jaaan

Foglik: O obchodovani spreadu toho vim dost. Nicmene je mozne, ze muj konzistentni nazor neni kompatibilni s tvym (mozna konzistentnim) pohledem na vec, a pak oba dva hazime hrach na stenu. To je zivot. Ja jsem jen konkretne a vecne reagoval na konkretni fakta v tvem prispevku a nikde neni zadny rozpor ani nepravda. Argumentoval jsi likviditou (v tvem pojeti dennnim volume) a vysi marginu v konkretnim futures spreadu k dnesmimu (vcerejsimu) dni. Jenze dnes bys do toho spreadu nevstupoval, pac tam neni velky potencial zisku (10 ticku?). Vstupoval jsi do nej pred mesicem nebo jeste driv, a tehdy byla likvidita mnohem mensi (10-20K denne) a margin pravdepodobne vetsi. A to znamena v prumeru vetsi transakcni naklady, mensi procentni zhodnoceni, a vetsi problemy s likviditou pri vetsim objemu. Tenhle obchod se povedl, gratuluju, spread se pohnul o jeden a pul bodu. Hole futures se mezitim pohnuly o vic nez 10 bodu a mezitim mnohokrat o nekolik bodu nahoru a dolu. Kdyby se stejne dobre jeden delsi swingovy obchod v holych futures v tomto obdobi, vychytas 10 bodu. To znamena, ze abys vydelal na spreadech stejne dolaru, musel bys mit 10x vetsi pozici, coz jsou 10x vetsi transakcn naklady, a 10x driv (pri stejne vysi uctu jako ve futures) narazis na problem s likviditou, kdy uz budes neumene moc hybat trhem a tim se pripravis o vetsinu zisku. To jsou vsechno trivialni a pravdiva fakta, s tim se neda hnout. Ale pokud obchodujes s jednim kontraktem, likvidita a transakcni naklady te netrapi, a nez se dostanes na 100 lotu, budes mit dost casu na premysleni. Jeste jednou hodne stesti Jan

Foglik: Sorry, tvoje konstrukce jsou ciste fiktivni. Napred jsi tu mluvil o spreadu prosinec versus leden, a argumentoval aktualnim volumem na techto kontraktech, pak tu postnes mesic starej graf, kdy ty objemy byly uplne jiny, a jina byla i likvidia a bid ask spread. Obchodoval jsi tyhle kontrakty, nebo to posuzujes jen z historickych grafu teoretickych transakci? Jestli te nezajimaj transakcni naklady a slip, tak pak muzu poprat jen hodne stesti. Jan

Foglik: Ten margin je $175 z dobreho duvodu: protoze se ten spread skoro nehybe. Aby ten spread udelal stejny dolarovy pohyb (tj. potencialni zisk) jako jeden holy futures kontrakt, musel bys otevrit nekolik desitek kontraktu, platit komise nekolik stovek dolaru, a pravdepodobne bys mel minimalne dalsich nekolik stovek slip. V tom je ten drobny rozdil. Jan

Ale to odbiham od tematu. Predevsim jsem chtel podekovat za vyborny clanek. Sam obchoduju AOS ctvrty rok, vetsinou komoditni trhy a vetsinou ten obchod trva spis nekolik dnu, a vysledky mam vesmes velice podobne. Nejak to jde, ale casto velke vykyvy nahoru a dolu, a na konci roku je clovek rad, kdyz ma nekolik desitek procent zisku. Tak je dobre mit realne srovnani, jak je na tom nekdo jiny. Porad se snazim to vylepsovat, ty pokroky jsou pomale a da to spoustu prace, ale nejak to jde a kdyz to takhle pujde jeste deset let, budu spokojeny. Jan

Foglik: jak velky pohyb byste na tomto spredu chtel zobchodovat? 5 ticku? Mozna 10? To znamena obchodovat prakticky bez slippage, aby se zaplatily ztratove obchody, komise, a jeste abyl nejaky zisk. Kolik kontraktu se da nakoupit, aniz bych pohnul trhem? V te rope mozna 10, takze se zisk bude pohybovat ve stovkach dolaru na obchod.

