rheingold

pak jediné co mohu dodat je, že ač nesouhlasím s tvrzením "(..)zbytečné je dumat nad podstatou věci bez jejího praktického prozkoumání." protože tím obvykle začínám, zkusím (zkusím, protože ještě nevím, jak mi to mé "já" schroustá :-) tentokrát udělat výjimku a zařídit se podle toho. Díky Lukáš

odpovídáte zcela správně, akorát teďka to zase nechápu já :-) - to celé (vč. toho srovnání s casinem) tím pádem ale pořád podporuje teorii lotynky ... akorát já pořád nechápu princip toho, že ať už mám na "své" straně (jakoukoliv) "výhodu", tak jaký princip (tj. STATISTICKÝ princip, NE nějaký obch. plán atp.) mi "zaručí" jakékoliv zisky - přesněji dlouhodobou růstovou tendenci? to pak přece není o nějaké míře rizika - zde potom riziko buďto je, nebo není - já se přiznám že nejsem ve statistice nijak kovaný (minulý rok mě z toho málem vyhodili) navíc něco takového jsme nebrali ;-) a já se marně snažím najít nějaký princip, pomocí kterého by to bylo spočítatelné. Protože to že mám na své straně nějakou "výhodu" neznamená nic jiného, než že z ní MŮŽU profitovat - takže celý ten rozptyl zisků a ztrát (které mají být z dlouhodobého hlediska rosotucí, tj. profitabilní) se mi jeví shora (zisky) omezený možnostmi systému (tj. procentuální výhody obch. plánu), ale zdola zcela otevřený pro libovolné ztráty - i když se je budu snažit minimalizovat neexistuje pravděpodobnost, která mi může zabránit v pádu. ostatně to co tady psal kbtm je tomu podobné - uvedl tady jakousi zvláštní strategii, která má (z mého hlediska) asi tolik smyslu jako ta kostka, přesto jsou výsledky docela odlišné (tady je jedno jaké by byly, podstatné je že se liší na stejných datech) ... abych byl upřímný, to mě coby programátorovi do makovice prostě neleze - nevidím v tom ten "systém" který je na finančníkovi sice neustále prezentován a odkazován (různými způsoby formulace "dosáhnout zisku"), ale stojí pouze a jen na obrovském množství PŘÍKLADŮ. Bohužel nemám možnost jak to otestovat, protože na IB se nedostanu a předpokládaný den kdy k tomu bud mít kapitál je listopad 2007 (btw - nejednali jste o nějakých demoúčtech pro členy finančníka, kde nejsou pro simulace potřebné takové horentní sumy?), ale zatím my vždy v životě i v práci fungovala simulace v hlavě (či chcete-li na papíře) dost dobře na to, abych byl schopen (na poměrně vysoké abstraktní úrovni samozřejmě, tak jako ostatně simuluje problémy většina lidí) predikovat chování systému a podle toho jej prozkoumat a navrhnout - a tady docela panikařím, protože to prostě nefunguje a jediné co vždycky vidím jsou možnosti obrovských ztrát, protože prostě neznám zdroj té "zákonitosti", na základě které to má KONZISTENTNĚ lézt nahoru. Pro jistotu přikládám obrázek (vychází z toho excelu na který jste mě odkazoval) kde je můj problém snad možná názornější Pozn.: v jedné věci jsme si opravdu nerozuměli - mnou popsaný proces 1 až 3 se týkal právě toho "mechanického" rozhodování, které se opakuje neustále kolem dokola před každým potencionálním obchodem, ne postupu jako celku. ad. Libic - já jsem neadresovla konkrétní burzu, ani konkrétní organizaci, pouze srovnávám princip - to že něco není pořádáno jako loterie, neznamená to, že to z principu loterií být nemusí. A je-li něco takovouto extrémní měrou závislé na náhodě, pak bych to rozhodně nenazýval seriózním. Pokud se přejímání 100% rizika týče - já proti tomu nic, nemám, v určitých fázích projektu mě samotnému nezbývá než osobně a na vlastní zodpovědnost "risknout" provést určitý postup, i když znám jeho možné důsledky. Ale činím tak s názorem, že prostě strkám hlavu do krokodýlí tlamy, že jsem si toho vědom a také to nahlas říkám. A pak neuvažuji o možných nebo nemožných ukazatelích, které mi řeknou něco o tom, jestli ten krokodýl kousne nebo ne, protože jednám na základě podkladů dané situace a je-li to "nejmenším zlem" řešením, nemohu si sednout na zadek a fňukat že se to (snad) nějak vyřeší - to mě ovšem rozhodně nečiní seriózním. Tím jak vidíte nejenže nepopírám pečlivost a důslednost, ale tak poněkud mi chybí to, čeho se ta pečlivost a důslednost má týkat (tj. spodní fce toho grafu). "obchod je jen hra" - mno, dobře, ale pokud vím, tady je zásadní rozdíl - jsem schopen ovlivňovat mnohem více. Bohužel (bohudík?) jsem nikdy nepodnikal a proto nevím do jaké míry je toto závislé na náhodě, ale běžná logika mi říká, že je to přece jen trochu lépe ovlivnitelné. Prostě - shrnuto a podtrženo - tomu NEROZUMÍM ani za mák, akorát že ve snaze porozumět se nikam nedostávám. Na pochopení drtivé většiny problémů tohoto světa ovykle stačí běžný selský rozum - výjimkou je např. teorie relativity pokud k ní nemáme příslušný myšlenkový a matem. aparát pana Einsteina a další hi-academic záležitosti - tento problém zde je pravděpodobně nečím podobným. A rozhodně nehodlám zakládat něco co operuje s financemi jen na základě takový variability jako jsou jenom zkušenosti - vše musí být podpořeno principem. A já ho nevidím.

