Asdareel

Bangladez: Řekl bych, že vstupovat do uvedeného spreadu v půlce dubna je docela pozdě, podle mých předběžných kalkulací to vychází tak na počátek až polovinu února. Zkuste třeba uvedené propočty udělat se vstupem kolem 10. února.

Bangladez: Na této analýze pracuji a podobně jako pšeničné analýzy ji opět dám na tento server. Předběžně můžu říct, že tento spread vykazuje podobmý pattern jako pšeničný spread May - Jul, jedná se opět o spread mezi posledním kontraktem staré a prvním kontraktem nové sklizně. Z Vašich výsledků vyplývá, že je tento spread výnosný, ačkoliv výnosy nejsou nijak oslnivé. Osobně bych si velmi rozmýšlel vstup kdyby se cena spreadu nepohybovala alespoň kolem 0. V současnosti se pohybují kolem 0 ceny spreadu Jul09 - Sep09 a Sep09-Dec09, to znamená, že na obou těchto spreadech je potenciál. Je ovšem třeba být opatrný, protože do expirace je ještě daleko a ceny mohou ještě stoupat, což by znamenalo riziko drawdownu.

Zvědavec: Já můžu stáhnout datové soubory, nyní když jsou opět na netu k dispozici, udělat jejich analýzu a vydat i doporučení na otevření pozice. Problém je ten, že se jedná o činnost poměrně časově náročnou, kterou musím vykonávat ve svém volném čase. Radši bych to dělal profesionálně.

Zvědavec: Zřejmě si pořád nerozumíme. Ano, v únoru již bývá březnový kontrakt levnější, než květnový, rozdíl cen jse pohybuje cca okolo 10. Tedy cena březnového - cena květnového je cca -10. Chování tohoto spreadu je takové, že pokud nastane příležitost ke vstupu, což nebývá každým rokem, tak zpravidla mezi polovinou září a koncem října, kdy cena březnového kontraktu vystoupí výše než cena květnového kontraktu. Někdy ale k tomuto jevu nedojde, takže příležitost ke vstupu nenastane. Letos se právě zdá, že taková příležitost nebude, protože cena květnového kontraktu je cca o 14 výše, nežli cena kontraktu březnového, takže na tomto ani na jiných spreadech není v současnosti žádný výnosový potenciál.

ZVědavec: Kdepak, čas na vstup rozhodně není. Ten by byl, kdyby březen byl výše, než květen. To v současnosti není - naopak, cena spreadu březen - květen je -14 - spread je tedy zhruba na své cílové hodnotě (a spíše ještě pod ní). Na uvedených grafech je to obráceně - spread oceňují jako květen - březen. Spready zemědělských komodit vykazují v době, kdy se kratší noha spreadu blíží expiraci, klesající nebo aspoň nerostoucí charakter. Ovšem pozor - v případě, že cenu spreadu počítáme tak, že od ceny kratší nohy spreadu odečteme cenu delší nohy spreadu. Protože v různé literatuře se můžeme setkat s oběma způsoby oceňování spreadů, musíme vždy dávat pozor na to, jaký konkrétní způsob se v té které publikaci používá.

ad historická data: S potěšením jsem zjistil, že historická eod data jsou opět k dispozici na stránce www.accesstrading.com v textovém formátu

Bangladez: Dříve jsem data bral ze stránky www.futuresguide.com, bohužel od loňského října tato stránka již nefunguje. Novější data mi posílá kolega Krakra, rád bych si ale pořídil program trackntrade, jehož součástí jsou i historická data. Výpočty samozřejmě provádím programově, vytvořil jsem si na to vlastní aplikaci.

Možná to zde bude poněkud OT, ale v současné době doporučuji sledovat kukuřičný spread Sep09 - Dec09. Prosincový kontrakt je na kukuřici prvním kontraktem nové sklizně, podobně jako červencový kontrakt je prvním kontraktem nové sklizně u pšenice. A předběžně mohu říci, že kukuřičný spread Sep - Dec vykazuje podobné patterny jako pšeničný spread May - Jul. V minulých dnech se pohyboval kolem +10, lze tedy předpokládat, že se tam vytváří určitý výnosový potenciál. Myslím, že na vstup je ještě brzy, očekávám optimální dobu ke vstupu někdy počátkem roku, nicméně doporučuji tento spread pečlivě sledovat. Podrobnou analýzu vypracuji a samozřejmě se zde objeví :)

OPRAVA: ...od ceny kratší nohy spreadu odečtu cenu delší nohy spreadu..."