Tomnes: Take v akciovych indexech obchoduju jen breakouty ve smeru trendu a take jsem stravil nemalo usili snahou o nalezeni protitrendoveho algoritmu, ktery vychyta pohyb, kdy se cena vraci k prumeru. Vychazi mi, ze jsou vyrazne rozdily v dynamice jednotlivych trhu. U akciovych indexu je vyrazna ta breakout slozka, kdy cena, pokud se pohnula o urcity kus, ma tendenci jit jeste o kus dal. U jinych trhu, predevsim forex futures, ale i nekterych zemedelskych komodit, mi zase moc nefunguji breakouty, ale krasne tam funguje mean reversion. Tudy se to da diversifikovat. Pohyby v akciich a v menach jsou provazane, nicmene v nekterych trzich se lepe funguji breakouty ve smeru trendu, v jinych opacne pohyby. Jan

Tomnes: Presne takovy algoritmus (EMDragon) ted taky mechanicky obchoduju na SP mini. Vidim, ze mate i zhruba stejnou frekvenci obchodu a zisk na obchod. Tak snad to nezavisle na nas neprislo dalsich tisic traderu a jeste to bude nejakou dobu fungovat. Jan

Dobry den ve spolek, rad bych se pripojil skoro ke vsem myslenkam tohoto clanku a povzbudil ostatni, kteri to zkousi touto cestou. AOS muzou fungovat. Ja sam je zive prozozuju pres 2 roky, oba roky jsem zhodnotil ucet o nekolik desitek procent, a vydelal jsem si tim na zivobyti. Na druhe strane to zdaleka neni tak jednoduche, jak se to na zacatku jevi (i me se to tak jevilo). Predtim jsem absolvoval mnoho pokusu a omylu a nekdy i realnych financnich ztrat. Mechanickou cestou (treba pres ty GA) jde najit spousta algoritmu, ktere na historii generuji pohadkove zisky, ale na zivo nefunguji. Hromadu casu jsem take stravil tim, ze jsem se pokousel programovat ruzne systemy, ktere se popisuji v knihach o tradingu, ale ty nefungovaly bez vyjimky vubec nikdy. I kdyz autor poskytne vycet mechanickych pravidel, ktere vydava za funkcni, tak primocare prenesene do programu typicky nefunguji ani na historii, natoz v realu. Nakonec jsem si v trhu sam nasel nejake pravidelnosti, zakladni kostru na systemu vymyslim sam, a GA pouzivam k doladeni parametru. Jak pise Tomas, vetsinu algoritmu pak na zivo nikdy nenasadim, a i s temi nasazenymi obcas prijdou dlouhe a velke drawdowny, ale v prumeru se da vydelat. To je jako se vsim v tradingu (a zrejme i v jakemkoli jinem byznysu) - na svete sedi tisice, mozna desetitisice lidi, kteri maji sofistikovane postupy, kterymi hledaji v trzich patterny a mechanicke pravidelnosti a pak je zpenezuji. Kdyz se na chvili objevi neco prilis napadne pravidelneho a ziskoveho, tak si toho vsimne spousta z nich a zacnou to obchodovat tim se to pokazi. Vetsina tech automatickych algoritmu je v takove sede zone, ze podle serioznich statistickych testu ty pravidelnosti jeste nejsou vyznamne, ale trader s urcitou znalosti trhu a zkusenostmi si na vsadi, a v prumeru se da vydelat. Pro velke financni instituce takove honeni nejistych malych pohybu s nekolika kontrakty neni zajimave, a mezi drobnymi tradery ma asi malokdo dost vule a discipliny, aby to dotahnul k vydelkum, ale jde to. Jan

Ještě jsem chtěl poděkovat Tomášovi za inspiraci na nové AOS. Zkusil jsem udělat pár variací na to, jak v článku naznačuje ten jednoduchý breakout systém a po troše hledání a bloudění to opravdu dává krásné výsledky. Hlavně ten nárůst intradenní volatility jako podmínka pro vykonání stop příkazu. To je nový a mocný trik, který určitě v praxi využiju. Líp než exit na close mi pak funguje zůstat v obchodu několik málo dní. Díky. Jan

Je to tak, určitě je lepší, když se člověk o investice a finance zajímá a sám si je aktivně zhodnocuje. V tom s Vámi, a s tím článkem, naprosto souhlasím. A čím víc se toho naučí a čím víc úsilí tomu věnuje, tím má větší šanci, že dosáhne zajímavých výsledků, mnohem lepších než banky a běžné investiční produkty. K radám prodejců finančních produktů a různých poradců je lepší přistupovat skepticky, protože řada z nich je ve střetu zájmu a jejich provize se neodvíjí od toho, jak jejich rady budou klientům užitečné. A o trzích toho často moc nevědí, jen se naučili vychválit a prodat nějaké produkty. Ale přece jen bych se ještě zastal toho dlouhodobějšího investování, a třeba i do akcií, a třeba i s dlouhodobými drawdowny. Spousta lidí má práci, která je naplňuje a věnují jí většinu času a hodlají ji dělat, dokud to půjde, třeba ještě 30 let, a nechtějí věnovat úsilí studiu financí a trhů. Vhodnou strategií v takovém případě může být každý měsíc poslat část výplaty třeba do nějakého akciového investičního fondu, nebo za to přímo nakupovat nějaké stabilnější akcie, nic neřešit, a držet. Pravidelným přikupováním se zprůměrují lokální vrcholy a dna, takže se nestane, že všechno nakoupí přesně na vrcholku a 10 let pak ztrácí. Navíc mají ročně několik procent výnos za dividendy, za který zase můžou přikoupit. Tímto způsobem nesou akcie slušné zhodnocení i v divokých trzích posledních deseti let - kdo má chuť ať si to zbacktestuje a uvidí. Pravda, ne každý rok je výdělečný, ale třeba každé 3 roky už velmi pravděpodobně ano. Ostatně to i v té aktivní strategii prezentované v článku by roky 2005-2007 v reálu asi byly mírně ztrátové. Ten člověk má svoji práci a stabilní příjem toto má jako dlouhodobé spoření, nemusí pravidelně vybírat zisky. A pokud myslí v perspektivě dvaceti nebo třiceti let, tak v historii by se za takto dlouhé období už vždycky do nějakého pěkného bull trendu trefil a úspory by tak velmi výrazně zhodnotil. Sám mám z dřívějška část peněz takto investovanou. Považoval bych za neopatrné všechny prostředky točit na maximální leverage v tradingu. I přes všechnu opatrnost tam může v trhu dojít k výjímečné situaci a může přijít mnohonásobně větší ztráta, než s jakou můj money management počítá. Jan

