, že pletete dohromady dvě věci. Jestli si nemůžete zlato vyzvednout, pak nemůžete být ani jeho držitelem ve fyzické podobě a budete majitelem pouze nějakého druhu CP znějícímu na podkladové aktivum, v tomto případě na zlato. Pokud chcete nakoupit zlato, jak píšete, pak se musíte stát držitelem nějakého investičního instrumentu v podobě například futures. Buď ho nebudete chtít v podobě kovu a kontrakt včas prodáte, nebo tuto vstupenku můžete následně po uplynutí kontraktního termínu převézt do fyzické podoby. Nebo si můžete koupit podíl nějakého fondu, který bude obchodovat se zlatem, budete pouze jeho podílníkem a můžete ho kdykoli prodat a podkladové aktivum / zlato / se vám nikdy nedostane do ruky. Tedy. Buď si ho koupíte ve formě kovu, nebo si koupíte nějaký CP a budete pouze obchodovat s investičním instrumentem. V případě akcií je to něco podobného. Zde si koupím také CP, který bude vyjadřovat pouze adekvátní část a.s. a nikdo mě nevykolíkuje adekvátní část stolu, nebo pozemku atd. Mohu si také sám založit a.s., ve které budu 100 % vlastníkem a vše na co si šáhnu bude fyzicky moje.

To Libri. Jsem rád, že se k debatě připojil někdo, kdo tuto knihu podpořil. Včerá večer jsem ji vytáhl z knihovny a velkou část jsem si znovu po xté přečetl. Padl zde názor, že je to pouze beletrie ke čtení před spaním. Já bych si dovolil s tímto tvrzením hluboce nesouhlasit, protože toto dílo mě dalo mnoho otázek. Říká se, že dobrá kniha nutí čtenáře přemýšlet a špatná ho vede za ručičku a snaží se mu na vše dát odpověď. Kostolány se dívá jednoduchým pohledem na základy kapitálových trhů a logiku jejich pochodů. Na každém pak je aby si na tomto základě vybudoval svůj dům poznání. V tom je vynikající, protože každého, kdo o to projeví zájem, nutí pochopit souvislosti a dává velkou přidanou hodnotu v podobě toho, aby se z něho nestal biflující se podřízenec něčí subjektivní pravdy, ale aby šel svojí cestou, kterou si dokáže obhájit.Já tento způsob psaní vyhledávám. Tato kniha má další velké plus v tom, že nás nutí abychom odhodili všechny klapky z očí, vyvarovali se zůžení burzy a brali jí komplexně, protože si to zaslouží a je to v našem zájmu. Proto mám v oblibě i Eldera, který přímo říká to samé. Vítězem se může stát jenom ten, který půjde svojí vlastní cestou a bude brát moje postupy pouze jako jeden z mnoha způsobů řešení a proto moji knihu berte pouze jako návod a to ostatní si musíte udělat sami. Vypadáto, že tato kniha dokáže vyvolat rozporuplné reakce, ale z mého okolí jsem se setkal pouze s pozitivním pohledem. Možná, že je to způsobeno tím, že já a moji známí vyhledáváme v každém problému pouze objektivní základní pravdu a subjektivní nadstavbu se snažíme vytvořit sami, protože jenom tak se nedostaneme do bludného kruhu monotématismu. Velkou výhodou je i to, že pokud se bude jednat o moje řešní, dostanu se mu pod kůži a dokážu přirozeně reagovat na změny. Právě za uvědomění si této pravdy, která je mi vlastní, děkuji autorům jako jsou Elder, nebo Kostolany.

To yax. S tím co píšeš se nechá částečně souhlasit. Je to široce pojatá kniha a na závadu mohou být i popsané věci z dřívějších let, které se dnes nebudou opakovat. I mě zde některé otázky nezaujali, ale k jiným se velmi často vracím, protože mají velmi velkou přidanou hodnotu. Bude záležet na každém, co bude v této knize hledat. Pokud svoje témata nenajde, nezaujme ho, ale pokud ano, bude se k ní vracet. Pro obchodníky zajímající se čistě ID obchodováním není. Podle mého názoru jsou zde ale nádherně popsané základy pozičního obchodování v delších časových rámcích v té nejčiščí podobě a podstatě. Tyto otázky mě zajímají a nikde jsem nenalezl nic srozumitelněji popsaného. Je to sice jenom pár desítek stran, ale ty v sobě mají určitou genialitu v jednoduchosti a výstižnosti. Na toto téma jsem něco již přečetl, ale tyto pasáže v této knize stavím hodně vysoko. Proto možná tuto knihu stavím tak vysoko. Určitě je zde spousta jiných zajímavých témat a bude opravdu záležet na každém jestli tento obsah a styl psaní přijme.