Bangladez: Ve všech mých analýzách se VŽDY prodává kratší noha a kupuje delší noha. Například v první analýze (analýza spreadu březen - květen) jena str. 12 uvedené výslovně: "V následujících úvahách bude pojem „otevření pozice“ vždy znamenat prodej březnového kontraktu a nákup květnového kontraktu stejného roku." Jinými slovy prodej kratší nohy a nákup delší nohy. A to se týká všech pšeničných spreadů a soudm, že i dalších kalendářních spreadů zemědělských komodit. Jinak spread opravdu oceňuji tak, že od ceny kratšího spreadu odečtu cenu delšího spreadu. V literatuře existuje mnoho způsobů oceňování a tento mi přijde nejlogičtější. Celá strategie je založená na spekulaci na pokles této ceny s blížící se expirací kratší nohy spreadu. Pokud se týče aktuálních cen těchto spreadů, tyto ceny se opravdu pohybují v uvedených relacích. Co z toho pro účely obchodování dle našich strategií vyplývá? Vyplývá z toho skutečnost, že v současné době tyto spready se pohybují +/- kolem svých cílových hodnot, tudíž nemají výnosový potenciál a není tedy žádný signál ke vstupu do pozice. Musím upozornit, že pokud by tento signál byl, jednalo by se o transakci "Sell May 09 Wheat / Buy Jully 09 Wheat" - máte to obráceně ;)

Zvědavec: Moje strategie spočívá v tom, že víme, jakých hodnot spread dosáhne s minimálním rozptylem a přesně víme, kdy jich dosáhne. Máme tedy solidně zafixovaný výstup a proto můžeme vstup plánovat s velkou jistotou. Naproti tomu pokud bychom chtěli sázet na rostoucí spread během léta, je třeba si uvědomit, že 1) nevíme, zda se spread opravdu vydá do uptrendu - i kdyby nějaký technický indikátor signalizoval vstup, může se jednat jen o náhodné kolísnutí 2) nevíme jakých hodnot dosáhne a 3) nevíme kdy dosáhne svého vrcholu. Za těchto okolností se tedy tento postup se podobá klasickému obchodování s jednou pozicí ve futures kontraktu podle technických indikátorů, se všemi riziky, nutností mít stoploss apod.

to Zvědavec: Já bych raději na této strategii už nic nevylepšoval. Je třeba si uvědomit, že příležitost ke vstupu nebývá každý rok - letos třeba jsou pšeničné spready již na svých cílových hodnotách a prozatím nic nenasvědčuje tomu, že by se chtěly vydat vzhůru a vytvořit tak solidní výnosový potenciál. Samozřejmě není všem dnům konec, ale prozatím to nijak dobře nevidím.

Super článek a super inspirace, díky :-)

2lubi: Já jsem to vyzkoušel na IB. Každý obchodník má zřejmě jiné marginy, které se navíc pořád mění.

Bangladez: Obchoduji přes Interactive Brokers, tam když si založíte ostrý účet tak si zároveň můžete založit účet pro simulované obchodování, který je naprosto k nerozeznání od ostrého účtu - s jediným rozdílem, že peníze nejsou skutečné.

Bangladez: Marginy se pořád mění. Pamatuji se, že loni byl initial margin na wheat futures 2025 USD, udržovací 1500 a na spread taky. Právě jsem provedl pokus se simulovaným účtem a initial margin je 4050 USD, maintenance (udržovací) margin je 3000 USD na jeden kontrakt long nebo short. U spreadu je initial margin 810 USD a maintenance margin 600 USD. Pořád se to mění, je třeba to vyzkoušet a sledovat.

to radim2: přes interactive brokers

radim2: Děkuji za tip, bohužel v datech je uveden pouze aktuální kontrakt a to pro analýzu spreadů nestačí, potřebuji ceny po jednotlivých kontraktech.

Jiří: Dle mého názoru to je cesta do pekla. Problém s volatilitou je, že se pohyby nedají absolutně předvídat, na rozdíl od trendu. Byl bych rád, kdyby i ostatní připojili svůj názor.

Jano: Otevírat dvě pozice s účtem 10 000 USD podle strategie 5 by určitě výhodnější nebylo, resp. bylo by to výhodnější v roce 2007 pro kontrakty expirující v r. 2008. Ale všimni si, že hodnoty RRR jsou většinou příznivější pro strategii 6 - jedná se o časovou diverzifikaci rizika. Minimální velikost účtu se snažím odhadnout podle marginu a maximálního drawdownu. V případě pšeničného spreadu je margin cca 2400 USD, takže při 5000 USD účtu vezme necelou polovinu, což odpovídá teorii. Ale i podle této teorie by měl margin představocat cca třetinu účtu, proto tvrdím, že je lepšíít vyšší účet (6000 - 7000). A je třeba počítat s drawdownem v případě spreadu březen - květen ve výši cca 1000 - 1200 USD. I z tohoto pohledu je 5000 naprosté minimum. Na druhé straně jen těžko můžeme chtít, aby očekávaný drawdown představoval maximálně 5-7% účtu - v takovém pípadě bychom potřebovali cca 20 000 USD na tento spread, což mi přijde vzhledem k míře jeho konzervativnosti a rizika až příliš opatrné.