Strategie Buy&Hold zdaleka neni "davno mrtva", jenom se v poslednich deseti letech moc nehodi na akcie, protoze jdou chvili nahoru, chvili dolu a porad dokola. Ale tohle se v historii opakovalo mnohokrat, ze bylo deset nebo dvacet let klidnejsi obdobi, kdy trh vicemene rostl a akciove indexy pravidelne vynasely zajimave zisky, a pak bylo deset nebo dvacet let turbulentnejsich, jako je ted. Neni duvod se domnivat, ze ted uz to tak zustane naporad. V poslednich deseti letech strategie Buy&Hold pro zmenu velmi dobre fungovala treba v drahych kovech. Nebo predtim v nemovitostech. Pointa je, ze nejde koupit kdykoli cokoli a cekat, ze to poroste. Ale to neslo nikdy. Pokud ale investujeme do vhodneho instrumentu, tak to opravdu muyeme leta drzet a vydelavat, a treba jen jednou za rok si portfolio projit a prehodnotit. Tenhle zpusob je vhodny pro naprostou vetsinu lidi, protože vyvinout takovou strategii, jako prezentoval Tomáš a se ziskem ji provozovat dá spoustu spoustu práce, byť to ex post vypadá jednoduše, a většině lidí se to nikdy nepodaří (pro opce nebo spready platí totéž) . Kdyby se mě můj strýc z venkova ptal, jestli se má pustit do tradingu, nebo dát peníze do fondu, rozhodně bych mu doporučil fond a poučenou buy&hold strategii. Ale pravda, někteří máme čas a vůli tomu tu spoustu iniciálního úsilí věnovat, a pak můžeme vydělávat řádově víc, a časem třeba i relativně bezpracně.

S dnesnimi technickymi prostredky to neni problem a v praxi se skutecne automaticke zpracovani zprav a fundamentalnich udaju pouziva, byt to (aspon pro drobne tradery) neni mainstreamovy smer. Ale zase, jsou to lidi, kteri naprogramuji, jaka data ma ten AOS zpracovavat, jak je intepretovat, jestli to obchodovat na zivo, a kolik na to dat penez, jak se adaptovat na menici podminky. AOS, pripadne autoadaptivni strategie, jsou jen dalsim kruckem v obecnem trendu, ze se postupne nektere dobre definovane ukony mechanizuji a prenechavaji strojum. Jan

Jestli je obchodovani rizeno mechanicky algoritmem nebo diskrecne clovekem, to nema nic spolecneho s tim, jestli je trh propojen s realnou ekonomikou nebo neni. Treba letadlo taky muze letet na autopilota a ten vlastni let neni najednou nejak odtrzeny od reality a virtualni, stejne letadlo leti stejnym vzduchem a veze stejne pasazery, jen ho ridi trochu jina inteligence. I exekuce obchodu muze byt rizena mechanicky a porad navazana na ekonomickou realitu, napr diky spouste mechanickych arbitrazi. I fundamenty a nalady se dnes prenasi k traderum v podobe elektronickych dat po internetu a da se na ne reagovat automatem. Exekuce je sice automaticka, ale trh je porad lidsky socialni system. Ty algoritmy jsou vyvijeny lidmi, podle potreb lidi, podle jejich porozumeni svetu, podle jejich emocionalniho ustrojeni. Ale to je jen muj nazor. Jan