Paulus. Kostolanyho burzovní seminář je vynikající kniha, ale pokud v ní budete hledat věci spojené s ID obchodováním, budete sklamaný. Je to kniha, která je široce pojatá a potěší lidi, kteří se snaží získat všeobecnější vědomosti. Výborně je vysvětlený problém závislosti burzy a ekonomických cyklů z pohledu hospodářského vývoje i psychologie. Kostolany zde svými slovy velmi jednoduše a výstižně osvětluje Dowovu teorii. Podle mého názoru by si měl každý, kdo chce obchodovat na kapitálových trzích tuto část přečíst, protože z těchto odstavců získá základní vědomosti a je úplně jedno jakému instrumentu se bude následně věnovat.

Pokud se budeme bavit o paměti trhů, pak je seriozní si připomenout, že ta je hlavně spojovaná s cenovými pohyby v delších časových rámcích v návaznosti na ekonomické cykly. Podle mého názoru není správné, pokud do této problematiky budeme zahrnovat i denní pohyby, protože ty nemají ze širšího pohledu téměř žádnou vypovídající hodnotu. Sám Dow více než před sto lety tyto pohyby zahrnul mezi bezvýznamné denní kolísání. Grafové formace se nechají nalézt ve všech časových rámcích, ale určitě se shodneme na tom, že pokud se tvoří v delších časových rámcích, pak mají větší procento úspěšnosti a pokud budeme tento rámec zkracovat, sníží se i jejich serioznost. Vysvětlení je jednoduché. Pokud se nám pattern tvoří několik měsíců, můsí v něm být mnohem více zpráv, nálady a samozřejmě i určité paměti. Pokud se nám vytvoří během deseti minut, pak je v něm i velké procento náhody, protože se může jednat pouze o nic neříkající pidi pohyb, který nenalezneme již ani na hodinovém grafu. Pokud se budeme bavit na toto téma dále, pak nejvýstižnější součástí TA budou S/R úrovně, protože ty jsou založeny pouze na paměti ceny. Pokud bychom si dali vedle sebe časové rámce od pětiminutových, po měsíční, pak důležité hranice ceny najdeme v těch delších. V kratších naprosto bezvýznamné a co je podstatné, o těch důležitých nebudeme mít žádný přehled, protože nám budou zákonitě unikat. Proto opět pokud se budeme bavit o cenové paměti, musíme do nich zahrnout pouze ty první, protože ty se opět budou vázat pouze na paměť, která bude pro trhy relevantní. Pokud se měří výkonnost fondů podle indexů, nic proti tomu, ale to není důležité, protože jsem měl na mysli něco jiného. Je to neskušenost vrcholových managerů s touto problematikou. Nikdy tuto situaci nezažili. Stačí si to přirovnat k běžnému životu. Pokud skončím školu a budu v zaměstnání řešit svůj první problém, strávím nad ním hodiny času. Možná za rok při podobném problému mě budou stačit desítky minut, protože z paměti si již vytáhnu zaběhnuté stereotypy. Smysl věty MINULÁ CENA JEŠTĚ NEZARUČUJE CENU BUDOUCÍ, je hlavně v tom, že nám má připomenou chybný postup s vyseděním ceny. To není odvážná spekulace, ale nutnost abychom se tomuto postupu vyhnuli, i když zde argumentujete s příklady, které vyšly. Já jsem uváděl odstrašující příklady a ty jsou pro mě relevantní, protože je přeci chybou, pokud vstoupím do pozice a zbavím se možnosti kontrolovat svoje peníze. Že to může vyjít, to není argument pro tyto postupy.