Jiří S. Napsal: ------------------------------------------------------- > Mám takový dojem, že čím větší drawdown, tím větší > zisk. Takže co kdyby se ten spread otevíral až, a > třeba i jen tehdy, vykazuje-li dostatečně zajímavý > drawdown? > > Nebo-li s malým balíkem si mohu troufnout jen do > velkých úletů a ještě mít v rezervě minimálně > jeden investiční zachraňovací balík plus rezervu > na daně, stan a suchary. > > Jinak snad nestřílet a čekat na lepší > příležitosti. > Já to tak dělám... > > Když už to člověk nevydrží a pozici při > protipohybu zavře (což nemusí být nutně ve ztrátě) > tak by asi byla škoda ji znovu na stejné ceně či > vlastně na mnohem lepší ceně neotevřít když to > vlastně vždy skončí tam kde má. > > Taky mě ještě napadá vybrat si statistický zisk > dřív pokud tam je a nehamounit a jen v případě že > se spread výrazně vylepší tak znovu naskočit a > vsadit i ten vybraný zisk. > > Volatilita by měla být přítelem především malých > účtů, ty velké ať si hrajou na trendy. To je velmi nesprávný názor. Volatilita představuje riziko, nikoliv příležitost. Je to přesně naopak - ne čím větší drawdown, tím větší zisk, ale čím větší výnosový potenciál, tím vyšší volatilita a tedy i drawdown. Volatilita je riziko a riziko hrozí hlavně drobným traderům. Nikdy nevíš, kdy k drawdownu dojde a jak bude velký - můžeš se snažit ho jenom odhadnout a pojistit se proti němu. JInak samozřejmě zdrojem výnosu jsou trendy.

Jano: kdykoliv v průběhu dne, u spreadů až tak nezáleží na open, close apod., i ve spreadových analýzách se vždy počítá s jedinou denní hodnotou, zpravidla close. PaJaSoft: Problém je jen v likviditě těchto mini kontraktů. Je velmi obtížné pozici exekuovat, zvláště u vzdálenějšího kontraktu. Dále je problém se z toho vyplývajícím bid-asked spreadem, který bývá kolem 100 bodů. To znamená, že již v okamžiku otevření pozice jsme ve ztrátě 1000 USD vyplývající jen z tohoto rozdílu (cena 1 bodu v minikontraktu pšenice je 10 USD). Samozřejmě, pokud by tyto trhy byly likvidní a bid -asked spread činil jen cca 0,25 - 1 bod jak je tomu v případě plných kontraktů a kdykoliv by bylo možné pozici zobchodovat, byly by tyto mini trhy úplně ideální pro začínající tradery, i z hlediska psychologie obchodování - přece jen by nehrozily pohromy v takové míře, jako v případě plných kontraktů. Doufejme, že se i tyto mini trhy rozjedou.

Jano: to je právě ta 11. strategie, její druhá tabulka - otevírání pozic postupně 1.12., 1.1., 1.2. a 1.3. v případě, že cena spreadu je alespoň +30 a je pod týdennám MA. Pozoce se v uvedených termínech otevírala jen pro expiraci 2008 - v jiných letech nebyla splněna kritéria, zejména cena spreadu již byla dole. U spreadu 2008 zůstal vysoký výnosový potenciál a zároveň došlo k podstatnému uklidnění, pravděpodobně proto, že počátkem března již byly údaje o úrodě 2008 známy a již nedocházelo k fundamentálním šokům, akže cena plynule poklesla. Nelze samozřejmě očekávat, že by k této příležitosti docházelo každý rok, ale pokud k ní dojde, je pravděpodobně možné otevřít pozici s podstatně nižším rizikem. Samozřejmě by bylo dobré, kdyby tyto úvahy a analýzy byly podloženy ještě fundamentální analýzou - což už je ovšem týmová práce.

Provedl jsem určité úpravy a požádal správce stránek o aktualizaci, snad to nyní již bude jasné.

Jinak jsem moc rád, že analýza vzbudila zájem a že ji čtenáři opravdu pečlivě studují. Skutečně se domnívám, že by se dal dát dohromady kvalitní think tank ;-)