Zdá se mi, že se v této diskusi míchá a neodlišuje problematika GA a problematika obchodování AOS obecně, a díky tomu dochází k nedorozuměním. Například ze čtyř otázek, které klade user lll, se přinejmenším tři týkají obecníé problematiky automatizovaného obchodování a s GA nemají nic společného. Podobně jako když na první stránce Hugos řešil možnost programátorských chyb. Tomáš to prezentuje opravdu realisticky a někteří v tom hledají pořád něco navíc. Genetické algoritmy jsou optimalizační metoda, která celkem efektivně vyzkouší veliké množství možností, které jí předhodíme, a pravděpodobně mezi nimi najde některé z těch lepších. Je to nástroj, něco jako vrtačka, počítač, nebo MS Excel. Člověk musí vědět, jak ho použít. Je potřeba vědět něco o trzích a mít nápad, jakou situaci chci zobchodovat. Podle toho pak nadefinuju šablonu řešení a GA pak pomůžou najít, jestli to bude líp fungovat na 15min nebo hodinovém grafu, a jestli pro určení trendu radši použít EMA nebo MACD. Do jaké míry můžu věřit, že dané řešení bude fungovat i v budoucnosti, to je obecný problém mechanických systémů, ať už jsme na ně přišli jakoukoli metodou, a musí se řešit zvlášť pro každou konkrétní situaci. V odpovědi na tuto otázku může pomoct např nedávno zde recenzovaná kniha Evidence Based Technical Analysis. www.amazon.com/Evidence-Based-Technical-Analysis-Scientific-Statistical/dp/0470008741 A jaké je riziko programátorských chyb a jak eliminovat jejich důsledky, to už je úplně jiná otázka, která souvisí s platformou, na kterou systém vykonáváme, a povahou systému (timeframe, vstupní a výstupní techniky, použitá data). Počítám, že známé renomované systémy jako TradeStation asi moc chybové nebodou, jinak by už ty firmy dávno zkrachovaly. A nebo, když je někdo (bývalý) programátor, a je skeptický, může si napsat vlastní engine a přesně vědět, co se dějě a mít vše pod kontrolou. Vždyť se tím předtím léta živil a v těch programech co psal, šlo zákazníkům o peníze, stejně jako teď jemu, tak by měl vědět, jak na to. Například já jsem se touto cestou vydal, zabralo to pár týdnů práce napsat první funkční verzi, pak prvních pár měsíců živého provozu jsem nad tím seděl a sledoval, jestli to dělá, co chci, vychytal drobné mouchy a zabudoval tam pojistky proti nestandardním situacím, a teď to nechávám (už přes rok) bez obav i několik dní bez dozoru obchodovat s vše funguje k mojí plné spokojenosti.

Je to tak, v trhu se může během vteřin stát cokoli a je potřeba mít v každém obchodu stop loss, který výrazně omezí (ne uplně odstraní) riziko finanční katastrofy. Na druhou stranu, obecně, pokud mám nějakou edge díky analýze trhu, tak mi v backtestu vychází u naprosté většiny strategií výrazně výhodnější obchodovat bez stop-lossu a vystupat (ať už se ziskem nebo se ztrátou) opět na základě analýzy price action, například když dostanu signál v opačném směru. Samozřejmě pak stačí jeden "nešťastný" pohyb, který dřív nebo později přijde, a mohlo by mě to stát celý účet. V živém obchodování to řeším tak, že stop loss dávám, ale velmi daleko. Tímto mám danou kritickou hranici, kdy už opravdu musím vypadnout, ale to se stane třeba v 5% obchodů. V 95% pak mám prostor a vystupuju podle aktuální price action, v nějakém lokálně výhodném bodě.

Připojím se k vřelému doporučení knihy Evidence-Based Technical Analysis. Několikrát tu byla už dřív v různých diskusích zmiňována, tak jsem si ji pořídil, a opravdu stojí za to. Pro mě osobně byla nejpřínosnější kapitola o optimalizaci a data miningu. S přeoptimalizací a curve-fittingem se člověk setkává pořád, hodně se o něm píše, a většinou jsem se setkával jen s vágními radami, co s tím. Tahle kniha mi dala hlubší vhled do mechanismu, proč a jak ke curve-fittingu dochází, a také jak mu aspoň částečně bránit, případně jak jeho dopad za daných okolností odhadnout.

Heron: Přesně tak, já jsem tento výsledek (RSI, CCI, vrabec na plotě) uváděl jako příklad curve-fittingu a nevěrohodného pravidla. Ad ruleta: kdyby kamerka a mikropočítač, byly doby, kdy se dalo nad ruletou vyhrát s tužkou a papírkem a záznamem historie. en.wikipedia.org/wiki/Roulette#Biased_wheels Jinak se těším na tu Aronsonovu knihu. Před časem jsem si ji koupil, ale ještě jsem se k ní nedostal. Když vidím, jak se na ni v každém příspěvku odkazujete, posunu ji ve frontě knih k přečtení hodně dopředu. Jan

