Pro daň z tradingu se používá §10 Daní se pouze uzavřené pozice v daném kalendářním roce, počáteční fundování účtu u brokera či termín jeho vzniku nemá na daň žádný vliv. Zaměstnanec (a předpokládám, že i OSVČ) daní 15%. Z příjmu z tradingu se neplatí ani sociální, ani zdravotní pojištění. V případě ztráty však nelze uplatnit žádné odpočty. Jediný náklad, který lze odečíst jsou brokerské komise. Nedaní se tedy to, co si "pošleme domů", ale to, o kolik nám narostl za daný kalendářní rok (např. od 1.1.2016 0,00 hod do 31.12.2016 24,00 hod) účet u brokera v důsledků našich zisků za předpokladu, že jsme si domů nic neposlali. Pokud jsem si něco v daném roce domů poslali, je třeba daňový základ o tuto částku zvýšit.

Vždycky jsem hledal v čem se liší moje vstupy a výstupy od těch, kteří v trzích konsistentně vydělávají. Velmi často jsem vstupoval přesně do stejných situací, (asi se stejnou myšlenkou) ale vstup (či výstup) byl o pár vteřin dříve či později, což velmi často místo PT znamenalo SL. Pak obvykle po 1-2 neúspěšných obchodech člověk obchoduje úplně jinak než po těch, které by vyšly. Osobně si myslím, že tohle je ta věc, která odlišuje v tradingu konsistentně úspěšné od neúspěšných. T.N. na tomto serveru kdysi citoval jakéhosi kvantového fyzika slovy "Ve všem co děláte, očekávejte odpor". Já tenhle odpor cítím při svých vstupech a výstupech v podobě emoce, která vede k tomu, že na chvilku zaváhám a vstup mi buď uteče, nebo ho realizuji za nedobrou cenu (byť je to přesně stejný obchod jaký realizuje ten, kdo je konsistentně úspěšný). Mark Douglas píše, že konsistentně úspěšný trader je schopen přecházet mezi vstupy a výstupy (ať již z povedených či neúspěšných obchodů) bez jakékoliv emoce. Bez mrknutí oka vstoupí okamžitě, když dostane signál a když vidí, že vstoupil špatně uzná ihned svoji chybu a vystoupí. Tohle nedokážu, vždy se ve mně emoce perou, vidím pak trh ne z nadhledu a objektivně (jako ho vidím konsistentně úspěšný trader), ale z pohledu subjektivního, tedy prismatem toho co vidět chci a chyby se začnou kupit. Není nezajímavé, že ti, kteří se dostali do výše popsaného levelu jsou schopni obvykle obchodovat indtradenně nebo swingově, mohou obchodovat opce či spready či různé obchodní systémy a obvykle ve všem vydělávají. Ti ostatní se maximálně dostanou na nulu. Ten rozdíl je nepochybně v hlavě. Otřepaná fráze říká, že 70% úspěchu je v psychice, 25% v money managementu a 5% ve všem ostatním. Ale při výuce tradingu se většina začínajích ze 70% zabývá tím "vším ostatním", v lepším případě 25% money managementem a sem tam někdo psychikou. To je určitě v pořádku protože techniku a "všechno ostatní" se člověk musí naučit a zvládnout na co nejrutinnější úrovni, je to zásadní podmínka, bez které nemůže postoupit k money managementu (proto se tímto zabývá 70% začátečníků). Když se člověk propracuje k money managementu, jeho pochopení je určitě snažší než technika, ale ouha, je ho třeba přijmout, je ho třeba akceptovat, důvěřovat v něj - to už je mnohem individuálnější a těžší cesta. Člověk musí něco změnit sám v sobě. No a poslední součástí je psychika. Samozřejmě, že ledacos o psychice v obchodování si člověk musí přečíst, aby věděl o čem je řeč, ale pak všechny tyto věci bezpodmínečně musí zakomponovat do své osobnosti, musí v sobě potlačit ego a zde selže většina z nás. Díky tradingu jsem se dostal k psychologii pojetí duše, ducha, těla a hmoty, k východní filozofii, k budhismu, ke kvantové fyzice k tomu, co je vlastně myšlení a vnímání, co jsou emoce a jak fungují, k tomu jakým způsobem naše vnímání je filtrováno smysly a jak ovlivňuje a tvoří náš vnitřní svět a do jaké míry si ho tvoříme sami, k hermetickým zákonům, k úplně jinému pojetí světa, než jak jsem ho vnímal před 3 lety, kdy jsem se s tradingem poprvé setkal. Nevím, zda se někdy stanu konzistentně výdělečným traderem (byť jsem o tom bytostně přesvědčen), ale již dnes vím, že trading mě neskutučně v životě posunul. Začal jsem opět něco hledat, zkoušet klást si otázky a získávat odpovědi. Dostal jsem se v životě do úplně jiného levelu.