Problém paměti trhu je mnohem složitější, než pravdivý závěr, že házení korunou je úkon bez paměti. Vývoj trhů je přímo závislý na vývoji ekonomických cyklů. Stačí se podívat na tyto stránky, kde se shromažďují hlavně ID obchodníci, kteří převážně preferují krátké časové rámce a stačí jim pohled do budoucnosti v horizontu maximálně desítek minut. Pak z tohoto zjištění můžeme zevšeobecnit závěr, že převážná část obchodníků z této skupiny nemá žádnou paměť z pohledu vývoje cyklů. Prošli jsme si velkým ekonomickým poklesem, který neměl nic společného s přirozenou ozdravnou recesí, která je způsobená předvídatelným hospodářským vývojem, ale recesí, za kterou může lidský faktor, který dovolil vznik velké bubliny na hypotéčním trhu. Následující závěry poukazovaly i na to, že převážná část lidí, kteří byly v té době ve vysokých funkcích, pocházela z mladší generace, která zažila převážně růstový vývoj trhů a neměla žádné zkušenosti s tímto vývojem a na vzniklou situaci neměli šanci správně zareagovat. Pro příklad se stačí podívat na vývoj domácích akciových fondů, kdy se vedením podařilo znehodnotit majetek na 25 % ceny maxima ze začátku krize. Pokud se podíváme na jejich portfólia v době růstu, pak byly tvořeny bankami a komoditními firmami. Přišla krize a oni s nimi neudělali nic, i přesto, že se jednalo o firmy, které budou krizí postiženy nejvíce. Žádná snaha o přebudování majetku do defenzivnějších oborů. I zde můžeme použít zjednodušený závěr o jakékoli absenci paměti. Možná, že by tito lidé byli dobrými ekonomi v podnikové sféře, ale na kapitálových trzích se jim moc nedařilo. Když se podíváme do TA, pak důležitou roli hrají S/R úrovně, které jsou založené na paměti ceny. Zároveň ale platí, že jejich důležitost se v čase snižuje až nakonec zmizí, protože se vytratila i paměť trhu. Na druhou stranu je dobré si připomenout i fakt, že paměť nám může někdy i uškodit, pokud se na ní příliš spoléháme. Stačí si připomenout pravdu, kterou zvýrazním. MINULÁ CENA JEŠTĚ NEZARUČUJE CENU BUDOUCÍ. A opět můžeme vspomenou spousty obchodníků, kteří začali obchodovat v růstové trajektorii trhu, drželi pozice přes celý pokles a dnes si nalhávají, že si cenu vysedí a nejsou schopni pochopit, že se cena na jejich nákupku již nikdy nevrátí. Na trhu se opakují stále stejné záležitosti, ale často nejsme schopni správně reagovat, protože jsou založeny na strachu a i když nám nechybí paměť, může nám chybět například odvaha. Na téma paměti a její obsence by šlo napsat mnoho postřehů, ale není to jednoznačné téma.

To radim2. Kapitálové trhy jsou závislé na ekonomických cyklech, které se stále dokola opakují. Časem dochází i k velkým propadům, ve kterých zůstane spousta obchodníků. V některých případech to jsou stále ti samí, kteří se nachají opět nachytat, v jiných případech to jsou noví, začínající, kteří doplácejí na svojí naivitu. Když se podíváme na trhy z většího odstupu a budeme ho zkoumat ze všeobecnějšího pohledu, pak nabudeme dojmu, že zde určitá paměť chybý, protože se vše opakuje s naprostou přesností stále dokola. Stejné situace, stejné chyby atd. Házení mincí je založeno pouze na náhodě a toto rčení v závislosti ke kapitálovým trhům se vztahuje na obchodníky, kteří vstupují do pozic podle náhodných úsudků, které nemají žádný relevantní základ. Vstoupím, ono to nějak dopadné a když to nevýjde, budu to muset vysedět.