Tomnes, Heron: Děkuju, to jsem rád, že jste můj příspěvek shledal inspirativním. Praktické použití GA, jak jsem psal, používám je spíš na obecný "průzkum terénu", mám jen vágní workflow a často experimentuju s novými prvky. V podstatě je to jak píšete. Třeba chci zkoušet trend-following systém, tak nadefinuju kostru - vstup na breakout, posuvný stop loss, vstupní trendový filtr. Některé volné parametry jsou čísla (třeba velikost breakoutu relativně k ATR), jiné můžou být obecné výrazy (dynamicky generované podmínky kdy a o kolik posunout stop loss). Velikost populace dávám standardně 100. Zkoušel jsem i větší (až 2000), ale počet generací, než to našlo slušná řešení, se nijak moc nezmenšil, takže to celý proces jen velmi zpomalilo. Fitness Function se mi osvědčila co nejjednodušší. Ze začátku jsem v ní měl až 6 složek (absolutní zisk, zisk na obchod, sharpe ratio, zisk/drawdown, minimální počet obchodů, minimální podíl ziskových obchodů). Když tam dám takovou striktní FF, tak to skutečně najde systém, který má všechna tahle kritéria splňuje, ale je tak nějak "vynucený", curve-fittnutý a out of sample často moc nefungoval. Postupně jsem došel k tomu, že jediné kritérium je absolutní zisk. Pustím vyhledánání mnohokrát po sobě, a sleduju i průběžné mezivýsledky. Konvergenci posuzuju intuitivně a zhruba, jak je popsáno dál. V některých kontextech to nachází spoustu různých systémů s velkým množstvím obchodů a celkem hladkou equity křivkou, aniž bych ji vynucoval ve fittness funkcí, a dostanu slušné výsledky během deseti až dvaceti generací. To pak považuju za "dobré znamení" a zkoumám tu oblast dál. Finální systém ale navrhnu sám, nepoužiju přesně ty indikátory a parametry, které GA našly. Zohledňuju ještě další poznatky a předpoklady, které GA vyhledávání nezohlednilo a ani nemohlo zohlednit. Je to pro mě jen vodítko, že v tomto kontextu funguje trend-following celkem spolehlivě. V jiných kontextech to naopak pořád sklouzává k bizarním systémům napasovaným na konkrétní historické zvláštnosti, (např "RSI(15) před 10 dny je menší neč CCI(27) před 5 dny a včerejší high je menší než close před 17 dny"), vývoj pokračuje třeba 50 generací a pořád no nachází nová a nová taková pravidla, často to sklouzává k systémům s málo obchody, velkými drawdowny, nalezená řešení nefungují out of sample... To mi potom říká, že tudy cesta nevede. Trend following jsem zvolil jako příklad, abych mohl navázat na Heronův příspěvek a přiložené dokumenty o R/S analýze. Hledáme podobné vlastnosti, jen jinými metodami. V těch článcích měří a analyzují velikosti pohybů, a pak pomocí nějakého koeficientu kvantifikují, jestli daný proces má paměť, jestli tam vznikají trendy, které by náhodnou procházkou pravděpodobně nevznikly. A pak Heron vyvazuje, že v trzích, které ten Hurstův koeficient mají výrazně větší než 0.5, budou dobře fungovat trend-following systémy. Já s GA postupuju z druhé strany. Generuju spoustu různých trend-following systémů, a sleduju, jak v daném trhu fungují. Když tam vesměs fungují dobře, obchoduju je tam. A výsledky tohoto hledání by se nejspíš shodovaly s R/S analýzou. Analýza přes Hurstův koeficient je elegantní, pracuje přesně definovanými pojmy, a výsledky se dají dobře exaktně interpretovat. Cesta přes GA je inženýrská - zkoušíme, co funguje v praxi, a reagujeme na to, částečně intuitivně a na základě určité vágní zkušenosti. Na jedné straně hrozí nebezpečí curve-fittingu a nesprávná interpretace náhodných souvislostí. Na druhé straně můžeme najít opravdové a jemnější a hlubší souvislosti než R/S analýza. R/S analýza zkoumá jen jeden aspekt - do jaké míry je směr a velikost pohybu závislá na předchozím pohybu. Dynamika trhu je ale daná i dalšimi souvislostmi, jinými druhy "paměti". Například je možné v trhu mechanicky detekovat pravděpodobné support-resistance úrovně, a zvýšit pravděpodobnost vstupu strávnným směrem. GA pak testují všechny takovéto možné aspekty najednou a dohromady, jsou univerzálním nástrojem. Jan

