Sid

V nedávné době se objevily v našem diskusním fóru nadmíru zajímavé příspěvky zkušeného forexového obchodníka s nickem Sid. Zkusili jsme tedy Sida poprosit o sérii článků o obchodování na FOREXU, které by každému (především začátečníkům) pomohly lépe se ve forexovém obchodování zorientovat, případně začít na forexových trzích obchodovat. Zde je tedy první díl Sidova seriálu o obchodování forexu - začínající hlubším pohledem do vzniku a historie forexu. Co je vlastně forex? Forex, neboli foreign exchanges, označovaný též jako Mezinárodní devizový trh, je jedním slovem obchodování s cizími měnami. Úvodem je třeba říci, že Forex vlastně není burzovním trhem v pravém slova smyslu. Forex je zjednodušeně celosvětová síť, která je propojená nejmodernějšími prostředky komunikace. Jedná se o systém vzájemně propojující banky, pojišťovny, investiční fondy a brokerské společnosti, které sdružují individuální investory. Jejich společným prvkem je využívání mechanismů, které umožňují zhodnotit investice v závislosti na pohybech předmětu forexového obchodu – měny. Forexový obchodník je tedy takový obchodník, který se rozhodne vydělávat na pohybech konkrétních měn, resp. vzájemných kurzů mezi měnami. Historie forexu Pokud se podíváme do historie měn jako takových, pak zjistíme, že téměř každá měna byla v minulosti svázána s nějakou fyzickou komoditou. Nejvíce používanými byly kovy a obzvláště pak stříbro a zlato, ze kterých bývaly nejrůznější měny jakožto platidla tvořeny - kdo by neznal Zlaťáky, Stříbrné, apod. Stříbro dokonce v minulosti představovalo téměř veškerý oběh kovových peněz v Evropě, a to platilo i v Asii téměř do konce 19. století. Zlato bylo používáno daleko méně, zejména pak pro transakce velké hodnoty. Jak se však měny mezi sebou měnily? Žádné směnárny, jak je známe dnes, kde by se libovolně měnila jedna měna za druhou, neexistovaly. Směnný kurz mezi stříbrem a zlatem byl většinou ponechán volnému trhu a někdy určen úřady. Jestliže byl určen zákonný poměr, musel nutně vzniknout tzv. bimetalický systém, za jehož existenci byla autorizovaná mincovna připravena na požádání komukoli směnit stříbro nebo zlato za mince o určené nominální hodnotě a určené váze a ryzosti (tzv. volná ražba). Takto tedy vypadaly měny a jejich vzájemné směny až do 19. století. Co se však dělo dále? 19. století - nová podoba měn V sedmdesátých letech 19. století nastává prakticky v celém světě, včetně Spojených států amerických, pozvolný přesun k takzvanému monometalickému zlatému standardu, tj. standardu, při kterém je pouze cena zlata zákonně stanovena. Zlato se tedy stává hlavním cenným kovem, který slouží ke krytí hodnoty jednotlivých měn a který zároveň slouží jako hlavní vodítko pro směny jednotlivých měn. Významu vazby zlata a peněz se však dostává výrazného oslabení po I. světové válce, a to díky tak zvanému Standardu zlaté devizy, jehož náplní byl závazek vlády směnit její peníze buď za zlato nebo cizí měnu, která je směnitelná za zlato. V tento moment tedy dostává směna jednotlivých měn nový rozměr - již není třeba měnit cenu přímo za zlato, je možné měnit jednu měnu za jinou, pokud je taková měna směnitelná za zlato. Toto je výrazný posun ke změně měn tak, jak jej známe dnes. Další oslabení role zlata ve směně jednotlivých měn dává pak ke konci II. světové války tzv. Bretton-Woodská dohoda (zakládající Mezinárodní měnový fond). Tato dohoda požaduje směnitelnost měn za zlato pouze pro USA a pouze pro vnější účely. Podle původních článků dohody byl mezinárodní měnový systém založen na relativně pevných paritách měn členských zemí navzájem, přičemž garantem celého systému byl americký dolar definovaný svým zlatým obsahem. Jedná se tedy o další výrazný krok k vzájemné směně měn jednotlivých států tak, jak funguje dnes. Dohoda znamenala mimochodem konec nadvlády britské libry (i když tuto pozici de facto ztratila již na přelomu 19. a 20. století a hlavně v období mezi dvěma světovými válkami) a novodobý počátek nástupu amerického dolaru. Později v prosinci 1945 články Bretton-Woodské dohody podepsalo 29 vlád, včetně tehdejší vlády československé (mj. Jan Masaryk), čímž dokument vstoupil v platnost (v dnešní době má Mezinárodní měnový fond již 182 členů). Když trochu odbočím - Československo později pod sovětským tlakem z fondu vystoupilo a znovu se stalo jeho členem až v roce 1990. Zcela poslední vazba mezi zlatem a měnou byla pak úplně přerušena prezidentem Richardem Nixonem, známým a spojovaným spíše s válkou ve Vietnamu a aférou Watergate, a to 15. srpna 1971 (pro Forex vpravdě historické datum). Prezident Nixon „zavřel americké zlaté okno“ tím, že odmítl plnit americký závazek, vyplývající z dohody o Mezinárodním měnovém fondu, prodávat zlato cizím centrálním bankám za 35 dolarů za unci (i když měl dolar v té době samozřejmě jinou hodnotu, vyznívá nynější cena zlata asi 420 USD za trojskou unci hodně úsměvně). Souviselo to jednak s celkovým ekonomickým vývojem ve světě, jednak s posunem teoretického myšlení od převládajícího keynesiánství k monetární doktríně a s jeho ustálením v ekonomii hlavního proudu, která se snaží vybírat z obou škol to nejlepší a slučitelné. A protože v té době, jen tak mimochodem, působil jako poradce prezidenta Nixona nositel Nobelovy ceny za ekonomiku a zakladatel monetarismu Milton Friedman, není těžké uhodnout „odkud vítr vál“... Akce prezidenta Nixona byla ještě urychlena vlnou inflací, ke které došlo v USA v 60. letech 20. století. Od té doby tedy každá větší země přijala nesměnitelný papírový standard jako systém, který je považován nadále za systém trvalý. Tak tedy vzniknul systém směn jednotlivých měn tak, jak jej známe dnes. Nástup FOREXu Samotný trh Forex (správněji International Interbank Foreign Exchange) byl založen v roce 1971 a začal fungovat na bázi pevných devizových kurzů jednotlivých měn. Prvními účastníky trhu (obchodníky s cizími měnami) se staly centrální banky, nadnárodní bankovní domy a významné investiční společnosti. Nicméně navzdory tomu svět nadále postrádal nezbytnou důvěru vůči americkému dolaru. Tento postoj vedl k fiskální nezodpovědnosti jednotlivých států a mnoho zemí, zejména Švýcarsko a Spolková republika Německo, bylo zahlceno sumami amerických dolarů. Prvního březnového dne 1973 byl tento trh z důvodu nadměrného zbavování se amerického dolaru oficiálně uzavřen všeobecnou dohodou mezi hlavními účastníky trhu - jednotlivými národy. Systém pevných devizových kurzů se zkrátka zhroutil. Začala tím ale nová éra mezinárodního devizového trhu (a tím i Forexu) v dnešní podobě. Až do nedávné minulosti byl mezinárodní měnový trh pro širokou obec investorů, obchodníků a především pro řadu individuálních zájemců finančně nedostupný. Minimální finanční nároky (nejvíce likvidní a obchodovaný standardní dolarový jeden lot má hodnotu 100 000 USD) byly totiž zcela mimo zdroje průměrných investorů. Forex tak byl trh prakticky pro „obyčejné“ obchodníky nedostupný. Ovšem od té doby se situace dramaticky změnila. Celosvětové politické a hospodářské změny daly možnost vzniku novým účastníkům trhu, kteří se rekrutují ze sekundárních bank, pojišťoven, finančních společností a brokerských společností, a kteří díky marginovému (zálohovému) obchodování na principu leverage (páky) zpřístupnili trh také ostatním investorům. Tento podíl menších účastníku trhu (drobných individuálních spekulantů) se značně rozšířil na přelomu tisíciletí a nadále roste. Obrovskou zásluhu na tomto faktu má především rozvoj informačních technologii a globalizace trhů. Denní obraty se pohybují kolem 1,5 biliónu USD a v některých dnech výrazně přesahují i hranici 2,2 biliónu USD. Cesta k forexovým trhům tak, jak je známe dnes, nebyla tedy snadná a znamenala dlouhý vývoj v historii měn a způsobu jejich vzájemných směn. Dnes je však trh s mezinárodními měnami jeden z nejlikvidnějších trhů na světě a těší se čím dál tím širší pozornosti a oblibě. Sidův koutek o FOREXU Pro všechny zájemce o forex a způsoby, jak na forexových trzích efektivně obchodovat, je k dispozici zlváštní Sidovo vlákno v naší diskusi. Diskutovat se Sidem o forexu můžete zde. V příštím díle Sidova seriálu o forexu se dozvíte něco více o tom, jak vlastně obchodování na forexových trzích funguje.