Kdysi jsem si myslel, že nemám moc talent na jazyky. Anglicky jsem se sice docela naučil, ale trvalo to dlouho a výsledky také nebyly kdovíjaké. Němčinu jsem se učil stejně dlouho jako angličtinu, ale s téměř nulovým efektem.
Pak jsem si ale jednoho dne (o prázdninách) řekl, že takhle to dál nejde. Ještě ten den jsem šel, koupil si učebnici francouzštiny pro samouky, kazety k ní, doma sedl a do večera co nejpoctivěji prošel asi první dvě nebo tři lekce. Stejně poctivě jsem se učil následující asi tři týdny. Jak jsem se dostával dál, už to nešlo tak rychle, když mi něco nebylo jasné, okamžitě jsem se vracel, ale nakonec jsem superpoctivě prošel asi 21 lekcí.
Celé jsem to vlastně dělal s tím záměrem, že se po prázdninách zapíšu do kurzů na Francouzském Institutu a (naivně) jsem si myslel, že třeba přeskočím první úroveň, kterou se naučím sám. Bohužel jsem při samostudiu neměl s kým mluvit, takže jsem nebyl dost pohotový, když jsem chtěl něco říct atd., takže jsem první úroveň stejně musel absolvovat. Zklamání to trochu bylo, ale žádné drama, později jsem uznal, že jsem měl cíl nerealistický a měl radost, jak jsem se krásně během kurzů rozmluvil.
Chodil jsem na kurzy 3× týdně dvě hodiny následující 2 roky, později 2× týdně. Za prvního půl roku jsem z francouzštiny uměl víc než z němčiny asi za 6 let. A později k francouzštině přidal další jazyk, který se mi už učil velmi snadno. Díky dvoum románským jazykům a angličtině tím pádem pasivně pochytím ledacos i s dalších románských jazyků, které jsem se nikdy neučil nebo se na ně podíval jen z rychlíku. A už si ani náhodou nemyslím, že bych neměl talent na jazyky, naopak, řekl bych, že když se snažím, docela mi to jde.
A to je právě to. Když jsem nad tím zpětně přemýšlel, došlo mi, že jsem pro němčinu vůbec nic nedělal, naučil se jen tolik, co jsem mimochodem pochytil při hodinách a abych měl jakž takž dobré známky. V angličtině v podstatě totéž, ale zas se jí nedalo vyhnout ani mimo školu, byla mému srdci bližší, měli jsme lepšího učitele, takže to bylo jakž takž.
Tím zásadním průlomem v mých jazykových znalostech ale byla ta chvíle, kdy jsem se rozhodl si koupit učebnici francouzštiny a také jsem šel a udělal to a také ji opravdu začal používat. A to rozhodnutí bylo jedním z nejlepších v mém životě a čas a peníze, které jsem na kurzy vynaložil dosud snad mojí nejlepší investicí.