Tomnes: Určitě jsou fundamentální důvody pro trvalý postupný růst cen akcií a komodit. Otázka je, jak velkou edge to dá v přepočtu na jeden den, případně jeden obchod. Já jsem nějaký čas trávil spíš technickými pokusy: v každé knize se píše, že uptrend a downtrend se liší, a že třeba trhy šplhají nahoru pomalu a padají rychle, a zní to všechno rozumně. Ale nepodařilo se mi to nejak dobře formálně vystihnout a přetavit do obchodních pravidel, takže moje systémy fungují co do směru symetricky. Jistě to ale bude jen mojí dočasnou omezeností a nedostatkem inspirace a odstupu. Za silným up/down trendem stojí rozdílné fundamenty i rozdílné emoce, tak bych čekal, že se to projeví i v price action. Problém jsem měl i s nedostatkem dat. Když za posledních 10 let nastaly dva velké uptrendy a jeden downtrend, je otázka, do jaké míry můžu případné poznatky použít v budoucnu. A do jaké míry jsou pro krátkodobé obchody relevantní experimenty na výrazně starších datech, mikrostruktura trhu se přece jen změnila. Jan

Tomnes: Tady už se pouštíme na tenký led, snad se mi podaří udržet v míře, která může ostatní inspirovat, ale neprozradí příliš konkrétního know-how, na které si musí každý přijít sám. Popíšu příklad, který se v literatuře objevuje, řada traderů tyhle techniky používá, ale nikde jsem neviděl takovouhle analýzu. Jednoduchý breakout. Dám nad i pod trh dám vstupní stop příkazy, a vystupuju buď na pevný stop loss, nebo nebo nechám běžet zisk, kam až dojde - pro jednoduchost uvažujme třeba pevný výstup o 5 barů později - při silném pohybu trh za 5 barů ujde velký kus cesty. Na řadě trhů a timeframů tenhle triviální přístup přináší konzistentní edge, i bez jakýchkoli dodatečných filtrů (směr trhu, supporty, resistence, etc). Na jiných timeframech a trzích naopak nefunguje, případně konzistentně prodělává. Můžu se na to podívat z hlediska statistického rozdělení pohybů jednotlivých barů. Co musí splňovat, aby tenhle systém fungoval? Long fat tails. Dostatečně často musí docházet k náhlým prudkým velkým pohybům. Stoploss prudký pohyb proti mě brzo odsekne, ten pevný výstup ho nechá kus bežet a vybere velký zisk. Většina obchodů je mezi tím a skončí malou ztrátou nebo malým ziskem. Můžete si zkusit vygenerovat náhodná data z rozdělení s dlouhými ocasy, a tenhle systém na nich bude konzistentně vydělávat. A řada měření napovídá, že reálné trhy se takto opravdu chovají. Proč takový výrazný pohyb vzniká? Protože najednou prodce vzroste nabídka nebo poptávka a na druhé straně není dostatečná protisíla. V jakém kontextu se stává, že takhle prudce vzroste nabídka/poptávka? Zde už musím být konkrétnější. Třeba zemědělské komodity často dělají takovéto pohyby v řádu dnů. Když přijde zpráva, že hrozí bouřky a kroupy potlučou úrodu, je všeobecně jasné, co to pro cenu kukuřice bude znamenat, a všichni nakupují, a není tam dostatečná síla intradenních spekulantů a kontrariánů, kteeří by ten pohyb utlumili. A tohle se typicky stane několikrát do měsíce. Naopak v akciových indexech mi na denní úrovni tento systém vůbec nefunguje - jen opravdu málokdy trh udělá takový výrazný denní pohyb (relativně k předchozím dnům), aby se to dlouhodobě vyplatilo. Interpretace jednotlivých fundamentálních zpráv pro akciové trhy je často rozporuplná, a stojí proti sobě obrovská spousta různch strategií, které se vyruší. Na akciových indexech mi tento přístup funguje na minutovém grafu, kde zřejmě ty jednotlivé události mají sílu udělat pořádný dlouhý ocas, a potom na velmi dlouhodobém timeframe (týdenní a měsíční grafy), kde už se projevují jasné trendy plynoucí z celkové ekonomické situace, a ne denní šum. Další třídou trhů, kde se dají takové breakouty použít jsou trhy, které se obchodují v Americe, ale jsou výrazně ovládány zprávami z druhé části světa. Ty potom často dělají velký pohyb přes noc. Likvidita je přes noc mnohem menší a když taková zpráva pohne trhem a začne odpalovat stoplossy, často dojde k velikému pohybu, který se následující denní session spadne zpátky. Pointa těchto jednotlivých postřehů je, že existují trhy a timeframy, kde poměrně často dochází k prudkým pohybům. V těchto trzích vůbec není potřeba převídat budoucnost, kdy se to stane a kterým směrem, stačí tam jen mít příkazy na obě strany a čekat. Jediný předpoklad do budoucnosti je, že takovéto pohyby budou nastávat i nadále. A tenhle aspekt je opravdu velmi stabilní. V jednotlivých trzích a timeframech mi to v backtestu funguje stabilně dlouhá léta dozadu, a teď i na živo. Možná někdo nemusí souhlasit s mými vysvětleními, proč to tak je, ale nějaké takové podobné hluboké fundamentální příčiny za tím budou. Za takovách podmínek je opravdu víceméně jedno, jestli použiju stoploss 300 dolarů, nebo dvojnásobek předchozího baru, nebo poslední krátkodobý bottom. Ten systém funguje v široké paletě nastavení, a jednou se daří líp tomu, jindy jinému. Ideálně, pokud si to můžu dovolit, se dá obchodovat několik takových nastavení současně. Nejdřív jsem na tuhle edge náhodně narazil v jednom trhu a timeframu "manuálním" hraním s automatickými backtesty, ale to dá hrozně práce, prozkoumat nějakou oblast systematicky. GA mi umožnily vyzkoušet spoustu trhů a kombinací a rychle vidět, co by mohlo fungovat, a pak přemýšlet o souvislostech. Zajímavé pak bylo pro srovnání pustit GA na náhodně vygenerovaných datech, s dlouhými ocasy i bez nich, a vidět, jak to tam krásně konverguje :-) Nicméně až takhle jednoducché to přece není. Výše zníměné breakouty dávají jasnou, konyistentní a stabilní edge, ale nevelkou. Stačí tak na pokrytí komisí a slippage. Podobným postupem jsem ale našel několik dalších, podobně generických technik, které kombinuju, a dohromady už fungují dostatečně dobře. Jan