Zdravím, abych byl upřímný, poněkud mě znepokojil Váš článek (www.financnik.cz/art/zkusenosti/psychologie-obchodovani-15.html). Z Vašeho úvodního kurzu (prosinec 2005) mi vyplynuly právě spíše pokyny k jednání, že jsem si (ač profesionální analytik) náhle začal připadat skoro jako analytický diletant. A nyní tady čtu, cituji: "Řada nástrojů TA si totiž spíše protiřečí, než se doplňuje" ... Podívejme se jak jsem zatím pochopil proces rozhodování: Předmět: Vybraná komodita (výběr z jiného procesu) Cíl: Koupit / Prodat / Nechat na pokoji? Fáze rozhodování: 1) Jak by mohl vypadat vývoj (TA)? 2) Jaké má pro mě která varianta důsledky? (zvažování rizika vůči aktuálnímu stavu, strategii (obch. plánu) atd.) + pokud koupit/prodat, tak kolik kontraktů? 3) Rozhodnutí. ... Z výše uvedeného mi vyplývá, že ve skutečnosti ve fázi 1 nepotřebuji ŽÁDNÝ ukazatel a můžu si s ledovým klidem hodit kostkou, nebo - řečeno jinak - ve fázi 2 nebudu zvažovat postupy pro danou variantu rozhodnutí, ale svoji "pozici" zaujmu (fáze 3) pouze na základě statistické pravděpodobnosti pro jednotlivé možné případy a jejich dopad na "mě" dle zaujaté pozice. To je ale přece normální Lotynka! A pokud vím, loterie zásadně nejsou provozovány pro oblažení hrajících, ale pořádajících. Ostatně - ne nadarmo se říká "hrát na burze"... Jak to pak ale jde dohromady s "Pokud vydržíte celý příběh dočíst až do konce, sami si můžete udělat názor na to, v čem spočívá jedno z nejprofitabilnějších a (!)nejserióznějších(!) podnikání na světě" a konstatováním, že i přes fluktuace (zisky/ztráty) bude pečlivý, důsledný a pilný obchodník pomaličku a polehoučku ziskový? A jak jde dohromady tvrzení "pokud se snažíme eliminovat naše riziko na nulu, pak i naše výdělky budou rovny nule" a snaha o výdělek? Vždy mám-li mít vůbec nějaký výdělek, musím (fáze 1), přijmout 100% riziko a pouze (fáze 2) mírnit jeho dopad ke kterému musí zákonitě dojít (viz. tvrzení "budete mít i ztrátové měsíce" atp.). Kde je zakopán pes? Co jsem (zase) nepochopil? Díky. Lukáš