Na odlehčení zde předkládám jeden článek, který mě zaujal, protože ukazuje jednoduchou formou zajímavý pohled na TA. Když se nad ním blíže zamyslíme, musíme s mnoha věcmi souhlasit. NA OBHAJOBU TA. Autor: Jiří Soustružník Jak mít s malým rizikem za rok milión? Začít s milióny dvěma a celý rok investovat podle pouček technické analýzy (TA). Toto přátelské rýpnutí do technických kolegů má z části základ v tom, že jednoduše nevěřím, že když zakryji půlku nějakého grafu, oni mi ve více jak 50 % případů podle nezakryté části řeknou, co jsem zakryl. Přesto TA v podstatě fandím: Technické nejasnosti TA je v principu založena na uvažování typu “doposud se něco (ne)dělo, tudíž je více (méně) pravděpodobné, že se to (ne)bude dít dále”. Jinak řečeno, bavíme se o tom, zda trhy mají paměť, či ne. Zastánci TA tak mohou podlehnout tzv. omylu hráčů, který se dá krátce popsat následovně: Při hodu mincí je pravděpodobnost, že padne strana A 50 % a strana B také 50 %. Pravděpodobnost, že padne dvakrát za sebou strana A je 0,5 x 0,5, tedy 25%, pravděpodobnost, že padne třikrát za sebou je 12,5 %, atd. Nyní si představme, že už nám padla již dvakrát strana A. Někdo může ohledně dalšího hodu argumentovat, že protože by to byl třetí hod se stranou A za sebou, je pravděpodobnost A nyní oněch 12,5 %. Není to tak, mince “nemá paměť” a i kdyby v předchozích hodech padla stokrát strana A, je nyní pravděpodobnost jejího hodu opět 50 %. Těch 12,5 % platí pouze před všemi třemi hody. Co říkají o TA data? Ben R. Marshall, Rochester H. Cahan a Jared M. Cahan si dali tu práci a otestovali 5.000 (slovy: pět tisíc) pravidel a pouček TA a to ve 49 zemích světa. Podle nich „existují určité důkazy“, že o něco lépe fungují na rozvíjejících se trzích, což je v souladu s dalšími studiemi, které ukazují na menší efektivitu těchto trhů. Celkový závěr je ale jednoznačný – tato pravidla nejsou zisková, respektive „nepřidávají hodnotu nad rámec toho, co se dá považovat za náhodu“. Že to doposud nezní jako slibovaná obhajoba TA? Ta přichází nyní, nejdříve ze strany jiných studií: Pokud chceme vydělávat jen tak, že budeme do grafů kreslit další čáry a křivky, prohrabujeme se možná různými výzkumy na téma TA. Neustále na nás pak vyskakuje dílo jménem „A Quantitative Approach to Tactical Asset Allocation“ (Mebane T. Faber, 2006, The Journal of Wealth Management). Není divu – obsahuje přesně to, co hledáme: jednoduché technické pravidlo které prý funguje. Autor (jdoucí ve stopách knihy „Stocks for the Long Run“ od Jeremyho Siegela) na datech jdoucích do roku 1900 testoval využití jednoduchého klouzavého průměru, který slouží k dosažení „návratnosti akcií a rizika dluhopisů“. Testované pravidlo zní: Kupovat, když cena v daném měsíci převýší desetiměsíční klouzavý průměr; prodávat, když pod něj klesne. Obhajobu TA ale nezakládám na „boji“ jednotlivých studií (ta druhá je pro mne zajímavá spíše z pohledu „stop loss“ managementu, protože eliminuje nutkání ztráty vysedět). V jádru věci je totiž to, že dualismus technická vs. fundamentální analýza je umělý (stejně jako všechny jiné). Pokud například při valuaci společnosti projektuji „fundament“, projektuji ho stejně jen na základě TA – nějak extrapoluji minulost. Nenechme se zmást, že si danou proměnnou (hodnotu společnosti) rozložím na x dalších proměnných (tržby, marže, investice...). Bez ohledu na to, na jak drobné střepy to rozbiji, každý střep v podstatě projektuji technicky. Fundamentální analýza tak je pouze jinak zabalená TA (jinak řečeno, onu „budoucnost“ jsme schopni vnímat jen skrze „minulost“). To ji ale nestaví automaticky na roveň „hrubé“ technické analýzy – například u projekcí ceny akcie. Její přidaná hodnota je právě (a jen) v rozložení si problému na smysluplný počet smysluplných proměnných, které pomohou lépe pochopit, či možná lépe se vcítit do problému.

To Augustinus. Jsem rád, že jsi začlenil hledání odpovědí v tradingu do kontextu hledání nějaké globálnější pravdy, protože zde můžeme nalézt další velký omyl v podobě pohledu na kapitálové trhy, jako na něco vyjímečného. Přitom se jedná o způsoby řešení, které používáme v životě poměrně často. Hledání jakékoli pravdy nás nejdříve dost " bolí ", ale v okamžiku kdy ji nalezneme, pochopíme, že je velmi jednoduchá. To samé platí i v tradingu. Myslím, že nemá cenu ani budování nějaké strategie z pohledu pevně daného procentuálního zhodnocení. Základem je vybudování profitabilního obchodního systému a je úplně jedno na čem je založen. Vše další pak záleží na celkovém fundamentu, kdy se musíme chránit proti jeho negativům, aby nás nepřeválcoval a jet na jeho pozitivní vlně, v dobách výhodných našemu systému. Proto můžeme mít jeden rok zhodnocení 100 % a následující období pouze 10 % atd. Základem je jedna velká pravda, která nám říká, že jsme nepodstatné nic, v jehož zájmu je ctít názor davu. Výtěžnost trhů se mění a naše úspěšnost se měří tím, kolik procent jsme schopni získat z teoretického maxima.