Výborná debata, děkuju všem účastníkům. Víceméně souhlasím se Heronem. Vyvíjím a obchoduju AOS, které fungují na nejzákladnějších principech, které se pořád opakují a do značné míry se dají matematicky odvodit a kvantifikovat, v živém obchodování nepoužívám běžné indikátory a téměř neoptimalizuju. Ale genetické algoritmy používám (podobně by šla použít kterákoli z dalších optimalizačních metod zníněných v diskusi). Našel jsem v nich velmi užitečbou pomůcku ke studiu a pochopení trhů. Pozorování: stačí jeden libovolný indikátor a dva nebo tři volné parametry, a GA najdou dobré nastavení, které funguje na historii, i při walk forward, a dává slušný zisk a přijatelný drawdown. Dál na živo to funguje zřídka, díky tzv survivorship bias. Spíš se dívám na dynamiku toho vyhledávání. Třeba se někde se dočtu o trend followingu. Nechám genetické algoritmy projet několik různých trhů a timeframů a indikátorů, každou kombinaci třeba desetkrát. A v některých podprostorech to konverguje vždycky a rychle, jinde špatě a pomalu. Některé trhy mají výrazné denní trendy, jiné spíš měsíční. A většinou najdu i racionální vysvětlění, proč by to tak mohlo být. A pak to vesměs funguje i v reálu (rok a půl to konzistentně a úspěšbě obchoduju živě). Nenechávám si hledat konkrétní parametry, spíš se nechávám nasměrovat, v jakém ranku hledat nějakou rozumnou edge. Podobně se dají hledat třeba souvislosti mezi různými trhy. Nebo relativní velikost entry-breakoutu/stop-lossu/profit-targetu. Ostatně, podobně postupuje každý rozumný začínající trader: zírá na charty, čte knihy, sleduje všechny možné reporty, a hledá souvislosti, a snaží se je kvantifikovat, vysvětlit, a pochopit, a najít metodu, jak je systematocky využít. GA můžou ušetřit ten první krok: nachází souvislosti. Potom je na mě, jak ty souvislosti pochopím, a jak na jejich základě navrhnu konkrétní AOS. Jan

Výborná debata, děkuju všem účastníkům. Víceméně souhlasím se Heronem. Vyvíjím a obchoduju AOS, které fungují na nejzákladnějších principech, které se pořád opakují a do značné míry se dají matematicky odvodit a kvantifikovat, v živém obchodování nepoužívám běžné indikátory a téměř neoptimalizuju. Ale genetické algoritmy používám (podobně by šla použít kterákoli z dalších optimalizačních metod zníněných v diskusi). Našel jsem v nich velmi užitečbou pomůcku ke studiu a pochopení trhů. Pozorování: stačí jeden libovolný indikátor a dva nebo tři volné parametry, a GA najdou dobré nastavení, které funguje na historii, i při walk forward, a dává slušný zisk a přijatelný drawdown. Dál na živo to funguje zřídka, díky tzv survivorship bias. Spíš se dívám na dynamiku toho vyhledávání. Třeba se někde se dočtu o trend followingu. Nechám genetické algoritmy projet několik různých trhů a timeframů a indikátorů, každou kombinaci třeba desetkrát. A v některých podprostorech to konverguje vždycky a rychle, jinde špatě a pomalu. Některé trhy mají výrazné denní trendy, jiné spíš měsíční. A většinou najdu i racionální vysvětlění, proč by to tak mohlo být. A pak to vesměs funguje i v reálu (rok a půl to konyistentně a úspěšbě obchoduju živě). Nenechávám si hledat konkrétní parametry, spíš se nechávám nasměrovat, v jakém ranku hledat nějakou rozumnou edge. Podobně se dají hledat třeba souvislosti mezi různými trhy. Nebo relativní velikost entry-breakoutu/stop-lossu/profit-targetu. Ostatně, podobně postupuje každý rozumný začínající trader: zírá na charty, čte knihy, sleduje všechny možné reporty, a hledá souvislosti, a snaží se je kvantifikovat, vysvětlit, a pochopit, a najít metodu, jak je systematocky využít. GA můžou ušetřit ten první krok: nachází souvislosti. Potom je na mě, jak ty souvislosti pochopím. A konkrétní AOS pak navrhuju s použitím těchto pochopených znalostí. Jan

Tomnes: 1-3) Bohužel, je potřeba, aby přímo ten program o cloudu věděl a byl tak napsán, a je potřeba někam jinam instalovat další software. Příklad: váš program pro genetické hledání by rozsekal každou populaci řešení na 50 kusů, rozeslal je na 50 počítačů, přišly by mu zpátky výsledky, a z nich by vybral dobrá řešení do další populace. To znamená, že ten program na genetické vyhledávání by toto musel podporovat, a na každém z těch 50 počítačů by běžel speciální program, který umí odsimulovat AOS a ohodnotit jeho výsledek. Takže jednoduše bez speciálních znalostí programování to nejde. Kdyby se to mělo dělat od začátku je to na měsíce programování. Ale je možné, že někdo něco podobného prodává. 4-5) Dobrou pověst má například amazon EC2. Já sám ho používám, ale ne k těmto účelům. aws.amazon.com/ec2/ Pronajímáte si tam jednotlivé počítače (teoreticky neomezený počet), jsou různě výkonné (1-8 jader), platí se za hodinu provozu. 6) To záleží na konkrétním řešení. Dalo by se to napsat i tak, aby to fungovalo na pomalejším internetu a ustálo to časté výpadky. Jan

Tomnes: To není problém, jak píše MixaJ, normálně se dá postavit PC s několika procesory. Existují speciální základní desky se sockety pro 2 nebo 4 procesory, s klasickými PC součástkami, na to se nainstalují Windows, nebo jiný operační systém, a pracujete s tím jako s každým jiným počítačem. Jestli daný software bude umět ty procesory využít, to je druhá otázka. Závisí na tom, v jakém jazyce a s jakými knihovnami je ten program napsaný. Obecně by to většinou spíš fungovat mělo, většinou ten program ani nepozná, jestli ta jádra patří jednomu procesoru nebo několika a chová se k nim stejně, ale není to tak vždycky. Je potřeba to ověřit pro ten konkrétní program, operační systém a hardware. Takové sestavy se běžně prodávají v počítačových obchodech www.alza.cz/servery/18843903.htm#CatId=18843903&limit=&prod=&pn=PriceDown&Pg=0 a jsou dost drahé - cena roste rychleji, než výkon. Proto se na extrémně náročné výpočty spíš využívají cloudy obyčejných levnějších počítačů se speciálním softwarem. Jan

To je opravdu "nabušený" stroj, a těžko jej třeba o řád zrychlíte. Úplně jinou otázkou je použitý software. Vyjdu z předpokladu, že požíváte Adaptrade Builder, o kterém jste psal několik článků. Adaptrade neumí využít několikajádrové architetury. Když pustíte jeden výpočet, využije jen jedno jádro, tj čtvrtinu nebo dvanáctinu výkonu procesoru. Můžete pustit víc výpočtů současně, a tak procesor využít naplno, ale pořád čekáte na výsledky několik dní. Nevím, jestli se za podobně lidovou cenu prodává nějaký software, který umí využít víc jader, nebo dokonce víc počítačů v cloudu. Pokud ano, bude rychlost výpočtů limitovaná jen tím, kolik chcete zaplatit za pronájem potřebné výpočetní kapacity. Nejenže adaptrade neumí běžet paraelně, ale samotný výpočet opravdu velmi pomalý. Důkladně jsem si pohrál s demo-verzí, a napsal jsem si svůj software, kerý dělá něco podobného, ale běží 10x - 100x rychleji (podle složitosti generovaných řešení). Ten program zatím nenabízím ven, jen chci demonstrovat, že je to možné a že vím, o čem mluvím. Jestli spolupracujete s dobrým programátorem, napíše Vám ho také. V hardwaru jste asi blízko limitů, co se týče běžně dostupné techniky. Tam už každý kousek výkonu navíc stojí spoustu peněz. Vhodným softwarem ale můžete svoje vyhledávání minimálně o řád nebo dva zrychlit. Hodně zdaru Jan