To Olympusko. Cituji několik vět z Vašeho článku. Vždycky většina průměrných článků o forexu, o psychologii, o disciplině, o "správné cestě jak má být" má stejnou intonaci, která mezi řádky praví, že trader a trading jsou věci natolik standardizované, že můžeme mluvit o jakémsi obrazu "obyčejného tradera". A právě tomu jsou většina doporučení určena. Onen půvabný český Honza, který si koupil základní forexovou literaturu a rozhodl se touto cestou vydat. Zkušení vědí, jak to s nim bude krok za krokem. Je to zajímavé až zábavné, ale praktický každý článek na finančniku (aspoň od doby, kdy jsem tento server objevil, a to není více než rok) je v úplném rozporu s mou osobní zkušenosti a se vším v mém životě, co se týká forexu. Dozvěděl jsem se z článků v kategorickém stylu, že efektivní diverzifikace rizik, objemu a kapitálu při dlouhodobém obchodování na AOSech je možná (pouze?) se zapojením více trhů. Že "spravný" trader snad má standardizovaný životní styl jako ten imaginární americký miliardář, nedává najevo, že je bohatý, užívá si přírody a chodí snad v trenýrkách a ve starém svetru Neustále před očíma vidím věty typu "Trading je o...", "disciplina je o...", "věřit sám sobě, mít sebejistotu atd." Pěkně a výstižně napsané. Při čtení nejrůznějších doporučení prožívám podobné dilema. Nejsem žádným obdivovatelem všeobecných pravd, protože ty ani nejdou napsat. Samozřejmě, že existují neoddiskutovatelné základy, které musíme plnit, abychom mohli být úspěšní, ale to ostatní si musíme zvolit sami, protože zde neexistují všeobecné pravdy. Každý jsme jiný, každý jsme se narodili s jinými dispozicemi a proto každý musíme vybudovat systém na základě své subjektivní pravdy. Na tomto místě budu parafrázovat Elderův názor, který sem patří. " Každý jděte svojí vlastní cestou a moje řešení berte jenom jako můj návod." Velice výstižná pravda, kterou bychom si měli vzít za svou. Přeci je velkou chybou, pokud se budeme po druhých jenom opičit a myslet si, že když je v systému XY profitabilní Franta, musím být i já. Věřím, že je strašně jednoduché používat v jakékoli činnosti nějakou berličku, ale zaručí nám úspěch ? Já si myslím, že v tomto postupu žádnou záruku nenalezneme. Tu dosáhneme pouze v hledání naší subjektivní pravdy, která musí samozřejmě vycházet ze všeobecně známých objektivních základů.

To Adik. I kdyby zde chtěl někdo zveřejňovat svoje účty, nemělo by to pro nás žádnou relevanci, protože neznáme všechny okolnosti. Spíš by nás mělo zajímat zhodnocení některých nástrojů na trhu a s těmito se pak srovnávat. Například v roce 2009 se nechaly peníze investované do některých akciových fondů zhodnotit 100 % úrokem. To by bylo zajímavé srovnání, které by sloužilo jako zrcadlo naší úspěšnosti, nebo našeho marného snažení. Aby mělo naše obchodování nějaký smysl, měli bychom vždy být nad průměrným zhodnocováním investičních nástrojů, typu fondů atd. Pokud toho nejsme schopni, pak choďme do práce a svoje peníze svěřme bankám. Sice toho moc nedostaneme, ale riziko bankrotu tu nehrozí.

yax. Tvoje zjednodušení na pouhé řízení rizika, beru, protože to k úspěchu naprosto stačí. Pochopení základů psychologie trhů, je již součástí mého obchdního systému. Já nejsem příznivcem statistických analýz, protože nevyhovují mému pohledu. Moje logika tkví v tom, že pokud obchoduji současnost, potřebuji okamžitou náladu davu a tu mě může dát pouze psychologické momentum a né statistika, tedy výsledek starých dat. To už se ale dostáváme na jiné pole a je na každém, co si zvolí a podle čeho bude obchodovat. Závěrem tedy mohu napsat, že řízení rizika je primární věcí a pochopení psychologie trhů je základ mého obchodního systému, se kterým jsem se identifikoval.